Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

25. dubna 1909. Číslo 114

4 article

Ale uzříti maloměstské dívky v oblecích růz- ných dob a stavů, pozorovati u nejmladších ony rozkošné rozpaky, směs raďosti i strachu, první nesmělě pohyby i naivní hovory, to vše budile přee můj zájem. A snad jsem se i na ples trochu Jako dotekem čarovného proutku otviraly se domovní dvéře i vrátka dvorů nebo zahrad, z nieh vycházely zahalené postavy a ubíraly se ulicemi k ozářenému náměsti, na něž linula se záře z vysokých oken taneční síně. Také několik povozů z blízkých dvoreů klátilo se nestvůrně v témž směru po špatném dláždění města v jich úkiytu jako pláčata v hnízdě stulená tiskly se k sobě útlé slečinky, jimž očekáváním čehosi nesmirně krásného srdéčka divoce bušíla. Hudba z daleka sladce zaznívala. V sále hřmotila a vysoké tóny dlouho se chvěly někde poď stropem a slévaly se ve zmatenou disso- nanci. Páry v šíleném kvapíku vířily sálem. Směs nejrůznějších mask slila se v obraz všech barev, světel i stínů, třpyt kamenů a jiskřivých celek místy vyšlehl a zlemněl jako drobný vodo- pád. Hlučným „finale“ kvapik skončil. Zazněl všestranný pollesk a usměvavé zraky obracely se k estrádě, kde hudebníci odkládali nástroje a unavení nejevili žádné ebuti vybrávati znovu.

5 article

Dámy ve zrychleném tempu ovivaly se vě- jíři. Šaškové nevkusně jako všude jinde mísili se mezi promenující a vtipy a neobratnými žerly snažili se obecenstvo rozveseliti. Spanilá Car- men v ústrani rozkládala jasnovidné karty na podlaze tanečnííně, několik zahradnic nabí- zelo drobné umělé květinky, růžové a blankytně modré holčičky konojšily rozplakaná miminka. dvně jimi eloumajíce. Ryuři, jichž počet ne- malý, zásobil svými kostumy zdejší ocholnický spolek, s vlajícími péry na kloboucíc! graciésně se skláněli k pierrotkám, selkám i princeznám U jedné stěny, ezdobené chvojín a rudými růžemi, stála jste vy, má Evol Drobná a útlá, všecka bilá, s rozpuštěným vlasem, v němž za- tknut byl bohatý květ jabloňovy, zmatena zírala jste v nezvyklý rej a šum. Fotografická deska mé sitnice zachytila vás věrně, když po dvaceti létech mobu vám říei, že jste měla bílé střevíčky i punčošky, bílou atlasovou sukénku jen po k- lona, zdobenou guirlandou z fikového listí. Ži- vůtek přiléhavý odhaloval něžné ručky, pokryté až skoro k ramenům dlouhými rukavicemi a ne- patrný jeho výstřih ukrýval na bělostné stuze růžový květ. Vaše oči vidím dosud, tmavé a hluboké, jaksi ještě rozšířené nezvyklou podiva- nou. Od krěku až ke špičce živůtku vinul se článkovaný, pohyblivý had, který rozeklaným jazykem miřil pod vaši růžovou bradu. Mezi čelistmi držel zcela malé, míšenské jablíčko. Přistoupil jsem k vám a požádal o příšt tanec. Svolila jste ochotně a přijala mé rámě.

Šašek

6 article

Hovor s počátku kusý a všední záhy oživnul vaší švitornosti. Brzy jsem zvěděl, že vás ma- minka s telou takhle oblékly a že jste vlastně ani nechtěla ples navštíviti. »Víle, nejsem pro takové vyražení,« pravila jste s vážností šestnácti let. »Je tu mnoho hluku a takové divné vese- losti. A tuhle hudbu poslouchati, je opravdu veliká trýzeň. Víte, jsem také trochu muzikant- kou. Ale maminka a tela poručily, i masku m vybraly, hleďte, tamhle sedí a já musím ješté poslouchat!« Hudba se ozvala jakousi smutnou a zdlou- havou ouverturou, jež po několika taktech přešls v jásavou polku. Došli jsme právě k vašim da- mám. Dala jste jim vějiř podržeti a rozlétl jsme se sálem. Tančila jste překrásné. Hovorem zcela jste mě zaujala. Zadal jsem se na jiné tance, i v přestávkách stále jsem vás vyhledával Nějaký mladík podruhé přišel požádati vás o tanec, dokonce jakési maloměstské právo na vás si osoboval. Usmála jste se a oznámila, že jste již zadána. A důvěřivě vložila jste ruku v moje rámě. Pak vaše dámy vás zavolaly vrátila jste se ke mně se zakaboněným čílkem „Daly mi do kapsy ještě 3 míšenská jablí čka a chtějí, abych je nabízela. Bude prý to zer tovné. Co myslite? „Nu, mně byste jedno mohla uštěďřiti, ale nakousnuté!“ Obratným pohybem vzala jste hadovi jablí čko z čelistí, zahryzlá v ně svoje zoubky drobne a bílé a se zvonivým smíchem mi je podávala A já nemotorně dal je do kapsy, ono vámi na- kousnuté jablíčko a doma jsem je zlíbui. Vždyt upevněno bylo na vašich ňadrech, vonélo vašl dechem a vaším mládím. Ptal jsem se, jak se jmenujete. A vy jste řekla: „Hana.“ Má sladká Evo! Spit vámi, vším vašim zje- vem, sladkou vaší ženskostí, odložíl jsem sveji skepsi. Umínil jsem si, že vás vyhledám a že z vušich očí po čase vyčtu, chcete-li býti mou.

Daly Eva

7 article

Druhý den byl jsem telegraficky pov olán k loži nemocné matky. Po krátké chorobě zhusta jako dohořivající voskovice, a na její pohřel oblékl jsem kabát, ve kterém jsem s vámni tančil V kapse nalezl jsem jablíčko tehda vám. dare- vané a mnou zlíbané. Bylo shnilé a nelibé pá- chlo. A stará skepse, již jsem se vaší zásluhou na čas zhostil, poznovu vplížila se mi do duše aby ji dechem svým zvolna, ale jistě otráviln. Co bylo s vámi, moje Evo? Čekala jste ně- kdy s široce rozevřenýma očima v soumr iku jarního vočera, když padaly sněžné květy treání a růžové listky květů jabloňových na mladou ze- leň trávníků, že přijde ten, koho chtel Život vámi zlákat? Nepřišel, a snad jste i zaplakala. Chtěl bych teď zlibat vaše oči, ale je pozdě. Snad přišel ten, kdo tehdy vás marně prosil. A vaše touha, Časem zlomená, uvadla zvolnn. a vy jste mu darovala svoje polibky a několik krásných dětí. V dnešní večer měsic právě tak jasně září jako tehdy. Několik hvězd třpyti se v jeho blíz kosti. Bilé obláčky v dovádivé hře skrývají jej aby v nejbližší chvíli tím jesnější a čistší plul po nebes blankytu. V ten večer na výs myslím Evo, v ruchu velikého města. Ozářená okna dvo rany plesové vrhají v široké náměstí oslnivé svě tlo, K paláci, odkud zní tlumená hudba sladce a snivě, putují dívčí zjevy v bílých šatečkách nakadeřené hlavinky, ovinuté bílými závoji. Vše jako tehda, Evo. Dívkám už na ulici je do po skoku. Střevičky hílé i černé se zlatýmai přoska- mi třpyli se v paprseích elektrického i měsičnílio světla. A snad tu někde mezi nimi, nebo stulena v kočáře, jako pták v hnizdě, ubírá se v tento ples vaše dceruška, Evo. Má Evo, vždyť je tomu dvacot letl Ve velkém městě není v zimě nouze o čer- stvé květy. Kol výstřihů i ve vlasech ehvéjí s

Eva Čekal Bilá

8 article

těšil. fialky a růže, konvalinky i pyšné chrysanthémy. Uvadají ve víru plesové noci na ňadrech i ve vlasech, jako uvadají všechny sny a touhy. Má Evo, nechte dívčí nožky poskak wvat. oči se rozzářit, srdce divoce zabušit! Kdo ví co přijde zejtra? Vzpomínka na vás nikdy z mě duše nevymizi. Čistá a něžná jako světlá vidina vznášíte se přede mnou. Snad dnes někdo, třeba trochu blaseovaný, do tabernaklu svojí dušea- vře pro všechen život vzpomínku na vaši dearu. Je jistě krásná jako vy jste byla. A nad marnými touhami, pošlapanými illusemi, nad životem, kte- rý vše béře a ničeho nevraci, zazáří hřejívá vzpominka jako hvězda z mraku. Kde jste asi, má Evo? Váš blaseovaný vát zdraví naposled.

Eva

9 article Lěkařská hlídka.

Lěkařská hlídka. Sůl a soleni. Od Jos. Thomayera. Roku 1904 upozornil René Laufer v „Re vue scientifique“, že se v přítomné době příliš mnoho solí. Obyčejné pokrmy kulturního, b i nekulturního člověka obsahují dle mínění to- hoto spisovatele tolik soli, mnoho-li člověl k živobytí potřebuje. Celkem tedy netřeba jidla naše soliti. Učinil jsem o těto thesi Lauferově poznám ku ve Zvonu a eitoval jsem pohádku „Sůl nad zlato“, vypravovanou Boženou Němcovou. Starý král se tázal svých tří deer, jak která jej miluje. Nejmladší odpověděla: „Ja, tatuško, vás P'ubim ako sol“. Za to ji král vyhnal z domu. Dcera — jméno její bylo Maruška — šla do světa a vstou- pila do služby k čarodějně babíci. Mezitím na- stala pohroma v království otcově. Všecka sůl se rozmočila a nebylo čím soliti. Bylo nad míru zle. Lidé přestali jísti a upadali v chorobu. Sam král a dcery jeho onemocněly. Ale když bylo nejhůř, vrátila se Maruška, s pomocí babiččinou přinesla sůl a bylo dobře. . V této pohádce zrcadlí se jaksi názor voli- kých mass lidových: Sůl je pro člověka nezbyt- ná. Kde nelze solit, tam lidé stůňou a mřou. A není to jen názor slovenského lidu. U nejroz- manitějších národů stýkáme se se zjevy, které pe- tvrzují, že ode dávna považována sůl za nezbyt- nou pro člověka. Hermunduři e Chatti, staři ná- rodové germanští, vedli krntě boje o slané pra meny na Veseře!). Podobně Burgundi a Aleman krvavě válčili o slané prameny, dnes již nezná mé. Německé dvojverší praví:

Thomayer Laufer Lauferův Němcová Maruška Sam král Hermundur Chatti Burgund Aleman Jos Vesera

10 article

Salz und Brot macht die Wangen roth. (sůl a chléb dělají tvář červenou), což jest sen- tence, dle které člověk tělesně prospívá, když solí. Staré slovanské vítání hostí chlebem a sol ukazuje rovněž, jaké úctě u těchto národů se těšila sůl. Homer nazývá sůl božskou. Také Plu- tarch čítá sůl k božím darům. Římané již záhy uchovávali sůl ve stříbrných slánkách. I lidě povrhující jinak přepychem, stříbrné slánky cho- vah. Římský voják dostával od správy vojenské svou potřebnou denní porci soli. Sudanští střelei v dnešní armádě francouzské „fasují“, abychom mluvili hantýrkou vojenskou, sůl podnes. Cestu- jící do nitra Afriky vozí na mnoze sůl k vůli směnnému obchodu s různými národy africkými. Obehod se solí již dávno regulován zákoni- tým ustanovením a ve starých dobách vykonával různí národové daleké cesty, aby získali sůl k ži vobytí potřebnou. Čechové a Meravané vozili sůl z alpských ložisek soli. Moravané by byli měli ovšem blíže Věličku, než Halistadt nebo Reichenhall, ale slaná ložiska ve Věličce objevena poměrně p zdě. Prý (Hehn) teprve ve 12. stoleti po Kristu o soli ve Věličee se činí zmínka. Ba i zvířata mnohdy hltavě sůl požívají V některých dobách (vypravuje anglický lékai Iarley) celá stáda zvěři africké opouštějí svá pastviska a táhnou do míst, kde půda je sol prosáklá.

Homer Pla Říman Čecho Krist Afrika Vělička Reichenhall Salz und Brot macht die Wangen

11 article

Takovéto detaily jsou ovšem v křiklavém odporu s thesi, že netřeba přidávati k jídlům našim soli. Nieméně odpor tento jest jen zdan- Všichni národové nesolí. Již Sallust zazna- menal, že Numidští mají sůl v ošklivosti. Pla- tarch vypravuje, že kněží egyptšti nesolí. Na nojednom místě se má věc do dnes tak. Různé kmeny sibiřské, živíci se honbou a rybolovem nesolí. Zejména Kamčadalové a Tunguzi mají sůl v ošklivosti. Také Kirgizové, živící se ma- sem a mlékem, soli nepožívají. Některým Bedui nům bylo do nedávna solení směšným. I mez civilisovanými národy najdou se jednotlivci, kto ří z přesvědčení jsou vegetariány a ze zásady pokrmů svých nesolí; ačkoli jinak vegetariáni soli, poněvadž bylinná potrava obsahuje méně soli, než maso. Také prý masožraví drávci odm- tají sůl. Z toho plyne, že zásada, Lauferem vyslo- vená, dle niž netřeba přidávati ku pokrmům soli, prakticky už dávno a na mnohých místech se prováděla. Zajímavo je, že lle Hebna v sanskrtu není názvu pro sůl. Z toho lze dovo- diti, že Indogermané, kteří později zalidniii Evropu, původně as také nesolili, ač později, jak jsme viděli, naučili se sůl nemálo ceniti, takze kulturní Evropan nemůže bez soli více žiti.

Pla Kyrgyz Laufer Indogermaný Evropan Evropa

12 article

Hehn mysli, že slovo sůl, které v přerozmani- tých podobách téměř ve všech evropských jazy eích se vyskytuje, vzniklo u slapých jezer asij- ských, zejména v okolí moře Kaspiekého a je zera aralského, kde je sůl velmi hojná, Indoger- mané v sousedství těchto jener znenáhla na zá- pad se pohybující prý zde teprve sůl poznali Prý jen Litvané a Albunc mají zvláštní názvy pro sůl. Prví ji nazývají družka, druzí kripe, ne boli krype. Oběma slovům slouží za kmen pojem posypávání. Sůl je sloučenina, náležející k nejvíce roz- šířeným. Vzpomoňme si jen spously soli, obsa- žené v mořské vodě. Mořská voda na jednotli- vých mistech chová 25 až 40 gramů kuchyňsk soli v litru. V moři je tedy obsažena massa soli již si famlasie naše sotva dovede představiti Vedle toho půda zemská, zejména na místech zabraných druhdy jezery a moři, chová rovněž obrovské sponsty soh. Tak zejména půda v ně kterých poůštich nitroasijských. Vedle toho však každá živoucí tkaň obsa- huje kuchyňskou sůl. Také šťávy a tkani lid 1) Tato, jakož i mnohá další dala vyňala jsou z velmi poučného spisu „Das Salz“ od Victora. HIehn z k. 1873.

Victor das Salz

14 article

ského těla sůl obsahují. Krev, míza, mok ce rebrospinální, žluč a lidské mléko obsahují sůl Její všudypřítomnost v těle člověka ukazuje k tomu, že má pro život člověka význam ne- malý. V tomto smyslu je as pravdivou pohádka. Boženou Němcovou vypravovaná. Kdyby bylo možno odejmouti veškeru sůl člověku, chřadl by as a zahynul. Jaký úkol sůl v organismu lidském plní není ďopodrobna známo. Přisuzuje se jí důle- žitý úkol při osmotických poměrech šťav lid- ského těla. Pak snad poskytuje materiál ke tvor bě šťávy žaludeční. Leč tím vším as význam ku- chyňské soli není vystížen. Úkol její jest nepo chybně ještě vělší, Při tom všem ale jest jisto, že člověk v po travě své kuchyňskou solí plýtvá, jak to Ren Laufer byl vytknul. Neboť rozmanité výměšky tělo lidské opouštějící, obsahují překvapujie množství kuchyňské soli, resp. chloridů, mez nimiž ovšem kuchyňská sůl čelné místo zaujímá.

Němcová Ren Laufer

15 article

Litr lidského potu prý obsahuje 2 až 2.5 gram seli. Výměšek ledvin — moč, obsahuje za 2 hodiny 10—15 gramů chloridů, resp. značne množství kuchyňské soli. Dalo by se ovšem my- sliti, že pouhá přítomnost kuchyňské soli, bez dalšího lučebního spojení jest důležita pro život člověka. Leč fo se nezdá býti pravděpodob. ným. Čím člověk déle hladoví, tím méně vy- lučuje soli. Jest tudiž pravděpodobno, že poží- váme soli zbytečně mnoho. Tomu nasvědčují i výpočty fysiologieké. Bunge počitá, že člověk potřebuje za 24 hodiny 1—2 gramy soli. V skutečnosti však pohleujeme soli s 17 gramů denně. Má-li tolo zneužívání soli jaký význam n zdraví lídské, nelze pr.tvoplatně tvrditi. Bylo b třeba znáti, jaké jsou fysieké i duševní schop- nosti, jaké zdraví, jaké trvání života u lidí, klur poživají skutoěně jen fysiologicky potřebne kvantum soli. Takové pozorováni bylo by třeba dělati několik věků u velikého počtu osob nej různějších povolání. Každý pak uzná, že výzkum takový sotva je v mezích možnosti.

gram

16 article

Více je známo o chování se soli v některýeh nemocech. V posledníeh letech ukázalo totiž sy stematické vyšetřování, že v některých neme cech tělo naše houževnatě si udržuje svou ku chyňskou sůl resp. chloridy a propouští jí vý- měšky jen velice málo. Tak při prudkém zánětu plie, který sluší řaditi mezi nejvážnější nemoei našich krajů, pokud je nemoc na svěm vreholk neopouštějí téméř žádné chloridy tělo nenvoe- ného. Nemoc ve příznivých případech jednoho dne rychle se obrátí k lepšímu a tu počne s zase tělo rychle svých chloridů zhosťovati. Jest mužno, že také v jiných prudkých, ze- jména infekčních nemocech, chloridy resp. ku- chyňská sůl různé odchylky ukazují, avšak vše- chno to ještě prozkoumáno není. Mnohem významější úlohu hrají však chlo- ridy a s nimi kuchyňská sůl při nemocech ledvi- nových, zejměna při zánětech — obávané to nemoci Brightově. Ukázalo se totiž, že také při toho druhu nemocech organismus chorý zhusta kuchyňskou sůl v těle zadržuje a připisuje se tomuto hro- madění chloridů v těle zlý význam. Jest totiž pravděpoďobna, že organismus lidský snese ehloridy jenom v určitém roztoku. Proto sehna- nějším roztokům se organismus všemi silam brání a sice tim způsobem, že je sám činí zředě nějšími. Čili jinými slovy: hromadí-li se chlo ridy v chorém těle, zadrží tělo také potřebnou vodu v sobě tak, aby chloridy byly v přiměře- ném fysiologickém roztoku. Avšak takověto sou časné hromadění vody v těle hlásí se zárove jako nový, vážný stav chorobný. Nemocný to hoto druhu se stává vodnatelným, což jest stav z pravidla velmi obávaný a velmi tvrdošijný.

Brightův

17 article

Francouzi Widal a Javal měli ten nápad. zakročit proti vodnatelnosti při zánětech ledvin neslanou diétou. Předpokládali, že tělo m k svým životním potřebám také kuchyňské sol zapotřebí a že tudíž bude si organismus bráti svou potřebu z nahromaděných chloridů v nej různých tkaních. Kdyby ale tak se stalo, nepo- třebuje organismus více tolik vody a zase této se po svém způsobu zhostí. Z té příčiny doporučují nemocným za těchte okolností pokrmy přírozeně málo soli chovajíe a k tomu ještě nesolené. Nemocný ji tedy sladk moučná jídla, ovoce, některé zeleniny, málo masa a p. Nesmí jísti hovězích polévek, uze- ných mas, nakládaných ryb a p. Takovým způsobem obohaceno léčení naše o nový typ, o diétu neslaneu. Nemoení, když jim vyložíme význam ne- slané dičty, z pravidla poslouchají a potají ne- přisolují. Ač jsou ovšem i zde výjimky. Neboh není nesnadnějšího úkolu léčebného, než léčen dietetické. Tislcové lidí jsou přesvědčeni, že c emutná, nemůže člověku, byť by i byl nemocný. ublížiti. V tom je z pravidla i Samaritané z nej- bližšího okolí utvrzují, pohrdavě o léčení diéte- tickém se vyslovujíce. Proto žádá každé léčení dietetické jistou nadprůměrnou intoligenci ne- mocného i jeho okoli. Za druhé však dlužno ne- moenému vyložiti nspoň v povšechných rysech jaké cíle určitou diétou sledujeme. Za těchto okolností i neslanou diétu nemocný dosti po- měrně dloubo snáší, ač ovšem z pravidla ne do nekonečna. Čím více se nemocnému zakazuje tím je nálada jeho tesknější, a tim více po zapo vězoném touží. Tento zjev vystihli již Římané rčením „oupinus negata“ — toužíme po zapo vězeném — a jest asi nepochybně tak starý jako zákaz vůbec.

Francouz Widal Javat Říman

18 article

Leč výsledky takovéto neslané diéty nejsou venkoncem skvělé. Tu a tam se de facto podnř neslanou diétou vodnatelnost rychle zmenšiti, ba i odstraniti, Avšak dosti často ledvinový pro ces nemá tendenci se zastaviti, nýbrž pokračuje a k osudným koncům vede. Nicméně, kdyby ne- slaná diéla jen jednomu ze dvaceti ulevila. anebo jej dokonce pozdravila, nesmí býti za- nedbávéna. Zaznamenejme ještě, že neslaná diéta také při vodnatelnosti jiného původu zkoušena. Ze- jména při vodnatelnostech zaviněných srdeční- mi vadami a zkornatěním tepen. Dále při rozmani tých lišejích mokvavých, vředech na noze, ba i — při tvrdošíjné rýmě. Také zde se tu a tam nějaký příznivý výsledek zaznamenává. Zvláštní však úkol přisouzen neslané dičtě při nemoci padoucí. Ohromně rozšířená nemo lato léčí se v posledních čtyřiceti letech hlavně sloučeninami bromovými.

19 article

Tu pak vyslovena Richetem a Toulonsem domněnka, že odejmeme-li epiloptikovi sůl, teí jeho tim chtivěji bude pohlcovati bromové slou- čeniny, jelikož brom je lučebně příbuzný s chlo- rem. Proto doporučují vedle bremových slouče- nin neslanou diétu u epileptiků. Sluší pak do znati, že také tato myšlenka není bez prakti ckého jadérka. Mám zkušenost, že právě epilep- tikové rádi solivají a sice z míry solívají. V tom- to případě chusta zákaz solení má za následek lepší výsledek při léčení bromovými sloučeninu mi, než když o solení se u nemoeného nesta- ráme. Na tomto podkladě všelicos vynalezeno Tak navrženo, aby se pekl chléh, jenž bys solil místo solí bromidy. Také se doporučuje va- řiti mouku, k niž misto soli přidává se bromidů. Nemocný dle návrhů těchto by se léčil potřeb- ným lékem, aniž by byl nucen obvyklé formy lékové se přidržeti. Nelze ovšem říci, jak dlouho by nemocn snesli takové solení bromovými sloučeninami Celkem však dlužno přiznati, že neslan diétě sluší věnovati bedlivou pozornost. Číslo 285. ŠACHY. 1929/,09. Všechny dopisy, šachové rubriky se týkající, buďtež adresovány: Redakce „Národních Listu“ , Praha-ll., Marianaká ul. s poznámkou: ,Šachí

Richet Praha Marianaká ulice

20 article

Dr. Jan Dobraský ř. Nové Mlody 1899)

doktor Dobraský Nová Mloda

21 article

Partie č. 404. Hrána dne 4. března 1909 v mistrovském turnaji v Petrohradě. Vídeňská hra Bílý: E. A. Snosko-Borowskij. Černý: O. Důra 1. e2—e4 e7—65 113. Jc3—e4 Sc5—ev 2. Jb1—c3 Jg8—f6 14. f2—f4 e5x«f 3. g2—g3 S18—by 15. Sd2x«f4 Jd7 —f 4. Sfl—p d7—d6a 16. Je4xf6 +-c) Se7xkle 5. d2—d3 d6—ds 17. Del—b4 Dds—d7 18. Vat—et Vf8—e 6. etX«d5 Jf6s xk«c d5 7. Set—d2 c7— ce 19. Sť4—d2 a7—a5 o—o 20. Db4—a3d) Sg4—ba 8. Jg1—e2 0—0 Sb4—ch 21. Sg2xh3 Dd7xch3 10. Kg1—h! Sc8—gt 22. Sd2 —e3e) Ves — ezl 11. Ddt—e1b) Jd5 xkkcs 23. bílý se vzdal. 12. Je2xc3 Jb8—d7 a) Silnější jest 4.c7—66 s následujícím d7 —d5, jal hrál Důras v posledním utkání proti Miesesovi. b) Na 11. h2—h3 Sg1—h5, 12. g2—g! Sh5—g6, 13. Je3d5 c6xd5, 14. f2—f4 f7 2f6t s výhodou pro černého. c) Mnohem lepší bylo 16. Sť4—65. Také 16. Sf4—g5 Jfe e4, 17. Sg5xe7 Dd8.e7, 18. Delxe4 dalc bilému dobré a jisté pokračování. Nebo 20. Db4—b3 Sgl—e6. Blý patrně přehlíží hrozbu; tahem 22. Da3xa5 mohl se déle držeti. Hraje-li pak černý 22..-h7—h6 nebo h7—h5 následuje 23. Velxe8+- Vase8, 24. Da5—f5 Dh3xf5, 25. Vf1XÍ5 Ve8—e2, 26. Šd2—c3 Sf6«e3 27. b2c3 Vo2xc2, 28. c3—c4 atd. Kdyby pak černý po 22. Da3xa5 snažil se bílému tahem 22..b7—b5 zameziti ústup dámy na fö, následuje 23. Da5—a7 a po h7—h5, 24. Da7—f2 „D. Schztg.

Snosko Borowskij Černá Důras Mieses sh D Schztg Petrohrad h 5 28 . c Jfe e 4 h 7 Velx 8 +Vasa c 3 Jg 8 c 7 Sb 4 Sd 2 e 1 b Jd 5 Sgl XÍ

22 article

Partle čis. 405. Hrána v kalelovém matchi Anglie—Amerika. Černý Bílý: W. Ward (Anglie)- A. B. Hodges (Amerika) 12. f2—/3 b7—b 1i e2—e1 c7—ch 13. Val—elb) Jf6—d7 2. Jg1—f3 Jb8—c6 KgsxgT 14. Sd4xg7 3. d2—d4 c5xxkKdk Dd8—c7 15. f3—f4 4. J3xdi g7—g6 Va8—e8 16. Se2—dte) 5. Se1—e3 St8—g7 f7—f6 17. Vet—e3 6. c2—cta) Jg8 —f Kg7—had 18. Ve3—h3 7. Jb1—c3. Jd7—e5 19. f1--f5 d7—de 8. Síl—e2. 20. f5«g6 Je5xg6 Sc8—d7 21. Dd2—hs Vís— 10. Ddt—de Jesxkd4 11. Se3kd4 Sd7—c6 22. Sdi—h5 a č. se vzdal a) Maróczyho tah, zameznjící d7—d5. b) Bílý má již nyní lepší postavení. c) Připravuje Vel—e3; 16. Víl—13 se nedoporučoval pro f7—f5. d) 18.. Vf8—h8 s následujícím Jd7—f3 poskytoval černému spíše obranu. Mr. W. Ward, champion City of London Chess Clubu proti rázné hře amerického mistra byl zcela bezbranným.

Partl W Ward A B Hodges Jf KgsxgT Jd Jesxkd Mister Anglie Amerika Černá Bílá Val g 7 hs Vís 16 c 2 c 3 Sd c 6 Cita of London Chess klub

23 article

Partie č. 406. Hrána dne 10. března 1909 v simultanní produkc v Rize. Černý. E. Wilde Bílý: dr. E. Lasker. Dfö—ft 118. SÍ3 —ei- 1. e2—e1 c7—c5 Dr4—de 19. Ddl —d tle) 67—e6 2. Jg1—f Se6—d7 20. Va1—dtf) 3. Sft—e2 d7— d5 Vda—as 21. Dd4xa7 4. e4xd5 o6xd5 Jb4xKa2 22. Da7—dig) 5. 0—0 Jg8 —f6 Ja2xkkc3 23. Se4—bth) Si8—e7 6. Ví1—eí Va8—a4! 21. b2xc3 7. d2—d4 b7—b5 25. c3 — c4 Se7xkch 8. da xKch g7—g6 26. Dd4——dsi) Se5xf2-+ la) 9. Ses 1—gi- Vatxchii 27. c4xb Jf6—e4- 10. Kg1t2 Sd7xkbok 28. g2—g3 Je3x g5b) 11. Kf2—gt Vh1—gt 29. Dä3—e3. Ddsxgo 12. Jísxg5 Vf8 —s8. 30. Kg1 — g2. Sc8—e6 13. Se2—f3 31. De3—f3 Ves—e2 Jb8—acc) 14. c2—c4 32. Kg2—h1l) Vg4—ht- Va8—ds 15. c4 xkK d5 33. Kh1—g1 Dd6 —c5- Ja6—b4 16. Jb1—cs 17. h2—h4 Dg5—f5d) ! a bilý se vzdal. m) a) Jen zdánlivě dobývá pěšce, jak se ukáže, nele pěšce d5 udržeti. Oběti střelce však oslabí se po stavení bílého krále. b) Lépe než Db6-l c) Nikoliv Vds, neboť po výměně na d5 hrozí naee mat. d) 17..Dh4 nelze pro Vel. e) Skrývá dvojí hrozbu a umožní čtyřnásobné kryt pěšce. Na 20. Jb5 následuje Da6, 21. DXbi Db6 +, 22 KhI Sd7 atd. g) 22. Db7 ztrácelo by po VfB—h8 dámu. h) Hrozí Je3—e4—g5. Černý jest tedy nucen jezdce méniti a spojiti bilé pěšce Na 26. Sd3 násl. bXc4, 27. SXKc4 Sb5 atl. k) Střelce nelze bráti pro mat v několika tazích 1) Také na 32. VXe2 SXe2, 33. DXez jest bílý brzo mat. Stejně i na 32. Kh3 po Sd7. m) Neho? na 31. Kri následuje Vh1+, 35. DXchí Dí2 jnat. Černým silně a krásně vedená partie „Higaer Tgbl.-

Černá E Wild E Lasker Jb Jf Vds Sd Ne Higaer Tgbl Virginie Sd 7 KhI Sd 7 SXKce 4 Sb 5 atl d 7 Vda xK g vh 1 e 2 Jb c 4 32 dh 4 SX 2

46 article

Arseno-želazitě láznů (500 m. s alpskou filiálkou Vetriolo (1501 m.). Nejmadernější léčebny s prvotřídními hotely. — Saisona: od l. dubna do konce řijna. — Prospekty zasilá a bližší sdělí ře- ditelství lázní v Levico (jižní Tyrolsko). Zdravotní obvodní lékař Dr. B. Wright v Londýně píše: Muiracithin jest k doporučení ve všech případlech, kde možno konstatovati ubývání pohlavních schopností na základě nervosnich okolno- sti je provázujících. Každým způsobem máme v Muiracithinu mimořádný pomocný prostředek k lé- čení neurasthenie, která jest povšechně dosti vzdorovitá. Podobně vyslovuje se velká čásť lékařů, kteři všichni váží si Muiracithinu jako znamenitého prostředku proti předčasné nervové sla- bosti. Muiracithin vyzkoušen jest již po dlouhou dobu, zcela neškodný a má spolehlivý a listý účinek ve všech připadech předčasné nlabosti j pánů a ostatních poruch ústředního 6936/I nervstvaa Muiracithin možno obdržeti ve všech lěkárnách. Literaturu zdarma a franko zasílá továrna: Kontor chemischer Preparate, Berlín-C 2/ 80. Hlavní sklad: Hirschen Apotheke ve Vídni Víl., Westbahnstr., 19.

Wright Muiracithin Leviko jižní Tyrolsko Londýn Berlín Vídeň Westbahnstrálie Vetriolo Hirschen Apotheke