Periodikum ALTO Viewer

1

4. prosince 1903

2

Příloha „Národniehh Listů

3

k čislu 33f.

4

Strana 9

5 title

Z literatury.

6 article

Škodná. 2— Máme v naší literatuře rozmanite trampoty, někdy opravdu již až do omrzení — pro čtenáře i pro redaktora. Čtenář konečně je ještč ve výhodě — nečte prostě, co se mu ne- libl, a čte-li, odlehči si lístkem a pořádně ubo hému redaktorovi vyčiní, že měl znáti to a to nepřijímati to a to, opraviti to a to. Co je často milému čtenáři, který náhodou je v té věc. kovaný, samozřejmé, dávno známé, o tom se mnohdy i zkušenému redaktorovi nezdálo. Nejhůře už je s překládanou literaturou s tou drobnou, trhovou, modní literaturou po- vídek, historek, esseí, anekdot, pointovanýeh vtipů, jimiž se rojí běžná literatura celé Evropy. kleré se ne jednou, ale desetkrát přelévaj z jednoho jazyka do druhého, předělávaji, znovu upravují, šperkují, krátí, zpracovávají ve sbírky, feuilletony, přílohy, skutečné události, že se v nich už naprosto nikdo nevyzná — leda trpělivé duše, které si učinily životním úkolem. spolykat denně všechnu tu vfemerni literaturu, která je v kavárně, v hostinci, čítárně i kanceláři zaplavuje v podobě denníků, rodinných listů. revuí, přehledů, brožur a sborníků. Jsou taci vzácní znalci, kteří vám řeknou od posledního vlipu z »Journal amusant« až do úvodní studie »Miru izkusstva« kde kdy byla která ta my- šlenka neb pointa dříve už reprodukována, eo v kterém reprodukovaném obraze je odkoukáno, od jinud vzato, kopírováno. Ale nadlouho t nevydrží nikdo, mít tuhle evidenci, a na konec i redaktor, který má ostatně jiné věci na práci je nucen spolehnouti se jen, že se v revíru jemu svěřeném neobjeví škodná.

Evropa Mir

7 article

Nejedná se tu o nahodilé shody, o nedo- patření neb omyl pracovníka — to je lidské. Ale o vědomě a úmyslné záškodníky, jejichž působení se objeví najednou v literatuře, tak jako falešné bankovky na trhu a způsobí po- plach. Čtete referát, novellu, verše a najednou máte nepříjemný pocit, že jste totéž už čeil dřiv jide. Nemáte na mysli stejné myšlénky neb stejný styl, stejná fakta — ale ty podrob nosti to jsou, které vám napadnou a které tal ošklivě dosvědčují podvod a způsobují napjet v duši, dokud vám nenapadne pramen. Mnohdy máte jen neurčitou vzpominku, zalím co ubobý redaktor otevírá už desáté psaní s přesným udáním vydrancovaného pramene, provázeným ovšem rozmanitými poznámkami

8 article

Nikdo není jist před takovou škodnou, která brakuje staré feuilletony málo známých cizích listů, staré přílohy zapomenutých již časopisů, ono skladišté — někdy i smetiště — literatury, kde se vždy dá nalézti leccos do- brého. To se přeloží, někdy i trochu načechrá, lokálně umistí, časově přizpůsobi, podpiše, — a putuje se s tím tam, kde netřeba vylézt na výsluní kritiky a kde redakci nemožno užívat nejvyššího uměleckého měřitka při výběru. Na štěstí je taková škodná pravidelně dosti naivn a prozradí se právě tak nemotorně, jako vyra- bitelé falešných dvacetihalířů, leze li přiliš na světlo, neb vybírá li příliš nemotorně. Na při- klad: doslanete dopis, psaný mužnou damskou rukou, a s ním balíček. Naivní nedočkavosta nesmělost mluví z těch řádek, jimiž vám do- mnělá začátečnice nabízl k otištění přiložený překlad. Nebyl by zlý ten překlad — ale pro žluklá paměť připomene vám, že jste ho již četli — opravdu, je otištěn již samostatně do- konce — a od téže překladatelky! Rád bych jen věděl, jestli v té pilné damské hlavičce se objeví aspoň na chvilku jasné vědomí, co vlastně provedla. O jiné zas nemusím být na pochy- bách. Ta opisuje cizí práce s klidem děck a cítite zrovna, jakou má radost, když sej podaří v deseti úvodních řádcích vám nalhat. že je to, co z nějaké novelly opsala, »skutečná událost«. Na štěstí je letošní škodná naší literatury dosti drobná — v Maďarsku nás daleko před- stihli — tam prý opisují mladé dámy celé ro- mány z němčiny. Ale proto to ani v malém u nás není pěkné a nebylo by na škodu připo- menout takovým spolupracovníkům, kteří svými falsy ohrožují redaktory, že v některých přípa- dech nepřicházejí do sporu jen s předpisyo slušnosti.

9 article

České spisy-

10 article

* Z mikulášského trhu. Dobrý nápad mělo na- kladatelské družstvo „Máj opatřivši pro nejdrob- nější čtenářstvo řadu knížek pohádkových, levných. ale přes to velmi elegantně upravených. s hojnými illustracemi: Taková knížečka je právě vhod drobnému čtenáři, jehož čtení brzy unaví. Jsou to sice pohiádky přeložené z angličiny, ale Angličané mají znamenit pohádkáře a Ant. Klášterský dovede nalézti pravý tén, aby svoje drobné čtenáře upoutal a pobavil Kromě toho jsou si pohádky nejrůznějších národů v celku tak podobny, že se zdají býti navzájem pou- hými varianty a tak také překlad z angličiny ne- bude drobnému čtenářstvu příliš cizí. Četné illustrace R. Anning Bella a R. Heighwayovy jsou vtipné a při- způsobené dětskému vkusu. Až dosud vydány násle- dující svazečky: „Jan Obrobijce a Krasava a zvíře“ „Pohádka o Popelce“, „Ali Buba a čtyřicet zlodějů“ a „Modrovous a Kocour v botách“, vesměs dle angii- ckého. Dobře, že pohádky nebyly sebrány v jedinou knihu, nýbrž vydány - v jednotlivých svazečkách úhledně vázaných, jichž levná cena umožňuje, abysi je opatřili i nemajetní. — Pro mládež dospělejší a vážné tendence jest kniha R. J. Kronbauer „Děti v jeskyních“, vydaná týmž nákladem. Liči tru- ný život dětí opůštěných a zanedbaných živými bar- vami, snaží se v mladých duších vzbuditi soucit s ne- božáky, jimž nebylo dopřáno ani bezstarostného mládí. Obsahuje povídky: „Světlo slepých“, „Němý který mluví“, „O dětech opuštěných a zanedbaných „O ztracených synech.

Angličan R Heighwayův Obrobijc Popelka Al Buba R J Kronbauer Němá Anning Bello Krasava a zvíře

11 article

Jiná kniha pro mládež vyšla nákladem F. Ši máčka. „Za slunce a mrazu“, napsala Vilma So- kolova, illustroval Josef Wenig. Autorka, známá svými poetickými veršíky pro děti, vykládá tu v osm povídkách báchorkovitého zabarvení o zjevech v pří- rodě od jara do zimy. Vypravuje s upřímnou vřelost opravdového milovníka přírody, mnohdy s pěkným svěžím humorem, přizpůsobeným povaze tvorů,o nichž vykládá. Illustrace Jos. Weniga působí neodola- telnou komikou: aniž by zabíhaly do karikatury Kreslíř dovedl dáti tvářím živočichů výrazu lidského čimž dociluje znamenitého účinku. * Julius Zeyer, Kronika o svatém Brandanu. Báseň. Sebr spisy, sv. XI. Třetí vydání. Nakl. „Unie“. Jest známo, kterak poela dovedl přizpůsobit formu svých prací dané látce, ať pocházela ze Španělska, z středověkého rytířstva, z Indie, Číny nebo Japonska Rozsáhlé vědomosti kullurně historické a neobyčejná vyspělost formálná dovolovaly mu zachovati vždy lokální barvu. Podobně i v této své básni dovedl zná- zornil mystickou vůni starobretoňských legend, onu extatickou askesi, kde člověk žil více ve světě nad- zemském, než životem pozemským, v ovzduší vidin a zázraků. A. V. Šmilovský, Krupař Kleofáš. — Za ran- ních červánků. Čivrté vydání. Spisy výpravně, sv. Il

so Wenig Julius Zeyer Brandan svatý . XI A V Šmilovský Krupař Kleofáš Jos Španělsko Indie Čína Japonsko

12 article

Nakl. F. Šimáček. Antor „Krupaře Kleofáše“ znal uhoditi na pravou strunu, jež získává mysl nejširších kruhů čtenářstva. První povídka již za prvního vy- cházení svého v „Lumíru“ vzbudila pozornost svou přirozeností. Prostá maloměstská historka, bez velkého děje, ale překvapující svou věrností živola. Ve druhém obrázku, z lel probuzenských, vystupuje abbé Dobrov- ský, jehož povaha vylíčena s veškerou láskou a pietou, uprostřed zátiší chuděnického * Vilém Mrštík, Santa Lucia. Román. Druhě vydání. Illustroval Karel L. Klusáček. Nakl. Mái Román vzbudil pozornost svým příkrým, do všech detailů pravdy zajíždějícím líčením, když před léty vyšel v „Matici Lidu“. Bylo patrno, že autor to, co vypravuje, ne-li prožil, aspoň viděl jako blízký účast- ník. Bídu chudého studenta, o níž bylo již tolik na- psáno, popsal s hlediska zcela nového. Ze zname- nitých líčení připomínám jen jízdu moravského diva- delního vlaku do Prahy, Prahu ve sněhu, síně ne- mocničné se chmurným ovzduším bídy a pod.

F Šimáček Krupař Kleofáš Dobrov Mrštík L Klusáček Praha Santa Lucia

13 article

* M. Jahn, Kruhy na vodách. Kniha novell. Nakl Máj. Pět praci rázu chmurně melancholického, pro- dchnulých tesknotou. Autorovi podařilo se tu vylíčil působivě a přesvědčivě tklivě duševní nálady a stavy. bez veškeré affektace, prostředky zcela prostými. Ličí smutek onoho zanikání, jež nezpůsobuje zvláštního vzruchu a přece působí tak tragicky. Soucit autorův s nešťastníky sotva jen naznačený tím mocnějšího vzbuzuje ohlasu u čtenáře. Obrázky přese všechnu podobnost látky nepůsobí jednotvárně * Ch. Seignobos, Politické dějiny Franci ve století devatenáctém. Přeložil Josef Helm. Úvodem doprovodil dr. Zdeněk V. Tobolka. Světová knihov- na, red. Jar. Kvapil, sv. 355—357. Nakl. J. Otlo. Autor knihy, historik, požívá zvučného jména v děje- pisectví moderním. Kniha, vyňatá z většího jeho díl „Histoire politique de l'Europe contemporaine“, vy- niká přesností fakt, pokrokovostí hlediska a věrnosti vývodů, založenou na svědomité kritice. * Dr. Antonín Frič, Malá gsologie čili nauka o vrstvách kůry zemské. Třetí opravené vydání. Se 400 výkresy. Nákl. vlastním, v komisi Fr. Řivná- če. Stručným a při tom jasným výkladem, za stálého zřetele k poznatkům nové doby, seznamuje čtenáře se svým oborem za pomoci četných illustrací. Výborná pomůcka jak pro poznání oboru všeobecného, tk zvláště pro poznání geologických poměrů naší vlasti.

M Jahn Ch Seignobos Franek Helm doktor Zdeněk Tobolka Kvapil svatý . 355 Frič Řivný Francie Histoire politique jít l ' Europe

14 article

Z českých listů.

15 article

*Bylo by důležilo a zajímavo, aby všechny naše obce měly své knihy pamětní. Přes lo, že dnes nej drobnější události jsou novinami zaznamenávány neztrati obecní zápisy, pečlivě vedené, nikdy svo zajímavosti. Je to smutný úkaz, čteme-li ve Škole na- šeho venkova, že sotva jedno procento našich obci píše pamětní knihu. Neznámý autor činí v těmž listě rozumný a praktický návrh, aby školní kroniky, jež musí školní správy podle nařízení vésti, staly se tako- vými kronikami místními. Pěkné jsou ukázky, jal učitelé osmnáctého století chápali úkol školní kroniky timto způsobem * Redakce Českého Lidu rozhodla se otiskovat soukromé korrespondence nekastigované, i když z nich vyznívají tragické osudy, žalostná fakta o osobácl zúčastněných. Netištěné ještě tři listy B. Němcové jež M. Gebauerová oliskuje v posledním čísle, při- nášejí doklady takového druhu ze života nešťastně autorky „Babičky“. Na list Iiálkem Uměl. besed věnovaný narážel Hálek již ve známém prudkém ne- krologu r. 1862 ve feuilletonu „Národních Listů“ Jsme slečně vydavatelce i redakci Českého Lidu vděčni, že se odhodlaly ustoupiti od lohoto komolen a tím falšování soukromých korrespondenci, jež dolu sváděly přimo svoji úpravou k falešným úsudkům v tak mnohé věci literární.

Němcová M Gebauerová Hálek

16 article

* V. Štech v „Máji“ chopil se myšlénky na orga- nisaci lidových knihoven praktickým a pozoruhodným způsobem. Žádá o zemský zákon, jímž by se každé obci nařídilo, aby do roka zřídila obecní knihovnu Nemá snad země zaplatiti náklad na ně, ale každá politická obec má sama na knihovnu pamalovati obeením rozpočtu povinným nejmenším příspěvkem. Uvádí analogie k tomuto zákonu, dle nichž může zem- ský zákon nařizovali povinné opatřování potřebných prostředků a instilucí na př. hasičského nářadí, okres- ních stravoven, štěrku na silnice a p. Navrhovatel obrací se k novinám, voličům, poslancům, učitelům a všem vzdělancům, aby usilovali o provedení tohoto zákona, jehož náčrtek hned připojuje. Naléhali jsme na organisaci našeho knihovnictví řadou článků v naší rubrice literární — doufejme, že půda je dosti připra- vena, aby praklicky formulovaný návrh Štechův se dal rychle a přesně uskutečniti.

V Štech Štechův

17 article

Ze slovanských listů. * „Ruský Věslník“, založený a vydávaný dříve v Moskvě známým spisovatelem a státníkem p. Katkovým, od jehož dědiců jej koupil V. V. Ko marov, v každé knize obírá se slovanskými zále- žitostmi. V minulém měsíci v tomto žurnále začal vycházeti historický román paní M. J. Kryžanovské (Ročester) pod názvem: „Světoči Čechů“, jenž prý vyjde také v českém překladě. Děj románu je vzal z husitské doby. Během posledního roku vyšly tu stat o českých látkách: Jos. Holečka „Česká olázka — slovanská otázka“, článek p. Kramáře, jakož i roz- pravy J. Václavíka: „Padesát let české politiky“a „Jan Hus a jeho křesťanské povstání“ a „Pokusy Husitů o sblížení s pravoslavím * Přátelům slovanské myšlenky doporučuje se nově obživlá, programově doplněná jihoslovanská re- vue „Hrvatska Misao“, měsíčník, provanutý pravým duchem vzájemného porozumění a sblížení větví slovanských na poli kulturním. Za cennost ob- sahu ručí jméno horlivého průkopníka idey, Stjepana Radiče. Vychází v Záhřebě, Medjašna ulica.

Věslník V V ko M J Kryžanovská Ročester Čecho Holeček J Václavík Hus Hrvatska Misao Stjepan Radič Moskva Záhřeb

18 article

„Izvěsti kniž. magaz. Volfa“ přinášejí popis bibliotéky hr. Lva N. Tolstého. Nalézá se v při- zemi zámku v Jasné Poljaně ve dvou pokojích; za- ujímá 17 skříní, prostě pracovaných. Jedna věnována speciálně rukopisům hr. Lva Tolstého. Celá knihovna převyšuje 10.000 svazků. Silně zastoupen je oddí bohosloví, filosofie, přírodozpytu. Katalog ve dvou silných sešitech sestavila dcera Lva N. Tolstého, Ta- ťana Lvovna. Ex libris Tolstého tvoří prostá pečet „Biblioteka Jasnoj Poljany“ *O turecké žurnalistice čteme ve Wedrowei Být vydavatelem tureckého denníku je mučennictví Vydavatel nejen má celý slovník výrazů, jichž nesmí užiti, seznam zpráv, jichž nesmí vytisknouti, je nadto i vyssáván dvorskými úřadníky, kteří stále mu hrozi odnětím koncesse. Nejvyšší počet vydaných exem- plářů je 6000; každý exemplář stojí asi dvacet haléřů- za každé číslo (ne exemplář) třeba platiti daň 5 haléřů * Desetiletá památka úmrlí skladatele ruského P. J. Čajkovského zavdala ruským listům podnět ke vřelým článkům vzpomínkovým. Čilý re- porter vyptával se obou bratří zvěčnělého autor

Volf N Tolstý Tolstý P J Čajkovský Biblioteka Jasnoj Poljana

19 article

„Eugena Oněgina“, jeden z nich, dramatik Modest Iljič Čajkovský, zpovídal se docela na nádraží mezi dru- hým a třetím zvoněním! Čajkovský sidlíval v mě- stečku Klinu pod Moskvou u bratra Modesta, jenž po smrti skladatelově z domu svého zřídil „Museum Ča- kovského“. Petr Iljíč denně tři až čtyři hodiny se procházival sám a sám a tak vznikaly nejkrásnější plody jeho ducha. Býval silně nervosním, míval zá- chvaty hysterie. Čajkovský dle vyprávění druhého bratra — Anatola Iljiče Čajkovského, bývalého vice- gubernatora v Nižním Novgorodě — pracoval neoby čejně mnoho, učil se horlivě a s neobyčejnou lehkostí cizím jazykům a vyznamenával se zvláštní přesnost korrespondence. Odpověděl na každý list od kohokoliv Ze svých oper nejmilejší mu byla opera „Vakula“. po- zději nazvaná „Čerevički“. Pracuje „Eugena Oněgina“ nemyslil vytvořiti operu, nýbrž jen řadu scěn pro zkoušky v konservatoři. Čajkovský přijel do Klinu, aby si odpočinul před zřízením své VI. symfonie, onemoc- něl cholerou a za týden byl mrtev. Pověsti o sebe- vraždě a pod. bratr zvěčnělého rozhodně vyvrací.

Oněgin Modest Iljič Čajkovský Klin Čo Anatol Moskva Novgorod

20 article

* V Petrohradě je toho času deset městských ve- řejných čítáren. Roku 1902 bylo zde 113.983 čtenářů z toho 83.469 nedospělých a pouze 30.514 dorostlých Největší procento čtenářů tvoří tedy školní mládež pak dělníci, vojáci, duchovenstvo, maloživnostníci Vzrostlí čtou nejvíce Tolstého. Dále těší se největší oblibě Čechov. Michajlov (Šeller) a Marlittova. Dělnic žádají nejvíce belletristiku, však i díla technická. Denní návštěva průměrná jedné čítárny bývá v zimě 60 čte- nářů, v létě však jen 7—8! V neděli a ve svátek ole- vřeny jsou čítárny lidové od 1—9 hod., ve všedn dny od 3—9 hod. * Ruské listy přinášejí tresť přednášky M. J. Pokrovské o ženských typech u M. Gorkého Ženám věnuje Gorkij méně pozornosti než mužům A zase nejsou to ženy intelligentní, jež líčí, ale ženy z národa, „bosačky“. Ale i pod drsnou skořápkou ženy z lidu nalézá Gorkij jemnější jádro, něžné srdce, pří slupné citům mateřským. * Zygmunt Jarecki polemisuje v „Nowošciach muzycznych“ o otázce národnosti v hudbě. Každý národ, mající silnou individuálnost vytvořuje hudbu své individuálnosti odpovídající. Autor obsáhlé studi stojí rozhodně na stanovisku, že hudba nesmí byt mezinárodní. * Jak sděluje „Kurier Warszawski“ zahájil Čech. docent university krakovské dr. Chlumský proces proti prof. Kaderovi o náhradu 3000 korun za ztracení rukopisu o operaci zauzlení střev. * Před dvěma roky s pompou otevřeno bylo veliké polské divadlo v Lodži — dnes je v úpadku. Aby bylo zachráněno pro sesílení polského živlu v Lodži zřízena právě „Polská společnost divadelní v Lodži“ jejímž zakládajícím členem stávě se ten, kdo složí 1000 rublů jednou pro vždy; mimo te jsou roční při- spěvky 24 rublů a 5 rublů. Od té instiutce slibují si Poláci mnoho.

Tolstý Čechov Michajlov Šeller Marlittův M J Pokrovský M Gorký Gorkij Jarecki Čo Kader Polák Petrohrad Lodž Kurier Warszawski

21 article

* Polský tisk a veřejnost polská oslavují 300letou památku narozenin slavného obhájce „Jasné Hory“ v Czestochové proti Švédům, P. Augusta Korde- ckého Statečný kněz řádu Paulinů zachránil svým vystoupením nejen památný klášter czestochovský ale i celou tehdejší republiku polskou *Waclaw Siewszewskí, cestovatel po dalekém východě, píše v Prawdě o geografických a ethno grafických vědémostech Japonců. Jsou dost kusé. Po- važují všechny románské národy za Francouze, všech- ny Germány za Němce, všechny Slovany za Rusy Jen Američany a Angličany přesně rozlišují * Literární portrět básníka-socialisty Kosty Abra- ševiče kreslí v Srpskim kniževnim glasní ku Jovan Skerlič, přidávaje i ukázky z jeho letošní sbírky veršů „Pesme“ *Cestopis po Bosně a Hercegovině, plný foto grafických obrazů krásné přírody bosenské, uveřejňuje v několika posledních číslech krakovská revue „Illu- stracja polska“, vybízejíc Poláky, aby více ce stovali na slovanský jih, než do ciziny, do Němec zvláště do Belgie a Francie * G. Magaraševič počíná uveřejňovati v sarajevské „Nadě“ dlouhou studii o Dostiji Obradoviči a Mat A. Reljkoviči. Historikové najdou ve studii mnoho cenného materiálu. Ostatně prý vládou rozhodnuto aby pěkný obrázkový list velikého slohu, „Nada“ z příčin úsporných přestal vycházeti. * Podnikaví průmyslnící v Lodzi zamýšlejí roku 1904 pořádali v tomto polském Manchestru všepolskou výstavu. Jištá část polského tisku pochybuje o zdaru akce.

Švéda P Augusta Paulin Waclaw Japonec Francouz Germán Němec Slovan Američan Angličan Skerlič Polák G Magaraševič Naďa Dostij Obradovič Mat Reljkovič Nad Boseň a Hercegovina Illo Belgie Francie Lodze Kosta Abra

22 article Z cizích revul.

Z cizích revul. * V Německu roku 1901 vydáno 25.331 děl r 1902 vykazuje statistika bibliografická 26.906 děl Nejvíce připadá na dětskou literaturu (3798 a 4050) na belletrii (3406 a 3808), na theologická díla (2309a 2446), na právnické spisy (2246 a 2189), nejméně na bibliografii (476 a 483). Všem odborům od r. 1901 do r. 1902 přibylo vydání, jenom právnických spisů, pří- rodnických a mathematických vyšlo r. 1902 méně než v roce předchozím. Dánové vybudují v zámku helsingč ském pomník Shakespearovi za to, že zvěčnil roz- košný koutek svým Ilamletem. Básník zobrazen bude. skládaje monolog „Být či nebýt“. Subskripce jev plném proudu. Přispěli k ní dva překladatelé Hamleta z panujících rodin, anglická královna a velkokníže ruský Konstantin Konstantinovič (pseud. K. R.). *Elisče Reclusová uvažuje v La Revue o pan- slavismu. Autorka očekává v brzké budoucnosti svě- tové změny s důležitou úlohou Ruska. Absolutní stát jakým je Rusko, neláká však západní Slovany, „zvláště když Češi a Moravané (ledy Moravané jako zvláštn slovanský národ!) jsou v celku mnohem kulturnějš než lid ruský. Poláci a Jihoslované rovněž necít touhu po žezle ruském“. Proto Rusko, nemohouc pe mýšleti na zvětšení svého panství na západě, obrae se tím intensivněji na východ. Aulorka vykládá do podrobna úspěchy ruské politiky ve východní Asií.

Dán Shakespeare Hamlet Konstantinovič Elisč Reclusová Čech Moravan Polák Jihoslovan Německo Rusko Asie

23 article

Bibliografie. Českoslovanské Lelopisy Musejní Vydává Václ Vl. Jeníček. Roč. I. V Čáslavi 1903. Letopisům vytčeno za úkol soustředití rozhá ranou činnost našich museí, zorganisovat práce sen spadající a sjednotiti účelně síly pracovníků a inter essentů. Minulý právě první ročník přinesl hojno článků odborných, původní práce, jež vesměs svědě o promyšleném, důsledném postupu za vylknutým cílem. Z prvního sešitu nového ročníku uvádíme jen pozoruhodnou stať »O českých archivech« Břet. Jedlička Brodský: Cestou necestou Povídky a črty. V Praze 1904. Nákladatel svým. Tisk E. Leschingra v P'raze. Jiři Benda. Studie o starším českém hudebníku Napsal Kare! Hůlka. Cena 2 K. Nakladatel M Urbánek v Praze. K protinožcům Cesta do zemí australských. Na- psal Jos. Kořenský. Díl I. S četnými illustra cemi a obrazovými přílohami. Cena 10 K 60 h. Na kladatel J Otto v Praze. Malá kuchařka a hospodyňka česká. Pro menší a skrovné domácnosti. Úprava laciných pokrmů pro lid. Napsala Vlasta M. Štěpánová. Cena 60 h. Nakladatel Rudolf Storch v Karlíně. O fušerství a fušerech. Napsal dr. J. Chalu pecký. — Lidové léčení ve zvěrolékařství. Napsai Fl. Koudelka. (»Lidové rozpravy lékařské«: roč. III. č. 11.) Cena 90 hal. Nakladatel J Otto v Praze. O krvácení z nosu. Pojednání populárně lékařské. Napsal MUDr. Z Janke, odborný lékař v Praze (Storchova knihovna zdravovědná pro lid, svazek II. . Cena 50 h. Nakladatel Rudolf Storch v Praze. * Ladislav Mattuš, O Helenu. Veselohra o jednom dějství. Repertoir českých divadel, sv. 112 Nakl. F. Šimáček

Jedlička Brodská E Leschingr Benda Kare Kořenský M Štěpánová Storch doktor Janke Storchův Mattuš Helena F Šimáček Čáslav Praha Karlín Koudelka M Urbánek J Otta J Otta svatý . 112 nakladatelství

24 title

Čtenář.

25 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Několik poznámek k §§ 1.—5. osnovy zákona zakazujícího rayonování řepy a upravujícího smlouvu o dodávání řepy cukrové. Situace hospodářská, která zavdala podnětk osnově v nadpisu uvedené, jest všeobecně známa Abych stručně věc zopakoval „vyšla myšlénka kartelu objímajícího cukrovary celého rakousko-uherského území celního od nově zlízených rafinerií uherských, při čemž jednalo se o to, aby nepatrná difference mezi cenou surového cukru a rafinády existující následkem klesnutí cen cukru na prospěch rafinerů byla zvělsena. V létech. 1891—1894 omezoval se kartel na organisaci rafinerií Roku 1895 stal se pak pokus zříditi i kartel surováren. kterýžto pokus ztroskotal se však na odporu továren moravských. Teprve roku 1897 bylo zůstaveno, plán tento zkoncovati; neboť téhož roku založily surovárny ra- kousko-uherského státu společenstvo ve smyslu zá- kona ze dne 9. dubna 1873 za tím účelem, aby para- lysovaly škodlivé účinky depresse ceny cukru suro vého na světovém trhu nastalé, a aby regulovaty na bídku surového cukru jak v tuzemsku tak v cizině.

26 article

(Ze zprávy výboru cukerního č. 1844 příloh k stenografickým protokolům rady říšské; sesse XVII roku 1903.) Tato smlouva mezi cukrovary uzavřená, smlouva kartelová, vychází z myšlénky rayonování. Mez zúčastněnými smluvníky, cukrovary, byla totiž ve- škerá půda k produkci řepy sloužící rozdělena v tom smyslu, že každé továrně přikázán byl určitý okrsek ve kterém se řepa produkuje; z míst jiných, než která jemu takto byla přikázána cukrovar řepu přijímati ne- směl, a plnění povinnosti té bylo vysokými pokutam konvenčními zabezpečeno. Rolníci, producent řepy, tvrdili, že toto rayono- vání vydává je naprosto v šanc libovůli cukrovarů že nuceni jsou bezpodmínečně podrobili se offertám kupujícího, že podepsati musejí veškeré body listů zá- věrečných pokud se lýče semena, kterého dlužno užíui pokud se lýče cukernatosti řepy, pokud se týče srážek za zboží méně čisté atl.; tvrdili, že tento stav věci omezuje svobodnou jejich disposici a volali, čím dále tím intensivněji po nápravě. Z těchto poměrů vyrostla osnova, kterou zde chceme se zabývati, při čemž tu, jako věc nás na- interesující se zřelele můžeme pustiti okolňost, ž

27 article

osnova stála resp. stojí ve spojení s jistými změ- nami ve finančním zákonodárství cukerním Vládní osnova zákona, týkajícího se zákazu ray- onování ustanovila v §§ nás zajímajících, zhruba naznačeno, toto: Dle §§ 1.—3. jsou úmluvy: 1. mezi zpracovateli suroviny (cukrovarníky), 2. mezi výrobci suroviny (rolníky) právně bezúčinny, pokud úmluvami těmi má býti do- cíleno, aby buď k č. 1. výrobci řepy byli donuceni tulo dodávati určitým surovarnám anebo naopak k č. 2., aby surovarny byly donuceny odbírati řepu od ur- čilých kruhů výrobců. § 4. ustanovil, že náhrady a konvenční pokuty které na základě takovýchto bezúčinných závazků byly zaplaceny, pak kauce, které položeny byly, aby spl- nění smluv těch bylo zabezpečeno, kdykoli zpět mohou býti požadovány; jakož i dále, že zřízení soudu smír- čího pro spory z takovýchto smluv nemá míti plal- nosti. § 5. pak konečně ustanovil, že veškeré donuco- vání ke smlouvám, kterými rayonování má býti zave- deno, jest trestným. Ježto tento paragraf tvoří stěžejný bod celého pojednání, stůjž zde doslova v aulentn- ckém texlu § 5. Wer um das Zustandekommen die Verbreitung oder die zwangsweise Durchídhrung der in den §§ 1.—3. be- zeichneten Verabredungen zu bewir- ken, Besitzer, Pächter, Direktoren, Lei- ter und sonstige Bestellte von Fabriks- unternehmungen, Agenten, Rübenein- käuler oder Produzenten von Zucker- růbe an der Ausfůhrung ihres freien

Direktoren Fabriks Rübenein Zucker Besitzer Pächter Agenten

28 article

Beschlusses, Rübe zu beziehen oder zu liefern, durch Mittel der Einschüchte- rung (Verruíserklärung. Boykott u. s. 1.) oder durch Gewalt hindert oder zu hin- dern versucht, ist, solerne nicht seine Handlung unter eine strengere Bestim- mung des Strafgesetzes, fällt, eine Uebertretung schuldig und vom Ge- richte mit Arrest in der Dauer von8 Tagen bis zu 3 Monalen oder an Geld bis zu zweitausend Kronen zu be- strafen. Prvé, nežli pustíme se do rozboru oshovy, dlužno upozorniti na jedno: Zákon obrací se se svým záka- zem kartelů jednak proti továrníkům, jednak proti rolníkům. Ale je patrno, že celá tendence zákona obrací se v první řadě proti cukrovarům s že kartely rolníků prohlašují se bezúčinnými patrně jen proto, aby byla jaksi sjednána formální rovnost, rovnose obou stran před zákonem. Rolnických kartelů, po- kud je mně povědomo, nebylo, a pokud sahají mé vlastní zkušenosti, nejsou poměry takové, že by ke kartelům těm v dohledné době mohlo dojíti. Z těchto důvodů zajisté nepochybíme, budeme-li v dalších řádcích obraceli zřetel zvláště ke kartelům továren. Máme-li se nyní vyjádřiti o hodnotě vládní osno- vy a o tom, jak dalece ona bude hověti skutečným potřebám, tož po mém soudu jest prohlásiti, že ona naprosto nedopadá na ony poměry, jejichž ochrana celý zákon o zákazu rayonování řepy vyvolala.

Mittel der Einschüchte Monalen

29 article

Příčina, která způsobila tento zákon, byla, jak jsme viděli, patrně snaha, opatřiti rolníkům, vyrabi- telům řepy ochranu proti stlačování cen suroviny se strany jejich zpracovatelů, dáti zpět rolníkům vol- nost, které, jak oni tvrdí, následkem kartelu pozbyli. Zákon však v té formě, jak osnova vládou byla po dána, rolníků před stlačováním cen řepy chrániti nebude a ani jich chániti nemůže. Osnova vládní poražena býti může vlastními zbraněmi, resp. zbraněmi motivů, které ji doprovázejí Motivy osnovy operují neustále se zákonem koaličním a tvrdí, že nelze odchýliti se od principů právních. tam uložených, a že dlužno setrvati na jeho zákla- dech. Argumenlace ta byla by oprávněnou, kdyoy zákon koaliční a zákon náš sledovaly stejné cíle. Leč ze zákona koaličního lze seznati, že osnova jest na omylném stanovisku; neboť důvody, které zavdaly podnět k zákonu koaličnímu, jsou podstatně jině než důvody, které zavdaly podnět k zákonu našemu.

30 article

Zákon koaliční (zákon ze dne 7. dubna 1870č. 43 ř. z.), (užívám tu jen těch jeho ustanovení, z kterých omylná argumentace vlády nejspíše vyplývá) ustanovil v § 2. Smlouvy mezi dělníky, nající za účel zastavením práce docíliti od zaměstnavatelů vyšší mzdy, aneb vůbec příznivějších podmínek mezdních, jsou právně bezúčinny. § 3. připojil pak sankci trestní: Veškeré donucování k těmto smlouvám, tak zvaným koalicím. jest trestné, načež následuje příslušné uslanovenío způsobu a výši trestu (§ 3) V zákoně koaličním nešlo o nic jiného než o zachování svobody při uzavírání koalicí. Každému dělníku (abychom zůstali při koali- cích dělnických) mělo býti ponecháno na vůli, zdal ke koalici přistoupili chce čili nic, a každému dělníku měla býli zůstavena možnosl, aby kdykoli z koalice vystoupil. Že skutečně k těmto cílům zákon koaliční směřoval, to zřejmě vyplývá z materiálií zákona, jež uloženy jsou ve stenogralických protokolech říšské rady (sněmovna poslanecká: V. sogse, 19. sezení dne 10. února 1870 str. 349—366).

31 article

Uvádím za příklad úryvky z řelí jednotlivých řečníků, kteří tenkráte ustanoveními zákona konli- čního se zabývali Z řeči poslance Schindlera »Zdaž chceme nechati dojíti k takovým scénám aby v okamžiku rozčilení jistá skupina státních ob čanů vcházela v závazky, kladla si konvencionální pokuty atd, a pak až rozčilení přejde, aby viděla zabavení svého chudého majetku, protože jiní ještě setrvávají při rozhodnutí svém nepracovati?« Podobně mluvili i řečníci jiní: poslanec Steí fens, poslanec bar. Kotz, bar. Hübeck a přede vším lehdejší ministr spravedlnosti dr. Herbst Pravil mezi jiným »Není snad dále nejisto, zda smlouva, k jejímu uzavření leckdo dal se svésti lákavými řečmi, pří kladem jiných neb falešným pojmem o cli, skutečně byla uzavřena s onou klidnou rozvahou, která zava zuje zákonodárství, úmluvy takové v jejich uskute čnění chrániti? A bude li se jednati o sta rodin může zákonodárství ze skutku někoho, kdo v ukva pení, uchvácen jsa rozčilením místa, na kterém tisíe jeho soudruhů se nalézají, aneb jinými poměry da se svésti k nepozornému kroku, činiti veškeré du sledky, a může jej soud nutiti ke splnční toho,e byl slíbil?« Myslím, že z těchto výkladů nade vše jasně vy plývě, že zákon koaliční chtěl dělníkům zachovati svobodu při vstupování do koalici a při vystupování z nich a že chtěl je chrániti před možným ukva pením. K těmto cílům tedy zákon koaliční směřoval k jejich dosažení byl způsobilým.

Schindler Kotz Herbst

32 article

Vaše osnova však týmiž prostředky chce do- ráhnouti cílů jiných a je tudíž z předu pravdě ne podobno, že cílů těch bude moci dosáhnouti. Osnova vládní našeho zákona měla by smysl jen tehdy kdyby se jednalo o ochranu zpracovatelů řepy, klei ke kartelu přistoupiti nechtějí a kterým následkem toho kartel vyhrožuje boykottem, aneb o ochranu těch, kteří ke kartelu přistoupili a později z něho vystoupiti chtějí. Je li však skutečně pravda, že kartel uzavřen byl ve prospěch zpracovatelů řepy a že týmž z něho skutečně prospěch plyne, pak je zajisté nepochybno. že všichni zpracovatelé řepy budou dobrovolně členy kartelu a nebude třeba donucovacích prostředků (boykolu atd.), aby oni členy kartelu se stali, resp v kartelu setrvali. Ustanovení osnovy chrání tudíž zájmy osob které ochrany nepotřebují a za ni nežádají, ale on s druhé strany není způsobilou, aby chránila osoby. které za ochranu žádaly. Že prostředky, kterými renguje osnova vládní proti kartelům, nejsou dostatečnými, bylo jasným také výboru cukernímu. Výbor cukerní seznal, že ani prohlášení kartel neplalnými, ani zákaz § 5, jenž chrání účastníky před donucováním ke vstoupení do kartelů, nedo- vedou chránit rolníky před převahou cukrovarů před stlačováním cen. Po delším rokování doplnil výbor cukerní trestn předpis 8 5. dalším ustanovením, kterýmžto prohlašuj se za trestné již samo uzavírání koalici, předpoklá dajíc, že přistoupí jistě další podmínky. Kladu příslušné ustanovení, jak z rukou výboru cukerního vyšlo, zde rovněž v texlu autentickém: 8. »Wer sich durch eine der in den S§1—3 verbotenen Verabredungen bein Einkaufe oder Verkaufe der Zucker-

Verabredungen Zucker

33 article

Mr. Penn.

34 article

rübe zum Schaden des anderen Ver- tragsleiles, sei es hinsichtlich de Pretses, oder der sonstigen Vertrags- bedingungen, wirtschaftliche Vortelle verschalft, die bei Wettbewerbe au s- geschlossen wären, oder wer. um das Zustandekommen; die Verbreitung ete.e jako v předloze vládní Dlužno doznati, že cesta, nastoupená výborem cukerním, v principu je správná. Kartely může zne- možniti toliko trest, uložený na jejich uzavíránía nikoliv civilní jejich neplatnost, bezúčinněst a jest zajisté na zákoně, aby prostředky přiměřenými, způ- sobilými domáhal se dosažení pretendovaných cílů. Máme li se však vyjádřiti o legislativní ceně ustanovení cukerním výborem připojeného v jedno- tlivostech, musíme jemu vytknouti duzajista napro- stou neupotřebitelnost praktickou.

Pretses Vera

35 article

Podrobmež ustanovení to zevrubnějšímu pozo rování: § 5. nespokojuje se skutkovým základem §§1. až 3., tedy k tomu, aby trestnou byla úmluva o rayo- nování, nestačí, aby byla uzavřena smlouva, přičíeí se 88 1.—3., jejíž obsah svrchu zhruba byl naznačen, nýbrž nutno jest, aby splněny byly ještě jisté pod- mínky další a sice, aby producent neb zpraco- vatel řepy 1. předsevzal skutečně nákup neb prodej řepy 2. aby při nákupu neb prodejí tom docíli pomocí úmluv v 8§ 1.—3. zakázanýc (durch eine der in den §§ 1.—3. verbotenen Verabre- dungen) hospodářských výhod, jakých při volné sou těži by byl nedocílil. 8 5. nespokojuje se tedy tím, že nějaká smlouva S§ 1.—3. se přičicí byla uzavřena, on nespokojuje se ani tím, že byla uzavřena smlouva, která způso- bilá jest napomáhati zpracovatelům (resp. produ- centům) řepy k docílení výhod na úkor producentů (resp. zpracovatelů) řepy, on nespokojuje se konečně ani tím, že úmluva taková účastníky se praktikuje. nýbrž on striktně žádá, aby pracovatel (resp. produ- cent) řepy docílil pomocí oné smlouvy při ná- kupu (neb prodeji) řepy výhod a sice výhod tako vých, jakých při volné soutěži by by nedocílil. Teprve, když veškeré tyto podmínky jsou splněny má smlouva o rayonování v osobě toho kterého účast níka byti trestnou. Jak svrchu bylo řečeno, pokládáme ustanoven to za praklicky bezvýznamné. Dle jakých zásad, ptáme se, má zkoumati soudce zdali stante contractu zpracovatel (resp. producent docílil následkem kartelu výhod, jakých při svobudné soutěži by b i nedocílil, přesněji řačeno, jak sezná soudce, že byla to právě úmluva §§ 1.—3. se pří číci, jež onomu výhody zaopatřila, resp. k opatření výhod těch jemu nápomocnou byla.

36 article

Je pravda, my víme sice všeobecně, že smlouvy o rayonování mezi cukrovary uzavřené dovedou stla číti trhovou cenu suroviny (řepy) a že dovedou cenu tu úplně dáti do jejich rukou, což ostatně i interes- senty se strany průmyslnické v cukerním výboru do- znáno bylo. My jsme tudíž oprávněni všeobecně říci: Tam, kde byla uzavřena mezi cukrovary úmluva o layonování a úmluva ta také se praktikuje, tam jistě rolník, producent, jest, pokud se týče podmínek smluvních, vydán, aspoň do jisté míry, v šanc libo- vůli cukrovarů. Ale o takové všeobecné zkušenosti dohody nemůže opírati se soudce, jmenovitě tam kde jde o vynesení rozsudku trestního, třeba že soudce podle předpisů trestního řádu jest oprávněn volně uvažovati průvody jemu přednesené. Jen ten. kdo zná praxi soudcovu v jejím živoucím a skuteč- ném zjevu, dovede si představiti, jaký maleriál prů- vodní musil by v každém jednotlivém případě soudci býti snesen, jaké znalecké důkazy, znázorňující ce- lou konstellaci trhovou, musily by jemn býti před- vedeny, aby mohl si utvořiti jen jakýs takýs úsudek o tom, »že v tom kterém případě obžalovaný docílil pomoci úmluv v §§ 1.— 3. zakázaných prospěchů. kterých za vlády svobodné soutěže byl by L edocílil.e A dlužno pochybovati, že při bohatství a spleti- tosti materiálu průvodního soudce i jen v jediném případě s dobrým svědomím mohl by říci, důkaz se zdařil anebo naopak důkaz se nezdařil a dle toho rozsudek svůj zaříditi. A k tomu dodáváme: ten. komu je známa praxe a její jistě chvalitebná zásada in dublis in mitius, ví, že většina rozsudků by ob- žalovaného mimo případy zvláště křiklavé osvobodila.

37 article

Věc možno ostatně objasniti příkladem. Dejme tomu, že byla mezi cukrovary uzavřena v nějakém okrsku smlouva o rayonování, která svobodnou sou- těž vylučuje, a že smlouva ta se praktikuje, takže rolník výrobku svého neodbude než v továrně, kam onou smlouvou přikázán jest. Předpokládejmne, ž tato poslední továrna nabizi mu za řepu 1 K 60h per 1 q. Rolník jde a udá věc příslušným instancím. Tážeme se nyní, jak dokáže se soudci, že cena 1 K 60 h zaviněna jest toliko onou úmluvou o rayo- nování a že cena 1 q řepy za vlády volné soutěže by hyla vyšší. Soudci bude nutno předvésti celou situaci trhu, nejen v příslušném okrsku, nýbrž na všech místech, která ještě vlivem svým na tento okrsek mohou působiti a tu je nepochybno, že každý. kdo jen poněkud zná vlivy a momenty, které altero- vati mohou zákon poplávky a nabídky resp. zákon nákladový, přisvědčí názoru, že soudce jen zřídka kdy dospěje k nezvratnému přesvědčení: Smlouva o rayonování přivodila na trhu odchylku na pro spěch kontrahentů (příslušných cukrovarů) a na úkor protistrany (zůčastněných rolníků). Myslím, že tento příklad poslouží jen k dotužení názoru svrchu uvedeného, a proto pravím: Z dů- vodů úplné nepraktikability jest ustanovení § 5., jak výborem jest navrženo, naprosto zavižitelným, nebot. jak patrno, musila by trestní jeho sankce v rukou svědomitého soudce u velké většině případů selbati. K vůli úplnosti budiž podotčeno, že podobné slanovisko bylo zaujato již ve výboru cukerním sice poslancem Lechere m Mám li podati positivné návrhy, jsou to pe našem soudě dvě cesty, které mohly by vésti ku při měřenějšímu rozřešení a) První cesta byla by ta, že by vešker smlovvy 8§ 1.—3. osnovy za bezůčinn prohlášeně, byly prohlášeny také trest nými.

Lecher

38 article V případě tom znělo by pak ustanovení §5.

V případě tom znělo by pak ustanovení §5. takto: Kdo uzavře smlouvu v §§ 1.—3. ozna čenou, anebo kdo za ůčelem jejího usku tečnění atd., jako v předloze vládní. Tomu, kdo přimlouvá se za přijetí toboto ná- vihu, jest ovšem především vyvrátiti principialní na- mitku, která ozvala se jak v motivech osnovy vládní. tak ve zprávě výboru cukerního. Bylo totiž uvedeno. že smlouvy kartelové vyskytují se nejen v oboru průmyslu cukerního, nýbrž i v oboru jiných odvětvi průmyslových. Nelze tedy smlouvu, jaká v jednom odvětví je beztrestnou, v odvětví jiném prohlásiti za trestnou. Bylo uvedeno, že trestní sankce, jaká zde se požaduje, byla by unikem nejen v zákonodárství rakouském, nýbrž i v zákonodárství světovém vůbec, byla by něčím, co příčí se přesvědčení našeho práv- ního života. Na to dlužno s hlediska politiky práva, specialně práva trestního, odpověděti tolik Sankce trestní jest reakcí lidské organisace státu, proti skutkům, které u značné míře poškozují neb ohrožují klidné soužití lidstva, které zbraňují členům této organisace, aby sily své věnovali vše- strannému svému rozvoji. Jest tudiž zákonodárce po- vinen, aby všude tam, kde skutek nějaký v takovéto značné míře porušuje neb ohrožuje zájmy členů spo- lečnosti lidské, buď jednotlivců, nebo celých tříd, reagoval pomocí trestní sankce proti takovým zjevům. Ale jest povinností zákonodárcovou, použiti sankce trestní jen tam, kde podmínky pro ni jsou dány, kde tedy skutečně jedná se o skutek nebezpečný zájmům (Pokračování.) jednotlivců nebo celých tříd.

39 article

Německé železářství. Dle zprávy »Köln. Zlg. činí koncentrační proces v německém železářství mocné pokroky. Několik velkých firem nabývá mocné převahy. Následkem oslabení amerického Irhua odtamlud ohlašovaného hromadného vývozu nabývá zvýšená výkonnost německých hutí pro uhájenía rozšíření německých odbytišť v cizině zvýšeného vý- znamu. Prolo vyzývá list důrazně ke kartelaci, čímz by byl německý železářský průmysl ušetřen mocných otřesů. Jen úpravou výroby, regulací přílišného roz- šiřování se při jednotném vystupování doma i v ci zině možno zaručiti další vzrůst německého průmy

Köln