V Praze, v pátek dne 22. září.

K číslu 26l.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Čislo v Fraze za 2

a na venkově za 3h

Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Porady u ministerského předsedy. Z Vídně, 22. září. Ministerský předseda baron Gautsch bude míti dnes poradu s po- slanci drem. Heroldem, drem. Ur- banem a drem. Pergeltem. Proti Gautschovi. Z Vídně, 22. září. Sociální demo- kraté svolávají na pondělí večer ve Vídni Dolních Rakousích četné schůze s jed- nacím pořadem: »Attentát barona Gautsche na volební právo.« Změny vojenské. Z Vídně, 22. září. »Zeit« oznamuje Podmaršálek Alfred šlechtic Matt jmenovánje nástupcem podmaršálka Pina jakožto sekčního chéfa v říšském ministerstvu vojenství. Jmeno vání bude co nevidět ohlášeno. Mimořádný úvěr na stavbu pevností a nová děla v Italii. Z Milána, 22. září. »Messagero« oznamuje: Ministr vojenství vypracoval osnovu zákona, kterou žádá se za mimořádný úvěr 350 millionů lir na stavbu pevností nová děla.

Telegraflcké zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 22. září. (C.-B.) Správce mini- sterstva kultu a vyučování jmenoval katechetu na měšťanských školách Antonína Horu Praze učitelem náboženství na českém učitel ském ústavě v Praze. Vitte. Z Paříže, 21. září. (C -B.) Vitte vrátils sem z Begu de Mazon. Socialistický sjezd v Jeně. Z Jeny, 21. září. (C.-B.) Po dlouhých debattách a půtkách schválil sociálně-demokra- tický sjezd návrh posl. Fischera z Berlína, kterým se všem dělníkům a dělnickým organi- sacím ukládá povinnost, pokud možno dne 1. května nepracovati. Frank Rhodes zemřel. Z Kapského Města, 21. září. (C.-B.) Plu kovník Frank Rhode s, bratr Cecila Rhodesa,

dnes zemřel. Frank Rhodes byl jakožto jeden nost, kdyby se něco v zítřejší audienci vídeňské johannesburských »reformerů« roku 1896 stalo pro koalici příznivého. k smrti odsouzen. Změny v čínské diplomacii. Z Pekina, 21. září. (C.-B.) Vyslancem ve Vídni jmenován Lichintal, syn zesnulého Lihunčana. Dosavadní vyslanec ve Vídni Jang jmenován vyslancem v Berlíně na místo vyslance Jinčana, který se vrátí do Číny. Konference. Z Paříže, 21. září. (C.-B.) Vyslanec (dr. Rosen měl dnes odpoledne rozmluvu s mini- sterským předsedou Rouvierem. Rozmlůiva tato trvala celou hodinu. Švédsko-norská rozluka. Z Karlstadu, 21. září. (C.-B.) Švédako- norští delegáti shromáždili se dnes večer o půl 7. hod. opět k plné poradní schůzi. Před tím měli spolu poradu švédský delegát ministr ogvěty Hammarskjöld a norský delegát Vogt. Porada tato trvala hodinu. Z Karlstadu, 21. září. (C.-B.) Dnešní schůze byla o půl 10. hod. več. skončena. Příští schůze konati se bude zejtra ve 12 hodiniv poledne. Kromě toho budou se konati konhfe- rence mezi jednotlivými členy. Z Antverp, 21. září. Sessouvání půďy při stavbě nábřeží jižního přístavu docela již pře- stalo. Ježto celkem poškozena byla jenomí ne- patrná část přístavu, který k tomu ještě celou míli od místa hlavního ruchu vzdálen i jest, neni doprava zboží ani osobi ni- kterak přerušena.

Krise v Uhrách. Z Pešti, 22. září. Ve včerejší schůzi vý boru koaličních stran nestalo se usnesení žádné Všichni členové prohlásili však, že r o zhod- nutí spočívá v rukou císařový ch. Bez narodní vymoženosti nemůže koalice projeviti žádné ocfhl o ty. Učiní-li se však po stránce jazykové ajsip on sebe menší koncesse, není žládné překážky pro dohodu. Na pondělí svo- laná schůze výboru strany neodvi- slosti byla odložena a to z důvodu, že nebylo by záhodno dávati již nyní na veřej-

Události na Rusi. Z Tiflisu, 21. záři. (C.-B.) V městě Še- maku byla čtvrť arménská napadena Tatary. Lupičství na silnicích zabraňuje dopravě po- travin. V Šuše jest hlad. Do Baku byly vyslány dva prapory pě- choty, oddíl myslivců, dvě setniny kozákůa batterie dělostřelectva. V Batumu vyslídila policie u jednoho Peršana tajné skladiště zbraní a nábojů. I. sjezd mezinárodní společnosti chirurgické v Brusselu. Z Brusselu, 19. září 1905. (Pův. dopis »N. L.«) Dne 18. září o 9. hodině ranní byl v Brusselu za- hájen I. sjezd mezinárodní společnosti chirurgické (Société internationale de chirurgie) v Palais des Académies za přítomnosti velmi četného obecenstva. Společnost ta se sestavila před 2 roky ze členů 20—25 národností a koná právě první svůj sjezd. Místo sjezdu nachází se v nádherném paláci, který kdysi byl národem vystavěn pro prince z Oranu, pozdějšího krále Viléma II., a který nyní slouží úče- lům Académie Royale des Sciences, des Lettres e des Beaux-Arts a Académie de Médicine. V nejbližším okolí paláce toho je královský hrad, paláce minister- stev, monumentální palác spravedlnosti, jediná svého druhu budova a jiné klassické budovy. Sjezd koná se za protektorátu samého krále Leopolda II. a čestným presidentem je baron van der Bruggen, ministr země- dělství, presidentem je prof. Kocher z Bernu. e

Dopoledne zahájen sjezd výstavkou různých chirurgických nástrojů a přístrojů; které se zúčastňují velmi četné firmy, mnohdy světoznámého jména, a kde již dopoledne se rozproudil velmi čilý život, ač tuto výstavu strhl osud snad všech výstav) že totiž v okamžiku otevření není ještě uspořádána. Zde již možno pozorovati mnohojazyčnost lékařské chirur- gické společnosti, z různých dílů světa, která si zde dala dostaveníčko. Výstava se nachází v místnostech, z nichž nebyla odstraněna mramorová poprsí členů akademie a činí zvláštní dojem, viděti zde vedle sebe poprsí starých učenců a přístroje moderní chirurgie Odpoledne zahájen byl velmi slavnostním způ- sobem sjezd ministrem van der Bruggenem. Pozorovali jsme mezi přítomnými nejslavnější chirurgy nové doby: Kocher (Bern), Albarran (Paříž), Rydygien (Lvov), Freudenberg (Berlín), Kümell (HamSurk), Son- nenburg (Berlín), Keen (Filadelfia), T. Jonesco (Bu- kurešt), Bazy (Paříž), Ledderhose (Berlín), Hoffr (Ber- lín), Feuroick (Londýn), Broca (Paříž), Pozzy (Paříz); Czerny (Heidelberk), Rovring (Kodaň), v. Eiselsberg (Vídeň), Subotič (Bělehrad, Borelius (Svéd) a mnoho

FEUILLETON.

Napsal Julius Skarlandt. „Pamatujete? — Tehdy byla jste jediným snem mého života! — Jak je tomu již dávno!“ Helena vyšivá cosi a mlčí. Pes, ležící pod stolkem u jejích nohou pohrává si s klubkem zlatých nití. Večer nachy luje se již do kraje a Jiřímu zdá se býti tak po- divně krásným, dlíti jí po tolika létech opět na blízku, teď, kdy smrt obchází kolem její villy. .. Z verandy viděti je daleko do kraje, až k městečku se štíhlou, černou kostelní věží, na rozlehlou pláň se stříbrným pásem říčky a řadu drobných, bílých vesniček, stulených dole pod A nade vším klene se ohromná, šedivá kopule nebes s rudým, zamženým sluncem. Jiřímu se zdá, jakoby procital z těžkéh „To je tedy Hela, ta chorobná, bledá tvář, kterou chvílemi přelétá stín bolesti, zapadlé. podivně se lesknoucí oči, bílé, vyhublé ruce!“ A v jeho duši rýsuje se drobná dětská tvá- řička, s velkýma, temně modrýma očima, zalitá proudy hebkých, zlatohnědých vlasů. Vede to dítě parkem, trhá mu nejkrásnější květiny z vy- pravuje nejhezčí z pohádek, které sná. A tak lesy. sna. smutno je mu, když odjiždí z prázdnin! Heluška dlouho se dívá za ním, mává šátkem a hechce k matce, stojící s metlou před statkem, aby ztrestala malou tulačku. Léta plynou, je z něho velký student. — To už potkává Helenu v hlavním městě, dopro- vází ji k ústavu a žárlí, neslušně žárlí . .. Celé noci tráví u otevřeného okna svého pokojíku, dívá se na moře světélek pod bradem, naslouchá truchlé, jednotvárné písní jezu a sní o ní, o Helence. Co platny jsou jí dnes všecky triumfy, které po léta sklízela a pro které odmítala jeho lásku. Co přinesla si z bouřlivého, nespoutaného víru života, jenž vynesl ji tak vysoko, aby tím hroz- nějším byl jí pád a poznání marnosti toho všeho!

Dozpívala .. Teď tráví zde dny, plné beznaděje, v tom zapadlém, horském kraji, va kterém se zrodila sama a notova s životem! Helena pozoruje jeho zamyšlení, odkládá rám s vyšíváním a improvisuje tiše: ... Bolestnou píseň, slyš, mé srdce hraje, že nelze už je více zraniti. Tvou lásku všecku, všecku vrací Ti, ran svojích krví na cestu Ti plaje ... Hlas její zní jako z hrobu, dutě o temně a po chvíli umlká. Jiřímu svírá se srdce bolestí. — Jak dávno tomu, cc psal jí tyto verše! Tehdy byla daleko. v cizině, krásná a svěží a dnes mu je vrací v písni chorá a smutná, jako pokosený, květ. „Vzpomenete a odpustíte, až mne zde ne- bude...? „Má drahá, nemyslete na smrt. Všecko se vráti . .. „Je pozdě!“ šeptá ona a jde k němu, těžce, namáhavě. „Hleďte, podzim... konec všemu! A v jste tak mlád .. Slunce zapadá. Celý kraj, až daleko k ho- rám tone v zlatorudé záplavě, klikatý pás říčky sálá ohněm. Okraje lesů žloutnou a plání plíží se mlhy. Dole, v parku, stíny houstnou, ba- sinem kmitá se labuť a z daleka zanáší sem vítr temný hukot lesa. Zvoní klekání. Jiří chce odejít. „Zůstaňte ještě chvíli, bylo by mi velmi smutno...“ prosí Helena. Její bílá, polosvadlá růže, zatknutá v krajce na hrudi, padá na terasu. Oba stejně se schy- lují, ale Hela první chápe se květu. A po chvíli přikládá šátek k ústům, střísněným temnou krví. „Tedy zůstanete? — Díky!“ Oči její podivně planou v nastalém sou- mraku, bere jeho teplou, těžkou ruku do svých malých, studených dlani a tiskne ji horoucně. Poslední červánky shasínají a Jiřímu se zdá, že temný stín mihá se plaše kolem nía chechtá se po chvíli posupně v oknech její ložnice. —