1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
ni stel si obet
3
masthead
V Praze, v neděli 25. dubna 1909.
Praha
8
masthead
Ha ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraei
2 K
na mtěsle
nz čtert lota . . . . 6 K —k
s dvojí donážkou
na wěsie . . . . e
na čtert lata . . . . 7 K Glh
vo alAtkch , K no
na měsíc. . .
Praha
9
masthead
Pošto: s K
Pošto: s K
na měsle.
neert ista . . . . o K. o
s dvojt zástlko
na ma ěa
na čiv iot
10
masthead
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za sk
večesrnl
za 4k
Va ňliálkách na venkove
ran vialo . . . . . . .
večerni . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati sa hotově napřed.
Předelcení a instrty příjímá
administrace v Marinnské ul., v
Tam nacházejí se tes
redaken. tiskárna a sxpedice
Národních L.istů
Rulopisy na novracejl.
Virginie
Marinnský ulice
11
article
Dnešní čísle prs Prahu je e 20 stranácb.
Dnešní čísle prs Prahu je e 20 stranácb.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v ponděli dne 26. dubna
v obvyklou hodinu polední.
Praha
12
article
Despota kapituloval!
Despota kapituloval!
Svěrázně podivné, jako napínavé orien-
tální drama, zahájeně 13. t. m. netušeným
vražedným napadením a poražením mlado-
turecké strany v Cařihradě, připomínajícím
téměř záhubu druhdy Girondinů ve Francii,
dospělo včerejškem k novému aktu:
Mladoturecká strana, mající oporu v Soluni
a vojsku makedonském, vzchopila a vzmužila
se k obraně proti svým vrahům, turecké to
hierarchii cařihradské a kamarile sultánova
dvora. Vypravila během týdne 35 000 mužů
dobře vyzbrojeného vojska svého ke Caři-
hradu, jež utábořila v San Stefanu, kamz
povolala svůj národní konvent, jenž diktoval
sultánovi podmínky kapitulace, načež v noci
z pátku na sobotu vtrhla brannou mocí do
Cařihradu.
Všechen svět hleděl tomuto momentu
se svrchovaným napjetím vstříc. Postaví se
staroturecká reakce tomuto odvážení Mlado-
turků se sultánem v čele a s vlajícím zele-
ným praporem Mohamedovým srdnatě vstříc
Zbarví se ulice Stambulu krví vražedného
boje Turků s Turky? A kterak skončí divoký
zápas o život té neb oné ze zápolicích
stran? Dohad byl tím těžší, poněvadž od
počátku mladoturecké odvetné výpravy až po
tuto chvíli docházely z Cařihradu i z tábora
mladotureckého nejzmatenější, sobě naskrze
odporující pověsti, z nichž naprosto nebylo
lze dobrati se žádné pravdy.
Mohamedův
Turek
Cařihrad
Francie
Soluň
San Stefan
Stambul
13
article
Z počátku vše nasvědčovalo tomu, že
pravým a vlastním strůjcem zpátečnického
spiknutí proti ústavní straně mladoturecké
byl sám sultán Abdul Hamid, tento zavilýa
prohnaný despola, jenž polekán loňskou čer-
vencovou revolucí mladotureckou dal sice říší
osmanské ústavu s parlamentem a rovno
právností všech obyvatel říše osmanské bez
ohledu na víru a národnost, ba i přísahu na
ní složil: ale v duši zůstal zarytým despotou,
číhal jen na příležitost, kde by se opět ne-
milých »pout« ústavy zbavil, a Mladoturky
jimi do hlavy udeřil. Opatřiv se, jak za to
měl dostatečnou silou sobě věrného vojska
v Cařihradě, nechal reakcionářské kněžstvo
kouti spiknutí nábožensko - politické proti
mladotureckým důstojníkům a poslancům,
kteréž pak v noci na den 13. dubna pro-
puklo děsným, zuřivým povražděním půl tře-
tího sta důstojníkův a politiků, hlásících se
ke straně mladoturecké.
Myslelo se v tu dobu, že je po straně
mladoturecké i po ústavnosti v Turecku veta
Však již po dvou, třech dnech zprávy so
lunské poučily cizinu, že tomu tak není, že
rána reakcí a sultánem vedená byla před
časna a nepotřela stranu mladotureckou
na hlavu. Naopak za týden již všechen s vět.
vida ten křepký rozmach odbojné mlado-
turecké síly v Makedonií a naproti tomu onu
zbabělou strnulost reakce eařihradské, ne
chávající bez překážky jeden vojenský vlak
mladotureckého vojska makedonského do-
jížděti ze Soluna před brány Cařibradu —
počal se zajímati o hlavu — despoty.
sultána Abdula Azize. Nepropadne-li
ona pomstě Mladoturkův. podaří-li se těmto
vtrhnouti vítězně do Cařihradu a dobýti
Vildiz kiosku? Vskutku také stihly ze San
Stefana zprávy, kterak národní konvent 200
poslancův tam shromážděných v taj n
schůzi dne 22. t. m. konané prohlásil
sultána Abdula Hamida za svržena s trůnu
ke!
Hamid
Aziz
Stefan
Cařihrad
Turecko
Makedonie
poslancův
14
article
čímž by dle náboženských tradic osmanských
byl zároveň odsouzen ke ztratě života.
Avšak oproti těmto zprávám tvrdili
ministři a milci sultánovi, že to vše jsou
liché smyšlenky; vůdce makedonského vojska
jakož i předseda senátu prý naopak právě
sultána ujistili, že nejde Mladoturkům o jeho
svržení s trůnu, nýbrž že táhnou na Caři-
hrad pouze, aby ztrestali reakcionáře za
urážky ze dne 13. dubna a vrátili Cařihradu
opět klid a říši ústavní svobodu, k vůli
čemuž požadují na sultánovi, aby zapudil
své dosavadní zpátečnické rádce a svěřil
otěže vlády ministrům, k nimž Mladoturci
mohou míti důvěru. Zdali sultán tuto kapi-
tulaci podepsal, zdali — jak pověst dí —
zradil Mladoturkům 13 hlavních spiklencův
zpátečnických — do té chvíle není zjištěno:
pouze tolik je jisto, že sultán Abdul Hamid
troufal si ještě v pátek za obvyklé nádherné
okázalosti v průvodu svých 11.000 m. tělesné
stráže jeti do chrámu, že ale v noci na to
makedonské vojsko obratně vtrhlo do Caři-
hradu a od úsvitu včerejška dobývalo ta-
mější kasárny sultánu věrné posádky tak
úsilovně, tak vítězně, že do jedenácté hodiny
dopolední bylo pánem Cařihradu
načež sultán Abdul Hamid, vzdor tomu,
že jest jeho hrad Yildiz kiosk, opásán troj-
násobnými hradbami, dal na cimbuří jeho
vyvěsiti bílý prapor na znamení, že se
vítězům mladotureckým vzdává jako bídný
přemoženec na milost a nemilost.
Toť udalost, jíž není rovné v dějinác
Osmanstva, které dosud zvyklo sice, že sul
tánové jeho končili smrtí násilnou, ale nevi
dělo dosud sultána kalifa, který byl by tak
zbabéle kapituloval před vítěznou revolue
lidovou.
Hamid
Yildiz
Cařihrad
carhrad
15
article
Tento na Yildizu vztýčený bílý pra-
por poražené kalifovy moci a slávy dojme
svět osmanský asi podobně jako druhdy
dojalo svět evropský rozkotání pověstné ba-
stily pařížské lidem francouzským.
Jako tehda na Sekvaně, tak padá dnes
despotismus odvěký též na Bosporu, aby
nikdy již nevzkřísil se ku bývalé své vše-
moci.
Jaký bude nazejtří los poraženého tyrana
Abdula Hamida, zdali mu Mladoturci » složí
hlavu k nohám«, jako učinili kdys Angličané
proradnému králi svému Karlu Stuartovia
po nich Francouzové krali Ludvíku XVI,či
zdali jej pardenují, kams do vyhnanství po-
šlou, nebo v zajetí jako rukojmě podrží :o
tom všem nám do této hodiny telegraf
z Cařibradu nezjevuje nejmenšího.
Však dosti prozatím na tom, že pyšný
despota musil před svobodomyslnou stranou,
které nedávno chystal a stropil bartoloměj
skou noc — včera vztýčit na bradě svěm
bílý prapor, nemaje ani tolik statečnosti, aby
za věc svou nasadil život tak jako tak ztra-
cený. Možno, že sketa ztráví zbytek jeho na
trůně, ale po někdejší hrozné despotické
moci jeho jest nesporně veta. Neodváží se
zajisté již ani on, ani kterýkoliv jeho na-
sledník kouti ponuré pikle proti právu a svo-
bodě národův, a tolikéž oněm zabořilým
zpátečníkům v řízách hierarchův osmanských
zajde odvaha zkusiti poznovu štěstí ve
spiknutích a státních převratech proti ne-
zadržitelnému pokroku a uvě-
domění národnímu
Hamid
Angličan
Stuartovius
Francouz
Ludvík XVI
Sekvana
Bospor
16
article
Vojenská revoluce v Cařihradě
Vojenská revoluce v Cařihradě
Mladoturci pány Cařihradu.
Sp. Z Bělehradu. 24. dubna. (Pův.
tel. „N. L.*) Z Cařihradu máme zde dvě
zprávy. Jedna zní:
N L
Cařihrad
Bělehrad
17
article
Dnes ráno mladoturecké voj-
sko vtrhlo do Cařihradu. Za-
hájen zoufalý, krvavý boj, stří-
leno z dél. Počet obětí je velmi
velký.
Zpráva odpolední zní:
Mladoturecké vojsko obsadilo
všechny kasárny až na jedny.
Miadoturci vnikli do Ildizu bez
odporu a opanovali sitnaci.
Všechno to znamená, že sultán
nebyl s to neb nechtél připra-
viti odpor.
Boje v Cařihradě.
Z Cařihradu, 24. dubna. (K. k.) (V 10 hod
dopol.) Pěchota a dělostřelectvo so
lunského vojska napadly kasárny
Taškišlu a Tachsim v Péře, ležíe
u německého velvyslanectví; úto-
ky trvaly asi dvě hodiny. Nyní lze sly
šeti ještě ojedinělé výstřely, vypalované při sti-
lání uprchlíků v okolních ulicích. Poče
obětí zdá se býti velký. Též několik
civilních osob bylo náhodou za-
bito. Nyní poplach v obyvatelstvu ustává. Po-
věsti o útocích na Ildiz nejsou po-
tvrzeny.
Z Cařihradu, 24. dubna. Od 5. hod. ranní
zuři palba z pušek a děl na severu
města. Vojško v kasárně Taškišla
klade odpor; rovněž tak vojsko, které jest
ve vojenské škole. Evropská čtvrt Pera
jest uzavřena řetězy stráži od
předměstí, aby byla chráněna proti útokům
luzy. Všechny hotely a vyslanectva jsou střežena
Soluňany. Obyvatelstvo nesroufá si na ulice. Na
střechách jsou četní zvědavci.
Miadoturec
Ildiza
Taškišl
Soluňan
Cařihrad
18
article
Z Pery, 24. dubna. Opěl 11. 1öd. dop
kapitulovaly taximaka kasárn y. po-
slední záštita paláce, po tvrdošíjném odporu
Baterie rychlopalných děl, která přijela na cvi-
ciště, bombardovala ze vzdálen ost
tři sta kroků kasárny výbušným
náboji Účinek byl zničující. Velké dlry ze
v silných zdivech, Mrak kouře a prachu vystu-
puje. Velení a signály trubek j so
přehlušovány hřměním děl. S hrů
zou a úžasem sloduje shromažděné obacenstvo
neúprosné dilo zhouby, Kruppova
děla krátce před tím bombardova l
stráž u francouzské nemoenice
kde 100 mužů kladlo odpor. Celé něměstí po
skytuje obraz zničení. Onlika a rum pokrývají
ulice Železné dvěre jsou zprorá-
ženy všude kulemi. Jeden náboj pad
také do rakouskoruherského vele
vyslanectva. Nemocnice a sousední
domy vykazují tisíce stop kulek. Zajal
vojáci jsou pokryti prachem. Také podezřelá
luza jest v hloučcích odváděna. Obecenstvo.
ačkoli jest v nejbližší blízkosti děl a nebezpeč
života, poslouchalo ochotně rozkazy důstojníků,
kteři byli uvitání potieskem. Pověsti, že Iidiz
kapituloval, kteréžio pověsti oznámeny byly
z ruského velevyslanectva, se dosud nepotvr-
dily. Naproti tomu ohlašují právě vitězné fan
ťáry pád taximské kasárny.
Sultán se vzdal.
Z Vídně, 24. dubna. (»N. Fr. Pre
V 11. hod. 40 min. dopoledne oznamuje se
z Pěry: V 11. hod. oznamují důslejníci, že
na Ildizu byl vyvěšen bilý prapor
Suitán se vzdal.
Sultánova rodina na úlěku
Z Kolína n./R., 24. dubna. »Köln. Zige
oznamuje z Catihradu: Všichni prineov
a princezny již ve středu v tajno
sti opustili Ildiz. Prine Burhan E-
din, klerý prý jest spoluvinníkem vzpoury.
rovněž prehl již na rakouské lloly do v
lodi do Terstu. Veliký počet dam z ba-
Kruppův
Iidiz
Köln
Vídeň
Terst
Pěra
Kolín můj . / R
Prine Burhan Edin
19
article
rému sultánova bylo umístěno ve vzdálených
zámcích.
Po bojích.
Z Cařihradu, 24 dubna v 11 hod. dopol
(K. k) O 10 hod. střelba ustala
Odpor zdá se býti úplně zlomen a make-
donské vojsko je dle všeho pá
nem celého mě sta. Odpor kladly, jal
se zdá, vůbec jen kasárny.
Z Cařihradu, 23. dubna v 1 hod. odpol.
(K. k.) Kasárny a strážnice ve Stamb ulu
byly prý obsazeny bez odporu, rovněž tak ka-
sárny a strážnice v ostatních částech města.
Pera je též obsazena. Jen v sousedních po-
bočných ulicích bloudí ještě zmateně ozbrojení
a neozbrojení uprchlici. Vojsko v dělo
střeleckém arsenálu a v kasár-
nách tophanských se většino
vzdalo. Zbylek klade slabý odpar. Hlavn
ulice jsou uzavřeny solunským voj-
skem, jež počiná si vůči obyva
telstvu vzorně a kázeň mez
ním jest znamenitá.
Pozoruhodno jest, že v jednotlivých čtv
tich turecké obyvatelstvo sympalisuje s muž
stvem zdejší posádky, které klade odpor, k
čemuž prý v noci bylo vyzváno emisary. Ne
bezpečno zdá se býti, že prchající vojáci skrý
vají se v jednotlivých tureckých domech, což
při prohlídkách, které už započaly, může vésli
k drobným ojedinělým potyčkám. Bázeň obyva-
telstva zvyšuje se ještě obětmi osob civilních,
mezi nimiž prý se nalézá i jeden Angličan
Mimo tohoto cizince byli podle všeho usmrcen
jen domorodci zatětlými výstřely, anebn gra-
náty, kleré byly házeny do Pery. Solunské
vojsko, aby zastrašením zlomilo odpor, střílele
mnoho do vzduchu. Na zahradní zdi domu
»Agence de Conslantinople« vyb ichl granát.
při čemž jedna výbušná část zapadla do dvor
rakousko-uherského vělvyslanectví.
z Cařihradu, 24. dubna. V 1 hod. (K. k.
Angličan
jít Conslantinople
Cařihrad
Hlavn ulice
20
article
Od rána je na Ildizu vztýčen bll
prapor. Kasárny a některé strážnice, jet
kladly odpor, jsou nyní v rukou makedonského
vojska. Střelba úplně přestala. Některé domy
v Tachsimu a v Pete, kde ony kasárnu
stojí, byly lehce poškozeny. Potvrzuje se, že
vojsko, kladonei odpor, bylo v noci k tomu
ponukauto. V Peře byli zatčení dva dervišové
z nichž jeden byl oděn zeleným kafianem. Mel
u sebe korany, zabalené v zeleném sukně
v němž vězely dýky. Mnoho podobných emisaři
bylo zalčeno také v jiných částech měsla
vétšinou bylo s nimi polupně oaloženo Kdo po-
stavili se na odpor, byli dokonce ztýráni, ně-
kteří byli prý usmrceni nebo zraněni. Uprehl
vojácí jsou stále stihání a stála zalýkají se ozbro
jení a neozbrojení vojáci. Kdo kladou od
p or, zastřelují se. Zatýkají se také pode-
zřelé civilní osoby, výhradně mohamedáni. Zai
se býti jisto, že mezi vojáky, kleři kladli odpor.
nalezali se také bašibozuci.
Dopisovatelé »Daily Telegraphu« Boot he
a Moore byli lehce poranění. Stamibulský most
byl uzavřen, aby přerušeno bylo spojení. Z di
plomatických zastupitelstov neutrpělo, jak se zdá
žádné. Dům, v němž nalezá se rumunské vy
slanectví, byl sice post žen jednollivými výstřely
z ručnie, ale nepoškozen. Do budovy belg ekého
vyslanectví vnikli prchajíci dělostřslci. Také d
jiných obrovských domů skryli se prehající vo-
jáci. V. Sambulu bylo slyšeno jenom málo vý-
střelů ze čivrti sultána Achmeda. Té doby pa-
nuje i tam klid. Pokud lze přehlédnouti situncí
nent té doby více žádného odporu v eelém městě
Valečné lodi, které předevělrem připluly do S
Štěpana, očekávají se ve zdejším přistavé.
Mel
Boot
Moor
Achmed
Tachsim
Pete
S Štěpan
Daily Telegraph
21
article
Stav oblažení.
22
article
Z Cařihradu, 24. dubna. Nad Cařihra-
dem byl vyhlášen stav obtežení.
Cařihrad
Cařihr
23
article
Sultánovi byla dána ke kapitulac
lhůta do 1 hodiny. Obyvatelstv
nadšeně zdraví vojsko komitětu.
Dům generálního konsula německého, který
stojí na bojišti, jakož i budova německé ne-
moenice byly poškozeny, nikdo však nebyl
zraněn.
Oběti bojů v Cařihradě.
Z Cařihradu, 24. dubna. Při pouličních
bojích byl zastřelen Angličan, o klerém se
praví, že jest to korrespondent »Daily Mail«
Mr. Moore. Sekrelář anglického vyslanectva,
který chtěl výjevy z boje folografovati, by?
rovněž zastřelen.
Obavy.
Z Cařihradu, 24. dubna. (K. k.) Na mnoze
se vyslovují obavy, že přibyvší solunské vojsko
nedostačí, aby město úplně obsadilo a ovládlo
tudíž může nastati v noci obrat v jeho nepro-
spěch. Dále jsou obavy, že timto způsobem
mohly by zde vzniknouti velké nepokoje
čehož si reakcionáři přejí, aby mobla zakročiti
cizi mec, ba že chtěji sami způsobiti nepokoje
Ze Soluna, 24. dubna. Zprávy, které sem
došly, oznamují, že sultán zamítl všechny
návrhy Mladoturků a trvá na tom,
aby jeho panství bylo v plném ros-
sahu zachováno.
Angličan
Moor
Cařihrad
Soluna
25
article
Z Cařihradu, 24. dubna. Dle spolehlivých
zpráv z okoli sullánova jest tento úpln
klidný, nejeví žádné bázně a jeso
přesvědčen, že mu nebrozl nebez-
peči. Všechny návrhy na útěk odmiti a čeká
docela klidně budoucí události.
Z Cařihradu, 24. dubna. (K. k.) »Tachy
dromes« oznamuje, že národní shro
máždění se usneslo zbaviti sul-
tána jako vinníka trůnu v tom
případu, kdyby posádka cařihrad
ská kladla odpor.
Z Cařihradu, 24. dubna. (K. k.) V ozná-
mené včera depeši prohlašoval sborový velitel
solunský, že nepřišel sesadit sultána; vyskytla
se nyní domněnka, že to má býti pouze úsko-
kem, aby zodpovědnost za připadné sesa zení
byla uvalena na národní shromáždéní. Domnenka
tato nedochází na směrodatných místech víry a
také skutečně není ničím odůvodněna.
Cařihrad
26
article
Drobné zprávy.
Z Čařihradu, 24 dobna. (K. k.) Poče
oběti není jeatě zjistén, ale bude u.enší, než
se původně mysl lo.
Kázeň solunského vojska, klere
vtrhle do města a mezi nímž jsou také albá nstí
záložníci, ja vzorná. Evropané i domorodci
ubirají se tudíž ve velkých zástupech ke ka-
sárnám v Peře
Pokud jde o I!diz, je situace dosu
nevyjasněna. Zdá se, že se ještě vyjednává
o odzbrojení posá tky a jejím nahrazení jiným
vojskem. Ve 2 hod. odpol. postupovala silná,
z pěšího, jizdoího a délostřeleckého vojska
seslavená kolona proli IIdizu.
Zbytek vojenského oddělení v dělostřelaské
zbrojnici tophanské vzdal se teprve o 114 hod.
otpol, když již děla byla připravena ke střelbě.
V kasárnech taškišelských jest rovnáž
ješté zbytek vojenského oddilu, který klade
odpor a se klerým se ještě vyjednává
o vzdání se.
Ozbrojení a neozbrojení uprohlíci vojenst
potulují se ojediněle a v četách v ubikacích.
které až dosud nejtou obsazeny solunským
vojskem. Toto dosud nestačí k úplnému obsa-
zení města.
z Catihradu, 24. dubna. (K. k.) O 1 hod.
odpol: Prvoi dregomán amerického velevýsla-
nectví byl náhodou lehce postřelen. Námofník
ialské staniční lodi, který plůl v přistavě na
bárce, byl zabit. Také několik jiných cizích
Evropan
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 24. dubna.
5— (Kronika.) Sardonova »Travičkae
plní si svoje domy, jak slibovala. Neuspokojila
jisté požadavky, jaké se vždy naskytnou, ale
uspokojila obecenstvo. Není pochyby, starý anufor
i svou poslední praci osvědčil se mistrem svého
řemesla. Také umění neobejde se bez řemesla
a špatný umělec, který se nevyzná ve svém
V čem záleží řemeslo dramatické skladby?
Slará otázka! Na dobrém vzoru možno
nejsnáze demonstrovat odpověď. »Travička « nen
jistě špatný vzor. Zásady Sardouovy tvorby ne-
byly žádným tajemstvím-
— Divadelní kus je tu především prolo
aby se dával na divadle, nikoliv prolo, aby se
povaloval po knihových skladech! soudil autor
Fédory a Cyprienny
A řeknete-li, že se má kus dávat, rozumi
se, aby se dával a mohl dávat často, hodně
často! A který kus se dává a může dávat často,
o tom není pochyby, že přišel na chuť obecen
stvu. Čím lépe se zamlouvá, tím větší počet obe-
censtva se vystřídá. A co se má tak libit, musí
být vyplněno něčím, co obecenstvo rádo vidí.
Nu a je skoro jisto, jaké věci obecenstvo rádo
vídál
— Co možná hloupé věci, rozumí se
Nejen hloupé! Dokonce ne! Jsou zcela
pěkné věci, vážné a ušlechtilé, vlipné i ducha
plné a libily se obecenstvu. Nejskvělejších úspěchů
dosábly! A konečně, o samých hrách Sardouo-
vých, kterým kritika ledacos vytýkala, nikdo
nebude tvrdit, že jsou »hloupé«. Různost vkusu
i zájmu může diktovat sice nejrůznější úsudek,
však ani vášnivé soupeřství, oblouzené fevni-
vostí pollesku a tantiem, neupře Sardouovi, že
byl muž vzácného ducha a nadměrné schou-
nosti. Kolik pak »Sardouů« vykazuje současní
divadelní tvorba?
Sardonův
Travičkae
Sardouův
Sardou
Praha
Sardouovýchod
28
article
— Také banálnost motivů a prostředků
nikdo Sardouovi neupřel
Třeba banálnost! Na slově nesejde. Ba
nálné je, co není těžko přístupno. A co se má
libit obecenstvu, nesmí být těžko přistupno
V tom smyslu Sardou u volbě svých motivů
prostředků byl jistě banálný. A v tom smyslu
pohrdné slovo je mistru leda ke eti. Ostatně se
nám dnes mnohé zdá banálním, co v dobách
Sardouových počátků vykládáno bylo za nové,
mimořádné, ba smělé. Slačí jen převrátit kroniku
časů o několik dešítiletí na zad a čísti, jak
doba tehdejší pohlížela na Sardouovy »banál-
nosti«. Kdo dožíje, uhlidá, nežli mine desítek let
nová kratičká řads, jak asi bude »doba« soudi
o výtvorech, které dnes platí za vreholné a nej-
víc pokročilé! Proud časů má v těch věcech
podivuhodnou vyrovnávací schopnost!
A přece jen autor pro davy ! Nikoli pro
vkus vyspělý! Ne vyššího, jedineckého kullu
Aufor pro davy! Zcela správné ! Ale zá-
roveň nejlepší svědectví pro autora — divadel-
ního. Divadlo, ústav davový. A kdo má cti-
žádost, mluvit ke vkusu jedineckému, ať ne-
skládá hry pro divadlo, kde před oponu nemůže
zasednout jiný ctitel a milovník umění, ne
právě Jeho Veličenstvo, tisícihlavý dav !
Sardou
Sardouův
29
article
Řemeslo sem, řemeslo tam! Jisto je, sklá
dat hry pro divadlo je z těch řemesel, které se
nedají — naučit! Aspoň ne jen naučit ! Třeba
řemeslo znáti, třeba je ovládati, ale třeba mi
přece jen svoje řemeslo. Lope de Vega, Shake
peare, Mollěre, každý svým způsobem ovládali
svoje řemeslo. Také Sardou. Nestačí jen uká-
zat, vidět a napodobit. Jsou mnozi, kdo tak
chtěli rozumět řemeslu, ale z těch nestali se
právě Sardouové. Třeba řemeslo znát a přece
jen jiti stou cestou, mít svou methodu l
Ptali se osvědčeného aulora, jakou má me
thodu při práci?
— Melhodu, chcete vědět? Dobře. Naše
jsem látku, nosím ji v hlavě nějaký čas, my
slím na ni, obracím k ni pozornost, znenálla
látka se utváři, vyjasňuje, postavy se rýsují, vy
jevy, rozmluvy! Napadají obraty rozmluv, ko
nečky, vrchole! Třeba zaznamenávat, rovnat.
doplňovat, co napadlo! A než se nadáš, rost
pod rukama kus, výjev za výjevem, akt z
aktem! Kus je hotov! Jen s ním na di-
vadlo !
Sardou
Lop jít Vega
Shake peare
Mollěre
30
article
Velmi prostá methoda! Ať jí užije, kd-
— dovedol
Jsou některé všeobeenosti, které se rozum
samy. Olázka látky na příklad! Která látka je
divadelní, která ne? Co se může libit obecen-
stvu, co ne? Néco je jisto, něco ne. Obecen-
stvo na př. skládá se ze dvou polovic, mužské
a ženské. Co má zajímat všecko obecenstvo.
musí zaujmout obě polovice. Co ohě polovice
lídstva spolu pojí v životě, je láska. Ž vot užje
tak zřízen a život sám usládá, co je takřk
»zákon«: nejvíce působivou, nejvděčnější
proto i nejvíe obehranou na divadle látkou je
a zůstává láska! Jsou divadelní hry, které se
obešly bez věčného a tolik otřepaného motivu,
ale je jich málo! A působivých ještě méně ! Mezi
Sardouovými není snad jediný.
A vnější forma?
sta
Slarší názor mluvil o známých třech jednot-
kách, Davno překonaný požadavek! Plšou se hry
bez jednoty času, děje a místa. A libí se ! Vnější
forma ? Težko stanovit pravidla. Třeba to umět
Věc má se jako s pohádkou pro děti: někde
to dovede, někdo ne! Nekdo má talent postavit
děj a rozmluvu na jeviště, aby zajímaly, někde
za živý svět nedovedel
— A přece jsou jisté zákony, které lze
stanovit!
Sardouův
31
article
Jsou zákony pro jeviště! Snad skoro tylét
jako v životě. Všscko, co žije, má svůj začálek
vvůj zárodek, rozvoj, rozkvět, svůj zApas a svo
konec. Tak i s živolem na jevišti. Mali za-
jimat, třeba jej tak postavit, aby byl zprvu v
svém jádru poznán. Exposice, výklad! Třeb
způsobit, sby se sily srazily, aby vznikl zápss.
který budí v diváku zájem! Zapletka! A na
konec třeba zájem dověsti k vrcholi, k vítězství
nebo porážce! Vše jak už bývalo za staréh
Aristofelal
— A poměr k pravdě?
Co možná nejblíž k pravdě života, rozumí
se! A přece ne skutečnost! Ne holou pravdu
samu!
— Kde je rozdíl mezi pravdou žívola
holou skutečnostn?
Jisto je, jsou jistě meze, které jevišta
ukládá pravdě »skutečnosti«, Malý experimen
je poučný. Dnešní režie si velmi zakládá na
výpravě »vnitřků«. Všecko věrné jako v životě.
Nábytek, ozdoby, drobnůstky, všecko přímo
z občhodního výkladu. A přece ne všecko
Není radno! Onehdy v Národním, v pokojíku
nějaké veselohry viselo na protější stěně sku
tečné — zrcadlo. Velmi rušivá smělost režie
Zadní stěna prospektu není zdivo, neustále se
vrtí, zreadlo pohyb opáčí! A jaké kousky do
vede hráti pohyblivé zreadlo, obrážející světla
protějších svítilen, dovedete si představit. Svr
chovaně rušivý dojeml
A zreadlo na zadní stěně prospektu je
symbohieké pro divadelní »pravdu«. Jsou pravdy
života, které se nehodí na jeviště. A budou tam
vždy rušit, třeba byly sebe — skutečnější!
Zapletka
32
article
Možno se učit u každého mistra, ale na-
podobit mistra nedá ještě mistrovství samo.
O Sardouovi platí, že byl pokračovatelem Seribea
Vypravují, jsk se na mistra učil. Čítal Seribeov
hry až do zápletky a ukládal si, dopracovat
závěrek samostalně. Výborná melhoda, osvojit
si — řemeslo. Sardou osvojil si je dokonale,
nestal se jen pokračovatelem Seribeovým, ale
předstihl svého mistra. Seribe byl virtuosem
techníky, Sardou kouzelníkem. Dnes rádi nut
umění do umělých protiv s technikou. Ale ko-
nečně, všecko umění bez techniky je malo-
moený blabol, ať nové nebo staré
Praví se, dnešní doba nepřeje historismu.
Ale přes nepřízeň doby, autor »Travičky« nej
větší úspěchy dobýval právě látkami historický mi.
Tak jen skutečné umění dovede vítězit nad ne-
přízní okolnostíl
Než se pustil do práce Sardou, stával se
historikem, studoval dila, literaturu doby, pa-
měti současníků, korespondence, navštévoval
památná místa, ohledával předměty, sbíral do-
kumenty, trávil celé saisony v museích a gale-
rilch a neustával, dokud neměl látku »ovlád-
nutou« do podrobnůstek. A když látka byla
ovládnuta, pustil se do skladby. A pod rakou
mu vyvstával obraz plný ruchu a dobové vůně,
jednotný a mohutný dájem. Ať inkvisicev
Holandsku nebo úpadek Byzance, Empire nebo
doba Ludvikovská, ať Vlasť nebo Theodora,
Mme Sans Gěnes nebo Travička, vždycky obraz
velkého rámce, jehož dojmu nedovedl se ubrá-
niti divák, jinak odkloněný daleko od zájmu
historického. Snad dobrodružný abbé Giffard,
galejník filosof a s ním všecka urozená spole-
čnost v saloně paní Voisinové nejsou nož ustroje,
né loutky, pilinou všelijak vyepané, ale dohro-
mady ty loutky dovedly upoutat a vzbudit v di-
váku illusi života dávno minulé dobyl
Není-li to umění, co to je? A co je pak
umění vůbec?
Sardou
Theodor
Sans Gěnes
Giffard
Voisinová
Holandsko
Byzanc