ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fc66d250-71f7-11dc-854a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 89, place 30, org 11, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
26. listopadu 1904.
4 masthead
Číslo 327.
5 article
Přívržencům »Ligy Národní« připomínáme slova která o posledních demonstracích varšavskýeh proneslo »Slovo Polské«, orgán snad nepode- zřelý. List ten jim poradil, až budou míti chuť přičíniti se o »desorganisaci státního života v Rusku«, aby s otázali vlastního svědomí, pro koho pracují.« V podobném smyslu odezval se poznaňský »Oredownik«. Souhlas projevil poznaňský »Goniec Wielkopolski«, o němž ale je známo, že je v službách židovsko-německých. Návzat O' Donovana Rossy. Anglické listy přinášejí zprávy o hlučných demonstracích irských, jimiž byl pozdraven ná- vrat známého irského vlastence a agitátora O' Donovana Rossy, jenž přichází do své vlast po třicetiletém vyhnanství. Bývalý vůdce Fenianů žil po dobu svého vyhnanství v Americe. Je známo, jakou vynika- jící roli hrál roku 1867 při povstáni fenianském proti Anglii. Na rejdě queenstownské shromáždi se obrovský dav, očekávající starého hrdinu re- volučního, jemuž je nyní 74 let. Hudba hrála pověstnou píseň: »Na památku mrtvým«. Bylo proneseno několik řeči. Ale stařičký Fenian nemohl odpověděti pro chorobu a únavu po Dav se rozešel za zpěvu vlasteneckých písni. Druhého dne na to odebral se Rossa do Corku, kde právě byla velká oslava památky popravení tří vlastenců Allena, Lantina a O Briena, mučedníků manchesterských. Rossa byl nadšeně vítán, enthusiasmus lidu byl ne- obyčejný. Starý hrdina národní pronesl řeč, v níž projevil naději na osvobození Irska. Nevzdává se naděje, že jeho vlast bude svobodna. Ale k tomu cíli nedospěje se parlamentismem. Rossa je věren svým revolučním zásadám. »Vaší jedinou nadějí,« pravil k lidu, »je použití moci. Anglie ustoupí jen před vítěznými zbraněmi.« Z Corku odebral se Rossa do svého rod- ného města Skibereenu, kde bude přítomen odhalení pomníku irských mučedníků.
Návzat O Donovan O Donovan Fenian Allen Lantin Brien Rusko Amerika Anglie Rosso Cork Irsko Skibereen Goniec Wielkopolski
7 article
Ženovská smlouva. Švýcarská vláda podala, dle bernských zpráv státům návrhy na změny zastaralých ustanovení ženevské smlouvy dokládajíc, že by se věcí tou zabývati měl příští kongres haagský. Nedoko- nalostí ženevské smlouvy vzpomenuli jsme ne dávno za jubilea jejího. Vážné opatření proti Francii. Italská »Stampa« tvrdí, že Pius X. míní nahraditi v Tunisu arcibiskupa francouzského Comba prelátem italským. Papež stojí tu prý na stanovisku, že když republika odejme po odluce státu od církve arcibiskupu kartagskému plat dosavadní, že není nutno na dále už pone- chati v čele areibiskupství tunisského Francouze, protoža v území tom, ač nalezá se pod fran couzským protektorátem, jest 100.000 Italů vedle jen 20.000 Francouzů. Pařížská »Patrie« soudl že opatření to povede k nejvážnějším (?) dů- sledkům. Reorganisace anglického loďstva. První lord admirality Fisher nařídil, aby 31 zastaralých lodí bylo vyloučeno z důleži- tějších eskader a přiděleno k eskadrám významu podřízenějšího. Za to osm rychlých a dobře vy- zbrojených moderních křižáků přiděleno bylo domácímu loďstvu. Mimo to křižácké loďstvo bude ještě o dvě mohutné lodi rozmnoženo. K denunciantské afféře ve Francii. Řádová kancelář Čestné legie vyslovila po kárání smírčímu soudci v Pont-i-Moussonu, Bernardinovi, protože se propůjčil loži svobodně- zednářské »Grand Orientu« k denunciantským službám proti důstojníkům. Zpráva, že generální tajemník »Gran Orientu«, Vadecard, v denunciantské afféře nej více zkompromitovaný, hodnosti své se vzdal nepotvrzu je se.
Stamp Pius Francouz Italos Fisher Mousson Bernardin Vadecard Francie Tunis Pont Patria Grand Orient
8 article
Veliké výdaje Německa na námořnictvo. Poplatníci němečtí budou nemálo potěšen příštím rozpočtem námořnickým (na rok 1905). Uveřejňuje jej právě — čtyři dni před zaháje- ním říšského sněmu německého — »Nordd. Allgem. Zlg.« Rozpočet ten vykazuje potřeb 238.4 mill. marek. Trvalé řádné výdaje námořní činí 105,260.755 m., tedy o 5,950.000 m. více než v posledním rozpočtu. Řádné vý- daje činí »jednou pro vždy« 111,498.000 mill. čili o 10,632.000 m. více než posledně, z čehož pouze na stavbu nových lodí 70,070.000 marek (+ 835.000 m.). Mezi tím jest i první splátka na stavbu minového parníku a na jednu říční loď dělovou pro východní Asii. Stavba minového parníku ukázala se potřebnou dle zkušeností války nynější. Nová položka obnosem 15 mill. marek požaduje se na pokusy s opatřením lodí podmořských. Mimo to má být utvořena zvláštní setnina mi- nová o 300 mužích. Jak vidno, »velkolepé« přepadení loďstva ruského v Port Arturu J- ponci má již po 9 měsících citelné důsledky i pro poplatnictvo států neválčících.
Port J Německo Asie
9 article
Pruské, saské a wirtemberské vojsko. Stálé řádné výdaje na pruský vojen- ský kontingent činiti budou v příštím roce 463,961.000 marek, o 12,845.841 marek více než letos; výdaje jednou pro vždy v rozpočtu řádném 25,026.000 marek (— 993.369 marek). Za to v mimořádném rozpočtu požaduje se 53,589.500 marek čili neméné nežli o 32,470.000 marek více! Stálé výdaje na saský kontingent vojenský činiti budou 43,811.000 marek (více o 1,714.000 marek) a pro wirtemberský vojenský kontingent 21,973.000 marek čilio 531.000 marek více než letos. Nová předloha vojenská, jež podle rozpočtu podána bude říšskému sněmu zemskému dne 29. t. m., nečiní (?) prý dle oficiosního tvrzení berlínského mnoho nových požadavkův a zavádí za ně prý nyní již trvale zákonem 2letou službu vojenskou u pěchoty. Až dosud zaveden byla 2letá služba vojenská u pěchoty (misto 3leté) pouze na zkoušku až do 1. dubna 1905. nyní bude provedena ale předlohou zmíněnou jako trvalé opatření. V Německu! U nás ? — — K osudům záložny svatováclavské Píše dr. J. Scheiner, advokát v Praze.
doktor J Scheiner Německo Praha
10 article
V předešlé stati své poukázal jsem na t že následkem zamítnutí návrhu věřitelů na pro- hlášení konkursu záložny svato-václavské nutno přikročiti k likvidačnímu řízení dříve, nežli vě- řitelé budou moci nároků svých na členech vy máhati. Řízení to — jež nelze stotožňovat s likvidací, na níž se právě členové ve valno hromadě usnesli — obdobně jako řízení kon- kursu samo, má se nésti ke stanovení nároků věřitelských ediktálním vyzváním těchže, aby do jisté doby nároky své ohlásili, jinak by ná- roky ty nebraly podílu na zbývajícím, volném jmění záložny. Zákon o společenstvech nezmi- ňuje se zvlášť o řízeni tom, poněvadž však klade dnešní stav na roveň ukončení kenkursu se všemi důsledky a zejmena i s právem vy- máhání nedoplatků na členech, musi na druhé straně těmto poskytnuta býti možnost a právo, aby stejně jako v konkursu mohli obran, jim proti eventuálním krokům věřitelů příslušících, uplatniti. To státi se může jen v předběžném řízení likvidačním, jež má nejen nedoplatek věřitelů zjistiti, ale i o povinnosti ručební jedno tlivých členů rozbodnouti. Jinak nelze si vůbec mysliti vybřednut z dnešní situace — neboť členové nemohou přece zbaveni býti práva, aby se s nimi aspoi stejně jako v řízení konkursním zacházelo a n druhé straně ani věřitelé nemohou býti donuco- váni, aby žalobami na jednotlivých členech do máhali se uznání pravosti svých vkladů, jiě nikdo nepopírá a zaváděli sami s členy nákladno a nebezpečné spory o jich členství. Vše to, jako v konkursu, vyříditi se má — řízením likvidačním a ropartičním — má-l duchu zákona býti vyhověno.
11 article
Jestli však řízení likvidační má v tomto při padě účelu svého dosíci, musí nezbytně se pro váděti se všemi důsledky řízení konkursního prohlášení jeho musí míti především v zápět zastavení veškerých soudních útoků jednotlivých věřitelů prot záložně (vyjímaje ovšem pokračování v exe kuci již docílené), neboť kdyby kroky ty i na- dále byly povolovány a nové axekuce se pro- váděly, bylo by ono řízení likvidační bezvý. znamné, neboť následkem každodenních změn ve jmění záložny tím povstalých, nedal by se nedoplatek naprosto stanoviti, ani rozvrh jeho na členy provésti. Byl by to chaos přímo zou- falý, na posměch veškeré právní instituci. V ří- zení likvidačním musí tedy věřitelé především do určité doby nároky své ohlásiti, nároky ty musí se podrobiti zkoumání a mohou jen se svo- lením likvidujícího výboru v pořadí pohledável likvidních (8 60. zák. o společ.) býti pojaty. Jakmile tímto způsobem stav pohledávek na zaplacení nároků činících, se zjistí, stanov se porovnáním sumy té se zbývajícím jměním nedoplatek, který se na členy u poměru jich po- dílů rozvrhne. Rozvrh ten učiní likvidující vý- bor (§ 61. cit. z.) a prostřednictvím soudu čle- nům ohlásí, aby tito mohli proti němu svých námitek podati. O námitkách těch se pak při konečném roku rozhodne a definitivní rozvrh schválí — načež teprve připadne výboru neb likvidatorům povinnost, repartiční podíly na členech vymáhati. A pak teprve také budou i věřitelé oprávnění samostatně, na svou pěst, zaplacení nároků svých na jednotlivých členech vymáhati . .
12 article
Tím vylíčen jest způsob, kterým po mém náhledu dnes postupovati jest možno, nemá-li nastati zmatečnost všeho řízení. Soud kon- kursní dosud ve směru tom neučinil žádného rezhodnutí, vyčkávaje patrně potvrzení svého nálezu o zamitnutí návrhu na konkurs vyšší in stancí aneb návrhu věřitelů, resp. záložny samé Mezitím však valná hromada záložny, dne 23. listopadu konaná, se usnesla na likvidaci zá ložny. Jaký vliv má toto usnesení na celkový stav věcí? Jen podružný, totiž přetržení pro- mlčecí lhůty pro vystupující členy a zrušení společenstva. Jinak usnesení to nezastavuje ni- jak dalších kroků proti záložně a členům. Tuto „klidnou“ likvidaci nelze zaměňovati s likvidae „konkursní“, jako ji i dr. Randa výslovně ozna- čuje ve svém díle o rakouském právu obchodním a kterou patrně míněno jest řízení likvidační o němž shora mluvím. Řízení to jest tedy ná- hradou konkursu samého a musí se dle mého soudu provésti odděleně (věcně i osobně) o vlastní likvidace záložny. Likvidátoři záložny nastupují tu pouze v práva výboru a povinností jich jest, jmění, pokud tu ještě jest, zroaliso- vati, po provedeném řízení likvidačním mez věřitele rozděliti a repartici mezi členy prověstí resp. repartiční dávky vymáhati. Oni mají po stavení, práva a povinnosti kridatáře v konkursu (§ 60.) a proto nemohou zároveň zastupovat úřad konkursního likvidátora, zastupujícího vlastně správce konkursní podstaty. Tak, myslím, možno dnes v neblahé tét záležitosti postupovati. Laik bude snad po- vážlivě kroutiti hlavou, jak možno v tak důležité věci býti na pochybnostech, jak možno teprve pomocí analogie řešiti otázky tak velkého ma- teriálního dosahu — než, v pravdě — náš zá- kon o společenstvech jest tak kusý a stručný, vykazuje tak značné mezery, že nelze prostě znění jeho se dovolat.
Randa
13 article
Budiž mně prominuto, že náhled svůj touto cestou uplatňuji, ale věc sama zaměstnává dnes celou naši veřejnost, píše se o ní ve všech li- stech a tisícové se zatajeným dechem čekají na její rozřešení — a proto není snad ne- místno, o ní tuto pojednávati. Naduvedeným řízením likvidačním tedy na jistou dobu nastane zdánlivý klid, než se zjistí nároky vkladatelů a povinnosti členů — pl ale rozvíři se nový boj, nejkrutější ze všech — válka všech proti všem. Jakmile řízení likvidační se skončí, na stoupí likvidátoři na členy o zaplacení repartič- ních povinností. To, co členové na repartici již zaplatili, bude jim ovšem odčítáno, poněvadž ale provedená již repartice as stačiti nebude bude se vymáhati další ještě doplatek. To by nebylo to nejhorší, poněvadž by ztráta ta byla přece jen poměrně rozdělena a dala by se vel- kým počtem členů přece jen uhradit. Než, zákon jde dále, on dovoluje každému věřiteli (jehož pohledávka v řízení likvidačním byla uznána) bez ohledu na repartiční řízení vymáhati nedo
14 article
platek svůj na kterémkoliv z členů a to (při ručení neobmezeném — jako v tomto případě) bez ohledu na výši reparliční povinnosti téhož. neobmezeně na celém jmění jeho, po případě i na více členech. Přirozeno, že každý věřitel vrhne se ihned na celou řadu členů, aby zapla- cení došel a tak uzříme, jak sta a sta vkladatel současně a společně překvapí tisíce členů exe- kucemi a budou vymáhati na nich nedoplatků. My v Čechách prožili jsme již několik úpadků záložen, každý z nich zanechal pohrom, jež celé čtvrtstoletí sotva nahradilo, avšak všechny úpadky ty nejsou ničím proti pádu zá- ložny svato-václavské, tak ohromný kontingent interessentů ohrožující. Jsem příliš zasvěcen v poměry, než abyc mohl tajiti veřejnosti — co ji čeká, dojde-li na tyto poslední věci. Těžko si věru představit tento kombinovaný útok věřitelstva záložny na členstvo její. Již první náraz mysí tyto smésti s povrchu veřejného hospodářství, neboť nelze si mysliti, že by kdo z členů, ba ani všichni dohromady mohli hraditi jen náklady soudní, jakých boj tento bude vyžadovati. Nastanou: spory o člen- ství samo, nastanou spletité a další osoby stíhající spory odpůrči o jednáních členů, jmění své snad odstranivších — a výsledek bude, na obou stranách — ztráta všeho — a úplný roz- vrat veřejného úvěru. Neboť — nechať jest jasno — otázka členství tisíců, dnes v úplné jistotě se holedbajících — není ještě rozřešena, jestli zoufající vkladatelé uvedou různé sporné ctázky o ručení vystouplých již členů, k řešen soudnímu, zvrátí se snad pod mnohými, kteři o tom ani tušení nemají, půda — kdyby jen o jich povinnosti ručební se zavadilo.
Čechy
15 article
To netvrdím nadarmo, aniž s jakýmkoliv úmyslem jiným. Nejsem se záložnou v žádném spojení, nebyl jsem nikdy ani jejím členem, ani vkladatelem a proto mohu býti nestranným po- suzovatelem. Koho, probůh, stihne tato po- hroma? V řadách členů jest jen nepatrná hrstk kněží, jichž zájmům ústav sloužil, za to je to tam samý „malý člověk“, rolník, řemeslník, maloobehodník, úřadník a pod., který v tísni hle- dal tam úvěru. Tamt uchylovali se, kdy již úvěr jinde byl vyčerpán. Bylať záložna svato-václav- ská stejně benevolentní v zápůjčkách jako bez- ohledná a krutá v jich vymáhání. A tento „tábor dlužníků“ odsouzen jest k dokonalému zničení hospodářskému pro zločinnou správu záložny pod ochranou patrona české země stojící. Ná- raz ten nezůstane pouze v táboře tomto, on stihne i další kruhy, hospodářsky s ním spojené a tak stojíme dnes před pravou hospodářskou válkou — jejíž rány ani v celém pokolení se nezhojí. — — Neličím černě, postačiť jen poukázat na to že dnešní rojstřík záložny vykazuje na 4000 členů, nehledě k stejnému počtu těch, o jichž členství neb ručební povinnosti jsou pochybnost — a před vámi stojí obraz, jaký asi se rozvin — jestli nenajde se prostředek k odvrácení po hromy. Což jest to ještě možná? ptáti se bude mnohý, což již nevyčerpány všechny prameny a prostředky? Pravda, že učiněno bylo mnoho na uhra- žení schodku, ale právě proto, že schodek ten jest u porovnání s původním tak mírný, jest možnost ona tím bližší a snažší. Což by na při- klad nestálo bohatým ústavům církevním, klá- šterům a řádům za to, aby uhradily scházejíeí jeden million na odvrácení blížící se katastrofy? O nic více se nejedná, aby tisícové byli spa- seni a osvobozeni. Jak milou by byla ta obět Hospodinu!
16 article
Úspěch českých strojíren při konkursu na projekt zdvihadla lodního na průplavu dunajsko -oderském. Prof. A. V. Velílík po druhé včera ujal se v této přednáškové saisoně Spolku architektův a inženýrů slova, aby promluvil jako člen jury jež přířkla první cenu (100.000 korun) sdruže- ným pěti českomoravským strojírnám za projekt jejich na lodní zdvihadlo, pod heslem „Universelle“ podaným. Prof. Velflík srdečně vílá tento velkolepý úspěch českých strojíren, tím čestnější, že stalo se tak za ohromné konkurence: bylť uznán za první mez 231 projektyl Přpomíná, že tento triumí práce technické nejnověji ještě zvýšen byl úspěchem Kři- žíkovým, který vyznamenán byl při konkureu na elektrickou lokomotivu pro městské dráhy vídeň- ské rovněž první cenou. Po úvodu, v něm zmínil se pan přednášející o systemech zdvihadel a historii jejich vůbec, promluvil speciálně o průplavu odersko-dunajském a o konkursu na pokusné lodní zdvihadlo v okolí Přerova. Roku loňského, jak známo, ministr obchodu svob p. Call vypsal veliké ceny na projekt lodního zdvi hadla na průplavu dunajsko-oderském (100.000 K. 70.000 K a 50.000 K). Na tyto ceny došla celá řada projektů, celkem 231. Práce, kterou projektanti pod- nikali, nebyla snadná. Konstruktor, znatel vodníh stavitelství, technické služby průplavní a elektrotech- nik musili pracovati společně. Rovněž jako projek tanti, voleni i členové poroty, odborníci totiž, a to; Vilém Ast, ředitel severní dráhy cís. Fordinanda.
profesor A V Velílík Velflík Vilém Asta Přerov
17 article
Arnand de Bovet, president lodních společností fran- couzských, R. Doerfler, prof. strojnictví na tech- nice v Praze, V. Harcout, prof. stav. strojnictví na technice v Londýně, Karel Hochenegg. prof. elek- trotechniky, prof. A. Herrmanm, prof. dr. Riedle z Berlína, S. Taussig, stavební ředitel dunajské regulační kanceláře a konečně prof. A. V. Velílí z české techniky. (Výborně.)) Práce soutěžné poroly zahájeny dne 18. dubna a trvaly tři měsíce. Předsedou byl prof. Riedler. Nejen členové poroty, nýbrž i ná- hradníci zúčastnili se prací v porotě. Mezi 231 projekty bylo pět českých. První práce porotní byly za- hájeny zkoumáním projektů výkresy málo obsažných Böhem tří dnů 81 jich vyloučeno. Byly to projekty dětinské, principiálně pochybené. Další zbylé pro- jekty sestaveny byly ve skupiny. Rozděleny na lodn zdvihadla vertikální, komorová plavidla, lodní že- leznice a t. zv. otáčecí zdvihadla. Také porota rozdě- lena ve čtyři skupiny. Každý člen vzal si několik pro- jektů na práci a referoval pak své skupině. Na zá- kladě referátu generální zpravodaj přednášel v ple- nární schůzi návrhy. Tímto způsobem bylo pak vy- loučeno 91 projektů, z nichž mnohé důkladně Bviy zpracovány, avšak jednostranně. Chyby principiální nedostatečná propracovanost nalezeny. Po vyloučení zbývalo 23 projektů ku prozkoumání. K tomu sestavila se porola na trojí skupinu, jež měla vždy po jié stránce zkoumatí projekty. Z těchlo 23 projektů za- mítnuta ještě celá řada projektů, až zbývaly posléz tři, mezi nimi jediný původu českého, S he- slem „Universelie“ byla lodní železnice, s he- slem „Habsburg“ točidlo, s heslem „Indu stria
Bovet R Doerfler profesor Hochenegg doktor Riedl S Taussig A V Riedler Habsburg Praha Londýn Berlín
18 article
Austriaca“ opět lodní železnice. Cena první na- vržena 8 hlasy projektu „Universelle“, druhá z 9 hlasů 7 hlasy projektu „Habsburg“. „Industria Austriaca“ byla vyloučena. A tu při otevření hesel se ukázalo, že projekt „Universelle“ pochází z Čec a to od sdružených českých strojíren Konstruktéry první cenou poctěného projektu byli inž. Veska (Čech), řed. Schönbach (Němec) třetí inž. Tým (Čech) s Hofímanem (Němec) inž. Hasalinger (Němec) a konečně inž. Kühne (Čech. Zřízení projektu „Universelie“ založeno, jak již podotčeno, na myšlence lodní železnice. Pro dráhu vyvolena krajina v okolí vesnice Oujezd, nedaleko Přerova. Krajina povlovně stoupá 1: 25. Tím připadl konstruktéři na myšlenku lodní železnice, t. j. lodi dopravované v podělném směru s tokem. Trať musí býti vybetonována, kolejnice musi býti ještě mohut- nější, nežli známá Goliášova, neboť váha vozu, jod. a vody jest 2200 tun. Rozchod kolejníc i ozubnice jsou úplně nepošinutelnými. Konstrukce vozu, jenž loď ponese, podobá se mostu na nosnících, složené soustavy, s horním pásem vodorovným, dolním sklo- něným jako půda, po níž se posunuje. Komora, v níž loď sedí, má železná žebra, počtem 27párových, vy- pažena jest řadou podélných plechů. Komora ta není bez příčiny nazvána „Universelle“, neboť neslouží jen pro dopravu lodí ve vodě, nýbrž i v suchu. Tuto druhou úlohu řeší projekt zvláštními šoupátky s ná- levkovitými otvory. Za dvě minuty voda vyteče a lod dosedne na pedálovou, podajnou podlahu. Posunovací zřízení spočívá na systému kol a válců. Uložení ohromné váhy musí býti pružné a proto každé kolo má dvě péra o vzpružení 17 mm. Hychlost, s jakou se vůz s lodí bude posunovali, jest 0.56 m za vteřinu.
Habsburg Čo Němec Ing Hofíman Kühn Goliášův Schönbach Oujezd Přerov veska Hasalinger mm
19 article
Kola možno zcela snadno vysaditi. Elektrický pohon télo železnice jest velmi duchaplným, užito tu spřa- žení elektrického. Vozy mohou pojížděti buď oba, nebo jeden od sebe nezávisle, pomocí dvou motorů, umí- stěných pod komorou. Kola motorů pojíždějí po ozub- Projekt „Universelle“ jest dokonalý v každém ohledu, a řečník nepochybuje, že bude-li projekt pro- veden osvědčí se výborným. ODlouhotrvající, neutu- chající potlesk.) Prof. J. V. Hrázský připomíná, že Spolek arch- lektův a inženýrů vydal své doby pamělní spis, v něma dovozováno, že lodní plavidlo nehodí se pro průplav odersko-bohumínský, nýbrž spíše pro naše průpiavy Táže se, zdali jury uvažovala, hodí-li se lodm želez- nice pro poměry tohoto průplavu. Prof. Velflík odpovídá, že konkurs nebyl vypsán na určitý terrain a že také nebyla předepsána určitá konstrukce zdvi- hadel. Avšak pro stoupání jest lodní železnice „Uni- verselle“ zvlášť výhodnou. Předseda inž. Jahn zakončil pak schůzi vřelým díkůvzdáním za ideálně krásnou a jasnou přednášku. Přednášejícímu uspořádány účastníky značné ovace nici.
profesor Hrázský Velflík Uni Ing Jahn spolek arch
20 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Stalo se, co jsme předpověděli. Ne- činíme sice nároků na problematický titul politi- ckých proroků, však dovolíme si připomanouti že stalo se, co jsme předpověděli. Po divadelní bouři způsobené pomocí »plechového hromue a elektrických lampiček — kalafuny dnes už se neužívá — rozhostil se nad německými zástupy opět klid a ticho a jest-li slyšeti z dáli jest tlumený hukot bouře, jsou to již jen zmírajíeí projevy rozpoulaných živlů nad řeči, kterouž pro- slovil dr. Körber v parlamentě. Po druhé jeho řeči, v níž presentoval Němcům za všechny zdvo- řilosti mu učiněné opět bonboniéru s cukrátky své přizně, odkládají do duše pobouření zase již své zbraně a nejrozčertěnější ze všech svato- hypolitský purkmistr Völkl, dokazoval předevěí rem opět, že je dr. Körber — poctivý muž Dobře tedy jednali čeští poslanci, že se nedali vylákati Körbrovými pochybnými komplimenty ze své posice a že nesedli na vějičku »důvěry«, kte- rouž na ně dr. Körber nalíčil. Důvěru žádá che nynějšího kabinetu na zástupcích národa českého. Patrně zapomněl na to, jak v dlouhé řadě pří- padů naproti zájmům národa českého byl se zachoval a že vůbec se ve všem svém jed- nání poetivě o to přičinil, aby národ český k němu důvěru ani pojati nemohl. Dr. Körbrov by se vládlo dobře, kdyby soudu veřejnost podrobena byla pouze jeho sladká slova a ne skutky a kdyby nedozvídali se Némci, co Če- chům sliboval a Čechové co pro Némce fakticky byl učinil. Důvěra je něžné kvítko, jež vyrůstá ze skutků toho, jenž na ni nároky činía skutkové dra. Körbra českou duši vedou ku pravému opaku důvěry. Tu očekávati může dr.
Körber Němec Völkl Körbrový doktor Körbrov Čecho
21 article
Körber jen se strany Němcův. Bylo by také čirým nevděkem, kdyby se mu národní odpůrci naši úplně nepoddali. Neboť co žádají ještě víc Svým inšpruckým násilnictvím docílili všeho, co chtěli. Vlašská právnická fakulta v Inšpruku již otevřena nebude a místodržitel baron Schwartzenau bude se odtamtud co nejdříve poroučet. Němci tedy vyhráli v této věci na celé čáře. Z to zůstane dle Körbrovy předvčerejší řeči místodržitel dalmatský Handel na svém místé. Pokud jde o české a polské parallelky při pae- dagogiích ve Slezsku, slane prý se dle přípovědi Körbrovy arrangement dle německého přání, ba tak daleko jde ochota vlády v této záležitosti oproti Němcům, že ministr osvěty dr. Hartl ne- přímo pokáral zemské inspektory slezské, kteře hlasovali pro modus, na němž se bylo usneslo a jejž provedlo mi- nisterstvo. Ministr Hartl doznal dolno- rakouské deputaci, jež u něho v jisté věci inter- venovala a při tom tázala se na osud, s jakým setkají se nové školní zákony, usnesené dolno- rakouským sněmem, že nic nemá prot tomu, aby ne všem, nýbrž jen nč- kterým zemským školním inspek- torům dáno bylo právo ve schů- zich zemské školní rady hlaso- vati, vždyť prý se ukázalo práv
Körber Němcův Němec Körbrův Hartl Slezsko vlašský právnický Schwartzenau
22 article
ve věcech slovanských parallelek slezských, že zemští inspektor hlasovali v záležitosti té prot většině sněmovní. Bude prý tedy dobře, když každému zemskému inspektoru hlasovae právo se nepřizná. Z toho je patrno, že člen vlády Körbrovy přes svou řeč, kterou měl v par lamentě v úterý, byl by býval rád, kdy by zemská školní rada slezská byla se vyslovila proti výnosu vlád- nímu o slezských parallelkách. A takové vládě máme důvěřovat? — Češlí železniční úřadníci. Všeněmecký Teuton a druhdy přítel a ctitel všeněmeckého Falstaffa z Rosenavy — vysocevážený pan Kare Heřman Wolf, zasedl si k vůli střídání opěí jednou na české železniční úřadníky. Při tom mu assistoval potrhlý pan Glöekner, jemuž četní »Václavové« na dráhách rovněž překážejí. Ne- mohl jim ovšem vytknouti nesprávnost, neb ne- spolehlivost ve službě, ani jinou nepěknou vlast- nost, nenávidí je pouze proto, že jsou Čechové a že nejeví dosti ochoty zraditi krev svou a že as ruší »v německém kraji« národní jeho ráz. Jak nespravedlivé činí pan Wolf a ti, již mu nadšeně přizvukovali, železničné správě výčitky! Kdyby měla k disposici dost Němců, věru, že by Čechy do německých krajů neposílala; ba, kdyby to bylo možno, zásobovala by jimi i kra- jiny české. Vždyť přece známo, kdo na rozho- dujících místech rozhoduje a mnoho-li v mini- sterstvu železničním vůbec je Čechů. Přakážejí-l Čechové Němcům jako přednostové stanic, ad- junkti, oficiálové, revidenti a inspektoři, necht jim otevrou bránu k místům lepším a tučnějším, jež obsazena mají proti právu a slušnosti vesměe
Körbrův Teuton Falstaff Kare Heřman Wolf Glöekner Václavová Čecho Wolf Němec Přakážet Rosenava
23 article
Němci, a budou tím ihned uprázdněna místa pre německé kandidáty, jež ovšem jinak sotva by dovedla železničná správa ze země vydupat. J to zvlášiní zjev. Němci naříkají neustále, ž při obsazování úřadnických míst všech oborů jsou odstrkováni, však aby pečovali o to, by bylo způsobilých kompetentů jejich národnosti, jim nenapadá. Při tom pak žádají, aby pro nepatrný počet jejich lidí zůstala reservována všechna místa, jež nalezají se v kraji, kterj byli pokřtili názvem »německého uzavřeného území«. Jinými slovy, chtěli by udělati hned z auskultanta presidenta krajského soudu. Necht jen mlčí se svými, žalobami na odstr kování Němců. Povíme jim, jakým způsobem opatřuje si vláda německé úřadníky ve Vidni, kde n příklad na poštu přijímají se hoši, již řádné ani nižší střední školu nevychodili, jen když mají protekci a jsou Němci. U nás musí mladý muž s maturitou s vyznamenáním čekat, než s milostivě stane na poště praktikantem, ve Vídni zapotřebí k tomu jen »vlivuplné« přímluvy. A ani to nestačí; kdyby nedoplňovala se tam míst z českých řad, nevíme, co by si správa po- štovní počala.
Němec Videň
24 article
— Obecní volby v Prosiějově. Včera od- půldne přinesli jsme telegrafickou zprávu bouřlivém zakončení voleb ve III. sboru v Pro- stějově, kdež zásluhou vůdců sociálně-demo- kratické a národně-sociální strany soudruh Krapky a bratra Bechyně, vedoucích omladinu obou stran do města, došlo k pustým výjevům, řvaní, spílání, vybíjení oken v radnici, v obydlí nově zvoleného člena obecního výboru, známého a zasloužilého vůdce národní strany p. Špačka a v bytě starostově, kterémužto řádění učiněn konec až pozdě v noci. Jaká nesvědomitosta zvůle byla pohnutkami tohoto bouření a učed- nické revoluce, vedené štvanci obou sociálních stran, tak naprosto protichůdných a smrtelně na sebe nevražících, vysvítá z toho, že těsně před zakončením volebního aktu ve čtvrtek od- poledne zaznamenala strana národní 1281, sociální demokratě 120, národní socialisté 71 hlasů. Vůči tomuto výsledku lze zcela nenuceně nahlédnouti, že se nemůže jednati o žádné zná- silnění volebního práva obou poražených stran, neboť nelze si představiti žádných prostředků agitace, porušování volebních listin, intrik vo- lební komise atp., jimiž by počet oprávněných voličů ve III. sboru mohl býti zdecimován tak, aby ze skulečných voličů stran opposičních zbyla pouhá desetina. Vpád učňů, patrně vesměs znásilněných voličů, vedených Krapkou a Be- chyněm do města a terror kamením provozovaný, na oknech radnice a nenáviděných vůdců národní strany nelze si tudíž jinak vysvětliti, leč pou- hým výbuchem vzteku nad nezměnitelnými fakti- ckými poměry nad malomocí vlastních sil, vede- ných do volebního boje již z předu naprosto beznadějného. Z tohoto stanoviska jest prostě- jovská volební bouře čtvrteční úžasným zjevem situace v největším českém městě moravském,
Krapek špaček Krapka Be Bechyně obecní výbor
25 article
teprve nedávno na Němcích dobytém v hoji, klerý svým rozsahem a vynaložením národní energie pro vždy zůstane památnou událost v dějinách osvobození národně ujařmených měst moravských. Čin obou sociálních stran, kteréž ústy sociálně-demokratického třstku prostějo- ského protestují proti tomu, aby strana, kteráz město národu na Němcích zpět dobyla, nazývala se stranou národní, čímž prý stranám opposič- ním upírá příslušenství k národu českému, ne- může býti nazván jinak než činem zpronevěři- lým na věci téhož českého národa, k němuž se strany tyto hlásí a to právě v době, kdy pro- stějovští Němci, vidouce hydru rozkolu hlavu ve III. sboru volebním zvedati, netají se svými choutkami k útoku na oba první sbory. Aby čin tento provedly, musily obě strany, sociálné- demokratická i národně-sociální, zapříti svou vzájemnou zášť, zásadní rozpor mezi oběma vlastně podmiňující, zapříti tudíž své vlastní barvy, a poněvadž tak učinily, aby mohly spo- lečnou rukou bíti do strany národní, jest jich úklad při veškeré své malomoci a bezvýsled- nosti, kteráž jest jedinou potěšitelnou okolnost jich zasažení do obecních voleb, jenom útokem na českost Prostějova, podniknutým vlastně na prospěch německého tábora prostějovského, nechť jsou skutečné aneb předstírané pohnutky soudruha Krapky a vlivům jeho podlehnuvšího bratra Bechyně jakékoli. A proto sluší vítati skvělé, desateronásobné vítězství národní strany v Prostějově nad čistým svazkem různorodých ale stejně krásných duší se zadostučiněním tím větším a přáti jí i v ostatních dvou sborec úspěchu stejně rozhodného. — Francouzská kritika o české hudbě opeře. Zájem pro české věci vždy více roste.
Němec Krapek Prostějov Bechyně český národ
26 article
Máme častěji příležitost to s potěšením konsta- tovati. Mimo jiné objevilo se poslední dobou v několika vážných orgánech francouzských několik studií a zprav o české hudbě, psaných znalecky i nadšeně. »L'Art Moderne«, vy- cházající v Brusselu, uveřejnil článek »Les opéras de Smetana«, v němž píše o cyklu oper Smetanových, provozovaném v Národním divadle pražském a karakterisuje jednotlivé opery od »Braniborů« až k »Čertově stěně«. — V nej- novějším čísle »La Chronigue des artsk (Paříž) je velmi pěkný článek známého estetik a romanopisce francouzského Williana Rittra: »Operní cyklus v Národním divadle v Praze.« Pan Ritter uznává, že Národní divadlo dospívá na jednu z předních seen světových. Vypravuje dokonale díla cizí (Louisa), že závodí s originelním provedením a provozuje celé skupiny oper ná- rodních skladatelů českých. Willian Ritter oce- ňuje půvaby nejnovějšího operního cyklu českého a poněvadž mluvil již častěji o starších slavných skladatelích českých, věnuje tentokráte svou pozornost dvěma mladým a jejich sublilnímu a svěžímu umění: Foerstrovi a Kovařo- vicovi. Duchaplně karakterisuje francouzský kritik hudbu mladých mistrů českých. Foerstrova
Moderne Smetan Smetanův Ritter Louisa Willian Ritter Foerstr Kovařo Foerstrův Brusel Paříž národní divadlo pražský národní divadlo v Praga národní divadlo Les opéras čertův stěna Le Chronigue desátník artsk
27 article
»Eva« mu přes svůj slovácký střih připomlná distingovanou uhlazenost hrdin Feuilletových, její hudba je něžná, exaltovaná a raciniennská hudba moderní. Z Kovařovice zná Ritter »Psohlavee «a »Na starém bělidle «. Hudba »Psohlavců«, píše fran- couzský kritik, ač vykazuje jemnosti až takořka kvě- tinové, přiléhá obdivuhodně k textu, poněvadž zalo- žena je úplně na povaze zpěvů lidových a při tom v scénách citově vzrušených deklamuje přesně tak, jak velikosti a tragičnosti postav přísluší. Ritter obdivuje též výpravu a provodení »Psohlavců«. O »Starém bělidle« praví, že je to smavýa milý pohled do řady hudebních obrazů, znázor-
Eva Feuilletový Kovařovic Ritter Psohlavee Psohlavec