2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. listopadu 1904.
5
article
Přívržencům »Ligy Národní« připomínáme slova
která o posledních demonstracích varšavskýeh
proneslo »Slovo Polské«, orgán snad nepode-
zřelý. List ten jim poradil, až budou míti
chuť přičíniti se o »desorganisaci
státního života v Rusku«, aby s
otázali vlastního svědomí, pro
koho pracují.«
V podobném smyslu odezval se poznaňský
»Oredownik«. Souhlas projevil poznaňský »Goniec
Wielkopolski«, o němž ale je známo, že je v
službách židovsko-německých.
Návzat O' Donovana Rossy.
Anglické listy přinášejí zprávy o hlučných
demonstracích irských, jimiž byl pozdraven ná-
vrat známého irského vlastence a agitátora
O' Donovana Rossy, jenž přichází do své vlast
po třicetiletém vyhnanství.
Bývalý vůdce Fenianů žil po dobu svého
vyhnanství v Americe. Je známo, jakou vynika-
jící roli hrál roku 1867 při povstáni fenianském
proti Anglii. Na rejdě queenstownské shromáždi
se obrovský dav, očekávající starého hrdinu re-
volučního, jemuž je nyní 74 let. Hudba hrála
pověstnou píseň: »Na památku mrtvým«. Bylo
proneseno několik řeči. Ale stařičký Fenian
nemohl odpověděti pro chorobu a únavu po
Dav se rozešel za zpěvu vlasteneckých
písni. Druhého dne na to odebral se Rossa do
Corku, kde právě byla velká oslava památky
popravení tří vlastenců Allena, Lantina a O
Briena, mučedníků manchesterských. Rossa byl
nadšeně vítán, enthusiasmus lidu byl ne-
obyčejný.
Starý hrdina národní pronesl řeč, v níž
projevil naději na osvobození Irska. Nevzdává
se naděje, že jeho vlast bude svobodna. Ale
k tomu cíli nedospěje se parlamentismem. Rossa
je věren svým revolučním zásadám.
»Vaší jedinou nadějí,« pravil k lidu, »je
použití moci. Anglie ustoupí jen před vítěznými
zbraněmi.«
Z Corku odebral se Rossa do svého rod-
ného města Skibereenu, kde bude přítomen
odhalení pomníku irských mučedníků.
Návzat O Donovan
O Donovan
Fenian
Allen
Lantin
Brien
Rusko
Amerika
Anglie
Rosso
Cork
Irsko
Skibereen
Goniec Wielkopolski
7
article
Ženovská smlouva.
Švýcarská vláda podala, dle bernských zpráv
státům návrhy na změny zastaralých ustanovení
ženevské smlouvy dokládajíc, že by se věcí tou
zabývati měl příští kongres haagský. Nedoko-
nalostí ženevské smlouvy vzpomenuli jsme ne
dávno za jubilea jejího.
Vážné opatření proti Francii.
Italská »Stampa« tvrdí, že Pius X. míní
nahraditi v Tunisu arcibiskupa francouzského
Comba prelátem italským. Papež stojí tu prý
na stanovisku, že když republika odejme po
odluce státu od církve arcibiskupu kartagskému
plat dosavadní, že není nutno na dále už pone-
chati v čele areibiskupství tunisského Francouze,
protoža v území tom, ač nalezá se pod fran
couzským protektorátem, jest 100.000 Italů vedle
jen 20.000 Francouzů. Pařížská »Patrie« soudl
že opatření to povede k nejvážnějším (?) dů-
sledkům.
Reorganisace anglického loďstva.
První lord admirality Fisher nařídil, aby
31 zastaralých lodí bylo vyloučeno z důleži-
tějších eskader a přiděleno k eskadrám významu
podřízenějšího. Za to osm rychlých a dobře vy-
zbrojených moderních křižáků přiděleno bylo
domácímu loďstvu. Mimo to křižácké loďstvo
bude ještě o dvě mohutné lodi rozmnoženo.
K denunciantské afféře ve Francii.
Řádová kancelář Čestné legie vyslovila po
kárání smírčímu soudci v Pont-i-Moussonu,
Bernardinovi, protože se propůjčil loži svobodně-
zednářské »Grand Orientu« k denunciantským
službám proti důstojníkům.
Zpráva, že generální tajemník »Gran
Orientu«, Vadecard, v denunciantské afféře nej
více zkompromitovaný, hodnosti své se vzdal
nepotvrzu je se.
Stamp
Pius
Francouz
Italos
Fisher
Mousson
Bernardin
Vadecard
Francie
Tunis
Pont
Patria
Grand Orient
8
article
Veliké výdaje Německa na námořnictvo.
Poplatníci němečtí budou nemálo potěšen
příštím rozpočtem námořnickým (na rok 1905).
Uveřejňuje jej právě — čtyři dni před zaháje-
ním říšského sněmu německého — »Nordd.
Allgem. Zlg.« Rozpočet ten vykazuje potřeb
238.4 mill. marek. Trvalé řádné výdaje
námořní činí 105,260.755 m., tedy o 5,950.000
m. více než v posledním rozpočtu. Řádné vý-
daje činí »jednou pro vždy« 111,498.000 mill.
čili o 10,632.000 m. více než posledně, z čehož
pouze na stavbu nových lodí 70,070.000
marek (+ 835.000 m.). Mezi tím jest i první
splátka na stavbu minového parníku a na jednu
říční loď dělovou pro východní Asii. Stavba
minového parníku ukázala se potřebnou dle
zkušeností války nynější. Nová položka
obnosem 15 mill. marek požaduje
se na pokusy s opatřením lodí podmořských.
Mimo to má být utvořena zvláštní setnina mi-
nová o 300 mužích. Jak vidno, »velkolepé«
přepadení loďstva ruského v Port Arturu J-
ponci má již po 9 měsících citelné důsledky
i pro poplatnictvo států neválčících.
Port J
Německo
Asie
9
article
Pruské, saské a wirtemberské vojsko.
Stálé řádné výdaje na pruský vojen-
ský kontingent činiti budou v příštím roce
463,961.000 marek, o 12,845.841 marek více
než letos; výdaje jednou pro vždy v rozpočtu
řádném 25,026.000 marek (— 993.369 marek).
Za to v mimořádném rozpočtu požaduje se
53,589.500 marek čili neméné nežli o 32,470.000
marek více! Stálé výdaje na saský kontingent
vojenský činiti budou 43,811.000 marek (více
o 1,714.000 marek) a pro wirtemberský
vojenský kontingent 21,973.000 marek čilio
531.000 marek více než letos.
Nová předloha vojenská, jež podle rozpočtu
podána bude říšskému sněmu zemskému dne
29. t. m., nečiní (?) prý dle oficiosního tvrzení
berlínského mnoho nových požadavkův a zavádí
za ně prý nyní již trvale zákonem 2letou
službu vojenskou u pěchoty. Až dosud zaveden
byla 2letá služba vojenská u pěchoty (misto
3leté) pouze na zkoušku až do 1. dubna 1905.
nyní bude provedena ale předlohou zmíněnou
jako trvalé opatření. V Německu! U nás ? — —
K osudům záložny svatováclavské
Píše dr. J. Scheiner, advokát v Praze.
doktor
J Scheiner
Německo
Praha
10
article
V předešlé stati své poukázal jsem na t
že následkem zamítnutí návrhu věřitelů na pro-
hlášení konkursu záložny svato-václavské nutno
přikročiti k likvidačnímu řízení dříve, nežli vě-
řitelé budou moci nároků svých na členech vy
máhati. Řízení to — jež nelze stotožňovat
s likvidací, na níž se právě členové ve valno
hromadě usnesli — obdobně jako řízení kon-
kursu samo, má se nésti ke stanovení nároků
věřitelských ediktálním vyzváním těchže, aby
do jisté doby nároky své ohlásili, jinak by ná-
roky ty nebraly podílu na zbývajícím, volném
jmění záložny. Zákon o společenstvech nezmi-
ňuje se zvlášť o řízeni tom, poněvadž však
klade dnešní stav na roveň ukončení kenkursu
se všemi důsledky a zejmena i s právem vy-
máhání nedoplatků na členech, musi na druhé
straně těmto poskytnuta býti možnost a právo,
aby stejně jako v konkursu mohli obran, jim
proti eventuálním krokům věřitelů příslušících,
uplatniti. To státi se může jen v předběžném
řízení likvidačním, jež má nejen nedoplatek
věřitelů zjistiti, ale i o povinnosti ručební jedno
tlivých členů rozbodnouti.
Jinak nelze si vůbec mysliti vybřednut
z dnešní situace — neboť členové nemohou
přece zbaveni býti práva, aby se s nimi aspoi
stejně jako v řízení konkursním zacházelo a n
druhé straně ani věřitelé nemohou býti donuco-
váni, aby žalobami na jednotlivých členech do
máhali se uznání pravosti svých vkladů, jiě
nikdo nepopírá a zaváděli sami s členy nákladno
a nebezpečné spory o jich členství.
Vše to, jako v konkursu, vyříditi se má —
řízením likvidačním a ropartičním — má-l
duchu zákona býti vyhověno.
11
article
Jestli však řízení likvidační má v tomto při
padě účelu svého dosíci, musí nezbytně se pro
váděti se všemi důsledky řízení konkursního
prohlášení jeho musí míti především v zápět
zastavení veškerých soudních
útoků jednotlivých věřitelů prot
záložně (vyjímaje ovšem pokračování v exe
kuci již docílené), neboť kdyby kroky ty i na-
dále byly povolovány a nové axekuce se pro-
váděly, bylo by ono řízení likvidační bezvý.
znamné, neboť následkem každodenních změn
ve jmění záložny tím povstalých, nedal by se
nedoplatek naprosto stanoviti, ani rozvrh jeho
na členy provésti. Byl by to chaos přímo zou-
falý, na posměch veškeré právní instituci. V ří-
zení likvidačním musí tedy věřitelé především
do určité doby nároky své ohlásiti, nároky ty
musí se podrobiti zkoumání a mohou jen se svo-
lením likvidujícího výboru v pořadí pohledável
likvidních (8 60. zák. o společ.) býti pojaty.
Jakmile tímto způsobem stav pohledávek
na zaplacení nároků činících, se zjistí, stanov
se porovnáním sumy té se zbývajícím jměním
nedoplatek, který se na členy u poměru jich po-
dílů rozvrhne. Rozvrh ten učiní likvidující vý-
bor (§ 61. cit. z.) a prostřednictvím soudu čle-
nům ohlásí, aby tito mohli proti němu svých
námitek podati. O námitkách těch se pak při
konečném roku rozhodne a definitivní rozvrh
schválí — načež teprve připadne výboru neb
likvidatorům povinnost, repartiční podíly na
členech vymáhati. A pak teprve také budou
i věřitelé oprávnění samostatně, na svou pěst,
zaplacení nároků svých na jednotlivých členech
vymáhati . .
12
article
Tím vylíčen jest způsob, kterým po mém
náhledu dnes postupovati jest možno, nemá-li
nastati zmatečnost všeho řízení. Soud kon-
kursní dosud ve směru tom neučinil žádného
rezhodnutí, vyčkávaje patrně potvrzení svého
nálezu o zamitnutí návrhu na konkurs vyšší in
stancí aneb návrhu věřitelů, resp. záložny samé
Mezitím však valná hromada záložny, dne 23.
listopadu konaná, se usnesla na likvidaci zá
ložny. Jaký vliv má toto usnesení na celkový
stav věcí? Jen podružný, totiž přetržení pro-
mlčecí lhůty pro vystupující členy a zrušení
společenstva. Jinak usnesení to nezastavuje ni-
jak dalších kroků proti záložně a členům. Tuto
„klidnou“ likvidaci nelze zaměňovati s likvidae
„konkursní“, jako ji i dr. Randa výslovně ozna-
čuje ve svém díle o rakouském právu obchodním
a kterou patrně míněno jest řízení likvidační
o němž shora mluvím. Řízení to jest tedy ná-
hradou konkursu samého a musí se dle mého
soudu provésti odděleně (věcně i osobně) o
vlastní likvidace záložny. Likvidátoři záložny
nastupují tu pouze v práva výboru a povinností
jich jest, jmění, pokud tu ještě jest, zroaliso-
vati, po provedeném řízení likvidačním mez
věřitele rozděliti a repartici mezi členy prověstí
resp. repartiční dávky vymáhati. Oni mají po
stavení, práva a povinnosti kridatáře v konkursu
(§ 60.) a proto nemohou zároveň zastupovat
úřad konkursního likvidátora, zastupujícího
vlastně správce konkursní podstaty.
Tak, myslím, možno dnes v neblahé tét
záležitosti postupovati. Laik bude snad po-
vážlivě kroutiti hlavou, jak možno v tak důležité
věci býti na pochybnostech, jak možno teprve
pomocí analogie řešiti otázky tak velkého ma-
teriálního dosahu — než, v pravdě — náš zá-
kon o společenstvech jest tak kusý a stručný,
vykazuje tak značné mezery, že nelze prostě
znění jeho se dovolat.
Randa
13
article
Budiž mně prominuto, že náhled svůj touto
cestou uplatňuji, ale věc sama zaměstnává dnes
celou naši veřejnost, píše se o ní ve všech li-
stech a tisícové se zatajeným dechem čekají
na její rozřešení — a proto není snad ne-
místno, o ní tuto pojednávati.
Naduvedeným řízením likvidačním tedy na
jistou dobu nastane zdánlivý klid, než se zjistí
nároky vkladatelů a povinnosti členů — pl
ale rozvíři se nový boj, nejkrutější ze všech —
válka všech proti všem.
Jakmile řízení likvidační se skončí, na
stoupí likvidátoři na členy o zaplacení repartič-
ních povinností. To, co členové na repartici již
zaplatili, bude jim ovšem odčítáno, poněvadž
ale provedená již repartice as stačiti nebude
bude se vymáhati další ještě doplatek. To by
nebylo to nejhorší, poněvadž by ztráta ta byla
přece jen poměrně rozdělena a dala by se vel-
kým počtem členů přece jen uhradit. Než, zákon
jde dále, on dovoluje každému věřiteli (jehož
pohledávka v řízení likvidačním byla uznána)
bez ohledu na repartiční řízení vymáhati nedo
14
article
platek svůj na kterémkoliv z členů a to (při
ručení neobmezeném — jako v tomto případě)
bez ohledu na výši reparliční povinnosti téhož.
neobmezeně na celém jmění jeho, po případě
i na více členech. Přirozeno, že každý věřitel
vrhne se ihned na celou řadu členů, aby zapla-
cení došel a tak uzříme, jak sta a sta vkladatel
současně a společně překvapí tisíce členů exe-
kucemi a budou vymáhati na nich nedoplatků.
My v Čechách prožili jsme již několik
úpadků záložen, každý z nich zanechal pohrom,
jež celé čtvrtstoletí sotva nahradilo, avšak
všechny úpadky ty nejsou ničím proti pádu zá-
ložny svato-václavské, tak ohromný kontingent
interessentů ohrožující.
Jsem příliš zasvěcen v poměry, než abyc
mohl tajiti veřejnosti — co ji čeká, dojde-li
na tyto poslední věci. Těžko si věru představit
tento kombinovaný útok věřitelstva záložny na
členstvo její.
Již první náraz mysí tyto smésti s povrchu
veřejného hospodářství, neboť nelze si mysliti,
že by kdo z členů, ba ani všichni dohromady
mohli hraditi jen náklady soudní, jakých boj
tento bude vyžadovati. Nastanou: spory o člen-
ství samo, nastanou spletité a další osoby
stíhající spory odpůrči o jednáních členů, jmění
své snad odstranivších — a výsledek bude, na
obou stranách — ztráta všeho — a úplný roz-
vrat veřejného úvěru. Neboť — nechať jest
jasno — otázka členství tisíců, dnes v úplné
jistotě se holedbajících — není ještě rozřešena,
jestli zoufající vkladatelé uvedou různé sporné
ctázky o ručení vystouplých již členů, k řešen
soudnímu, zvrátí se snad pod mnohými, kteři
o tom ani tušení nemají, půda — kdyby jen
o jich povinnosti ručební se zavadilo.
Čechy
15
article
To netvrdím nadarmo, aniž s jakýmkoliv
úmyslem jiným. Nejsem se záložnou v žádném
spojení, nebyl jsem nikdy ani jejím členem, ani
vkladatelem a proto mohu býti nestranným po-
suzovatelem. Koho, probůh, stihne tato po-
hroma?
V řadách členů jest jen nepatrná hrstk
kněží, jichž zájmům ústav sloužil, za to je to
tam samý „malý člověk“, rolník, řemeslník,
maloobehodník, úřadník a pod., který v tísni hle-
dal tam úvěru. Tamt uchylovali se, kdy již úvěr
jinde byl vyčerpán. Bylať záložna svato-václav-
ská stejně benevolentní v zápůjčkách jako bez-
ohledná a krutá v jich vymáhání. A tento „tábor
dlužníků“ odsouzen jest k dokonalému zničení
hospodářskému pro zločinnou správu záložny
pod ochranou patrona české země stojící. Ná-
raz ten nezůstane pouze v táboře tomto, on
stihne i další kruhy, hospodářsky s ním spojené
a tak stojíme dnes před pravou hospodářskou
válkou — jejíž rány ani v celém pokolení se
nezhojí. — —
Neličím černě, postačiť jen poukázat na to
že dnešní rojstřík záložny vykazuje na 4000
členů, nehledě k stejnému počtu těch, o jichž
členství neb ručební povinnosti jsou pochybnost
— a před vámi stojí obraz, jaký asi se rozvin
— jestli nenajde se prostředek k odvrácení po
hromy.
Což jest to ještě možná? ptáti se bude
mnohý, což již nevyčerpány všechny prameny
a prostředky?
Pravda, že učiněno bylo mnoho na uhra-
žení schodku, ale právě proto, že schodek ten
jest u porovnání s původním tak mírný, jest
možnost ona tím bližší a snažší. Což by na při-
klad nestálo bohatým ústavům církevním, klá-
šterům a řádům za to, aby uhradily scházejíeí
jeden million na odvrácení blížící se katastrofy?
O nic více se nejedná, aby tisícové byli spa-
seni a osvobozeni. Jak milou by byla ta obět
Hospodinu!
16
article
Úspěch českých strojíren
při konkursu na projekt zdvihadla lodního
na průplavu dunajsko -oderském.
Prof. A. V. Velílík po druhé včera ujal se v této
přednáškové saisoně Spolku architektův a
inženýrů slova, aby promluvil jako člen jury
jež přířkla první cenu (100.000 korun) sdruže-
ným pěti českomoravským strojírnám
za projekt jejich na lodní zdvihadlo, pod heslem
„Universelle“ podaným. Prof. Velflík srdečně
vílá tento velkolepý úspěch českých strojíren, tím
čestnější, že stalo se tak za ohromné
konkurence: bylť uznán za první mez
231 projektyl Přpomíná, že tento triumí práce
technické nejnověji ještě zvýšen byl úspěchem Kři-
žíkovým, který vyznamenán byl při konkureu
na elektrickou lokomotivu pro městské dráhy vídeň-
ské rovněž první cenou. Po úvodu, v něm
zmínil se pan přednášející o systemech zdvihadel
a historii jejich vůbec, promluvil speciálně o průplavu
odersko-dunajském a o konkursu na pokusné lodní
zdvihadlo v okolí Přerova.
Roku loňského, jak známo, ministr obchodu svob
p. Call vypsal veliké ceny na projekt lodního zdvi
hadla na průplavu dunajsko-oderském (100.000 K.
70.000 K a 50.000 K). Na tyto ceny došla celá řada
projektů, celkem 231. Práce, kterou projektanti pod-
nikali, nebyla snadná. Konstruktor, znatel vodníh
stavitelství, technické služby průplavní a elektrotech-
nik musili pracovati společně. Rovněž jako projek
tanti, voleni i členové poroty, odborníci totiž, a to;
Vilém Ast, ředitel severní dráhy cís. Fordinanda.
profesor
A V Velílík
Velflík
Vilém Asta
Přerov
17
article
Arnand de Bovet, president lodních společností fran-
couzských, R. Doerfler, prof. strojnictví na tech-
nice v Praze, V. Harcout, prof. stav. strojnictví na
technice v Londýně, Karel Hochenegg. prof. elek-
trotechniky, prof. A. Herrmanm, prof. dr. Riedle
z Berlína, S. Taussig, stavební ředitel dunajské
regulační kanceláře a konečně prof. A. V. Velílí
z české techniky. (Výborně.)) Práce soutěžné poroly
zahájeny dne 18. dubna a trvaly tři měsíce. Předsedou
byl prof. Riedler. Nejen členové poroty, nýbrž i ná-
hradníci zúčastnili se prací v porotě. Mezi 231 projekty
bylo pět českých. První práce porotní byly za-
hájeny zkoumáním projektů výkresy málo obsažných
Böhem tří dnů 81 jich vyloučeno. Byly to projekty
dětinské, principiálně pochybené. Další zbylé pro-
jekty sestaveny byly ve skupiny. Rozděleny na lodn
zdvihadla vertikální, komorová plavidla, lodní že-
leznice a t. zv. otáčecí zdvihadla. Také porota rozdě-
lena ve čtyři skupiny. Každý člen vzal si několik pro-
jektů na práci a referoval pak své skupině. Na zá-
kladě referátu generální zpravodaj přednášel v ple-
nární schůzi návrhy. Tímto způsobem bylo pak vy-
loučeno 91 projektů, z nichž mnohé důkladně Bviy
zpracovány, avšak jednostranně. Chyby principiální
nedostatečná propracovanost nalezeny. Po vyloučení
zbývalo 23 projektů ku prozkoumání. K tomu sestavila
se porola na trojí skupinu, jež měla vždy po jié
stránce zkoumatí projekty. Z těchlo 23 projektů za-
mítnuta ještě celá řada projektů, až zbývaly posléz
tři, mezi nimi jediný původu českého, S he-
slem „Universelie“ byla lodní železnice, s he-
slem „Habsburg“ točidlo, s heslem „Indu stria
Bovet
R Doerfler
profesor
Hochenegg
doktor
Riedl
S Taussig
A V
Riedler
Habsburg
Praha
Londýn
Berlín
18
article
Austriaca“ opět lodní železnice. Cena první na-
vržena 8 hlasy projektu „Universelle“, druhá
z 9 hlasů 7 hlasy projektu „Habsburg“. „Industria
Austriaca“ byla vyloučena. A tu při otevření hesel
se ukázalo, že projekt „Universelle“ pochází z Čec
a to od sdružených českých strojíren
Konstruktéry první cenou poctěného projektu byli
inž. Veska (Čech), řed. Schönbach (Němec)
třetí inž. Tým (Čech) s Hofímanem (Němec)
inž. Hasalinger (Němec) a konečně inž. Kühne
(Čech.
Zřízení projektu „Universelie“ založeno, jak již
podotčeno, na myšlence lodní železnice. Pro dráhu
vyvolena krajina v okolí vesnice Oujezd, nedaleko
Přerova. Krajina povlovně stoupá 1: 25. Tím připadl
konstruktéři na myšlenku lodní železnice, t. j. lodi
dopravované v podělném směru s tokem. Trať musí
býti vybetonována, kolejnice musi býti ještě mohut-
nější, nežli známá Goliášova, neboť váha vozu, jod.
a vody jest 2200 tun. Rozchod kolejníc i ozubnice
jsou úplně nepošinutelnými. Konstrukce vozu, jenž
loď ponese, podobá se mostu na nosnících, složené
soustavy, s horním pásem vodorovným, dolním sklo-
něným jako půda, po níž se posunuje. Komora, v níž
loď sedí, má železná žebra, počtem 27párových, vy-
pažena jest řadou podélných plechů. Komora ta není
bez příčiny nazvána „Universelle“, neboť neslouží
jen pro dopravu lodí ve vodě, nýbrž i v suchu. Tuto
druhou úlohu řeší projekt zvláštními šoupátky s ná-
levkovitými otvory. Za dvě minuty voda vyteče a lod
dosedne na pedálovou, podajnou podlahu. Posunovací
zřízení spočívá na systému kol a válců. Uložení
ohromné váhy musí býti pružné a proto každé kolo
má dvě péra o vzpružení 17 mm. Hychlost, s jakou
se vůz s lodí bude posunovali, jest 0.56 m za vteřinu.
Habsburg
Čo
Němec
Ing
Hofíman
Kühn
Goliášův
Schönbach
Oujezd
Přerov
veska
Hasalinger
mm
19
article
Kola možno zcela snadno vysaditi. Elektrický pohon
télo železnice jest velmi duchaplným, užito tu spřa-
žení elektrického. Vozy mohou pojížděti buď oba, nebo
jeden od sebe nezávisle, pomocí dvou motorů, umí-
stěných pod komorou. Kola motorů pojíždějí po ozub-
Projekt „Universelle“ jest dokonalý v každém
ohledu, a řečník nepochybuje, že bude-li projekt pro-
veden osvědčí se výborným. ODlouhotrvající, neutu-
chající potlesk.)
Prof. J. V. Hrázský připomíná, že Spolek arch-
lektův a inženýrů vydal své doby pamělní spis, v něma
dovozováno, že lodní plavidlo nehodí se pro průplav
odersko-bohumínský, nýbrž spíše pro naše průpiavy
Táže se, zdali jury uvažovala, hodí-li se lodm želez-
nice pro poměry tohoto průplavu. Prof. Velflík
odpovídá, že konkurs nebyl vypsán na určitý terrain
a že také nebyla předepsána určitá konstrukce zdvi-
hadel. Avšak pro stoupání jest lodní železnice „Uni-
verselle“ zvlášť výhodnou.
Předseda inž. Jahn zakončil pak schůzi vřelým
díkůvzdáním za ideálně krásnou a jasnou přednášku.
Přednášejícímu uspořádány účastníky značné ovace
nici.
profesor
Hrázský
Velflík
Uni
Ing
Jahn
spolek arch
20
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Stalo se, co jsme předpověděli. Ne-
činíme sice nároků na problematický titul politi-
ckých proroků, však dovolíme si připomanouti
že stalo se, co jsme předpověděli. Po divadelní
bouři způsobené pomocí »plechového hromue
a elektrických lampiček — kalafuny dnes už se
neužívá — rozhostil se nad německými zástupy
opět klid a ticho a jest-li slyšeti z dáli jest
tlumený hukot bouře, jsou to již jen zmírajíeí
projevy rozpoulaných živlů nad řeči, kterouž pro-
slovil dr. Körber v parlamentě. Po druhé jeho
řeči, v níž presentoval Němcům za všechny zdvo-
řilosti mu učiněné opět bonboniéru s cukrátky
své přizně, odkládají do duše pobouření zase již
své zbraně a nejrozčertěnější ze všech svato-
hypolitský purkmistr Völkl, dokazoval předevěí
rem opět, že je dr. Körber — poctivý muž
Dobře tedy jednali čeští poslanci, že se nedali
vylákati Körbrovými pochybnými komplimenty ze
své posice a že nesedli na vějičku »důvěry«, kte-
rouž na ně dr. Körber nalíčil. Důvěru žádá che
nynějšího kabinetu na zástupcích národa českého.
Patrně zapomněl na to, jak v dlouhé řadě pří-
padů naproti zájmům národa českého byl se
zachoval a že vůbec se ve všem svém jed-
nání poetivě o to přičinil, aby národ český
k němu důvěru ani pojati nemohl. Dr. Körbrov
by se vládlo dobře, kdyby soudu veřejnost
podrobena byla pouze jeho sladká slova a ne
skutky a kdyby nedozvídali se Némci, co Če-
chům sliboval a Čechové co pro Némce fakticky
byl učinil. Důvěra je něžné kvítko, jež vyrůstá
ze skutků toho, jenž na ni nároky činía
skutkové dra. Körbra českou duši vedou ku
pravému opaku důvěry. Tu očekávati může dr.
Körber
Němec
Völkl
Körbrový
doktor
Körbrov
Čecho
21
article
Körber jen se strany Němcův. Bylo by také
čirým nevděkem, kdyby se mu národní odpůrci
naši úplně nepoddali. Neboť co žádají ještě víc
Svým inšpruckým násilnictvím docílili všeho, co
chtěli. Vlašská právnická fakulta v Inšpruku již
otevřena nebude a místodržitel baron Schwartzenau
bude se odtamtud co nejdříve poroučet. Němci
tedy vyhráli v této věci na celé čáře. Z
to zůstane dle Körbrovy předvčerejší řeči
místodržitel dalmatský Handel na svém místé.
Pokud jde o české a polské parallelky při pae-
dagogiích ve Slezsku, slane prý se dle přípovědi
Körbrovy arrangement dle německého přání, ba
tak daleko jde ochota vlády v této záležitosti
oproti Němcům, že ministr osvěty dr. Hartl ne-
přímo pokáral zemské inspektory slezské, kteře
hlasovali pro modus, na němž se
bylo usneslo a jejž provedlo mi-
nisterstvo. Ministr Hartl doznal dolno-
rakouské deputaci, jež u něho v jisté věci inter-
venovala a při tom tázala se na osud, s jakým
setkají se nové školní zákony, usnesené dolno-
rakouským sněmem, že nic nemá prot
tomu, aby ne všem, nýbrž jen nč-
kterým zemským školním inspek-
torům dáno bylo právo ve schů-
zich zemské školní rady hlaso-
vati, vždyť prý se ukázalo práv
Körber
Němcův
Němec
Körbrův
Hartl
Slezsko
vlašský právnický
Schwartzenau
22
article
ve věcech slovanských parallelek
slezských, že zemští inspektor
hlasovali v záležitosti té prot
většině sněmovní. Bude prý tedy dobře,
když každému zemskému inspektoru hlasovae
právo se nepřizná. Z toho je patrno, že člen
vlády Körbrovy přes svou řeč, kterou měl v par
lamentě v úterý, byl by býval rád, kdy by
zemská školní rada slezská byla
se vyslovila proti výnosu vlád-
nímu o slezských parallelkách. A
takové vládě máme důvěřovat?
— Češlí železniční úřadníci. Všeněmecký
Teuton a druhdy přítel a ctitel všeněmeckého
Falstaffa z Rosenavy — vysocevážený pan Kare
Heřman Wolf, zasedl si k vůli střídání opěí
jednou na české železniční úřadníky. Při tom
mu assistoval potrhlý pan Glöekner, jemuž četní
»Václavové« na dráhách rovněž překážejí. Ne-
mohl jim ovšem vytknouti nesprávnost, neb ne-
spolehlivost ve službě, ani jinou nepěknou vlast-
nost, nenávidí je pouze proto, že jsou Čechové
a že nejeví dosti ochoty zraditi krev svou a že
as ruší »v německém kraji« národní jeho ráz.
Jak nespravedlivé činí pan Wolf a ti, již mu
nadšeně přizvukovali, železničné správě výčitky!
Kdyby měla k disposici dost Němců, věru, že
by Čechy do německých krajů neposílala; ba,
kdyby to bylo možno, zásobovala by jimi i kra-
jiny české. Vždyť přece známo, kdo na rozho-
dujících místech rozhoduje a mnoho-li v mini-
sterstvu železničním vůbec je Čechů. Přakážejí-l
Čechové Němcům jako přednostové stanic, ad-
junkti, oficiálové, revidenti a inspektoři, necht
jim otevrou bránu k místům lepším a tučnějším,
jež obsazena mají proti právu a slušnosti vesměe
Körbrův
Teuton
Falstaff
Kare
Heřman Wolf
Glöekner
Václavová
Čecho
Wolf
Němec
Přakážet
Rosenava
23
article
Němci, a budou tím ihned uprázdněna místa pre
německé kandidáty, jež ovšem jinak sotva by
dovedla železničná správa ze země vydupat. J
to zvlášiní zjev. Němci naříkají neustále, ž
při obsazování úřadnických míst všech oborů
jsou odstrkováni, však aby pečovali o to, by
bylo způsobilých kompetentů jejich národnosti,
jim nenapadá. Při tom pak žádají, aby pro
nepatrný počet jejich lidí zůstala reservována
všechna místa, jež nalezají se v kraji, kterj
byli pokřtili názvem »německého uzavřeného
území«. Jinými slovy, chtěli by udělati hned
z auskultanta presidenta krajského soudu. Necht
jen mlčí se svými, žalobami na odstr kování
Němců. Povíme jim, jakým způsobem opatřuje
si vláda německé úřadníky ve Vidni, kde n
příklad na poštu přijímají se hoši, již řádné ani
nižší střední školu nevychodili, jen když
mají protekci a jsou Němci. U nás musí mladý
muž s maturitou s vyznamenáním čekat, než s
milostivě stane na poště praktikantem, ve Vídni
zapotřebí k tomu jen »vlivuplné« přímluvy. A ani
to nestačí; kdyby nedoplňovala se tam míst
z českých řad, nevíme, co by si správa po-
štovní počala.
Němec
Videň
24
article
— Obecní volby v Prosiějově. Včera od-
půldne přinesli jsme telegrafickou zprávu
bouřlivém zakončení voleb ve III. sboru v Pro-
stějově, kdež zásluhou vůdců sociálně-demo-
kratické a národně-sociální strany soudruh
Krapky a bratra Bechyně, vedoucích omladinu
obou stran do města, došlo k pustým výjevům,
řvaní, spílání, vybíjení oken v radnici, v obydlí
nově zvoleného člena obecního výboru, známého
a zasloužilého vůdce národní strany p. Špačka
a v bytě starostově, kterémužto řádění učiněn
konec až pozdě v noci. Jaká nesvědomitosta
zvůle byla pohnutkami tohoto bouření a učed-
nické revoluce, vedené štvanci obou sociálních
stran, tak naprosto protichůdných a smrtelně
na sebe nevražících, vysvítá z toho, že těsně
před zakončením volebního aktu ve čtvrtek od-
poledne zaznamenala strana národní 1281,
sociální demokratě 120, národní socialisté 71
hlasů. Vůči tomuto výsledku lze zcela nenuceně
nahlédnouti, že se nemůže jednati o žádné zná-
silnění volebního práva obou poražených stran,
neboť nelze si představiti žádných prostředků
agitace, porušování volebních listin, intrik vo-
lební komise atp., jimiž by počet oprávněných
voličů ve III. sboru mohl býti zdecimován tak,
aby ze skulečných voličů stran opposičních
zbyla pouhá desetina. Vpád učňů, patrně vesměs
znásilněných voličů, vedených Krapkou a Be-
chyněm do města a terror kamením provozovaný,
na oknech radnice a nenáviděných vůdců národní
strany nelze si tudíž jinak vysvětliti, leč pou-
hým výbuchem vzteku nad nezměnitelnými fakti-
ckými poměry nad malomocí vlastních sil, vede-
ných do volebního boje již z předu naprosto
beznadějného. Z tohoto stanoviska jest prostě-
jovská volební bouře čtvrteční úžasným zjevem
situace v největším českém městě moravském,
Krapek
špaček
Krapka
Be
Bechyně
obecní výbor
25
article
teprve nedávno na Němcích dobytém v hoji,
klerý svým rozsahem a vynaložením národní
energie pro vždy zůstane památnou událost
v dějinách osvobození národně ujařmených měst
moravských. Čin obou sociálních stran, kteréž
ústy sociálně-demokratického třstku prostějo-
ského protestují proti tomu, aby strana, kteráz
město národu na Němcích zpět dobyla, nazývala
se stranou národní, čímž prý stranám opposič-
ním upírá příslušenství k národu českému, ne-
může býti nazván jinak než činem zpronevěři-
lým na věci téhož českého národa, k němuž se
strany tyto hlásí a to právě v době, kdy pro-
stějovští Němci, vidouce hydru rozkolu hlavu
ve III. sboru volebním zvedati, netají se svými
choutkami k útoku na oba první sbory. Aby
čin tento provedly, musily obě strany, sociálné-
demokratická i národně-sociální, zapříti svou
vzájemnou zášť, zásadní rozpor mezi oběma
vlastně podmiňující, zapříti tudíž své vlastní
barvy, a poněvadž tak učinily, aby mohly spo-
lečnou rukou bíti do strany národní, jest jich
úklad při veškeré své malomoci a bezvýsled-
nosti, kteráž jest jedinou potěšitelnou okolnost
jich zasažení do obecních voleb, jenom útokem
na českost Prostějova, podniknutým vlastně na
prospěch německého tábora prostějovského,
nechť jsou skutečné aneb předstírané pohnutky
soudruha Krapky a vlivům jeho podlehnuvšího
bratra Bechyně jakékoli. A proto sluší vítati
skvělé, desateronásobné vítězství národní strany
v Prostějově nad čistým svazkem různorodých
ale stejně krásných duší se zadostučiněním
tím větším a přáti jí i v ostatních dvou sborec
úspěchu stejně rozhodného.
— Francouzská kritika o české hudbě
opeře. Zájem pro české věci vždy více roste.
Němec
Krapek
Prostějov
Bechyně
český národ
26
article
Máme častěji příležitost to s potěšením konsta-
tovati. Mimo jiné objevilo se poslední dobou
v několika vážných orgánech francouzských
několik studií a zprav o české hudbě, psaných
znalecky i nadšeně. »L'Art Moderne«, vy-
cházající v Brusselu, uveřejnil článek »Les
opéras de Smetana«, v němž píše o cyklu oper
Smetanových, provozovaném v Národním divadle
pražském a karakterisuje jednotlivé opery od
»Braniborů« až k »Čertově stěně«. — V nej-
novějším čísle »La Chronigue des artsk
(Paříž) je velmi pěkný článek známého estetik
a romanopisce francouzského Williana Rittra:
»Operní cyklus v Národním divadle v Praze.«
Pan Ritter uznává, že Národní divadlo dospívá
na jednu z předních seen světových. Vypravuje
dokonale díla cizí (Louisa), že závodí s originelním
provedením a provozuje celé skupiny oper ná-
rodních skladatelů českých. Willian Ritter oce-
ňuje půvaby nejnovějšího operního cyklu českého
a poněvadž mluvil již častěji o starších slavných
skladatelích českých, věnuje tentokráte svou
pozornost dvěma mladým a jejich sublilnímu
a svěžímu umění: Foerstrovi a Kovařo-
vicovi. Duchaplně karakterisuje francouzský
kritik hudbu mladých mistrů českých. Foerstrova
Moderne
Smetan
Smetanův
Ritter
Louisa
Willian Ritter
Foerstr
Kovařo
Foerstrův
Brusel
Paříž
národní divadlo pražský
národní divadlo v Praga
národní divadlo
Les opéras
čertův stěna
Le Chronigue desátník artsk
27
article
»Eva« mu přes svůj slovácký střih připomlná
distingovanou uhlazenost hrdin Feuilletových, její
hudba je něžná, exaltovaná a raciniennská hudba
moderní. Z Kovařovice zná Ritter »Psohlavee «a
»Na starém bělidle «. Hudba »Psohlavců«, píše fran-
couzský kritik, ač vykazuje jemnosti až takořka kvě-
tinové, přiléhá obdivuhodně k textu, poněvadž zalo-
žena je úplně na povaze zpěvů lidových a při tom
v scénách citově vzrušených deklamuje přesně tak,
jak velikosti a tragičnosti postav přísluší. Ritter
obdivuje též výpravu a provodení »Psohlavců«.
O »Starém bělidle« praví, že je to smavýa
milý pohled do řady hudebních obrazů, znázor-
Eva
Feuilletový
Kovařovic
Ritter
Psohlavee
Psohlavec