1
masthead
V Praze, v úterý dne 26. února.
Praha
2
masthead
K číslu 57.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Rakousko-uherské vyrovnání.
Z Vídně, 26. února. Dni nejblíže příští ná
ležeti budou rakousko-uherskému vyrovnání.
Zítra nejspíše koná se opět ministeris ká
rada, která věnována bude výhradně stano
visku, jaké zaujmou rakouští ministři na pora-
dách s ministry maďarskými. Tito vyšlou nej-
spíše jen chéfa svého kabinetu dra. Wekěrla.
kterého tu čekají zejtra večer. Ve čtvrtek
zahájeny budou konference mezi šěfy
obou kabínetů.
Z Pešti, 26. února. Ve včerejší schůzi po-
slanecké snémovny ohlásil ministerský předseda
dr. Wekerle, že konati se bude dnes dlouhá
ministerská rada, která věnována bude
důležitým věcem. Bude se zabývati otázkami.
které souvisejí s rakousko-uherským
Vyrovnáním a bude vytčeno stanovisko.
jež dr. Wekerle zaujme v konferen-
elch, jež počnou ve Vidni 28. t. m. Dnešn
rada ministerská vezme na přetřes všechny
stránky vyrovnání o celním tarifu. Porady vl-
deňské týkati se nebudou všech podrobností
nýbrž v první řadě jen hla v ních zrás ad.
Ministerská rada patrně celý materiál nezpra-
cuje dnes, nýbrž bude ve svých poradách po-
kračovati.
Ke hladové stávce ruských studentů.
Ze Lvova, 26. února. »Kurjer Lwowski«
sděluje: »Jest pravděpodobno, že přeličení se
70 ruskými studenty konati se bude před sou-
dem mimohaličským. Delegování soudu však
stane se teprve, až bude doručen spis obžalo-
vací. Tréstní řízení proti 15 studen-
tům by-lo úplně zastaveno. Právník
Babij, který po 23. lednu zahájil hladovou
stávku a setrvalo voní do 28. ledna, neutrpěv
žádné škody na svém zdraví, byl pro ruské
sludenty nyní vzorem a příkladem. Vypravuje se
tato veselá bistorka z nynější stávky hladové -
Mezí 15 vězni,kteří byli určeni k propuštění
na svobodu, nalézal se také universitní poslu-
chač Čerkavský. Vězeňští dozorcové do-
stali rozkaz, aby tohoto studenta, proti kterému
doktor
Wekerle
Babij
Rakousko
Vídeň
Pešť
Lvov
Kurjer Lwowski
6
article
bylo zastaveno vyšetřování, protože prokázal
alibi, násilně vyvedlí z vězení. V po-
slední den vyšetřovací vazby vyměnil si Čer-
kavský lůžko se svým soudruhem v celi.
Když dozorcové se dostavili, odebrali se k no-
vému majíteli lůžka, jež měl dříve Čerkav-
ský a zabalili do houně muže
úplně svlečeného, vynesli její d o
kanceláře a oblékli jej do oděvu Čer-
kav ského. Tak nabyl bezděky jiný studen
svobody, která přiznána byla Čerkr av
skému.
Jazyková otázka ve vojenských ústavech
výchovných.
Z Vídně, 26. února. Mmisterstvo vojensly
vypsalo před několika dny konkurs na přijí-
mánížáků do vojenských ústa vů
výchovných a vzdělavacích. Ucha-
zečům neněmeckých národností činí se podle
»N. Fr. Pr.« podstatné výhody. Aspiranti pro
I. ročníka vojenské nižší reálky mohou— složit
zkoušku přijímací j azykem mateřský m
Neznalost němčiny nennžádnou
překážkou pro přijetí. Také aspirant
pro vyššíročníky vojenské nižší reálky
mohousložiti zkoušku přijímací ja zy kem
mateřským. Uchazeči, kteří navštěvovali
střední školy s vyučovacím jazykem maďar-
ským, omohou zkoušku přijímací pro II., II
a IV. ročník vojenské nižší reálky složiti ja-
zy kem maďarsklý m, avšak tito aspiranti
musí býti jazyka německého eznah
potud, aby sledovati mohli vyučování. Pro aspi-
ranty do vojenských vyšších reálek a do
vojenské akademie se skládají zkoušky
ja zy kem německým. Tohoto musí býti
znalí do té míry, aby zajištěna byla možnost
úspěšných studil.
Dementi.
Z Vídně, 26. února. »Frmdbl.« uveřejňuje
luto notu: »Některé listy oznamovaly, že co ne
vidět opět zavedeno bude t. zv. mlecí ří
zení a že podnět k tomu dal ministr zahra-
ničních záležitostí sv. p. Aehrenthal. Na-
proti tomu budiž konstatováno, že sv. pan
Aehrenthal věcí tou vůbec se ne-
Frmdbl
Aehrenthal
Čer
Vídeň
Francie
7
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
8
article
dání-
zabýval, poněvadž jedná se o záležitost, která
náleží do kompetence obou vlád.«
9
title
Telegrafické zprávy.
10
article
Z anglického parlamentu.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 25. února. (K. k.) [Dol. sně-
movna.] Odpovídaje na dotaz konservativce
Hunta, jaké parníkově zálohy by byly připra-
veny k okamžitému sesílení loďstva v domäcích
vodách kromě 14 řadových parníků průplavní-
ho loďstva, uváží-li se, že nynější německé
aktivní válečné loďstvo dosáhlo počtu 16.
vlastně 18 řadových lodí, prohlašuje tajemník
admirality Robertson, že především nemů-
že schvalovati, jestliže se určitá cizí velmoe
označuje jako pravdépodobný nepřítel Velké
Britanie, že však ve věci samé považuje před-
poklad, jakoby loďstvo v domácích vodách ne-
odolalo náhlému útoku, za nespráv ný.
Ministr vojenství Haldane předkládá po-
tom vojenský rozpočet a promlouvá po-
drobně o svých reorganisačních návrzích. Pro-
hlašuje, že nynější soustava vojenské organisace
nespočívá na základě racionálním a že by až
dosud nemohla býti vyslána do pole důkladně
vycvičená vojenská moc, která by byla o mnoho
silnější než tři divise, poněvadž dle souhlasného
mínění vojenských kruhů nemohlo by býti užito
milice, sborů yeomanů a sborů dobrovolníků
proti vojsku evropskému. Tato situace jest však
velmi neuspokojivou a nutno nalézti prostředek,
aby veškerá vojenská síla byla reorganisována
na podkladě, který by odstranil nynější nešvarý.
Jelo návrh čelík tomu, aby se válečná moc roz-
dělila na dvě kategorie, a sice na ar-
mádu polní a teritoriální, neboli do-
mácí? Polní armáda budiž organisována tak.
aby byla v každé době pohotově. Teritoriální ar-
máda budiž sice v případě války také mobiliso-
vána, ale v prvé řadě za účelem šestiměsičního
vojenského výcviku. Teritoriální vojsko bylo by
tudíž jenom vojskem pomocným a záložním,
které by v případě nebezpečí ihned bylo utvo-
řeno, jehož by však patrně nedalo se užiti před
uplynutím 6 měsíců.
Hunt
Robertson
Haldane
Londýn
Dolo
Velká Británie
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
„Zapadající slunce.
V těchto dnech slavili v Paříží sté narozeniny
Ernesta Legouvéa, druhdy tak hojně hraného drama-
tika a oblíbeného romanopisce. Při té příležitostí při
pomíná se pěkná epísoda, již Legouvé vypravoval ve
svých zábavných »Vzpomínkách«. Jest to historie
jeho prvního díla, jež napsal společně s Goubauxem
a které mělo pěkný název »Zapadající slunce«. Mladý
autor měl tolik odvahy, že je zadal »Theatre Fran
caise«, byl však odmitnut. Větší štěstí měl u tehdej
sího ředitele vaudevillu Elienna Araga, jemuž se zdal
kus velmi veselým a přijal ho k provozování. »Za
tři neděle«. vypravuje Legouvé, »byl jsem na první
zkoušce. Vůdce klaky seděl vedle mne a když byl
kus u konce, pravil:
»Nu, není to nic velkého, ale jsou v tom pěkné
malé věci, s nimiž se dá něco dělati.«
Když jsem vyšel z divadla, setkal jsem se s Gou
bauxem.
»Nuže, co o tom soudíte ?«
»Co o tom soudím? Že je to ohavné !«
»To myslím také. Není možno, aby se to hrálo.
»Naprosto ne!e
Následujícího jitra odevzdal jsem Aragovu vrát
nému následující dobis:o
»Milý pane řediteli! Tento dopis Vám zvěsťuje
něco, čeho jste za své ředitelské dráhy ještě neza-
žil: dva autoři shledali při zkoušce svůj kus tak
špatným, že ho odvolávají. Pokládejte tudíž naše
»Zapadající slunce« za zapadlé slunce. Oddaný Le-
gouvé.«
Když jsem se opět sešel s Gourbauxem, objali
jsme se radostí, jako bychom procith z těžkého snu.
Legouvé
Goubaux
Theatre Fran
Elienn Arago
baux
Aragův
Paříž
12
article
Dva dni na to jau náhodou kolem návěštního sloupu
a co vidím? »Dnes večer první představení: »Zapa-
dající slunce 1« Vrazím k Aragovi. »O běda,« pravi
mi vrátný, »zapomněl jsem váš list odevzdat!« Ne
štěstí bylo hotovo, osud nedal se zadržeti. Večer při
premiéře skryl jsem se hluboko v prosceniu. Brzy
pronikl mi uchem ostrý, řezavý tón jako šroub.
»Co to znamená?
»To?« odpověděl Goubaux, »to je hvizdání!«
Potom už hvizdot ani nepřestával. Tolik pískánt
jsem už jak živ neslýšel. Goubaux stál za kulisam
a když herci odcházeli s jeviště, chytal je do ná-
ruče, jako když se odvádějí ranění z bojiště. Kus
nemohl býti ani dohrán ... Druhého dne však časo-
pisy prohlásily, že kus byl napsán dvěma duchapl
nými lidmi, kteří si zjednají zadostučinění a obdr-
žel jsem celkem 7 franků 50 centimů tantim. . .
Arago
Goubaux
Zap
13
article
= Ztroskotání parníku „Nachimova“. Posledn
strašné bouře na Černém moři vyžádaly si zase mno-
ho obětí. Hrozný osud stihl ruský parník „Nachimov“
Parník ten, překonav silnou bouři, přijel do Batumu
Vyčkav tam lepšího počasí, odplul do Trapezuntu
kde ho však překvapila ještě prudší bouře a vlnobití.
Nachimov
Batum
Trapezunt
14
article
Jelikož přístav neposkytuje žádné ochrany, odebra
se kapitán večer do Platany, by tam přenocoval. Ráno
vrátil se zase do Trapezentu, ale mohl naloditi toliko
poštu a musil hledati ochranu v Plataně. V otevřeném
nechráněném přístavu, jako je Trapezunt, jest parník
vydán většímu nebezpečí než v širém moři, kde může
pomalu a opatrně plouti proti vlnám. Kapitán, doufaje,
že bouře brzo přestane, odplul ve středu ráno z Pla-
tany. Než zklamal se. K večeru rozpoutaly se živly
se zběsilou zuřivostí. Burácející vlny řítily se přes
přídu lodi, zaplavujíce celou palubu a šlehajíce přes
vysoký most velitele. Vítr syčel lanovím stěžňů a le-
dový sníh bičoval lodníky, kteří ani na okamžik ne-
opustili svá místa. Z vnitra lodí zazníval pláč, nářek
a sténání cestujících a dunění parního stroje. Občas,
když se vynořil šroub z vody, otřásla se loď, jakoby
se chtěla rozpadnouti. To trvalo celou noc. Když se
počalo rozednívati a bouře dosáhla nejvyššího stupně,
volal důstojník, stojící na přídě: „Země před lodí!“
Hrozná to zvěst. Zoufalé zděšení zmocnilo se cestu-
jících. První kapitán na mostě okamžitě dal rozkaz
„Plný chod na zad!“. Než bylo pozdě. „Nachimov
byl vržen bokem na úskalí Balik-Taši, vyčnívající
z moře. Nikdo nemůže popsati zoufalost a zmatek,
jež nastaly mezi cestujícími. Kapitán však zůstal
chladnokrevným. Rychle spustili námořníci na jeho
rozkazloďku se čtyřmi lodníky a jedním důstojníkem,
která měla plouti k úskalí s těžkým lanem, by ho na
něm přivázali. Než marně bylo veškeré namáhání
Hrozná
Nachimov
Trapezunt
Pla
BalikTaši
15
article
ilémen
zmužilých plavců. Lano se zapletlo a loďka hrozila
se překotiti. Když s velkými obtížemi přeřízli lano,
strhly vlny loďku daleko do moře, potom s touž prud-
kostí vrhly ji zpet na pusté skalisko, rozbivše ji úplně.
Na štěstí zadrželi se námořníci na skále, ač měli ruce
zkřehlé a vlny se řítily přes ně. Počal nový pokus
o spásu. Po delším namáhání podařilo se posádce hoditi
na skálu tenčt provaz, který plavci uchopili, a připev-
nivše jej na skále, zhotovili tak vzdušný most. Po
něm dal kapitán nejprv vyloditi všecky cestující, po-
tom posádku a sám opustil poslední tonoucí loď. Se
skály přebrodili se všichni na blízký břeh, kde je oby-
vatelstvo s největší ochotou přijalo. Všichni cestující
obdivují chladnokrevnost a obezřetnost kapitánaa
obětavost důstojníků i celé posádky. Jen jeden ce-
stující, Rek Christos, se utopil, poněvadž neuposlechl
příkazů kapitána.
Rek Christos
16
article
= Obrazy Rubensovy a van Dykovy jsou ne-
slušná! Americká pruderie zachází často až do směš-
ností. Nedávno odpravili v Novém Yorku Wildeovu
„Salome“ jako „nemravný“ kus a v Omaze dokonce
nazvali „necudnými“ díla starých mistrů, jako Ru-
bensa a van Dyka. Z Omahy se sděluje: Staří mistři
obdrželi onehdy políček od omažského soudcé, který
prchlásil reprodukce pověstných obrazů Rubenso-
vých van Dykových a jiných za „nemravné“ a ob-
chodník, jenž je měl na skladě, byl pokutována
kromě toho dána mu výstraha, aby se vícekrát ně-
čeho podobného nedopustil. Reprodukce pak byly
šmahem zkonfiskovány. J. Greenberg, místní ob-
chodník s různými drobnůstkami vyložil za oknem
svým několik poštovních lístků s reprodukcemi
obrazů v barvách tištěnými. Policejní seržant, jehož
cnostné oko obrázky ty urazily, zatkl obchodníka,
sebral lístky a dopravil vše na policejní stanici. Zde
pak vznesl na zatčeného žalobu pro prodávání „ne-
cudných věcí“. Policejní soudce Crawford Greenberga
pokutoval a poštovní lístky zkonfiskoval. Později shle-
dáno bylo, že poštovní lístek, jenž nejvíce byl od-
suzován, byl kopií Rubensova obrazu „Soud Pari-
sův, jehož originál nalézá se v drážďanské umělecké
galerii. Jiným obrázkem byla kopie van Dykova
obrazu „Diana a zlatý déšť Jupiterův“. „Maří Mag-
dalena“ od A. van der Werla nalézala se rovněžv
zabaveném svazku, právě tak, jako kopie děl jiných
mistrů.
Rubensův
Dykův
Wildeův
Salome
Dyk
J Greenberg
Crawford Greenberg
Diana
Jupiterův
Mag
Nový York
Omaha
Rubenso
Parisůva