2
masthead
V Prazo, v pátek dne 4. prosince 1903.
4
article
Na ranní a odpol. list
e přodl p lácí
v Praze v sdnlni
tvrk i e ta
sdvojí donsek
n vk lta “ . :
nnš re ssll s
n rt ldia .
vdrojí zionii
n:::ke
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Labutí zpěv páně Jaworského
Labutí zpěv páně Jaworského
»Páni Rakušáci, proč medle bojujete pro
krále pruského?« napsali před 40 léty ustupu-
jíci Dánové na brány svého »Dannewirku«,
jehož hradeb starých nemohli přes všechnu
udatnost svou déle proti přemoci rakousko-
pruské uhájit. Včera, čtyřicet let po zoufalém
tom obranném boji malého, opuštěného národu
dánského s výbojným Pruskem a jeho poma-
hačem Rakouskem, obcoval, tušíme poprvé.
korunní princ dánský jako host schůzi
parlamentu cislajtánského, v níž zápolili poslane
naši osamělí, však tím jen statečněji za právo,
život a svobodu národa českého, proti témuž
výbojnému Němectvu, dychticímu, aby i z našich
staroslovanských zemí koruny české připravili
svému teutonskému hladu druhý Šlesvik Holštýn
Nevíme, zda-li korunní prine dánský Bedřich
tušil, oč se v rakouském parlamentě zápas točí?
Jaworský
Rakušák
Dán
Bedřich
Prusko
Rakousko
7
article
Ale kdyby mu bylo bývalo drama správně vy-
světleno tak, že by význam jeho byl postihl, pak
by jej asi byla včerejší řeč Poláka Ja w or-
ského naplnila podobným údivem, jakému
dali před 40 léty výrazu výše uvedenými slovy
důstojníci dánští nad zpozdilostí »pánů Raku
šákův« a byl by se asi také v duchu otázal
»Páni P'oláci, proč medle pom
háte německé politice prot
Čech ů m?«
Ano, včera se opět starý pověstný pře
seda »Kola polského«, konservativec Jaworski,
vůči nám Čechům skvostně zachoval. Jakoby
neměl ani poněti o velké spravedlivé naší české
při, jakoby byl zaspal posledních dvacet le
anebo byl cizákem včera do této říše přišlým,
který neví pranic, co všechno se národu naše-
mu zde poslední dobou stalo, oč a proti komu
všemu zápasí, zkrátka, jakoby byl nevědomcem,
nemajícím ani ponětí o hloubce otázky české,o
pováze víády Körbrovy a konečných záměrech
zdejších německých hakatistův: vy-
vstal včera starý vůdce polského kola s drs-
ností mrzutého otrokamentora proti nám, ká-
raje nás před tváři škodolibých nepřátel, proč
prý trváme na svém vzdoru a justamentu kacíř-
ském a nedáváme vládě Körbrově a jejímu
parlamentu pardonu, aby mohly »pro blaho
lidu pracovat !«.
Rak
Čo
Jaworský
Čecho
8
article
Ryuřem smutné lokajské postavy
býval ovšem vůči vídeňským vládám
ten starý konservativec polský již ode dávna.
Nech čeme zkoumati jeho ledví, nechceme tázati
se, proč a zač oddal se nepopíratelně tělem duší
též do služeb vlády Körbrovy. Chceme loyaln
vládní stanovisko jeho vysvětliti důvody jeho
orgánu »Czasu«, jenž 20. listopadu t. r. odpovi-
dal reptajícím hlasům polských nespokojencův
(v »Nové Reformě«, »Slovu polském« atd.), proč
pan Jaworski nepovede kolo polské po
boku Čechův a Jihoslovanův do opposi ce
proti vládě Körbrové. Předně prý ne-
směřuje politika Körbrova ani
proti Haliči, ani proti kolu pol-
skému zvlá8ť. Za druhé, dokud se parla-
mentní poměry nezmění zásadně, mohla by po
Körbrovi přijíti buď vláda, jež by poli ti k
jeho odložila, ale ta by padla již za ně-
kolik měsíců, aneb přijde jiná vláda, která bud
prováděti tutéž politiku, jako Körber, jen že po
jinou firmou. A za třeli, polské kolo an
prý nemá svých zvláštních dů-
vodů, aby šlo do opposice prot
vládě a proto také by nevyhovělo žád-
nému vážnému politickému účelu, kdyby po-
máhalo povaliti nynější vládu. Jen prý
by lehkomyslně zbavilo zemi výhod, plynou-
cích z nynějšího poměru polské de-
putace k vládě a usnadnilo by práci živlů
radikálných. A proto,« končil » Czas«, »polske
Jaworský
Čechův
Jihoslovanův
Körber
Halič
9
article
kolo má nyní jen jedinou možnost — ček a t l«
Dobrá! Odtud jsme věděli, že nemůžeme
na kolo polské ve svém boji proti panující
vládě počítat jako na spojence a pomocníka
ani v nejmenším.
Ale proto vždy se ještě dalo myslit ne-
utrální, zdrželivé chování se polského
kola vůči zápasu našemu a to tím více, poně-
vadž jsme věděli, že jsou v něm dosti četně
zastoupeni muži, sympatisující s věcí naší, kteří
chápou, kterak my Čechové bojujeme svou ob-
strukcí nejen za svou, nýbrž i za polskou vol-
nost proti hrozíci nám všem zádavě pangerma-
nismu. —
Leč jedva zavítali delegáti polští k nyněj-
šímu zasedání rajchsrátu do Vídně, pozval si
dne 23. listopadu dr. Körber pana J aw or-
ského ještě s některými jinými předáky kol
polského k sobě na důvěrnou poradu
na druhý den potom již měla »Neue Fr. Pressee
z Polákův své srdečné pötěšení. Celá Vídeň si
vypravovala, jaký tím dnem nastal ve smýšlení
kola polského vůči vládě Körbrově příz ni vý
obr at.
Videňská »Zeit« se dověděla, kterak půso-
bením místodržitele haličského hr. Potockého,
člověka to osobně Körbrovi oddaného, klub pol-
ský zaujal náhle vůči vládě Körbrově »s ta no-
visko přátelštější než dosud« —
poněvadž prý poznal, kterak jest pohitika Kčr-
brova zájmům Haliče jedině prosp ěšna.
Čecho
doktor
Körber
Neue
Pressee
Potocki
Körbr
Vídeň
Halič
Polákův
10
article
K našemu vídeňskému zpravodaji pak vyslovi
se večer téhož dne jeden z polských poslancůr
o tomto obratu významně: »Zadarmo to není!-
Přes všechny tyto zvěsti neblahé mohlo s
však nieméně od starého opatrného politik
polského a vůdce kola polského očekávati vždy
aspoň tolik šetrnosti a ohledu slušného ku
bratrskému národu českému, že ve chvíli
tak kritické, jako je nynější, kde
sápe se na národ náš celá ta láje
skůdcův a zboubcův našich nebý.
valou zuřivostí, zdrží se moudre
v mezich ne-li blahovolného přítele a rádce,
tož aspoň spravedlivého prostřed-
níka, jenž může sice obstrakci se svého ústav-
ního a parlamentního stanoviska zásadně a na
prosto odsuzovati, ale neopomene poctivě dle
pravdy doložiti, jakými krutými křivdami a při-
činami, proč a kterak my Čechové k ní byli ne-
zbytně dohnáni, aby naznačil státnicky jedi ně
možný východ z této obstrukčn
tísně, jak jej byli všickni naši řečníci sou-
hlasně s Jihoslovany ukázali.
Čecho
Jihoslovan
11
article
Tak měl mluviti Polák třeba i nechtějící
podrážet nohy nynější vládě, poněvadž vždy
mohl odkazovati na vlastní pěkná slova jejího
chefa, vždy oplývající ujišťováním stojné spra-
vedlnosti a blahovůle ke všem národům std.
Avšak pan Jaworski na místě toho prostě
mluvil jako rozmrzelý mameluk vládní, netážící
se zhola, na čí straně jest právo a pravda, nýbrž
vrhající se jen rovně křivdicími jako pitomými
výčitkami na nás, že hatíme tento výborný par-
lament schválem a justamentem, tak že nemůže.
pro lid ničeho dělat !. Ba, nad to ještě i v tom
nám zazlíval, že mluvíme na říšské radě někdy
svým jazykem. —
Takového hrubství impertinentního jsme
sobě my Čechové věru od vůdce kola polského
nezasloužili. Na štěstí pro poměr obou národů
víme, že dávno není vládní lokaj Jaworski tlu-
močníkem mínění a citů převážné většiny pol-
ského národa. Trváme, že to byla jeho »písen
labutíe
Polák
Jaworský
Čecho
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 3. prosince. (Rozkol mes
košutovci.) Na zakročení čestného předsedy
strany neodvislosti Kolom. Thalya definitivní
rozhodnutí o příštích osudech strany Košutovy
Košutův
Praha
13
article
odročeno do pátku. Včera sošli se na důvěrnou
poradu přívrženci Košutovi a na přímluvu Tha-
lyovu upustili od úmyslu, založiti ihned novou
stranu, rozhodnuvše se vyčkati, jaký bude vý-
sledek nové porady celé strany, jež svolána na
pátek. Poněvadž posl. Thaly nebyl přítomen v
schůzi úterní, Košut vylíčil ještě jednou průběh
minulé schůze, načež přistoupil k otázce, co se
má státi nyní, Situace se zhoršila tím, že se po-
kračuje v obstrukci a jest obava, že se vláda
chopí násilných prostředků, aby provedla důkaz,
že s nynějším parlamentem dále pracovati nelze.
Rozpuštění parlamentu stalo by se pak nezbyt-
ným. Přátelům Košutovým zbývají nyní jen dve
možnosti: buď se sestoupiti v samostatnou
stranu aneb od toho upustiti, ale míti se na po-
zoru, aby nepadla na ně zodpovědnost, jestliže
následkem násilného zakročení vlády vzniknou
nebezpečné pro zemi precedence. Přátelé Košu-
tovi musejí se tedy vystříci všeho, co by mohlo
býti pro vládu záminkou, aby užila násilných
prostřodků. Rozhodnutí o těchto dvou otázkách
Košut ponechává shromáždění.
Po krátké řeči posl. Komjátha, jenž klad
důraz na to, aby Košut zůstal vůdcem strany.
ujal se slova Kolom. Thaly, jenž poukázal na
to, že úterní schůze nebyla ukončena a také
hlasování o Košutově resoluci bylo bezvýsledné,
poněvadž pro i proti byl stejný počet hlasů.
Zvláště pak nestalo se žádné usnesení stran otá-
zek národní a vojenské. Obstrukci má sice za
nebezpečnou, ještě více však se obává rozkolu ve
straně. Proto žádá přitomné, aby nečinili zatím
nijakého rozhodnutí, něbrž aby se svolala ještě
jedna schůze Strany neodvislosti a v té aby se
porokovalo o tom, co se má díti dále. Po
delší debatě přijat návrh Polonyův, aby Kolom.
Košut
Košutův
Koša
Komjáth
Polonyův
Thala
14
article
Thaly svolal na pátek novou schůzi strany ne-
odvislosti a té aby se předložil znova Košutův
návrh s dodátkem, že strana, i když upustí o
obstrukce, bude dále zápasiti za národní práva,
jen že změní způsob zápasu. V kruzích přátel
Košutových se soudí, že po novém objasnění věci
veliká většina členů strany neodvislosti přistoupí
na názor Košutův, tak že nesmířitelných zbude
leda asi deset.
Z Krakova, 2. prosince. (Bezgrámot-
nost v Haliči.) Tyto dni prošly novinami
výkazy ústřední statistické kanceláře o pomě-
rech grámotnosti v Rakousku na základě po-
sledního sčítání lidu. Při tom vyšlo opětně n
jevo, že v Haliči, nepočítaje dětí do osmi let, jest
dosud 1,380.736 osob neznalých čtení ani psaní,
což činí 46% obyvatelstva po srážce dětí. „Nová
Reforma“ uveřejňuje za té příležitosti řadu statl
o příčinách temnoty lidu haličského a zastavuje
se ovšem také na činnosti strany, konservativní
která nejen že šíření osvěty mezí lidem nepod-
porovala, nýbrž stavěla se mu přímo na odpor
Pozoruhodna jest v tom vzhledě vzpomínka na
činnost bývalého vůdce krakovských konserva-
tivců Pavla Popela, kterýž ještě r. 1889 psal
v „Czase“, že „nikdo nemá práva vnucovati
lidu osvětu, že nucené vyučování je přečin! Vy-
učování prý nesmí býti bezplatné a povinné
vědy přírodní a literatura podkopávají pokoj lidu
a zbavují jej milosti boží a života věčného!“
Dnes ovšem žádný konservativec již si netroufa
napsati něco takového veřejně, ale že v duchu
mnozí z nich dosud souhlasí s názory nebožtíka
Pavla Popela, o tom není pochybnosti.
Košutův
Pavel Popel
Thala
Krakov
Halič
Rakousko
15
article
Z Vídně, 2. prosince. (Na prospěch
Dalmacie.) Ve Vídni utvořil se spolek „Dal-
macije“, jehož účelem jest býti prostředníkem
mezi dalmatskými výrobci a odběrateli s jedné
a výrobci a odběrateli v jiných korunních zemích
s druhé strany. Spolek zřizuje ve Vídni kancelář,
která má býti prostředníkem pro dalmatský vý-
voz i přívoz (hlavně pro prodej dalmatského
vína) a mimo jiné bude poskytovati též pokyn
a rady cestovatelům po Dalmacii
Ze Zádru, 30. listopadu. (Papež a hla
holská bohoslužba.) V minulých dnec
moškali v Římě barský (černoliorský) aroibisku
Milinovič a dubrovnický biskup Marcelič, mim
jiné i v zájmu hlaholské bohoslužby na slovan-
ském přímoři. Dle zpráv splitského „Jedinstva?
arcibiskup Milinovič vrátil se z Říma celý roze-
chvělý, ježto nynější papež nechce prý o hlahol-
ské bohoslužbě ani slyšeti. V Římě jeví se prý
nyní snaha otázku hlaholské bohoslužby přímo
umlčeti. Doufajíť tam, že následkom řimského
odporu počet duchovních, sloužících bohoslužby
v jazyku staroslovanském, se znenáhla zmenšt
tak, že bude po čase možno hlaholštinu z kato-
lických chrámů na Přímoři vůbec odstraniti: Aby
so však na hlaholskou bohoslužbu nezapomnělo,
o to se již postarají chorvatšti katolíci na Pří-
moří, kteří si nedají vzíti tuto vzácnou výsadu,
jíž užívají po dlouhá staletí.
Z Rěky, 3. prosince. (Nový guvorner.
Místo hr. Szapara, jenž pro pokus podplacení
posl. Papa byl nucen za vlády hr. Khuena-Héder
vára vzdáti se úřadu guvernera města Rěky
jmenován guvernerem bývalý ministr obchodu-
Banffově kabinetě, baron Arnošt Daniel.
Papež
Milinovič
Marcelič
Přímor
Szapar
Banffův
Arnošt Daniel
Vídeň
Dalmacie
Zádr
Řím
Papa
Khuen
Rěky
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 3 prosince.
Obchodní smlouva Ruska s Němockem.
Tyto dni byla z Německa do světa puštěn
zpráva, že Rusko již Německu povolilo a při
stoupilo na nové celné podmínky, které si Ně
mecko diktuje, aby ještě víc opanovalo ruský
trh a prodej ruských surovin v Německu učinil
zhola nemožným.
„Novoje Vremja“ uvádí tuto „příliš opti-
mistickou“ zprávu na pravou míru. Vyjedná-
vání Ruska s Německem bylo zahájeno v Petro-
hradě v měsíci červenci t. r. Koncem červenc
a počátkem srpna bylo vykonáno čtení pod-
mínek smlouvy a prvé čtení tarifů. Na to bylo
ve vyjedánávání pokračováno v měsíci říjnu v
Berlíně. Při tomto berlínském vyjednávání stala
se výměna myšlenek v otázce o veterinarných
pravidlech a druhé čtení podmínek smlouvy, ale
ke druhému čtení tarifů přistoupeno nebylo. Na
to vyjednávání přerušeno a pokračováno bude
zase v Petrohradě. Ze všeho toho vidno, že
zprávy německých listů, jakoby vyjednáván
o obchodní smlouvě Ruska s Německem značne
bylo pokročilo povolností Ruska, docela neod-
povídají skutečnému stavu věcí. Podstata vy
jednávání vězí v celných sazbách. Jestliže ješte
nepřistoupeno k druhému čtení tarifů, jest oči-
vidno, že hlavní otázka dosud není úplně vy-
jasněna. Uzavření smlouvy na z
kladě nového německého tarifu
jest nyní právě tak nemožno, j ak
bylo nemožno tehdy, když řečeni
tarifbyl oznám en.
Praha
Rusko
Německo
Petra
Berlín
Petrohrad
Novoj Vremja
17
article
Z dálného Východu.
Zaznamenáváme, čeho se londýnské lisly
dovídají o výroku ruského generála Vogaka v
Pekinu, ač tomu nepřikládáme ani mnoho víry.
ani mnoho váhy.
Generálmajor Vogak přijel do Pekina n
poradu s tamním ruským vyslancem. V Pekinu
rozmlouval také s Juanšikajem, místokrálem
čilijským, jemuž řekl, že Rusko Mandžurii už
nikdy nevyklidí, protože ho stála již příliš mnoho
peněz. Juanšikaj podotknul, že je tu ještě třet
mocnost, která by se s takovým položením nikdy
nespokojila. „Která?“ otázal se Vogak. „My-
slíte Japan? To je protivník tak slabý, že by-
chom jej sklátili jednou ranou. Co se týče Číny.
jí nezbývá, než vyhověti požadavkům Ruska.“
Jestliže gen. Vogak skutečně tak se vy-
jádřil, rozumíme tomu, že chtěl Číňana zastra-
šiti, což není Rusům nesnadno, neboť před jed
ním Rusem obyčejně utíká sto Číňanů. Jinak
není zvykem ruských důstojníků podobným způ-
Vogak
Juanšikaj
Ruska
Mandžurie
Číňan
Rus
Ruse
východ
Peking
Čína
Rusko
18
article
V drobném prodeji
19
article
reaní čklo o s9b5 . . . a 2 e
20
article
odpolednl
Ve nlialkšch na venkorě
ranní šíslo. . . . . . . . 19h
vapslední; . . . . . .
Inseraty
platí se hožově napřeu
ředplacení a Jntorty přijímá s dl mnia-
strace v Marianské ulici č. 3.
21
article
m nackázejí ze tež rt
tiskárna a ezpedlce „Nárednich Lidte“,
Eakeptv so novnaoe
Nárednich Lidte
22
article
sobom se ohvastati, a také jsmo nepozorovali, že
by podceňovali Japan jako svého nepřitele.
V Tokiu bývalý ministr orby Ojši, pro-
cestovav Mandžurii, měl veřojnou přednášku
o ní a energicky protestoval proti tomu, že Ru-
sko stále více rozmnožuje tam své vojsko. Na-
pověděl, že Japan přoruší s Ruskem jednání a
žádati bude, aby zastavilo další posíláni vojska
do Mandžurio; novyhov 1-li Rusko, mu-
soji rozhodnouti zbra ně.
To p. Ojši patrně zamlčel, ze Japonci Ru-
sko nutí rozmnožovati v Mandžurii své po-
sádky. Přece naproti tak bojovnému národu
Rusko nezaloží si ruce a nebude čekat, až mu
je sváže!
Turecké porážky v Arabii.
Nenadálá povolnost Vysoké Porty ve příčině
makedonských reforem nevysvětluje se změnou
přesvědčení, nýbrž nezdary, které potkávají Tu-
recko v Arabii, kde musí potírati druhé, velkéa
dlouholeté povstání.
Z Jemenu docházejí zprávy, že turecká
vojska utrpěla v nedlouhé době druhou těžkou
porážku a Porta se bojí, aby obojí povstání tu-
reckou říši nerozdrtilo jako dva žernovy. Proto
na oko povoluje tam, kde je nebezpečí menší.
Přijme-li rusko-rakouské reformy, oba státy bu-
dou nuceny hájiti celistvost Turecka, jež je ko-
nečně hlavním, oč Vysoké Portě jde.
Duší arabského povstání je znamenitý šejeh
Hamid Eddin, jehož vážnosť mezi Araby tak
stoupla, že jej považují za kalifa (následníka
Prorokova), čímž konkuruje s cařihradským sul-
tanem o hlavenství islamského světa.
Ojša
Japonec
Hamid
Arab
Rusko
Arabia
Jemen
Turecko
23
article
Povstání ještě se nerozšířilo na Hedžas, kde
turečti správci: veliký šerif Aon-ul-Refik paša,
hlavní gubernátor Achmet Ragib paša a hlavní
arabští šejkové národ odírají, třeba pod zástěrou
darů, jež každému vynášejí ročně 60.000 tur.
liber (1,500.000 K.)
Tyto dni k povstalcům se přidal arabský
kmen Montefiků, zijící v Nedždě na západ od
Bassory. Kmen ten je nezávislý a neplatí daní
sultanovi.
Turci mají za podněcovatelé všech povstáni
proti sultanovi Anglii, jež sní o podčinění svému
vlivu všech arabských kmenů, žijících mezi Ado-
nem a Kuejtem podél západního, t. j. arabského
břehu Perského zálivu. Čím více slábne Turecko,
tím je podobnější pravdě, že dojdou uskutečnění
plány tyto, nyní silně podporované indijským
místokrálem Curzonem.
Turecko již obětovalo mnoho millionů po-
něz a mnoho tisíe hlav svých vojínův, aby se
udrželo v Jemenu a Hedžasu. Ale blíží se oka-
mžik, kdy mu bude nemožno další oběti při-
nášeti. Na tu chvíli čeká Anglic, připravujíc na
ni šejky kuejtského, barejnského, maskatského
a adramantského, již jsou vesměs na její straně,
protože nelituje zlata na bachšiš.
Anglie počítá, že tím způsobem za nedlouho
opanuje Ormuzdův průliv u vehodu do Per-
ského zálivu a není pochyby, že už nyní má ve-
liký vliv v těch končinách.
Achmet Ragib
Turek
Curzon
Ormuzdův
Hedžas
Nedžda
Anglie
Ada
perský záliv
Turecko
Jemen
AonuliceRefik paša
24
article
Afféra Dreyfuzova.
Affér Dreyfuzův
25
article
Dobře z krůhů vládních informovaný pařiž-
ský dopisovatel »Depéche de Toulouse« podává
v obšírném článku podrobnosti o výsledku ankety
ministerstva války, která je podkladem obnovení
afféry Drevfusovy. Zjistilo se, že bordercau s po-
známkami císaře německého nebylo zařaděno do
soudních listin, že však tato falešná listina byla
čtena. Anketa nabyla přesvědčení, že Černuski
falešně vypovídal. Nejdůležitějším faktem, jež
stačilo, aby řízení bylo obnoveno, je, že v pro-
cesu v Rennes byla učiněna falešná svědectví.
Rovněž byly prý soudcům předloženy dokumenty.
nepravé a falšované. Jistý autentický dokument
měl falešné datum, aby se zdálo, že vztahujese
Černuski
Manche jít Toulouse
Rennes
27
article
V „British Museum“
V „British Museum“
Podává Eug. Muška.
Když jsem poprvé spatřil antický štít brit-
ského musea londýnského v Great Russel Stree
— byl jsem hodně zklamán. Budova podobal
se velké kamenné obludě, která těžce a smutně
rozložená uprostřed spícího Londýna. Bylo
11 hodin v noci, když od Holborn-Viaduktu ubí-
ral jsem se poděl prostého zábradlí musejního
do svého Ploarding-housu v Montague-Strect.
Při skrovném osvětlení splývaly a ztrácely se
obrysy ohromně budovy skoro docela ve tmě —
jen štít a detaily plastické výzdoby v předu za-
chycovaly trochu světla a vyrážely z temnoty.
Když oko přivyklo tmě, bylo viděti i pěkný pro-
stylos — řadu ionských sloupů, a také nízké
schodiště, vedouci ze širokého nádvoří.
Druhého dně, za jasné pohody, byl už po-
hled veselejší. Ve hře slunečních paprsků do-
stává nahnědlá facada budovy stříbřitou patinu
— zdá se vám, jako byste stáli před zbytkém
stavitelství antického. Tím spíše — rozhléd-
nete-li se kolem po nízkých průčelích cihlových
staveb okolních.
Angličané jsou na své národní museum tak
hrdi, jako Francouzové na svůj Louvre.
Dovnitř lze se dostati teprve o desáté ho-
dině. Na nádvoří a v kolonádě hromadí se zatím
zástupy návštěvníků. Slyšíte tu snad všecky ja-
zyky evropské: v sezóně prázdninové je British
Museum tak říkajíc mezinárodním dostaveníč-
kem. Aby vám ušla chvíle, kupujete si pře
vchodem obsažného průvodce za 6 penny (60 h).
V úvodu podána je historie ústavu i jeho cíl.
Ohromné sbírky britského musea vznikly za-
koupením bibliotéky a sbírek sira Sloana r. 1753.
jež rozmnoženy rukopisnou sbírkou Harleyovou
a Cottonevou a umístěny v paláci Bloomsbury
staly se majetkem národním. Sbírky množily se
rychle, budova brzo nestačila. Teprve v prvé
Angličan
Francouz
Harleyův
Cottonevá
Londýn
Montague
Louvre
British muzeum
Great Russel
Holborn
Bloomsbury
28
article
polovici minulého století vystavena nynější bu-
dova dle plánů architektů bratři Smírke. Vstupné
se neplatí.
V jednoduchém vestibulu úřadník vás pro-
pusti prostě do dalšich sálů. Jste v jiném světěl
Kam oko pohlédne, dívá se na vás Minulost.
Jakoby ve snu, ubíráte se jejími šlépějemi.
Vanuti dechu zapadlých dob neopouští vás dříve.
až zase vyjdete z ponurých komnat na čerstvý
vzduch.
Hned v levo od vchodu, v řadě komnat mra-
morová poprsí a torsa shlížejí s podstaveů
stěn — Caesar, Marcus Brutus, Augustus, sou-
časné portréty a sochy všech mužů, kteří od
konce republiky stáli v čele Říma.
Celá slavná doba císařství na vás shlíží.
Fysiognomie hlav, o nichž tolik jste čítali na
školách, vrývají se vám hluboko v duši. Ovšem,
portréty nejsou vesměs ryzl prací římskou. Po-
cházejí z různých nalozišť, ani chronologicky ne-
patří k sobě.
Smírke
Caesar
Brutus
Augustus
Řím
29
article
Rovněž tak je tomu i s ostatními památ-
kami v prvém, druhém a třetím řecko-římském
sále. Je tu postrá snůška skulptur nejrůznějších
dob a nejrůznějších — a nejneznámějších mi-
strů. Jste na rozpacích, co dříve obdivovati
sochu Homéra anebo Diany, Apollona, Venuše,
Sunony, Athěny, obrovskou hlavu Heraklea, spl-
cího Endymiona, Mithru, několik soch Venuší
anebo celé skupiny mramorových postav. Zd
možno makavě rozlišovati původní řecké umění
skulpturné, od pozdějšího imitačního římského.
Nápadný je rozdíl v plastice portrétů: vidíte
idealisující ráz řecké práce — a realism sošni-
ctví římského!
Bohatství skulptur a zbytků architektoni-
ckých umístěno as v 5 velkých sálech. Největši
z nich Elgin Room (Elginův sál), založen angli-
ckým vyslancem v Cařihradě Elginem r. 1801.
Obsahuje skulptury ze starého Pantheonuv
Athěnách, přičítané Feidiovi, a jiné vykopávky.
Obrovské metopy, hlavně z dorských staveb, ar-
chitravy, anty, dorské i attické, řada hlavic dor
Diana
Apollon
Venuš
Sunon
Athit
Héraklés
Mithra
Zdeněk
Největša
Elgin Room
Elgin
Pantheonuv
Feidias
Cařihrad
Elginův sát
30
article
ských, stylobatů — mnohdy uchován celý kus
stavby, uměle stmelený a doplněný. V celku pře-
vládá řecká plastika daleko nad římskou. Kla
sické skulptury přirozeně počínají dobou Peri-
klovou, v niž s Feidiem o slávu dělil se Poly-
kleitos z Argu, Alkamenes Skopas a Praxiteles.
Aby obraz byl úplný, pořízeny pro museum
obrovské sádrové odlitky oněch částí, které ne-
mohly býti získány. Tak pořízen odlitek velkéhc
vnějšího vlysu z athénského chrámu Theseova,
odlitky mramorových skulptur z chrámu Diony-
sova a pod. Ostatně chovány tu památky a vy-
kopávky nejen z Athén, ale z celého kulturního
okruhu řeckého a skoro ze všech ostrovů Kyklad-
ských, z Kréty, ze Sporád a ze sovorních ostrovů
Aegejských. Ze starých kolonisačních okrsků
maloasijských nejvíce památek sebráno v Efesu.
Chloubou tčchto sbírek jsou zbytky proslulého
chrámu Diany Efesské, jež vykopal v l. 1869
až 1874 Wood. Nalezeny celé sloupy, hlavice,
architravy, zbytky plastických výzdob z metop,
socha Herma, torso Tritona, některé plastiky
Praxitelovy aj.
U sochy Demetřiny z Knidu (v Karil), při-
čítané Praxitelovi, zastavil jsem se déle. Známé
její vyobrazení prošlo všemi učebnicemí výtvar-
ného umění. Jemný, měkký výraz ve tváři
ideálně modelovaná hlava, šíj i tělo svědčí o vy-
sokém umění starého mistra.
Feidias
Pol
Arga
Alkamenes Skopás
Praxiteles
Theseův
Diana Efesský
Hermés
Triton
Praxitelův
Demetřina
Atény
Kyklady
Kréta
Efes
Knidos
Karily
Dion
31
article
Ve zvláštním sále chovány jsou zbytky mau
solea halikarnasského z Malé Asie, jež staří čí-
tali k sedmi divům světa. Zbytky byly nalezeny
Newtonem v šedesátých létech minulého sto-
letí. Dle popisu Pliniova stavba byla vysoká
42 m., a ukončena nahoře obrovskou sochou
Mausola. Z toho „sedměho divu světa“ uchovaly
se ovšem toliko sloupy, hlavice, vlysy reliefové,
architravy, řimsy, několik soch Ivů, ženské
torso a j.
Ke Xanthu pojí se sál Nereidek, v němž
umístěn zbytek sousoší Nereidek (části) nale-
zené Fellowem: Šest Nereidek a zbytky dekora-
tivního vlysu, zobrazujícího výjevy ze života
válečného i občanského.
Zběžným přehledem nelze ovšem ani z da
leka naznačiti bohatství, jež tu nahroma děno.
Zovrubnější prohlídce nestačil by den pro jediný
pokoj!
Newton
Pliniův
Ivo
Mausola
32
article
Vedle sálů řecko-římských táhnou se „ga-
lerie“ assyrské, babylonské, egyptské. Památky
tisíciletých kultur zde vstupují na oči. Egyptsk
sfingy, okřídlení hlídači ze starého assyrského
paláce chorsabadského, obelisky s egyptskými
i assyrskými inskripcemi, řada soch, se ztrnulým
a neživým výrazem, sochy králů různých dyna
stií, ze dřeva i žuly — vše, jak by dnes zhoto
veno. Z illuse vytrhují leda anglické nápisy.
volající navštěvovatele do života z té společnost
svědků, kteří pamatují mnohá tisiciletí. A nejen
monumentální architektura a plastika! Nesty-
číte se obdivovati starým freskám egyptským
assyrským, drobným bibelotům vyvinutého umě-
leckého řemesla z alabastru, mramoru, žuly
skla, porcelánu, bronzu, zlata i stříbral
Uměleckému průmyslu řeckému snad lépe
řemeslu římskému a etrusskému věnováno ně-
kolik sálů v prvém poschodí musea. Čtyři - lké
prostory věnovány puze vásám řeckým a t.m-
ským. Zde seřaděny všecky druhy: štíhlá am-
forma lekythos, džbánovitá hydrie, oinochoc,
starý kráter, štíhlý pokálek „lebes“, mísovitý
„kantharos“ a kylix arybalos atd. Vše chrono-
logicky srovnáno — od doby předmykonskéaž
do poslední klassické.
V sousední komnatě shromážděny jsou před-
měty bronzové: svícny, třínožky, různé nádoby.
zbraně, zrcadla, nářadí, bronzové drobnůstky.
náramky, jehlice, zámky, klíče, nože atd., jako
ve velkém krámě uměleckých výrobků průmy
slových.
Hned vedle je sál etrurských starožitnost
Na prvý pohled poznáte jich samobytný ráz
plastice, malbě i architektuře. Uprostřed umistěr
je známý, často zobrazovaný etrurský sarkofág
I drobná skulptura teracottová, sošky, vásy
Nesta
33
article
skřínky (cistae), malby miniaturní, poučují
podnikavosti a dovednosti zaniklého národa. Oči
již bolí od neustálého pozorování. Ale sbírkám
jakoby ani konce nebylo. V několika sálech
vedle, vzácné sbírky numismatické — od pra-
věku až do konce století př. Kr. A dále oddělení
šperků — jemná bijouterie, předměty zlaté a
drahokamy. Sumu, jakou jen tato část represen-
tuje, nelze snad ani odhadnouti! Teprve z těchto
velkých i drobných svědků staré moci a blaho-
bytu klassické kultury možno dohadovati se
společenských poměrů vzdálených dob. Těžko
tu věru ten který kus vzácných sbírek popiso-
vati! Množství starých památek je obrovské, ne-
přehledně.
34
article
Prohlidkou řeckých a římských předměto
umělecko-průmyslových — končíme svoji ná-
vštěvu. Jen zběžnému projití celého musea ne-
stačil by celý den. Uloženy tu ještě velkolepé
poklady a památky kultur: čínské, japonské,
americké (mexické a texacké) — obrovské sbírky
othnografické, bibliografické a rukopisné. Vše
tak účelně sostaveno, že návštěvník mimoděk
postupuje chronologicky. Ze sálů starých kultu
západoasijských, assyrské, babylonské a semitské
vůbec, kráčíme do sálu se zbytky kultury egypt-
ské — odtud do sféry umění řeckého a řím-
ského, pak do oblasti východoasijské kultury čín-
ské a japonské — a, naposledy přicházíme k pa-
mátkám domácím.
Při každém kroku šíři se poznání. Jediný
pohled na shledaný originál vysvětlí mnoho, co
jsme si nedovedli z četby ani představiti. Pro-
cházka museem přesvědčuje o vzdělávací síle
názoru. Samo Britské museum je velkou origi-
nální školou: bez učitelů. Tušení minulosti lid-
stva vlévá se návštěvníku takřka se všech stran
do duše. Vycházíte z musea jiní — než jste vešli.
Octnuvše se opět v šumných, ale špinavých
ulicích Londýna — chápete, jak daleko, velice
daleko jest v mnohých směrech kultura Přítom-
nosti, za onou mrtvou, ale věčně krásnou kul-
turou Minulostil
Londýn
Přítom