ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fc54cf60-78e6-11dc-9b3f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 68, place 33, org 9, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
FÁRODNÍ LISTY
3 masthead
6. ledna 1905
4 masthead
Císlo e.
5 article
cká sněmovní většina se konečně přesvědčily že nesměji přes slovinské požadavky přecházei k jednacímu pořadu a jsou povinny vyhovět aspoň nejskromnějším slovinským požadavkům Slovinci žádali na podzím, aby v jižním Štyrsku byla zřízena aspoň jedna jednotřídní slovinská hospodářská škola. Zemský výbor tehda žádost slovinských poslanců zamitl. Ale dnes podána sněmu výborová zpráva, v níž se doporu- čuje zřízení slovinské hospodář- ské jednotřídky. Ve zprávě se dopo- ručuje, aby se také v jižním Štyrsku zřídily po- dobné praktické kursy chovu dobytka, mlékař- ství a jiných hospodářských odvětví, jaké se již osvědčily v severním Štyrsku. Od přijetí tohoto návrhu závisí, dopustí-li Slovinci aspoň nyn projednání rozpočtu na rok 1905. Z Pešti, 4. ledna. (Ex-lex. — Bez černožlutého praporu a císařske hymny.) Poněvadž dnem 1. ledna v Uhrách nastal opět stav ex-lex, za něhož žádný uherský občan není povinen platiti státních daní, vydal ministr financi dr. Lukacs pešťskému finanční- mu ředitelství nařízení, v němž upozorňuje, že na rok 1905 není schváleného rozpočtu, ani pro- visoria a proto přestává právo berních úřadů, vymáhati exekučně daně a poplatky, splatné po 1. lednu. Stejné nařízení vydáno i všem fi- nančním ředitelstvům na venkově. — Dnes stalo se poprvé, že s budínského hradu, když král četl trůnní řeč, rozpouštějící uherský říš- ský sněm, nevlál černožlutý prapor. Nevyvěšeny ovšem ani prapory uherský a chorvatský, jež jindy vlály po stranách praporu černožlutého.
Slovinec doktor Lukacs Štyrsko Pešť Uhry
6 article
Také po Tedeum, jež slouženo po přečten trůnní řeči, nehrána již na varhany efsařská hymna, nýbrž maďarský „Hymnus“. Tedy opě nová vymoženost Tiszoval Ze Záhřeba, 4. ledna. (Chorvatský sněm.) Odročený počálkem prosince, svolává se opět na 12. ledna. Má vyříditi rozpočet na rok 1905. Ze Záhřeba, 4. ledna. (Istrijská škol ská matice.) „Družba sv. Cyrilla a Me- thoda“, jež koná v povlaštěných krajích Istrie službu české „Školské Matice“, vydala počát- kem roku zprávu o své působnosti ve prospěch chorvatské školní mládeže. „Družba“ vydržuje národní školy a opatrovny v dvanácti chorvat- ských obeích a zaměstnává 10 učitelů a 9 učitelek. Školy a opatrovny zřízeny ve vesnicích poblíže větších vlašských měst, jež působí zvláště zhoubně na národní vědomí okolního sel- ského obyvatelstva. V nejbližších dnech otevře novou školu ve Sv. Marině nedaleko Labina a stavi se dvě nové školní budovy v Sv. Luciia Zreni. Chorvatské obce v Istrii jsou ve vzhledě školním nejzanedbanější. Čistě vlašská zemská školní rada istrijská nejen že sama chorvatských škol pro chorvatské obce nezakládá, ale činí všemožné překážky, chce-li obec sama si školu opatřiti. Proto činnost „Družby sv. Cyrillaa Methoda“, jež není závislá na blahovůli zemské školní rady, jest pro istrijské Chorvaty nanejvýš blahodárná.
Cyrill Cyrillaa Chorvat Záhřeb Istria Istria školský Matica národní škola a opatrovna Ithoda
7 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Rudý prapor v Lodi v Ruském Polsku. (Dop. » N. L. ) Od šesti neděl opakují se zde porůzne protivládní demonstrace, majíel socialisticky- revolučnou povahu. Prvá uspořádána zdejším polským revolučním komitétem před kostelem na Starém městě. Tenkráte po ukončení boho služby někteří Poláci, vyhrnuvše se z kostela, rozvinuli rudý prapor a začali provolávati různá revolučná a protivládná hesla. Policie ihned za- kročila a prapor sebrala, při čemž došlo k srážce, v níž raněn pomocník komizařův a stráž- mistr. Potom se chopili pořádání demonstrae Židé. Ti již použili revolverů a dlou- hých dvojbřitkých nožů a při rozhá- nění a zatýkání bránili se, lak že na obou stra- nách byli ranění. Na katolické Vánoce učiněna rozsáhlá opatření k ochraně pořádku. Zde ležící 37. pěší pluk byl pohotově, jakož i 70. dělostřelecká divise a dvé sotně kozáků. Od štědrého večera procházely ulicemi větší a menší vojenské hlídky, provázené vždy jedním, buď jizdným nebo pěším strážníkem. Myshilo se již všeobecně, že tyto veliké svátky ve vší tichosti se skončí, ale bohužel, nesplnila se naděje. V den sv. Štěpána po 12. hodině polední začalo se shromažďovati na Horním náměsti (takořka za městem) mnoho Poláků různého povolání a věku. Asi v jednu hodinu srazili se v průvod a hnuli se ku předu do ulice Zářev- ské. V čelo průvodu postavil se jistý asi 22letý mladik, rozepnul svrehní kabát a tu objevil se na červeném poli nápis: »Polska nasza«. Potom vyňal 2 revolvery a drže v každé ruce jeden, vedl průvod, jenž provolával různá hesla a hrozil každému, kdo by se mu do cesty postavil.
Dop Polák svatý . Štěpán Polsko Zářev
8 article
Právě v tu dobu předejel průvod vůz elektrické tramwaye. Celý průvod vrhl se na něj, rozbi kameny okna a zranil několik osob v něm. jakož i řidiče a kondukléra vozu; zvonek utrhli a vůz více méně poškodili. Přes to řidič vagonu měl tolik duchapřítomnosti, že uvedl vagon v pobyb a ujel. Dav za ním běžel s ohromným křikem a hulákáním. Na Horním náměstí kona- jíci službu policejní zřízenec oznámil telefonicky policii, co se děje. Průvod stále rostl a na ná- roží ulice Vidrevské čítal již několik tisíc hlav. Odlud dal se nahoru k městu. Policisté, kona- jící na křižovalkách ulie službu, před ohrom- ným zástupem se schovali. Mezitím ale již ry- chlosti blesku přiklusali kozáci a za nimi v pa- tách policisté na konlch, dále pak vojíni 37. pěšího pluku po 4 v drožkách, i policejní stráž- níci; z druhé strany pak policejní zřízene v tramwayovém voze, asi 60 osob a policejní komisař. Vojsko a policisté v zadu průvodu seskákavše rychle s vozů, vrazili do zá- atupu, kdežto kozaci prodrali se až ku předu zástupu k vůdci demonstrace, jemuž se již ze předa na rohu ulice Vedrevské a Emnilije stojíeí strážník v cestu postavil. Vůdce průvodlu nerozmýšleje se, namířil na strážníka, rána třeskla a strážník trefen kulí do čela svalil se na zem a za krátko na to zemřel. Dále obrátil se vůdce demonstrace se svými revolvery proti vojínům a i na tyto vypálil několik ran, při čemž 2 vojíny lehce zranil, jakož i mistra z továrny Scheiblerovy (tohoto těžce), jenž se právě tou dobou domů ubíral. Vystřílev všechny své náboje, hrdina dne chtěl se potázati s Vaňkem.
Vaněk Horní náměstí Vidrevský
9 article
dal povel, aby utíkal kdo kam může a sám začal pelášit také, v tom ale ze zadu podejel k němu jeden kozák, uchopil ho za límec ka- bátu a vyzdvihl jej jako loutku k sobě na koně; načež jej odevzdal policii, která jej od- zbrojila a svázala. Vše toto odehrálo se ve velmi kraličkém čase a tento čas stačil policii, která se u velikém počtu na místo činu dosta- víla, jakož i mnoho se všech stran vojska. Nastalo všeobecné zatýkání podezřelých osob, při jichž prohlídce na místě bylo nalezeno mnoho revolverů, na obě strany broušenýeh dlouhých nožů, býkovců, palcátů, gumových klaeků a pod. Spoutaní byli naloženi do tram- wayového vagonu a na drožky, pod silnou eskortou odvezeni do vojenské trestnice v ka- sárnách 37. pěšího pluku, kdež s nimi zavedeno vyšetřování, po němž patrně následovati bude zatýkání ještě jiných účastníků výtržnosti. Vinu těchto všech zdejších i varšavských demonstraci má hlavně zdejší Židovstvo, jemuž slouží revo- lučné komitéty v Krakově a ve Lvově. Odlamtud přiváží se tajně do zdejšího kraje na tisfee revolučných proklamací a brožur. Rozumní vla- stenci polští v Ruském Polsku, v Rusku i Pru- sku varují národ ode všeho nepřátelství k ruské vládě a státu. Ruská vláda od nastoupení ny- nějšího cara vychází ve všech příčinách pol- skému národu stříc. Polákům povolují se školy, vyučování v polském jazyku, dovoluje se jim nositi polské národní kroje, každému na žádost dovoluje se nositi zbraň a jiné ústupky se jim činí. Neuznají-li Poláci této ochoty, nebude ovšem v ní pokračováno a nastane obrat proti nim, jenž potom bůh ví jaké konce bude mii pro jejich jazyk a národnosť. Nespokojencům žádné ústupky nestačují. Odmitají je, prohlašu- Bohem. jíce, že chtějí miti »svého krále«.
Polák Krakov Lvov Polsko Rusko
10 article
Choroba italského ministra. Z Říma dochází překvapující telegram, sdě- lující, že ministr zahraničných věcí, Tittoni, náhle na výletu loveckém ochuravěl. Stav jeho jest prý vážný, ale nezavdává příčin k obavám a v posledních hodinách prý se i polepšil. Jeso ale nápadno, že první depeše tyto mlčí o tom, jakého druhu choroba jest, ač nebylo to zajisté tak nesnadno zvěděti. A přece může jiti o chorobu — velice zajímavou. Z Říma, 5. ledna. (C B.) Tittoni jast ode středy na honě na Isolu Maggiore. Dnes došla zpráva, že onemocněl, avšak jeho stav se zalím zase zlepšil. Paní Tittonova jest u svého chotě. Z Říma, 5. ledna. (C.-B.) Ministr měl ná- valy krve k mozku a omdlel, ale začíná se ze mdlob probírati. Pravá čásť plic je také za- chvácena. K marockým záplelkám. K akci pretendenta marockého Buamory sděluje depeše pařížského »Figara«, že vojsko sultána marockého bylo pobliž Udže v severo- východním Marokku vojem pretendentovým úplně poraženo. Četné zajalce pretendent opět pro- pustil, když byl jim odňal šat a zbraně. Pre- tendent zahladil dle toho záhy následky porážky, způsobené mu krátce před tím, jak jsme včera oznámili, posádkou udžijskou, jež jest řízena francouzskými instruktory V Praze, 5. ledna.
Tittoni Tittonův Figar pretendentův Řím Maroko Pre Praha Isola
11 article
Paní Syvetonová obviněna z vraždy. Vyšetřující soudce pan Brunart konfronte- val včera svaka Syvelonova, lékaře dra. Bor- naye, s paní Syvetonovou. V Paříži se vypra- vuje, že dr. Bornay choť Syvetonovu přímo z jeho zavraždění obvinil. Velice zajímavé odhalení v ařéře učinil podle »Patrie« republikánský poslanee Flaudin. Poslanec tento za departement Calvados odebral se 8. prosince, v den skonu Syvelonova, ve 2 hod. odpol. k němu. Z vo- nil u bytu několikrát marně. Se- stoupil do bytu domovníkova a tázal se: »Není nikdo u Syvetonů ?« »0, ano !« »Ale nikdo na zvonění neodpovídá !« »Toť podivné! Budu telefonovati nahoru.« Mezi bytem domovníkovým a Syvetonovým bytem jest lotiž telefon, jehož přístroj n ale zá se v Syvetonově pracov ně.
Syvetonová Brunart doktor Bornay Syvetonův Paříž
12 article
Domovník tedy zazvonil. Sotva ale položil prst na knoflik, již ozvala se odpověď, bez- prostředně, bez nejmenší přestáv- ky. Byl tedy někdo v pracovně Syvelonově v tomto okamžiku. I rozpředl se hovor mezi domovníkem a — služkou, pověstnou už v této afféře důvěrnicí pani Syvelonové, Belgičankou Spilmakerovou. Tato také odpověděla, že návštěvník mů- že jíti nahoru. Pan Flaudin vystoupil tedy znovu k bytu. Zazvonil a tentokrát služka přišla otevříti. Tázal se po panu Syvetonovi. Není prý do- ma. Pak po paní Syvetonové. Také ona neni prý doma. Překvapen a zaražen, anať dříve služka ho vyzvala k vystoupení do poschodí, pan Flaudin odešel, ale hned na to ještě o dveří slyšel uvnitř mluviti paní Sy- vetonovou. Tato byla tedy doma. S kým? To vše událo se — píše Flaudin vý slovně — ve 2 hod. odpol. a po 2. hodině odpol. i odporuje to zůplna tomu, co dosud paní Syvetonová i služka Spilmakerova tvrdily. Obě prohlásily totiž před soudcem původně, že od 1 hod. odpol. do 3 hod. zůstal Syveton ve své pracovně úplně sám a že dlouhé právě této osamocenosti použil k zdánlivým přípra- vám sebevraždy, jež teprve za hodně dlouhou dobu vdýcháním plynu mohla nastati a že se- bevraždu svou mohl vykonati tím nerušeněji, anoť i paní Syvetonová prý dlela mimo d ů m. Opravdu afféra tato stává se čím dále tím za- jímavější a tím škaredější. Snad se dovíme určitějších o ní věci, až nastávající mandát Sy- velonův za Paříž bude znovu obsazen a boj volební rozhodnut.
Syvelonová Belgičanka Spilmakerová Flaudin Syveton Syvetonová sa vetonová Spilmakerův Paříž
13 article
W. T. Stead proti rusofobskému tisku anglickému. Proslulý anglický publieista W. T. Stend uveřejnil v prosincovém sešitě »Reviw oi Reviews« ostrý článek o zhoubném vlivu jistých chauvinistických a bojovných žurnálů anglických. Velmi trefně karaklerisuje Stesd velký tisk londýnský od »Times« a » Westminster Gazelte«, vážných orgánů politických, až k po- pulárním a bezvýznamným žurnálům »Daily Mail« a »Daily Express« a poukazuje na vliv, jaký má tisk na vládu i na krále. Vedle 250 členů »důvěrné rady« královy staví »veřejnou radu« královu, sestávající z 24 ředitelů hlavních žurnálů londýnských, kteří nemají sice nijakých hodnosti, ale mají obromný vliv, jímž pracují ve špatném neb dobrém smyslu. Stead posuzuje chování se těchto chef londýnských žurnálů v době afféry hullské, kdy veřejnost anglická byla do krajnosti rozechvěna.
Stead Stend Westminster Gazelte Daily Express
14 article
Statečný publicista neváhá prohlásiti, že většina téchto faktorů veřejného mínění zachovala se nedůstojně, nevhodně a škodlivě. A praví asi: »Zasluhoval-li v očích splašených Angličanů admirál Rožestvenský, aby byl pověšen na stěžni své admirálské lodi, celá řada anglických »editorů« zasluhovala by z důvodů milfionkrát četnějších houpat se vedle něho.« Stead nej- prudčími slovy obviňuje tyto novinářské pobu- řovatele, kteří štvali Anglii do války s Ruskem. A jmenuje je bez okolků: Sir Alfred Harms- worth, majitel žurnálů »Daily Mail«, »Erenings Newa« a »Daily Mirror«, G. E. Buckle, chef- redaktor »Times« a jeho pobratim Morberley Ball atd. Všichni tito jako posedlí zuřili proti Rusku a šiřili zášť a pomstychtivost. Tito stře- štěnci žádali, aby Rusko dalo zadostučinění během 24 hodin, jinak ať se ihned vypoví válka Stead pokládá tyto štváče protiruské a bojechtivé za škůdce lidstva a vystavuje je opovržení kullurních lidl. Ličí tento »tisk pomi- nutých paů« jako velké nebezpečí pro budoue- nost a ptá se, zdali se nedá učiniti nic, aby se zabránilo příště takovému skandálu, jako byly protiruské výbuchy tisku londýnského.
Angličan Rožestvenský Stead Harms Erenings Newa G E Buckle Morberley Ball Anglie Rusko
15 article Politická schůze ve Vršovicích.
Politická schůze ve Vršovicích. (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Politický spolek pro okres vinohradský uspořádal včera ve Vršovicích členskou schůzi. která věnována byla po většině rozpravěo vládním pamělním spise o reformě správy ve- řejně. Předseda politického spolku vinohradského, poslanec dr. Herold, použil přiležitosti, při za- hájení schůze se naskytnuvší, aby stručně, ale obrazně u významně promluvil o situaci, která nastala pádem dra. Körbra. Ostatní čásť schůze věnována byla veskrze promyšleným výkladům o obsahu návrhu na reformu veřejné správy. Kritika všech řečníků, pevnými důvody opřená, zavrhla návrh ten na- prosto a na celé čáře. Za velice čelného účastenství občanstva vršovického, které sál »Měšťanské besedye nikterak nestačil pojmouti do svých prostor, zahájil schůzi předseda spolku poslanec dr. Josef Herold takto: Zahajujeme v novém roce svoji činnost. Dovolte tedy, abych úvodem kn pronesl několik slov. Na Nový rok odstoupil od řízení záležitost státních v této polovině říše ministerský před- seda dr. Körber a na jeho místě ujal se úřadu toho bar. Gautsch. Touto změnou minfsterstva 'nastala nová situace. Nelze však ještě říci, že by tím byo nastal nový kurs. Tato nová situnce umožňuje klubu českých poslanců uvažovati o tom, mají-li změniti svou dosavadní taktiku na říšské radě.
doktor Herold Josef Herold Körber Gautsch Vršovice
16 article
Zdali ji změní, to záviseti bude od dalšího vý- voje událostí a od rozhodnutí klubu. Kdyby snad klub poslanecký změnil dosavadní taktiku, je třeba již předem konstatovati nahoru i dolů, že by tak neučinil ani z ochablosti, ani že by se tím nevzdal zápasu za oprávněné své poža- davky. Naopak: změna taktiky by mobla zna- menati jenom volbu nových prostředků, přímě- řenějších době, a účinnějších ve výsledeích. My naproti novému ministerskému předse- dovi bar. Gautschovi nejsme předpojati, avšak důvěry může si nová vláda získati pouze skutky Nesmíme si zapírati, že žijeme v době ob- zvláště těžké a že poslanci, mají-li splniti úkoly na ně vložené, musejí všechny události posuzo- vati s velkou opatrnosti a sdružovati rozhod- nost s náležitou rozvahou. Hlavní podmínkou úspěšné jejich činnosti politické je však harme- nické spolupůsobení poslanců s občanstvem národem. Jen v tomto harmonickém spolupů- sobení může spočívati pevný základ pro povzne- sení a rozhojnění politické moci českého národa. Není pochybnosti, že události nynější doby vyžadují toho, bychom zejmena ve Vídni za- pomněli na všechno strannictví a stáli tam jako jeden muž. S potěšením lze konstatovati, že toto přesvědčení již proniká do širokých vrstev národa. A to, čeho nejvíce přeji našemu národu v novém roce, jest, aby poznání potřeby té proniklo do vrstev nejširších, tak abychom plnou váhou celého národa českého mohli hájiti všech práv a požadavků českých. (Výborně ! Hlučný, dlouhotrvající potlesk.) Po tomto úvodu posl. dra. Her ol da uvítal účastníky schůze bývalý starosta města Vršovic V. Drobný, jakožlo důvěrník krajského výkonného výboru vinohradského, vysloviv po- vděk z tuho, že právě město Vršovice jest ml- stem prvé letošní schůze Politického spolku vi- nohradského.
Gautsch V Drobná Vídeň Vršovice
17 article
Místopředseda Politického spolku stavitel J. Holeček vítal pak opět účastníky schůzea udělil slovo posl. dru. Heroldovi, by promluvil o vládním pamětním spise o reformě správy veřejné. Posl. dr. Herold pravil, že může se sice mysliti, že pádem ministerského předsedy dra. Körbra odstraněn je také pamětní spis vládní o reformě správy veřejné, za posledních dnů Körbrových veřejnosti podaný, ale věc v něm na přetřes uvedená je tak důležita, že je třeba i nyní o ní uvažovati, zejmena v našich obeích a vůbec všech samosprávných dborech a v kru- zích, jichž projekty reformy se dotýkají. Otázka oprav v našem zřízení samospráv- ném, o nichž vládní pamětní spis z valné části jedná, nebyla vyvolána teprve uímto vládním projektem, otázka ta není nová, nýbrž dlouho již mezi námi přetřásaná na základě přesvědčení, že moderní život občanský vytvářil se tak, že občanstvo žádá si a také opravdu potřebuje zvýšené účasti při správě veřejné. Občanstvu českému jednalo se při této otázce o to, dostei nových zákonů a také nových prováděcích pro- středků k vůli zdokonalení samosprávy. Proto musilo české kruhy tím více překvapiti, když
J Holeček Herold Posl doktor Körbrový
18 article
pojednou vyskytl se z vládních kruhů podaný návrh na změnu správy veřejné, takový, který směřuje k cílům docela jiným. Jest tedy především na snadě otázka, jal a pokud vládní projekt ten jest srovnalý s po. sláním a úkoly moderního státu. Směr doby naší pili k takové působnosti státu, by pokrok času a úspěchy bádání lidského uplatňovala ve všem občanstvu, tedy v celém zákonodárství správě veřejné. Tuto povinnost státu odvozuje občanstvo z toho, že stát dovedl cestami zákono- dárnými soustřediti v rukou svých veškeré směrodatné prostředky hmotné, jichž ke zmíně- ným úkolům jest třeba Sbory samosprávné na- proti tomu z pravidla neměly prostředků, jichž ku provádění působnosti své potřebovaly. Obce naše na př. zřídily střední školy, ale následkem finaněních obtíží nezbylo jim nežli žádati, by ústavy ty byly převzaly do správy státní. Ze stanoviska samosprávného je to škoda a ze stanoviska národního může to býti i nebezpečno, ale finanční nedostatky způsobily, že vlastní součinnost občanstva byla zde ochromena a že bylo třeba dovolávati se státu. Nejinak dělo s v oborech jiných. Tak ale stalo se, že občan- stvo vlastně samo dává státu víc a více pro- středků práce veřejné ze svých rukou do rukou jeho, a stát za to žádá od něho víc a více oběti finančních, které ze svého přece nerozděluje. Je zvláštním zjevem, že občanstvo při tom svým nejbližším, zastupitelstvu obecnímu, ne- poskytuje prostředků k práci veřejné tak klidně, jako je poskytuje státu. Je psychologicky zají- mavým zjevem, že občanstvo proti činitelům vzdálenějším vyvinuje menší odpor, nežli prot činitelům bližším a nejbližším. Tak asi se usnad- nila snaha centralistů, hlavní finanční moc sou- středili na stát na újmu samosprávy.
19 article
Tento úkaz patrně tanul na mysli spiso- vateli vládního pamětního spisu o reformě správy veřejné a vedl jej k myšlence sestátniti naší samosprávu. Kdyby myšlenka ta byla uskuteč- něna, musili bychom největší čásť práce ve- řejné, která obsažena jest v naší samosprávě, prostě odevzdati do rukou, jichž řízení má sídlo mimo naši zemi, mimo naši vlast a mimo náš národ. Jaké národní nebezpečí v tom vězí, je na bíledni. Naproti tomu zkušenost učí, že úspěch státu zaručen je v první řadě přímým spolupů- sobením občanstva při řízení státu a tím, že vý- konná moc správy veřejné je netoliko orgánem státu, nýbrž také orgánem správně řízené vůle občanstva. Svým pamětním spisem chtěla vláda od- straniti dosavadní dualismus ve správě veřejné, totiž rozdíly mezi správou zeměpanskou a sa- mosprávnou, Ohojí je zřízení, kterým se plní nebo plniti má zákon a jímž se vykonává a provádí zákonná moe. Řečník uvádí pak v řadě příkladů různé nesrovnalosti mezi právy a povinnostmi správy zeměpanské a samosprávné, vesměs na ujmu samosprávy zavedené v ten smysl, že povinnosti náležejí autonomii, kdežto práva správě země- panské, a dospívá k úsudku, že hlavní záva- dou samosprávy je, nedostatek moci výkonné. Při tom trvá u zeměpanských úřadů tradice, přestávati pouze na provádění a dodržování da- ných předpisů. Ale na tom nemůže nyní zpráva veřejná utkvěti. Soeiální, hospodářské i osvětové úkoly státu, jakož i moderní názory a přesvědcení občanstva nezbytně vyžadují toho, aby stát byl prostřednictvím orgánů svých pomocníkem práce občanstva a takto vykonavatelem řádně proká- zané vůle občanů.
20 article
Výkonná moc státu nesmí směřovati prot lidu tak, aby ona byla činitelem jedním a lid proti ní činitelem druhým, výkonná moe nesmí v občanstvu hledati a viděti poslušné poddané státu, nýbrž součinitele, jichž celek právě tvoř celý stát. Tam směřuje vývoj vzdělání občan- stva a zrcadliti se má ve státní podpoře živ- ností, vůbec při podpoře veškeré hospodářské i kulturní tvořivosti občanstva, tedy při všem tom, co znamená prospěch státu. Tohoto účelu svého nemůže dosfci veřejná správa, obstarávaná a prováděná výhradně úřad- nictvem. Toho dosíci může pouze trvalá sou- činnost lidu, t. j. jeho zástupeů. Největší podíl na úspěchu státu náleží ini ciativě, podnětům z řad občanstva. Řečník do- vozuje tuto poučku na ústavech a zařízení h okresu vinohradského. Bez iniciativy občanstva neměl by okres vinohradský to školství a ty humanitni ústavy, které dnes má.
21 article
Všeobecně plyne z toho myšlenka: použí- vati tvůrčí síly pokročilého občanstva pro správu veřejnou. Opak, vylučování této síly občanstva ze správy veřejné, jak je chce vládní pamětní spis o reformě správy veřejné, nemůže vésti k povznesení správy veřejné ani k pokroku státu. Prospěch může nastati tak, že by se tvůrčí síla, v občanstvu obsažená, sloučila se správou zeměpanskou tak, aby byla podstatnou její součástí. To je ovšem otázka, která sotva bude brzy rozřešena. Než se tak stane, musíme především dbát toho, co je v našich rukou: je to vzrůstajíeí vzdělanost občanstva a jeho ochota, věnovati se práci v úřadech samosprávných. Momenly osobní musejí při tom ustoupiti úplně do pozadí, ale skutečných duševních sil občanstva dlužno co nej- úplněji využiti k největšímu možnému zvulebení samosprávy dosavadní a k vyvrcholení její čin- nosti. A občanstvo musí k samosprávě míli ná- ležitou úctu u vědomí, že samospráva přesně sou- vist s celým našim životem národním.
22 article
Řečník poukázal pak vřelými slovy na ve- liké úspěchy, za něž národ český děkovati má rozvoji samosprávy, pojednal o krajských za- stupitelstvech a krajských výborech, vládním projektem osnovaných, na nečeské zámysly, v nich ukryté a skoučil vřelým appellem, aby všecky české obce ze všech sil se přičiňovaly. přivésti samosprávu svoji k vrcholu dokonalosti. Řeč dra. Herolda, začasté souhlasem provázená, odměněna byla na konec bouřlivým, dlouho trvajícím potleskem. Říšský poslanec Václav Karbus dovodil, že vláda dra. Körbra nahražovala veřejnou správu namnoze zvůli nejvyšší byrokracie a že všechno úsilí svoje v oboru správy veřejné soustředo vala na ulužení centralismu. Důkaz provedl na příkladech z oborů živnostenského a na otázee reformy pojišťování nemocenského a zaveden pojišťování invalidního a starobního, Za všeobecného souhlasu a potlesku do- vodil pak řečník, že vláda dra. Körhra náležela mezi nejhorší, které v Cislajtánii byly u vesla. Ředitel měst. úřadů ve Vršovicích V. Řez- níček probral pak řadu nejkřiklavějších návrhů z vládního projektu o reformě správy veřejné a dovodil, křerak je při vývinu autonomie ne- zbytna pronikavá součinnost uřadnictva samo- správného. Také řeč řed. Řezníčka byla odmě něna hlučným potleskem. Na to poslanec dr. Herold znovu položil, stejně jako ředitel Řezníček důraz na potřebu odporu proti vládnímu projektu reformy veřejné správy, načež předsedající stavitel J. Holeček za- končil schůzi poděkováním poslancům dru. He- roldovi, Karbusovi, dále řed. Řezníčkovi a všem účastníkům vysoce zdařilé schůze.
Herold Karbus Řezníček doktor J Holeček Cislajtánie Vršovice He
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Povážlivé zjevy na Moravě. Poměry v Konicích a Lošticích na Moravě, před dvěma dny v našem listě vyličené, naplňují národní tisk moravský nemalými obavami do budoucnosti. Vstup dvanácti Němců do obeeního zastupitelstva loštického jest vážnou upomínkou vůči lhostej- nosti a sousedské shovivavosti našich většin oproti německým menšinám na Moravě nejná- padnější, poněvadž nejzhoubnější. Při tom všem ani v Hranicích, kteréž jinak velmi statečně vy- hnuly se úskalí, uchystanému jim novými vol- bami potud, že uhájily skutečně ryzí karakter svého zastupitelstva, nevěje nejzdravější vítr, neboť podařilo se to, jak z dodatečných zpráv vysvílá, za cenu roztrpčující roztržky, která byl jakž takž zacelena tím, že 13 českých voličů podrobilo se vůli tří, kteří nominovali své vlastní dva kandidáty a také jich zvolení vynutili. Není pochyby, že právě talo vělšina i oba odstoupl členové obecního zastupiťelstva osvědčili nemalé sebezapření a disciplinu v okamžiku největšího nebezpečí, ale české veřejnosti, kteráž k Hra- nicím na Moravě pohlížela jako ke vzoru vy- trvalé, obětavé práce národní v celku i v jedno- tliveích, do jisté, byť nepatrné míry pokaženu tato až dosud nezkalená představa. Výtečnému tamnímu vedení ovšem podaří se semknouti zas pevněji český kruh, na jehož trhliny z radnice vyhození Němci tak spoléhali. Právě škodolibost německé veřejnosti v německém tisku nijak netajená, poslouží snad k tomu velmi vydatně.
Němec Morava Konice Loštice na Morava Hranice
24 article
Olomoucký německo-liberální denník na příklad píše o hranické volbě s velkou prostoduchostl, která by měla hranickým secionistům v českém táboře oči do kořán otevřít. Posmívá se jim, že v řadách jejich panuje nesvár a rozkol, a doznává přímo, že kdyby nebyla česká většina své trojělenné opposicí uprázdnila žádaná místa, byla by abstinencí, kterouž hrozila, dopomohla Němcům k vítězství. »Bude úkolem hranických Némců«, píše v olomouckém časopise dr.
Němec doktor
25 article
Plachky, bývalý hranický starosta, »aby obecní správě i událostem v tamní radnici vě- novali pozornost tím větší, čím více trhlin bude se jeviti v protiv- nické organisaci, kteráž neschopným lidem na radnici vatup umožňuje.« Tento citát měl by se v zasedací síni hranické radnice vy- věsiti na nápadném místě jako stále zřejmá vý- straha. Za takových dob očkuje se Moravě ve- liký politický rozkol agrární, a zatím co česká periferie národní — nehoří-li — aspoň chytě, vedou se nechutné spory o národní centra celek demoralisuje se smiřovačkami, nejnověji a nejtrefněji nazvanými »hnusnou komedif«. — Německé školství v obcích českých nemůže si naříkati na nepřátelství jejich neho odstrkování. Při nejmenším musí uznati Němei, že jejich školským potřebám je zcela sprave- dlivě vyhověno. Ovšem od Němců není nám měřeno stejnou měrou. Naše školy v německých obeích jsou ubohé Popelky, nejmizernějšími zbytky odbývané. A mnohdy nejedná se oe školu české menšiny, nýbrž české většiny v obci, ovládané Němci. Za takých okolností maji naše Jednoty, Severočeská i Pošumavská, mnoho sta- rosti, aby odpomolily aspoň nejnalohavějším nedostatkům na veřejných školách menšinových Mezi největší úkoly patří ošacení chudé mládeže škol těch, neboť ani jediná obec zněmčená ne- věnuje dítkám českých škol sebe nepatrnějšlho dárku milosrdenství. A nejsou to jen sta, nýbrž tisíce dítek, čekajících v zimě od Jednot nej- nutnější kus oděvu nebo obuv, aby umožněna jim byla v krutých mrazech návštěva školy. Letošní bída počet malých prosebníků valně rozmnožila, takže jednoty jenom s největším napětím sil mohly aspoň nejkrutěji dotírajíeí bídu zahnati. Tím překročen rozpočet, však ne- jen to — na chladných cifrách by konečně málo záleželo — nýbrž i obnos doslých dosud sbírek.
Němec Popelka Plachka Morava
26 article
Hrozí tedy Jednotám nevítaný a obávaný deflcil z vánoční nadílky. Aby deficit tentu nedetkl se přiliš krutě pokladen obou Jednot, nesmí zasta vena býti obětavost české veřejnosti. Přátelé české mládeže i českých menšin, kteři dosu nepřispěli na vánoční nadílku jednot Severočeské i Pošumavské, rozpomeňtež se ještě nyni n důležitý tento úkol a věnujte peněžitý příspěvek Jednotám. Bude přijat s dikem i po. Vánocich. — Krajský sjezd důvěrníků národní strany svobodonyslně z kraje jičínského koná sev Jičině v neděli dne 8. t. m. v místnostech Sd. kolovny s tímto pořadem: O 10. hod. dopol důvěrná rozprava důvěrníků, ve které rozhovo, o potřebě národní organisace zahájí zemský řišský poslanec JUDr. Ferd. Pant ůjč ek Odpoledne o 2. hod. schůze politická, ve které zemský i říšský poslanec JUDr. Jo s. F o rt promluví o nynější politické situsci. — Klub národní strany svobodomayslné. Členská schůze konati se bude zle jit ra dne 7. ledna o půl 8. hod. večerní v místno- slech klubovních. Ve sehůzi té pojednáno bude »o zužitkování regulovtanýtch tok českých a zejmena Labe.« Rozhovor zahájí inženýr p. Frant. Křižík, po němt se stránky zemědělské promluví p. Rlilcih a r Šantrůček, vrchní inženýr z. r. Hosté členy uvedení mají volný přístup. — Manifestační schůze náredni skrany svobodomyslné v Jičíně, spojená se sjezdem krajských důvěrníků, koná se v neděli dne 8. t. m. Na veřejné manifestační schůzi, jež zahá jena bude ve 2 hodiny odpoledne ve dvoraně jičínské Sokolovny, přednese referát »O politické situaci« poslanec dr. Josef Fořti Při důvěr- nické poradě zaháji rezpravu o orgunisaci strany posl. dr. Ferd. Pantůček. Do schůze do- staví se též posl. Jindřich M a š tál ka.
JUDr Ferd Jo s František Křižík Šantrůček doktor Fořt Pantůček Jičín Sd klub národní strana O 10