Denní zprávy.

Názor domácích pánů spočívá v tom, že nejsou povinni hraditi škodu za rozbitá okna, když se k tomu při pronajímání bytů zvláštní smlouvou nezavázali. Každý úřad státní při najímání bytůa úřadoven stanoví podmínku, že v případě roztříštění oken neb jiného způsobu poškození najatých míst- ností škodu má nahradii, pokud se týče nápravu zjednat majitel domu. Z toho se odvozuje, že bez zvláštního ujednání majitel domu nemusí škodu, krupobitím na oknech způsobenou, nahradit. Naproti tomu postižení nájemníci tvrdí, že okna jsou majetkem domácích pánů a když živelní pohroma způsobí škodu, že jedině majitel domu má ji nahra- dit. Tak jako když vítr na př. shodí komín, který vede od kamen několika nájemníků, jest věcí pana domácího, aby opravu dal provést, podobně má se to i s okny. Tolik jest jisto, že největší zájem o napraven škod jeví se v kruzích sklenářů, jichž zásoby tabulového skla značně se zmenší.

Zkáza v král. zemském pomologickém ústavě v Troji. Vrchní městský zahradník p. Batěk z Král Vinohradů oznamuje nám: Dlel jsem včera odpole- dne s několika přáteli na návštěvě v ústavě pomo- logickém, abych se jako každoročně pokochal po- hledem na krásné ovoce a tamější vinice. Sotva jsme došli do půl zahrady a s nadšením obdivovali se nádherným plodům speciálně hruškám, přímo krá- lovským, jimiž stromy bohatě zavěšeny byly, ozná- milo nám prudké zablesknutí a svištění větru blížicí se bouři. Vrátili jsme se do ústavu abychom se ukryli před deštěm. Jen jsme rychlým tempem ochranné střechy dosáhli, spousty přikvačily. Orkán, jenž stromy lámal, provázen lijákem a krupobitím, které s hroz- ným rachotem otřásalo okny a dveřmi staré budovy, řinčící sklo oken, vše věštilo úplnou zkázu. Po půl hodině vyšli jsme ven. Vše zničeno. Nádherné ovoce setřeseno a roztřískáno válelo se v bahně, listí, vétve, zpřerážené keře a květiny, roztřískaná okna, na píd kusů ledu pokrývá zem, z níž vystupují kotouče páry, povstalé prudkým ochlazením. Silnice, cesty i stráně trojské podobají se dravým řekám, nesoucím větve, ovoce, zem i kameny do Vltavy. Zdrceni spoustami jež jsme viděli, vrátili jsme se k domovu.

O průtrži mračen a krupobití na Českobrodsku se nám píše z Českého Brodu: Zvláštní, hrozný, černý den 12. září! Po parných několika dnech při- šel úterek, den příjemný, smavý, avšak odpoledne již ke 3. hodině počala se obloha měniti a pře čtvrtou již vyvstávaly šedo-černé mračné hrady na západní obloze. Obyvatelé vybíhali z příbytků, avšak záhy rozutíkali se domů ke krbům, neboť hrozby nebes zdůrazňovaly se hromem, blyskotem a vi- chrem neobyčejné prudkosti. Ke čtvrté padly první krápěje a hned začala pekelná hra. Z mraků, roze- rvaných v pitvorné cáry, spustil se lijavec a celé vlny, kusy vodních hmot jako plachty dopadaly na zemi. Do toho přimísily se shluky ledových kusů a začalo krupobití, jakéhož dávno není pamětníka. Sta a sta stromů, malých i velikánů obrovitých kácelo se k zemi, s korunami celými i kmeny. Kde bylo ovoce, to setřeseno, stromy namnoze vyrvány z ko- řenů, zvláště obrovské topoly jako smetí v tom divokém reji padaly do cest a zbraňovaly v jízdě opozdivším se povozům. Střechy rozryty, rozmetány, na nádraží se skladiště urvala vichřice střechu a hodila ji daleko přes vodárnu na telegrafní dráty, které zpřetrhánya dráha zabarikádována. Mnoho práce stálo odklizování.

V ulicích jedna povodeň, zatopeno mnoho příbytků, oken hojně vytlučeno, v přírodě ptactva ubito i za- jíců. Pocestní lidé i povozy pochodili žalostně, zvlá- ště jedno děvče, ubírající se z Klučova k městu, sotva uchrániti mohlo život. Mnoho škody způsobeno i na zdivu všech budov a budova cukrovaru vyhlíží jak řešeto. Z polních plodin nejhůře pochodila řepa, kteráž namnoze rázem zbavena chrástu, před jehož olamováním správy cukrovarů rolnictvo varovaly. Dnes jsou spořádány obě strany. Také brambory byly silně poškozeny a jsou obavy před následky té po- hromy — hnilobou. Žalostně dopadli ubozí sadaři, kteří upřímně pláčí. Jest slyšeti různé zprávy z okolí. Tak v obci Sibříně zabit prý bleskem čeledín, přisti- žený na poli s potahem. — Pozoruhodný byl způsob této průtrže. Jak už řečeno, celé plachty vody vrhala vichřice na zemi a záplava byla všude. Nejhůře jsou na tom obce v šíři asi šesti kilometrů před i za Brodem směrem od západu k východu. Jak daleko na západě bouře počala, této chvíle ještě nevíme, ani jak daleko na východ doletěla. Tak zv. Velký vrch mezi Brodem a Kounicemi ještě několik hodin po bouři bělel se jak v zimé, pokryt kroupami.

Hejna ptactva i holubů ubita a přívalem odnesena. Na jih dosahovala pohroma šířkou asi ke hranicím několikerého krupobití letního, jež bylo zasáhlo Černokostelecko. Nepamatujeme roku, kdy by takové množství stromů bylo zašlo jako letos, přemnohými vichřicemi. I v tomto zničení plodonosných rostlin jeví se škoda nevypočítatelná. Zkrátka: smutný den 12. září, třeba již bylo po žních stébelných! Z Vysočan, 12. září. (Pův. zpr. »N. L.«.) Dnes po prudkém žáru poledního slunce nastalo ke 2. hod. odpolední náhlé dusno. O 3. hod. přivalily se s veli- kým vichrem těžké, sinavě žluté mraky, které vichr s úžasnou silou a zběsilostí hnal nízko nad naším městem k východu. O půl 4. hod. zablýsklo se a za chvíli rozlehla se silná rána. Potom začaly po různu padati kroupy a déšť jejich dosáhl v minutě veliké síly. Krupobití trvalo as 12 minut, ale způsobilo škody velmi značné; kroupy rozbily všechna okna obrácená k západu a severu, zurážely listí, větvea plody stromů, takže namnoze jen holé větve zbyly. Pak strhl se liják a za chvíli hlavní ulice Královská třída, jež má značný svah k potoku Rokytce, promě- nila se v divokou, horskou bystřinu. Lijak se slabým potom krupobitím trval do 4 hodin, kdy nastalo uti- šení. Závěje krup značné velikosti ležely na ulicích. Mlékaři Slavíkovi z Prahy-VII. silný vítr povalil koně, kočí byl smeten s vozu a utrpěl dosti vážná zranění. Žáci, ubírající se ze školy, byli kraupami do krvava zraněni Z Certous u Horních Počernic. Dnes o 4. hod. odpol. po velkém, 3 dni trvajícím vedru utrpěli jsme velikým krupobitím. Kroupy byly větší nežli holubí vejce. Byl to jako soudný den a lidé i potah, právě při nejnutnějších pracích polních vesměs mimo dům zaměstnaný, utrpěli neslýchaně. Zde takové krupo- bití nebylo již 20 let.

O jazykových právech ve Slezsku. Vídeňská »Zeit« přináší z Opavy zajímavý te- legram, zcela odchylný od líčení »N. F. Presse«. o němž jsme se již zmínili. Dopisovatel listu toho, aby zvěděl, co pravdy na pověsti, že bylo vydáno ústní nařízení jazykové pro Slezsko, jímž se stanoví, že i v německých krajích Slezska mají býti přijímána česká podání a česky vyřizována, telegrafuje svému listu následující: Presiden zemského soudu opavského ujistil mne způsobem, všechnu pochybnost vylučujícím, že ani z brněn- ského vrchního soudu, ani s jiné strany nedo- stalo se mu písemného neb ústního poukazu, jak za příčinou praxe jazykové mají si soudové ve Slezsku počínati a že tedy také žádného na- řízení v tomto směru pro instance mu podřízené nevydal. Naopak ujistil mne, že úřaduje se nyní u soudů slezských právě tak, jako se úřadovalo, než byl k úřadu tomu povolán a že ta ké není naprosto úmyslu učiniti změ- nu v této pra:i. Skutečně prý se ve- škerá rozhodnutí civilní a v kom- petenci obchodního soudu příslu- šící vydávají výhradně po něme- cku. Toliko v řízení trestním prý již od roku 1897 je »zvyklostí« sepisóvati obža- loby na Čechy vznesené po česku a obžalo- vaným Čechům zasílati též české obsílky.

Že by německé straně dostalo se českého před- volání, je prý vyloučeno. Snad prý se stalo, že některý písař v přílišném návalu svého národ- nostního cítění opatřil německé předvolání českým razítkem, leč ani přisné vyšetřování, v tomto směru zavedené, nemělo výsledku. Opětná po- věst o změně jazykové praxe při slezských sou- dech vznikla prý patrně z toho, že jisté mu českému advokátu v Tišnově od- mítnuta byla slezským okresním soudem třikráte česká žádost za provedení exekuce a že mu na stíž- nost, podanou proti tomu opavskému zemskému soudu, bylo dle »zvyklosti« odpověděno něme- cky a česky, že stížnost jeho byla zamítnuta, poněvadž v dotčeném slezském okresu čeština není řeči obvyklou. — Nic nemůže charak- terisovati lip surovou bezohlednost oproti slovanskému obyvatelstvu ve Slezsku, než tento výklad opavského pana presidenta. Jazyk většiny obyvatelstva v této zemi u soudu, jehož posláním je býti strážcem spravedlnosti, nic neplatí. K vůli českému razítku na německé obsilce zavádí se bezvýsledné přisné vyšetřování, česká žádost za exekuci se ale ignoruje a na konec zamítá. A s jakou určitostí oznamuje fa- mosní president a důvěrník vídeňského listu, že se na změnu této praxe nepomýšlí! Co tomu říká pan vrchní rada při témž soudě a poslanec Hrubý? Jak zachová se oproti této byrokratické vyzývavosti klub českých poslanců?

— »Šovinistickou školní agitaci« vytýká dnes »Bohemia« české veřejnosti v Praze na počátku školního roku a těžce nese, že hrot této agitace namířen jest proti německé škole. »Vyzýváno-li jest české obecenstvo,« píše »Bo- hemia«, jejíž perfidie zasluhuje, aby byla slovně zachycena, »aby žádné české dítě do německé školy neposílalo, nemají Němci naproti tomu ničeho, co by namítali, neboť oni nemají na tom žádného zájmu, aby se české mládeži dostávalo německého školního vzdělání, a aby jich školy byly přeplňo- vány českými dětmi, ježto nedovedou sledovati německé vyučování náležitým způsobem a takto stávají se jenom překážkou výchovy německých školních dětí. Že česká agitace použivá prostředku, že německou školu v očích českého obecenstva všemožně snižuje, to musí Němci, zvyklí na nej- příkřejší formy národního boje, přijati konečně po- krčením ramen, jestliže již úřady něco podobného trpí. Jedné věci mohli by se však Němci od pro- tivnické agitace naučiti a k srdci vzíti: To, že jes jich svatou povinností všemožně posilovati své ve- řejné obecné i měšťanské školy v Praze a před- městích, tím především, že své dítky do nich po- sílají. Dnes jest počet soukromé školy navštěvujících německých dětí vět- ší, než ve veřejných městských ško- lác h K odmítnuti stesku na snižování německého školství v Praze, což prý úřady trpí (a co všechno úřady netrpí!!) stačí uvésti, že proti německému školství, které ovšem jest upírem, ano i davičem české Prahy, nebylo dosud s české strany celkem proneseno nic víc, než co dnes v samé »Bohemii« stojí, že totiž české děti v ni jsou hubeny na své

duši a vzdělání tím, že nejsou s to sledovati vyučování německým jazykem a tedy oproti německým dětem týchž škol neskonale větší újmu, ano i duchovní smrt, latentní blbství po celé živobytí trvající z toho »dobrodiní« německého vzdělání si odnášejí. Stav věcí pražského školství jest pro Čechy do té míry strašný, že dodávka českých dětí do německých škol v Praze jest zjevem národní choroby české Prahy, tak těžké a ne- bezpečné a zároveň zahanbující, že se vlastně nerado o ní na české veřejnosti mluví. Pravi- delné české čtenářstvo našeho listu ovšem ne- náleží k těm poddaným vlasti tmy v Praze, kteří vydržují německé školství zdejší. Ale bolák je tady a jeví se v celé své odporné hnusobě už přes německé obrazy, jimiž se ukrývá před zrakem veřejnosti. Dnešní »Bohemia« na přiklad tvrdí, že počet děti navštěvujících soukromé německé školy v Praze jest větší, než počet dětí něme- ckých veřejných škol. Nedostává se nám v tomto momentu číslice návštěvy soukromých škol ně- meckých v Praze, ale pokud může míti pravdu »Bohemia«, vysvítá z číslice r. 1900, kdy ve- řejné školy německé navštěvovány byly 2968 d. a soukromé 2009. Německé školy ve- řejné čítaly za školní rok 1904—05 celkem 2722 dětí. Kdybychom brali počet soukromých německých škol stejnou číslici, obdržíme úhrn 5444, ježto však »Bohemia« tvrdí, že jest více dětí na německých soukromých než na veřej- ných školách, možno vzíti podle »Bohemie« po- čet 6000 dětí navštěvujících vůbec německé školy v Praze. Ví »Bohemia«, co to znamená při udánlivém počtu 18.261 Němců v Praze? Že by pražské Němectvo musilo sestávati celou třetinou ze sa- mých školních dětí, kdyby ovšem všechny. děti německých škol byly původu německého.

Jest však známo, že z loňského počtu žactva veřejných škol německých v Praze bylo 988 proti 1724 německých dětí (10 jinojazyčných), nota bene, to byla národnost udaná, ve skuteč- nosti poměr jest pro německé děti mnohem ne- příznivější, pro české ještě záhubnější. Možno za to míti, že s dětmi na zapřenou odřezane- ckými, kteréž stejně německy nerozumějí, jako děti doznaně české, jest nejen statistických 363 procent, ale nejméně 40 procent détí z českých rodičů pocházejících na něme- ckých školách v Praze vůbec, nehledě k pražským předměstím, kdež budou poměry možno ještě horší. Možno si představiti něco hroz- nějšího, něco vice zneuctívajícího než toto faktum? To je zrovna morová rána Prahy, kterou umírá národně nejméně 1000 dětí českých ročně,a tento výraz není ani příliš příkrý na tu praž- skou skvrnu, jejíž existence sama sebou snižuje pověsť Prahy před venkovem naším, před na- šimi reky školského mučednictví českého v mě- stech uzavíraného území a zněmčených městech moravsko-slezských. Dík zotročilým duším, kte- réž samy vodí děti své do německé zotročilosti, do německého poddanstvi, plijí na vlastní svoj jazyk a původ.

— Protestní táhor českého lidu v Olomouei bude mohutnou manifestací téměř celé severní Moravy, jako svědectví, že lid náš není spoko- jen ani s poměry ve své vlasti, ani s jednáním vlády vídeňské. K Olomouci připojily se všecky české obce Šternberska, které jediným průvodem tisícovým do Olomouce se dostaví. Dle časných přihlášek obcí a spolků počátkem tohoto týdne dodaných (počet ten do neděle jistě bude čtver- násobným) přihlášeno je šest velikých průvodů se svými vlastními kapelami, více než 50 spolků v krojich a s prapory a občanstva na 80 ozdobe- ných a ověnčených žebřinových vozech, kromě. jízdní sokolské tělocvičné jednoty „Horymír v plném počtu členů. Tyto korporativní přihlá- šky možno odhadnouti na 5000 duší, takže, vzhledem na účasť z Olomouce a hustého okolí nejbližšího předem možno počítati, že na tá- boru bude 15.000—20.000 lidí. Ke thematu: „Nejsme spokojeni s ústrky ve školství a osvě- tě“ promluví pan MUDr. Veselý, ředitel lázní luhačovických, místo pana dra. Ošťádala. V řa- dách Němců olomouckých panuje již teď panika a strach před českým projevem a dá se očeká- vati, ž z moci úřadní budou chtít činiti obtíže a snad i provokovati, ale lid náš tím nedá se mýliti a jeho projev bude tím důstojnějším. — Starosta měst pražských p. dr. Srb s depu- tací města Prahy vrátil se včera večer z Lublaně do Prahy. — Osobní. Pan MUDr. Zikmund Janke, odborný lékař nemocí ušních, nosních, krčních a vad řeči, vrátil se z cest a ordinuje opět v obvyklých hodinách — Úmrtl. Minulou nedělí žemřet nante p. JUDr. O takar Milde, pražský advokát a majitel domů