ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fc16b4f0-78e6-11dc-b679-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 89, place 84, work 9, org 8
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
5. ledna 1905.
4 masthead
Číslo 5.
5 article
Správy v obou těchto případech co nejdůsled- něji hájili. Řečník skončil projevem přání, by další schůze v klubu mladší generace národní strany svobodomyslné věnovány byly rozpravám o jedné i druhé naznačené otázce. (Souhlas) JUDr. Otakar Herold, kandidát advokacie, pravil, že poslední, snad neblahý zjev, kter padlý dr. Körber po sobě zůstavil veřejnosti, je vládní studie o reformě správy veřejné. Řečník podal pak krátce, ale jasně a přehledně obsah celého reformního projektu, a za patrného vzru- šení všech účastníků dovodil, kterak by prove- dení návrhů, v pamětním spise obsažených, zna- menalo hrob veškeré samosprávy a vydání ob- čanstva v šanc celé nové armádě zeměpanské byrokracie. Celý pamětní spis je tedy v pod- statě své nejnebezpečnějším útokem dra. Körbra proti našemu národu, který sám sebou odůvod- ňuje nejostřejší odpor celého národa proti to- muto státníkovi. (Výborně ! Potlesk.)
JUDr Otakar Herold Körber
6 article
Poslanec red. Anýž promluvil o subtilních otázkách taktických způsobem přátelským a veskrze důvěrným, žádaje na konec, by se v všem lidu českém úsilovně pěstovalo porozumění pro úkoly, které na každou práci politickou vkládají polřeby taktické. (Výborně! Hlučný potlesk.) Inspektor Jindř. Frits navázav na výklad posl. dra. Pantůčka, pojednal o dřivějšícha nynějších celostátních úkolech monarchie, načež přišed k úvaze o nastávajícím období politickém, projevil přání, by poslanci čeští na radě říšské nevymykali se úvahám o společenství politických zájmů, jež z jednotlivých stran parlamentu byl by lze konstruovati. (Souhlas.) Tim byla rozprava skončena a předseda kandidát advokacie JUDr. Ulrych, skončil schůz projevem diků přítomným poslancům, členům klubu i hostům. Dlužno poznamenati, že po skončené schůzi někteří hosté přihlásili se za členy »Klubu mladší generace národní strany svobodomyslné«
Anýž Jindřichův Pantůček JUDr Ulrych
7 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 4. ledna. (Polské hlasy o Gautschově kabinetě.) „Slowo Pol- skie“ prohlašuje změnu, nastalou v ministerstvě rakouském, za politický zisk jednak proto, že v čelo vlády postaven muž, uznávající platnost parlamentní vlády, opírající se o zorganisovanou většinu; jednak z té příčiny, že v oblast veřej- ného života, otrávenou neloyálností a neupřím- ností, vnáši zásadu pravdy a odporu proti kor- rupci. Orgán podolské šlechty, „Gazeta Naro- dowa“, potvrzuje, že baron Gautsch zůstavil po sobě v Haliči dobrou památku od těch dob, když býval ministrem osvěty. Když pak se v čelo poli- tických otázek posunula otázka uzdravení sně- movny poslanecké pomocí změny jednacího řádu, baron Gautsch nikdy se netajil, že otázku tu nutno rozřešiti buď přispěním parlamentu aneb bez něho, tedy pomoci § 14. „Caz. Nar.“ scudí, že bar. Gautsch jest i nyní téhož mínění v čemž se shoduje s míněním polského kola „Proto — praví dále — můžeme ochotně a přá telsky uvítati návrat bar. Gautsche do minister stva. Nevíme sice, přichází-li jako ministr provi- sorní aneb hodlá zůstati trvalým; na všechen způsob však nemíníme, že by chtěl býti před- cbůdcem, upravujícím cestu „nevyrovnatelnému státníku“, za jakého prohlásil dra. Körbra orgán polského kola „Dzien. Polski“. List končí svou úvahu přesvědčením, že baron Gautsch se po- kusí vládnouti nejprvé s parlamentem; ukáže-i se to nemožným, odvolá se jako hr. Tisza k voličům a k nové sněmovně, která však na- lezne již nový jednací řád, vydaný pomocí § 14.
Gautschův Gautsch Praha Halič Nara Slowo Polo Gazeta Nara
8 article
Změnu jednacího řádu pokládá z hlavní úkol vlády Gautschovy také vídeňský zpravodaj krakovského „Czasu“. Vzpomíná, že kn. Schönburg učinil v panské sněmovně návrh na změnu jednacího řádu bez vědomí dra. Kör- bra; ale poněvadž kn. Schönburg jest předsedou střední strany v panské sněmovně, k níž náleží . baron Gautsch, soudí, že tento s návrhem sou- hlasí. Z toho vyvozuje dále, že baron Gautseh dá otázku jednacího řádu rozřešíti nejprvév panské sněmovně a schválený panskou sněmov- nou návrh předloží sněmovně poslanecké. Kdyby návrh v poslanecké sněmovně propadl, vznikl by kenflikt mezi oběma sněmovnami, ale vláda by zůstala stranou. V Praze, 4. ledna. (K sloučení oppo- sičních stran uberských.) Přechodem Apponyovy národní strany s ugronoveů do tá- bora strany neodvislosti stojí nyní proti uherské vládní (liberální straně) pouze dvě opposiční strany: košutovci a lidovci. Dissidenti stojí jaksi uprostřed mezi oběma křídly. Návrat ugronovců do strany neodvislosti nepřekvapil; ugronovci byli vždy jen frakcí strany neodvislosti. Překva- pující jest Apponyův krok, jenž znamená popření celé dosavadní politiky tohoto státníka.
Gautschův Schönburg Gautsch Apponyův Praha panská sněmovna Gautseh
9 article
Hr. Apponyi shledal proto nezbytným, aby v týž den, kdy přistoupí ke straně Košutově, ospra- vedlnil tento krok před svými voliči. Učinil to otevřeným listem, v němž praví mimo jiné: „Dnes pozbyl jsem víry ve vyrovnání z r. 1867; ode dneška zachovám věrnost korunovanému králi, zákony z r. 1723 stanovenému násled- nictv na trůně a vzájemným ochranným závaz- kům mezi Uhrami a ostatními zeměmi Jeho Veličenstva, personální unii jakožto je- dině uspokojující formě tohoto spojení a v tom smyslu prohiašuji neodvislost Uher za hlavní svou zásadu.“ Rozpuštění sněmu za stavu ex- lex prohlašuje za výslovné porušení zákonů z r. 1867 a proto není více povinen zákony ony uznávati. V Uhrách setkává se na každém kroku s vlivem Rakouska. Jest proti tomu vlivu a proto volá: Pryč s cizím vlivem z okolí uherského krále! Pryč s institucemi, které proti úmyslu jich tvůrců zvrhly se tak, že z onoho vlivu vy- tvořily stále nebezpečí pro Uhry . . Ze Záhřeba, 2. ledna. (Maďarsk střední školy v Chorvatsku.) „Agr. Tagbl.“ se dovídá, že se budova maďarské ná- rodní školy v Záhřebě má ozšířiti nákladem 120.000 K a že v ní má býti umístěna maďar- ská střední škola. Také prý je úmysl připojiti k nynější maďarské národní škole v Oseku školu střední, tak že by maďarská gymnasia byl v obou hlavních městech Chorvatska. Ze Záhřeba, 31. prosince. (Droben politických stran.) Dne 29. t. m. usta- vila se zde nová pokrokově realistická strana. Na schůzi, jíž se zúčastnili četní zástupci po- krokové mládeže ze Záhřeba i z venkova, zpravodaj dr Heimrl odůvodnil vystoupen pokrokovců z chorvatské strany práva, ostř
Košutův Uher Heimrl Hradec Uhry Rakousko Záhřeb Chorvatsko maďarský národní škola v Osek
10 article
zkritisovav zejmena přátelský poměr této strany ke klerikálům. Dr. Lorkovič přednesl pal program nové strany, jenž shromážděním přijat. Zvolen pak výbor nové strany, v němž zasedá mimo výše jmenované dva referenty, dra. L a Mazzuru a některé jiné přívržence strany též pět zástupců akademické mládeže. — Také ve vládní straně chystá se secesse. Před nějakým časem konala se v Záhřebě konference něko- lika aristokratů, snažicích se obnoviti bývalou střední stranu. Následkem přiostření sporu mezi liberály a klerikály pokládá se obnovení střední strany nyní za potřebné. V čele tohot hnutí stojí hr. Kulner, hr. Draškovič, hr. Er döly, dr. Vrbanič a j- Z Nového Sadu, 31. prosince. (Srbšt radikálové pro aktivní politi ku.
doktor Lorkovič Kulner Draškovič Vrbanič Záhřeb Nový Sado Mazzur
11 article
Po liberálních Srbech, jichž jménem » Branik« radil k aktivnému účastenství při nových uher- ských volbách, prohlásili se nyní pro aktivn politiku také radikální Srbové. Jich orgán »Za- stava« podává zprávu o schůzi výkonného vý- boru strany, konané dne 29. t. m., v níž po delším rozhovoru ustanoveno vzdáti se politiky passívní. »Poněvadž — praví se v resoluci — všechny národnosti uberské upouštějí od passi- vity, zúčastní se voleb do uherské sněmovny také srbská radikální strana. Srbové půjdou proti vládní straně uherské svorně se Slováky Rumuny. Vzhledem k poměrům, panujícím nyní, Srbové nemohou tentokrát zásadně podporovati ani opposiční strany maďarskě. Ale výkonnému výboru se ponechává, aby v určitých připadeeh mohl vstoupiti ve vyjednávání s maďarskou oppo- sicí a ukáže-li se při vyjednávání dobrá vůle na straně opposičních Maďarů, může se srbakým voličům doporučiti, aby podporovali jich kandi- dáty. O pravoslavných Vánocích bude svolán sjezd radikálných Srbů, aby stanovil kandidáty pro volby. Do té doby mají se dle možnosi také již ustaviti volební výbory v okresích, obý- vaných převahou neb velkým počtem Srby.
Srba Slovák Rumun Maďar
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Je Anglie připravena pro válku? Tak táže se v lednovém sešitě »The Na- tione! Review« kdosi, jenž se podepsal »úzkostlivý vlastenec«. Nebezpečí války bylo krajní při afféře na Severním moři a dosud ne- pominulo. Anglie má závazky k svému japon- skému spojenci. Všude se konají přípravy pro případ války. Némecko uspišuje stavbu všech válečných lodí, nalézajících se v loděnicích. Rusko koná obrovské objednávky pro zvýšení své námořní moci. A co činí Anghie? Je při- pravena, neb připravuje se pro válku? Odpověd »úzkostlivého vlastence« není uspokojivá pro jeho úzkostlivý nepokoj. Je starou chybou anglických vlád, že se dávají ukolébati v po- hodlný optimismus a snaží se veřejné mfnění uchlácholiti ujišťováním o bozpečnosti Britska. R. 1896 ujišťoval Balfour, že britské eísařstv je nevyrovnatelně silné a připravené k válee. Tři roky na to vypukla burská válka a slav armády britské byl shledán žalostným. V po- sledních letech bylo znovu a znovu tvrzeno, že lodstvo anglické je náležilě opatřeno pro všccky případy. Ale v posledním měsíci se objevil oficiální dokument, jenž připoušií, že námpřní moc anglická je rozdělena dle starého principu, datujícího z doby, kdy neexistoval elektrický telegraf a vítr byl hybnou silou, což znamená prostě řečeno: anglické námořní loďstvo nedo- stačuje nynějším požadavkům. Starou anglickou chybou je, ujišťuje »ůzkostlivý vlastenec«, žese všechno nechává na poslední chvili. Když vy- pukla afféra fachodská a nebezpečí bylo krajnl. nebylo v anglické admiralitě pozorovat zvláštního vzrušení a lord Goschen bez okolků doznal v parlamentě, že v době největšího podráždění. kdy noviny soudily, že admiralita je připravena pro válku, ve skutečnosti nebylo hnuto ani rukou. Podobná nedbalost a netečnost byla pro- jevena i na počátku burské války.
Anghie Goschen Anglie Rusko Balfour Review the Natione
13 article
Nebezpeči války je větší nežli se zdá Mnoho záleží na výsledku zápasu, odehrávají- cího se nyní v Petrohradě mezi ruskou boje- chtivou a mírumilovnou stranou. Německý císut usiluje dostati Rusko do války s Anglii a tak donutiti Franeii do sporu buď s Ruskem, jejím spojencem, nebo s Anglií, její přitelkyní. »The National Review« ličí stav námořní moci anglické a dochází k velmi neuspokojivým závěrkům. Byly navrženy a příjaty různé re- formy, ale provádějí se zvolna. A nejen námoř- nietvo, též pozemní armáda anglická potřebuje velkého posilnění a rozmnožení. Velké državy anglické v Asii nedají se uchrániti ani nejlepším loďstvem. Indie, ohrožována nebezpečím ruským, vyžaduje vydatné armády anglické. Za nejpří- znivějších poměrů může indická armáda, re- organisovaná lordem Kilchenerem, postaviti do pole 160.000 mužů se 468 děly. Dvě třetiny mužstva jsou tuzemci. Ale v případu konfliktu s Ruskem bude potřebovati Indie nejméně 600.000 mužů. A »úzkostlivý vlastenec« angli- cký prohlašuje: »Nejvyšší povinností britských státníků je nejen získati spolehlivé spojence, ale především rozšířiti a upevniti domácí armádu, aby mohla býti účinnou pomocnicí indické ar- mádě v čas potřeby. Anglie je pozemní moci v Indii a ani největší lodstvo nezajistí jí mír s Ruskem, ani nemůže zameziti útok ruský. Zařídíme-li zdatnou armádu, jež za války bude moci hájiti hranice indické, zmízí polovina na- šich nesnází.« Čiánek »National Review« je vý- znamným dokumentem anglického smýšlení anglických obav stran budoucnosti.
Kilchener Petrohrad Rusko Anglie Asie Indie National Review polo 160.000 anglický smýšlený
14 article
»Svoboda« v Japonsku. Japonské ministerstvo vnitra rozpustilo so- cialistickou jednotu v Tokiu. Totéž ministerstvo potlačilo týdenník socialistický, jediný to orgán strany, a zapečetilo místnosti její. Na posled- ním mezinárodním sjezdu socialistickém v Am- sterodamu horlil japonský delegát proti starým řádům na slovanském východě Evropy. Jak události ukazují, nebyla nemístná tehdejší po- známka naše, projevující mínění, že byl by přece jeu lépe udělal, kdyby byl zůstalve své vlasti a horlil tam proti potlačování svobod občanských ! Veliké objednávky torped vládou francouzskou. Francie objednala v jedné továrně torped mimo torpeda již stavěná ještě 160 torped celkem za 8 mill. korun. Dodány mají býti po stupně nejdéle do dvou lel. Nová sensační odhalení v Německu? Na společnost německou, dvorní i politi- ekou, dolehají odhalení stále nepříjemnější. Po sensačním dojmu, kterýmž působí dnes ještě anglická kniha bývalé dvorní dámy o životě Viléma II. a jeho okolí, ohlašuje se dnes zase vydání dopisů barona Hammersteina, bývalého chefa »Kreuzzeitungu«, arcikonservativního to. jak známo, listu, kterýž pokládati lze za ne- officiosní orgán dvora pruského a »junkerské« kliky. Hammerstein dopustiv se mnohých finan- čních nesprávností, byl, když liberální veřejnost žádala stále prudčeji jeho trestní stihání, dvorní družinou dán na konec v šanc a skutečně take po zásluze k několikaletému žaláři odsouzen. Publikování dopisu jeho má snad býti odvetou, nehozkou, ale pro dvůr nepochybně velice ne- příjemnou. Nejsensačnější místa dopisů týkaj se prý zvláště soukromého stanoviska Vilémova a Bismarkova v různých otázkách a pak taju- plných okolností, za nichž zahynul bavorský král Ludvík II. v jezeře Slahremibergském.
Svoboda Vilém Hammerstein Kreuzzeitung Ludvík II Japonsko Tokio Evropa Francie Německo Vilémov
15 article
Marocký sultán na úslupu. Otázka marocká zdá se splývati aspoř na ten čas do kolejí klidnějších. Sultán ma- rocký prohlásil, dle zpráv z Tangeru, v dopisu k francouzskému vyslanci v Tangeru, že mini- strům svým nikdy neuložil napsati list o opa- tření tom — prý bezdůvodném — jakým jest odvolání fransouzského poselstva vojenského z Fezu. Ministři jeho neporozuměli prý jeho rozkazům. Sultán opatření zminěné odvolává. Zapřisáhá vyslance, aby zamezi všeliký diplomatický nátiak a aby co nejdřive z Tangeru do Fezu odjel, kdež bude co nejpřátelštěj přijat. Plány anglické zdají se býti tedy pro tu chvíli aspoň zmařeny, dokud nepodaří se ně jaká štvanice nová. Mezitím naskytla se Francouzům příleži žitosť pomoci sultánu i činně proti vojům pre- tendentovým. Posádka v Udzi, na marocko- alžírské hranici, jež řízena jest franco uz- skými instruktory, svedla 1. ledna boj s voj- skem pretendenta Buamory, kterýž skonči jeho porážkou. Pro nedostatek střeliva nemohla posádka vojův poražených pronásle-
Francouz Tanger Udze
16 article
V Praze, 4. ledna.
Praha
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Císat Vilém II. a dr. Körber. Z Berlín dochází zpráva, jež způsobilá je učiniti v poli- tiekých kruzích rozruch. Německý císař ueltil potřebu projeviti odslouplému rakouskému pre- miéru hluboké politování a zármu tek nad jeho odstoupením. Demisse Körbrova prý v Berlíně vůbec způ- sobila dojem bolestný... Ke zprávě té se připojuje, že to akt císaře Viléma z cela mimořádný, poněvadž nemá žádné precedence. Zakazuje-li již mezinárodní noblessa a takt panovníku říše jedné vměšovati se do vnitřních událostí říše druhé, tím nápad- nějším stává se porušení těchto ohledů, když jde o projev národně strannický, když cizí panovník sympatie své projevuje nikoli stát- níku spřátelené říše, nýbrž representantu určitého nacionáliního směru, muži, který z vůle svého panov- níka po bezvýsledné výpravě proti národům, jež ve státě, jehož ri- zení mu bylo svěřeno, tvoři vět- šinu, nucen byl odstoupiti. Proje bolesti německého císaře v tomto případě je zároveň schvalování tendencí, které odstouplý ministr sledoval a je následkem toho smělým zasahováním v osudy toho státu, po jehož vnitřním životě a vnitřních bojích eísaři Vilému II. pranic není.
doktor Körber Vilém Vilém II Berlín Císat Vilém II
19 article
Bez precedence ovšem tento případ není. Ne- němečti národově a zejmena národ český ne- jednou již pocitili vliv z německého sousedstv a dnes není již záhadou, komu přičísti lze pro- blematickou »zásluhu«, že již před více než třiceti léty uspokojení národa českého a vyrov- nání jeho s rakouskou moci státní, jež od roku 1620 neměla horoucnější snahy, než ho vy- hubiti, bylo rozbito v okamžiku, kdy zdálo se býti již hotovo. Od té doby pak pocitili jsme opětovně ledový dech z Berlína neb z Drážďan, a my na hanbu nikoli naši, naučili jeme se již kalkulovati s proudy říšsko-německými, kterým, jak se zdá, Vídeň, abdikovavší na státní samo statnost království a zemí v říšské radě zastou- pených, ochotně se podvoluje. Je to jeden z nej kormutlivějších zjevů v té mizerii, v níž tento stát se té doby nalezá, a vyhlídky, které v bu- douenost otevirá, jsou věru dle toho, aby o nieh vážně přemilali všickni ti, kterým z podstatnýeh příčin, neměla by býti nejistá budouenost této monarchie lhostejnou. Aneb mají se vrátiti snad doby, kdy za Ferdinanda II., neblahé paměti, zasedal ve státní radě vídeňské s rozhodujícím hlasem vyslanec španělský? Offieiálního diploma- tický zástupce Německa dosud v radě té místa nemá, však pokud ne nad jen zasvěeeným známo, vliv jeho na vnitřní osudy této řiše o nic není menším, než byl v první polovině sedmnáctého století vliv hraběte Oňata. Jinak byli bychom měli dnes již příležitost zazname- nati protest z příslušného místa proli opovážli- vému projevu Vilémovu, jenž má sice právo trestati státníky rakouské, jež mu nejsou po chuti, okázalým odepřením řádu svého čer ného neb červeného orla, nikoli ale provázet litosti a výbuchy bolesti dohospodařivší státníky.
Ferdinand II Oňata Berlín Drážďany Vídeň Německo Vilémov
20 article
odcházející na zasloužený odpočinek, a tím ne- přípustnou a urážlivou kritiku konati nad tím, jenž byl původcem »bolestivého pohnutí« pru- ského majestátu. Však z Vídně se prostě věc popře, nepůjde-li to umlčet, jako z pravidla. Však těm, kteří nechápou, proč by tato říše měla býti nucena obětovati státní neodvislus za domnělou záruku světového míru, neboť. dle úřadních výkladů (rojspolek jiného významu nemá, dnes zjevno je, čím byl odstou- plý dr. Körber národním našim odpůrcům. Nebylo dosud vedoucího státníka v této říši, jehož odchod byl by v Německu způsobil takové rozrušení, jako odstoupení dra. Körbra. Co dosu zdálo se býti nepochopitelno, dnes dá se vy- světliti. Dnes zjevno, že dr. Körber, tento ke všem národům stejně spravedlivý »nestranný
doktor Körber Vídeň Německo
21 article
ministr«, byl nejhorlivějším a nejnebezpečněj ším stranníkem německým. Tak znamenitě pra- coval tento chef »vlády neutrální« v zájmu ná- rodně německém, že sousední stát německý se svým císařem lká a naříká nad jeho pádem ba že víc naříká nad katastrofou, která dra Körbra stihla, než sami Němci rakouští. A tak znamenité uměl po celých pět lét zastírat vlastní své účele, že by se jím byli málem dal klamali i ti, proti nimž čelilo vlastně v první řadě všeehno jeho úsilí. Tim ale stoupl také význam Körbrova pádu i nemohl německý eisat věru lepšího dáti reliefu této události, než svou kondolenci.
Körbr Němec Tim
22 article
— Otázka k českému národu. Hořkokyselý stesk uveřejňuje liberecká »Deutsehe Volks- zeitung« v posledním svém čísle. Vypravuje svým čtenářům, že damský odbor matiční v Praze o Novém roce odevzdal pokladně Ústř. Matice »velice značnou sumu 24.000 K (11)e jakožto první přispěvek k jubilejní sbírce ma- tiční i dodává; »S úžasem musíme se opět opět ptáti: Odkud berou Češi peníze k těmto nekonečným národním sbírkám? Jest zcela ne- pochybno, že tu české peněžní ústavy, banky, spořitelny a záložny atd. odváději mohutné »ge- wallige« příspěvky! A u nás Němců?« Úžae »písmovodiče« libereckého štváčského německo- nacionálního listu náleží vlastně k triumfům vzor ného příčinění pražských dam o Ústřední Matici, je-li výsledek jich obětavé píle a důmyslu tak skvělý, že národní nepřítel díval se na něj jako na poloviční zázrak, je v tom vlastně nepřímá poklona jich zásluze, tím větší, že omyl o pří spěveích je tu očividný. Němci jsou tak obratní že i těch úctyhodných číslic národní obětavosti české dovedou využitkovati. Není takřka jedi- ného čísla venkovských listů německých, v němž by nebylo poukázáno na český vzor jakožto osten proti německé skouposti, kteráž ovšem nemá ani z daleka tolika tak nutkavých příčin, aby zahrno- vala svůj Schulvercin penězi. Přes to však zdá se, že letos nastane případ obrácený, neboo
Deutseh Volks Čech Němec Praha
23 article
Němci chystají se k tomu, poskytnouti nám vzor monumentální sbírky pro Schulverein v jeho jubilejním roce. Jak známo, chtějí míti do květ- nové valné schůze slavnostní pohromadě půl millionu korun mimořádného čestného daru s výslovným věnováním na 10 nových škol i učinili již k tomu velice slibný náběh Vídeň věnovala již 30 000 K, Brno 5000 K. Jihlava 1000 K, Št. Hradec 2000 K. Jiné městské obce německé věnují příspěvky po 100. 200 K a pomalu nebude německé vesnice, která by se nepřihlásila s 10 až 50 K. Nuže, také naše Matice slaví letos své pětadvacetiletí a také ona má právo hlásiti se o mimořádný výkon dobročinnosti národa k sobě samému. Svým novoročním manifestem o důstojném daru jubi- lejním tak již učinila, požadujíe na českém lidu »nezvratný důkaz, že Čechové v ochraně svých práv jsou nepřemožitelni v lásce k Ústřední Matici nedostižní«. Začala tento svůj jubilejní rok prosbou, zdaž skončí jásotem, aby mohla říci v pravdě, že slavila jubileum? Nelze ani dosti často připomínati české veřejnosti tento moment a zvlášť k tomu poukazovati, že letos také bude záležeti velice na českých ob- eích, aby v paměti podržely, že nesmíme zů- stati zahanbeni před tváři odvěkých vrahů ná- roda a že nesmíme rozmnožiti jich letošní triumf jubilejní po případě snad — matičním deficitem! Toho přece nebude !?
Němec Čecho Vídeň Brno Jihlava Hradec
24 article
— Čestní Tomaschekové. Kterak budějovi- cká tasehkařina příkladem svým působl, o tom doklad z »německého« Rudolfova u Českých Budějovie. Jak se odtud oznamuje, počíná již i na rudolfovské nezfalšované Němce fukati prs spravedlnosti boží a ze samého strachu, jdoucího na ně z opršalého německého karakteru, rozhodl se pro assekuraci čestnými měšťany, jichž seri právě byla jmenována. Jsou to následující velic podařené podpory německé společnosti v Rudol- fově. Josef Tomaschek, obchodník s obrazy na Václavském náměstí, jeho bratr Antonín Toma- schek, c. k. vrchní inspektor státních drah v Plzn a ještě jeden bratr, dr. František Tomaschek c. k. živnostenský instruktor. Mimo to ještě dal ších čestero Němeů, mezi nimiž neschází an českobudějovický purkmistr Tasehek. Není jich sice tolik jako budějovických 322 čestných a méně čestných měšťanů, ale na záchranu rudol fovského němectví to prozatím stačí. Počestno je to ostatně v Rudolfově, jako v Českých Bu- dějovicích.
Němec Tomaschek Antonín Toma doktor Tasehek Rudolfov Český Budějovie Rudol Václavský náměstí
25 article
— Francouzský hlas o všeněmecké akci a prolestantismu. Známý týdenník pro mezi národní politiku »Le Courrier Euro- péen«, v jehož čele stojí Björnstjerne Björn- son, Jakuh Novikov, Salmeron, Seignobos, Serg a Séailles a jenž, dle slov Seignobosových, je »orgánem malých národů potlačených«, uveřej- ňuje v posledním čísle ze dne 3. prosince za- jímavou studii o německé politice východní o Vitoria di Olivieri. Autor správně vystihuje po- litický význam hnutí »Los von Rom«. Némei jsou protestanty z důvodů národních a politi- ckých. Chtějí míti svého němeekého boha tím je bůh protestantský. Němci protestantstvím připravují půdu Velkému Německu v Rakousku i na Balkáně. Jak v Rakousku tak na Balkán vede se z Německa energická agitace prote- stantská, všude se zakládají kolonie prolestant- ské a školy s pastorem v čele, staví se kostely udilí se podpory atd. Nejen chudé třídy a děl- nietvo, též intelligenci a bohaté měšťanstvo snaží se ziskati pro svou věc Všeněmci v Ra- kousku. Mluví o velikosti a slávě Německa, staví německým příslušníkům pokořeného, zu boženého, zpátečnického a vnitřními zápasy rozervaného Rakouska před oči skvělý obraz
Novikov Salmeron Seignobos Serg Séailles Seignobosův di Olivieri Němec Vitoria Los on Rom Německo Rakousko Balkán
26 article
Německa velkého a silného, vítězného a sjedno- cenného, jež oslňuje svět mocí svých zbraní své vlády, své vědy a umění! Tak získává se půda pro Velké Německo a jsou německá města v Rakousku úplně prodchnutá duchem všeně- meckým. Pan Vittorio Olivieri líčí tyto poměry velmi živě a praví: »Všeněmecká skupina v ra- kouském parlamentu, studenti všeněmečtí v uni versitách, »Schulverein«, učenci, alpinský klub německý (jehož germanisační činnostje velmi intensivní), všichni tito, již pracují na poněmčení Rakouska, dostávají své rozkazy z Berlína.« — Pražský adressář. Obec pražská hotovi se opět k tomu vydati adressář. Za pět let vy- jde u nás jednou, je to tedy událost, kterouž právem sluší s povděkem vítati, jako na druh straně s kormutlivou ji provázeti poznámkou, ž
Vittorio Olivieri Německo Rakousko Berlín
27 article
zapotřebí u nás pokaždé dlouhé periody pětileté. než objeví se kniha, bez níž se žádné velk město ve vzdělaném světě dnes obajíti nemůže. Vždyť víme, jakou problematickou cenu má tato kniha po třech létech, což teprve po čtyrech a po pěti. Nedovoláváme se snad měst, jakými jsou Vídeň, Berlin, Paříž, Londýn atd., ale takých, jakými jsou Mnichov, Lipsko, Lyon, Manchester, Drážďany, Milan, Vratislav, Kolín nad Rýnem atd. Ve všech těch městech vycházejí adressáře rok jako rok. Však u nás bychom vůbee adressáře neměli, kdyby jej nevydala svou péčí obec pražská sama. Všude jinde to pod- nik soukromý a sice lukrativní, jen u nás tomu jinak. Však jinde také se pomocná kniha tato jinak oceňuje. Ve městech, jež jsme uvedli, opatří si ji každý slušný hokynář a není úřadu, byť byl sebe nepatrnější, jenž by ji neměl ve svém inventáři. U nás není ani u poli cejních komisariátů. Zeměpanšti úřa- dové vůbec nepovznesli se ani za »moderního« dra. Körbra k názoru, že by dobře bylo, kdyby si knihu tu opatřili. V cizině není větší kavárny, kde by neměli adresář ne pouze svého města. nýbrž všech velikých měst evropských, avšak mnoho-li u nás veřejných místnoslí, opatřených adresářem vlastním? Jsme přesvědčeni, že kdyby větší byla poptávka po důležité pomocné kniz té, odhodlala by se správa obecní vydávati ji mnohem častěji. A byla by snad i bohatší, aspoň pokud jde o rozvrstvení materiálu.
Milan Vratislav Vídeň Berlín Paříž Londýn Mnichov Lipsko Lyon Manchester Drážďany Kolín nad Rýn
28 article
Adresáře velkých měst v cizině totiž nejsou obmezeny pouze na seznam samostatných oby- vatelů s udáním bydliště, nýbrž obyvatelstvo se- řaděno mimo to též dle ulic a domů, tak že na vzájem v seznamu čísel domů připojeno každého, kdo v něm bydlí. Na to ovšem nelze pomyslit při nepoměrně skrovné poptávce p této knize, — Felix Jenewein. Z Brna, 4. ledna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Převezení Jeneweinových ostatků z domu smutku na nádraží konalo s dnes dopoledne o 11. hodině z chrámu sv. Tomáše za hojné účasti českého brněnského obecenstva. Přitomní byli zvláště professorský sbor techniky s rektorem, poslanci, ředitelé professoři středních škol, zástupcové českých spolků brněnských, členové Národního divadla, žurnalistě, studentstvo a j. v. Pohřební obřady za asistence vykonal starobrněnský prelát dr. Bařina, načež Filharmonická beseda zapěla jako smuteční sbor úryvek Dvořákova »Requiem«. Rakev, jež spočívala uprostřed četných svící, obložena byla četnými věnci, mimo jiné zaslala též akademie umění z Prahy věnec. Pohřební průvod potom bral se Béhounskou a Jezuitskou ulicí kol německého divadla k nádraží, kde ra- kev uložena do zvláštního vozu, v němž do- pravena bude do Hory Kutné. — Z Kulné Hory, 4. ledna. (Zvl. teleg. „N. L.“) Městská rada vyhlašuje dnes, že bude pohřeb slavného rodáka našeho, professora Jeneweina, konán zde až v pátek dne 6. ledna o 31/2 hodině odpol. a sice na útraty obecn z chrámu Panny Marie na hřbitov Všech Svatých.
Jenewein Jeneweinův Tomáš doktor Bařina Dvořákův Béhounska Brno Praha Kutná Kulný Hora národní divadlo chráma pannus Marie
29 article
— Osobní. Pan MUDr. Polykarp Starý. štäbní lékař v Těšíně, známý spisovatel český, vy znamenán byl zlatým záslužným křížem řádu Pran- tiška Josefa s korunou za lidumilnost a obětavost. již osvědčil jako lékař za tyfové epidemie v Těšíně — Účetní officiál Karel Knobloch byl jmenován účet ním revidentem při poštovním a telegrafním ředitel- ství v Praze. — Úmrtí. V úterý zemřel zde ve věku 57 let pan Mg. pbarm. Vojtěch Panenka, rodák slánský. Zvěčnělý byl nejpopulárnější osobou mezi českými droguisty a znám dobře i v kruzích lékárnických.
MUDr Polykarp Josef Knobloch mg Panenka Těšín Praha
30 article
Nastoupil dráhu lékárnickou v Turnově. Později zí- skal si bohatých zkušeností obchodních v cizině. v Chorvatuku. Slavonii, Přímoří, konečně v severních Uhrách, kdež zakoupil si vlastní lékárnu. Z ohledu na svou rodinu, jíž chtěl dáti české vychování, pře- sídlil do Prahy, kdež ovšem za dosavadních poměrů spo ojiti se musil zřízením droguerie. K oboru tomu přilnul celou svou skromnou povahou a jsa odborne i všeobecně vysoce vzdělaný, ovládaje pak do nej- menších podrobností i všechno zákonodárství lékár- nické i droguistické, stal se ihned osou, kol níž s všechen ostatní život droguistů otáčel. Bylť nejen re- daktorem »Čes. Droguisty«, po celé desltiletí vzorně svědomitým učitelem na odborné droguistické škole pražské, ale i vždy ochotným odborným a právním nezlštným rádcem svých kollegů. Jeho česká »Učeb- nice pro droguisty«, kniha o 1000 stranách, jest do- konalým dílem a ku cti celému stavu. A tak jake byl zemřelý neunavně činný a obětavý, tak byl zá- roveň skromný. Budiž mu čestná paměť. Všeobecný spolek drogutstů vyzývá všecky pražské i venkovské pp. droguisty, by hojnou účastí na pohřbu v pátek ve 2. hodiny odpol. (kostel sv. Šlěpána) projevili svou uclu k zemřelému Panenkovi. — Dne 2. ledna t. r. o 10. hod. dopol. zemřel v Praze p. Josef Hy an, přednosta úřadu nájmu c. k. potravní daně v Praze v 60. roce věku svého. Pohřeb se koná dnes v čtvrtek 5. ledna t. r. o 3. hod. odpol. z ústřední síne na hřbitově olšanském. — V úterý zemřela zde slč
Panenka ha Turnov Slavonie Uhry Praha Olšanský kostel svatý . Šlěpat
31 article
Barbora Zéhova, vychovatelka. Zesnulá bydlela plných 65 let v domě pí Wagenknechtové v Praze na Můstku. Pohřeb konati se bude v pátek o 2. hod. odpol. z kostela sv. Jindřicha na hřbitov olšanský. — Na Smíchově zemřela pí. Růžena Řezníčková, choť officiála ministerstva obchodu ve stáří 28 roků. Tělesné pozůstatky zesnulé budou dnes o 4. hod. odpol. z domu smotku na Smíchově vyzdviženya do Třeboně převeženy, kdež na tamním břbitově v pátek o 11. hod. dopol. uloženy budou. — Pohřeb zvěčnělého pana Josefa Nováka, bývalého starosty obce Větrušic v okresu karlínském, posléze úřadníka vinohradské tržnice, koná se dnes o 3. hod. odpolední z Větrušic na hřbitov Klecanský. Tělesná schránka zvěčnělého, který tak neočekávan vykrvácením zemřel, byla včera v pathol. ústavě vy- kropena a pak převežena do rodinného statku č.4 ve Větrušicích, odkud dnes o 3. hod. odpol. vyjde průvod pohřební.
Zéhův Jindřich Řezníčková Novák Praha Olšanský Smíchov Třeboň Větrušice
32 article
— Z obcí předměstských. Ve schůzi měslsk rady v Karlíně dne 21. prosince 1904 vyřízeny mimo jiné tyto záležitosti: Usneseno vyplatiti obvyklé vá- noční dary dělníkům, ošetřovatelkám v nemocnici kar- línské a i dary novoroční těm, kdož o ně budou žá- dati před Vánocemi. Schválen stavební program masné tržnice z 19. prosince 1904 a usneseno, aby dle tohot programu vypracoval p. arch. Hrádek skizzy a o nich buď komise dle živnost. řádu. — Schválen protoko schůze odboru chudinského z 21. prosince a protoko odboru pivní dávky z 19. prosince 1904. — Rovně schválen protokol užší komise technické z 19. prosinc s tím, aby pouze ulice na invalidovně byly prohlášeny za veřejný statek. Užívání sadů obecensivem dopoušt obec jako vlaslnice z dobré vůle. — Vzat na vědomí a schválen způsob prodeje obec. cenných papírů na- vržený p. řed. Procházkou. — Žádost učitelů o vyplá- cení drahotního přídavku i v nemoci odstoupena místní školní radě k návrhu. — Obecní volební seznamy přodloženy budou začátkem března 1905 — O úpravě ostrova Žofinského. Dnes 5. ledna 1905 koná I. skupina Spolku architektův a inženýr v král. českém řádnou schůzi v restaurantu Teissi- gově ve Spálené ulici v 7 hod. večer. Na pořadu jed- nání je rozhovor o úpravě ostlova Žofln- ského. Debaty se zúčastní pp. stavební rada Pasov- ský jako inspektor Žofina, stavební rada Rubín jako ředitel navigačních prací při úpravě Vltavy a Labe — Slosování Krasoumné jednoty pro Čechy. Ve- řejné slosování uměleckých děl, zakoupených Kraso- umnou jednotou na 1ok 1904, konalo se včera v Hu-
Procházka Žofina Karlín Teissi Pasov Vltava Čechy Hu spolek architektův