3
masthead
25. dubna 1909. Číslo 114
4
article
Ale uzříti maloměstské dívky v oblecích růz-
ných dob a stavů, pozorovati u nejmladších ony
rozkošné rozpaky, směs raďosti i strachu, první
nesmělě pohyby i naivní hovory, to vše budile
přee můj zájem. A snad jsem se i na ples trochu
Jako dotekem čarovného proutku otviraly
se domovní dvéře i vrátka dvorů nebo zahrad,
z nieh vycházely zahalené postavy a ubíraly se
ulicemi k ozářenému náměsti, na něž linula se
záře z vysokých oken taneční síně. Také několik
povozů z blízkých dvoreů klátilo se nestvůrně
v témž směru po špatném dláždění města
v jich úkiytu jako pláčata v hnízdě stulená tiskly
se k sobě útlé slečinky, jimž očekáváním čehosi
nesmirně krásného srdéčka divoce bušíla.
Hudba z daleka sladce zaznívala. V sále
hřmotila a vysoké tóny dlouho se chvěly někde
poď stropem a slévaly se ve zmatenou disso-
nanci. Páry v šíleném kvapíku vířily sálem.
Směs nejrůznějších mask slila se v obraz všech
barev, světel i stínů, třpyt kamenů a jiskřivých
celek místy vyšlehl a zlemněl jako drobný vodo-
pád. Hlučným „finale“ kvapik skončil. Zazněl
všestranný pollesk a usměvavé zraky obracely
se k estrádě, kde hudebníci odkládali nástroje
a unavení nejevili žádné ebuti vybrávati znovu.
5
article
Dámy ve zrychleném tempu ovivaly se vě-
jíři. Šaškové nevkusně jako všude jinde mísili
se mezi promenující a vtipy a neobratnými žerly
snažili se obecenstvo rozveseliti. Spanilá Car-
men v ústrani rozkládala jasnovidné karty na
podlaze tanečnííně, několik zahradnic nabí-
zelo drobné umělé květinky, růžové a blankytně
modré holčičky konojšily rozplakaná miminka.
dvně jimi eloumajíce. Ryuři, jichž počet ne-
malý, zásobil svými kostumy zdejší ocholnický
spolek, s vlajícími péry na kloboucíc! graciésně
se skláněli k pierrotkám, selkám i princeznám
U jedné stěny, ezdobené chvojín a rudými
růžemi, stála jste vy, má Evol Drobná a útlá,
všecka bilá, s rozpuštěným vlasem, v němž za-
tknut byl bohatý květ jabloňovy, zmatena zírala
jste v nezvyklý rej a šum. Fotografická deska
mé sitnice zachytila vás věrně, když po dvaceti
létech mobu vám říei, že jste měla bílé střevíčky
i punčošky, bílou atlasovou sukénku jen po k-
lona, zdobenou guirlandou z fikového listí. Ži-
vůtek přiléhavý odhaloval něžné ručky, pokryté
až skoro k ramenům dlouhými rukavicemi a ne-
patrný jeho výstřih ukrýval na bělostné stuze
růžový květ. Vaše oči vidím dosud, tmavé a
hluboké, jaksi ještě rozšířené nezvyklou podiva-
nou. Od krěku až ke špičce živůtku vinul se
článkovaný, pohyblivý had, který rozeklaným
jazykem miřil pod vaši růžovou bradu. Mezi
čelistmi držel zcela malé, míšenské jablíčko.
Přistoupil jsem k vám a požádal o příšt
tanec. Svolila jste ochotně a přijala mé rámě.
Šašek
6
article
Hovor s počátku kusý a všední záhy oživnul
vaší švitornosti. Brzy jsem zvěděl, že vás ma-
minka s telou takhle oblékly a že jste vlastně
ani nechtěla ples navštíviti. »Víle, nejsem pro
takové vyražení,« pravila jste s vážností šestnácti
let. »Je tu mnoho hluku a takové divné vese-
losti. A tuhle hudbu poslouchati, je opravdu
veliká trýzeň. Víte, jsem také trochu muzikant-
kou. Ale maminka a tela poručily, i masku m
vybraly, hleďte, tamhle sedí a já musím ješté
poslouchat!«
Hudba se ozvala jakousi smutnou a zdlou-
havou ouverturou, jež po několika taktech přešls
v jásavou polku. Došli jsme právě k vašim da-
mám. Dala jste jim vějiř podržeti a rozlétl
jsme se sálem. Tančila jste překrásné. Hovorem
zcela jste mě zaujala. Zadal jsem se na jiné
tance, i v přestávkách stále jsem vás vyhledával
Nějaký mladík podruhé přišel požádati vás o
tanec, dokonce jakési maloměstské právo na
vás si osoboval. Usmála jste se a oznámila, že
jste již zadána. A důvěřivě vložila jste ruku
v moje rámě. Pak vaše dámy vás zavolaly
vrátila jste se ke mně se zakaboněným čílkem
„Daly mi do kapsy ještě 3 míšenská jablí
čka a chtějí, abych je nabízela. Bude prý to zer
tovné. Co myslite?
„Nu, mně byste jedno mohla uštěďřiti, ale
nakousnuté!“
Obratným pohybem vzala jste hadovi jablí
čko z čelistí, zahryzlá v ně svoje zoubky drobne
a bílé a se zvonivým smíchem mi je podávala
A já nemotorně dal je do kapsy, ono vámi na-
kousnuté jablíčko a doma jsem je zlíbui. Vždyt
upevněno bylo na vašich ňadrech, vonélo vašl
dechem a vaším mládím. Ptal jsem se, jak se
jmenujete. A vy jste řekla: „Hana.“
Má sladká Evo! Spit vámi, vším vašim zje-
vem, sladkou vaší ženskostí, odložíl jsem sveji
skepsi. Umínil jsem si, že vás vyhledám a že
z vušich očí po čase vyčtu, chcete-li býti mou.
Daly
Eva
7
article
Druhý den byl jsem telegraficky pov olán
k loži nemocné matky. Po krátké chorobě zhusta
jako dohořivající voskovice, a na její pohřel
oblékl jsem kabát, ve kterém jsem s vámni tančil
V kapse nalezl jsem jablíčko tehda vám. dare-
vané a mnou zlíbané. Bylo shnilé a nelibé pá-
chlo. A stará skepse, již jsem se vaší zásluhou
na čas zhostil, poznovu vplížila se mi do duše
aby ji dechem svým zvolna, ale jistě otráviln.
Co bylo s vámi, moje Evo? Čekala jste ně-
kdy s široce rozevřenýma očima v soumr iku
jarního vočera, když padaly sněžné květy treání
a růžové listky květů jabloňových na mladou ze-
leň trávníků, že přijde ten, koho chtel Život
vámi zlákat? Nepřišel, a snad jste i zaplakala.
Chtěl bych teď zlibat vaše oči, ale je pozdě.
Snad přišel ten, kdo tehdy vás marně prosil.
A vaše touha, Časem zlomená, uvadla zvolnn.
a vy jste mu darovala svoje polibky a několik
krásných dětí.
V dnešní večer měsic právě tak jasně září
jako tehdy. Několik hvězd třpyti se v jeho blíz
kosti. Bilé obláčky v dovádivé hře skrývají jej
aby v nejbližší chvíli tím jesnější a čistší plul po
nebes blankytu. V ten večer na výs myslím
Evo, v ruchu velikého města. Ozářená okna dvo
rany plesové vrhají v široké náměstí oslnivé svě
tlo, K paláci, odkud zní tlumená hudba sladce
a snivě, putují dívčí zjevy v bílých šatečkách
nakadeřené hlavinky, ovinuté bílými závoji. Vše
jako tehda, Evo. Dívkám už na ulici je do po
skoku. Střevičky hílé i černé se zlatýmai přoska-
mi třpyli se v paprseích elektrického i měsičnílio
světla. A snad tu někde mezi nimi, nebo stulena
v kočáře, jako pták v hnizdě, ubírá se v tento
ples vaše dceruška, Evo. Má Evo, vždyť je tomu
dvacot letl
Ve velkém městě není v zimě nouze o čer-
stvé květy. Kol výstřihů i ve vlasech ehvéjí s
Eva
Čekal
Bilá
8
article
těšil.
fialky a růže, konvalinky i pyšné chrysanthémy.
Uvadají ve víru plesové noci na ňadrech i ve
vlasech, jako uvadají všechny sny a touhy.
Má Evo, nechte dívčí nožky poskak wvat.
oči se rozzářit, srdce divoce zabušit! Kdo ví
co přijde zejtra? Vzpomínka na vás nikdy z mě
duše nevymizi. Čistá a něžná jako světlá vidina
vznášíte se přede mnou. Snad dnes někdo, třeba
trochu blaseovaný, do tabernaklu svojí dušea-
vře pro všechen život vzpomínku na vaši dearu.
Je jistě krásná jako vy jste byla. A nad marnými
touhami, pošlapanými illusemi, nad životem, kte-
rý vše béře a ničeho nevraci, zazáří hřejívá
vzpominka jako hvězda z mraku.
Kde jste asi, má Evo? Váš blaseovaný vát
zdraví naposled.
Eva
9
article
Lěkařská hlídka.
Lěkařská hlídka.
Sůl a soleni.
Od Jos. Thomayera.
Roku 1904 upozornil René Laufer v „Re
vue scientifique“, že se v přítomné době příliš
mnoho solí. Obyčejné pokrmy kulturního, b
i nekulturního člověka obsahují dle mínění to-
hoto spisovatele tolik soli, mnoho-li člověl
k živobytí potřebuje. Celkem tedy netřeba jidla
naše soliti.
Učinil jsem o těto thesi Lauferově poznám
ku ve Zvonu a eitoval jsem pohádku „Sůl nad
zlato“, vypravovanou Boženou Němcovou. Starý
král se tázal svých tří deer, jak která jej miluje.
Nejmladší odpověděla: „Ja, tatuško, vás P'ubim
ako sol“. Za to ji král vyhnal z domu. Dcera —
jméno její bylo Maruška — šla do světa a vstou-
pila do služby k čarodějně babíci. Mezitím na-
stala pohroma v království otcově. Všecka sůl
se rozmočila a nebylo čím soliti. Bylo nad míru
zle. Lidé přestali jísti a upadali v chorobu. Sam
král a dcery jeho onemocněly. Ale když bylo
nejhůř, vrátila se Maruška, s pomocí babiččinou
přinesla sůl a bylo dobře. .
V této pohádce zrcadlí se jaksi názor voli-
kých mass lidových: Sůl je pro člověka nezbyt-
ná. Kde nelze solit, tam lidé stůňou a mřou.
A není to jen názor slovenského lidu. U nejroz-
manitějších národů stýkáme se se zjevy, které pe-
tvrzují, že ode dávna považována sůl za nezbyt-
nou pro člověka. Hermunduři e Chatti, staři ná-
rodové germanští, vedli krntě boje o slané pra
meny na Veseře!). Podobně Burgundi a Aleman
krvavě válčili o slané prameny, dnes již nezná
mé. Německé dvojverší praví:
Thomayer
Laufer
Lauferův
Němcová
Maruška
Sam král
Hermundur
Chatti
Burgund
Aleman
Jos
Vesera
10
article
Salz und Brot
macht die Wangen roth.
(sůl a chléb dělají tvář červenou), což jest sen-
tence, dle které člověk tělesně prospívá, když
solí. Staré slovanské vítání hostí chlebem a sol
ukazuje rovněž, jaké úctě u těchto národů se
těšila sůl. Homer nazývá sůl božskou. Také Plu-
tarch čítá sůl k božím darům. Římané již záhy
uchovávali sůl ve stříbrných slánkách. I lidě
povrhující jinak přepychem, stříbrné slánky cho-
vah. Římský voják dostával od správy vojenské
svou potřebnou denní porci soli. Sudanští střelei
v dnešní armádě francouzské „fasují“, abychom
mluvili hantýrkou vojenskou, sůl podnes. Cestu-
jící do nitra Afriky vozí na mnoze sůl k vůli
směnnému obchodu s různými národy africkými.
Obehod se solí již dávno regulován zákoni-
tým ustanovením a ve starých dobách vykonával
různí národové daleké cesty, aby získali sůl k ži
vobytí potřebnou.
Čechové a Meravané vozili sůl z alpských
ložisek soli. Moravané by byli měli ovšem blíže
Věličku, než Halistadt nebo Reichenhall, ale
slaná ložiska ve Věličce objevena poměrně p
zdě. Prý (Hehn) teprve ve 12. stoleti po Kristu
o soli ve Věličee se činí zmínka.
Ba i zvířata mnohdy hltavě sůl požívají
V některých dobách (vypravuje anglický lékai
Iarley) celá stáda zvěři africké opouštějí svá
pastviska a táhnou do míst, kde půda je sol
prosáklá.
Homer
Pla
Říman
Čecho
Krist
Afrika
Vělička
Reichenhall
Salz und Brot macht die Wangen
11
article
Takovéto detaily jsou ovšem v křiklavém
odporu s thesi, že netřeba přidávati k jídlům
našim soli. Nieméně odpor tento jest jen zdan-
Všichni národové nesolí. Již Sallust zazna-
menal, že Numidští mají sůl v ošklivosti. Pla-
tarch vypravuje, že kněží egyptšti nesolí. Na
nojednom místě se má věc do dnes tak. Různé
kmeny sibiřské, živíci se honbou a rybolovem
nesolí. Zejména Kamčadalové a Tunguzi mají
sůl v ošklivosti. Také Kirgizové, živící se ma-
sem a mlékem, soli nepožívají. Některým Bedui
nům bylo do nedávna solení směšným. I mez
civilisovanými národy najdou se jednotlivci, kto
ří z přesvědčení jsou vegetariány a ze zásady
pokrmů svých nesolí; ačkoli jinak vegetariáni
soli, poněvadž bylinná potrava obsahuje méně
soli, než maso. Také prý masožraví drávci odm-
tají sůl.
Z toho plyne, že zásada, Lauferem vyslo-
vená, dle niž netřeba přidávati ku pokrmům
soli, prakticky už dávno a na mnohých místech
se prováděla. Zajímavo je, že lle Hebna
v sanskrtu není názvu pro sůl. Z toho lze dovo-
diti, že Indogermané, kteří později zalidniii
Evropu, původně as také nesolili, ač později, jak
jsme viděli, naučili se sůl nemálo ceniti, takze
kulturní Evropan nemůže bez soli více žiti.
Pla
Kyrgyz
Laufer
Indogermaný
Evropan
Evropa
12
article
Hehn mysli, že slovo sůl, které v přerozmani-
tých podobách téměř ve všech evropských jazy
eích se vyskytuje, vzniklo u slapých jezer asij-
ských, zejména v okolí moře Kaspiekého a je
zera aralského, kde je sůl velmi hojná, Indoger-
mané v sousedství těchto jener znenáhla na zá-
pad se pohybující prý zde teprve sůl poznali
Prý jen Litvané a Albunc mají zvláštní názvy
pro sůl. Prví ji nazývají družka, druzí kripe, ne
boli krype. Oběma slovům slouží za kmen pojem
posypávání.
Sůl je sloučenina, náležející k nejvíce roz-
šířeným. Vzpomoňme si jen spously soli, obsa-
žené v mořské vodě. Mořská voda na jednotli-
vých mistech chová 25 až 40 gramů kuchyňsk
soli v litru. V moři je tedy obsažena massa soli
již si famlasie naše sotva dovede představiti
Vedle toho půda zemská, zejména na místech
zabraných druhdy jezery a moři, chová rovněž
obrovské sponsty soh. Tak zejména půda v ně
kterých poůštich nitroasijských.
Vedle toho však každá živoucí tkaň obsa-
huje kuchyňskou sůl. Také šťávy a tkani lid
1) Tato, jakož i mnohá další dala vyňala jsou
z velmi poučného spisu „Das Salz“ od Victora. HIehn
z k. 1873.
Victor
das Salz
14
article
ského těla sůl obsahují. Krev, míza, mok ce
rebrospinální, žluč a lidské mléko obsahují sůl
Její všudypřítomnost v těle člověka ukazuje
k tomu, že má pro život člověka význam ne-
malý. V tomto smyslu je as pravdivou pohádka.
Boženou Němcovou vypravovaná. Kdyby bylo
možno odejmouti veškeru sůl člověku, chřadl
by as a zahynul.
Jaký úkol sůl v organismu lidském plní
není ďopodrobna známo. Přisuzuje se jí důle-
žitý úkol při osmotických poměrech šťav lid-
ského těla. Pak snad poskytuje materiál ke tvor
bě šťávy žaludeční. Leč tím vším as význam ku-
chyňské soli není vystížen. Úkol její jest nepo
chybně ještě vělší,
Při tom všem ale jest jisto, že člověk v po
travě své kuchyňskou solí plýtvá, jak to Ren
Laufer byl vytknul. Neboť rozmanité výměšky
tělo lidské opouštějící, obsahují překvapujie
množství kuchyňské soli, resp. chloridů, mez
nimiž ovšem kuchyňská sůl čelné místo zaujímá.
Němcová
Ren Laufer
15
article
Litr lidského potu prý obsahuje 2 až 2.5 gram
seli. Výměšek ledvin — moč, obsahuje za 2
hodiny 10—15 gramů chloridů, resp. značne
množství kuchyňské soli. Dalo by se ovšem my-
sliti, že pouhá přítomnost kuchyňské soli, bez
dalšího lučebního spojení jest důležita pro život
člověka. Leč fo se nezdá býti pravděpodob.
ným. Čím člověk déle hladoví, tím méně vy-
lučuje soli. Jest tudiž pravděpodobno, že poží-
váme soli zbytečně mnoho. Tomu nasvědčují
i výpočty fysiologieké. Bunge počitá, že člověk
potřebuje za 24 hodiny 1—2 gramy soli. V
skutečnosti však pohleujeme soli s 17 gramů
denně.
Má-li tolo zneužívání soli jaký význam n
zdraví lídské, nelze pr.tvoplatně tvrditi. Bylo b
třeba znáti, jaké jsou fysieké i duševní schop-
nosti, jaké zdraví, jaké trvání života u lidí, klur
poživají skutoěně jen fysiologicky potřebne
kvantum soli. Takové pozorováni bylo by třeba
dělati několik věků u velikého počtu osob nej
různějších povolání. Každý pak uzná, že výzkum
takový sotva je v mezích možnosti.
gram
16
article
Více je známo o chování se soli v některýeh
nemocech. V posledníeh letech ukázalo totiž sy
stematické vyšetřování, že v některých neme
cech tělo naše houževnatě si udržuje svou ku
chyňskou sůl resp. chloridy a propouští jí vý-
měšky jen velice málo. Tak při prudkém zánětu
plie, který sluší řaditi mezi nejvážnější nemoei
našich krajů, pokud je nemoc na svěm vreholk
neopouštějí téméř žádné chloridy tělo nenvoe-
ného. Nemoc ve příznivých případech jednoho
dne rychle se obrátí k lepšímu a tu počne s
zase tělo rychle svých chloridů zhosťovati.
Jest mužno, že také v jiných prudkých, ze-
jména infekčních nemocech, chloridy resp. ku-
chyňská sůl různé odchylky ukazují, avšak vše-
chno to ještě prozkoumáno není.
Mnohem významější úlohu hrají však chlo-
ridy a s nimi kuchyňská sůl při nemocech ledvi-
nových, zejměna při zánětech — obávané to
nemoci Brightově.
Ukázalo se totiž, že také při toho druhu
nemocech organismus chorý zhusta kuchyňskou
sůl v těle zadržuje a připisuje se tomuto hro-
madění chloridů v těle zlý význam. Jest totiž
pravděpoďobna, že organismus lidský snese
ehloridy jenom v určitém roztoku. Proto sehna-
nějším roztokům se organismus všemi silam
brání a sice tim způsobem, že je sám činí zředě
nějšími. Čili jinými slovy: hromadí-li se chlo
ridy v chorém těle, zadrží tělo také potřebnou
vodu v sobě tak, aby chloridy byly v přiměře-
ném fysiologickém roztoku. Avšak takověto sou
časné hromadění vody v těle hlásí se zárove
jako nový, vážný stav chorobný. Nemocný to
hoto druhu se stává vodnatelným, což jest stav
z pravidla velmi obávaný a velmi tvrdošijný.
Brightův
17
article
Francouzi Widal a Javal měli ten nápad.
zakročit proti vodnatelnosti při zánětech ledvin
neslanou diétou. Předpokládali, že tělo m
k svým životním potřebám také kuchyňské sol
zapotřebí a že tudíž bude si organismus bráti
svou potřebu z nahromaděných chloridů v nej
různých tkaních. Kdyby ale tak se stalo, nepo-
třebuje organismus více tolik vody a zase této
se po svém způsobu zhostí.
Z té příčiny doporučují nemocným za těchte
okolností pokrmy přírozeně málo soli chovajíe
a k tomu ještě nesolené. Nemocný ji tedy sladk
moučná jídla, ovoce, některé zeleniny, málo
masa a p. Nesmí jísti hovězích polévek, uze-
ných mas, nakládaných ryb a p.
Takovým způsobem obohaceno léčení naše
o nový typ, o diétu neslaneu.
Nemoení, když jim vyložíme význam ne-
slané dičty, z pravidla poslouchají a potají ne-
přisolují. Ač jsou ovšem i zde výjimky. Neboh
není nesnadnějšího úkolu léčebného, než léčen
dietetické. Tislcové lidí jsou přesvědčeni, že c
emutná, nemůže člověku, byť by i byl nemocný.
ublížiti. V tom je z pravidla i Samaritané z nej-
bližšího okolí utvrzují, pohrdavě o léčení diéte-
tickém se vyslovujíce. Proto žádá každé léčení
dietetické jistou nadprůměrnou intoligenci ne-
mocného i jeho okoli. Za druhé však dlužno ne-
moenému vyložiti nspoň v povšechných rysech
jaké cíle určitou diétou sledujeme. Za těchto
okolností i neslanou diétu nemocný dosti po-
měrně dloubo snáší, ač ovšem z pravidla ne do
nekonečna. Čím více se nemocnému zakazuje
tím je nálada jeho tesknější, a tim více po zapo
vězoném touží. Tento zjev vystihli již Římané
rčením „oupinus negata“ — toužíme po zapo
vězeném — a jest asi nepochybně tak starý
jako zákaz vůbec.
Francouz
Widal
Javat
Říman
18
article
Leč výsledky takovéto neslané diéty nejsou
venkoncem skvělé. Tu a tam se de facto podnř
neslanou diétou vodnatelnost rychle zmenšiti,
ba i odstraniti, Avšak dosti často ledvinový pro
ces nemá tendenci se zastaviti, nýbrž pokračuje
a k osudným koncům vede. Nicméně, kdyby ne-
slaná diéla jen jednomu ze dvaceti ulevila.
anebo jej dokonce pozdravila, nesmí býti za-
nedbávéna.
Zaznamenejme ještě, že neslaná diéta také
při vodnatelnosti jiného původu zkoušena. Ze-
jména při vodnatelnostech zaviněných srdeční-
mi vadami a zkornatěním tepen. Dále při rozmani
tých lišejích mokvavých, vředech na noze, ba
i — při tvrdošíjné rýmě. Také zde se tu a tam
nějaký příznivý výsledek zaznamenává.
Zvláštní však úkol přisouzen neslané dičtě
při nemoci padoucí. Ohromně rozšířená nemo
lato léčí se v posledních čtyřiceti letech hlavně
sloučeninami bromovými.
19
article
Tu pak vyslovena Richetem a Toulonsem
domněnka, že odejmeme-li epiloptikovi sůl, teí
jeho tim chtivěji bude pohlcovati bromové slou-
čeniny, jelikož brom je lučebně příbuzný s chlo-
rem. Proto doporučují vedle bremových slouče-
nin neslanou diétu u epileptiků. Sluší pak do
znati, že také tato myšlenka není bez prakti
ckého jadérka. Mám zkušenost, že právě epilep-
tikové rádi solivají a sice z míry solívají. V tom-
to případě chusta zákaz solení má za následek
lepší výsledek při léčení bromovými sloučeninu
mi, než když o solení se u nemoeného nesta-
ráme.
Na tomto podkladě všelicos vynalezeno
Tak navrženo, aby se pekl chléh, jenž bys
solil místo solí bromidy. Také se doporučuje va-
řiti mouku, k niž misto soli přidává se bromidů.
Nemocný dle návrhů těchto by se léčil potřeb-
ným lékem, aniž by byl nucen obvyklé formy
lékové se přidržeti.
Nelze ovšem říci, jak dlouho by nemocn
snesli takové solení bromovými sloučeninami
Celkem však dlužno přiznati, že neslan
diétě sluší věnovati bedlivou pozornost.
Číslo 285.
ŠACHY.
1929/,09.
Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, buďtež
adresovány: Redakce „Národních Listu“ ,
Praha-ll., Marianaká ul. s poznámkou: ,Šachí
Richet
Praha
Marianaká ulice
20
article
Dr. Jan Dobraský ř. Nové Mlody 1899)
doktor
Dobraský
Nová Mloda
21
article
Partie č. 404.
Hrána dne 4. března 1909 v mistrovském turnaji
v Petrohradě.
Vídeňská hra
Bílý: E. A. Snosko-Borowskij. Černý: O. Důra
1. e2—e4
e7—65 113. Jc3—e4 Sc5—ev
2. Jb1—c3 Jg8—f6
14. f2—f4 e5x«f
3. g2—g3 S18—by
15. Sd2x«f4 Jd7 —f
4. Sfl—p
d7—d6a
16. Je4xf6 +-c) Se7xkle
5. d2—d3 d6—ds
17. Del—b4 Dds—d7
18. Vat—et Vf8—e
6. etX«d5 Jf6s xk«c d5
7. Set—d2 c7— ce
19. Sť4—d2 a7—a5
o—o
20. Db4—a3d) Sg4—ba
8. Jg1—e2
0—0 Sb4—ch
21. Sg2xh3 Dd7xch3
10. Kg1—h! Sc8—gt
22. Sd2 —e3e) Ves — ezl
11. Ddt—e1b) Jd5 xkkcs
23. bílý se vzdal.
12. Je2xc3 Jb8—d7
a) Silnější jest 4.c7—66 s následujícím d7 —d5, jal
hrál Důras v posledním utkání proti Miesesovi.
b) Na 11. h2—h3 Sg1—h5, 12. g2—g! Sh5—g6, 13.
Je3d5 c6xd5, 14. f2—f4 f7 2f6t s výhodou pro
černého.
c) Mnohem lepší bylo 16. Sť4—65. Také 16. Sf4—g5
Jfe e4, 17. Sg5xe7 Dd8.e7, 18. Delxe4 dalc
bilému dobré a jisté pokračování.
Nebo 20. Db4—b3 Sgl—e6.
Blý patrně přehlíží hrozbu; tahem 22. Da3xa5
mohl se déle držeti. Hraje-li pak černý 22..-h7—h6
nebo h7—h5 následuje 23. Velxe8+- Vase8, 24.
Da5—f5 Dh3xf5, 25. Vf1XÍ5 Ve8—e2, 26. Šd2—c3
Sf6«e3 27. b2c3 Vo2xc2, 28. c3—c4 atd. Kdyby
pak černý po 22. Da3xa5 snažil se bílému tahem
22..b7—b5 zameziti ústup dámy na fö, následuje
23. Da5—a7 a po h7—h5, 24. Da7—f2
„D. Schztg.
Snosko
Borowskij
Černá
Důras
Mieses
sh
D Schztg
Petrohrad
h 5
28 . c
Jfe e 4
h 7
Velx 8 +Vasa
c 3 Jg 8
c 7
Sb 4
Sd 2
e 1 b
Jd 5
Sgl
XÍ
22
article
Partle čis. 405.
Hrána v kalelovém matchi Anglie—Amerika.
Černý
Bílý:
W. Ward (Anglie)-
A. B. Hodges (Amerika)
12. f2—/3 b7—b
1i e2—e1
c7—ch
13. Val—elb) Jf6—d7
2. Jg1—f3 Jb8—c6
KgsxgT
14. Sd4xg7
3. d2—d4 c5xxkKdk
Dd8—c7
15. f3—f4
4. J3xdi
g7—g6
Va8—e8
16. Se2—dte)
5. Se1—e3 St8—g7
f7—f6
17. Vet—e3
6. c2—cta) Jg8 —f
Kg7—had
18. Ve3—h3
7. Jb1—c3.
Jd7—e5
19. f1--f5
d7—de
8. Síl—e2.
20. f5«g6 Je5xg6
Sc8—d7
21. Dd2—hs Vís—
10. Ddt—de Jesxkd4
11. Se3kd4 Sd7—c6 22. Sdi—h5 a č. se vzdal
a) Maróczyho tah, zameznjící d7—d5.
b) Bílý má již nyní lepší postavení.
c) Připravuje Vel—e3; 16. Víl—13 se nedoporučoval
pro f7—f5.
d) 18.. Vf8—h8 s následujícím Jd7—f3 poskytoval
černému spíše obranu.
Mr. W. Ward, champion City of London Chess
Clubu proti rázné hře amerického mistra byl zcela
bezbranným.
Partl
W Ward
A B
Hodges
Jf
KgsxgT
Jd
Jesxkd
Mister
Anglie
Amerika
Černá Bílá
Val
g 7
hs Vís
16
c 2
c 3
Sd
c 6
Cita of London Chess klub
23
article
Partie č. 406.
Hrána dne 10. března 1909 v simultanní produkc
v Rize.
Černý. E. Wilde
Bílý: dr. E. Lasker.
Dfö—ft
118. SÍ3 —ei-
1. e2—e1 c7—c5
Dr4—de
19. Ddl —d tle)
67—e6
2. Jg1—f
Se6—d7
20. Va1—dtf)
3. Sft—e2 d7— d5
Vda—as
21. Dd4xa7
4. e4xd5 o6xd5
Jb4xKa2
22. Da7—dig)
5. 0—0
Jg8 —f6
Ja2xkkc3
23. Se4—bth)
Si8—e7
6. Ví1—eí
Va8—a4!
21. b2xc3
7. d2—d4
b7—b5
25. c3 — c4
Se7xkch
8. da xKch
g7—g6
26. Dd4——dsi)
Se5xf2-+ la)
9. Ses 1—gi-
Vatxchii
27. c4xb
Jf6—e4-
10. Kg1t2
Sd7xkbok
28. g2—g3
Je3x g5b)
11. Kf2—gt
Vh1—gt
29. Dä3—e3.
Ddsxgo
12. Jísxg5
Vf8 —s8.
30. Kg1 — g2.
Sc8—e6
13. Se2—f3
31. De3—f3 Ves—e2
Jb8—acc)
14. c2—c4
32. Kg2—h1l) Vg4—ht-
Va8—ds
15. c4 xkK d5
33. Kh1—g1 Dd6 —c5-
Ja6—b4
16. Jb1—cs
17. h2—h4 Dg5—f5d) ! a bilý se vzdal. m)
a) Jen zdánlivě dobývá pěšce, jak se ukáže, nele
pěšce d5 udržeti. Oběti střelce však oslabí se po
stavení bílého krále.
b) Lépe než Db6-l
c) Nikoliv Vds, neboť po výměně na d5 hrozí naee
mat.
d) 17..Dh4 nelze pro Vel.
e) Skrývá dvojí hrozbu a umožní čtyřnásobné kryt
pěšce.
Na 20. Jb5 následuje Da6, 21. DXbi Db6 +, 22
KhI Sd7 atd.
g) 22. Db7 ztrácelo by po VfB—h8 dámu.
h) Hrozí Je3—e4—g5. Černý jest tedy nucen jezdce
méniti a spojiti bilé pěšce
Na 26. Sd3 násl. bXc4, 27. SXKc4 Sb5 atl.
k) Střelce nelze bráti pro mat v několika tazích
1) Také na 32. VXe2 SXe2, 33. DXez jest bílý brzo
mat. Stejně i na 32. Kh3 po Sd7.
m) Neho? na 31. Kri následuje Vh1+, 35. DXchí
Dí2 jnat. Černým silně a krásně vedená partie
„Higaer Tgbl.-
Černá
E Wild
E Lasker
Jb
Jf
Vds
Sd
Ne
Higaer Tgbl
Virginie
Sd 7
KhI Sd 7
SXKce 4 Sb 5 atl
d 7
Vda
xK g
vh 1
e 2 Jb
c 4 32
dh 4
SX 2
46
article
Arseno-želazitě láznů
(500 m.
s alpskou filiálkou Vetriolo (1501 m.). Nejmadernější
léčebny s prvotřídními hotely. — Saisona: od l. dubna
do konce řijna. — Prospekty zasilá a bližší sdělí ře-
ditelství lázní v Levico (jižní Tyrolsko).
Zdravotní obvodní lékař Dr. B. Wright
v Londýně píše:
Muiracithin jest k doporučení ve všech případlech,
kde možno konstatovati ubývání pohlavních
schopností na základě nervosnich okolno-
sti je provázujících. Každým způsobem máme
v Muiracithinu mimořádný pomocný prostředek k lé-
čení neurasthenie, která jest povšechně dosti vzdorovitá.
Podobně vyslovuje se velká čásť lékařů, kteři
všichni váží si Muiracithinu jako znamenitého
prostředku proti předčasné nervové sla-
bosti. Muiracithin vyzkoušen jest již po dlouhou
dobu, zcela neškodný a má spolehlivý a listý účinek
ve všech připadech předčasné nlabosti j
pánů a ostatních poruch ústředního
6936/I
nervstvaa
Muiracithin možno obdržeti ve všech lěkárnách.
Literaturu zdarma a franko zasílá továrna: Kontor
chemischer Preparate, Berlín-C 2/ 80.
Hlavní sklad: Hirschen Apotheke ve
Vídni Víl., Westbahnstr., 19.
Wright
Muiracithin
Leviko
jižní Tyrolsko
Londýn
Berlín
Vídeň
Westbahnstrálie
Vetriolo
Hirschen Apotheke