3
masthead
5. ledna 1905.
5
article
Správy v obou těchto případech co nejdůsled-
něji hájili. Řečník skončil projevem přání, by
další schůze v klubu mladší generace národní
strany svobodomyslné věnovány byly rozpravám
o jedné i druhé naznačené otázce. (Souhlas)
JUDr. Otakar Herold, kandidát advokacie,
pravil, že poslední, snad neblahý zjev, kter
padlý dr. Körber po sobě zůstavil veřejnosti, je
vládní studie o reformě správy veřejné. Řečník
podal pak krátce, ale jasně a přehledně obsah
celého reformního projektu, a za patrného vzru-
šení všech účastníků dovodil, kterak by prove-
dení návrhů, v pamětním spise obsažených, zna-
menalo hrob veškeré samosprávy a vydání ob-
čanstva v šanc celé nové armádě zeměpanské
byrokracie. Celý pamětní spis je tedy v pod-
statě své nejnebezpečnějším útokem dra. Körbra
proti našemu národu, který sám sebou odůvod-
ňuje nejostřejší odpor celého národa proti to-
muto státníkovi. (Výborně ! Potlesk.)
JUDr
Otakar Herold
Körber
6
article
Poslanec red. Anýž promluvil o subtilních
otázkách taktických způsobem přátelským a
veskrze důvěrným, žádaje na konec, by se v
všem lidu českém úsilovně pěstovalo porozumění
pro úkoly, které na každou práci politickou
vkládají polřeby taktické. (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Inspektor Jindř. Frits navázav na výklad
posl. dra. Pantůčka, pojednal o dřivějšícha
nynějších celostátních úkolech monarchie, načež
přišed k úvaze o nastávajícím období politickém,
projevil přání, by poslanci čeští na radě říšské
nevymykali se úvahám o společenství politických
zájmů, jež z jednotlivých stran parlamentu byl
by lze konstruovati. (Souhlas.)
Tim byla rozprava skončena a předseda
kandidát advokacie JUDr. Ulrych, skončil schůz
projevem diků přítomným poslancům, členům
klubu i hostům.
Dlužno poznamenati, že po skončené schůzi
někteří hosté přihlásili se za členy »Klubu
mladší generace národní strany svobodomyslné«
Anýž
Jindřichův
Pantůček
JUDr
Ulrych
7
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 4. ledna. (Polské hlasy
o Gautschově kabinetě.) „Slowo Pol-
skie“ prohlašuje změnu, nastalou v ministerstvě
rakouském, za politický zisk jednak proto, že
v čelo vlády postaven muž, uznávající platnost
parlamentní vlády, opírající se o zorganisovanou
většinu; jednak z té příčiny, že v oblast veřej-
ného života, otrávenou neloyálností a neupřím-
ností, vnáši zásadu pravdy a odporu proti kor-
rupci.
Orgán podolské šlechty, „Gazeta Naro-
dowa“, potvrzuje, že baron Gautsch zůstavil po
sobě v Haliči dobrou památku od těch dob, když
býval ministrem osvěty. Když pak se v čelo poli-
tických otázek posunula otázka uzdravení sně-
movny poslanecké pomocí změny jednacího
řádu, baron Gautsch nikdy se netajil, že otázku
tu nutno rozřešiti buď přispěním parlamentu
aneb bez něho, tedy pomoci § 14. „Caz. Nar.“
scudí, že bar. Gautsch jest i nyní téhož mínění
v čemž se shoduje s míněním polského kola
„Proto — praví dále — můžeme ochotně a přá
telsky uvítati návrat bar. Gautsche do minister
stva. Nevíme sice, přichází-li jako ministr provi-
sorní aneb hodlá zůstati trvalým; na všechen
způsob však nemíníme, že by chtěl býti před-
cbůdcem, upravujícím cestu „nevyrovnatelnému
státníku“, za jakého prohlásil dra. Körbra orgán
polského kola „Dzien. Polski“. List končí svou
úvahu přesvědčením, že baron Gautsch se po-
kusí vládnouti nejprvé s parlamentem; ukáže-i
se to nemožným, odvolá se jako hr. Tisza
k voličům a k nové sněmovně, která však na-
lezne již nový jednací řád, vydaný pomocí § 14.
Gautschův
Gautsch
Praha
Halič
Nara
Slowo Polo
Gazeta Nara
8
article
Změnu jednacího řádu pokládá z
hlavní úkol vlády Gautschovy také vídeňský
zpravodaj krakovského „Czasu“. Vzpomíná, že
kn. Schönburg učinil v panské sněmovně návrh
na změnu jednacího řádu bez vědomí dra. Kör-
bra; ale poněvadž kn. Schönburg jest předsedou
střední strany v panské sněmovně, k níž náleží
. baron Gautsch, soudí, že tento s návrhem sou-
hlasí. Z toho vyvozuje dále, že baron Gautseh
dá otázku jednacího řádu rozřešíti nejprvév
panské sněmovně a schválený panskou sněmov-
nou návrh předloží sněmovně poslanecké. Kdyby
návrh v poslanecké sněmovně propadl, vznikl by
kenflikt mezi oběma sněmovnami, ale vláda by
zůstala stranou.
V Praze, 4. ledna. (K sloučení oppo-
sičních stran uberských.) Přechodem
Apponyovy národní strany s ugronoveů do tá-
bora strany neodvislosti stojí nyní proti uherské
vládní (liberální straně) pouze dvě opposiční
strany: košutovci a lidovci. Dissidenti stojí jaksi
uprostřed mezi oběma křídly. Návrat ugronovců
do strany neodvislosti nepřekvapil; ugronovci
byli vždy jen frakcí strany neodvislosti. Překva-
pující jest Apponyův krok, jenž znamená
popření celé dosavadní politiky tohoto státníka.
Gautschův
Schönburg
Gautsch
Apponyův
Praha
panská sněmovna
Gautseh
9
article
Hr. Apponyi shledal proto nezbytným, aby v týž
den, kdy přistoupí ke straně Košutově, ospra-
vedlnil tento krok před svými voliči. Učinil to
otevřeným listem, v němž praví mimo jiné:
„Dnes pozbyl jsem víry ve vyrovnání z r. 1867;
ode dneška zachovám věrnost korunovanému
králi, zákony z r. 1723 stanovenému násled-
nictv na trůně a vzájemným ochranným závaz-
kům mezi Uhrami a ostatními zeměmi Jeho
Veličenstva, personální unii jakožto je-
dině uspokojující formě tohoto spojení a v tom
smyslu prohiašuji neodvislost Uher za hlavní
svou zásadu.“ Rozpuštění sněmu za stavu ex-
lex prohlašuje za výslovné porušení zákonů
z r. 1867 a proto není více povinen zákony ony
uznávati. V Uhrách setkává se na každém kroku
s vlivem Rakouska. Jest proti tomu vlivu a proto
volá: Pryč s cizím vlivem z okolí uherského
krále! Pryč s institucemi, které proti úmyslu
jich tvůrců zvrhly se tak, že z onoho vlivu vy-
tvořily stále nebezpečí pro Uhry . .
Ze Záhřeba, 2. ledna. (Maďarsk
střední školy v Chorvatsku.) „Agr.
Tagbl.“ se dovídá, že se budova maďarské ná-
rodní školy v Záhřebě má ozšířiti nákladem
120.000 K a že v ní má býti umístěna maďar-
ská střední škola. Také prý je úmysl připojiti
k nynější maďarské národní škole v Oseku
školu střední, tak že by maďarská gymnasia byl
v obou hlavních městech Chorvatska.
Ze Záhřeba, 31. prosince. (Droben
politických stran.) Dne 29. t. m. usta-
vila se zde nová pokrokově realistická strana.
Na schůzi, jíž se zúčastnili četní zástupci po-
krokové mládeže ze Záhřeba i z venkova,
zpravodaj dr Heimrl odůvodnil vystoupen
pokrokovců z chorvatské strany práva, ostř
Košutův
Uher
Heimrl
Hradec
Uhry
Rakousko
Záhřeb
Chorvatsko
maďarský národní škola v Osek
10
article
zkritisovav zejmena přátelský poměr této strany
ke klerikálům. Dr. Lorkovič přednesl pal
program nové strany, jenž shromážděním přijat.
Zvolen pak výbor nové strany, v němž zasedá
mimo výše jmenované dva referenty, dra. L a
Mazzuru a některé jiné přívržence strany též
pět zástupců akademické mládeže. — Také ve
vládní straně chystá se secesse. Před nějakým
časem konala se v Záhřebě konference něko-
lika aristokratů, snažicích se obnoviti bývalou
střední stranu. Následkem přiostření sporu
mezi liberály a klerikály pokládá se obnovení
střední strany nyní za potřebné. V čele tohot
hnutí stojí hr. Kulner, hr. Draškovič, hr. Er
döly, dr. Vrbanič a j-
Z Nového Sadu, 31. prosince. (Srbšt
radikálové pro aktivní politi ku.
doktor
Lorkovič
Kulner
Draškovič
Vrbanič
Záhřeb
Nový Sado
Mazzur
11
article
Po liberálních Srbech, jichž jménem » Branik«
radil k aktivnému účastenství při nových uher-
ských volbách, prohlásili se nyní pro aktivn
politiku také radikální Srbové. Jich orgán »Za-
stava« podává zprávu o schůzi výkonného vý-
boru strany, konané dne 29. t. m., v níž po
delším rozhovoru ustanoveno vzdáti se politiky
passívní. »Poněvadž — praví se v resoluci —
všechny národnosti uberské upouštějí od passi-
vity, zúčastní se voleb do uherské sněmovny
také srbská radikální strana. Srbové půjdou
proti vládní straně uherské svorně se Slováky
Rumuny. Vzhledem k poměrům, panujícím nyní,
Srbové nemohou tentokrát zásadně podporovati
ani opposiční strany maďarskě. Ale výkonnému
výboru se ponechává, aby v určitých připadeeh
mohl vstoupiti ve vyjednávání s maďarskou oppo-
sicí a ukáže-li se při vyjednávání dobrá vůle na
straně opposičních Maďarů, může se srbakým
voličům doporučiti, aby podporovali jich kandi-
dáty. O pravoslavných Vánocích bude svolán
sjezd radikálných Srbů, aby stanovil kandidáty
pro volby. Do té doby mají se dle možnosi
také již ustaviti volební výbory v okresích, obý-
vaných převahou neb velkým počtem Srby.
Srba
Slovák
Rumun
Maďar
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Je Anglie připravena pro válku?
Tak táže se v lednovém sešitě »The Na-
tione! Review« kdosi, jenž se podepsal
»úzkostlivý vlastenec«. Nebezpečí války bylo
krajní při afféře na Severním moři a dosud ne-
pominulo. Anglie má závazky k svému japon-
skému spojenci. Všude se konají přípravy pro
případ války. Némecko uspišuje stavbu všech
válečných lodí, nalézajících se v loděnicích.
Rusko koná obrovské objednávky pro zvýšení
své námořní moci. A co činí Anghie? Je při-
pravena, neb připravuje se pro válku? Odpověd
»úzkostlivého vlastence« není uspokojivá pro
jeho úzkostlivý nepokoj. Je starou chybou
anglických vlád, že se dávají ukolébati v po-
hodlný optimismus a snaží se veřejné mfnění
uchlácholiti ujišťováním o bozpečnosti Britska.
R. 1896 ujišťoval Balfour, že britské eísařstv
je nevyrovnatelně silné a připravené k válee.
Tři roky na to vypukla burská válka a slav
armády britské byl shledán žalostným. V po-
sledních letech bylo znovu a znovu tvrzeno, že
lodstvo anglické je náležilě opatřeno pro všccky
případy. Ale v posledním měsíci se objevil
oficiální dokument, jenž připoušií, že námpřní
moc anglická je rozdělena dle starého principu,
datujícího z doby, kdy neexistoval elektrický
telegraf a vítr byl hybnou silou, což znamená
prostě řečeno: anglické námořní loďstvo nedo-
stačuje nynějším požadavkům. Starou anglickou
chybou je, ujišťuje »ůzkostlivý vlastenec«, žese
všechno nechává na poslední chvili. Když vy-
pukla afféra fachodská a nebezpečí bylo krajnl.
nebylo v anglické admiralitě pozorovat zvláštního
vzrušení a lord Goschen bez okolků doznal
v parlamentě, že v době největšího podráždění.
kdy noviny soudily, že admiralita je připravena
pro válku, ve skutečnosti nebylo hnuto ani
rukou. Podobná nedbalost a netečnost byla pro-
jevena i na počátku burské války.
Anghie
Goschen
Anglie
Rusko
Balfour
Review
the Natione
13
article
Nebezpeči války je větší nežli se zdá
Mnoho záleží na výsledku zápasu, odehrávají-
cího se nyní v Petrohradě mezi ruskou boje-
chtivou a mírumilovnou stranou. Německý císut
usiluje dostati Rusko do války s Anglii a tak
donutiti Franeii do sporu buď s Ruskem, jejím
spojencem, nebo s Anglií, její přitelkyní.
»The National Review« ličí stav námořní
moci anglické a dochází k velmi neuspokojivým
závěrkům. Byly navrženy a příjaty různé re-
formy, ale provádějí se zvolna. A nejen námoř-
nietvo, též pozemní armáda anglická potřebuje
velkého posilnění a rozmnožení. Velké državy
anglické v Asii nedají se uchrániti ani nejlepším
loďstvem. Indie, ohrožována nebezpečím ruským,
vyžaduje vydatné armády anglické. Za nejpří-
znivějších poměrů může indická armáda, re-
organisovaná lordem Kilchenerem, postaviti do
pole 160.000 mužů se 468 děly. Dvě třetiny
mužstva jsou tuzemci. Ale v případu konfliktu
s Ruskem bude potřebovati Indie nejméně
600.000 mužů. A »úzkostlivý vlastenec« angli-
cký prohlašuje: »Nejvyšší povinností britských
státníků je nejen získati spolehlivé spojence, ale
především rozšířiti a upevniti domácí armádu,
aby mohla býti účinnou pomocnicí indické ar-
mádě v čas potřeby. Anglie je pozemní moci
v Indii a ani největší lodstvo nezajistí jí mír
s Ruskem, ani nemůže zameziti útok ruský.
Zařídíme-li zdatnou armádu, jež za války bude
moci hájiti hranice indické, zmízí polovina na-
šich nesnází.« Čiánek »National Review« je vý-
znamným dokumentem anglického smýšlení
anglických obav stran budoucnosti.
Kilchener
Petrohrad
Rusko
Anglie
Asie
Indie
National Review
polo 160.000
anglický smýšlený
14
article
»Svoboda« v Japonsku.
Japonské ministerstvo vnitra rozpustilo so-
cialistickou jednotu v Tokiu. Totéž ministerstvo
potlačilo týdenník socialistický, jediný to orgán
strany, a zapečetilo místnosti její. Na posled-
ním mezinárodním sjezdu socialistickém v Am-
sterodamu horlil japonský delegát proti starým
řádům na slovanském východě Evropy. Jak
události ukazují, nebyla nemístná tehdejší po-
známka naše, projevující mínění, že byl by
přece jeu lépe udělal, kdyby byl zůstalve
své vlasti a horlil tam proti potlačování svobod
občanských !
Veliké objednávky torped vládou francouzskou.
Francie objednala v jedné továrně torped
mimo torpeda již stavěná ještě 160 torped
celkem za 8 mill. korun. Dodány mají býti po
stupně nejdéle do dvou lel.
Nová sensační odhalení v Německu?
Na společnost německou, dvorní i politi-
ekou, dolehají odhalení stále nepříjemnější. Po
sensačním dojmu, kterýmž působí dnes ještě
anglická kniha bývalé dvorní dámy o životě
Viléma II. a jeho okolí, ohlašuje se dnes zase
vydání dopisů barona Hammersteina, bývalého
chefa »Kreuzzeitungu«, arcikonservativního to.
jak známo, listu, kterýž pokládati lze za ne-
officiosní orgán dvora pruského a »junkerské«
kliky. Hammerstein dopustiv se mnohých finan-
čních nesprávností, byl, když liberální veřejnost
žádala stále prudčeji jeho trestní stihání, dvorní
družinou dán na konec v šanc a skutečně take
po zásluze k několikaletému žaláři odsouzen.
Publikování dopisu jeho má snad býti odvetou,
nehozkou, ale pro dvůr nepochybně velice ne-
příjemnou. Nejsensačnější místa dopisů týkaj
se prý zvláště soukromého stanoviska Vilémova
a Bismarkova v různých otázkách a pak taju-
plných okolností, za nichž zahynul bavorský
král Ludvík II. v jezeře Slahremibergském.
Svoboda
Vilém
Hammerstein
Kreuzzeitung
Ludvík II
Japonsko
Tokio
Evropa
Francie
Německo
Vilémov
15
article
Marocký sultán na úslupu.
Otázka marocká zdá se splývati aspoř
na ten čas do kolejí klidnějších. Sultán ma-
rocký prohlásil, dle zpráv z Tangeru, v dopisu
k francouzskému vyslanci v Tangeru, že mini-
strům svým nikdy neuložil napsati list o opa-
tření tom — prý bezdůvodném — jakým jest
odvolání fransouzského poselstva vojenského
z Fezu. Ministři jeho neporozuměli prý jeho
rozkazům. Sultán opatření zminěné odvolává.
Zapřisáhá vyslance, aby zamezi
všeliký diplomatický nátiak a aby
co nejdřive z Tangeru do Fezu
odjel, kdež bude co nejpřátelštěj
přijat. Plány anglické zdají se býti tedy pro
tu chvíli aspoň zmařeny, dokud nepodaří se ně
jaká štvanice nová.
Mezitím naskytla se Francouzům příleži
žitosť pomoci sultánu i činně proti vojům pre-
tendentovým. Posádka v Udzi, na marocko-
alžírské hranici, jež řízena jest franco uz-
skými instruktory, svedla 1. ledna boj s voj-
skem pretendenta Buamory, kterýž skonči
jeho porážkou. Pro nedostatek střeliva
nemohla posádka vojův poražených pronásle-
Francouz
Tanger
Udze
16
article
V Praze, 4. ledna.
Praha
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Císat Vilém II. a dr. Körber. Z Berlín
dochází zpráva, jež způsobilá je učiniti v poli-
tiekých kruzích rozruch. Německý císař ueltil
potřebu projeviti odslouplému rakouskému pre-
miéru hluboké politování a zármu
tek nad jeho odstoupením. Demisse
Körbrova prý v Berlíně vůbec způ-
sobila dojem bolestný... Ke zprávě
té se připojuje, že to akt císaře Viléma z cela
mimořádný, poněvadž nemá žádné
precedence. Zakazuje-li již mezinárodní
noblessa a takt panovníku říše jedné vměšovati
se do vnitřních událostí říše druhé, tím nápad-
nějším stává se porušení těchto ohledů, když
jde o projev národně strannický, když
cizí panovník sympatie své projevuje nikoli stát-
níku spřátelené říše, nýbrž representantu
určitého nacionáliního směru,
muži, který z vůle svého panov-
níka po bezvýsledné výpravě proti
národům, jež ve státě, jehož ri-
zení mu bylo svěřeno, tvoři vět-
šinu, nucen byl odstoupiti. Proje
bolesti německého císaře v tomto
případě je zároveň schvalování tendencí, které
odstouplý ministr sledoval a je následkem toho
smělým zasahováním v osudy toho státu,
po jehož vnitřním životě a vnitřních bojích
eísaři Vilému II. pranic není.
doktor
Körber
Vilém
Vilém II
Berlín
Císat Vilém II
19
article
Bez precedence ovšem tento případ není. Ne-
němečti národově a zejmena národ český ne-
jednou již pocitili vliv z německého sousedstv
a dnes není již záhadou, komu přičísti lze pro-
blematickou »zásluhu«, že již před více než
třiceti léty uspokojení národa českého a vyrov-
nání jeho s rakouskou moci státní, jež od roku
1620 neměla horoucnější snahy, než ho vy-
hubiti, bylo rozbito v okamžiku, kdy zdálo se
býti již hotovo. Od té doby pak pocitili jsme
opětovně ledový dech z Berlína neb z Drážďan,
a my na hanbu nikoli naši, naučili jeme se již
kalkulovati s proudy říšsko-německými, kterým,
jak se zdá, Vídeň, abdikovavší na státní samo
statnost království a zemí v říšské radě zastou-
pených, ochotně se podvoluje. Je to jeden z nej
kormutlivějších zjevů v té mizerii, v níž tento
stát se té doby nalezá, a vyhlídky, které v bu-
douenost otevirá, jsou věru dle toho, aby o nieh
vážně přemilali všickni ti, kterým z podstatnýeh
příčin, neměla by býti nejistá budouenost této
monarchie lhostejnou. Aneb mají se vrátiti snad
doby, kdy za Ferdinanda II., neblahé paměti,
zasedal ve státní radě vídeňské s rozhodujícím
hlasem vyslanec španělský? Offieiálního diploma-
tický zástupce Německa dosud v radě té místa
nemá, však pokud ne nad jen zasvěeeným
známo, vliv jeho na vnitřní osudy této řiše o
nic není menším, než byl v první polovině
sedmnáctého století vliv hraběte Oňata. Jinak
byli bychom měli dnes již příležitost zazname-
nati protest z příslušného místa proli opovážli-
vému projevu Vilémovu, jenž má sice právo
trestati státníky rakouské, jež mu nejsou po
chuti, okázalým odepřením řádu svého čer
ného neb červeného orla, nikoli ale provázet
litosti a výbuchy bolesti dohospodařivší státníky.
Ferdinand II
Oňata
Berlín
Drážďany
Vídeň
Německo
Vilémov
20
article
odcházející na zasloužený odpočinek, a tím ne-
přípustnou a urážlivou kritiku konati nad tím,
jenž byl původcem »bolestivého pohnutí« pru-
ského majestátu. Však z Vídně se prostě věc
popře, nepůjde-li to umlčet, jako z pravidla.
Však těm, kteří nechápou, proč by tato říše
měla býti nucena obětovati státní neodvislus
za domnělou záruku světového míru, neboť. dle
úřadních výkladů (rojspolek jiného významu
nemá, dnes zjevno je, čím byl odstou-
plý dr. Körber národním našim odpůrcům.
Nebylo dosud vedoucího státníka v této říši,
jehož odchod byl by v Německu způsobil takové
rozrušení, jako odstoupení dra. Körbra. Co dosu
zdálo se býti nepochopitelno, dnes dá se vy-
světliti. Dnes zjevno, že dr. Körber, tento ke
všem národům stejně spravedlivý »nestranný
doktor
Körber
Vídeň
Německo
21
article
ministr«, byl nejhorlivějším a nejnebezpečněj
ším stranníkem německým. Tak znamenitě pra-
coval tento chef »vlády neutrální« v zájmu ná-
rodně německém, že sousední stát německý se
svým císařem lká a naříká nad jeho pádem
ba že víc naříká nad katastrofou, která dra
Körbra stihla, než sami Němci rakouští. A tak
znamenité uměl po celých pět lét zastírat
vlastní své účele, že by se jím byli málem dal
klamali i ti, proti nimž čelilo vlastně v první
řadě všeehno jeho úsilí. Tim ale stoupl také
význam Körbrova pádu i nemohl německý eisat
věru lepšího dáti reliefu této události, než svou
kondolenci.
Körbr
Němec
Tim
22
article
— Otázka k českému národu. Hořkokyselý
stesk uveřejňuje liberecká »Deutsehe Volks-
zeitung« v posledním svém čísle. Vypravuje svým
čtenářům, že damský odbor matiční v Praze
o Novém roce odevzdal pokladně Ústř. Matice
»velice značnou sumu 24.000 K (11)e
jakožto první přispěvek k jubilejní sbírce ma-
tiční i dodává; »S úžasem musíme se opět
opět ptáti: Odkud berou Češi peníze k těmto
nekonečným národním sbírkám? Jest zcela ne-
pochybno, že tu české peněžní ústavy, banky,
spořitelny a záložny atd. odváději mohutné »ge-
wallige« příspěvky! A u nás Němců?« Úžae
»písmovodiče« libereckého štváčského německo-
nacionálního listu náleží vlastně k triumfům vzor
ného příčinění pražských dam o Ústřední Matici,
je-li výsledek jich obětavé píle a důmyslu tak
skvělý, že národní nepřítel díval se na něj jako
na poloviční zázrak, je v tom vlastně nepřímá
poklona jich zásluze, tím větší, že omyl o pří
spěveích je tu očividný. Němci jsou tak obratní
že i těch úctyhodných číslic národní obětavosti
české dovedou využitkovati. Není takřka jedi-
ného čísla venkovských listů německých, v němž
by nebylo poukázáno na český vzor jakožto osten
proti německé skouposti, kteráž ovšem nemá ani
z daleka tolika tak nutkavých příčin, aby zahrno-
vala svůj Schulvercin penězi. Přes to však zdá
se, že letos nastane případ obrácený, neboo
Deutseh Volks
Čech
Němec
Praha
23
article
Němci chystají se k tomu, poskytnouti nám
vzor monumentální sbírky pro Schulverein v jeho
jubilejním roce. Jak známo, chtějí míti do květ-
nové valné schůze slavnostní pohromadě půl
millionu korun mimořádného čestného
daru s výslovným věnováním na 10 nových
škol i učinili již k tomu velice slibný náběh
Vídeň věnovala již 30 000 K, Brno 5000 K.
Jihlava 1000 K, Št. Hradec 2000 K. Jiné
městské obce německé věnují příspěvky po 100.
200 K a pomalu nebude německé vesnice, která
by se nepřihlásila s 10 až 50 K. Nuže, také
naše Matice slaví letos své pětadvacetiletí a také
ona má právo hlásiti se o mimořádný výkon
dobročinnosti národa k sobě samému. Svým
novoročním manifestem o důstojném daru jubi-
lejním tak již učinila, požadujíe na českém lidu
»nezvratný důkaz, že Čechové v ochraně svých
práv jsou nepřemožitelni v lásce k Ústřední
Matici nedostižní«. Začala tento svůj jubilejní
rok prosbou, zdaž skončí jásotem, aby mohla
říci v pravdě, že slavila jubileum? Nelze
ani dosti často připomínati české veřejnosti
tento moment a zvlášť k tomu poukazovati, že
letos také bude záležeti velice na českých ob-
eích, aby v paměti podržely, že nesmíme zů-
stati zahanbeni před tváři odvěkých vrahů ná-
roda a že nesmíme rozmnožiti jich letošní
triumf jubilejní po případě snad — matičním
deficitem! Toho přece nebude !?
Němec
Čecho
Vídeň
Brno
Jihlava
Hradec
24
article
— Čestní Tomaschekové. Kterak budějovi-
cká tasehkařina příkladem svým působl, o tom
doklad z »německého« Rudolfova u Českých
Budějovie. Jak se odtud oznamuje, počíná již
i na rudolfovské nezfalšované Němce fukati prs
spravedlnosti boží a ze samého strachu, jdoucího
na ně z opršalého německého karakteru, rozhodl
se pro assekuraci čestnými měšťany, jichž seri
právě byla jmenována. Jsou to následující velic
podařené podpory německé společnosti v Rudol-
fově. Josef Tomaschek, obchodník s obrazy na
Václavském náměstí, jeho bratr Antonín Toma-
schek, c. k. vrchní inspektor státních drah v Plzn
a ještě jeden bratr, dr. František Tomaschek
c. k. živnostenský instruktor. Mimo to ještě dal
ších čestero Němeů, mezi nimiž neschází an
českobudějovický purkmistr Tasehek. Není jich
sice tolik jako budějovických 322 čestných
a méně čestných měšťanů, ale na záchranu rudol
fovského němectví to prozatím stačí. Počestno
je to ostatně v Rudolfově, jako v Českých Bu-
dějovicích.
Němec
Tomaschek
Antonín
Toma
doktor
Tasehek
Rudolfov
Český Budějovie
Rudol
Václavský náměstí
25
article
— Francouzský hlas o všeněmecké akci
a prolestantismu. Známý týdenník pro mezi
národní politiku »Le Courrier Euro-
péen«, v jehož čele stojí Björnstjerne Björn-
son, Jakuh Novikov, Salmeron, Seignobos, Serg
a Séailles a jenž, dle slov Seignobosových, je
»orgánem malých národů potlačených«, uveřej-
ňuje v posledním čísle ze dne 3. prosince za-
jímavou studii o německé politice východní o
Vitoria di Olivieri. Autor správně vystihuje po-
litický význam hnutí »Los von Rom«. Némei
jsou protestanty z důvodů národních a politi-
ckých. Chtějí míti svého němeekého boha
tím je bůh protestantský. Němci protestantstvím
připravují půdu Velkému Německu v Rakousku
i na Balkáně. Jak v Rakousku tak na Balkán
vede se z Německa energická agitace prote-
stantská, všude se zakládají kolonie prolestant-
ské a školy s pastorem v čele, staví se kostely
udilí se podpory atd. Nejen chudé třídy a děl-
nietvo, též intelligenci a bohaté měšťanstvo
snaží se ziskati pro svou věc Všeněmci v Ra-
kousku. Mluví o velikosti a slávě Německa,
staví německým příslušníkům pokořeného, zu
boženého, zpátečnického a vnitřními zápasy
rozervaného Rakouska před oči skvělý obraz
Novikov
Salmeron
Seignobos
Serg
Séailles
Seignobosův
di Olivieri
Němec
Vitoria
Los on Rom
Německo
Rakousko
Balkán
26
article
Německa velkého a silného, vítězného a sjedno-
cenného, jež oslňuje svět mocí svých zbraní
své vlády, své vědy a umění! Tak získává se
půda pro Velké Německo a jsou německá města
v Rakousku úplně prodchnutá duchem všeně-
meckým. Pan Vittorio Olivieri líčí tyto poměry
velmi živě a praví: »Všeněmecká skupina v ra-
kouském parlamentu, studenti všeněmečtí v uni
versitách, »Schulverein«, učenci, alpinský
klub německý (jehož germanisační činnostje
velmi intensivní), všichni tito, již pracují na
poněmčení Rakouska, dostávají své rozkazy
z Berlína.«
— Pražský adressář. Obec pražská hotovi
se opět k tomu vydati adressář. Za pět let vy-
jde u nás jednou, je to tedy událost, kterouž
právem sluší s povděkem vítati, jako na druh
straně s kormutlivou ji provázeti poznámkou, ž
Vittorio Olivieri
Německo
Rakousko
Berlín
27
article
zapotřebí u nás pokaždé dlouhé periody pětileté.
než objeví se kniha, bez níž se žádné velk
město ve vzdělaném světě dnes obajíti nemůže.
Vždyť víme, jakou problematickou cenu má tato
kniha po třech létech, což teprve po čtyrech
a po pěti. Nedovoláváme se snad měst, jakými
jsou Vídeň, Berlin, Paříž, Londýn atd., ale takých,
jakými jsou Mnichov, Lipsko, Lyon, Manchester,
Drážďany, Milan, Vratislav, Kolín nad Rýnem
atd. Ve všech těch městech vycházejí adressáře
rok jako rok. Však u nás bychom vůbee
adressáře neměli, kdyby jej nevydala svou
péčí obec pražská sama. Všude jinde to pod-
nik soukromý a sice lukrativní, jen u nás
tomu jinak. Však jinde také se pomocná kniha
tato jinak oceňuje. Ve městech, jež jsme uvedli,
opatří si ji každý slušný hokynář a není úřadu,
byť byl sebe nepatrnější, jenž by ji neměl ve
svém inventáři. U nás není ani u poli
cejních komisariátů. Zeměpanšti úřa-
dové vůbec nepovznesli se ani za »moderního« dra.
Körbra k názoru, že by dobře bylo, kdyby si
knihu tu opatřili. V cizině není větší kavárny,
kde by neměli adresář ne pouze svého města.
nýbrž všech velikých měst evropských, avšak
mnoho-li u nás veřejných místnoslí, opatřených
adresářem vlastním? Jsme přesvědčeni, že kdyby
větší byla poptávka po důležité pomocné kniz
té, odhodlala by se správa obecní vydávati ji
mnohem častěji. A byla by snad i bohatší,
aspoň pokud jde o rozvrstvení materiálu.
Milan
Vratislav
Vídeň
Berlín
Paříž
Londýn
Mnichov
Lipsko
Lyon
Manchester
Drážďany
Kolín nad Rýn
28
article
Adresáře velkých měst v cizině totiž nejsou
obmezeny pouze na seznam samostatných oby-
vatelů s udáním bydliště, nýbrž obyvatelstvo se-
řaděno mimo to též dle ulic a domů, tak že
na vzájem v seznamu čísel domů připojeno
každého, kdo v něm bydlí. Na to ovšem nelze
pomyslit při nepoměrně skrovné poptávce p
této knize,
— Felix Jenewein. Z Brna, 4. ledna.
(Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Převezení Jeneweinových
ostatků z domu smutku na nádraží konalo s
dnes dopoledne o 11. hodině z chrámu sv.
Tomáše za hojné účasti českého brněnského
obecenstva. Přitomní byli zvláště professorský
sbor techniky s rektorem, poslanci, ředitelé
professoři středních škol, zástupcové českých
spolků brněnských, členové Národního divadla,
žurnalistě, studentstvo a j. v. Pohřební obřady
za asistence vykonal starobrněnský prelát dr.
Bařina, načež Filharmonická beseda zapěla
jako smuteční sbor úryvek Dvořákova »Requiem«.
Rakev, jež spočívala uprostřed četných svící,
obložena byla četnými věnci, mimo jiné zaslala
též akademie umění z Prahy věnec. Pohřební
průvod potom bral se Béhounskou a Jezuitskou
ulicí kol německého divadla k nádraží, kde ra-
kev uložena do zvláštního vozu, v němž do-
pravena bude do Hory Kutné.
— Z Kulné Hory, 4. ledna. (Zvl. teleg.
„N. L.“) Městská rada vyhlašuje dnes, že bude
pohřeb slavného rodáka našeho, professora
Jeneweina, konán zde až v pátek dne 6. ledna
o 31/2 hodině odpol. a sice na útraty obecn
z chrámu Panny Marie na hřbitov Všech
Svatých.
Jenewein
Jeneweinův
Tomáš
doktor
Bařina
Dvořákův
Béhounska
Brno
Praha
Kutná
Kulný Hora
národní divadlo
chráma pannus Marie
29
article
— Osobní. Pan MUDr. Polykarp Starý.
štäbní lékař v Těšíně, známý spisovatel český, vy
znamenán byl zlatým záslužným křížem řádu Pran-
tiška Josefa s korunou za lidumilnost a obětavost.
již osvědčil jako lékař za tyfové epidemie v Těšíně
— Účetní officiál Karel Knobloch byl jmenován účet
ním revidentem při poštovním a telegrafním ředitel-
ství v Praze.
— Úmrtí. V úterý zemřel zde ve věku 57 let pan
Mg. pbarm. Vojtěch Panenka, rodák slánský.
Zvěčnělý byl nejpopulárnější osobou mezi českými
droguisty a znám dobře i v kruzích lékárnických.
MUDr
Polykarp
Josef
Knobloch
mg
Panenka
Těšín
Praha
30
article
Nastoupil dráhu lékárnickou v Turnově. Později zí-
skal si bohatých zkušeností obchodních v cizině.
v Chorvatuku. Slavonii, Přímoří, konečně v severních
Uhrách, kdež zakoupil si vlastní lékárnu. Z ohledu
na svou rodinu, jíž chtěl dáti české vychování, pře-
sídlil do Prahy, kdež ovšem za dosavadních poměrů
spo ojiti se musil zřízením droguerie. K oboru tomu
přilnul celou svou skromnou povahou a jsa odborne
i všeobecně vysoce vzdělaný, ovládaje pak do nej-
menších podrobností i všechno zákonodárství lékár-
nické i droguistické, stal se ihned osou, kol níž s
všechen ostatní život droguistů otáčel. Bylť nejen re-
daktorem »Čes. Droguisty«, po celé desltiletí vzorně
svědomitým učitelem na odborné droguistické škole
pražské, ale i vždy ochotným odborným a právním
nezlštným rádcem svých kollegů. Jeho česká »Učeb-
nice pro droguisty«, kniha o 1000 stranách, jest do-
konalým dílem a ku cti celému stavu. A tak jake
byl zemřelý neunavně činný a obětavý, tak byl zá-
roveň skromný. Budiž mu čestná paměť. Všeobecný
spolek drogutstů vyzývá všecky pražské i venkovské
pp. droguisty, by hojnou účastí na pohřbu v pátek
ve 2. hodiny odpol. (kostel sv. Šlěpána) projevili svou
uclu k zemřelému Panenkovi. — Dne 2. ledna t. r.
o 10. hod. dopol. zemřel v Praze p. Josef Hy an,
přednosta úřadu nájmu c. k. potravní daně v Praze
v 60. roce věku svého. Pohřeb se koná dnes v
čtvrtek 5. ledna t. r. o 3. hod. odpol. z ústřední síne
na hřbitově olšanském. — V úterý zemřela zde slč
Panenka
ha
Turnov
Slavonie
Uhry
Praha
Olšanský
kostel svatý . Šlěpat
31
article
Barbora Zéhova, vychovatelka. Zesnulá bydlela
plných 65 let v domě pí Wagenknechtové v Praze
na Můstku. Pohřeb konati se bude v pátek o 2. hod.
odpol. z kostela sv. Jindřicha na hřbitov olšanský.
— Na Smíchově zemřela pí. Růžena Řezníčková,
choť officiála ministerstva obchodu ve stáří 28 roků.
Tělesné pozůstatky zesnulé budou dnes o 4. hod.
odpol. z domu smotku na Smíchově vyzdviženya
do Třeboně převeženy, kdež na tamním břbitově
v pátek o 11. hod. dopol. uloženy budou.
— Pohřeb zvěčnělého pana Josefa Nováka,
bývalého starosty obce Větrušic v okresu karlínském,
posléze úřadníka vinohradské tržnice, koná se dnes
o 3. hod. odpolední z Větrušic na hřbitov Klecanský.
Tělesná schránka zvěčnělého, který tak neočekávan
vykrvácením zemřel, byla včera v pathol. ústavě vy-
kropena a pak převežena do rodinného statku č.4
ve Větrušicích, odkud dnes o 3. hod. odpol. vyjde
průvod pohřební.
Zéhův
Jindřich
Řezníčková
Novák
Praha
Olšanský
Smíchov
Třeboň
Větrušice
32
article
— Z obcí předměstských. Ve schůzi měslsk
rady v Karlíně dne 21. prosince 1904 vyřízeny mimo
jiné tyto záležitosti: Usneseno vyplatiti obvyklé vá-
noční dary dělníkům, ošetřovatelkám v nemocnici kar-
línské a i dary novoroční těm, kdož o ně budou žá-
dati před Vánocemi. Schválen stavební program masné
tržnice z 19. prosince 1904 a usneseno, aby dle tohot
programu vypracoval p. arch. Hrádek skizzy a o nich
buď komise dle živnost. řádu. — Schválen protoko
schůze odboru chudinského z 21. prosince a protoko
odboru pivní dávky z 19. prosince 1904. — Rovně
schválen protokol užší komise technické z 19. prosinc
s tím, aby pouze ulice na invalidovně byly prohlášeny
za veřejný statek. Užívání sadů obecensivem dopoušt
obec jako vlaslnice z dobré vůle. — Vzat na vědomí
a schválen způsob prodeje obec. cenných papírů na-
vržený p. řed. Procházkou. — Žádost učitelů o vyplá-
cení drahotního přídavku i v nemoci odstoupena místní
školní radě k návrhu. — Obecní volební seznamy
přodloženy budou začátkem března 1905
— O úpravě ostrova Žofinského. Dnes 5. ledna
1905 koná I. skupina Spolku architektův a inženýr
v král. českém řádnou schůzi v restaurantu Teissi-
gově ve Spálené ulici v 7 hod. večer. Na pořadu jed-
nání je rozhovor o úpravě ostlova Žofln-
ského. Debaty se zúčastní pp. stavební rada Pasov-
ský jako inspektor Žofina, stavební rada Rubín jako
ředitel navigačních prací při úpravě Vltavy a Labe
— Slosování Krasoumné jednoty pro Čechy. Ve-
řejné slosování uměleckých děl, zakoupených Kraso-
umnou jednotou na 1ok 1904, konalo se včera v Hu-
Procházka
Žofina
Karlín
Teissi
Pasov
Vltava
Čechy
Hu
spolek architektův