požívajícím této výhody povinnost, aby cestovaly v »uniformě«. Nešťastní footbalisté, chtějíce zachrá- niti slevu, měli se obléci do pestrobarevných košil krátkých kalhotek a kopaček! Ostrá kampaň tisková přiměla společnost, že upustila od nesmyslného předpisu. — Všechny společnosti však vyžadují, aby mužstva konala cestu tam i zpět pohromadě. Fran couzský tisk sportovní nyní pracuje k tomu, aby toto ustanovení bylo zrušeno, čili aby dovolen by »individuální návrat«. My bychom byli šťastni, kdyby se našim klubům dostalo aspoň slevy, třeba vázané na podmínky sebe přísnější.

Sokolský věstník. Tělocvičná jednota »Sokol« na Král. Vinohradech svolává řádnou valnou hromadu na středu 27. února na 7. hod. večer do tělocvičny v Národním domě. Letošní valná hromada koná se právě ve výroční den první ustavující valné hromady (27. února 1887) a bude zároveň tichou oslavou 20letého trvání jed- noty. Br. Vlad. Švestka přednese nástin dějin jed- noty za minulého dvacetiletí. K valné hromadě zvány jsou zvláště městská rada, Č. O. S. a předsednictvo sokolské župy středočeské. Bratři, dostavtež se v počtu nejhojnějším a pokud možno v obleku černém!

Věstník spolkový. Schůze. Dne 26. února: Česká entomologická společnost má občasnou členskou schůzi o 7. h. večer v zasedací síni Zemědělské rady na Václavském náměstí přednáškou odborného učitele p. J. Pastej- říka: O metamorphose dvou druhů muších a ústním ústrojí Jarev rodu Ctenophora. — Ruský kružok v Praze má členskou schůzi ve spolk. místnostech v Umělecké besedě. Od 7. do 8. hod. vyučování ru- skému jazyku v obou odděleních, načež přednáší p.J. Strokovskij »O společném slovanském jazyku«. Po přednášce volná zábava při čaji. Dne 28. února: Klub advokátnícha notářských úřadníků v král. českém má členskou schůzi v 7 hod. več. »u Kupců« ve Ště- pánské ulici. Société des Amis de la France. Za hojné účasti členstva konala se dne 22. t. m. valná hromada, ve které po vyřízení spolkových zpráv byli zvolení pp.: S. A. Oudin, profesor, předsedou, dr. Bedřich Novák, advokát, místopředsedou, Louis Čer- mák, tajemníkem, Karel Hladík, pokladníkem; do výboru pp. Antonín Čejka, ředitel, Zdenko Jelínek, účetní, Eugen Lederer, JUst., Karel Snížek, inženýra Karel Srp, ředitel měšťanské školy na Smíchově. Po vřelém doslovu p. prof. Oudina bylo přikročeno k zábavnímu programu. Spolek pořádá dne 1. března divadelní představení v místnostech restaurantu v »Louvru«. Sehraje se jednoaktovka »Mon' Jaménie od Labicha.

Ochotnická divadla. Divadlo čten. zábav. spolku »Háleke v Praze (dvorana »U bílé labutě« na Poříčí). Zejtra ve středu jest slavnostní představení na ukončení letošního období (XV. hra v předpl.) ve prospěch vánočního stromku chudým dítkám v uzavřeném území. Sehrána bude Vrchlického veselohra »Noc na

Karlštejně« za režie K. Sicnera. V meziaktí účinkuje divad. orchestr »Harmonie« řízením p. L. Bauera. Zač. v 8 hod. več. Vstupenky po 50 h v divad. před- 130. hra v předpl (2. čtvrtka.) Bagdadský lazebník. Komická opera o dvou dějstvích. Slova i hudbu na- psal Petr Cornelius. Text přeložil Josef Vymětal. Diri gent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Po prvním dějství přestávka.

Lidové divadlo „Urania“v VII. části Prahy, V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V úterý 26. února. Po třetí: Hrabě Essex Tragedie o 5 jednáních od F. Lauba. Přeložil Fr. V. Venkryl. Režisér V. Spurný.

Švandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod. V úterý 26. února. 19. hra v předplacení (úterní). Paní Emma Švandová ze Semčic j, b. Novinka: Malá Dorritová. Veselohra o 3 jedn. Dle Charlesa Dikensa pro české jeviště upravil Vílém Táborský. Režisér Jan Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka v Praze, vedle Národního divadla, a v trafice proti 3981 zimnímu dívadlu na Smíchově.

Mimo to vyšlo: Op. 17. Notturno. Pro housle a klavír. 2 K. Op. 18. Scherzo Capriccioso. Pro housle a klavír. 3 K. Concerto pro housle a klavír. Složil Jos. Slavík. Klavírní průvod dle principálního hlasu složil F. Ondřiček. 4 K.

Sžírán tajným nepokojem, pozoroval Benoist tvářea chování přítomných; hovořilo se mnoho v tomto lhostej- ném množství a on napínal až do únavy sluch, aby za- chytil nějaké úryvky těchto hovorů. Konečně byly služby boží skončeny. Benoist přistoupil k paní Montelar s prosbou, aby mu dovolila dovésti ji ke kočáru, mezi- tím co se starý příbuzný loučil se zbylými účastníky — skoro tři čtvrtiny těchto byly již odešly. Stará dáma mu zdvořile poděkovala, ale místo aby vzala nabízené jeho rámě, následovala pořadatele obřadů a postavila se vedle něho blízko hlavního vchodu. — Milá teto, oslovila ji Estella, prosím vás, vzdalme se! Paní Montelar učinila rukou záporný posuněka zůstala bez pohnutí státi. Mezitím, co účastníci mše kráčeli kolem ní, stála zde s hlavou vzpřímenou, počítajíc s pocitem trpkosti nikoli přítomné hosty, ale ty, kteří se nedostavili. Zraky všech upřely se na obě ženy, obě tak krásné a vznešené: mluvilo se okolo nich tlumeným hlasem. Estella velmi trpěla, nedala však nic na sobě znáti. Konečně odešli poslední zvědaveti a starý příbuzný přiblížil se k paní Montelar, která mu pravila polohlasem: — Děkuji vám, bratranče! Mladá dívka z lidu, stojící zcela na blízku, otá- zala se: — Maminko, která zavraždila svého muže, ta stará, nebo ta mladá?

Hlas její rozlehl se jako kovový zvuk zvonu po klenbě kostela, všichni, kdož ještě byli přítomni, zvědavě se ohledli. Benoist kvapně vzal dívku za rámě a něko- lika slovy ji pokáral, pak vrátil se spěšně k oběma da- mám. Paní Montelar zavěsila se na rámě svého pří- buzného, Estella pak, stojíc o samotě, hleděla s nevýslov- nou bolestí na dívku, jež dopustila se na ní právě smrtelné urážky — Račte přijmouti mé rámě, milostivá paní, oslovil ji Benoist hlasitě, načež dovedl mladou ženu, již opou- štěly síly, ke kočáru. — Vstupte, pánové, vybídla paní Montělar svého příbuzného a Benoista. Ticho panovalo v kočáře po celou cestu z kostela svatotomášského až do paláce Beaurand. Paní Montelar vešla do přízemního salonu a Benoist, veda Estellu, ji ná- sledoval. — Děkuji vám, přátelé, promluvila stará dáma, bo- jujíc se slabostí; neučinila jsem dobře Oči její se zavřely a ona pozbyla vědomt. Estella ihned se vzpružila. Viděla-li před sebou skutečné nebezpečí, vždy přemohla se tak, aby byla s to mu čeliti. Paní Montelar byla odnesena na své lože a přivedena k vědomí. Domácí lékař, který s vyjíždkou její nesouhlasil, přikvapil právě, aby viděl, jak na ni působilo neuposlech- nutí jeho rady, nařídil ticho a klid. Paní de Beaurand odebrala se proto do salonu, kdež oba muži očekávali jejího návratu. Starý příbuzný odešel, když byl pronesl několik všedních slov politování; Benoist zůstal státi, také připraven k odchodu. — Pane, oslovila jej Estella, můžete mi věnovati nějaký okamžik? — Jsem zcela k vašim službám, milostivá paní, odpověděl Benoist. — Následujte mne tedyl