Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

ni stel si obet

3

V Praze, v neděli 25. dubna 1909.

Praha

4

ssa rbne o

5

po stor

6

e nebo dl

7

Číslo 14.

8

Ha ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administraei 2 K na mtěsle nz čtert lota . . . . 6 K —k s dvojí donážkou na wěsie . . . . e na čtert lata . . . . 7 K Glh vo alAtkch , K no na měsíc. . .

Praha

9 Pošto: s K

Pošto: s K na měsle. neert ista . . . . o K. o s dvojt zástlko na ma ěa na čiv iot

10

V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za sk večesrnl za 4k Va ňliálkách na venkove ran vialo . . . . . . . večerni . . . . . . . . 5h lnseráty plati sa hotově napřed. Předelcení a instrty příjímá administrace v Marinnské ul., v Tam nacházejí se tes redaken. tiskárna a sxpedice Národních L.istů Rulopisy na novracejl.

Virginie Marinnský ulice

11 article Dnešní čísle prs Prahu je e 20 stranácb.

Dnešní čísle prs Prahu je e 20 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v ponděli dne 26. dubna v obvyklou hodinu polední.

Praha

12 article Despota kapituloval!

Despota kapituloval! Svěrázně podivné, jako napínavé orien- tální drama, zahájeně 13. t. m. netušeným vražedným napadením a poražením mlado- turecké strany v Cařihradě, připomínajícím téměř záhubu druhdy Girondinů ve Francii, dospělo včerejškem k novému aktu: Mladoturecká strana, mající oporu v Soluni a vojsku makedonském, vzchopila a vzmužila se k obraně proti svým vrahům, turecké to hierarchii cařihradské a kamarile sultánova dvora. Vypravila během týdne 35 000 mužů dobře vyzbrojeného vojska svého ke Caři- hradu, jež utábořila v San Stefanu, kamz povolala svůj národní konvent, jenž diktoval sultánovi podmínky kapitulace, načež v noci z pátku na sobotu vtrhla brannou mocí do Cařihradu. Všechen svět hleděl tomuto momentu se svrchovaným napjetím vstříc. Postaví se staroturecká reakce tomuto odvážení Mlado- turků se sultánem v čele a s vlajícím zele- ným praporem Mohamedovým srdnatě vstříc Zbarví se ulice Stambulu krví vražedného boje Turků s Turky? A kterak skončí divoký zápas o život té neb oné ze zápolicích stran? Dohad byl tím těžší, poněvadž od počátku mladoturecké odvetné výpravy až po tuto chvíli docházely z Cařihradu i z tábora mladotureckého nejzmatenější, sobě naskrze odporující pověsti, z nichž naprosto nebylo lze dobrati se žádné pravdy.

Mohamedův Turek Cařihrad Francie Soluň San Stefan Stambul

13 article

Z počátku vše nasvědčovalo tomu, že pravým a vlastním strůjcem zpátečnického spiknutí proti ústavní straně mladoturecké byl sám sultán Abdul Hamid, tento zavilýa prohnaný despola, jenž polekán loňskou čer- vencovou revolucí mladotureckou dal sice říší osmanské ústavu s parlamentem a rovno právností všech obyvatel říše osmanské bez ohledu na víru a národnost, ba i přísahu na ní složil: ale v duši zůstal zarytým despotou, číhal jen na příležitost, kde by se opět ne- milých »pout« ústavy zbavil, a Mladoturky jimi do hlavy udeřil. Opatřiv se, jak za to měl dostatečnou silou sobě věrného vojska v Cařihradě, nechal reakcionářské kněžstvo kouti spiknutí nábožensko - politické proti mladotureckým důstojníkům a poslancům, kteréž pak v noci na den 13. dubna pro- puklo děsným, zuřivým povražděním půl tře- tího sta důstojníkův a politiků, hlásících se ke straně mladoturecké. Myslelo se v tu dobu, že je po straně mladoturecké i po ústavnosti v Turecku veta Však již po dvou, třech dnech zprávy so lunské poučily cizinu, že tomu tak není, že rána reakcí a sultánem vedená byla před časna a nepotřela stranu mladotureckou na hlavu. Naopak za týden již všechen s vět. vida ten křepký rozmach odbojné mlado- turecké síly v Makedonií a naproti tomu onu zbabělou strnulost reakce eařihradské, ne chávající bez překážky jeden vojenský vlak mladotureckého vojska makedonského do- jížděti ze Soluna před brány Cařibradu — počal se zajímati o hlavu — despoty. sultána Abdula Azize. Nepropadne-li ona pomstě Mladoturkův. podaří-li se těmto vtrhnouti vítězně do Cařihradu a dobýti Vildiz kiosku? Vskutku také stihly ze San Stefana zprávy, kterak národní konvent 200 poslancův tam shromážděných v taj n schůzi dne 22. t. m. konané prohlásil sultána Abdula Hamida za svržena s trůnu ke!

Hamid Aziz Stefan Cařihrad Turecko Makedonie poslancův

14 article

čímž by dle náboženských tradic osmanských byl zároveň odsouzen ke ztratě života. Avšak oproti těmto zprávám tvrdili ministři a milci sultánovi, že to vše jsou liché smyšlenky; vůdce makedonského vojska jakož i předseda senátu prý naopak právě sultána ujistili, že nejde Mladoturkům o jeho svržení s trůnu, nýbrž že táhnou na Caři- hrad pouze, aby ztrestali reakcionáře za urážky ze dne 13. dubna a vrátili Cařihradu opět klid a říši ústavní svobodu, k vůli čemuž požadují na sultánovi, aby zapudil své dosavadní zpátečnické rádce a svěřil otěže vlády ministrům, k nimž Mladoturci mohou míti důvěru. Zdali sultán tuto kapi- tulaci podepsal, zdali — jak pověst dí — zradil Mladoturkům 13 hlavních spiklencův zpátečnických — do té chvíle není zjištěno: pouze tolik je jisto, že sultán Abdul Hamid troufal si ještě v pátek za obvyklé nádherné okázalosti v průvodu svých 11.000 m. tělesné stráže jeti do chrámu, že ale v noci na to makedonské vojsko obratně vtrhlo do Caři- hradu a od úsvitu včerejška dobývalo ta- mější kasárny sultánu věrné posádky tak úsilovně, tak vítězně, že do jedenácté hodiny dopolední bylo pánem Cařihradu načež sultán Abdul Hamid, vzdor tomu, že jest jeho hrad Yildiz kiosk, opásán troj- násobnými hradbami, dal na cimbuří jeho vyvěsiti bílý prapor na znamení, že se vítězům mladotureckým vzdává jako bídný přemoženec na milost a nemilost. Toť udalost, jíž není rovné v dějinác Osmanstva, které dosud zvyklo sice, že sul tánové jeho končili smrtí násilnou, ale nevi dělo dosud sultána kalifa, který byl by tak zbabéle kapituloval před vítěznou revolue lidovou.

Hamid Yildiz Cařihrad carhrad

15 article

Tento na Yildizu vztýčený bílý pra- por poražené kalifovy moci a slávy dojme svět osmanský asi podobně jako druhdy dojalo svět evropský rozkotání pověstné ba- stily pařížské lidem francouzským. Jako tehda na Sekvaně, tak padá dnes despotismus odvěký též na Bosporu, aby nikdy již nevzkřísil se ku bývalé své vše- moci. Jaký bude nazejtří los poraženého tyrana Abdula Hamida, zdali mu Mladoturci » složí hlavu k nohám«, jako učinili kdys Angličané proradnému králi svému Karlu Stuartovia po nich Francouzové krali Ludvíku XVI,či zdali jej pardenují, kams do vyhnanství po- šlou, nebo v zajetí jako rukojmě podrží :o tom všem nám do této hodiny telegraf z Cařibradu nezjevuje nejmenšího. Však dosti prozatím na tom, že pyšný despota musil před svobodomyslnou stranou, které nedávno chystal a stropil bartoloměj skou noc — včera vztýčit na bradě svěm bílý prapor, nemaje ani tolik statečnosti, aby za věc svou nasadil život tak jako tak ztra- cený. Možno, že sketa ztráví zbytek jeho na trůně, ale po někdejší hrozné despotické moci jeho jest nesporně veta. Neodváží se zajisté již ani on, ani kterýkoliv jeho na- sledník kouti ponuré pikle proti právu a svo- bodě národův, a tolikéž oněm zabořilým zpátečníkům v řízách hierarchův osmanských zajde odvaha zkusiti poznovu štěstí ve spiknutích a státních převratech proti ne- zadržitelnému pokroku a uvě- domění národnímu

Hamid Angličan Stuartovius Francouz Ludvík XVI Sekvana Bospor

16 article Vojenská revoluce v Cařihradě

Vojenská revoluce v Cařihradě Mladoturci pány Cařihradu. Sp. Z Bělehradu. 24. dubna. (Pův. tel. „N. L.*) Z Cařihradu máme zde dvě zprávy. Jedna zní:

N L Cařihrad Bělehrad

17 article

Dnes ráno mladoturecké voj- sko vtrhlo do Cařihradu. Za- hájen zoufalý, krvavý boj, stří- leno z dél. Počet obětí je velmi velký. Zpráva odpolední zní: Mladoturecké vojsko obsadilo všechny kasárny až na jedny. Miadoturci vnikli do Ildizu bez odporu a opanovali sitnaci. Všechno to znamená, že sultán nebyl s to neb nechtél připra- viti odpor. Boje v Cařihradě. Z Cařihradu, 24. dubna. (K. k.) (V 10 hod dopol.) Pěchota a dělostřelectvo so lunského vojska napadly kasárny Taškišlu a Tachsim v Péře, ležíe u německého velvyslanectví; úto- ky trvaly asi dvě hodiny. Nyní lze sly šeti ještě ojedinělé výstřely, vypalované při sti- lání uprchlíků v okolních ulicích. Poče obětí zdá se býti velký. Též několik civilních osob bylo náhodou za- bito. Nyní poplach v obyvatelstvu ustává. Po- věsti o útocích na Ildiz nejsou po- tvrzeny. Z Cařihradu, 24. dubna. Od 5. hod. ranní zuři palba z pušek a děl na severu města. Vojško v kasárně Taškišla klade odpor; rovněž tak vojsko, které jest ve vojenské škole. Evropská čtvrt Pera jest uzavřena řetězy stráži od předměstí, aby byla chráněna proti útokům luzy. Všechny hotely a vyslanectva jsou střežena Soluňany. Obyvatelstvo nesroufá si na ulice. Na střechách jsou četní zvědavci.

Miadoturec Ildiza Taškišl Soluňan Cařihrad

18 article

Z Pery, 24. dubna. Opěl 11. 1öd. dop kapitulovaly taximaka kasárn y. po- slední záštita paláce, po tvrdošíjném odporu Baterie rychlopalných děl, která přijela na cvi- ciště, bombardovala ze vzdálen ost tři sta kroků kasárny výbušným náboji Účinek byl zničující. Velké dlry ze v silných zdivech, Mrak kouře a prachu vystu- puje. Velení a signály trubek j so přehlušovány hřměním děl. S hrů zou a úžasem sloduje shromažděné obacenstvo neúprosné dilo zhouby, Kruppova děla krátce před tím bombardova l stráž u francouzské nemoenice kde 100 mužů kladlo odpor. Celé něměstí po skytuje obraz zničení. Onlika a rum pokrývají ulice Železné dvěre jsou zprorá- ženy všude kulemi. Jeden náboj pad také do rakouskoruherského vele vyslanectva. Nemocnice a sousední domy vykazují tisíce stop kulek. Zajal vojáci jsou pokryti prachem. Také podezřelá luza jest v hloučcích odváděna. Obecenstvo. ačkoli jest v nejbližší blízkosti děl a nebezpeč života, poslouchalo ochotně rozkazy důstojníků, kteři byli uvitání potieskem. Pověsti, že Iidiz kapituloval, kteréžio pověsti oznámeny byly z ruského velevyslanectva, se dosud nepotvr- dily. Naproti tomu ohlašují právě vitězné fan ťáry pád taximské kasárny. Sultán se vzdal. Z Vídně, 24. dubna. (»N. Fr. Pre V 11. hod. 40 min. dopoledne oznamuje se z Pěry: V 11. hod. oznamují důslejníci, že na Ildizu byl vyvěšen bilý prapor Suitán se vzdal. Sultánova rodina na úlěku Z Kolína n./R., 24. dubna. »Köln. Zige oznamuje z Catihradu: Všichni prineov a princezny již ve středu v tajno sti opustili Ildiz. Prine Burhan E- din, klerý prý jest spoluvinníkem vzpoury. rovněž prehl již na rakouské lloly do v lodi do Terstu. Veliký počet dam z ba-

Kruppův Iidiz Köln Vídeň Terst Pěra Kolín můj . / R Prine Burhan Edin

19 article

rému sultánova bylo umístěno ve vzdálených zámcích. Po bojích. Z Cařihradu, 24 dubna v 11 hod. dopol (K. k) O 10 hod. střelba ustala Odpor zdá se býti úplně zlomen a make- donské vojsko je dle všeho pá nem celého mě sta. Odpor kladly, jal se zdá, vůbec jen kasárny. Z Cařihradu, 23. dubna v 1 hod. odpol. (K. k.) Kasárny a strážnice ve Stamb ulu byly prý obsazeny bez odporu, rovněž tak ka- sárny a strážnice v ostatních částech města. Pera je též obsazena. Jen v sousedních po- bočných ulicích bloudí ještě zmateně ozbrojení a neozbrojení uprchlici. Vojsko v dělo střeleckém arsenálu a v kasár- nách tophanských se většino vzdalo. Zbylek klade slabý odpar. Hlavn ulice jsou uzavřeny solunským voj- skem, jež počiná si vůči obyva telstvu vzorně a kázeň mez ním jest znamenitá. Pozoruhodno jest, že v jednotlivých čtv tich turecké obyvatelstvo sympalisuje s muž stvem zdejší posádky, které klade odpor, k čemuž prý v noci bylo vyzváno emisary. Ne bezpečno zdá se býti, že prchající vojáci skrý vají se v jednotlivých tureckých domech, což při prohlídkách, které už započaly, může vésli k drobným ojedinělým potyčkám. Bázeň obyva- telstva zvyšuje se ještě obětmi osob civilních, mezi nimiž prý se nalézá i jeden Angličan Mimo tohoto cizince byli podle všeho usmrcen jen domorodci zatětlými výstřely, anebn gra- náty, kleré byly házeny do Pery. Solunské vojsko, aby zastrašením zlomilo odpor, střílele mnoho do vzduchu. Na zahradní zdi domu »Agence de Conslantinople« vyb ichl granát. při čemž jedna výbušná část zapadla do dvor rakousko-uherského vělvyslanectví. z Cařihradu, 24. dubna. V 1 hod. (K. k.

Angličan jít Conslantinople Cařihrad Hlavn ulice

20 article

Od rána je na Ildizu vztýčen bll prapor. Kasárny a některé strážnice, jet kladly odpor, jsou nyní v rukou makedonského vojska. Střelba úplně přestala. Některé domy v Tachsimu a v Pete, kde ony kasárnu stojí, byly lehce poškozeny. Potvrzuje se, že vojsko, kladonei odpor, bylo v noci k tomu ponukauto. V Peře byli zatčení dva dervišové z nichž jeden byl oděn zeleným kafianem. Mel u sebe korany, zabalené v zeleném sukně v němž vězely dýky. Mnoho podobných emisaři bylo zalčeno také v jiných částech měsla vétšinou bylo s nimi polupně oaloženo Kdo po- stavili se na odpor, byli dokonce ztýráni, ně- kteří byli prý usmrceni nebo zraněni. Uprehl vojácí jsou stále stihání a stála zalýkají se ozbro jení a neozbrojení vojáci. Kdo kladou od p or, zastřelují se. Zatýkají se také pode- zřelé civilní osoby, výhradně mohamedáni. Zai se býti jisto, že mezi vojáky, kleři kladli odpor. nalezali se také bašibozuci. Dopisovatelé »Daily Telegraphu« Boot he a Moore byli lehce poranění. Stamibulský most byl uzavřen, aby přerušeno bylo spojení. Z di plomatických zastupitelstov neutrpělo, jak se zdá žádné. Dům, v němž nalezá se rumunské vy slanectví, byl sice post žen jednollivými výstřely z ručnie, ale nepoškozen. Do budovy belg ekého vyslanectví vnikli prchajíci dělostřslci. Také d jiných obrovských domů skryli se prehající vo- jáci. V. Sambulu bylo slyšeno jenom málo vý- střelů ze čivrti sultána Achmeda. Té doby pa- nuje i tam klid. Pokud lze přehlédnouti situncí nent té doby více žádného odporu v eelém městě Valečné lodi, které předevělrem připluly do S Štěpana, očekávají se ve zdejším přistavé.

Mel Boot Moor Achmed Tachsim Pete S Štěpan Daily Telegraph

21 article

Stav oblažení.

22 article

Z Cařihradu, 24. dubna. Nad Cařihra- dem byl vyhlášen stav obtežení.

Cařihrad Cařihr

23 article

Sultánovi byla dána ke kapitulac lhůta do 1 hodiny. Obyvatelstv nadšeně zdraví vojsko komitětu. Dům generálního konsula německého, který stojí na bojišti, jakož i budova německé ne- moenice byly poškozeny, nikdo však nebyl zraněn. Oběti bojů v Cařihradě. Z Cařihradu, 24. dubna. Při pouličních bojích byl zastřelen Angličan, o klerém se praví, že jest to korrespondent »Daily Mail« Mr. Moore. Sekrelář anglického vyslanectva, který chtěl výjevy z boje folografovati, by? rovněž zastřelen. Obavy. Z Cařihradu, 24. dubna. (K. k.) Na mnoze se vyslovují obavy, že přibyvší solunské vojsko nedostačí, aby město úplně obsadilo a ovládlo tudíž může nastati v noci obrat v jeho nepro- spěch. Dále jsou obavy, že timto způsobem mohly by zde vzniknouti velké nepokoje čehož si reakcionáři přejí, aby mobla zakročiti cizi mec, ba že chtěji sami způsobiti nepokoje Ze Soluna, 24. dubna. Zprávy, které sem došly, oznamují, že sultán zamítl všechny návrhy Mladoturků a trvá na tom, aby jeho panství bylo v plném ros- sahu zachováno.

Angličan Moor Cařihrad Soluna

25 article

Z Cařihradu, 24. dubna. Dle spolehlivých zpráv z okoli sullánova jest tento úpln klidný, nejeví žádné bázně a jeso přesvědčen, že mu nebrozl nebez- peči. Všechny návrhy na útěk odmiti a čeká docela klidně budoucí události. Z Cařihradu, 24. dubna. (K. k.) »Tachy dromes« oznamuje, že národní shro máždění se usneslo zbaviti sul- tána jako vinníka trůnu v tom případu, kdyby posádka cařihrad ská kladla odpor. Z Cařihradu, 24. dubna. (K. k.) V ozná- mené včera depeši prohlašoval sborový velitel solunský, že nepřišel sesadit sultána; vyskytla se nyní domněnka, že to má býti pouze úsko- kem, aby zodpovědnost za připadné sesa zení byla uvalena na národní shromáždéní. Domnenka tato nedochází na směrodatných místech víry a také skutečně není ničím odůvodněna.

Cařihrad

26 article

Drobné zprávy. Z Čařihradu, 24 dobna. (K. k.) Poče oběti není jeatě zjistén, ale bude u.enší, než se původně mysl lo. Kázeň solunského vojska, klere vtrhle do města a mezi nímž jsou také albá nstí záložníci, ja vzorná. Evropané i domorodci ubirají se tudíž ve velkých zástupech ke ka- sárnám v Peře Pokud jde o I!diz, je situace dosu nevyjasněna. Zdá se, že se ještě vyjednává o odzbrojení posá tky a jejím nahrazení jiným vojskem. Ve 2 hod. odpol. postupovala silná, z pěšího, jizdoího a délostřeleckého vojska seslavená kolona proli IIdizu. Zbytek vojenského oddělení v dělostřelaské zbrojnici tophanské vzdal se teprve o 114 hod. otpol, když již děla byla připravena ke střelbě. V kasárnech taškišelských jest rovnáž ješté zbytek vojenského oddilu, který klade odpor a se klerým se ještě vyjednává o vzdání se. Ozbrojení a neozbrojení uprohlíci vojenst potulují se ojediněle a v četách v ubikacích. které až dosud nejtou obsazeny solunským vojskem. Toto dosud nestačí k úplnému obsa- zení města. z Catihradu, 24. dubna. (K. k.) O 1 hod. odpol: Prvoi dregomán amerického velevýsla- nectví byl náhodou lehce postřelen. Námofník ialské staniční lodi, který plůl v přistavě na bárce, byl zabit. Také několik jiných cizích

Evropan

27 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 24. dubna. 5— (Kronika.) Sardonova »Travičkae plní si svoje domy, jak slibovala. Neuspokojila jisté požadavky, jaké se vždy naskytnou, ale uspokojila obecenstvo. Není pochyby, starý anufor i svou poslední praci osvědčil se mistrem svého řemesla. Také umění neobejde se bez řemesla a špatný umělec, který se nevyzná ve svém V čem záleží řemeslo dramatické skladby? Slará otázka! Na dobrém vzoru možno nejsnáze demonstrovat odpověď. »Travička « nen jistě špatný vzor. Zásady Sardouovy tvorby ne- byly žádným tajemstvím- — Divadelní kus je tu především prolo aby se dával na divadle, nikoliv prolo, aby se povaloval po knihových skladech! soudil autor Fédory a Cyprienny A řeknete-li, že se má kus dávat, rozumi se, aby se dával a mohl dávat často, hodně často! A který kus se dává a může dávat často, o tom není pochyby, že přišel na chuť obecen stvu. Čím lépe se zamlouvá, tím větší počet obe- censtva se vystřídá. A co se má tak libit, musí být vyplněno něčím, co obecenstvo rádo vidí. Nu a je skoro jisto, jaké věci obecenstvo rádo vídál — Co možná hloupé věci, rozumí se Nejen hloupé! Dokonce ne! Jsou zcela pěkné věci, vážné a ušlechtilé, vlipné i ducha plné a libily se obecenstvu. Nejskvělejších úspěchů dosábly! A konečně, o samých hrách Sardouo- vých, kterým kritika ledacos vytýkala, nikdo nebude tvrdit, že jsou »hloupé«. Různost vkusu i zájmu může diktovat sice nejrůznější úsudek, však ani vášnivé soupeřství, oblouzené fevni- vostí pollesku a tantiem, neupře Sardouovi, že byl muž vzácného ducha a nadměrné schou- nosti. Kolik pak »Sardouů« vykazuje současní divadelní tvorba?

Sardonův Travičkae Sardouův Sardou Praha Sardouovýchod

28 article

— Také banálnost motivů a prostředků nikdo Sardouovi neupřel Třeba banálnost! Na slově nesejde. Ba nálné je, co není těžko přístupno. A co se má libit obecenstvu, nesmí být těžko přistupno V tom smyslu Sardou u volbě svých motivů prostředků byl jistě banálný. A v tom smyslu pohrdné slovo je mistru leda ke eti. Ostatně se nám dnes mnohé zdá banálním, co v dobách Sardouových počátků vykládáno bylo za nové, mimořádné, ba smělé. Slačí jen převrátit kroniku časů o několik dešítiletí na zad a čísti, jak doba tehdejší pohlížela na Sardouovy »banál- nosti«. Kdo dožíje, uhlidá, nežli mine desítek let nová kratičká řads, jak asi bude »doba« soudi o výtvorech, které dnes platí za vreholné a nej- víc pokročilé! Proud časů má v těch věcech podivuhodnou vyrovnávací schopnost! A přece jen autor pro davy ! Nikoli pro vkus vyspělý! Ne vyššího, jedineckého kullu Aufor pro davy! Zcela správné ! Ale zá- roveň nejlepší svědectví pro autora — divadel- ního. Divadlo, ústav davový. A kdo má cti- žádost, mluvit ke vkusu jedineckému, ať ne- skládá hry pro divadlo, kde před oponu nemůže zasednout jiný ctitel a milovník umění, ne právě Jeho Veličenstvo, tisícihlavý dav !

Sardou Sardouův

29 article

Řemeslo sem, řemeslo tam! Jisto je, sklá dat hry pro divadlo je z těch řemesel, které se nedají — naučit! Aspoň ne jen naučit ! Třeba řemeslo znáti, třeba je ovládati, ale třeba mi přece jen svoje řemeslo. Lope de Vega, Shake peare, Mollěre, každý svým způsobem ovládali svoje řemeslo. Také Sardou. Nestačí jen uká- zat, vidět a napodobit. Jsou mnozi, kdo tak chtěli rozumět řemeslu, ale z těch nestali se právě Sardouové. Třeba řemeslo znát a přece jen jiti stou cestou, mít svou methodu l Ptali se osvědčeného aulora, jakou má me thodu při práci? — Melhodu, chcete vědět? Dobře. Naše jsem látku, nosím ji v hlavě nějaký čas, my slím na ni, obracím k ni pozornost, znenálla látka se utváři, vyjasňuje, postavy se rýsují, vy jevy, rozmluvy! Napadají obraty rozmluv, ko nečky, vrchole! Třeba zaznamenávat, rovnat. doplňovat, co napadlo! A než se nadáš, rost pod rukama kus, výjev za výjevem, akt z aktem! Kus je hotov! Jen s ním na di- vadlo !

Sardou Lop jít Vega Shake peare Mollěre

30 article

Velmi prostá methoda! Ať jí užije, kd- — dovedol Jsou některé všeobeenosti, které se rozum samy. Olázka látky na příklad! Která látka je divadelní, která ne? Co se může libit obecen- stvu, co ne? Néco je jisto, něco ne. Obecen- stvo na př. skládá se ze dvou polovic, mužské a ženské. Co má zajímat všecko obecenstvo. musí zaujmout obě polovice. Co ohě polovice lídstva spolu pojí v životě, je láska. Ž vot užje tak zřízen a život sám usládá, co je takřk »zákon«: nejvíce působivou, nejvděčnější proto i nejvíe obehranou na divadle látkou je a zůstává láska! Jsou divadelní hry, které se obešly bez věčného a tolik otřepaného motivu, ale je jich málo! A působivých ještě méně ! Mezi Sardouovými není snad jediný. A vnější forma? sta Slarší názor mluvil o známých třech jednot- kách, Davno překonaný požadavek! Plšou se hry bez jednoty času, děje a místa. A libí se ! Vnější forma ? Težko stanovit pravidla. Třeba to umět Věc má se jako s pohádkou pro děti: někde to dovede, někdo ne! Nekdo má talent postavit děj a rozmluvu na jeviště, aby zajímaly, někde za živý svět nedovedel — A přece jsou jisté zákony, které lze stanovit!

Sardouův

31 article

Jsou zákony pro jeviště! Snad skoro tylét jako v životě. Všscko, co žije, má svůj začálek vvůj zárodek, rozvoj, rozkvět, svůj zApas a svo konec. Tak i s živolem na jevišti. Mali za- jimat, třeba jej tak postavit, aby byl zprvu v svém jádru poznán. Exposice, výklad! Třeb způsobit, sby se sily srazily, aby vznikl zápss. který budí v diváku zájem! Zapletka! A na konec třeba zájem dověsti k vrcholi, k vítězství nebo porážce! Vše jak už bývalo za staréh Aristofelal — A poměr k pravdě? Co možná nejblíž k pravdě života, rozumí se! A přece ne skutečnost! Ne holou pravdu samu! — Kde je rozdíl mezi pravdou žívola holou skutečnostn? Jisto je, jsou jistě meze, které jevišta ukládá pravdě »skutečnosti«, Malý experimen je poučný. Dnešní režie si velmi zakládá na výpravě »vnitřků«. Všecko věrné jako v životě. Nábytek, ozdoby, drobnůstky, všecko přímo z občhodního výkladu. A přece ne všecko Není radno! Onehdy v Národním, v pokojíku nějaké veselohry viselo na protější stěně sku tečné — zrcadlo. Velmi rušivá smělost režie Zadní stěna prospektu není zdivo, neustále se vrtí, zreadlo pohyb opáčí! A jaké kousky do vede hráti pohyblivé zreadlo, obrážející světla protějších svítilen, dovedete si představit. Svr chovaně rušivý dojeml A zreadlo na zadní stěně prospektu je symbohieké pro divadelní »pravdu«. Jsou pravdy života, které se nehodí na jeviště. A budou tam vždy rušit, třeba byly sebe — skutečnější!

Zapletka

32 article

Možno se učit u každého mistra, ale na- podobit mistra nedá ještě mistrovství samo. O Sardouovi platí, že byl pokračovatelem Seribea Vypravují, jsk se na mistra učil. Čítal Seribeov hry až do zápletky a ukládal si, dopracovat závěrek samostalně. Výborná melhoda, osvojit si — řemeslo. Sardou osvojil si je dokonale, nestal se jen pokračovatelem Seribeovým, ale předstihl svého mistra. Seribe byl virtuosem techníky, Sardou kouzelníkem. Dnes rádi nut umění do umělých protiv s technikou. Ale ko- nečně, všecko umění bez techniky je malo- moený blabol, ať nové nebo staré Praví se, dnešní doba nepřeje historismu. Ale přes nepřízeň doby, autor »Travičky« nej větší úspěchy dobýval právě látkami historický mi. Tak jen skutečné umění dovede vítězit nad ne- přízní okolnostíl Než se pustil do práce Sardou, stával se historikem, studoval dila, literaturu doby, pa- měti současníků, korespondence, navštévoval památná místa, ohledával předměty, sbíral do- kumenty, trávil celé saisony v museích a gale- rilch a neustával, dokud neměl látku »ovlád- nutou« do podrobnůstek. A když látka byla ovládnuta, pustil se do skladby. A pod rakou mu vyvstával obraz plný ruchu a dobové vůně, jednotný a mohutný dájem. Ať inkvisicev Holandsku nebo úpadek Byzance, Empire nebo doba Ludvikovská, ať Vlasť nebo Theodora, Mme Sans Gěnes nebo Travička, vždycky obraz velkého rámce, jehož dojmu nedovedl se ubrá- niti divák, jinak odkloněný daleko od zájmu historického. Snad dobrodružný abbé Giffard, galejník filosof a s ním všecka urozená spole- čnost v saloně paní Voisinové nejsou nož ustroje, né loutky, pilinou všelijak vyepané, ale dohro- mady ty loutky dovedly upoutat a vzbudit v di- váku illusi života dávno minulé dobyl Není-li to umění, co to je? A co je pak umění vůbec?

Sardou Theodor Sans Gěnes Giffard Voisinová Holandsko Byzanc