1
masthead
26. listopadu 1904.
2
masthead
Příloha „Národních Listů
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. listopadu. (Doplňo v a e
říšská volba ve Lvově.) Lvovská
obchodní komora volila dnes poslance do říšské
rady místo zesnulého posl. Piepera-Poratyňského.
Zvolen byl 25 z 30 odevzdaných hlasů Ivov-
ský starosta Malachowski. Pět lístků byl
prázdných.
V Praze, 25. listopadu. (Zprávy z Uher.
Značný rozruch i ve vládních kruzích uher-
ských způsobil otevřený list, jímž hr. Julius
Andrássy ospravedlňuje své vystoupení z libe-
rální strany. Jeden z dopisovatelů vídeňských
listů nespokojil se samotným listem Andrássyovým
a vyžádal si v rozmluvě s hrabětem vysvětlivky
k některým místům listu. Hr. Andrássy potvrdi
opělně, že dissidenti liberální strany nepřipoji
se k opposici; za to však nový jednací řád.
přijatý způsobem nezákonným, nebudou poklá-
dati za platný, v čemž se ovšem budou shodo-
vati se spojenými opposičními stranami. Na
dotaz, jak si představuje rozuzlení nastalé sple-
tité otázky, hr. Andrássy odvětil: »Porušen
práva musí býti odčiněno, sice je rozuzlení ne-
možno. Tisza ve své akci půjde ovšem dále.
Pieper
Poratyňský
Malachowski
Julius Andrássy
Andrássyův
Andrássy
Tisza
Praha
Lvov
Zvolen
Uhry
Hradec
6
article
Nenáležiť k lidem, kteří se zastavují na polo-
vině cesty. Dojde tedy na skandální výjevy ve
sněmovně. Rušitelé pořádku budou buď ze sně-
movny vyvedeni, aneb se jim zabrání vstup do
sněmovny. Ale jest otázka, bude-li možno t
provésti. S opposicí, čítající 150 hlav, není po-
řízení snadné. Těžko si představiti, jak by bylo
možno vyhoditi tolik poslanců. Kdyby pak by!
úmysl, do sněmovny je nevpouštěti, obešli by
jej snadno tím, že by sněmovnu vůbec neopu-
stili. Mohou ve sněmovně i nocovati. Za tako-
vých poměrů nezbude asi nic jiného, než
dopomoci porušenému právu opět k platnosti. Hr.
Tisza jest muž velikých schopnosti, jest čistý
charakter a upřímný člověk; jest ovšem také
fanatik a přímo s fanatickou vírou lpí na my-
šlence, že uherský parlament musí býti zachrá-
něn od terrorismu menšiny a sice zostřením
jednacího řádu. Dle jeho přesvědčení jiná cesta
není možna. Jest to jeho dlouholetý plán a proto
jiné cesty ani nehledá.«
Spojená opposice měla včera ně-
kolikahodinnou poradu, v níž jednáno o tom,
jaké kroky se mají podniknouti proti Tiszovu
násilí. Návrh, aby opposiční poslanci účastnili
se demonstraci jako vůdcové, byl zamítnut.
Učiněna však úmluva, dle níž si opposiční strany
pro případ rozpuštění sněmovny a vypsání no-
vých voleb zabezpečují navzájem dosavadní
državu. Dle této úmluvy žádná opposiční strana
nepostaví kandidáta v okrese, jejž nyní zastu-
puje opposiční poslanec jiné strany; naopak
budou podporovati nynějšího poslance proti
kandidátu vládnímu. Úmluva talo byla schválena
všemi opposičními stranami.
Tiszův
Hradec
Tisza
7
article
V Praze, 25. listopadu. (Z rozmlu vy
s posl. Biankinem.) Vídeňská korrespon-
dence »lnterview« uveřejňuje následující mínění
posl. Juraje Bankina o vnitřní situaci: Za trva-
jících politických zmatků parlament jest stále
práce neschopen a kabinet otřesen. I kdyby za
některé ústupky přestala česká obstrukce, musí
se bráti do počtů možnost obstrukce německé.
Na zlepšení situace mohli bychom doporučiti
toliko vyrovnání česko-německé. My Ji ho-
slované jsme s Čechy solidární
žádáme, aby se splnily jich poža-
davky pro Čechy, Moravu a Slezsko
právě tak, jako oni podporují naše požadavky
pro Dalmacii, Terst a Istrii. Pokud se týče ny-
nějšího sporu o vlašskou universitu, Jihoslované
nečiní nijakých námitek proti zřízení takové
university v Roveredě nebo v Tridentě, kdežto
proti Terstu musili by protestovati všichni Slo-
vané vzhledem ku převaze slovanského obyva-
telstva v Terstu a na Přímoří.
Bankin
Jihoslovan
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Dalmacie
Terst
Istria
Tridenta
8
article
Ostatně pro vlašskou universitu sotva by
se v parlamentě shledala potřebná většina, po-
něvadž by proti ní hlasovaly i četné německé
frakce. Vlašsko-slovinská universita v Terstě,
pro kterou by snad byli Slovinci, nebyla by
zase po chuti Vlachům. Universitní otázky —
neboť po vlašské přijde ihned zase na řadu
otázka university české — zmaří všelikou plodnou
práci říšské rady a proto § 14. vsloupí opět ve
svá práva. Není však vyloučeno také odstou-
pení nynějšího kabinetu. Také nový úřadnický
kabinet, změna jednacího řádu neb rozpuštění
sněmovny byly by prostředky jen pro nejbližší
okamžik. Bez radikální reformy říš-
ské ústavy ve smyslu federačním
není východu ze zmatků, jimiž tepí
Předlitavsko a Zalitavsko. Neboť také v Uhrách
vzrůstá rozhořčení nemaďarských národů proti
novému školnímu zákonu a s ním rostou proudy
proti nynějšímu systemu. Podobně i v Chor-
valsku, kde by čistě volby přivedly do sněmu
silnou opposiční většinu. Radikální změna sy
stemu v celé říší — takový jest klič uzdravení
našich politiekých poměrů a zahájení doby
plodné národohospodářské práce.
Vlach
Vlašsko
Terstě
Předlitavsko
Zalitavsko
Uhry
Chor
9
article
Ze Záhřeba, 23. listopadu. (Obrat ve
vládním směru?) Záhřehským obecním
volbám, konaným minulý týden, přikládá se zde
značný význam politický. Neušlo pozornosti, že
nynější vláda chorvatská nehnula ani prstem,
aby zachránila dosavadního starostu Mošinského
a jeho stoupence, kteří se dostali do obecní rady
s pomocí bývalého bána hr. Khuena -Hlédervára
naopsk bylo zjištěno, že úřadníci na vyšší poky
hlasovali pro kandidáty »neodvislého měšťan-
stva« proti kandidátům panovavší dosud na rad-
niei strany maďaronské. Proto také hned po vol-
bách odebral se starosta Mošinský k předno
stovi vnitra Šumanoviči, rodilému Srbu, a vy-
týkal mu, proč ho nevaroval hned před vol-
bami, aby mohl v čas složiti mandát a ušetřiti
si ostudu, která ho nyní očekává. Šamanovi
mu odvětil suše, že vláda si učinila zásadou,
nevměšovati se do obecních voleb. Ale zde se
soudi, že koalice mezi vládou a stranou Obzo-
rovou, která byla zjevna při obecních volbách
záhřebských, objeví se také při příštích volbách
sněmovních, při kterých se sjednoti strany, jež
se spřátelily s dualismem a pracují pro smín
srbsko-chorvatský, proti straně krajně radikální
a protisrbské, jakož je Frankova čistá strana
práva.
Mošinský
Šumanovič
Srba
Frankův
Záhřeb
10
article
Z literatury.
Z literatury.
Prospekty.
22 — Zákon o povinných výtiscích, jež jsou
tiskaři a nakladatelé povinni odváděti státním
neb zemským knihovnám v Rakousku, v Něme-
cku, ve Francii, shromažďuje do bibliotěčních
depůts nejen laciný materiál studijní, ale tak
hojně podivné, na pohled často bezcenné pro-
dukce literární, od divadelních cedulr a snub-
ních lístků, až do zvláštních otisků, konfiskova-
ných čísel novin, a zapovězené literatury.
Z tohoto nejrozmanitějšího materiálu dovedou
v knihovnách zahraničních vytvářet pozoru-
hodné sbírky zvláštností, důležité pro studium
literatury, uměleckého průmyslu, kulturníhoi
sociálního života. Bud záliba knihovníka, nebo
někdy zvláštní ráz literatury, do knihovny do-
dávané, pomáhají tu vytvářeti podivné, někdy
zdánlivě kuriosní, vždy však zajímavé sbírky.
Na své pouti po knihovnách, poznal jsem
jednu, na pohled méně cennou, přes to však
obsahem zajímavou. Byla řada pečlivě číslova-
ných škatul, dle let spořádaných a prospekty
naplněných. Sbírka prospektů z nejrozmanitěj-
ších oborů. Výstavy, finanční podniky, huma-
nitní, vědecké, zábavné spolky, časopisy, učené
společnosti — návrhy, nápady, přípravné kroky
plné ideálů i střízlivé rozpočty činů, chystaných
do budoucna, vše tu odpočívalo ve své chudě
neb skvělé a barevné úpravě, v úhledných sva-
zečkách, rozděleno jen z hruba včeně, dle ob-
sahu, jako materiál pro příštího pracovníka.
A zdály-li se poslední svazky, úžasně vzrostlé
proti starším, málo ještě zajímavé a cenné pro
současníka, sbírka starších, čím dále na zad.
více poutala pozornost, když jste se probírali
těmi plány práce ještě nevykonané, a pročítali
stručné, střízlivé poznámky na okraji, s jakým
se který ten podnik setkal výsledkem.
Rakousko
Nout
Francie
Buda
11
article
Sbírka literární, sestavená i retrospektivně
z časopisů, nové podniky oznamujících, působ
podivným dojmem. Co tu mrtvých myšlenek
co marně vykonané práce, co plánů zkažených,
co snů neuskutečnitelných a neuskutečněných!
Bylo mi opravdu lito, že jsem si svého času ne-
pořizoval sám podobnou sbírku. A kdykoliv
dnes ještě dostávám nadšené provolání o zalo-
žení nového listu, vyzvání k novému literárnímu
podniku, vždycky si vzpomenu na tu sbírku
žloutnoucích listů, která je výmluvnou kroníkou
ne činů, ale snah a chtění.
O čem by vyprávěla sbírka našich pro-
spektů za posledních padesát let?
12
article
České spisy
* Jaroslav Kamper: Bílá láska. Histori
jako tisíc jiných. U J. Otty v Praze. 1904. Za K 4.—
Průměrný pražský člověk, v Praze rodilý, Praze
uvyklý, celou duší lnouci k jejím ulicím, obmezený.
bláhový sobeček, ofliciál Vorel, boháč a starý mlá-
denec. Prázdnota živola ho nutí tedy, oženit se! Ale
námluvy proli všemu nadání dopadnou nedobře. Ko-
nec. — Tato prajednoduchá „historie jako tisíc jiných
je předmětem obšírného líčení na půl třetího sta slran
Co na těch stranách vlastně všecko je? Situace po-
čáteční při prvním čtení zdá se titěrná a nudná, šo-
sácká pravšedními hovory starých mládenců. Ale
krásné líčení Velikonoc a pocit neshody mezi mo-
hutností obrazu a nicotou děje brzy poučí, jaké
sta novisko třeba zaujati. Předmětem románu není
příběh „bílé lásky“, ani figury, ale celek pražského
živote jednotně vnímaný, komponovaný a náladami
proniknutý. Je to román pražský. Vidíte tu ka-
mennou nádheru věžatou? A ty malicherné lidičky
v ní ženouci se v divém shonu za malichernými
zájmy? To není ještě celek. Lidé jsou malicherní
ale jsou lidé. A co je lidské, je lidem vždy drahé
zvláště v umění. Lichotně důvěrně podrobnosti získaj
duši. Jindy je přeskakujeme, kde sám děj svou zvlášt-
nestí napíná. Žde je děj obecný, každodenní, dopřává
nám času, abychom si dobře prohlédli scenerie, po-
kochali se vyhlídkami, pohledy a náladami. Je tu
s dokonalou účinností vylíčená hudba Beethovenova,
překrásné chorály zvonů, je tu celá stará Praha
malostranská, večerní svity, panorama Hradčan, mu-
miovité paláce a kláštery, věčná poesie tklivé zádum-
čivosti. A v tom ve všem živé srdce, tlukot lidské
touhy, formy života všedního na pohled, ale hlubo-
kého. Rozkvetlá touha v pozdním jaru, nářek ubit
mladosti, lásky pláč, jásot tiché radostné duše, v ní
Kamper
J Ott
Vorel
Beethovenův
Praha
ko
Hradčany
Bílá láska
bílý láska
13
article
Vbk
bílý vypučel květ atd. Utěšená kniha.
* Teréza Novákova: Jan Jílsk. (Román,
Nákl. Jos. R. Vilímka v Praze. 1904. Za K 3.—
Věrná kniha česká, z oněch, které milují a věří
i když všecko vůkol chladne, a koná vytrvale spra-
vedlnost, kde by svět chtěl přikrývati křivdy pláštěm
zapomenutí, aby měl pokoj. Jiráskovi Psohlavci po
instili Kozinu Sladkého, Jan Jílek Novákově pomsti
východočeského mučedníka pro víru. Pravda poznání
věrnost podání, vroucí cit a psychologická obraznost
která dovede z mrtvých pozůstatků a kusých tradie
složiti životný celek, jsou podmihující vlastnosti formy
autorčiny. Předně byl živý zájem o drahocenné tradice
českého utrpení v lidu na Litomyšlsku. Potom pilná
příprava a zevrubné studium materiálu živého a za-
šlého. Příběh Jílkův byl shledán dychtivě a s vrouc
pietou, byl zažit a s tichou rozkoší pozorně a přesně
vypsán s vědomím znamenitého nálezu. Krajiny
mísla, lidé, řeči, vše je přirozená pravda a život
Mysl i cit je čtením rázem zabaven. Na analysu není
času, co dozníva, je silný dojem citový. V duši českou
jakoby vnikala okny románu poplašná zář nočních
požárů. Ten obraz burcuje z klidu a pohodiné bez-
starostnosti, zaplašuje sobeckou, pošetilou netečnost
Tak u nás hořelo! praví román. A hoří dosud. od-
povídá uvnitř náš dojem. Radostné vílězství rationa-
lismu nad pitomstvím pověrečnosti a fanatismu u nás
desud se neslaví. Obraz Jílkova utrpení koná očistu
jako drama. Kniha oře úhor český a zasévá símě
debré, poskytujíc novočeské duši možnosti, aby byla
účastna starého českého utrpení. Látky k úvahám
a poučnému rozjímání hrne se z knihy bohatý proud,
na př. o kulturní hodnotě příčin vystěhovalectví staro-
českého a nynějšího a j. Život budí život. Vbk
* Jiří Sumín: Zrádné proudy. Román. Nákl
Jos. R. Vilímka v Praze. 1904. Za 4 K.
Teréza Novákův
Jílsk
R Vilímek
Jirásek
Kozina
Sladký
Jílek Novákův
Jílkův
Sumín
Praha
Litomyšlsko
14
article
Kus života, těžký, balvanovitý, urvaný z ob-
sáhlosti celku těla českého, zvedá se tu prudcea
mocným rozmachem. Výzbroj autorova je bohatá, bo-
hatství představ, přesnost pozorování a vybavování,
ochota slov veliká. Zvláštní je jistá směs tvrdého
mužského výrazu s ženskou něžností. V líčení krajin
plno květin a naivních komparací, až zálibná piplavost
Jinde v ději bujnost, opojenost ohromné slapy selské
síly. Život nadherný, rozkypěný, lelně bujarý, ole
vřený jako maso rozkrojeného citronu, vonný a vábný
je v první části příjemnou kořistí románu. Život ve
mlýně. Středem je lidský stroj, kuchařka Polda, jej
řádění kolem plotny je nejsilnější obraz díla. Smy-
slnost je tu ještě uzákoněna, jako oheň v peci. Ale
pak propukne jako živel špatně střežený a zuří po
celý román. Předmětnost, přísná spravedlnost, soucit
s otroky nezmožitelných vášní, vznáší se nad výhní
tcho děje života. Zbytečně se nic neobnažuje ani
nemoralisuje, ale slyšet je sílu rozdivočiných útoků
samčích a malomocné kvílení obětí, bránících se
marně všemocným pudům. Bílá Psyche v objetí Fauna
Tragický zápas ušlechtilých tužeb a lidské intelligence,
hledající řečiště a zákon života s temnou, zákeřnou
mocí opojných rozkoší chvíle (zrádné proudy). Život
„Zrádných proudů“ je tuhý boj udýchaných jednotek
o existenci, rvačka o kus půdy lidí chudých a po-
topených. Obmykají pružnou hadí silou kořeny a pně
existencí šťastnějších, chytají se na ně smyslnými
vnadidly, rdousí je a rádi by s nimi vzhůru. Života
vnitřního je málo. Konrád je v zajetí ženskosti jako
ryba pokrytá pijavicemi. Boj parního mlýna o exi-
stenci je vylíčen pouze básnickým obrazem. Myšlén-
kový svět jasný, vítězný a smírný nenabyl místa. Vězí
to asi v názoru autorově, jenž vidí v duchu úžasnou
splet rvoucích se bylosti a drama nekonečně, v něm
Konrád
15
article
otfzka po štěstl a zaostatněm vytvořenl Eivota j
marná a bláhová. Pravdy smutné, ovzduší těžké
dusné. Některé praktické poznatky názorně podány
j blahobytnost zílí, ale jen za jistých podmínek kázně
společnosti; bída ničí, ade i zvedá, opět tak: osudu
Vbk.
svého strůjcem býti: řídké umění atd.
* Dr. Alois Lang: Buddhismns. Nákl. R. Pa-
pouška, knihkupce v Moravské Ostravě, 1904. Za 3 K
Především třeba připomenouti, že pěkná tato
knížka není plodem exotické zábavy učeného di-
leftanta, nýbrž práce dobře zaměřeného cíle a užitečné
služby národní. Není pro filosofy, nýbrž pro obecen-
stvo, nepřichází dělat propagandu buddhismu, nýbrž
naopak, poučovat o pravdě nebezpečné věci a škod-
livého směru. Dobrá předmluva připomíná omluvy
Štítného a Dalemila. Autor dlouho čekal na český spis
o buddhismu a když se ho nemohl dočkati, napsal
ho sám. Ví o námitkách, že nejsa „mistrem“ píše
o věcech mistrovských a že o nich píše laikům, ale
odmítá je, jsa si vědom poctivé vůle a vykonané práce.
doktor
Lang
Buddhismns
Štítný
Dalemil
Ostrava
16
article
Je to příspěvek české mysli k rozřešení otázky sou-
časnosti: Kristus nebo Buddha? Neodpírá však těm.
kdož u nás praví, a je jich nejvíc, že žádný z obou,
nýbrž radost živola. Právě, že je buddhism popřen
radosti života, posílá o něm tuto knížku do českého
světa, srozumitelnou orientační pomůcku sestavenou
z hojných pramenů. Netřeba býti znalcem, aby vy-
svitlo několik užitečných poznání z díla: Předně
chyba je, že se křesťanství směšuje s buddhismem
Křestanství nejen nevyšlo z buddhismu, ale je pravým
jeho opakem. Buddhismus je výstřední pessimism
nauka aristokratická, neboť Buddha odmítal nešťast-
níky, ubožáky a mrzáky, odmítal zločince; odmílal
však i ženy. Buddha nepřišel k chudým a malým, ale
k náčelníkům a vzdělancům. Příkré jeho učení pře-
mohla láska, cit vznešené jeho ženy Yašodhary
Kristus nebo Buddha
17
article
Buddhism je v důsledcích čirý nihilism. Nic nedělat,
nic nechtít, nic nemít. Mnich středověku křesťanského
chtěl aspoň duši a boha, buddhista nechce ani duši
ani boha, chce jen uniknutí bolesti života. Ale přece
je užilečno čtenáři udělat si parallelu vývoje kře-
sťanství a poměr jeho nynějšího stavu k původní idej
pomocí dějin buddhismu. Toto praví vývoj buddhismu,
a platí to také o křesťanství. Moudrému napověza
Buddhovo učení bylo přehluboké, a bylo jen jeho
Učedníci ho nepochopili. Unikal materialisované před-
stavě boha, oni učinili bohem jej samého. Neznal kultu
ani obřadů, a nechtěl ani soustavu náboženskou, ale
jen spásu od bolu a strachu před smrtí, oni udělali
z nauky náboženství, nadělali obřadů atd. Obliba
buddhismu v nynějších novoidealistických proudech
je tedy bludná a proti duchu času. Křestanství je výše,
ale ovšem pravé. Mussetovo odmítnutí je už dnes
arachronism, křivda a nedorozumění. Věřících je málo,
nehledajících bohužel nejvíc, vinou sprostého forma-
lismu ve všem a vinou materialismu. Nejlepší jsou
hledající. To dodáváme ze svého.
Vbk.
Buddhův
Mussetův
18
article
* Kanteletar. Finská národní lyrika. Přeložil Jos.
Holeček. Svázek II. Nákl. vlastním. Nový svazek
finské lyriky při všl svéráznosti, podmíněné zvlášt
nostmi přírody a kmene, jeví i v těchto zpěvech
značnou podobnost s písní slovanskou, ba mnohdy
i s českou. Krásná »Modlitba za mír«: »Ukko, Pane
na výsostech, Jamalo náš na nebesích, navrať mír
pokoj zemi, sjednoti svůj národ Suomi, vyřkni krásné
slovo, dej, o dej mír Karelii!« — Přímo náš chorál
»Hospodine pomiluj ny !«
* Michail Jevgrafovič Saltykov Sče-
drin. Bajky. Ruská knihovna, red. Pavel Papáček.
sv. XLII. Nakl. J. Otto. Drobné bajky po způsobu
ezopovském obsahují dávku nejžíravější satyry na
ruskou společnost a při vší trpkosti tolik rozmarných
nápadů, že čtení poskytuje skutečný požitek. Autor
kárá pošetilost a špatnost na všech stranách, nešetř
ani konservativců, ani liberalů, šleby dopadají rovno-
právně na všecky strany, nedá se oblouditi sebe
zvučnějším heslem, ba naopak, stíhá prázdnotu hesel
parodujícím, pathosem.
Dr. J. Šimsa, Ošetření duševně chorých doma
i v ústavech. Lidové rozpravy tékařské, red. MUD
Haškovec, řada V., čís. 9. Nakl. J. Otto. Autor
bývalý ředitel zemského ústavu pro choromyslné
pojednav o sociálním a národohospodářském významu
chorob duševních a o bistorickém vývinu názoro
o chorobách duševních a jich léčbě, vykladá zásadv
moderní léčby a účelného zařizení léčebných ústavů
poučuje, kterak nakládali s osobami duševně cho-
rými před dodáním doléčebných ústavů a poukazuje
na posavadní nedostaíky našich poměrů, podávaje
svoje názory o jejich nápravě.
* J. Štolba. Z dramat živola. Korunová knihovna
»Máje«. Pořádá Franlišek Herites. Roč. I., sv. l.
Jos
Holeček
Jevgrafovič Saltykov Sč
Pavel Papáček
svatý . XLII
Otta
doktor
J Šimsa
J Štolba
Franlišek Herites
svatý . l
Karelie
Suomi
MUD Haškovec
19
article
Nakladatel »Máj«. Svazek obsahuje dvě povídky
»Otec« a »Pod farní střechou«. Autor dovede svým
vypravováním vzbuditi účastenství čtenářovo pro po-
vahy, jež líčí a také osnovati zajímavý, napínavý
děj, ať tu jde o tragický konec první povídky,či
o klidnou idylku ze staré fary s knězem idealistou
a vlastencem v zápasu s mladým, zelotickým kapl-
nem. Kontrasty, vyplývající z různosti povah, líčí
s účinnou názornostl.
* Jaroslav Vrchlický, Episody. Poetické be-
sedy »Máje«. Pořádá J. Vrehlica ý. Sv. 1. Nakla
datel »Maj«. Výpravné zpěvy z let 1902—1904 ob-
sabují látky z klassického starověku, z doby renais
sance a delší epickou báseň »Jan Želivský«. Básnicke
črty s charakteristikou doby a filosofickou pointou
zvučným, svěžím veršem. Děj básní, nezdržován re-
flexemi, probíhá s klidem epickým.
Vrchlický
J Vrehlica
Želivský
20
article
* Julius Skuhravý, Ornament. 100 tabulís
1400 barevnými obrazy a slovným doprovodem. Na
kladatel I. L. Kober. Pořadatel upravil sbor slobo
vých ozdob všech období, použiv díla Dolmetschova
a jiných. Slovný doprovod obsahuje stručné charak-
teristiky slohů a period umění s čelnými instruktiv
ními illustracemi. Dilo bude nejen učebnou pomůcko
pro obory uměleckého průmyslu, ale i pro přátel
umění
* Babička Boženy Němcové. K poznámce lite
rární rubriky (čis. 313 »Národních Listů«), že na
kritické vydání autorky významu Boženy Němcové
musili jsme čekati 30 let po její smrti, píše nám pan
Fr. Zákrejs, býv. redaktor Ústřední kmihovny a Ná-
rodní bibliotéky: Znění »Babičky« od Boženy Něm
cové, jak jsem je pro firmu I. L. Kobrovu svým
časem vypravil a jak je tato firma tehdy zejmena
v sešitě 105.—110. »Ústřední knihovny« tiskem uve
řejnila, jest vydaní kritické, na základě všech
dřivějších vydání »Babičky« svědomitě zredigované
a zejmena i zkomolenin sproštěné, a nesrovnavá se
tedy s pravdou, že »jsme mosili na krilioké vydání
»Babičky« od Boženy Němcové čekati třicet let po
její smrti.
Julius Skuhravá
I L Kober
Dolmetschův
Němcová
Zákrejs
Božena
Kobrův
Francie
Německo
I . L
21
article
Z českých listů.
Z českých listů.
* Živa charakterisuje anglického filosofa He
berta Spencera, jenž položil základ moderní theori
vývojové, těmito slovy: „Jeho celý filosofický systěm
i život připomíná dvě věty z Gorkiho: proč žijeme?
K vůli nejdokonalejšímu. Spencer, muž „nestudo-
vaný“, odmítl doktoráty 5 universit, tituly 9 akademil.
všechny řády mocnářů i baronství anglické, zemře
nebohat, neženat, protestuje proti válce jihoafrické.
Charakter pevný, ušlechtilý život. vyplněný snahou
konati povinnosti vůči všem a všemu.
* Poslední sešit „Věstníku České Akade-
mie“ přináší obsáhlý článek prof. Pastrnka o dopi-
sech Kollárových. Je to 17 dopisů Kollárových, dosu
neznámých, důležitých jako dokumentární doklad
pro milestný poměr Kollárův k Bedřišce Schmidtově
Ke článku připojen věrný otisk dopisů.
* Ve „Volných Směrech“ F. X. Šaldova
meditace o Slovácku „Ležela země přede mnou, vdova
po duchu, který odešel.
* Revue v neurologii a psychiatrit
referuje o bojovném spisu Mobiově: „O fysiologické
slabomyslnosti ženy“ a staví se velmi určitě proti jeho
Čtenář.
nesprávným důkazům.
Živa
He
Spencer
profesor
Pastrnek
Kollárův
Schmidtův
F X
Šaldův
Slovácko
22
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* Vdova po malíři Henryku Siemiradz-
ském neprodá villu manželovu v Římě, jak se pro-
slýchá, nýbrž učiní z ní museum praci manželových
i veřejně přístupné. Pracovna Slemiradzského zůstane
v tomtéž stavu, jako za života umělcova.
* Synu Adama Mickiewicze usnesl se sněm ha-
ličský platiti doživotní pensi 4000 K. Město Lvov
uspořádalo mu banket, v němž akcentována jeho zá-
služná činnost ve prospěch polské kolonie v Pahiži
Monumentálné dílo polského ethnograla Kario-
wicze „Slovník polských dialektů“ po smrti
autora uvázal se dokončiti professor slovanské filo-
logie na universitě krakovské, Jan Loš, bývalý docent
university petrohradské, pracovník na poli ethno-
grafie.
*U Vilna zemřel polský novinář a novellist
Jan Luba v 50 lélech svého života; absolvovav
universitu krakovskou, věnoval se žurnalistice, za-
ložil polské divadlo ve zněmčilé Lodži, byl učitelem
dekoračním malířem a zase novinářem. Těžký živo
podryl jeho zdraví předčasně.
V Moskvě oslaveno jubileum 50letě literánn
činnosti universitního professora a historika D.
Ilovajského, jenž zvláště svými „Dějinami Ru
ska“ se proslavil.
* Novinkou v polské dramatické literatuře je
rodinné drama F. Rittnera „V malém domě“. Lékal
zastřelí svou nevěrnou ženu, je souzen a osvobozen
Vrací se domů, všichni se od něho odvrátili. Osamo-
cen, učiní mukám konec výstřelem — do sebe. Hra
vzbudila prý hluboký dojem.
*Na sříceninách „historického divadla“ v Petro
hradě vzniklo nové, lidové divadlo, věnovaně
výlučně vážnému dramatu za vstupné nejnižší. Ře-
ditelem je herec carského divadla Nikolskij.
* Divadelní sensací petrohradskou je přepraco
vání románu L. N. Tolstého „Vzkříšení“ na
drama; hraje se na třech divadlech v trojím zpraco-
vání, všude před plnými domy.
Siemiradz
Mickiewicz
Loš
Jan Lubo
D Ilovajský
F Rittner
Nikolský
L N
Tolstý
Řím
Lvov
Vilno
50
Lodž
Moskva
Petra hradit
malý dům
lidový divadlo
23
article
„Dubrovnik“ vřele doporoučí dílo Srb
Gopčeviče „Slara Srbija i Macedonija“, nejobsáhlejší
a nejlepší dílo moderní o Macedonii. Autor podává
tu nejen země- a dějepisný obraz Macedonie, než
i ethnografický, literární, školský a politický.
* Nynější předseda kola polského hr. Vojtěch
Dzieduszycki není jen politikem, ale i filosofem
a belletristou. První jeho práce byly filosofické. Z těch
největšího uznání dobyly si „Dzieje rozwoju umyslo
wego w Europie“. Poznav literatury západní i vý-
chodní napsal řadu novell „Powiešci Wschodu i Za-
chodu“. Úspěchu dosáhlo jeho drama „Bohdan Chmiel-
nicki“
* Triglavskou chatu „Kredavici“ na-
vštívilo letos 346 (oni 347) turistů 310 mužů a 3
dam: Slovinců bylo 184, Čechů 56 (1). Chorvatů9
Němců 43, po jednom Vlachu, Maďaru, Angličanua
Francouzi. V Aljažově domu od 7. srpna do 25. zář
bylo na 1000 turistů.
* Kritika ruská obírá se olázkou, proč Čech o
nenapsal rozsáhlý román, v němž byl by plně roz-
vinul své schopnosti. Teď vychází na jevo, že básník
román napsal, ale dotyčný redaktor jej nepřijal. Če-
chov nabízel román v insertech ke koupi, potřeboval
nutně peněz. Nikdo se nepřihlásil a román se ztratil.
Známo je pouze, že týkal se obrovského procesuo
kontrabandu, v němž byl zapleten jihoruský průmy-
slový svět
* M. Gorkij napsal drama „Dačníki“, v něm
nevystupují už „bosáci“, ale intelligenti, kteří sídlí na
dačách (villách) a hořekují tam nad osobními ne-
úspěchy. Hrdinkou je dívka, kterou tento všední živoh
* Ruští umělci vydají album illustrací k po-
víčkám A. P. Čechova. Čistý výnos věnují ve prospěch
raněných na Dálném Východě.
Slowianin.
dusí.
Srb
Gopčevič
Dzieduszycký
Powiešek
Chmiel
Čecho
Chorvat
Němec
Vlach
Maďar
Francouz
M Gorkij
Dačníki
Čechův
Dubrovník
Makedonie
Čechy
dálný východ
Slovinec
Slar Srbija
24
article
Z cizích revul-
25
article
* V červencovém čísle »Sammlung. Ge
meinnütziger Vorträge« vykládá dr. Johann
Weyde »o vztazích německého a českého jazyka«.
Vychází správně od úsudku, že tisfciletý úzký styk
národů musí se jeviti v poměrech jazykových. Leč
vykladatel nezdá se míti dosti povolání pro svůj
úkol. Především česky neumí: Na polovici uvede-
ných českých slov jest ve spisku zkomoleno. Stejně
nesprávně jsou psána slova ruská a polská. Cena
vývodů autorových vysvitá z několika ukázek. Če-
chové prý převzali křesťanství od Němců a proto
na př. jméno František vzniklo z německého Franz
(což latinské Franciscus není bližší oběma 7). Všechn
slova začínající hláskou sf« jsou prý původu něme-
ckého. Doklady »lalckrabě, ledrovati« ještě by ušly.
ale co s triviálními jako: »flek, fortel, futro, flus
atd., ba i »flamendr«, známá přezdlvka přímého hi-
storického vzniku! Anebo vlastní jména osob
Pravda, Čechové mají Riegra a Šolce, jako
doktor
Weyde
Němec
František
Franz
Čecho
Riegr
Šolc
26
article
Němci Schmeykala a Krzepka, jest a bude mísení
krve, ale není také znám vliv úřadní germanisacea
horačky překládací, která řádila v českých jménech
za Marie Terezie? Dr. Joh. Weyde připouští také
částečně vliv češtiny na němčinu, a to »nejen v Če-
chách a v sousedství, ale i v říši (výrazy z rolni-
ctví, kuchařství, plavectví atd.). Vliv německý n
češtinu bylo by především vykládati působením
všelikých cizorodých »zřízení« v zemi jazykem
úřadů, »vnitřní němčinou«, ve vojenství a pod. Sta
leté germanisační úsilí vlády nemohlo tu zůstati bz
nejškodnějšího vlivu na těleso jazyka, jehož bolest
ných stop nedovedlo jej zbaviti ani v půlstaletí ob-
dobí nejhorlivější očisťovací činnosti a literárního
rozvoje. Právě na příkladu jazyka, platícího právem
za zrcadlo národní duše a jeho kultury, možno pro-
vést nejpádnější důkaz: má-li národ kulturně pro-
spívati, že mu náleží míti své vlastní zří zení
K. R. St.
Němec
Schmeykal
Krzepka
Marie Terezia
doktor
Joh
Weyde
Stanislav
27
article
Bibliograňic.
* »Český Svět« vplul konečně do bezpečného
přístavu! Tiskárna Beaufortova tentokráte obstarala
jeho tisk. Nový nádherný svazek zdobí reprodukce
neznámých děl Myslbekových (na př. sv. Ludmila
atd.), Kafkových a řada pohledů do domácnosti
atelierů našich umělců: Ženíška, Schwaigra a Mysl
beka. V bohaté části časových illustrací zajímavým
jsou obrázky z pobytu p Gaye v Čechách. Admini-
strace nalezá se nyní v Praze II., v Jungmannově
třídě.
* MIlan Begovič: Život za cara. Zada
1904. Vydanje Hrvatske Knjižarnice. Sbírka s0netů
k současným událostem na dalekém Východě.
* J. Pavlík: Škola českoněmecké konversace.
Praktický návod. Druhé vydání. Nakladatel A Storch
syn v Praze. 1904.
* Krása našeho domova. Věstník »Svazu če-
ských okrašlovacích spolků v král. českém«. Redakcí
prof. Jiřiho V. Klímy. Roč. I. č. 1., Král. Vino-
hrady. Program měsíčníku shodný s rámcem činnosti
okrašlovacích spolků. Chce si všímati krasy našic
veřejných míst a buditi smysl pro společenskou
prostonárodní esteliku.
* Sbírka spisů pro mládež: Sv. 73. d
Václav Flajšhans: Hus, jeho život a dílo. S
68. F. J. Andrlík: Nerozluční. Povídka pro mlá-
dež. Sv. 70. F. J. Andrlik: Děti a zvížala. Naklad
dr. Frant. Bačkovský v Praze.
* Vilém Jan Doubrava: Náslin' hudební na
nky. Čásť 1. Nákladem vlastním.
* Dr. Jos. V. Bohuslav: Praktický rádce
v záležitostech politických. Nákladem dra. Frant
Bačkovského v Praze.
Beaufortův
Myslbekův
svatý . Ludmila
Kafkův
Schwaigr
Begovič
Zada
Hrvatske
J Pavlík
Storch
Krása
profesor
Jiři
V Klím
Král
Flajšhans
Hus
F J Andrlík
Andrlik
doktor
František
Vilém Jan
Jos
Bohuslav
Čechy
admin
Praha
Jungmannův třída
svaz če
Náslin
svazek . 73
František Bačkovský
28
article
* J. Procházka: Sto pohádek. Dětská knihov
na č. XIII Naklad. dr. Fr. Bačkovský
* Leopold A. Zeithammer: České Budějo
vice a okoli. Přírodní, národohospod., kuiturní a na
rodnostní poměry, dějiny, jakož i staré stavitelské
jiné památky. Nakladem vlastním
* P. A. de Alarcon: Třírohý klebouk. Přeloži
A. Pikhart. Světová knihovna č. 424 —425. Naklad
J. Otto v Praze.
* Česká knihovna. Seš. 120. Fr. Bílý
Od kolébky našeho obrození. Několik obrázků z dě
jin jazyka a písemuictva. Sešit 121. F. V. Vykou
kal: Dary přírody. Sbírka kulturních obrázků. Na
klad. J. Ollo v Praze.
* Josef Lukavský: Májová noc. Obrazze
života o třech dějstvích. Nákladem dra. Frant. Ba-
čkovského.
* Dr. Jan N. Woldřich: Všeobecná gsologi
se zvláštním zřetelem na země koruny české. II
díl: Geologie historická. Třetí čásť. Nakl. dr. Frant
Bačkovský v Praze.
* Seznam knih nových, vydaných za 15 le
(1889— 1904). Naklad. dr. Fr. Bačkovský v Praze.
* Božena Němcová: Babička. Upravil a úvo-
dem opatřil Jan Kabelík. Vybraných spisů Bož
Němcové. Díl V. V Telči. Nakladem E. Šolce.
* Život v přírodě. Desatero povídek. Pro mládet
napsal K. Evald. Přeložil K. V. Nákladem E. Šolce
v Telči.
* Bílá Hora. Se 2 dvoustrannými obrazy dle sta-
rých rytin, dekoračními linkami, vignetami a infor-
mačními obrázky. Nakladatel »Máj«. Obsahuje básei
»Oračova píseň« od Ant. Klášterského, »Bitva na Bilé
Hoře« Fr. Sekaniny, »Bělohorské památky« F. X
Harlasa a četné články drobnější.
* Divadelní knihovna »Máje«. Pořádá
JUDr. Jos. Štolba. Sv. 17. Bronislav G. Nušič.
Pustina. Drama o čtyřech dějstvích. Ze srbštiny pře
ložila Hana Kvapilová.
J Procházka
doktor
Bačkovský
Leopold
Zeithammer
Český
Alarcon
A Pikhart
Otta
František
F V Vyka
Josef
Němcová
Kabelík
Bož Němcová
E Šolc
Klášterský
Sekanina
F X Harlasa
JUDr
Jos
Štolba
G Nušič
Kvapilová
Francie
Praha
Olla
Telč
Bílá Hora
Bilá hoře
Drama
Český knihovna
29
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Zimní sporty.
** Alexandr z Pančinů mrtev. Smutná zpráva
ta dochází z Petrohradu. Starší naši sportovníci dobře
jistě ještě mají v paměti ruského mistra, který v létech
1888/1890 startoval v Rakousku a zúčastnil se i zá-
vodů v Praze a získal titulu »mistr Čech v rýchlém
bruslení«. Pančin to byl, který u nás převrat v rycii lo-
bruslení způsobil a českým bruslařům ukázal, jakých
bruslí dlužno používati k rychlému bruslení. Když
Pančin objevil se na »Střeláku« se svými dlouhými
»noži«, tu nebylo divení konce a čilý Jar. Potůček
hned brusle jeho »odměřoval« a netrvalo to ani týden
a »pančinky«, tak totiž pak v Praze brusle podobné
nazývány, měli již i naši bruslaři. Potůček zhotovil
je též pro své soudruhy (Boh. Potůčka, Rössleraa
Reisnera) a hned začalo se bruslit a la Pančin, ale
s počátku pomaleji než on. Ve Vídní postavil Pančin
při závodě s Američanem Soe Donoghuem světový
rekord na 1 angl. míli v čase 2: 57. Později pěstoval
Pančin krasobruslení a i v tomto oboru dodělal se
skvělých úspěchů. Sympalický Rus na vždy zůstane
zapsán ve vděčné paměti českých rychlobrustařů.
Z cyklistského ruohu.
Pančin
Střelák
Potůček
Rössleraa Reisner
Američan
Rus
Petrohrad
Rakousko
Praha
Čechy
Vídeň
30
article
** Český klub velocipedistů »Král-
Vinohrady« pořádá vycházku ku prohlídce Vald-
štýnského paláce na Malé straně v neděli dne 27. t.
m. Schůzka o 2. hod. odpol. u Hlavovy kavárny na
Král. Vinohradech. Klub pořádá pak v sobotu dne
3. prosince mikulášskou zábavu s bohatým
programem v Národním domě (v divadelním sálea
v zimní zahradě). Vstupné v předprodeji: 60 b za
osobu, 2 K za lístek rodinný, u pokladny pak 80h
za osobu a 3 K za listek rodinný. Začátek přesně
v 8 hod. večer. Podrobné programy u pokladny.
Předprodeje lístků na Král Vinohradech: p. V. Pa-
zderník, kupec v Palackého třídě č. 32; knihkupectví
Singr na Purkyňové náměstí; knihkupectví K.
Voleského v Palackého třídě; A. Hrušková, obchod
květinářský v Palackého třídě: O. Knížek, kupec na
Tytově náměstí; A. Fallada, brašnář v Palackého
třídě č. 2. V Praze: Bratří Potůčkové, sportovní závod
v Žitné ulici.
Král
Hlavův
Singr
K Voleský
A Hrušková
A Fallada
Palacký třída
Purkyně náměstí
Palacký
Tytov náměstí
Praha
Žitná ulice
Český klub velocipedista
národní dům
31
article
Střelectví.
** Z českostřelecké župy spod Vít-
koveme. Schůze župního výboru koná se v neděli
dne 27. t. m. o 5. hod. odpol. v místnoslech »Be-
zovky« v Žižkově. O 3. hod. jest schůze sboru cvi
čitelského.
Rybářství.
**Z Prvního rybářského klub
v Praze. Dne 24. listopadu měl První rybářský
klub v Praze« řádnou valnou hromadu v zasedaci
síni zemědělské rady pro království české. Zpráva
jednatelská i zpráva pokladniční, tato po delší de-
baté, schváleny a přikročeno k volbám a sice leloš-
ního roku předsednictva i celého výboru, jelikož dří-
vější předsednictvo a výbor ustoupili a jako celek
více nekandidovali. Při volbách zvolen byl přeďsedou
p. JUDr. Otakar Hübschmann, advokát, jeho náměstky
pp. Linhart František, poštovní kontrolor, Kučera
Miroslav, účetní rada zem. finanč. ředitelství a členy
výboru pp. Klardney Josef, úřadník; Vomáčka Josef,
obchodník; Růžička Václav, poštovní officiá!; M UD .
Paul Methoděj, zubní lékař; Smělý Josef, krejčí;
Černý Josef, majitel usedlosti; Heřman Tomáš, ka-
várník; Hadrbolec Otakar, obchodník; Posselt An-
tonín, pošt. officiál; Oehm František, inspektor sev.
dráhy; Haslinger Eduard, tajemník a Uggee Alexandr,
úřadník, vesměs v Praze. Pro pokročilost času byla
valná hromada ku projednání dalších předmětů pro-
gramu, zejmena rozpočtu pro rok 1905 odložena
bude svolána novým předsednictvem v prosinci.
Vít
JUDr
Hübschmann
Linhart
Kučera
Miroslav
Josef
Vomáčka
Růžička
Václav
Paul Methoděj
Heřman
Hadrbolec
Posselt
Oehm
Haslinger
Žižkov
Praha
první rybářský klub
síň zemědělský rada pro království
Uggee Alexandr
32
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trliu obilního. Ne večerejší naší
plodinové burse byla trvale slabá nabídka domácí
pšenice a domácího žita dosti citelnou. Prodavači
hleděli této situace využitkovati a žádali o 5 až 10
hal. vyšší ceny, kleréž však byly povoleny pouze
za pšenici, kdežto o žitě bylo sice pevné smýšlení,
ale ceny vyšší nemohly proniknouti. Z Prahy zname-
nala pšenice K 11.00—11.35, žito K 8.00—8.35. S cízí
pšenicí ani s poznaňským žilem nebyl žádný obchod.
Nabídka ječmene nestačí poptávce. Zdejší ceny ječ-
mene jsou u porovnání s cenami zahraničními
příliš vysoké a proto není tou dobou prodej
na vývoz snadno možným. Z Prahy znamená ječmen
merkantilní K 8.45—8.55, prostřední jakosti K 8.60
až 8.75, první jakosti K 8.80—9.15, vybíraný K 9.20
až 9.50. Oves prodává se za K 7.05—7.20 z Prahy.
Nabídka není naléhavá. Kukuřice jest silněji nabízena
a prodává se z Prahy za K 7.85—8.00 pohotové zboží.
Pro luštěniny šmýslení následkem silné a naléhavé
nabídky ruského zboží značně ochablo. Také ceny
máku nemohly dodržeti. Řepka jest bez' obchodu,
ačkoliv jest zboží dostatek.
Jednání o obchodní smlouvě německo-rakouské.
Řepka
Praha
K 7.85
33
article
Veškeré zprávy nasvědčují tomu, že jednání o ob-
chodní smlouvu německo-rakouskou pokročilo ve sla-
dium vrcholné a že v málo dnech, snad již počátkem
týdne možno se nadíti ukončení jeho. Mluvilo s
mnoho o obtížích, úskalích a překážkách, ale již sama
okolnost, že Německo vysílá do Vídně autora nového
autonomního celního tarilu svého, vůdčí sílu nové
ochranné éry. nasvědčuje tomu, že se nalézá v situaci,
ve které může uplatniti plné svoje mocenské postavení
v záležitosti této. Když politické okolnosti urychlily
sjednání nové německo-ruské obchodní smlouvy, kon-
statovali jsme ihned, že tím utvořen nebezpečný pre-
judic pro jednání s Rakouskem. Není pochyby —
veškery známky tomu nasvědčují — že tomu tak bylo
Německo
Vídeň
Rakousko
34
article
Rusku bylo Německo ochotno povoliti řadu ústupků
co do zemědělského vývozu jeho do Německa —
jest pochopitelno, že proto urychleno jednání s Ra-
kouskem, aby bylo lze ústupků těchto využíti ještě
jednou, při jednání s Rakouskem. Nová smlouva bude
po vzoru dosavadních obsahovati i dovětek o největších
výhodách. Výhody povolené jednomu ze smluvních
států připadají dle něho eo ipso i ostatním státům
úmluvou vázaným. Kdyby Rakousko znalo obsah nové
smlouvy německo-ruské, mohlo by tedy jednak žádati
za podstatné prohloubení ústupků ji daných, jadnak
mohlo by úsilí své soustřediti více na pole ostatní
Tomu ale tak není a Německo prodává opět co pro-
dalo již jednou. Poněvadž ale má býti nová smlouva
rusko-německá předložena parlamentu německému
již v nynějším jeho zasedání, spěchá pochopitelně Ně-
mecko s ujednáním s Rakouskem. Odtud klíč k po-
stupu Berlína i vysvěllení proň. Za této nevýhodné
pro Rakousko situace asi výhodná smlouva pro nás
nepovstane a již nyní, kdy obsah jednání zahalen
neprostupnou důvěrností, ozývají se hlasy — a nob
bene německé, z valné schůze tyrolské rady země-
dělské — které volají po hájení zájmů této říše.
Toma
Rusko
Německo
Rakousko
Berlín
35
article
„Hrozící celní zvýšení a stížení vývozu byla by
nejen pro veškery země škodna, nýbrž znamenala
by pro Tyrolsko přímo katastrofu. Jsme přesvědčeni,
že nutno dáti přednost i poměru bezsmluvnímu při
zřejmé celní válce před smluvním zadáním našich
životních zájmů následkem nesnesitelných cel nebo
povážlivých stížení vývozu.“ To je mluva hodně jasná.
Ale úspěchů valně míti nebude. Již politické pohnůtky
povedou Rakousko k dohodě, byť jí tak mnohé zadáno
a ohroženo. To je právě tiagickým momentem dané
situace pro nás. Listy říše německé přirozeně a po-
cbopitelně posuzují siluaci daleko jasněji. „Konečný
výsledek jednání,“ píše na př. „Frkí. Ztg“, „nebyl
nikdy pochybným, bylo vždy jasno, že k dohodě do-
jde. Tento konečný výsledek byl jist již dřívea
sice následkem volmi přímých diploma-
Rakousko