V Praze, v pátek dne 15. září.

K číslu 254. a na venkově za 3h

Čislo v Fraze za 2

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h

Události na Rusi. Ještě o tajemné lodi. Z Londýna, 14. září. (C.-B.) »Reuterova. kancelář« oznamuje: Proslýchá se tu, že se parník »John Grafton«, jenž nedávno s nákla- dem zbraní u Jakobstadu od vlastních námoř- níků potopen byl, dne 1. srpna u ostrova Sercenu v La Mancheském průlivu setkal s velkým parníkem »Fullertonem« a že se po- tom celých 14 dní náklad z »Fullertonu« na parník »John Grafton« překládal. Ruský zástupce Martens. Z Havrasu, 14. září. (C.-B.) Ruský zá- stupce na mírových poradách Martens sem přibyl a jel večer odtud dále. Zákaz divadelních her. Z Lodi, 14. září. (C.-B.) Veškerá divadelní představení a koncerty byly na neurčitý čas za- kázány. Revoluční projev v divadle. Z Berlína, 15. září. »Berliner Zeit ung- oznamuje z Varšavy, že včera v divadle v Lodi hozeny byly s galerie papíry s revolučními projevy do hledi- ště za volání: »Sláva svobodě!« Několik návštěvníků bylo zatčeno a dopraveno do vězení. Nouze v Baku. Z Berlína, 15. září. Z Petrohrad u se telegrafuje »Local Anzeigeru«, že v Baku panuje největší nouze a bída. Velká většina obyvatelstva je bez přístřeší a bez potravy. Ceny jsou ne- smírné, zejmena ceny chleba a masa. Appelluje se se všech stran na veřejnou dobro- činnost. Zdejší listy zaznamenávají obavy, že Arménci obnoví zločiny na soukromém ma- jetku a že znovu páchány budou vraždy a loupeže. (Ostatní zprávy viz na straně 3.)

Telefonické zprávy „Nár. Listů.

JDNl Zakázaný český průvod. Z Olomouce, 15. září. Městský úřad zaká zal průvod, který Čechové na neděli chystali. vTelegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 15. září. (C.-B.) »Wiener Zeitung- oznamuje: Císař udělil lázeňskému lékaři v Ma- rianských Lázních dru. Arnoštu Ottovi ry- tířský kříž řádu Františka Josefa. — Ministi kultu a vyučování jmenoval inženýra Viktora Müllera učitelem v 9. hodnostní třídě na státní průmyslové škole v Liberci. Zasedání říšské rady Z Vídně, 15. září. (C.-B.) »Wiener Zeitung uveřejňuje císařský vlastnoruční list, kterýmž se říšská rada ke dni 26. září svolává.

Otázka marocká. Z Tangeru, 14. záři. (C.-B.) Bývalý ruský vyslanec v Marokku šl. Backeracht přiby sem dnes. Bude prý zastupovati Rusko na mezi- národní konferenci. Situace v Tangeru jest ne- změněná. Raisuli přijal dnes deputaci kmene Vadrasů, která ho prosila za odpuštění, že kmen povstal se zbraní proti němu, odevzdala mu dary a prohlásila, že ho uznává šejkem. Na povznesení japonského průmyslu a obchodu. Z Tokia, 14. září. (C.-B.) Usiluje se o zří- zení společnosti velkých japonských interessentů na povznesení japonského prů- myslu a zevnějšího obchodu, zejmena s Ko- reou a Čínou. Společnost není neochotna spolu- působiti také s cizím kapitálem. Švédsko-norská rozluka. Z Karlstadu, 14. září. (C.-B.) Po dnešní schůzi svédských a norských delegátů očeká- vaná zpráva o výsledku této schůze nebyla vy- dána. Delegáti prohlásili na učiněné dotazy, že není lze činiti žádných sdělení. Příští schůze koná se zejtra v obvyklou dobu.

Předplageni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

skou opposicí. Tato předpověď nyní se splňuje. Jak se dovídáme, byly zde činěny hor- livé přípravy, aby dostalo se maďarské koalici ve věcech vojenských ně- jakých ústupků, alespoň přechodných. Se zdarem. Dnes oznamuje se, že včera přijat byl císařem ve zvláštním a dlouhém slyšení ministr vojenství Pitreich, který císaři předložil hotový elaborát, o kte- rém se doufá, že Maďaři jej přijmou. Napjetí před sněmovní schůzí. Z Pešti, 15. září. S nebývalým napjetím čeká se dnešní schůze poslanecké sněmovny, ale myslí se, že mine klidně. Učiněna rozsáhlá opatření, aby klid nebyl rušen.

Ve Vídni je ochota ke smíru. Z Pešti, 15. září. Společný ministr vojen- ství Pitreich zasazuje se sámo mírné rozřešení uherské krise. Při poslední audienci exponoval se v té věci u cí- saře. Ve Vídni je ochota ke smíru. V kompromissním návrhu nalezají se zvláštěv příčině některých otázek vojenských ustano- vení přechodná, jež umožní jak koruně, tak koalici urovnání vojenských sporů. Dojde-li kompromissní návrh ten souhlasu obou činitelů, převezme koalice vládu. Rozhodnutí ve Vídni stane se velmi brzo. Podle pešťské zprávy »Fremdenblattu« je usnesení ko- runy Maďarům příznivé. Kdyby však mimo nadání koalice vládu převzíti nechtěla, stane se pokuso skoncování krise také bez koalice. Maďarské komando není již nemožno. Z Vídně, 15. záři. »Fremdenblatt« telegra- fuje z Pešti: Včera byla rozšířena pověst, že již celý týden za pomoci hraběte Julia Andrássye pracuje se o kompromissu. Proslýchá se, že rozhodující kruhy velicí ja- zyk maďarský již nepokládají za nemožný. Když Gabriel Ugroň o tom uslyšel, prohlásil: »Smekněme před státníkem, který nám přináší tuto koncessi.« Tady je rozšířen také výrok poslance dra. Herolda, jejž učini tento za svého pobytu v Záhřebě: »Maďaři asi velicí plukovní řeč dostanou.«

Z Vídně, 15. září. Vicepresidentu zem- ského finančního ředitelství ve Lvově dr. Vitoldu Korytovskému, bývalému presidiálnímu šéfovi v ministerstvu financi za dra. Dunajev- ského, byl udělen velký kříž řádu Františka

Krise v Uhrách.

Úsilí o kompromiss. Z Pešti, 15. září. »Národní Listy« již přede dvěma nedělmi předpověděly, že bude se nalé- hati s obou stran, shora i zdola, na kom- promiss mezi korunou a maďar- K afféře košické. Z Pešti, 15. září. Zemský svaz ma- darských žurnalistů vyslal deputaci k presidentovi poslanecké sněmovny a k 12 čel-

FEUILLETON. Večer v Posázaví. Načrtl Adolf Velhartický. Po horkém dnu schyloval se večer soucitně na zemi, rozpálenou horečkou. Slunce odcházelo zalito krví jako krutý nepřítel, zanechávající za sebou záplavu ohňů, šlehajících z vypálených měst a vesnic. Vše hořelo: modré lesy, na ob- zoru bílé mraky a řeka znaveně sc valící byla plna tekutého ohně a stromy podél zahalen v hořící purpur. Znenáhla všechen ten oheň bledl a jakoby popel ze spálenišť vystupoval nad krajinu vícea více se šeřilo. Jen v korunách hlubokých lesů na obzoru dosud doutnalo a páry dýmaly k ob- loze. Bílá pásma oblaků byla lemována pur- purem a fantastické tvary mračen okouzlovaly pohádkovými hrady a horami, z nichž šlehal oheň jako ze sopek. Pak pobledla oblaka, pohasly ohně v lesích, zmizely hrady a hory a modrý soumrak sypal se na nejzazší obzor jako ne- hmotný prach indichový. Daleko na obzoru rý- sovala se černě mohutná zřícenina hradu Lip- nice. Chmurně a hrozebně jako sídlo duchův prokletém kraji, jasně zřejmá na bílém oblaku v pozadí. Vše tichlo.

Z řeky vznášela se bílá mlha a závojem kladla se na stromy, jež tiše šeptaly ve slabém vánku nesoucím vůni posečeného sena, jímž kraj byl prosycen jako chrám vůní kadidla. Předtucha panenské noci letěla výšinami. Hvězdy rostly na azurné louce nebes, ale luna dosud snila na svém loži. Jenom lemy jejích závojů rozvanul vítr nad lesy. Do ticha rozezvučely se zvonky večerního klekání. Každý zvonek měl jiný tón a všecky slévaly se v jednu krásnou hudbu. Celá země až k vyduté kopuli nebes zněla a pěla a chvěla se v tomto harmonickém pozdravu Panněa Matce. Tichly poslední zvuky denní a noc naladila svou lyru. Jako blouznivá snivá básnířka šla neviditelná a všude přítomná. Cosi sladkéhoa čarovného znělo čistým vzduchem. Tisíce strun to zvučelo a plesalo a duše lidská kolébala se v nich jako nepokojné děcko a stápěla se v nich s rozkoší jako v aromatické koupeli.

Cvrčkové rozezpívali se na stráni u lesa. Jednotvárně a přece tak neodolatelně jímavě zněl prostý jejich zpěv: Píseň jejich cvrčela nočním vzduchem a řeka tiše šplounala a šuměla a rákosí a traviny na březích šeptaly tiše jako v čarovném snu. Bílá mlha houstla vždy více a záhy nebylo teměř nic viděti. Osleplá hladina řeky nehybně a neurčitě vše odrážela jako zadýchané zrcadlo. Náhle zaplanulo nad lesy a plavá luna upro- střed par se vynořila jako zrosený zlatý květ. Čím více vystupovala nad vonným ložem lesů, tím více bledla až unylá plynula na moři oblaků cudná, neposkvrněná, nedotknutelná a bledá jako truchlící milenka. Scenerie se změnila. Hvězdy tavily se v bílém, lunném světle, mi- zely v parách kolem ní, a jen na dalekém ob- zoru, kam nezasáhly světelné závoje a kde ve stínech tměly se hluboké, dumající hvozdy, kmi- tala se nesměle a třepotavě zapadlá hvězda. Mlhy valící se nad řekou zhušťovaly se v dálce, v blíz- ku lehounce se vznášely jako dech spící řeky, od- dychující odměřeným hlubokým rythmem. Teplo vyzařovalo ze země, chlad a mlha pa- daly na trávníky, na nichž zajiskřily se rosné kapky jako rozhozené perly, démanty, safíry, ru- bíny, všechny drahokamy světa. Kde světelné paprsky luny zavlnily mohut- něji, kam vpadly do stínu širokým řečištěm, tam zavířilo vše jako roj svatojanských mušek. A všude bylo ticho, a všude bylo bílo. Rmut dne netřísnil bílou řízu posvátné noci. Duše neklesala pod tíhou všednosti, zmizel svět a zůstala jenom krása. Krásné je naše Posázaví za dne v hýřivých paprscích slunce, ale čarovné je za večera, když vládnou stíny, plné tajemného chvění a sny rodí se v duši, jež setřese všechen prach, jímž za- sypala ji všednost.