Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

20. června 1905.

4

Císlo 167

5 article

ného poslance. Takové žádosti musí býti bez debaty dle jednacího řádu vyhověno. Třetí afféra jest nejvíce politováníhodna, poněvadž tu slova vtělila se ve skutek — žel — surový. Došla totiž do sněmovny zpráva, že přísedící dolnorakouského zemského výboru msgr. prelát Scheicher byl sociálními demo- kraty ve Sv. Hyppolitě přepaden, zbit a těžce zraněn do té míry, že lékaři se bojí, že oslepne na jedno oko. Nemůžeme — a myslíme také nikdo ve sněmovně v této chvíli — posouditi zda relace telegrafované nebo jinak donesené z podotčeného města spočivají na pravdě, č jsou-li v první chvíli rozechvění upřílišněny. Spočívají-li na skutečnosti, nelze brachiální čin proti kterémukolí poslanci, proti kterémukol politiku dosti rozhodně odsouditi — bez ohledu na osoby a strany. Poslanci křesťansko-sociální uehystali po té stránce pilný návrh, jejž podal bývalý přísedící dolnorakouského zemského vý- boru Leopold Steiner. Ale podán bude návrh ten a projednán teprve v zejtřejší schůzi. Pa- trně chtějí političtí přátelé vyčkat podrobnějšíeh zpráv. Poslali na místo činu své důvěrníky. Celá schůze, která trvala do 4429. hod. ve- černí, vyplněna byla druhým čtením předlohy o místních drahách. Poslanec Sokol pronesl oprávněné stesky na nepřízeň, jakou ministerstvo železniční po dva roky již ukazuje proti městu Rychnovu a vyzval je, aby plnilo v této věc usnesení poslanecké sněmovny. Řeč dra. Wrby je pozoruhodna, zvláště pokud jde o financování malých drah v krá- lovství českém a pokud jde o vozbu na nich. Velký železniční program vytknouti odmítl, stejně jako odepřel projev o požadaveích, za nynější debaty vyslovených, o drahách nových. Jak vidno, nezapomněl, že jest v čele správy státních drah toliko —— na čas.

Scheicher Steiner Sokol Rychnov poslanecký sněmovna

6 article

Z Vídně, 19. června. (C. -B.) Předseda hr. Vetter zahajil schůzi ve 3 hod. 16 min. odp. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslane Schneidra a sp. na ochranu dělnictva, ochotného pracovati a zaměstnavatelů proti násilnostem a vý- hrůžkám stávkářů a proti propagandě anarchie na soudní stolici a na zákaz zřizování skladišť zboží. jejich poplatnost dle obratu peněz; — Nowa k sp. na vřadění Verneřic do telefonní sítě; — dolazy poslanci: Fresl a sp. po poměrech železničních zřízeneů v Plzni, zavedení letních stejnokrojů pro konduktory na rak. státních i soukromých drahách; — Černý a sp. po ntlačování české menšiny v Ja- blonci n. N.: — Schönerer a sp. po úřadování železnič. řed. dv. r. Tučka v Plzni; — Heilinger a sp. po poměrech na lékařských fakullách: — Kittel a sp. po vyšetření letošní úrody a případně novém zákazu vývozu píce a posečkání daní. Posl. ryt. Walewski oznámil předsednictvu písemně, že vzdává se poslaneckého mandátu. Správce ministerstva železnic podal předlohu o zvýšení záruky za některé již zajištěné malodráby. Posl. Holanský žádá, by se svolal kárný výbor proti posl. Elderschovi pro jeho výkřik za po- slední řeči posl. hr. Sternberga: »Starejte se o své špinavé obchody ve Floridsdorfu!« Předseda vyzývá oddělení, aby se po sněmovní schůzi shromáždilo. Sněmovna vykonala několik doplňovacích voleb výborových a rokovala dál o výborové zprávě stran účastenství státu při opatřování peněz na některé

Vetter Schneidr Fresl Černá Tuček Kittel Posl Walewski Vídeň Verneřice Plzeň Floridsdorf sněmovna

7 article

místní dráhy.

8 article

Posl. Baumgartner přimlouvá se za spojení Pa sova se Solnohradem vzhledem k provedení turské železnice, za zřízení mostu přes Dunaj u Ašachu spojení s Čechami. Správce ministerstva železnic dr. Wrba konsta- toval, že některé projekty byly horlivě podporovány a snažil se rozptýliti obavy o příštím méně příznivém chování se vlády k lokálním drahám. Finanční pod- pora bude uvažovati se od případu k případu a v vhodném případě zaručí se i čistý užitek. (Pochvala. Nejedná se tu o hotovou věc, nýbrž o vážné roz- hodnutí velkého finančního dosahu, což řečník doličuje. Pojednávaje o samotné předloze pravil, že po- dařilo se snížiti dopravní koefficient asi ze 73 na 59% a zvýšiti čistý výnos z 0.8 na 2.1%. Pouka- zoval na nesnadnost vhodného vlakového spojení místních drah s velkými. Vytčení obsáhlého obecného programu tratí — dle řečníkovy zkušenosti — bylo by na pováženou, neboť sami interessenti vyslovili se proti takému programu. V transitní dopravě správa státních železnic jevi k malodrahám všemožnou ochotu. O některých projektech nemůže se nyní vy- slovit, ale ubezpečuje, že správa státních železnic bude dbáti a podporovati soustavný vývoj domácího železnictví. (Pochvala.) Posl. Hauck naléhal na stavbu dráhy z Domaž lic do Tachova s odbočkou k zemským hranicím j, trati v severozápadní části Čech a navrhl resoluci o trati ústecko-petrswaldské. (Pochvala mezi Vše němei.) K návrhu posl. hr. Zedtwitze debata uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci Oberndorfen (pro) a Sokol (contra). Onen přimlouval se za jakousi německou trat.

Posl Baumgartner doktor Wrba Hauck Zedtwitz Oberndorfen Sokol Solnohrad Dunaj Čechy Tachov

9 article

Posl. Sokol zmínil se o dějích trati rychnovsko solnické a neslušném odstrkování Rychnova státem na jehož podporu čekalo město marně deset let. Vy zývá vládu důrazně, aby dbala příslušného usnesení sněmovního. Ref. posl. Kaftan dovozoval, že spojení přes Ašach a šumavskými drahami prospělo by nejen místně, ale také oběma korunním zemím a státu neboť by se tak převedla doprava od pyhernské dráhy do jižních a odtud do průmyslových Čech zá- padních. Otázku transita mezi hlavními a lokálními drahami doporučuje pozornosti ministerstva železnie Návrh — marný — na pořízení železničního pro gramu, byl podán již před 10 léty. Pořízení takýeh programů musí zůstaviti se jednotlivým královstvím a zemím. Doporučuje, aby resoluce byly co možná záhy přikázány výboru. V zevrabné debatě pravil posl. Breiter, že nej větší strana sněmovny nepředuesla přání Haliče. Stavební politika Wittkova bude mít asi škodné ná- sledky pro lokafní dráhy. Nynější předloha nedosta čuje přáním jednotlivých království, což dokazuje se stanoviska haličského. Posl. Wohlmayer přimlouvá se za normálněko lejní dráhu trmickou. Posl. Ožuer vyzýval vládu proti velice povážlive a nemravné instituci, jejíž původem bývá vydání prioritních dluhopisů. Posl. Al. Hanich stýskal si na zanedbávání Ru doboří a domnělé nadržování (l) českým obclm. Kittinger brojil proti svěřování výkupu železničních pozemků podnikatelstvům stavebním. Po řečích poslanců Schoiswohla a Wa- sera a Kaftanově doslovu přijata předloha v 2 čtení.

Posl Sokol Rychnův Kaftan Hanich Kittinger Schoiswohl Kaftanův Čechy Halič Wa Wittkův

10 article

Při výborové resoluci o povolení státní záruky za lokální dráhu domažlicko-tacho vskou posl. Nitsche žádal, by se prozkoumala dřív vari- anta, jež by obsahovala Haselbach a přimlouval se za spojení Lince přes Leonfelden s Krumlovem. Ref. Kaftan opřel se variantě doporučované Nitschem, protože by se projekt zdržel, načež před- loha přijata ve 3. čtení. Dále rokovalo se o státní zároce pro lokálni dráhu z Tridentu do Mala (ref. Tambosi). Posl. Erler vyčítal vládě, že nadržuje více Vla- chům než Němcům povolením této záruky a roční státní podporou Tridentu. Německo-tyrolským lokál- kám dohromady neposkytuje tolik státní garancie jako tridentsko-malské. Tato dráha bude na újmu Bolzana proto žádá za náležitou kompensaci. Troufá konečně že vláda dostojí svému slibu o zdokonalení lokálníh železn ictví. Po dalších vývodech poslanců Hanai s a Delugana a referentském doslovu přijata před- loha ve všech čteních i s navrženou resolucí. Konečně přijaty ve všech čteních předlohy o lo- kální dráze kremžsko-greinské a j. a roko- vání přernšeno. Posl. Breiter ptal se předsedy, sejde-li s další činnosti výboru pro aféru posl. Walewského, jenž vzdal se mandátu, nebo bude-li vybídnut k další činnosti. Mistopředseda Kaiser soudí, že věc je tim odbyta. (Odpor.) Sněmovna má a smí vyšetřovat pouze poslanecké záležitosti. (Opětný odpor.) Posl. Schönerer ptá se po schůzi Derschat- tovského výboru, teď, kdy Uhry dostaly vládu,a bude-li ministerský předseda vyzván, aby tam učinil prohlášení. Konec schůze o 8.20 hodině večerní; příští bude zejtra.

Kaftan Nitsche Posl Erler Němec Bolzano Hanai Delugan Walewski Mistopředseda Kaiser Uher Leonfelden Krumlov Trident Mala Trident

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 19. června. (Změna ve vládě uherské.) Je tomu měsíc, co se po dlouhém, ale marném vyjednávání o dohodu mezi korunou a uherskou opposicí vyskytla zpráva, že Tiszův kabinet nebude vystřídán ministerstvem parla- mentním, nýbrž vládou přechodnou, kterou na rozkaz panovníkův sestaví kapitán uherské tě- lesné stráže, polní zbrojmistr bar. Fejérváry. Zpráva se dementovala, opěť se vyskytovala, až před týdnem vyšlo bezpečně již na jevo, že Fe- jérváry jest designovaným předsedou nevého uherského kabinetu a že jeho jmenování bude uveřejněno v nejbližších dnech. Pro úmrtí arci- knížete Josefa jmenování to zdrželo se až do dneška. Teprve dnešní uherské úřadní noviny ve zvláštním vydání otiskují vlastnoruční listy pa- novníkovy, jimiž se ministerstvo Tis zo- vo sprošťuje úřadování, bar. Fe- jérváry se sprošťuje velitelstv uherské tělesné stráže a spolu s gen. Biharem se vřaďuje do vojenského stavu mimo službu a konečně další listy, jimiž se jmenu- je nové minlsterstvo Fejérváro vo. Propouštěcí list hrab. Tiszy zní: Milý hr. Tiszol Sprošťuje vás tímto definitivně na vaši žádost místa uherského ministerského předsedy a správy ministerstva vnitra, vyslovuji vám sou- časně upřímné díky a ubezpečuji vás své ne- změněné milosti za služby, jež jste ve svém úřadě konal s plnou oddaností, jsa veden úmysly čistě vlasteneckými. V Pešti, dne 18. června 1905. František Josef v. r. Štěpán Tisza v. r.

Tiszův Josef František Josef Štěpán Tisza Praha Pešť ministerstvo Tisa Tisza

12 article

Jmenovací list nové vlády má znění násle- dující: „Milý barone Fejěrváre! Na návrh Mého uherského ministerského předsedy jme- nuji ministerského radu na odpočinku, Bartolo- měje Langa Svým ministrem spravedlnosti, státního sekretáře na odpočinku, Ladislava V5- röse, Svým ministrem obchodu; vrchního žu pana satmarské stolice Josefa Kristoffa Svým ministrem vnitra; podmaršálka. Františka Bihara Svým ministrem honvédů; vrchního župana bekečské stolice, Jiří Lukacse Svým ministrem osvěty; státního národohospodářské- ho referenta Ondřeje Györgye Svým mini- strem orby; vrchního župana na odpočinku Ště- pána Kovačeviče Svým ministrem bez por- tefeuillu pro Chorvatsko, Slavonii a Dalmacii pověřuji zatímnou správou ministerstva financí. jakož i ministerstva a latere Svého minister- ského předsedu, činfcího tyto návrhy. Zároveř přikládám vlastnoruční listy k osobám výše jme- novaným, aby byly dále dodány. V Pešti, 18. června 1905. František Josef v. r. Fe- jérváry v. r. V listě určeném novému ministru honvédů gen. Biharovi podotýká se, že se současně sprošťuje činné služby vojenské a vřaďuje se do stavu mimo službu. Ostatní vlastnoruční listy sestaveny obvyklou stručnou formou, podepsány panovníkem a kontrasignovány Fejérvárem. V témž čísle úřadních novin obsaženy další vlastnoruční listy panovníkovy, jimiž se spro- šťují služby státní sekretáři: Géza Makfal- vay z ministerstva orby, Béla Gränzen- stein z ministerstva financí, Jan Sandor z ministerstva obchodu a hr. Béla Serenyi z ministerstva vnitra. Gézovi Makfalvayovi udíli se řád železné koruny druhé třídy za zásluhy, jichž si získal za loňských živelních pohrom Gränzensteinovi se vyslovuje dokonalé uznáni za mnoholetou horlivou a plodnou službu, ostat- ním uznání za věrné a horlivé služby.

Fejěrváre Bartolo Lang Ladislav Josef Kristoff Bihar Lukacs György Kovačevič František Josef Makfal Béla Grändit Sandor Serenyi Makfalvay Chorvatsko Slavonie Dalmacie Pešť

13 article

Včerejší slyšení kabinetu Tiszo- vo na r zloučenou bylo velice milostivé. Panovník, dle došlých z Pešti zpráv, byl zřejmě pchnut, když ve svém proslovu k odstupujícím ministrům s důrazem podotýkal, jak je mu bo- lestno, že se poměry vytvářily tak, že se s touto vládou musí rozloučiti. Bude však vždy pamě- tliv jejich služeb a také všechny ministry zacho- vá ve vděčné paměti. Bar. Fejérváry, když se novému mi- nisterstvu představovali úřadnici ministerstva vnitra, pravil: „Jestliže jsem za těchto těžkých dob a obtížných poměrů ve svém pokročilém věku přijal toto jmenování, učinil jsem to v pře- svědčení, že by se sotva našel kdo jiný, jenž by se uvázal v tento úkol. Mám za to, že tím, že jsem převzal toto poslání, prokáži službu králi a vlasti, neboť chci státní potřeby vyřizovati v přesných mezích zákona a doufám, že se mi snad také podaří, získati si přízeň a přispět k uklidnění nynější podrážděnosti. Nový ministerský předseda bar. Fejérváry byl dnes návštěvou u bar. Banffa a dr. Daránye přijel také ke Košutovi, ale toho nezastal doma. S hr. Jul. Andrássyem hodlá promluviti zejtra až se tento vrátí do Pešti.

Fejérvára doktor Darány Košut Jula Pešť Tisza

14 article

Z Pešti, 19. června. (Vojenští mi ni- stři u sněmovního předsedy Jus- tha.) Meškající v Pešti ministr vojenství ryt. Pitreich navštívil dnes s novým ministrem honvédů, gen. Biharem, předsedu poslane- cké sněmovny Justha. Ministr vojenství dotkl se za rozhovoru četných vojenských otázek a pra- vil, že jen vzhledem k nynějším poměrůmv Evropě nemá za vhodno přistoupiti již nyní k rozřešení těchto otázek Předseda Justh odvětil, že sněmovní většina nežádá, aby tyto otázky byly rozřešeny v nejbližší době, ale přeje si, aby se aspoň určila lhůta, kdy budou rozřešeny. Jest třeba zvláště dobré vůle pro úpravu vojenských otázek. Jinak předseda Justh pod dojmem královského reskriptu vynasnažt se, aby klid ve sněmovně byl zachován pomoci prostředků, jež poskytuje jednací řád. Ostatně jest přesvědčen, že sněmovní většina přijme vlastnoruční listy panovníkovy s důstojnosti příslušnou většině. Z Pešti, 19. června. (Libtrálové o no- vé vládě.) Konference liberální strany prohlá- s dle „Pester Lloydu“, že nemůže míti důvěry ve vládu, která nemá za sebou nějaké většiny a jest neparlamentní, mimo strany stojící vlá dou. Proto také nová vláda nemůže se nadíti podpory liberální strany. V celku liberální stra- na projeví nové vládě nedůvěru, podobně jako koalice, ale ve svém projevu vytkne také koalici jako chybu, že se sama nezmohla na svůj kabinet a způsobila takové okolnosti, že král byl nucen jmenovati neparlamentná mimo strany stojící ministerstvo.

Justh Lloyd Pešť Evropa Justha

15 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. června. Slovanské nebezpečí. Bude-li porážka Ruska Japonci dokonána a Rusko ochromeno, za několik let, snad dříve. nežli se Rusko trochu vzpamatuje, oboří se na ně z Evropy Německo, ať samo nebo se spo jenci. Veřejnost německá již se na to při- pravuje. Pruský generál Willamowitz Moellendorf vy dal právě brožuru, ve které blahořečí »žlutému nebezpeči,« že se ukázalo vydatným spojencem Německa proti Slovanům, tak že již dnes možno veřejně mluvit o spolku německo-japonském proti Rusku a Slovanstvu. Jiná brožura toho druhu nazývá se »Žlute a slovanské nebezpečí« od Albrechta Wirthaa vyšla právě v Berlíně u Gose a Tetzlaffa. Albrecht Wirth je povoláním národní ho spodář. Za účely svého povolání procestovala prostudoval celou Asii. Hned na počátku svého spisku polemisuje s německým císařem pro jeho pověstné »žluté nebezpečí«, vyjádřené slovem obrazem. »Žluté nebezpečí« Vilém II. předsta- vil jako Buddhu, ale Buddha není žlutý, nýbr Ariec. Jedna arijská kultura by tedy potírala druhou. Ani jinak není žlutého nebezpečí, Ja- ponci a Čiňsné nejsou si národně příbuzni. Různé jsou jejich jazyky, různý jejich tělesný zápach, pro nějž jsou si navzájem nesne- sitelni. Tedy toho nebezpečí, že by Jsponci zorga nisovali celou Asii proti Evropě, podle Albrechta Wirtha není. Proto nemusí se ho bát ani Evropa, ani Německo, tím méně proti němu organisova odpor. Němci se ho vlastně nebojí, ale tváří s tak, protože jest jim »příjemno strachem trnout,« jak se vyjádřil Friedrich Nietzsche.

Japonec Wirthaa Tetzlaff Wirth Vilém II Němec Nietzsche Praha Rusko Evropa Německo Slovan Berlín Gos Asie

16 article

»Avšak horšího nepřítele nezná německý národ nad Slovany, kteří stále lačněji na ně doléhají. Je prý to jako povodeň, která hrozí Němce pohllit. Slovanské nebezpečí jest už na prahu. Německý průmysl snad má z ruského přálelství zisk, ale má-liž proto celý německý národ zadatí všechnu svou budouenosť ? » Žluté nebezpečí« hrozí Německu leda ztrátou Kiaočau. Ale tu ztrátu lze oželet. V Číně nám jde ztrátu prstu, na naší východní hranici o celou ruku. Slovanské nebezpečí bylo by neskonale větší, kdyby se nebylo podařilo zosnovati válku rusko japonskou. Potom byla by povstala proti Evropě trojná cerberská hlava obrovské moci konfucio buddho-pravoslavná a car by se byl spojil se synem nebes. Nebezpečí bylo by ne- konečně větší pro Evropu, protože moc slovan- ská stála by proti nám spojená s mocí činskou.

Němec Německo Čína Evropa Slovan

17 article

Stará Evropa a zvláště Německo nemohou nie lépe posloužiti, než když se Moskva a východní Asie zakousnou do sebe nesmiřitelnou nenávistí Tak bude Rusko oslabeno, stále v šachu držen a což jest nejdůležitější, bude nám je mongol ský svět nahánět.« Dokud nedojde k válce Německa naprot Rusku, Německo podle názoru Albrechta Wirtha musí podporovati v Rusku reformní ruch, neboo on směřuje k oslabení Ruska. »Samodržavía imperialism, reforma a slabosť, ničeho třetího pro Rusko není. Kdo tedy reformu uvnitř pova- žuje za důležitější, musí se zříci světové moc Ruska, ale kdo si přeje mocného cara, musí býti proti konstituci. Oslabení ústřední moc vniterným jitřením vnitřní revoluce je dalek významnější, než kapitulace Port Arthuru a za- tlačení Kuropatkina. Toto jitření je také mno- hem důležitější pro Evropu, než všecka dosa- vadní vítězství Japonců. Dostane-li se v Rusku k veslu radikálný směr, jest jisto, jak na to již Delbrück poukázal, že prohlásí slátní bankrol,« jímž Rusové sami zruinují svůj stát.

Wirth imperialism Arthur Japonec Delbrück Rus Evropa Německo Moskva Asie Rusko

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. Kde má býti zřízena druhá česká universita? Národní naši odpůrci dělí se v této věci na dvě strany: moravští nesmířlivci trvají na tom, že druhé české vysoké učení nesmí býti zřízeno na Moravě vůbec. Zříkají se při tom i nároků na universitu svou v této zemi, jen aby překazili zřízení university české. Ostatní Němei, německé nacionály nevyjímaje, bysi dali snad českou universitu na Moravě libit. nesvoli prý ale nikdy k tomu, aby stalo se tak v Brně aneb v Olomouci... Při tom dokazují, že řada německých universit i jiných nalézá se v městech malých, že tam prosperují, ba že pokud se týče vědeckých výkonů, nejenže v ničem nezadají universitám ve městech vel- kých, nýbrž že na mnoze je ve směru tom předčí. Nepopíráme to, že za normálních národ- nostních poměrů, jaké panují v Německu, kde mimo kraje polské a soverní Šl esvík národnostní otázky neznají, neb ve Francii, v Anglii atd. bychom pranic neměli proti universitě v Kro- měříži, v Prostějově neb v Přerově, však z situace, v níž nalézáme se v tomto státě a v svých zemích, jest povinností naší odmítnout zdvořile jakoukoli nabídku v tomto směru.

Morava Brno Olomouc Německo Francie Anglie Prostějov Přerov

19 article

Ne snad, že bychom pokládali universitu za prostředek národní propagandy, ne snad, že bychom spekulovali na vliv její v Brně neb Olomouci z příčin národních, nikoliv. Tak naivní nejsme a neměli by být také chvástaví krajané naší druhého jazyka, abychom se do- mnívali, že universita v době dozírné počeští město, v němž by měla sídlo. Jinak by věru na více než problematických základech zbudo- váno bylo německé panství v Brně a v Olo- mouci, kdyby pouhá existence takového ústavu nebezpečnou byla národnímu rázu těchto měst My ale trváme a trvati musíme na zřízení vy- soké školy české v moravském hlavním městě poněvadž by vystrčení její do některého měsla venkovského znamenalo urážku a pohanu národa našeho v zemi, v níž tvoři tři čtvrtiny všeho obyvatelstva a jemuž země ta v první řadě patří. Němci na Moravě mohou ovšem dobře univer- sity se zříci, poněvadž by byla úplně zbytečná. poněvadž by bidně živořila jako ústav, jen

Němec Brno Olomouc Ola Morava

20 article

by svou existenci o nie jiného neopíral, než o onu přepodivnou logiku, že co poskytne se třikráte četnějšímu národu českému, musí se dostati ve stejné výměře též tře- tině Němců, nechť je toho zapotřebí či není. Devět millionů Němců má té doby v králov- stvích a zemích na radě říšské zastoupených neméně než universit pět, připadá tedy jednan 1,800.000 obyvatelů. My bychom tedy dle po- měru toho měli nároky aspoň na university tři. Přidati Němcům ještě jednu, znamenalo by ne- svědomité plýtvání penězi, beztoho již k nesne- sení zatíženého poplatnictva. Proto neustupně na tom trvati budeme, aby vysoké učení české zřízeno bylo na Moravě ve hlavním městě, z ně- hož vzteklou zuřívostí Grossů, Albrechtů, d'Elvertů, k nimž připojil se nyní též jako vrchní patron pan Chlumecký, hlavní faktor pověstných smiřovačkách, vypuditi se nedáme. Nebude-li míti vláda ani tolik odvahy zakřik- nouti smečku germánských šílenců moravských, již pokládají Moravu za privilegovaný terrain své pusté politiky, nedovede-li ani tuto společ- nost zkrotiti, pak je vůbec nezpůsobilou k ře- šení národnostního problému v této říši.

Němec Gross Albrecht Elvert Chlumecký Morava

21 article

— Německá státní řeč. Jako příšerný stín vleče se vniterní politikou tohoto státu ne- smyslný, právě tak jako nestoudný požadavek kodifikace němčiny, jako tak zvané řeči státní. A také v této chvíli, kdy jde o »slib« — pra- víme o slib a o nic jiného — nynějšího chef vlády, učiněný zástupeům národa našeho, o to, aby doznal, že zříditi chce na Moravě univer- situ českou a že dbáti bude toho, aby v pří- čině jazykové plněny byly v Čechách a na Mo- ravě platné zákony, přicházejí Němci opětně s po- žadavkem — uzákonění státní němčiny. Teprve pak, až splněn bude tento jejich kardinální poža- davek bude prý možno mluviti o tom, pokuda do jaké míry a za jakých podmínek a klausulí by mohlo býti eventuálně vyhověno nějakým způ- sobem nárokům českým. Bez prohlášení něm- činy za jazyk státní za žádnou cenu prý nepři- pustí, aby, byť i v nejmenším, vyhověno bylo některému z národních našich přání. Nesplní-li ale vláda, co bylo zástupcům národa českého přislíbeno, pak aspoň dle našeho soudu oclt se tento stát v témž stadiu, v jakém se na- lezal při skonu kabinetu dra. Körbra. Neboť, že by i tentokrát zástupci národa českého dali se pohnout k dalším ještě ústupkům, neb spo- kojili se s prohlášením, za nímž čouhati bude viditelný úmysl slib daný nesplniti, ignorovati

Němec Morava Čechy

22 article

ho, neb se mu šikovně vyhnouti, nedá se přece mysliti. Vláda bude tedy nucena rozhodnouti se buď pro právo a pak vyhovi požadavkům našim, neb pro německé násili a pak bude slávy její konec. O uzákonění němčmny jako řeči státní je na straně naší vyloučena jakákoli diskuse. Kdo by v tomto směru jevi nejmenší jen slabost, byl by rázem ze společnosti národní vymýtěn. Nejen Němci, nýbrž i my víme, co znamená němčina jako jazyk státní, zákonem uznaný. Nejde tu pouze o drzou pohanu národa našeho, o niž Němci usilují svou zuřivou horli- vostí v zájmu státní němčiny, nýbrž o národní naše bytí. Prohlášením němčiny za jazyk státní oetli bychom se rázem v postavení ubohých utiskovaných nemaďarských národů uherských. Osud náš byl by osudem ofroků ve vlastní zemi. A proto každý Čech bez výjimky odmítne impertinentní požadavek ten právě tak, jako Gi- rondista Vergniaud odmítl návrh »hory«, aby zradil své zásady: ne slovem a rukou odmit- neme návrh, ale nohou jej odkopneme! — Marlanský kongres a oslava Husova.

Němec Vergniaud Husův národní vymýtit

23 article

Minulým právě »marianským kongresem« má za sebou Praha zase jedno z každoročních už utrpení jimž podrobena jest zmohutnělou klerikální agi- tací, dávno vystoupivší z mezí snesitelnosti a slušné umírněnosti, obmezené na místa k efrkevním úko- nům vyhražená a na kruhy buď zúmyslně, z po- litické spekulace aneb i bezděky trvající ješte v hlubokých tmách středovékého pietismu. Roz- umíme zajisté liberalismu tak, že má dodávat každému náboženství a vyznání nezkrácené osvěd- čování, ale jen potud, pokud ritu nezneužívá se k politické provokaci a vyzývavé urážce rozumu a moderního pokroku ducha lidského. Vzplanut davového hysterismu náboženského, jehož jsme byli za » marianského kongresu« v Praze svědky uměle vzedmuté osvědčenou technikou okázale katolické liturgie, octla se daleko za mezemi ma- rianského kultu, snesitelného i svobodomyslněj- šímu pojímání svou věkovilou poesií, i nabylo forem hřešících proti vkusu a vzbuzujících přímo nejen odpor, nýbrž i obavu před úhonou pokrokové pověsti naší Prahy. Půjde-li to takhle dále a každo ročně, bude hlavní město Husova a Žižkova ná roda v brzku vykřičeno za jedno z nejklerikál nějších měst Evropy a přímo za kapitálu pieti- stického zpátečnictví. Jest ku podivu, že demokra- tieko-svobodomyslný čiv v národním nervoví už tak otupen, že se hnedle už ani nepomýšlí na odvetu neslýchané druhdy klerikální propagandy. Před ně- kolika dny uveřejnili jsme provolání vzdělavacího odboru České obce sokolské k bratrským jednotám o oslavě výročního dne upálení Mistra Jana Husa.

Roza Husův Žižkův Hus Praha Evropa

24 article

V provolání tom nacházel se odstavec »Nedejte se másti frasemi dobromyslných i zlomyslných lidí o prohlubování. Není každá oslava o to hlubší, oč je méně praporů, světel a hranie Užitek Husova svátku měří se dle toho, jal hluboko do srdei vstoupí pochopení významu M. J. Husa a do kolika srdci. Dušezpyt i zku- šenost učí, že dav nejprve přivábí a vzruší do- jem smyslový a svede ho k místu, kde dává se poučení duši.« Prostěji nebyla dosud vylo- žena včasná nutnost návratu k okázalosti slav- ného dne Husova i nebylo by vhodnější odpo- vědi na marianský kongres pražský, než kdyby na jevišti největší jeho rozpoutanosti, na námě- stí Staroměstském, došlo k důstojné, veškerého klerikálního dryáčnictví a elektrických efektů prosté manifestaci pro památku Husovu. Inici- ativa náležela by v té věci přirozeně témuž vzdělávacímu odhoru »České obce sokolské«, jehož provolání kéž najde sluchu po všech če ských krajích. A konečně ještě jedna věc. Tmářská stínohra v paprseích elektrického reflektoru z pražské radnice měla by býti pobídkou k vše- možnému ukrácení průtahů s pomníkem Husovým na Staroměstském náměstí; tento výsledek pro sebných průvodů klerikálních na Staroměstský rynk měl by se vlastně co nejrychleji dostaviti. K tomu dílu měly by přiloženy býti všechny české ruce, jimž záleží na tom, aby konečne uskutečněn byl slib národem sobě daný v der

Husův M J Hus Inice staroměstský náměstí

25 article

těžkého pohanění památky Husovy a jeho stoo penců, předků dnešních vlažných husitůl — Německá škola v českém Vyškor r. 1903 ještě pětitřídní, příštím školním roken smrští se na trojtřídku následkem příznivéhe výsledku stížnosti místní školní rady k správ- nimu soudu podané, jak již sděleno, proti nor hodnutí ministerstva vyučování, jímž měla bjí obec vyškovská přinucena, aby přijímala dot mecké školy děti z míst více než 4 km. vzčk lených. Pamětihodno jest, že tato spravedl česká stížnost musela na své vyřízení čelu bezmála tři roky, to jest dvaatřicet mě síců, bylať podána začátkem října 1902, ličen u správního soudu konalo se však tepn 9. června 1905. Po celou tu dobu česká obe vyškovská bezprávně nucena břímě zbylel třidy tamní luxusní školy německé vydržoní Jinak chodívá to, jedná-li se o stížnost něn- ekou. Tak byla podle »L. N.« vyřízena st nost pověstného germanisátora dra. Fischla příčině veřejnosti německé školy v Židenicích necelých desíti měsících. Pro německý násili vzkřek c. k. nebe v Cislajtanii nízko, pro čes spravedlivý stesk třikráte tak vysokol — Bývalá olomoucká universita utraki stickou. Že se na bývalé Františkově univer v Olomouci, r. 1855 zrušené až na theologiek fakultu dosud trvající, česky nejen přednášek ale na právnické fakultě její dokonce i čes zkoušelo, není všeobecně známo. Zajímavýo kument ke dnešnímu universitnímu boji, sve čící o tom, že se státní zkoušky právnické u universitě olomoucké skládaly v obou zen ských jazycích, byl nám včera zasl k nahlédnulí. Zní v překladu takto: Čís. XXII. Vysvědčení o první státní zkoušce.

Husův L N Fischl Židenice Františkov Olomouc km

26 article

Pan František Navrátil, narozený v Březiněm Moravě, započav p vním semestrem studijního ro 1848/49 na c. k. universitě v Olomouci svá pr nická a slátovědecká studia a ukončiv semestm studijního roku 1852 sedmý semestr své zákor lhůty studijní, podrohil se dne 9. července l8 před podepsanou komisí ve smyslu prozatímnel předpisu ze dne 30. července 1850 ř. z. č. státní zkoušce judicialního oddělení i byl ur následkem jejím za výtečně způsobilého, z obl ského zákonníka a ze soudního řádu a ostatn předmětů za způsobilého. Zkouška byla vykonána v českém i něn ckém jazyce i osvědčil v obou do nalou obratnost a důkladnou znale Ze zkušební komise pro judiciální oddělet theorelické státní zkoušky Dr. Kalina, předseda. JUDr. Midel, c. k. professoe W. Trap, rada zem. soud Jan Weiss, zemský advokit.

Navrátil doktor Kalina JUDr Midel Weiss Březiň Morava Olomouc

27 article

V Olomouci, 9. července 1852. Před více než půl stoletím prokazon kandidáti práv na moravské universitě při sti ních zkouškách »dokonalou obratnosť a důkluě nou znalost« obou zemských jazyků ! Da z neznalosti češtiny, jazyka obrovské věuša obyvatelstva, jímž mají v Čechách a na M ravě úřadovati, dělají si němečtí kandidili úřadníci privilej! — Cena Benešova. Ze základu Václan Beneše-Trebízského ustanovilo ředitelství »Su bora« i letos 400 korun jakožto literární ol- měnu za nejlepší českou historickou povidk r. 1904 uveřejněnou. Úřaď porotců konali p školní rada Al. Jirásek, ředitel B. Frida a re F. S. Procházka, kteří cenu přiřkli panu dru Zikmundu Wintrovi za povídku jeho Pell uveřejněnou ve IV. ročníku »Zvonu«. — Promoce. Pan JUC. Jan Baxa, rodilý Sedlčan v Čechách, kand. advokacie, t. č. pran praktikant u zemského soudu v Praze, byl včera dn 19. t. m. na české universitě Karlo- Ferdinandově doktora veškerých práv veřejně prohlášen. Jest již pálý doktor ve známé rodině Baxově, tři doklá práv, jeden doktor mediciny a jeden doktor filossí — Rodinné zprávy. Pan Josef Čepelák,s jemce Bucharova hotelu v Příbrami a slečna Eak Hlaváčkova z Horažďovic slaví sňatek n želský dnes 20. června v chrámu sv. Petra v Hion dovicích. — Z c. k. české vysoké školy technické. Pi inženýři Josef Chalupa z Vlašimě, Joseí Klre z Nového Domu, Richard Neumann z Pardule František Schneider z České Křemže, podenli se dne 19. t. m. s úspěchem odborné státní zkodia ze stro jního inženýrství. — Z kvestury české univezsily. Zejtra nehe u na kvestuře úřadovati.

Václan Beneš Al Jirásek F S Procházka Winter JUC Baxa Ferdinandův Baxův Čepelák Bucharův Eak Hlaváčkův Petro Chalupa Klre Richard Neumann Schneider Olomouc Čechy Benešov Pella Sedlčany Praha Příbram Horažďovice Vlašim Nový Dom Český Křemže český univerzita Karla

28 article

— Umrtí. Včera zemřela v Praze, kamž l k léčení převezena, ve věku 56 let paní Marie vi dová z Brandýsa n. L., matka žurnalisty p. D. Viii Pohřev bude ve středu o 3. hod. odpol. z domu sm v Brandýse n. I — Německé velení veteránů ve Vysočanech. l nulou neděli (18.) oslavoval Spolek vojenských vystre žilců ve Vysočanech své 20leté trvání velice hlučnjn způsobem. Neočekávané překvapení při této paraž způsobil velitel spolku, který u radnice při pochoo do školní kaple velel „Reihen rechts um!“. Chtěl i patrně prokázati svou způsobilost k úřadu velna skému i tehdy, až vysloužilcům vysočanským btá vydána z arsenálu obnošená zbraň. Špolek tento oha- sil také své účastenství o matiční slavnosti ve vy sočanech dne 2. července l. r. Občanstvo vysočankí doufá, že místní odbor Ústřední Matice školské p stará se, aby spolek s německým velením r úln byl vyloučen, anebo aby zvolil si velitele, který a spoň o matiční slavnosti veleti bude česky.

Marie Praha Brandýs Vysočany

29 article

— K úmrtí V. V. Tomka došly soustrastné pr jevy dále od jihoslovanské Akademie nauk a umln v Záhřebě, od člena »Institutu« francouzského v h- říži L. Legera, ředitele měšťanských škol v Náchet J. K. Hraše, městské rady v Příbrami. Dále konl lovalo: zastupitelstvo král. věnn. města Mělníka L., obecní rada města Přerova na Moravě, řediteli professorský sbor prvního českého gymnasia brnl ského, ředítel a professorský sbor c. k. české vršl reálné školy v Karlíně, učitelský sbor obecné a n šťanské školy pro chlapce na Karlově, Umělecká seda v Praze, Spolek českých advokátů, Národníje nota pošumavská, Spolek assekuračních úřadníti Praze, Společenský pivovar pražských sládků, Juu Otakar baron Pražák, c. k. vrch. fin. rada a př nosta Prorok, kanovník Švehla na Smíchově, ki arcib. ceremonář Hrubík, Ed. Skála, poslanec a nin starosty v Prostějově, stav. rada Weingärtner, stn rada Mach, c. a k. major Hřebetz, MUDr. Vác Mudrych, Vlaha Bukovac, prof. Karel Štětina, měslai rady v Prostějově a v Litomyšli, Kuratorium uml lecko průmyslového musea, Obchodní a živnostennl komora v Praze, výbor Českoslovanské jednoty Praze, městské rady v Německém Brodě a v lsu nad Vltavou, okresní výbory v Hradci Králové, Plzni a v Rakovníku, zemský a říšský poslana František Schwarz, ředitel kanceláře okres. zasloy telstva v Plzni Bohuslav hrabě z Kolovrat v Solna Jan Waněk, ředitel velkostatku v Radimi, msgr. li- cenc Švehla, kanovník a papež. prelát na Smíchn a Frant. Bareš, gymn. professor a předseda Mosa společnosti v Miladé Boleslavi.

V V Tomek L Leger Hraše Otakar Pražák Švehla Hrubík Ed Weingärtner Mach Hřebetz MUDr Vác Mudrych Vlah Bukovac profesor Štětina Schwarz Bohuslav hrabě Kolovrat Waněk František Bareš Záhřeb Příbram Mělník Přerov Morava Karlín Karlov Praha Smíchov Prostějov Litomyšl německý Brod ls nad Vltava Hradec Králové Rakovník Plzeň Radim Miladý Boleslav spolek český advokát Národníje spolek assekuračne úřadnít Praga českoslovanský jednota Praga

30 article

— Oslava Mistra Jana Hasa. Organisace vzdel vacích spolků a jednot kraje středočeského a sokol- ská župa středočeská, zahájily přípravy k důstojném uctění památky mučedníka kostnického a ještě v p slední chvíli vybízí veškeré jednoty a spolky, kl se nepřihlásily, by snažily se, by ani jediné obce n bylo, kde by slavným a důstojným způsobem, památk národního světce uctěna nebyla. Pořádání oslav se pod záštitou obecních zastupitelstev, za účasti všec místních spolků. O řečníky možno se přihlásiti d 21. června u br. S. Trägra v Praze- VIL., ceston

Hasa S Trägr Praha