Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

moooa anl

3

rma t

4

boion je

5

V Praze, v sebotu 9. ledna 1909.

Praha

6

vpí vbteoana

7

novbě nb v

8

Číslo e

9 article

Naranní avečerní listy předpláci se V Praze v administracií sa měsle. . . . . ns čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou; na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6l2h ve filiálkách na měsío. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měsie, na štvrt lota . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou na měsle na čtvrt iota : . . k ei

Praha

10 article Pan dr. Karel Kramář proti „Národním Listům“.

Pan dr. Karel Kramář proti „Národním Listům“. Po několik let spory mezi národní stranou svobodomyslnou a »Národními Listy« byly vedeny v lůně strany a nepronikaly na veřejnost. V nesčetných případech po dobu tu zástupci »Národních Listů« ve výkonném výboru strany podrobovali se usnesením většiny a právě v této době začasté snášeti jsme musili těžké výčitky věrných přívrženců naší strany, že bezpodmínečně podporujeme každý krok strany, že nevzpíráme se stá- lému odkloňování strany od programu a o opposičního stanoviska Své jednání jsme vysvětlili v memorandech zašlaných výkon- nému výboru národní strany svobodomyslné. o nichž obšírně bylo pojednáno v článcích »Na obranu našeho stanoviska.« Po dlouhá léta váhali jsme způsobit roztržku ve straně v naději, že strana ve svém vlastním zájmu na hlédne, že každý chybný krok, každá odchylka od programu poškozuje stranu, aniž by nám přinesla jakéhokoliv prospěchu národního a že v důsledku toho vzehopí se a vrátí ke starým zásadám. A dovoláváme se p. dra. Kramáře, ab nám potvrdil, jak často, když jednalo seo změnu taktiky poslanců na radě říšské, po- ukazovali jsme na usnesení strany, jež plat- nosti nepozbyla a žádali, by strana jednala v duchu těchto usnesení a v duchu pro- gramu. Jestliže tomu či onomu z tak zv. »ra- dikátní sedmičkyz dán byl větší relief v re ferátu o jeho řeči na rade říšské, učiněna-li tu a tam pochvalná zmínka, tleskalo-li se dru. Vašatému — to jsou maličkosti a ne- vznikla z toho straně naší nijaká škoda! Že někdy brillantní žurnalista Gustav Eim ze svého vídeňského působiště poněkud jinak soudil o politické situaci, nežli pražská redakce »Nár. Listů«, to jest vysvětlitelno při silné jeho individualitě.

doktor Kramář Vašatý Eim národní strana

11 article

Ostatně tyto různosti v názorech nevy skytly se teprve po smrti dra. Julia Grégra. nýbrž byly již za jeho života, jak zřejmné tom nasvědčují články: dra. Julia Gré- gra: »Po pětadvaceti letech«a Gastava Eima: »Jinou cesto u«, uveřejněné v jubilejním čísle »Národních Listů« dne 1. ledna 1886. Jestliže pak nám p. dr. Kramář klade za vzor našeho nézapomenutelněho kolegu Gustava Eima, nechť si také uvědomí, že kol. Eim vzdor svým umírněným názorům nikdy by nebyl souhlasil s dnešní politikou strany a že by byl napnul všecky síly, aby stranu před těmito konci zachránil. Pan dr. Kramář vybíhá z mezí věcné polemiky a nazývá naše stanovisko »politi- ckým Donquijotismem«. Jelikož však stano- visko naše shoduje se na vlas se zásadami strany let devadesátých, zásadami, jež tehdy i p dr. Kramář hájil — padá jeho posměšek na celou stranu. Kdybychom stejnou mincí chtěli p. dru. Kramářovi oplácet, mohli bychom prověst porovnání s druhým hrdinou Cervantesova románu, Sancho Panzou, jehožto úzkostlivost, jež znemožňovala odhodlání se k jakémukoliv ráznějšímu činu a jeho víra v každý i pravděnepodobnější slib a konečně trpělivost, s níž snášel všecky rány, by ne- obyčejně vábilo k různým porovnáním. Než vraťme se k věcným výtkám p. dra

Grégr Julio Grý doktor Kramář Eim Cervantesův Panza Gastava Eim

12 article

Kramáře: Jak těžko prý jsme se smiřovali s politikou poslanců za Badena, jak stále nám nebylo ničeho dost, jak jsme hnal Český klub do šíleného přímo požadování 32 požadavků atd.... Nuže, éru hr. Ba- dena zahájila národní strana svobodomyslná sjezdem dne 30. září 1895, na němž přijata byla resoluce dra. Engla: »Sjezd uznává, že dosud nestalo se nic co by mohlo býti příčinou jakékol změny v politickém poslupu českéb lidu a jeho sborů poslaneckých. Proto doporučuje setrvání při resoluci, jednohlasně při jaté v Nymburce dne 23. září 1894.« (Viz výše znění této resoluce, jehož odstavec o postupování v rozhodné oposici v resoluci sjezdu 30. září 1895 jest doslovně citován.) *Z příčin podstatných sehvaluje sjezd rovněi usnesení sboru ze dne 30. března 1891, ponechá vaje sboru poslaneckému volnost postupu takti- ckého, s tím však obmezením, že kdyby šlo jakékoliv vyjednávání s vládou, sm se tak státi jen s vědomím a souhla sem strany.« Na tomto sjezdu nejlepší politický přítel a předchůdce dra Kramáře prof. J. Kaizl vystoupil v pose radikála — proti Gustavu

Baden profesor J Kaizl Gustav Nymburk

13 article

Eimovi a proti dru. Heroldovi. »Národním Listům« vytýkal stanovisko zaujaté v dopi- sech Gust. Eima z Vidně a dle A. Srba »Politické dějiny národa českého« II., str.3 si stěžoval, že způsob, který se od nějaké doby v orgánu strany, »Nár. Listech«, vy- skytuje, není s to, aby vážnost a oprav. dovost oposice sesílil a dru. Herol dovi vytýkal jeho stanovisko ve příčině poměru šlechty k našemu národu. Na str. 4 píše Ad. Scb: »Dr. Kaizl žádal n konec, aby svobodomyslná strana v tom oposičním směru, který v poslední době zaujímala a kterýž není ani umírněný ani přílš (D) radikální, konečn jednou pevně a bez kolisání zůstala, a přimlouva se, aby se neobnovovala ona část resoluce nym- burské, v kteréž se poslanci zmocňují k vyjedná vání s vládou a to z té příčiny, aby se nezdálo že slrana již s tím počítá, že se s nl bude vy jednávati.

Eim Herold A Srba Kaizl Ada

14 article

Návrh Kaizlův zamítnut byl všemi hlasy proti čtyřem Na výtky prof. Kaizla odpověděly »Nár Listy« dne 5. října: »Vystoupení prof. Kaizla nemělo žádné pod statné příčiny, kromě v malicherných a nicotných pohnutkách, které vedly ho, hráti si na nějakého oposičního sv. Jiří, jenž ke spáse národa mus ubiti draka oportunismu a hráti tam úlohu, kterou sjezd z dobrých příčin přijal s naprostou nedů věrou. Dnes ani prof. Kaizl nemůže se klamati že poškodil postavení strany. Nikoliv dr. Herold nikoliv »Nár. Listy«, nýbrž toliko neoprávněný jeho nájezd způsobil, že vídeňské listy mohly straně mladočeké připisovati tendence oportuni- stícké, kterých nemá a proti kterým se často, právě jako proti realismu musila brániti.« (A. Srb lnco cit. str. 5.) Aktuální zajímavost těto episody spočívá v tom, že tehdy vinil dr. Kaizl »Nár. Listy« rospective jejich vídeňskou redakci z »oppor tunísmu« — kdežto dr. Kramář nám vyčítá, že tehdy jsme byli »radikální«. »Radikálním« dle nynějšího pojmu pana dra. Kramáře, na začátku éry hr. Badena byl — sám p. dr. Kramář. Nechť si jen přečte, co pravil ve schůzi říšské rady dne 10. prosince r. 1895: »Mladočeští poslanci povstali proti systému hr. Tasfa, protože byl největším nebezpečím proti českému státnímu právu, posilnii mechanismus centralistický jako žádný jiný a tím učinil rovno- právnost nemožnou a protože převshou býrokra- lismu nad parlamentem byl na překážku skutečné svobodě v Rskousku. Nemožno nyní předpokladati, že změní svoje postavení, poněvadž ny místě hraběte Taaf« se nalezá brabě Badeni. To by bylo zneuctěním, to by bylo klamá- ním českého lidu, jemuž dokázali, že jes povinností českého národa, vstoupiti v bo proti systěmu tomu. K lakovému sebe zmrzačení se nepropůjčí! (A. Srb l. e str. 18.)

Kaizlův profesor Kaizl Jiří doktor Herold Kramář Baden Taaf

15 article

Co proneseno bylo podobných silných hesel ve straně mladočeské. Zurnalistika byla povinna výroky tyto zaznamenat, mu sila řádně vyložit, jaký mají význam, musíla poukázat na to, jak strana jest neůstupna musila vysvětlit, jak bezdůvodna jsou pode zření radikálů — ale za několik neděl strana udělala vždy opak toho, co slavně bylo pro hlášeno! Tak bylo s hesly o blavní bitvě. jež bude svedena při projednávání rakousko- uherského vyrovnání, tak bylo s prohláše- ním, že obstrukci nesmíme prohrát — jelikož by zůstala vítěznou obstrukce německá. s heslem o znovudobytí vnitřní řeči úřadn a české university na Moravě atd. atd. A toto kolísání měly »Národní Listye hájit? Měly dnes hlásat české veřejnosti, že jedině bo) proti rakousko uherskému vyrov nání jest správný a hájiti tak usnesen strany — za několik dnů však měly opě hlásati, že jedině upuštění od tohoto boje je správné a národu prospěšné? Co si vlastně myslí dr. Kramář o »Na- rodních Listech« a o českých žurnalistech vůbec ? V Čechách jest ještě vedle žurnalistiky vládní neodvislá žurnalistika, jež píše dle svého svědomí a přesvědčení a nikoliv dle komanda a nálady pánů, kteří hesla a ná ladu mění jako rukavičky. Právo svobody úsudku nám p. dr. Kra mář ve svých polemikách upírá, zapo- mínaje, že jsme byli vždy listem straně dobrovolně slouzícím, zapomínaje, že muž svobodomyslný nesmí ani z žurnalisty dělat — o troka.

Kramář Čechy úřadn a český univerzita na Morava

16 article

Než vraťme se k dalším výtkám p. dra Kramáře On praví: »Jak stále jim (»Nár. Lislům«. Pozn. red.) ne bylo ničeho dost, jak bnaly český klub do šíleného Píno požedevání 32 požadavků . . « P. dr. Kramář míní požadavky, ujednané s hr. Badenem. Požadavky ty s vládou vy jednali poslanci národní strany svobodo myslné a naléhali, jak bylo jich povinností na jejich uskutečnění Tak praví se v oficiální zprávě ze schůze parlamentní komise dne 1. září 1897: »Bylo konstatováno jednohlasně (V tétc schůzi byl též p. dr. Kramář! Pozn. red), že hrabě

Kramář národní strana svoboda

17 article

Badeni ze závazků, jež vůči českému národu by přijal, nesplnil ani jediný. Nepochybováne však o jeho dobré vůli, avšak vylýkána mu nedo- statečná znalost poměrů a jejich pochopení, jakož i nedostatek energie a rozhodnosti. Svobodomystní poslanci češlí nevzpírali by se vstoupiti po případ do většiny a podporovati vládu, avšak musiti by míti přesvědčení, že tak činí v zájmu vlády své. aneb aspoň v zájmu vlády takové, která jest o hotna spravedlivé požadavky českého národa vyplniti která by však a všude šetřila rovnoprávnosti rovnocennosti národní a byla proniknuta ducbem autonomistickým. Dosud hrabě Badeni na- prosto nesplnil nadějí v něj klade- ných. Jest pravda, že vydal jazyková naří- zení, ale přistříhal je ihned instrukcemi provádě- cími . . . Instrukce ty jsou však pravým pa- skvilem na vnitřní jazyk český a na jazyko vou rovnoprávnost . . . . Poslanci čeští nežá dají nic než spravedlnost, nežádají nic, co by bylo na újmu Němcům neb kterémukoliv jinému národu, a budou trvati na tom, aby českému na- rodu po právu se stalo. A v ohledu tom bu dou žádati záruku na hr. Badenovi Prohlásí-li, že jest ochoten do čtyř neděl vy hověli ve všem, co se dá, spravedlivým požadav kům českého národa a splniti ochotně sliby, jimiž se byl jeho zástupcům zavázal, dobrá. Poslanei češti půjdou s ním a poskytnou mu podpory. Ne- učiní li tak, neb nebude-li moci tak učiniti, potom nechť sám vyvodí z toho důsledky. « ..

Baden Němec

18 article

»Bezprostředně před zaháje nlm říšskě rady odebrala se deputace českých po- slanců, pozůstávající z posl. dra. Pacáka, dra Hie- rolda, dra. Stránského a dra. Škardy, ku předse- dovi ministerstva a podala mu pamětní spis, kte rýž ve 32 odstavcích obsahoval nejdůležitější nejnalehavější požadavky české s podotknutím, že čeští poslanci jich bezodkladné vyří- zení požadovati musí.« Ad. Srb. loco cit. str. 293. Tedy poslanci a mezi nimi p. dr. Kra- mář naléhali na hr. Badena, aby splnil ony slíbené požadavky a dávali mu Ihůtu čtyř neděl k jich splnění. A jest-li tehdy tuto akci jejich »Nár. Listy« podporovaly. jednaly v souhlasu se stranou. A co jest to za jednání, když dnes pan dr. Kramář jim z toho činí nejprudší vý čitky?1 Aby tak tehdy »Nár. Listy « se byly postavily dle dnešního názoru dra. Kramáře proti splnění těchto 32 požadavků byly žádaly, aby bezpodmínečně se podpo rovala vláda Badenova !! Dle našeho vědomí o požadavcích če- ských jednáno bylo ve výkonném výboru pravice za přitomnosti hr. Badena dne 19. října 1897 a předloženy byly tomuto vý boru české požadavky, na jichž stylisaci však list náš žádného vlivu neměl, právě tak jako předloženy byly požadavky slovin- sko-chorvatské, polské atd. »Nár. Listy« z vlády Badenovy žádaly splnění českých postulátů jako to žádaly vždy před tím jako to žádati budou i v budoucnosti. T jest ostatně jejich první povinností. Úsudek dra. Kramáře přichází dnes opozděně, neboť tehdy nejen nevaroval před stanovením oněch 32 požadavků, nýbrž sám i pro ně hlasoval (Pokračování.)

Pacák Stránský Srb Baden doktor Kramář Badenův doktor Hie Ada

19 article Císař chce sám jednatl s vůdc parlamentních stran. z VIdaě, 8. ledn.

Císař chce sám jednatl s vůdc parlamentních stran. z VIdaě, 8. ledn. Při pokusech bar. Bienertha, jehož rádci jsou křesťanští sociálové a Poláci, nejedná se prý o žádnou t. zv. koncentraci, nýbrž jen o dvojí možnosti: buď o koalicí parlamentní. nebo o kabinetu byrokratickém. Jsou to zejména křesťanští sočtálové, kleří psilují o první. Dou fají prý, že Čechové () v záležitosli zem ského sněmu ukážou vůči Němcům — povolnost (l!) Rozhodnutí stane se prý záhy, dle přán koruny ještě před sestoupením poslanecké sněmovny. Dopadne-li na prospěch parlamentarismu budou prý noví ministří jmenováni před polo- vinou lednovou a v únoru sejde se sněm krá- lovství českého ke krátkému zasedání. Dopadnou-li však pokusy nepříznivě, odro se opětně sestoupení poslanecké sněmovny o celý týden, po připadě ještě déle. Kdyby se ustav kabinet úřadnický, bude několik dosavadníe správeů jmenováno definitivními ministry, druz nahražení budou jinými osobami. Iastiluce mi- nistrů krajanů by zůstalo nadále. Jest pravdě- podobné, že by v npvém úřadniekém kabinet dr. Derschatta stal se opět ministrem železničním. aby v parlamentě hájil předlohy postátňovací. V parlamentních kruzích se proslýchá, že císař na včerejší audienci barona Blenertha vůči tomuto projevil přání vejíti sám ve styky s vůdci parla- mentních stran Demonstrace v krajinském sněmu prot zem. presidentu Schwarzovl. Jak již ve večerním vydání t. I. sděleno došlo včera ve sněmu krajinském k bouřlivým demonstracím proti zemsk. presidentu Schw ar zovi. Když vkročil do zasedaci síně, uvitán byl hrozným lomozem obou slovinských stran které na něj volaly; »Ven s ním! Ven a pryě s vrahem! Netrpíme vraha ve svém středu !-

Bienerth Polák Čecho Němec doktor Derschatt Blenerth Schwarzovl poslanecký sněmovna VIda

20 article

V drebném prodejii ranní člslo o sobě večerní . . . . . . . Ea i k Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 1 večerní . . . . . . . . 0 k Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., B. Tam nacházeji se též redaken, tiskárna a expedioe „Národních Listů“ Rukopisy se novraceji

21 article

(Těmilo výkřiky naráženo bylo na faktum, že bar. Sehwarz dal rozkaz, aby se 20. září do lidu střilelo.) Když nastalo poněkud zlišení, mohl baron Schwarz promluviti krátký proslov ke sněmu. Posl. dr. Šusteršič vzdal se členství v zemském výboru Na jeho místo zvolen byl dr. Jarč. Na to tázal se posl. dr. Triller zemského hejtmana dra. Šuklje, je-li pravdou, že budov zemského sněmu je obklíčena 1000 detektivů. Za odpovědí Šukljovy nastal nevyličitelný lomoz, za kterého na bar. Schwarze prudce bylo útočeno. Schůze musila býti několikráte odročena. K novým demonstracím došlo, když po proslovu usedl Sebwarz na své křeslo. T jej obklíčili členové pokrokové strany a vynadali mu, co se do něho vešlo, volajíce na něho neustále: »Lumpe«, »Renegáte«, »Ven s Vámi«, »Vaše ruce potřísněny jsou krví !« Liberální poslanec za Lublaň, Orežan, oka- zoval bar. Schwarzovi zakrvácenou manšetu, pokřikuje na něj: »To je krev z vaší oběti !e Hluk trval přes 10 minut. Tu chtěl zemský hejtman Šuklje schůzi přerušiti. Došlo ke hluč- ným scénám. Za ustavičného hluku bylo slyšeti pokřiky: »Četníci ať odvedou Schwarze, toho vraha, hanba mu; hanba, že takový muž tady sedí na vládním křesle !« Také s galerie pokřikováno na zemského presíde nta.

Schwarz Posl doktor Šusteršič Jarča Triller Lublaň

22 article

Z Lublaně, 8. ledna. (K. k.) Dnes sešel se zemský sněm kraňský. Když vstoupil zemský president Sehwar z do zasedací síně, voláno na něho z řad národnš- pokrokových poslanců »Abeuge. Po nastalém klidu zemský bejtman Šuklje za- hájil schůzi. V proslovu vzpomněl cís. jubilea a při- jetí holdovací depulace zamského výboru kraňského a konečně strašné katastrofy v Italii, prosi sněm za zmocnění, by směl na příslušném místě projeviti soustrast zemského zastupitelstva kran- ského. Zemský president Schwarz povstává, aby pronesl několik slov k sněmu. Poslanci národně pokrokoví volají »Abcug« a odcházejí z zas edací síně. Když zemský presidení skončil vllací proslov. nově zvolení pošlanci skladali slib, načež byly vy- konány růcné volby. Mezi došlými spisy jest 15 pilných ná vrhů, jež mají nyní býti projednány. Než se zahájilo rokování, tázal se poslanec dr. Triller zemského hejlmana, je-li mu známo, že zemská vláda v Lublani povolala dnes do služby oddíl četnictva, a soudí-li, že toto opatření lze sloučiti s vážností sněmu zemského. Zemský hejtman Šuklja odpovídal, ža jeho úkolem je pouze pečovat o nerušené rokování na sněmu. Ciniti jiná opatření nemá práva. Schůze byla potom přer ušens. Když zemský president odcházel ze zasedael síně, ozvalo se opětně volání »Abcuge z řad po- slanců národně-pokrokových a také na galerií, kterou zemský hejtman napomenul ke klidu. Před zahájením odpolední schůze ustavily se zvolené výbory.

Sehwar Schwarz doktor Triller Lublaň Italia

23 article V dolnorakouském sněmu obnovena akce proti češtině ve školách,

V dolnorakouském sněmu obnovena akce proti češtině ve školách, E Vídně, 8. ledna. Když posl. Axmann byl ještě obchodním pří- ručím žsdovské firmy s látkami oděvními, zajisté netušil, že za několik let bude na dolnorakouském sněmu zákonodá rcem Tím stal se dnes. Ovšem ni- koli originálním, nýbrž do valné míry, ba skioro úplně jako plagiátor. Jako vůbec křesťansko-sociální strana čím více roste, tím více opičí se po něme- ckých nejkrajnějších, ačkoli každou chvíli a každému se chlubí, že radikální nacionalismus všude potírá- Pan Axmann obnovil v dnešní zahájené schůze nového dolnorakouského sněmu zemského návrh vša- německého bývalého posl. dra. Koliska, by němčina zákonem prohlášena byla výhradním a výlučným vyučovacím jazykem všech veřejných obecnícha měšťanských škol dolnorakouských a plenum sněmu přijalo jak pilnost, tak meritum návrhu toho — pil- nost proti hlasům 5 sociálních demokratů, meritum

Axmann Kolisek Vídeň

24 title

FEUILLETON.

25 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Strašidla Drama o 3 dějstvích. Napsa Henryk Ibsen. Přeložil Jaroslav Kvapil Režisér Jaroslav K vapil. Pravdu znát a povědět za každou cenu Na tom sejde! Osvald Alving neví o sobé pravdu a slává se hrdinou strašného dramatu. Ote Osvaldův byl prostopášník. Syn zdědil po něm zárodek mozkové choroby. Matka Osvaldova, aby synoví nezhnusila památku, nepovědéla mu pravdu o jeho otel. Osvald žije v domněnce, že svoji chorobu sám zavinil. Lékař ho utvrdil v domněnce. Což zbývá nešťastníku? Rád by ještě užil radosti života. Nemaje bližší vědomosti svého poměru. Osvald málem nesvede svou krevnou sestru Reginu. V poslední chvili, donu- cena hrozným během věcí, odhodlává se pan Alvingová odestřiti ubožáku závoj pravdy. Zá- chvat hrozné nemoci zakoněl jeho trampotu. Zdreující obraz! Člověk, hiříčka tajemných zákonů ! Htichy oteů msli se na pokoleních po- tomstval A pravda života? Co je pravda ? Třeba-li vždy a za všech okolností povědět pravdu? Anebo lépe třeba-li povědět, co právě za pravdu pokládáme? Kdo ví? Kdo poví? Théma velm zaměstnávalo Ibsena. Rozváděl je v »Noře« v »Divoké kachně«, v »Nepřiteli lidu« a jinde Bil se za svojí pravdu a tak vznikala jeho dramata Také »Strašidla« jsou drama důmyslně osnované za účelem želaného světla. Měla matka Osvaldova hned předem povědět svému synu, co nepěkného viděla na jeho otei ? Je tak jisto, že by byl nastal pro nešťastníka obrat méně tregický? A je si paní Alvingová tak jista, co vi a domnívá se vědět o svém zesnulém choti, ža je skutečná pravda? Stojí-li věci pravdy tak

Ibsen Kvapil Jaroslav Osvald Alving Osvaldův Osvald Regina Alvingová strašidlo Drama

26 article

prostě a jednoduše? Či je tak nepochybná věe že otec Osvaldův byl sám vinen? Kdo vás ujisti, že nebyl nešťastník sám — dědičně zat- žen? Co je všecka lidská pravda? Něco je arci jisto! Osvald je vděčná Už před deseti lety hostovala u nás s Ibse- novou hrou italská společnost pana Ermetta Zacconia. Představitel Osvalda byl znämenitý virtuos. Kam přišel, vyvolával obdiv překvapnost svého výkonu. Tenkrát se vnucovala k úvaze otázka podstatě hereckého uméní. — Všecko žaslo, jak trefně umělec na- podobil zjev člověka s poruchou činnost mozkově! Jak ubožáku mizi paměť, jak mu scházejí slova, přeskakuje jazyk, jak zatrhuje řečí, jak u něho část těla po části ochrnuje, úd po údu vypovídá službu sebevládě a na konec živá hmota těla se svíjí posledním škubotem svalů. Je to strašné, ale jak virtuosně paděláno! Živá přiroda !.. Je-li to umění ? .. Jsou umělci, že napodobí hlasy zvířat. Slyšeli jste jednoho ve Variété. Napodobil řvoucího iva, mečicí kozu, konversujícího papouška, pee druhů hafanů, chrochtajícího vepře, bzukoo čmeláka! Celá studie přírodopisná ! Všecko vý- borně zachyceno, virtuósně odstíněno! Je-li to umění? Jaký je kvalitativný rozdíl mezi uměním napodobit živočicha a napodobit člověka ? Zvuk jako zvuk, příroda jako příroda !... Říká se artiam!... Kde končí artism a kde začiná vlastně nějaké umění ?. Tak a podobně jste uvažovali nad výko- nem italského kočujícího virtuosa, který n chvíli své jméno vyšínul k sensaci evropského tak zvaného »uměleckého světa«. V našem domácím představení připadla role Osvalda panu Deylovi. Mladý herec zhosti se úkolu velmi čestně. Vyhnul se blízkému svodu, tápat ve stopách efektního příkladu. Představil prostě a nehledaně bytost neblahého odsouzence k smrti. Jak může vypadat, mluvi

Osvaldův Osvald Deyl pan Ermetta Zacconia

27 article

role. a jednat mladý muž zlomený duchem i tělem nevinný celkem a přece trápený domněním vlastní viny. Pan Deyl obešel se úlohou beze vší vtíravé okázalosti, bez dokladů »klinických studií«. Byl velmi účinný a může Osvalda po- ložit za svůj snad nejcelistvější výkon. Méně vděčny, ač mnohem obsáhlejší jsou úlohy mluvčích obou sporných principů, Osval dovy malky, paní Alvingové a pastora Man- dersa. Dva velikánské disputační dialogy, jakási retrospektivná exposice dramatu, odehraného už někde v kořenech přítomných běd a strasti Dost nevděčné role, protože zbavené vši pro diváka přímé akce. Všecko se jen mluví, vypra- vuje se a glossuje, otázky se kladou, odpovědi padají, vše velmi spletitě a závažné, řízné a pa- radoxní, jak u norského básníka myshitele jinak nelze. A při tom osoby sedí si klidně u stolu, anebo přecházejí po pokoji. Jsou všecko tak dávné věci, o čem spolu hovoří! Nevděčné role! Máme-li se přiznat, ne ime dobře, na čem s oběma lidičkami vlastně jsme? Je-li pašto Manders poctivý muž? Mluvi-li ze hloubi svého přesvědčení? Či je snad přece jen svatoušek podšitý nějskou čertovinou? Nevíme jistě. Pan Vávra zanechal nás o tom v pochybnostech dost citelných. Anebo je text role nám tak nejasný Paní Danzerová, pokud se obraci k Osvaldovi, je sama opravdová mateřská pěče a něha. V rozmluvách s pastorem zastírá se postava matky a ženy nějakým závojem. A pokojem už se prochází mluvící kniha. Tak zní všecko dutě a slavnostně, co vykládá o hlubokých mravních rozporech a složitých názorech! Za to se sehromlým Engstrandem páně Hurtovým jsme od prvního slova v jistotách! Je zcela nepo- chybný filutář a zvrhlík! Dvojakost Regininy povahy několika rysy trefně vystihla sl. Rydlova. Vnitřek ponurého domácnosti v bezsluneč ném údolí norského fjordu má svojí příznačnou náladu.

Deyl Osvald Alvingová Vávra Danzerová Hurtův Rydlův

28 article Hudba.

Hudba. + Zpěvohra Národního divadla. Obecný nedosta- tek tenorů a z něho často se vyvíjející tenorové ktise nutí rozumné správy divadelní zavčas pečovat o zákryt. Nečekajíce na nabídku, samy hledají, jak dovědí se o hlasu, který by něco sliboval, poji- šťuji si jej tím, že dávají pěvce na svůj účet vzdě- lati. Takový je též případ pana Valentin Šindlera, nedávno ještě alumna olomouckého semináře. Upozorněno na jeho fond hiasový. Národní divadlo dodalo mu odvaby k změně životní dráhy- Půl leta cviku ve Vídni u Robinsona, a sluha boží zapaluje oběť na olláři Apollonově a jeho hu dební Musy. Euterpy. Stalo se ve středu, kdy dabu toval jako Hofmann v Ofenbachových stejnojmen ných povídkách. Přináší si pro pěveckou dráhu sku. tečně pěkný fond hlasu, slibující vývoj. Také cit zdá se míti na pravém místě, smysl pro živost hry i n jevišti zcela způsobný zjev. Ovšem jest jeho výcvik ještě v plenkách. Zneužívá prsního tónu k forsování pro hlas nebezpečnému, se stanoviska hudební frase a dramatického výrazu pak zhusta nevkusně a ne odůvodněně. Krytý tón nemá ještě úplně v moci a nevysla- čuje jím, jak znáti byto v benátské scéně. Zpěv jeho pohybuje se dosud jen v extrémech: buď »napalojee lóny, jak se v zpěvácké hantýrce říká, buď tlum hlas. Vyrovnaného tónu dosud od něho neslyšeti Mohli bychom poukázali ještě na jiné hranatosti Ale víme, co znamená prvý křest na jevišti, s jakým rozechvěním je spojen, i jaké nesnáze jest začáteč- nikovi teprve zvolna studiem a praksí odstraňovati si na jevišti s cesty. Když je talent a materiál hla sový, přemohou se. A debutánt slibuje míti obé.

Šindler Apollonův Euterpé Hofmann Vídeň národní divadlo Musa

29 article

Marko Vuškovič prospěl mladistvě svěžím hlasem trojité své úloze, ač je naň poněkud hluboká podání líbil se nejvíce jako Dapertutto, kde výkon byl nejso aměrnější. Jeho Coppeliovi chybí to, čeho jeho dr. Mirakel má příliž mnoho: demonič- nosti. Výslovnost není vždy srozumitelna, zpěv Vuško- vičův má však ušlechtilost a výraz. Pl. Boguck je stejně rozkošnou, koloratarně vybroušenou Olympií, jako poetickou a dramaticky pravdivou Antonil. Ne- nahraditelným ve své komice je p. Krössing Koncert Nedbalova orchestru. Z Vídně,s ledna. Orchestr hudebních umělců, Hízený Oskarem Nedbalem, měl včera 5. koncert. K veliké dvorane hudební společnosti, de posledního místa natřískaně sehrál dvě skladby vlašské „Houslový koncer!“ v valda. „Veseloherní ouverluru „Slnizaglia a dvo skladby německé: Brahmsův „Houslový koncert“ Schuhmannovu čtvrtou svmíonii D moll, Hiouslovs part měl virtuos Bedřích Kreisler, umělec veliké vy- spělosti a také velikých tónů, jehož výkon právem provázen byl nejbouřlivějším polleskem. Nejlépe se- hrána symfonie Schuhmannova, která tlumočena ne- jen řízně, ale také s neobyčejným pochopením a pro- hloubením. Oskaru Nedbalovi dostalo se obecenstvem hlučných a trvalých ovací.

Vuškovič Mirakel Krössing Nedbalův Nedbal Brahmsův Schuhmannův Kreisler Olympie Vídeň svmíonie D moll

30 article

+Kubelíkův koncert dne 10. t. m. o 1/45. hod v Rudolfině. Program: 1. Lalo, Symíonie, espagnol (Jan Kubelík): a) Bach Toccata a Fuga D-moll, b Rubinstein, Staccato eluda op. 23. č. 2. (Al. Raáb) 3. Pazanini D-dur koncert s novou kadencí od Jana Kubelíka (Jan Kubelík). 4. R. Friml, Z cyklu „Na viole d'Amour“: a) „Jak podzim duší mou“i, b „Stesk“, e) „Sen blažený duší mou táh“ (zpívá Kare Hasler). 5. Fibich: a) „Z nálad“, b) Dvořák: „Humo- reska“, c) Hubay: „Scéne de la Csarda“ č. 2. (Jan Kubelík). Č. 1., 2. a 3. jsou s průvodem orchestru „České Filharmonie“ řízením dra. Zemánka. Kon- certní klavír Petrolův ze skladu Mojmíra Urbánka. K zejtřejšímu koncertu jest k dostání již jenom ne- patrný počet sedadel v I. přízemí po 8 K; oslatní všechna místa i lože jsou vyprodána Předprodej pouze v hudebním a klavírním závodě Mojmíra Urbánka v Hlávkově paláci.

Kubelíkův Lalo Symíonie Kubelík Bach tokáta Rubinstein R Friml Sen Kare Hasler Fibich Dvořák Zemánek Petrolův Urbánek Huma Pazanini Ddur Na viola d ' Amour Scéne jít le Csarda Český filharmonie Kon Hlávkův palác

31 article

+ Večer písní. Julie Culpová, národní hollandská pěvkyně, uspořádá ve čivrtek dne 14. ledna o 148 hod. večerní v Rudolfině večer písní. Julie Culpová zpívá písně od Brahmsa, Schuberta a Rich. Straussa Listky v hudebním závodě Em. Wetzlera, Ferdinan- dova třída č. 36 Telefon 2457 + Vyznamenání. Dne 4. ledna t. r. meškal u hudebního skladatele Jans Maláta tříčlenná de- putace zpěváckého spolku „Malát“ v lázních Bělo- hradě v Čechách a oznámila mu, že byl jmenován čestným členem téhož spolku pro zásluhy o spolek a českou hudbu vůbec. Byl mu odevzdán krásně proa vedený diplom čestného členství + Kubelíkovo tournés po Rusi. Z Vídně, 8. ledna. (Zvl. tel. „N L.) Pro příští Kubelíkovo ruské tournée jeví se ohromný zájem. Časopisy nadšeně oznamují, že konečně po pěti letech vrací se Kubelík na Rus. První koncerty ve Varšavě, v Petrohradě a Moskvě jsou již nyní úplně vyprodány. V těchto městech nutno pořádati řadu koncertů dalších. + Hudební jednola posluchačů čes. vyL. škol vyzývá kolegy zpěváky, aby ze zúčastnili zkoušek sborových k večírku, pořádanému ku poctě francouz- ských studentů dne 20. ledna. Zkoušky v úterý ax pálek o 7. hod, v Klementinu č. 4

Culpová Brahmsa Schubert Rich Wetzler Ferdinan Jans Malát Malát Kubelíkův Rus Kubelík lázeň Bělahradit Čechy Vídeň Varšava Petrohrad Moskva Klementinum Straussa Listka spolek pro zásluha o spolek N L