Strana 2.

NARODNI LISTY

9. ledna 1909 Číslo9.

Bez hlasů jejich, protože sociální demokratě z důvodů nám nepochopitelných při hlasování věcném vyšli. Není to jediná výtka, kterou jsme povinni vzné- sti proti sociálním demokratům. Hlasovali sice proti pilnosti a dali proti ní mluviti posl. Seitzem, avšak výklady jeho nevyhovují ani programu a po- stavení sociálních demokratů, ani nejprimitivnějším povinnostem solidarity, jakou dlužni jsou českým saudruhům, ani zaměstnání posl. Seitze, jenž je učitelem a který zajisté na pedagogiu poznal histori- ckou stěžejní zásadu Komenského, uznanou dnes ce- lým světovým vzdělanstvem, také německým. Lex Axmann, recte lex Kolisko, jest zase dolno- rakouským sněmem schválen. Budde podán minister- ské radě, by se tato usnesla, zdali předloží usnesení dolnorakouského sněmu panovníkovi, čili ne. Po té stránce, myslíe, můžeme klidně a pevně hleděti rozhodnutí ministerské rady vstříc, nechať je v čele kabinetu kdokoliv. Pokládáme věcí naprosto vylou- čenou, že se najde v Rakousku vláda, jež měla by — nepravíme — odvahy, pravíme toliko nerozumu celý český národ, jenž je nejsolidárněji sloučen spojen s osudem české menšiny a školy valeňské a dolnorakouské, vyprovokovati ke krajnímu, odporu, který by neznal mezi a hranic. Toho jest a budesi zajistě vědom také bar. Bienerth, bude-li v čele ka- binelu, jemuž bude uloženo rozhodnutí, má-li před- ložiti zákon zvaný po posl. Axmannovi koruně k po- tvrzení, či bo nedoporučiti a z jakých důvodů. Mysll a soudí se, že vážné motivy, které bránily dru. Kor- brovi předložiti panbvníkovi k sankci lex Kolisko. trvají a platny jsou také dnes pro lex Axmann; který má jiné jméno, ale týž obenh.

Věc má však ještě jiné dvě skránky. Jedna lýká se poměru křesťarsko-sociálního svazu ve sně- movně poslanecké k ostatním stranám, zejména če- skoslovanským. A tu zajisté nemohou se odvolávati páni, že akt, jaký vykonali dnes na sněmu dolno- rakouském přijefím zákona tak nenávistného, lk nepřátelského, tak urputného proti české menšině dolnorakouské, nepřispěje nikterak ke ziepšení po- měru mezi křesťanskými sociály a mezi poslanci če- skými a že neplispěje také nikterak k ledrování úko- lu, jejž slibují pp. dr. Gessmann a dr. Weiskirchner Druhá stránka týká se našich českých poslanců katoficko-národních, o kterých kdesi snad nikoli ne- právem pověděl, že mají blíže ke klerikálům něme- ckým, nežli k českým nacionálům. Pánové dr. Hru- bun a soudruzi nemohou býti o tom v nižádně po- chybnosti, že jejich zájem byl dnes poškozen, když nejbližší jejich spojenci zarejdovali do vod a proudů ze kterých čiší a stříká na český národ a jeho nej- chudši a nejslabší větev zášť národní.

Mistodržitel hr. Kielmansegg mlčel po ce- lou dobu, jakoby měl náhubek. Nedivili bychem se kdyby jednalo se o věci, při které vláda nězalujala ještě stanovisko. Jeho povinnosti bylo pověděti kře- sťansko-pociální vělšině dolnorakouského sněmu, že její nynější počin nemá naděje v uskutečnění. Dnes hr. Kielmannsegg, jenž dlouho jest do té míry ve vleku většiny, panující na vídeňské radnici a na dolnorakouském sněmu, odsoudil se k zamáklosti tam, kde mluvili bylo by zlatem. Klademe zde nyní debatu: Posl. Axmann stěžoval si napřed, že opětné usnesení dolnorakouského sněmu ve smyslu jeho návrhu nenabylo sankce. Hned potom hlasovalo se o pilnosti. Maršálek kníže Liechtenstein konstatuje že byla jednomyslně příjata. Hlasy u sociálních de- mokratů: „Obol Ohol My jsme proli ní.“ Posl Prochaska: „To jsou seciální demokraté, kter němečtí nacionálové podporovali!“ Při opělné zkouš- ce zůstalo 5 sociálních demokratů seděti. (6. mandát kterého sociální demckralé dobyli, jest ve čtvrti Favo- ritech uprázdněn.) (Velký hluk.) Křestamšlí sociálové volají na sociální demo- kraly: „Fujl“ Posl. Seltz protestuje energicky proti každé kritice hlasování. Socislní depokratě Hlasují prol návrhu, poněvadž takově důležité otázky nesměj býti projednávány cestou pilnosti a poněvadž zem- skému sněmu nepřístuší kompelence v télo olázce. neboť mění se jí ústava. Zemským zákonodárstvím mohla by se vyučovací řeč měniti teprve, kdyby se v ohledu tom změnil školský zákon říšský. Co by se řeklo, kdyby česká většína v Praze vyhlásila če- štinu výhradním vyučovecím jazykem pro celé Če- chy, anebo kdyby Němci v Tyrolsku učinili tolikůž v příčině němčiny, Slovinci v Krajině totéž proti Němcům a Němci vě Štyrsku proti Slovincům. Proto sociální demokraté nemohou se zúčastnit poraddy a meritorního jedná ní.

Posl. Axmann v replice vylýká sociálním de- mokratům, že r. 1902 stejný návrh byl přijat za jejich souhlavu a prohlašuje, že křesťanští sociálové chtějí toliko, by se pro Dodní Rakousy zákonem stanovl německý ráz. Dolní Rakousy jsou zemí čistě něme- ckou a nelze je srovnávati s malými jinojazyčnými oasami. Křesťanští sociálové chtějí konečně vládě ukkázati, jak dlužno národní boj popadnout za pravý konec. Posl. Seilz měl resignovat na slovo a návrh podporovat jako německý učitel. Dlužno vítati, že Dolní Rakousy nalezly odvahu sáhnouti odhodlaně na jazykovou olázku. Chování sociálních demokratů jest toliko manévrem, aby vyhráli mandát favoritský (Hlasy u křesťanských sociálů: Švindl!) Posl. dr. Renner terý na mandát favorilský resignoval, rozhodnuv se pro druhý, jejž doby!) V několika nedělích odhlasujete pro Vídeň vlašskou universitu a dnes tady odhlasujete němčinu jako výhradně vyučovací jazyk dolnornkouský Potom byl, když sociální demekraté odešli, návri posl. Axmanna meritorně přijat.

Politické zprávy domáci. V Praze, 8. ledna. (K situaci.) Bar Bienerth, jak se důsledně oznamuje z Vídně, nespouští s mysli úkol, daný mu panovníkem ve vlastnoručním listě a vyjednává o rekonstruk- ci nebo zparlamentnění kabinetu. Ale v jakem směru se provede rekonstrukce, neví zatím ni- kdo a proto se připouštějí všeliké možnosti. Bar- Bienerth bude se ovšem v prvé řadě snažiti se- stavit kabinet koaličný, Sestaví jej však jen tehdy, bude-li míti záruku, že se velké parla- mentní skupiny dohodnou dříve o pevný pro- gram, aby strannické rozpory nepřešly z parla- mentu také do ministerstva. Jest však málo naděje, že bude možno v brzku sestaviti kobinet konličný a proto zů- stane pravděpodobně úřadnická vláda ještě del- ší dobu u vesla. V jejím složeni mohou však na- stali v nejbližší době změny tím, že někteří odboroví přednostové, kteří povoláni do Blener- thova kabinetu jako správcové ministerstev jen proto, že byli v úřadě nejstarši, od- stoupí a budou vystřídání jinými úřadníky. Ráz úřadnickéhu kabinetu se tím ovšem v ničem ne- změní. V poměru parlamentních stran nonastala v době vánočních prázdnin také nijaká změna.

Posl. dr. Sylvestr soudí, že trochu světla do parlamentních poměrů bude vrženo, až se sestoupí sněmovní výbory. V otázee ban- kovní, která zajímá nyní velice všechny poli- tické kruhy, dr. Sylvostr dává přednost úplné rozluce před protahováním nynějšího po- měru; budou-li Maďaři za udržení bankovní jed- noty žádati nějakou politickou náhradu, nutno jim prý odpověděti rozhodným nel V otázce bosenské jsou všechny německé strany za jedno a nebudou proti annexi činiti námitek. O státoprávní příslušnosti zabraných zemí k to- mu neb onomu státu nebude se zatím jednati. Uherské nároky na zabrané země postrádají věe- ných podkladů a nezlepší se, i když se rozřešení státoprávní přísluěnosti na čas odročí. Na spo- lečnou vládu musi se však učiniti všeobecný nátlak, aby ústava, která má býti udělena Bosně a Hercegovině, byla moderní a oběma zemím se dostalo správy a ústavy, odpovídající jejich nynějšímu kulturnímu stavu. Pokud se týče sporu česko-německého a řešení české

otázky, dr. Sylvestr neočekává brzké roz- hodnutí a ubezpečuje Němce z Čech souručen- stvím alpských Němců. Nového tím nepověděl nie. Kdykoli šlo o potlačení práv národa če- ského, byli všichní rakouští Němci vždycky z jedno. V Praze, 8. ledna. (Střední »koly v Rakousku.) Dle úřadního výkazu mini- sterstva osvěty jest ve školním roce 1908—9 v Rakousku 267 gymnasií a reálných gymnasií a 141 reálka. Dle vyučovacího jazyka jest gy- mnasií německých 127 (47.5 procent), če- ských 53 (19.8 proc.), polských 56 (20.9 proc.), ruských 7, srbsko-cho- vatských 5, slovinské 1 (!), vlaš- ských 6 a utrakvistických 12 (německo- slo vinské v Kraňsku a Štyrsku, německo-ruské a německo-rumunské v Bukovině a 1 česko- německé při Strakovské akademii v Praze). Reálok německých je 79 (56 proc.), če- ských 45 (31.9 proc.), plolských 11 (7-8 proc.), vlašeké 4, srbsko-chorvatská 1, utrakvistická 1 (německo-slovinská v Kraň- sku). Všechna gymnasia navštěvuje 91.626 žáků (v tom počtu 2318 žákyň), reálky 46.375 žáků. Nově letos zřízeny české státní reálky v Turnově a Vršovicích, do státní správy pře- vzata matičná gymnasia v Zábřeze a Moravské Ostravě a obecní gymnasium v Kyjově na Mo- ravě. Nejvíce žáků má ruské gymnasium ve Lvově (1287) a terstská vlašská obecní reálka V Praze, 7. ledna. (Projevy uher- ských politiků o bankovní otá zc e. „Budap. Hirl.“ otiskuje mínění různých uher- ských politiků o aktuálných politických otáz- kách, zojména o bankovní otázce. Posl. C zis- mazia ze strany neodvislosti míni, že nálad. ve straně je tak rozhodná, že bankovní otázk se nedá vyříditi jinak, než způsobem paritetním.

Kartelová banka bylo by minimum, čím by se tato otázka dala klidně rozřešiti. Býv. min. financi, Lukacs (liberál), má rozřešení otázky za nezbytně nutné už proto, aby Uhry vyvázly z nojistoty. Vláda měla by se poctivě snažiti o zachování bankovní pospolitosti a vysvětliti zemi, jaké škody by jí vzešly zřízením samostatné uherské cedulové banky. Poslanee Nagy ze strany neodvislosti vídí jediný vý- chod v tom, když se bankovní otázka rozřeší dle přání košutoveň. Jinak by Uhry stály před velikými vnilřními zápasy. Posl. Simonyi- Semadam ze strany lidové má okamžitou bankovní rozluku za velice povážlivou pro Uhry. Z Lublaně, 5. ledna. (Nový slovinský denník) počal od Nového roku vycházeti v Celji pod jménem „Narodni Dnovnik“, Nový líst má směr pokrokový. Ve feuilletonu otiskuje slovinský přoklad „výletu pana Broučka do 15. století“ od Svatopluka Čecha. Ze Záhřeba, 5. ledna. (Pryá obžalo b proti „valezrádcům.) Včera doručena právníku Ljubomiru Jov anoviči, zatčenému pro velkosrbskou propagandu, obžaloba. Státní zástupce v Záhřebě viní obžalovaného, že v noci dne 26. srpna v hostinci v Požeze řekl, že „je Srb a nebojí se ani ........“, že zvolal „Živio Petr Karadorděvič, král Srbů“ atd. Stát- ní žalobce dodává, že proti Jovanoviči svědči pouze jediný svědek Rajko Švehla, kdežto vši- cbni ostatní svědkové, jichž se žalobce dovolá- val, a kteří byli vyslechnuta, popírají, že by byli slyšeli inkriminovaná slova. Žaloba proti Jovanoviči spočívá na příliš slabých nohou a po- dobně bude asi se všemi ostatními žalobami, jež státní zástupce slibuje sepsati do poloviny ledna

Politické zprávy zahraničně. »Times« o Bosně a Hercegovině. Světový list anglický vybízí Rakousko- Uhersko, aby si pospišilo s vyplněním slibu. daného Evropě v příčině Bosny a Hercegoviny a zavedlo tam samosprávnou konstituci; již je na čase, aby rakouská vláda podala velmocem pisemný elaborát bosensko-hercegovské ústavy. Záleží-li Rakousko Uhersku na míru, učiní tak a jemu lépe to prospěje, než kruté nastupování na Srbsko. List doporučuje rakouské vládě, aby si povšimla zpráv jeho zpravodaje z Bosny a Hercegoviny, jež oznamují, že pravoslavné moslemské obyvatelstvo obou zemí jest odhod- láno k povelání, jemuž se dá předejít pouze brzkým splněním daných slibů. Bosenští mosle- mové jezdili do Albanie a do Slarého Srbsk a uzavřeli spolek s Alběnei, kteří vírhnou do Bosny a Hercegoviny, vypukne-li tam povstání. Mladoturci smířili Albánce se Srby; obojí jsou nyní za jedno. Nové španělské loďstvo. »Daily Mail« oznamuje: Španělsko vykonalo všechny přípravy, aby si vystavilo nové válečné loďstvo v Anglii, Sta- vební program obsahuje: 3 veliké válečné lodi nejmodernějšího typu, 3 křižáky I. třídy a četné lodi torpédové. V Anglii stavějí se také lodi pro Brazilii a jihoamerické republiky.

Hollandsko a Veneznela. Zakročení hollandské vlády proti Venezuele je skoučeno. Bylo korunováno úplným úspěchem Podle telegrafické zprávy, došlé do Haagu z Ca- racasu, odvolala venezuelská vláda dekret ze dne 13. května. Tento dekret, vydaný bývalým presidentem Castrem, ochromil úplně obchod hol- landské kolonie v Curacau, neboť zakazoval lodím, přijiždějícím z přístavů ostrova Curacaa, přistávati ve Venezuele. Holiandská vláda ob novila opět diplomatické a konsulární styky s Veneznelou a spor je zcela odstraněn. Ribot v allanci republikánů demokratických. Při posledních volbách do senátu byl v de parlementu Pas-de Calais zvolen slavný řečník člen akademie Ribot, který solidárně kandi- doval se čtyřmi kandidáty aliance republikánské demokracie, kteří vesměs byli zvoleni. Ri bot učinil tak krok k levici, přicbýlil se k radikálněj- šímu směru. Dosud patřil k umírněné skupině Mělinově. Ribot prohlásil, že je pro nejširš spojení republikánů, aby odstraněny byly různice a aby se ve svorné činnosti sdružili i rozvážní a pevní republikáni a ti, kteři mují smělý pro gram sociálních a demokratických reforem. Ribot vzhledem k jiatým článkům, které jej označo- valy jako jednoho z nejúčinnějších podporovatel Clemenceauovy politiky, prohlásil, že Clemenceau neměl potřebí pomoci jeho a jeho přátel. Neby jeho přivržencem, ale podporoval ho ve chvl- lich, kdy toho vyžadoval zájem republiky a ne dělal mu oposici stůj co stůj, neboť, jak pravi trefně, nechtěl býti užitečným vládě, ale Francii

Nepokoje v Indil. Náboženské bouře v Indii stávají se stále vážnějšími. Konflikt mezi Hindy a mohamedány vznikl tím, že úřady v Titaganu zakázaly obě tování krav při mohamedánské náboženské slav nosti, poněvadž se podobné obětí příčí citu Hindů. Následkem toho vznikly výtržnosti moha medánů, jež nedovedla policie potlačiti. Policie se chovala zdrželivě, mezi mohamedány a Hindy došlo ke krvavé srážce, která byla zakončena teprve zakročením vojska. Dne 5. t. m. podnikl Hindové útok na mešitu v Titaganu a zničili náboženské náčiní. Mohamedánů se zmoenil velké rozhorlení, obklíčili Titagan a srazili se s vojskem. Večer 5. t. m. mělo vojsko poho tovost, aby čelilo vniknutí oddílu mohamedánů Na evropské úřadníky, kteří chlácholili lid, byly podniknuty útoky. Výtržnosti trvají stále.

Další strašlivé řádění zlosyna neb šílence v Radešovicích u Říčan. Věera opčl bylo v těto obci jsžse jěvěátke ukrulným způsobem zavraždězo a truhé tiv- čátko smrtelně zraněno. Kriminální historie v obvodu pražského trest ního soudu rozmnoženy jsou v mínulých třecha dnecl nevýslovně ukrutnými zločiny dvojí vraždy a pokusu téže, jichž se dopustil neznámý dosud zlosyn neb šílenec na útlých třech dítkách v obci Radešovicích nedaleko Řičan. Ve včerejší skonfiskovaném večerním listě při- nesli jsmo obšírnou zprávu o záhadném, dne 6 ledna spěcbaném zavraždění děvčátka Anny No- vákové, sedilelé dcerky dělníka v Radešovi- cích.

Ještě však neoschla tisková čerň a ještě nevy slechnut ani podezřelý a do Prahy k zemskému trestnímu soudu dopravený atec nešťastné oběl bestiální vraždy, — když došla do Prahy nová vzru- šující zvěst, že včera v pátek o 2. hodině odpoled opět v týchž Radežovicích, sotva na 500 kroků od dom- ku, v němž na Tři krále záhadná vražda se stala — spáchán týmž způsobem příšerný zločin a sice n dvou nebohých, nevinných dětechl Prvé děvčátko, Mařenka Smantná, 101 e1e dceruška pokaře a majiteie tomku, strašlivým způso- bem byla usmrcena ohromným řezem nože, kte- rým hlavička od trupu jí oddělena; druhé děvčátko čtyřletá Boženka Smutná pak těžce zra něna řeznou ránou na hrdlel Slaví se krev při představě děsného, záhadného zločínu, spáchaného za bílého dne zlosynem, dl všeho šíleným. Neboť nelze si ani pomysliti besti v lidské podobě s normálním mozkem, vraždící bu ze msty nebo jíných, stejně hanebných motivů .. . ne- vinné, nebohé děli, hrající si bezstarostně a v pocit úplného bezpečí v nejbližším okolí otcovského domu. A lze stěží představiti si hrůznou, šílenoua srdcervoucí bolest nešťastných rodičů, jimž lotr nebo šílenec tak příšerným násilím uzme na vždy jedno ditě a druhě zmrzačí — není-li rovněž ztraceno — byvši zasaženo velmi nebezpečně vražedným nožem Nelze pro tu chvíli — kdy do pozdní doby nočn nedošla zpráva o dopadení vraha — zabývati se úva- hami o pachateli, připomínajícím hrůznými činy po věstného Jacka rozparovače a jiné perversní zlosyny zbývá jen prostě konstatovati krvavou událost, o níi netřeba dokládati, že uvedla celou obec i blízké fi- čany, jakož i širé okolí — jakmnile se roznesla. — do nesmírného, pochopitelného rozčilení.

Obyvatelstvo Radešovic od svátku Tří krále žilo již ve velkém napjetí. Toho dne v podvečer od- halen brrl V Praze, 8. ledna. první příšerný zločln v domku dělníka Nová ka. Domek ten, jak ve skonfiskovaném večerním vy dání našem bylo vylíčeno, nalézá se na okresní sil- níci, vedoucí z Uhřiněvsi do Černého Kostelce a obý- ván byl dělníkem Frant. Novákem, manželkou jeho, dále 19letým synem Václavem a sedmniletoe dcerou Annou Ve středu dne 6. ledna odešli Novákovi: olec matka i syn, „ domova a v býtě zůstala samojedíní sednuletá Aninka Dle tvrzení matky a hratra sedla si k oknu četla. Kolem třetí hodiny šel kolem domu Václav No vák a viděl svoji sestru seděti u okna. Když pr však se kolem čtvrté hodiny vrátil, děvče u okna neseděle. To mu bylo divným a proto vstoupil do domku a volal sestru. Když se mu neozývala, domnívaje se že odběhla k některé kamarádce, zamkl prý na klič a odešel naproti své matce. Matka přišla asi k pát hodině, odemkla domek a šla do pokoje, aby kamnech zalopila. Když chtěla do nicb přiložiti chra stí, jež leželo za kamny na zemi, nahmátla nohu sv deerky, z roští vyčnívající. V domnění, že dítě sna- v šeru usnulo, vzala je do náručí a chtěla je dáti do postele, stojící u kamen. Ke svému zděšení ucífila na rukou krev a ve chvili seznala, že dítě bylo za- vrazděnc.

Jak zjířtěno, vražda se stala v předstňice u dveři Tam bylo asi dítě přepadeno, zabito a pak odnesene do vedlejšího pokoje, kde vrah odhodil mrtvoluz kamna. Mrtvola měla na zobě dvě veliké rány, ktere jí musily býti zasazeny obrovskou silou. První zasa dil j vrah do krku a způsobil jí zranění naprosle smrtelné, kterému dítě v zápěti podlehlo. Dle mí- nění lékaře byla rána způsobena nástrojem tupým kterým byly přeťaty obě krění tepny a krk tak hlu- boce zraněn, že hlava visela jen na malém kousku masa. Druhé zranění způsobil jí vrah na spodní část těla. Blicho děvčete bylo úplně rozpáráno až k že- brům, takže jí vyhřezla střeva a vnitřnosti. Nástro, vražedný nebyl vůbec nalezen, není tedy možno určitě říci, čím bylo dítě zabito. Za nesmírného vzrušení domácího lidu, ozna- čován — dle všeho neprávem — za vraha vlastn otec zavražděného dítěte, František Novák, dle tr zení — jež nemůže ovšem býti bez lékařského vy šetření směrodatným — duševně ne právě příčetný a alkoholik. Jako podezřelý byl zatčen a včera k polednímu dopraven do vazby k zemskému trestnímu soude v Praze. Ale právě v té době, kdy veden byl así ku prvé mu výslechu, spáchána byla za nápadně podobných okolností v týchž Radešovicích nová, druhá vražda a pokus třetí Jak zpravodaj náš zjistíl, udál se přišerný zločin po 2. hodině odpolední. Tou dobou hrálysi za vraty hostince „U Sýkorů“, nedaleko domu svýeh rodičů, dcerušky pekařského místra p. V. Smutného a to desetiletá Márinka a tři léta a 9 měsíců stará Boženka. Několik lidí je tu vidělo, ale nikdo hrubě zi jiel nevšímal. Pojednou slyšeli sousedé a rodiče dítel srčcervoucí nářek... Vyběhli ze stavení a zrakům jejich naskytlo se příšerné divadlo.

Obě děti ležely v jednom tratolísti krve, Márink světlovlasá, s hlavičkou od trupu takřka úplně oddě- lenou... Boženka s velkou řeznou, krvácející ranou na krku.. V prvém okamžiku zůstali všichni ustrnutím ja- ko přimrazení. Nikoho nenapadlo, že by se tu mohl jednati o týž zločin, jaký udál se dva dni před tím v domku Novákových a první myšlenkou všech byl . že dětem stalo se nějaké nevysvětlitelné neštčstí. N rychlo volána po lékaři, obvazech, vodě a pomoci. Ve všeobecném zmalku, zděšení a nářku pá- tráno po příčinách strašlivých ran na hrdlech dět do a tu padlo slovo „o vrahu „Jako náhodou“ — vyprávěl jeden z očitých svědků — „zahlédl někdo v polích asi n čtyři sta kroků od obce prchajtcího mu že... Ze zástupu, jenž vzrosll v několika vteti- nách na veliký počet, na pokřik: „Tamhle ten loen utícá“, pustilo se asi dvacot opčanů za prchajíeí postavou. « Byla to šílená, ale marná honl. Zlosyn uháněl jako furiemi štván, rychlostí t velikou, že všichní stihající měli dojem, že jdetu o běh šíleného člověka. Ubíhal přes pole a luka, pře- skakoval příkopy... až pojedhou pronásledovatelům zmizel, jako by se do země propadl. Marně prohle- dáváno každé sebe menší kloví a úvozy. První pro- následovatelé vrátili se s nepořízenou, ale na rychlo vypravení novř — tentokráte kromě občanstva tak zatím o případu zpravení četníci.

Hledání vraha zůstalo až do selmění marným ale znova vydali se za nastalého večera občanéa čelníci do okolí. Zdali noční pátrání mělo výsledek není čosud známo. Zatím, co po vrahu pátráno, soudní komise, jež byla ještě přítomna v domku Novákových, zabývajíe se případem ze dne 6. ledna, — přibyla na mást nové vraždy. Malé, těžce, ne-li smrtelně zraněné Bo- žence poskylli všemožnou pomoc přítomní lékaři. kdežto u starší, Mařenky, konstatovati mohli jen smrt, ež okamžilě nastala po strašlivé řezné ráně. vedené velkým kuchyňským nožem. Vrah dětí — dle výpovědí jej stíhajících — zdá se býti silnější, zavalitější postavy a oděn byl v tma- vý šat. Měl-lí klobouk neb čepíci, nemohli prý roze- znati. Zpráva o hrůzném novém případu došla do Bn- hy po 5. hodině, ale nebylo ji lze ihned kontrolovat neboť Ríčany — 10 minut od Rádešovic vzdálené nemají tolefonu Teprve večer soukromá zpráva naše byla. úřadně potvrzena z okresního hejímanství žižkovského, od- kud okr. hejtman p. Smutný k dolazům sdělil, z obdržel z Říčan telegrafickou zprávu od četníckého strážmistra Maye, klerý vyslán byl ze Žižkova do Radešovic za účelem vyšetřování případu u Nováků že v době, kdy soudní komise dlela v přt- bytku Novákových, stal se nový ukrut- ný zločin.

„Neznámým pachalelem — telegrafoval stráž- mistr — bylo opět jedno děvčátko zavražděno, druh smirtelně zraněno.“ Pálrání po pachateli příšerného čínu stíženo byle nedostatkem bezpočnostních orgánů. Teprve na roz kaz žižkovského hejtmana staženo bylo četnictv z okcli do Říčan, aby nepřetržitě v noci pátralo. Do pozdní hodiny noční bylo obyvatelstvo rade- šovické na nohou a se značným rozčilením hrůzno události posledních tří dnů přetřásány. Vzhledem k tonvi, že nešťastné desetiloté Mařence rozpáráno břicho týmž způsobem, jako dcerušce Novákově, r- zem zvráceno přesvědčení o vině jejího okce, takže zdá se uravdivým jeho tvrzení, že o svátek Tří králů meškal ve Strašíně a že tudíž není pachatelem hroz- ného činu. Při této příležilosti vzpomínáno podobných pří- nadů a zejměna onoho zavraždění Barbory Smrčkové. který byl velmi obdobný s těmito. Obec Radešovice, která stala se jevištěm tak po nuré události, vzdálena jest od nádraží říčanského asi 10 minut. Poněvadž nedaleko obce jsou pěkně lesy a mož no konati zajímavé výlety do romantického okoll. bývatí Radešovice v létě navštěvovány četnými praž- skými výletníky a jest tu též silná kolonie letních hostí, z nichž mnozí mají své vily. Ti ovšem o značným zděšením přijali prvou zprávu a s ještě větším přijmou tuto další.

Pátrání po vrahovi. Po 12 hodině noční se nám oznamuje, že čel- nictvo, pátrající v okoli Radešovic, našlo dobre znatelné otisky bot prchajícího vraha, znatelné v o nici i na lukách. Pravá i levá stopa byly opatrn vyříznuty. Podiv působilo, jak ohromné skoky prcha- jíci činil. Má so za to, že dnes ráno pomocí psů po- daři se přijíti na vraha. Dále se oznamuje z Říčan, že přese všechne úsilí lékařů asi stěží podaří se uchovati druhé, mladt děvčátko Smutných při životě. Její rána na krčku j tak rozsthlá a hluboká, že souhlasný posudek lékaro jest, že tato rána je smrtelnou. Mrtvola desetileté Mařenky ponechána byla pro- zatím v bytě rodičů a zejtra bude asi provedena ob dukce. V Řičanech se proslýchá, že na silnici u Čer ného Kostelce zadržen byl podezřelý muž, jenž na daně mu ctázky neodpovídal a buď je, nebo stav se hluchoněmým. Zevrubné další zprávy o hrůzném případu — dle referátu našeho vlastního zpravodaje — budou ve večerníma vydání t.l. Fři této příležitosti namanu'e se znovu olázka, co vlastně brám zavedení psů do služby bezpeč noslní na venkově, ač přes tu chvíli čteme, že pesn i zde osvědčil jako výborný pomocník člověka. Zatím co jinde se psi tohoto druhu zavádějí, osvědčují, za- tím co něstitelé jejich se podporují vypisováním zvláštních konkurencí, ba zatím, co i u nás typický ponoený neučiní kroku bez psa, u nás se ani nepo myslí, aby tato důležitá a cenná pomůcka se zavedla u čelnictva. Kdyby v daném případě ihned býva po ruce dobře vrevičený pes, jenž by se byl za prcl- jícím zlosynem pustil a stále stihatelům značil jelo stopu, bylo by pátrání a po případě velmi vážný dů- kaz pro další vyšotřování usnadněn.

Z jiných táboro. Němci a Maďaři každým dnem podávají nové toho doklady, že jsou odhodláni současných chaotických poměrů všestranně využitkovati ve svůj prospěch, neohlížejíce se ani na zásady platných zákonů státních, ani na smysl zákonů vyrovnacích a národnostních, ani na pravidla postupu parlamentního, zkrátka jejich jediným vodítkem jest těžiti pro sebe, rozmnožovati svou mocenskou državu a způsobiti celou řadu hotových událostí dříve ještě, než ostatní ná- rodové se zpamatují a odhodlají k rozhodné obraně. Jim zkrátka nejvyšším zájmem jest jedině vlastní prospěch. Nesnáze, spojené s annexi Bosny a Hercegoviny, přinášejí proto jen vodu na jejich mlýny a bez ostychu již činí si ná- vrhy a dávají na veřejnost své záměry, jakoby opravdu v soustátí rakousko-uherském mimo ně nebylo jiných činitelů. Tak na př. propůjčil se včerejší »Fremdenbl.« za hlasatele následujícíeh myšlenek německého poslance hr. Frantiska Deyma. V annexi Bosny a Hercegoviny vídí skvělý úspěch spojenectví s Německem a proto prohlašuje za povinnost národa německého, aby mocenské postavení monarchie sloučil s my- šlenkou nadvlády německého plemene na pevnině evropské. Na prospěch pak Maďarů doporučuje, aby se Němci dobrovolně vzdali obou těch zemí i s Dalmacil, jež zeměpisně naprosto k nim náleží za podmínkou, že Maďaři svolí k opravé zákonú vyrovnacích v ten způsob, aby se za- bezpečila celní, bankovní, peněžní a armádní jednota, a tato se vybudovala přiměřeně časové potřebů. Odstoupení Dalmacie by zabezpečilo zároveň německou většínu v říšské raděa zjednalo by německému průmyslu neobmezený odbyt v Uhrách, Chorvatsku a v zemích annektovaných.

Oklikou sice, ale ku podobným koncům dospěl vynikající poslanec sťrany neodvislosti v Uhrách, Nagy Dezsö. Zdá se mu, že posa- vadní soustava dualismu z r. 1867 se vyžilaa svůj úkol již naplnila. Pruto se soustátí na patnáctý rok ociťuje v krisi, deset let trvala- tahanice o hospodářské vyrovnání, trvá však dále o banku a o záležitosti vojenské. Jak uherská koalice tak i bývalá Beckova nebyly a nejsou než chvilkovým oddechem a přechodním stadiem. Nové zárodky kritické vnesli do poměrů stou- penci obnovy jednoty státní — Grossösterreichu, otázka národnostní v Uhrách, otázka chorvatsk a bosenská. Za takého stavu nemůže býti soustátí silně, dokud neuspokojí a tím nesesilí vniterně obě své poloviny. Nynější stav jest zdrojem svárů a společnou — lží. Parita obou polovin musí se dokončiti a splniti do všech důsledků. Vyrovnání z r. 1867 překáží pohybu a ochromuje. Must se dospěti k novému útvaru, nastoupiti politika nového rázu a sice politika reální neod- vislosti. Idea její jest: silné Uhry a silné Rakousko, jež zabezpečují součinnost volně se vyvíjejíeích sil.

Smysl toho výkladu jest prostě: ponecháme volnou ruku Němcům v Rskousku a ont- nsene ponechají volnou ruku nám. Cil jest tedy stejný, o prostředcích k jeho dosažení se již nějak do- hodnou. Stručně sice, ale neméně určitě vytkl další postup Maďarů poslanec mírnějšího směru strany ústavní Bernat těmito slovy: Budoucnost naše vyžaduje nejsilnějšího zabezpečení politické mravní a hospodářské neodvislosti jak oproti Vídni tak oproti vnitřním odpůrcům (t. j. ná- rodnostem). Národové ostatní tedy ani s hlediska ně meckého ani s hlediska maďarského nepřipouštěji se k volnému vývoji vlastních sil; oni mají prostě — sněsti záplavu volného rozvoje: zde sil německých, tam maďarských. Není to pro ně dostatečnou výstrahou, aby se také již při- hlásili — ke svému, než bude pozdě a než octnou se před novými, dalekosáhlými, hofovými fakty! Mohou ještě býti v pochybnostech o tom, co je při posavadní jejich nehybnosti v neda- leké době očekává? Vždyť pocit, že se nalezám ve vážné době trvalé krise všech posavadníeh pořádků, proniká již kde koho l

Denní zprávy. — Konfiskace. Také včerejší večerní v dání »Národních Listů« propadlo konflskaci — druhé ve dvou dnech — a to pro pouhý pře- klad článku z »Tägliche Rundschau«, nezávadně vyložené včera v kavárnách a jiných veřejných místnostech. Proti konfiskaci této podány budou námitky. — Polomický part pana dra. Kramáře v „Dni“ převzal, jak se podobá, od včerejška známý pan prof. Hron. Není-li tomu tak, tož dovedl si pisatel včerejší první denní zprávy „Dne“, patrně nějaký čtverák rozvera, velmí znamenitě osvojiti nejen ducha, ale i jazyk jme- nevaného českého filosofa samorostlosti, což by byl pro oficiální list Kramářova tábora prol stavu dřivějšímu ovšem zisk nemalý a pokrok rozhodný. Vtip jest božské koření žurnalistické prósy, třeba vždycky nebyl zrovna původní nazve-li nás tedy protivník na př. „z pytá- kem“, srdce okřeje vědomím, že nezápasíme s protivníkem ledajakým, nýbrž mužem nejen sršícího ducha, ale i znamenité sečtělosti.

Demokritos „Dne“ mluví o „panu zpytákovi „Národních Listů“ proto, že jsme v poslední své odvetě panu dru. Kramářovi shrnuli onen materiál sporu našeho s ním, o němž nám pan dektor zůstal dlužen výklad přes to, že jest nejdůležitější částí otázek, mezi námi zaháje- ných, k jichž projednání se pan dr. Kramál samozřejmě zavázal, když proti nám vyvstal svým vehementním článkem o naší vánoční úvaze. Najednou dává nám vzkazovat po svém orgánu, že „nemá žádnou politickou poptavárnu a proto si odpustí reagovati“ na naše dotazy. To jest sice duchaplné, ba humoristické, ale věcné to není, tím méně seriosní. Pan dr. Kra mář, který ve svém vlastním vánočním článku mluvil ještě jako vůdce stran, ve svazu až dosud zastoupených a za směrodatnou direktivu jich další činnosti na říšské radě udával poučení z „lodové sprchy“ osamoconosti těch českých poslanců, kteří hlasovali proti provisoriu, náhle líčen jest v „Dnu“ jako hudebník, jemuž do ničeho nic není. I dává nás v listě svém odka-