Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemaědělstvá

3

Obohod

4

Průmysi

5

Pinaněnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 9. ze dne 9. ledna 1909.

7 article Telegrafické zprávy.

Telegrafické zprávy. Zahraničný obchod rakonsko uherský. Z Vídně, 8. ledna. (K. k.) Dle statistického výkazu min. obchodu o zahraničním obchodu v rak.-uh. celním území za listopad r. 1909 činil dovoz 215 1, vývoz 198.4 mil. K, t.j. o 8.2 více, resp. o 35 6 mil. K méně naproti definitivním číslicím v listopadu r. 1907. Za leden až listopad r. 1908 činil dovoz 2306 7, vývoz 21316, tudíž o 85 mil. víc, resp. o 77.1 mil. K méně naproti definitivním číslicím soudobí roku 1907. Obchodní bilance od ledna do listo- padu 1908 vykazuje tudiž pasivum 175.1 mil. naproti pasivu 13 mil. ve stejném období loň- ském. Uherské pekladniční poukázky. Z Vídně, 8. ledna. (»N Fr. Pr.«) Uherské pokladniční poukázky budou vydány začátkem příštího týdne. Uherská vláda prodá totiž sku- pině Rotschildově nejdřive 412% pokladničníeh poukázek za 100 milionů korun za kurs 987. které budou k subskripci vyloženy touto skupi- non za kurs 9914—9933. Sončasně zajistilasi nakouská vláda u skupiny Rothschildovy zálohu 65 mil. korun, která v případě potřeby bude realisována buď ve formě zálohy kontokorentní neb v jiné formě. Lloydové plavby. Z Terstu, 8. ledna. (K. k.) Lloydův parník »Koerber« odpluí dne 6. t. m. z Adenu do Suezu a lloydův parník »Arcivévoda František Ferdi- naad« ze Singapore do Panangu. Nová ruská půjčka. Z Paříže, 8. ledna. (»Frankf. Ztg.«) Po dlouhém vyjednávání uzavřela nyni ruská vláda s francouzským družstvem 44%, půjčku 1350 mil. franků, z nichž bude 22. t. m. při kursu 891g emittováno 1200 mil. v Paříži 150 mil. v Londýně. Na půjčce je zúčastněno těž Nizozemsko. Smlouva bude definitivně pode- psána a půjčka převzata teprve v nejbližších dnech v Petrohradě.

Rotschildův Rothschildův Lloydová Lloydův Ferdi Vídeň Francie Terst Aden Suez Singapore Panang Paříž Londýn Nizozemsko Petrohrad

8 article

st Z Pešli, 9. ledna. (Zvl. telegram »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 19 000 q. o 25 hal. dráže. Platila za 50 kg: pšenice tisská 80 kg K 13.35, 79 kg K 13.15, pešťská 78 kg K 13.05, 77 kg K 12.90, tolenská 75 k K 12 60, horňácká 78 kg K 13.—, 76 kg K 12 85, sedmihradská 78 kg K 12.95, 76 k K 12.60, srěmská 75.5 kg K 12.21, snětivá. báčská 7.75 kg K 12.55 snětivá; žito K 9.871 oves K 8 65—6 75. Terminový obchod byl poněkud přiznivější za slabého účastenství. K večeru znamenala: psenic e na duben K 1272, na říjen 10.87; žito na duben K 10.27, na říjen K 9.12; oves na duben K 869; kukuřice na květen K 7. 24 řepka na srpen K 13.95. Plodinový trh byl bez odbytu změny- Počasí mirné. Z Pařiže, 8. ledna. (Telegt. závěrečné kursy. 3toc. renta 96 82, italská renta 102.47, rakouský pozemkový úvěr. ústav 1095.—, státní dráha —.—, lombardy —.—, cheky na Londýn 25.101/2, rakon- ská zlatá renta 97 50, uberská zlata renia 92.40. otomanská banka 704.—, tabáková režie 334.— rské 1906 99.60, turecké losy 172.—, — Smýšlení chabé. Z Londýna, 8. ledna. Konsoly 831, Rupie 63.—, japonská renta 831/4, španělská renta 95.25 uherská zlatá renta 91.—, Kanada pac. 1881/2 diskont 23/%, lombardy 4.25, italská renta 101. 50 stříbro 231/, směnky na Vídeň —.—. — Smýšlen nepravidelné. Amerieké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 8. ledna. (Peněžní burae Závěrečné smýšlení peněžní bursy nejeduotné. Obrat akeli 980.000 (950.000). Union-Paelile 180.25 (1817/2). Kanada Paelile 176.50 (1761/2). United States Steel Corporman 521/2 (537/2) Baltimore and Ohto 1105/% (111'/0. Káva. 7. ledna 6.75 5.65

Platil Paelile 176.50 Pejít K 12.60 Londýn Kanada Vídeň Nový York UnionPaelile 180.25 Steel Corporman 521 / 2 kg snětivý Pařiže Ohto

9 article

8. ledna

10 article

Rlo fair čís. 7 . . . . . 71/2 na leden . . . . . . . 5.70 na březen . . . . . . 5.85 Cukr. 8. ledna Cukr (Falr Muse.) . . . 3.23 Tuky Westeru Steam . . 9.90. Tuky známka Wileox . . 10.10 Z Nového Yorku, 8. ledna. Smýšlení obilní bursy sotva stálé. Pšenlee. 8. ledna pohotová nová sklízeň . . 1097. na květeu- . . 1101/2 na červenec . . . . . . 1051/2 Kuknřice. 8. ledna na květen. . . . . . . 687% na červenec . . . . . . na září . . . . . . . . 68 7% Potrolel 8. ledna rafinovaný, kesonový . . 10.90 rafinovaný Standard White 8.50

Nový York Falr Musa Tuka Wester Steam

12 article

Kovy. 7. ledna 8. ledna Měď. . . . . 14.50 14.62 14.50 14.62 Cin . . . . . 28.20 28.30 28.10 28.6 Železo čís. 2. . 16.75 17.25 16 75 172 Bavlna. Z Nov. Yorku. 8. ledna. (Bavlnářská bursn.) Bavlnové lhůty bylr na počátku vzpruženy úhra dami a interveněními koupě mi. Závěr pevný. 8. ledna 7. ledna 6. ledn 9.25 9.25 pohotová . . . . 1.40 8.99 8.94 na leden . . . . 908 9.01 9.02 9.02 8 63 s 66 na řijen . . . . 8. 75 Zavěrečné smýšlení pevne

14.62 14.62 Cin pohotový 8.99 9.02

13 article Průmysl cukrovarnický v r. 1908.

Průmysl cukrovarnický v r. 1908. Pro cukerní průmysl možno právě ukon- čený rok nazvati poměrně velmi přízni- vým, neboť nejen že poměry výrobní byly velmi dobré, ale také ceny cukerní, jakož i odbyt jak v tuzemsku tak i v cizině — až na boykot našeho cukru v poslední době v Turecku — uspokojovaly. O hlavních datech světové výroby v letošní kampani u přirovnání k roku předcházejícímu podává zevrubný obraz následující přehled: Sklizeno řepy Řepní osev

Turecko

14 article Země 1908 1907 1908/9 19078

Země 1908 1907 1908/9 19078 tisíce tun tisíce ba. Čechy . . . . 132.6 1329 3.785.0 4.029.5 Morava, Slezsko 100.9 2.416.1 2.728. 99.2 ald. . 1.749.5 1.732.3 102 5 Uhry a Bosna . 98 .6 S.nU7 Rakousko-Uher.. 330.4 336.3 7.4334 448.5 11 799.0 13.482.7 432.4 Německo . . . 5.506 5.806 6 2120 204.4 Francie. . .. 1 697.0 1..605 59-2 56.0 Belgie . . .. 45.9 1.350.0 1.200 5 48.4 Nizozemí . .. 561.3 621.1 8.484.9 8.593.7 Rusko . . .. 32.8 31.0 866.0 773.8 Švédsko . Dánsko. . . . 15.0 15.0 444.0 403.0 Ilalie . . . . 44.0 39.0 1.500.0 1.200.0 9780 Španělsko. . . 300 39.7 810 Uhrnem. . . 1754.7 1887.7 40.640.9 42.20u.5 Výroba cukru Sklizeň řepy Výtěžek na ha enkru z řepy 1908.9 1906-7 19059 107-8 10s 10- tísice tun metr. ctů. procent 685.3 685.3 286 323 18.1 17 Čechy . . . 426.7 452.6 244 270 17.6 16.6 Morava atd.. 16.4 15- 176 170 283.8 273.7 Uhry a Bosna 17.6 16 1411.6 241 253 1395.8 Rak.- Uhorsko Německo . . 2040.9 2138.7 273 306 17..3 15.8 718.9 284 260 13.3 130 Francie . . . 775-1 Belgie . . . 254.6 231.5 303 271 15.0 14.4 Nizozemi . . 201.2 173.1 279 262 149 14.4 Rusko . . . 1262.3 1403.4 150 138 14.9 16.3 Švědsko . . 131.0 109.4 264 249 150 141 Dánsko . . . 66.5 54.0 296 268 14.9 13.4 . . 182.0 147.3 341 308 121 12.3 115.0 270 247 10.5 11- 85.0 Spanělsko . . Zemš:

Čecho Čechy Slezsko Uhry Bosna Rakousko Německo Francie Belgie Rusko Švédsko Dánsko Španělsko 15.0 Uhrn 15 130 Francie Nizoze Švědský 1185.0 Spanělský

15 article

Italie Úhrnem . . 6394 4 6502.9 232 224 15.7 15.3 Jak z tohoto přehledu vysvítá, letošní osev řepni nelišil se v hlavních zemích vý- robních valně od loňského a mělo kontrahování řepy mimo Čechy dosti hladký průběh. U nás předcházel zahájení řepního osevu úporný bo mezi řepaři a cukrovary, který jednak směřoval k uznání řepařské organisace a rozbití cukro- varnického rayonu, jednak měl za účel zvýšení cen za cukrovku nabízených. Obého dosáhl řepaři jen částečně a lze očekávati, že v boj tom i v příštím roce bude houževnatě pokra čováno. Povětrnost po hlavní dobu řepní ve getace byla celkem příznivou, před kampan však po předehozích prudkých deštích zavládlo dlouho trvající sucho, které zvýšilo sice pod- statně obsah cukru v řepě (takže v Čecháeh máme i letos stejně jako loni nejeukernatějši řepu z celé Evropy), ale snížilo výnos cukrovky z plošné jednotky, čímž u nás rolník u přírov- nání k loňskému roku byl na váze zkrácen průměrně o 37 q na 1 ha. Menší výnos vyka- zují také ostatní země předlitavské a Německo, kdežto v ostatních zemích evropských výno řepní převýšil loňský. Pro cukerní trhy nejvýznačnější udá- losti byl schodek ve výrobě kubánské, jež ná- sledkem sucha mimo očekávání činila pouze 962 000 t. proti 1,428.000 t. v roce minulém.

Čechy Evropa Německo ha

16 article

Tento značný schodek 466.000 t. pociťován přirozeně nejvíce na trzích amerických, které hledaly zaň úhrady v Evropě, čímž i zdejším cenám udán směr vzestupný, při kterém setrvaly až do konce dubna, kdy dosaženo na našem trhu nejvyšší ceny K 27.35 za pohotové zbož z Ústí. Od počátku května ceny mírně ustupo- valy a dosáhly svého minima počátkem záli (K 21 95 za pohotové Ústí), načež opět dosta- vilo se zotavení na zprávy o suchu, později předčasných silných mrazech a také na příznivé výkazy o světové spotřebě, která proti loňsko vykazuje potěšitelný vzrůst. Cukrovary použily vyšších cen jak k hojným odprodejům starého zboží, tak i k četným předprodejům na novou kampaň, a jelikož až do konce roku přes ně- kolikeré kolísání ceny udržely se na slušné výši (ústecká cena našeho trhu činila v průměru ce- lého letošního roku K 23.76 proti K 21.7 loni), jest bilanční výsledek tohoto roku pr cukrovary velice uspokojující.

Evropa Ústí

17 article

Rafinační průmysl náš může být s domácím trhem rovněž úplně spokojen, k čemuž přispěl mimo vzrůst domácí spotřeby zvlást kartel rafineril, který regulováním prodeje za- braňuje vzájemnému podbízení a tím dodává cenám jisté stability. Cena I. rafinády byla na našem trhu v průměru celého roku K 73 8 proti K 70.07 loni. Méně uspokojivými byly poměry vý- vozní, neboť export náš na sever trpěl častým přerušováním plavby po Labi a mimo to o 1. září uvolněnou soutěží ruského cukru na trhu anglickém, ve směru na jih pak postižen byl citelně koncem roku energickým boykotem našich výrobků v Turecku a jiných zemích balkánských Naproti tomu zlepšil se poněkud vývoz do Vých. Indie, čímž smutné účinky zmíněného boykotu pro náš eukerní vývoz jen z nepatrné části byly paralysovány. Naše vysoká daň cukerni zůstala n škodu širokých vrstev konsumujícího obyvatelstva průmyslu i zemědělství, jakož i samé státní po kladny na posavadní své výši, ač na nových resolucích, domáhajících se jejího snížení, an letos nescházelo.

Turecko Indie

18 article

5.80 7. ledna 3.20 9.90 10. 10 bursa.

9.90

19 article

7. ledna 1087/2 1107% 7. ledn 687% 7. lodno 10.90 8.50

20 article

Z trhů peněžních, 8. ledna. (Pův. zpr. »N. L.«. Praha. Při klidném obchodě sjednány na dnešn burse závěrky akcil pražské úvěrní banky na K 552.— (získaly tudiž opět K 3.—). Dále podáváno za akcie České prámyslové banky K 415.—, Hospodářské úvěrní banky K 389.—, České banky Únion K 245.— Zajišťovací banky K 201.—, Živnostenské banky K 241.50, I. české akciové pojišťovny na život K 272.— První pražské zastavárny K 480.—, Královéhradeckého úvěr. ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společno- sti po Vitavě a Labi K 600.—, Akc. tov. na vyr. uměl hnojiv a lnčebnin v Kolíně K 390.—, Kolinské to várny na kávové náhražky K 702.—, Podolské cement K 202.—, České společnosti pro průmysl cukerní

Kolinský Praha Kolín úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Český banka Únion živnostenský banka

21 article

K 170.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 880.— strojírny Daňkovy K 414.—, První českomoravské strojírny K 885.—, Skodových závodů K 275.50, První české akciové továrny orient. cukrovinek K 250 — a Západočeských továren kaolin. a šamot. K 490.— peníze. Vídeň. Na začáteční burse panovala spokoje- nost nad projevem srbského zahraničního ministra a poplašné zprávy, které na konci včerejší bursy se vynořily, zůstaly bez předmětnými. Na začáteční burse nastalo snadno zotavení, proteže také ruská půjčka nebyla odložena, což posuzováno za příznivý politický moment. Celková tendence zůstala nezměněn přívětivá. Kromě hlavních papírů v kulise paropla- vební, tabákové a petrolejářské značně stouply. Na polední burse potrvala všeobecně přívětivá a pevná nálada. Telegraficků spojení s Petrohradem bylo pře- rušeno, takže ruské kursy nebyly známy. Ačkoliv se animo tím zmenáilo, končila bursa nezměněně pevně. Kreditky stouply o 3 K, uherské rovněž o 3 K, banky pro země rakouské o 1 K, bodenkreditky o 3 K, akcie státní dráhy o 5 K, paroplavební o 7 K, severní dráhy o 20 K, ústecko-teplické a 10 K, alpinky o 3 K, praž- ské železáčské nezměněny. Na eakomptním trhu pe- níze nezměněny: 33/1, procent Zakladatelský ruch v Uhrách 1908. O nově za- ložených akciových společenstevních podmieíchl v Uhrách během minulého roku publikují se na základě úřadních výkazů tato dala:

Daňkův Skodový Čes . Budějovice Vídeň Petrohrad Uhry

22 article

Druh podni ku Banky a úvěrní ústavy . . . Spořitelny . . Společenstva. Průmyslové pod niky . . Malodráhy a plav podniky . . Pojišťovny . Ostatní a kciové a družstevní podniky .. Celkem . . 612 138,352.250 892 213,681.400 Zvýšení akcio- vého kapitálu 140 54,253 625 102 97.592.80 celkem .. Snížení akcio- vého kapitálu 20 14.412.500 12 6,317 080 úhrnem . . 612 178,193.375 890 304,957.120 Ze 353 společenstev v r. 1908 nově založených bylo 192 úvěrních, 147 konsumních a zpracovacích a 14 mlékařských. V roce 190e usneslo se celkem 27u akciových a družstevních podniků na likvidacl.

23 article

Investice severní dráhy cís. Ferdinanda. Jedním z nejdůležitějších úkotů sestátněné severní dráhy císaře Ferdinanda jest doprava uhlí z pruských moravskoostravských pánví. Tím citelnější byly po- ruchy v dopravě, jež se jevily zejmena koncem r. 1907 a počátkem r. 1908 a jež působily značne nesnáze v zásobení Vídně i jiných průmyslných měsk uhlím. Porucby ty měly hlavní příčinu v rychlém vzrůstu dopravy na severní dráze, na níž právě v roce, kdy provedeno bylo sestátnění, bylo na mnohých tratích dopraveno o 20—30% více zboží, než v předcházejícím roce. Váznutí dopravy ukázalo také nadostatečnost dosavadního zařízení a nutnost, aby počáteční stanice, zejmena Bohumin, Szezakowa, Dziedice a Oswiecim byly lépe vypraveny a také výkonnost tratí byla zvýšena. Nejvíce se rozšiř bohumínská stanice, kde se nákladem asi 81/2 mil. K staví velké přeřaďovací nádraží spolu se stavbou třetí koleje na trati Hrušová Bohumín a druhé kolej na trati Bohumín-Annaberg. Stavby tyto budou ukončeny počátkem r. 1910. Také v Szezakowé po- staveno nákladem 11/2 mil. nové přeřaďovací nádraží Stanice Dziedice a Oswiecim budou v roce 1909 zvětšeny. V Moravské Ostravě budou položeny nové vjezdné koleje a více depotních kolejíi k ulehčení tohoto nádraží bude nákladem 21/2 mil. K rozšířeno přerovské nádraží. Vedle toho bude roz- šířeno více mezistanic k usnadnění předjíždění rychlejších vlaků. K uvolnění hlavní koleje budou v četných stanicích koleje rozmnoženy, zejmena v Břeclavě, Hulíně, Mor. Ostravě, Trzebiní, Krakově.

Ferdinand Szezakowa Dziedice Oswieci Vídeň Bohumín Annaberg Dziedice Ostrava Břeclava Hulín Morava Trzebinit Krakov

24 article

Bílsku. Pro nedostatečnost vídeňského nádraží vy- staveno mezi Německým Wagta nem a Gänsendorfem nové přeřaďovací nádraží »Strasshof« nákladem 41/2 mil. Celkem všechny stavby a rozšíření kolejí má činiti přes 200 km., na něž rozpočten náklad 47 mil. K. Z toho bylo v minulém roce dohotoveno asi 124 km nákladem 16 mil. K. Bankovní otázka. Z řady projevů v příčině b žícího se rozřešení bankovní olázky zaznamenat dlužno článek včerejšího vládního „Frmdbl.“, nesený tónem velmi energickým a rozhodným. Článek na- vazuje na věcné, pro bankovní společenství se vyslo- vující úvahy bývalého uherského ministra finane Lad. Lukacse a uvažuje o vyhlidkách názeru v poslední době v Uhrách převládnuvšího, jenž jest ochoten vzdáti se bankovní rozluky a spokojiti se jako s minimálním požadavkem zřízením kar- telních bank. „Frmdbl.“ naproti tomu s největ- ším důrazem prohlašuje, že řešení tolo není pro Ra- kousko přijatelné. Dle názoru rakouských finaněních kruhů nemůže Rakousko sice zabrániti Uhrám, aby prosadily svůj maximální progrem, totiž odluku bankovní, čímž by byla utvořena jasná situace, o nía bylo již dosti diskutováno, nikdy však nemůže být řeči o minimálním požadavku Uher, zřízení kartelních bank. V rakouském parlamentu nenašla by se jisti žádná strana, jež by byla ochotna hlasovati pro zřízení kartelních bank. Bohaté jmění, jež Rakousko- uherská banka v průběhu dlouhých let nashromá ždila k prospěchu národního hospodářství v obou polovi- cích říše, podléhá konirole centrály a jen tato cen- trála jest za ně zodpovědna. Její vliv kyl by všal zmařen tím okamžikem, kdy by mohlo nejen ve Vídni, ale i v Pešti dojti k samostatným usnesením.

Bílsko Uhry Rakousko Vídeň Pešť km

25 article

Jinými slovy. Rakousko-uherská banka byla by nu- cena dáti své žiro bankovkám uherské banky, aniž by mohla něsti zodpovědnost za činnost uherského cedulového úslavu. Jest jasno, že se v rak, parlamentě Sbtva najde někdo, kdo by se propůjčil k podobné transakci. Je-li v Uhrách touha po samostatné cedu- lové bance neukojitelna, podvolí se Rakousko nevy- hnulelnosti, otázka však kartelových bank můž býli považována již dnes za odbytou. „Frmdbl.“ kon- čí poukazem na to, že nynější situace zahraniční spo- lu s poklesem konjunktury, spojeným s omezováním výroby a propouštěním dělnictva — při čemž tín jasněji vynikají dobré služby Rakouskouherské ban- ky — jsou oporou zaslancům bankovního společen- ství; za trvajících poměrů snad i uherští radikálové vystřízliví a neodváží se hnáti věc sebevražedně do krajnosti. K situsci duchcovského průmyslu píše se „Pr T.“: Duchcovská akc. společnost pro manu- fakturu porculánu dříve Ed. Eichler zredu- kovala podstalně svůj personál a obmezila výrobu Také sklárna „Fänny“ v Duchcově, patříe Bratřím Rindskopíům, propustila větší počel dělnictva, vyhasla jednu pec a obmezila výrobu na polovici. Organisace haličských mlýnů. Sekce pro mly- nářství Ústředního svazu haličských továrních prd- myslníků se přetvořila v samostatný »Svaz halič- ských mlýnů«. Úkolem jeho má býti sanace poměrů v obchodu s obilím a moukou a organiso- vaný boj proti škodlivé soutěži uherské. V prvé řadě jedná se o všeobecné omezení výroby mouky v Haliči, což jest nevyhnutelno vzhledem k nepoměru mezi nízkými cenami mouk a vysokými cenami obill. Svaz žádá dále zákaz terminového obchodu v Uhrách a vydání zákonných předpisů pro obchod s moukou. Zahraniční obchod německý. Výkazy zahranič- ního obchodu německého za prosinee r. 1908 vyka-

Eichler Rindskopí Uhry Rakousko Duchcov Halič uherský banka duchcovský akciový . společnost pro man

26 title

Roku 1907

27 article

zují opětné poklesnuti v dovozu i vývozu nejdůleži- tějších surovin. Dovoz kamenného ublí činil jen 900.782 t. oproti 1,172 339 před rokem, vývoz 1.869.823 t. (1,946.216). Přebytek vývozu byl tedy větší než v r. 1907. Dovoz hnědého uhlí činil jen 661.029 t. (799.957), dovoz železné rudy 561.926t. (731.957), vývoz železné rudy 234.289 (311 490)t. Slabý jest dovoz surového žeteza: 14.786 t. (41.8500). vývoz surového železa naproti tomu stoupl, činile 24.770 t. (17.352). Silný byl také vývoz surových ko- tejnic, polotovarů a p.: 44.687 t (26.670); menšl však byl vývoz nosičů 18.488 t. (19.413). Vývoz ma- teriálu pro vrchní stavbu drah opět vzrosti, aniž by však u kolejí dosáhl foňské výše. Dovoz mědi byl sice značný 12.825 t., nedostihl však prosince r. 190 13.532). Dovoz ledku poklesl na 222.433 q (367.241) V dovozu surovin pro textilnictví jeví se, jako již v listopadu, opětné stoupání; pokles vykazuje jen dovoz konopí 27.789 q (30 852), při čemž poklesl vývoz na 7773 q (6754). Dovoz surové baviny jest jako již v listopadu, větší než v r. 1907, činii 577.267 q (505 753). Vývoz bavlny stoupl z 34.297 na 36.592 g. Dovoz lnu činil 55.075 q (34.268), vývoz 11.490 q (3827). Dovoz juty vzrostl jen na 156.694 (154.512), kdežto vývoz klesl se 4028 na 819 q. Vlny merinos doveženo 113.667 q (87.951), kříženého chov 61.174 (51.424) e- Evýšení cen zinkovélo plechu. Rakouskouhersk válcovny zinku zvýšily ceny zinkového plechu 2 K na q. Zdražení to odůvodňuje vzestupem cen zuroviny.

28 article

Pensijní pojištěsí soukromých úřadníků. »Oesterr. ung. Sparkassen Zeitunge v čísle 1. t. r. uvádí vý slovně, že ty spořitelny a ostatní úvěrní ústavy které doposud své úřadníky ku pojištění nepřihlásily. nemusí lak učiniti dnes nebo zejtra, nýbrž že podl zákona § 73. mají lhůtu člyř neděl; poslední přihla šovací termin stran zaměstnaných osob, pensijnímu pojištění podléhajících, jest tudíž ne 1., nýbrž 28 leden 1909 a teprve po promeškání této lhůty bylo by uvalení peněžního treslu ve smyslu § 82. pensij- ního zákona připustným; jest tudíž ještě dostate času, aby náhradní smlouva nebo pojištění u náhrad- ního ústavu klidně mohlo býti předsevzato. Cyklus veřejných přednážek ústavu na zvelebo- vání živnosti (technologického prům musen) obchodní a živnostenské komory v Praze. Jako v některých dřívějších letech pořádati bude i la tošního roku v zim. ním období ústav na zvelebování živností vždy v pondělí večer přednášky, volně přístupné obecen- stvu. Přednášky konati se budou v přednáškovém sále musea lechnologického (Purkyňova ulice č. 6) Zacátek přednášek vědy o půl 8. hodině večerní. Přednášeti budou: Dne 18. ledna insp. L. Weigner »Národohospodářský význam umělecko-průmyslového houtí«; dne 25. ledna týž: »Vzdělávací kursy pro živnostníky, zejména kursy umělecko průmyslové- (s promítáním obrázků); dne 1. února: lechn. chem.

L Weigner Purkyňův ulice živnostenský komora v Praga muzeum lechnologický

29 article

B. Šetlík: »O nebezpačí ohně a explose«; dne 8. února: inž. F. Strach: »O osvětlovací technice dne 15. února: inž. R. Urban: »O podmínkách prů- myslového podnikání«; dne 22. února: inž. J. Še- divý: »Motory na generatorový plyn přissávaný« ; dne 1. března: cís, rada JUDr. V. Schuster: »O středo- stavovské politice«; dne 8. března : inž. R. Urban »O pražském grafickém průmyslu reprodukčním (s ukázkami výrobků); dne 22. března: inž. J. Se- divý: »O výrobě železa a oceli«. Jednotlivé před- nášky budou ještě zvláště oznamovány. Z amerického trhu železářského sděluje odborný list „Iron Monger“: Nelze sice pozorovati po- hybu ke koupím, avšak ceny jsou uhájeny. Továrníei odpírají zprávy o neprodaných zásobách. Silune trhu na surové železo činí málo příznivý dojem.

B Šetlík R Urban JUDr V Schuster Ing Ing Iron Monger

30 article

K mlékařskému kongresu v Pešti 1909. Jak jsm oznámili, navřbl český odbor zemědělské rady mo- ravské, aby nebyl obeslán mlékařský kongres roku 1909 v Pešti našimi výrobky. Četní mlékaři však vycházejí z názoru, že by bylo netaktickým, výstavu spojenou s kongresem neobeslati. Do Uher jeví prý se právě posun vývozu našich sýrů a dlužno prý počítati s limto faktem. Vedle toho jest prý pozváno a přihlášeno na 1000 odborníků k výstavě a tudíž jest nutno, abychom s našimi výrobky ze zemí če- ských se i na tomto velkém soutěžišti uhájili. Jako přitěžující okolnost jest ta, že pro samostatnou vý stavu ve Vídni, kterou chtěla touž dobou Morava uspořádati za pomoci ministerstva orby, a kdež měly býti české produkce máselné vystavovány, jest málo času. Výstava za to odkládá se na r. 1911. Uhersk vláda, která tentokráte chce se postarati, aby její dílo bylo mezinárodní, přistoupila prý na stanovisko. aby českým, moravským a slezským vystavovatelům vykázána byla samostatná kolekce. Dá se tedy před- pokládati, že kongres peštský i výstava obeslány budou. Ziskali-li jsme tím více, když uhájíme svou posiri proti projektu prvému, je dosud otázkou. M.

Pešť Uhry Vídeň Morava český odbor zemědělský rada mo

31 article

Za hospodářské povznesení Valašska. (Pův. zpr.) Dne 4. ledna konala se ve Val. Meziříčí velká schůze starostů ze severního Valašska, jíž hospitoval také zástupce Ústředí sborů starostenských na Moravě. Jednání schůze mělo nematý význam pro Valašsko v nejsevernější části. Jen ten, kdo zná tyto kraje způsobilé pro založení velkého a slibného dobyt- kářství moravského, ví, jak důležitá je akce, kterou starostenská schůze uvedla v pobyb. Veškeří staro- stové mají vejiti ve styk se sbory starostenskými Rožnově a Vsetíně, jakož i s Ústředím a domáhati se hospodářského povznesení severního Valašska. Aby zajištěno bylo dobytkářství zde, bude prý nutne luštit olázku lukařskou, zejména melior vání a odvodňováníluk, ke kterýmž účelům zadána má býti vydatná podpora z fondu meliorač- ního. Neobyčejná letošní úroda ovoce na Valašsku vedla k úvaze a budou prý proto zde zbudovány su sárny ovoce, povidlarny, jakož i výrobn ovocného vína. Kraji tak chudému, jakýmje Vmlašsko, bychom ze srdce té kultury hospodářské Turecká labáková režíe. Společnost turecké ta- bakové režie, zřízená za absolutistického režimu, ne těší se přízni kruhů nyní v Turecku rozhodujících s jichž strany bylo již vícekrát naznačeno, že po uplynutí koncese r. 1914 nelze se nadíti jejího pro- dloužení. Společnost trpí mnoho podloudnictvím, pro- vozovaným již dříve pod shovívavým dozorem ture- ckých celních úřadů a kvetoucí přirozeně ještě více za nynějších politických poměrů. Tím byly zlenčeny příjmy společnosti, jež v listopadu m. r. vykazovaly úbytek asi o 3 mil. piastrů a za celý rok o 5 mil piastrů. Společnost má sice úspory z dřívější doby, také odpadnou nyní peníze placené dříve tureck ým úřadníkům, přece však počitá se se značným sníže- ním dividendy.

Valašsko Val Morava Rožnov Vsetín Turecko piastr

32 article

Vystěhovalectví přes Hamburk a Brémy. Přes Hamburk vystěhovalo se v prosinci m. r. 7248 osol proli 6494 v prosinci 1907. Celkový ruch vystěho- valecký přes Hamburk v minulém roce vykazuje 78.878 osob proli 189.810 v r. 1907. Přes Hamburk a Brémy dehromady vystěhovalo se v r. 1908 celkem o 270.319 osob méně než v r. 1907. Insolvence, hlášené Vídeňským spolkem vě řitelů: Hajnal Jeně, firma v Pešti, Frant. nám. 4. — Benedikt č Schön, firma v Bonyhadu. Rozálie Wůrz- burgerová, obchodnice v Nemelnjvaru. Franzenau Jánoo, kupec v Mararošsigetu. Farkas Samu, obch v Szekelykereszturu. Klein Morné és tarsa, firma v Szibo. Hofímann Samuel, trhovec v Zentě. Rtona Henryk, obch. v Brašově. Földes Samu, obch, se šaty v Subolici. Zom Wolí Bader Markus, obchodníl se sukny v Rozdolu. Roth Gyula, krejčovský mistr v Temeskuhině. Vig Zigm. Sandor, kupec v Subotici. Leop. Wollnera synnovec Alfred Müler, firma v Pur- kersdorfě, Alexandr Bleicher, kupec v Černovcích. — Pražský spolek věřitelů hlásí tyto insolvence: Berta Sicherová, provd. Regnerová, obehodnic v Klatovech. Anna Bucharová, výroba zástě v Jilemnici. Bernard Jackson, obch. s rukodn ným zbožím v Zatei. Konkurs uvalen byl zemským soudem v Pra

František Schön Rozálie Wůrz Franzenau Farkas Klein Samuel Henryk Markus Roth Gyula Vigo Zig Sandor Wollner Müler Bleicher Sicherová Regnerová Bucharová Jackson Hamburk Brémy Pešť Zenta Brašov Temeskuhina Subotica Černovec Klatovy Jilemnice Hajnal Jena Zom Wolit Bader

33 article

Roku 1908

34 article

Akc. kapitál Akc. kapitá v kor. v kor. 51 10,132.000 102 26,192.000 32 4,922.250 50 6,712.000 4v4 110 64.597.200 154 91,363.200 11 52,754.600 15 76,562.200 500.00

35 article

5,946.200 89 12.352.00 192,605.875 —

38 article

ze na jmění Jitky Šafaříkov é, obchodnice s

Šafaříkov

39 article

střižním zbožím v Unhoš!I. Zal. správce podstale dr. Boh. Zelenka v Unhošti. Lhůty 16. ledna, 8. a 12. únorá: — dále týmž soudem na jmění Josefa Müllera, truhláře na Kr. Vinohradech, Slo- venská ul. 19 a Anny Müllerové, jeho manžel- ky, obou bytem Vršovice čp. 323. Zat. správce dr. Emil Fanta, advokát na Král. Vinohradech. Lhůty 18. ledna, 8. a 13. února. Z německého trhu peněžníko. Dle zatímných výkazů Říšské banky německ bylo dne 5. t. m. v oběhu ještě asi za 310 nuilionů marek bankovek, dani podléhajících; 31. prosince 1908 obnášel zdaněný oběh 454,796.000 marek. Účet lmbardu se poměmně mírně zvýšil. Porles feuille směnečný se značně zmenšil, ale přece ne tal, jako v téže době loňského roku. Poněvadž se však p podávání směnek ku prosincovému ultimu jednalo většinou o krátkodobé kursy, lze pro oba první týdny lednové se značnou určitostí počitati na oblovu, od- pevídající dřívějšímu zatížení. Peněz žírových, jichž v prvním týdnu minulého roku značně ubylo, tento kráte přibylo. Dlužno však připomenouti, že vybrá ním peněz veřejných vzrostly peníze ony v posledním týdnu prosincovém skoro o 74 milionů marek, kdežto ve stejných obdobích let minulých pozorovati bylo kterak účty peněz oněch stouply

Boh Zelenka Müller doktor Fanta Král Unhošť Vršovice

40 article

Aluminiový mofopol americký přestal. Výroba aluminicvá soustředěna byla ve Spoje: ných státech severoamerických výlučně v rukou spo- lečnosti „Aluminium Co.“ Společnost tato měla v r- ce patent Bradleyův a tím způsobem vlastně zmono polisovala výrobu aluminiovou. Patent tento však koncem minulého roku přestal jak v Americe, tak iv Evropě a ve smyslu příslušného zákona je nyní z Americe výroba řečená všeobecně volna a svobodna. Této příležitesti použili podnikatelé těžařští, kteří za- včas si získali značná ložiska aluminiové půdy s našli si podnikatelo, takže lze v příštích letech oče- kávatí rozmnožení těžby aluminia. Dosud obnášela ročně 7,500.000 liber a cena znamená se nyní 23 centů za libru v Americe, leč pouze 13 centůr Evropě. Banky, záložny a spořitelny. Moravská agrární a průmyslová banka v Brně vykazuje za měsíc prosinec stav vkladů K 9,104.45814, tudiž proti měsíci předeháze- jícímu o K 847.059 13.

Bradleyův Amerika Evropa Brno Company průmyslový banka

41 article V měsíci prosinci 1908 činily

V měsíci prosinci 1908 činily vklady výplaty korun Ob. spoř. m. Lysé n. L. . . 136.764 115.509 Spoř. měst. v Poděbradech 144.200 264.150 Tržní zprávy z venkova. Z Mělníka, 5. ledna. 1 hektol. pšenice 18.24 až 19.34, žita 14.27—14 95, ječmene 12.06—- 12 97, ovsa 7.61—8.25, brambor 3.20—4.—; máslo 1 kg K 1.80 až 2.3, vejce 1 kopa K 6.— až 6.60. — Z Domažlic, 7. ledna. 1 m.c. pšenice K 22.50 az 23.—, žita 18.50—18.60, ječmene 17—, ovsa 15.— až 15.50, máslo 1 kg 2.08, vejce kopa 5.—-.

Ob Poděbrady Mělník Domažlice 12 97 kg

42 article Životní pojišťování v r. 1908.

Životní pojišťování v r. 1908. Poznání, že pojištění životní vyhovuje nejdůleži- tějším hospodářským potřebám spořádaného žití rodin- ného, rozšiřuje se neustále a zabezpečuje mu stálý rozvoj. Také politické události nejnovější doby nemo- hly překážeti postupu pojišťování životního co do nové produkce v temto oboru, naopak upozornilo znepoko- jení, způsobené válečným nebezpečím, znovu na to, že mohou také občané nejmírumilovnějšího státu býti vy- sazeni nebezpečí války a jejím strašným následkům,i upevnilo přesvědčení, že při hrozící nejistotě nejčet- nějších hospodářských posic tvoří zabezpečení životním pojištěním přístav, vzdorující burácejícím přívalům bouře. Strašlivěji však než obavy před válkou ukázal na ona nebezpečí, jimž jest každý, také tedy cizinec, cestující za obchodem či pro zábavu, vysazen, zdrcující sicilské zemětřesení, které vyžádalo si více lidských životů než poslední válka rusko-japonská. A neméně prokazuje denné se opakující kronika přihodivších se neštěstí nutnost, pojistiti svůj život, který v kvapném ruchu moderní doby tak četným nebezpečím a pohro- mám jest vysazen, jež často náhle, častěji ještě ve vysilujícím boji o život se vracejí a zdraví i život lidský ohrožují.

43 article

C. k. priv. Assicurazioni Generali v Terstu, nej- větší a nejstarší pojišťovací ústav v Rakousku, brala již se svými moderními podmínkami pojišťovacimi zře- tel ke zvýšeným požadavkům nynějšího života, a sice v tom směru, že vedle řady jiných nadmíru kulantních podmínek rozšiřuje se po šestiměsíčním trvání pojištění platnost pojistky bezplatně na cesty pojištěncovy pobyt v celém světě, buďsi kdekoli Ona béře dále na se závazek, že pojištěnce osvo- bodí od dalšího placení prémií, a to za určitých pod- mínek, jestliže následkem úrazu nebo nemoci se stane invalidním. Snahy tohoto předního ústavu, poskytnouti poji- šťovaným stranám vždy to nejpříznivější, nalézají také u obecenstva plného uznání, jak znovu dokázaly vý- sledky právě minulého roku. 20.029 u Generali poda- ných návrhů na životní pojištění na obnos pojistný 157,043.247.83 K, způsobilo vyhotovení 17.076 pojistel na pojistný obnos 134, 430.977 K Témito skvělými výsledky Generali zase jako loni tak i letos všechny rakouské pojišťovací ústavy daleke předčí.

Terst Rakousko Assicurazioň Generali Generali u Generali

44 article Prny peněžní.

Prny peněžní. Vídeňská bursa. x. Z Vídně, 8. ledna. (Telegram »Národních Listů«.) Po burse. Kreditky 615.75, uherské kre- ditky 716.50, anglobanka 287 50, bankovní jednota 502 25, unionka 518.50, länderbanka 419 75, státní dráha 663.—, jižní dráha 100.75, polabská dráha 441.—, severozáp. dráha 441.25, turecké tabákové 310.—, rýmavsko muráňské 514.50, alpinky 627.—, květnová renta 94.10, uherská korunová 90.90, turecké losy 173.75, marky za hotové 117.11, ultimo 117.17. Smýšlení upevněné. Závěrečné kursy 8. ledna 7. ledne Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 95.— 95.— 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 95 25 95. 25 4proc. Hypot. banky kr. českého 96 — 96. — 31/aproc. Hypot. banky kr. českého 89.45 89.45 41zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 99.75 99 75 4/% zást. listy Měst. spoč. v Praze 98.— 98.— Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.— x Z Vídně, 8. ledna. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké th. 100 hol. zl. K 198.80, 199.05, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—, Brussel šek na kr. ihůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.05, 117.25, Německa na delši lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh a 10 lib. šk. 239.65, 239.90, Londýn na delší lh. —.—, Nový York za 100 dollarů —.— — Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 27 1. 95.40, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 250.50, 251.—, Petrohrad delší lbůta —.—, —.—, Paříž šel Paříž dalš na krátké ih. za 100 fr. —.—,

Vídeň Praha Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž ústřední banka