ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 fb3b0490-70db-11dc-861a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 56, person 92, org 9, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI
2 masthead
V Prazo, v pátek dne 4. prosince 1903.
3 masthead
Číslo 331.
4 article
Na ranní a odpol. list e přodl p lácí v Praze v sdnlni tvrk i e ta sdvojí donsek n vk lta “ . : nnš re ssll s n rt ldia . vdrojí zionii n:::ke
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Labutí zpěv páně Jaworského
Labutí zpěv páně Jaworského »Páni Rakušáci, proč medle bojujete pro krále pruského?« napsali před 40 léty ustupu- jíci Dánové na brány svého »Dannewirku«, jehož hradeb starých nemohli přes všechnu udatnost svou déle proti přemoci rakousko- pruské uhájit. Včera, čtyřicet let po zoufalém tom obranném boji malého, opuštěného národu dánského s výbojným Pruskem a jeho poma- hačem Rakouskem, obcoval, tušíme poprvé. korunní princ dánský jako host schůzi parlamentu cislajtánského, v níž zápolili poslane naši osamělí, však tím jen statečněji za právo, život a svobodu národa českého, proti témuž výbojnému Němectvu, dychticímu, aby i z našich staroslovanských zemí koruny české připravili svému teutonskému hladu druhý Šlesvik Holštýn Nevíme, zda-li korunní prine dánský Bedřich tušil, oč se v rakouském parlamentě zápas točí?
Jaworský Rakušák Dán Bedřich Prusko Rakousko
7 article
Ale kdyby mu bylo bývalo drama správně vy- světleno tak, že by význam jeho byl postihl, pak by jej asi byla včerejší řeč Poláka Ja w or- ského naplnila podobným údivem, jakému dali před 40 léty výrazu výše uvedenými slovy důstojníci dánští nad zpozdilostí »pánů Raku šákův« a byl by se asi také v duchu otázal »Páni P'oláci, proč medle pom háte německé politice prot Čech ů m?« Ano, včera se opět starý pověstný pře seda »Kola polského«, konservativec Jaworski, vůči nám Čechům skvostně zachoval. Jakoby neměl ani poněti o velké spravedlivé naší české při, jakoby byl zaspal posledních dvacet le anebo byl cizákem včera do této říše přišlým, který neví pranic, co všechno se národu naše- mu zde poslední dobou stalo, oč a proti komu všemu zápasí, zkrátka, jakoby byl nevědomcem, nemajícím ani ponětí o hloubce otázky české,o pováze víády Körbrovy a konečných záměrech zdejších německých hakatistův: vy- vstal včera starý vůdce polského kola s drs- ností mrzutého otrokamentora proti nám, ká- raje nás před tváři škodolibých nepřátel, proč prý trváme na svém vzdoru a justamentu kacíř- ském a nedáváme vládě Körbrově a jejímu parlamentu pardonu, aby mohly »pro blaho lidu pracovat !«.
Rak Čo Jaworský Čecho
8 article
Ryuřem smutné lokajské postavy býval ovšem vůči vídeňským vládám ten starý konservativec polský již ode dávna. Nech čeme zkoumati jeho ledví, nechceme tázati se, proč a zač oddal se nepopíratelně tělem duší též do služeb vlády Körbrovy. Chceme loyaln vládní stanovisko jeho vysvětliti důvody jeho orgánu »Czasu«, jenž 20. listopadu t. r. odpovi- dal reptajícím hlasům polských nespokojencův (v »Nové Reformě«, »Slovu polském« atd.), proč pan Jaworski nepovede kolo polské po boku Čechův a Jihoslovanův do opposi ce proti vládě Körbrové. Předně prý ne- směřuje politika Körbrova ani proti Haliči, ani proti kolu pol- skému zvlá8ť. Za druhé, dokud se parla- mentní poměry nezmění zásadně, mohla by po Körbrovi přijíti buď vláda, jež by poli ti k jeho odložila, ale ta by padla již za ně- kolik měsíců, aneb přijde jiná vláda, která bud prováděti tutéž politiku, jako Körber, jen že po jinou firmou. A za třeli, polské kolo an prý nemá svých zvláštních dů- vodů, aby šlo do opposice prot vládě a proto také by nevyhovělo žád- nému vážnému politickému účelu, kdyby po- máhalo povaliti nynější vládu. Jen prý by lehkomyslně zbavilo zemi výhod, plynou- cích z nynějšího poměru polské de- putace k vládě a usnadnilo by práci živlů radikálných. A proto,« končil » Czas«, »polske
Jaworský Čechův Jihoslovanův Körber Halič
9 article
kolo má nyní jen jedinou možnost — ček a t l« Dobrá! Odtud jsme věděli, že nemůžeme na kolo polské ve svém boji proti panující vládě počítat jako na spojence a pomocníka ani v nejmenším. Ale proto vždy se ještě dalo myslit ne- utrální, zdrželivé chování se polského kola vůči zápasu našemu a to tím více, poně- vadž jsme věděli, že jsou v něm dosti četně zastoupeni muži, sympatisující s věcí naší, kteří chápou, kterak my Čechové bojujeme svou ob- strukcí nejen za svou, nýbrž i za polskou vol- nost proti hrozíci nám všem zádavě pangerma- nismu. — Leč jedva zavítali delegáti polští k nyněj- šímu zasedání rajchsrátu do Vídně, pozval si dne 23. listopadu dr. Körber pana J aw or- ského ještě s některými jinými předáky kol polského k sobě na důvěrnou poradu na druhý den potom již měla »Neue Fr. Pressee z Polákův své srdečné pötěšení. Celá Vídeň si vypravovala, jaký tím dnem nastal ve smýšlení kola polského vůči vládě Körbrově příz ni vý obr at. Videňská »Zeit« se dověděla, kterak půso- bením místodržitele haličského hr. Potockého, člověka to osobně Körbrovi oddaného, klub pol- ský zaujal náhle vůči vládě Körbrově »s ta no- visko přátelštější než dosud« — poněvadž prý poznal, kterak jest pohitika Kčr- brova zájmům Haliče jedině prosp ěšna.
Čecho doktor Körber Neue Pressee Potocki Körbr Vídeň Halič Polákův
10 article
K našemu vídeňskému zpravodaji pak vyslovi se večer téhož dne jeden z polských poslancůr o tomto obratu významně: »Zadarmo to není!- Přes všechny tyto zvěsti neblahé mohlo s však nieméně od starého opatrného politik polského a vůdce kola polského očekávati vždy aspoň tolik šetrnosti a ohledu slušného ku bratrskému národu českému, že ve chvíli tak kritické, jako je nynější, kde sápe se na národ náš celá ta láje skůdcův a zboubcův našich nebý. valou zuřivostí, zdrží se moudre v mezich ne-li blahovolného přítele a rádce, tož aspoň spravedlivého prostřed- níka, jenž může sice obstrakci se svého ústav- ního a parlamentního stanoviska zásadně a na prosto odsuzovati, ale neopomene poctivě dle pravdy doložiti, jakými krutými křivdami a při- činami, proč a kterak my Čechové k ní byli ne- zbytně dohnáni, aby naznačil státnicky jedi ně možný východ z této obstrukčn tísně, jak jej byli všickni naši řečníci sou- hlasně s Jihoslovany ukázali.
Čecho Jihoslovan
11 article
Tak měl mluviti Polák třeba i nechtějící podrážet nohy nynější vládě, poněvadž vždy mohl odkazovati na vlastní pěkná slova jejího chefa, vždy oplývající ujišťováním stojné spra- vedlnosti a blahovůle ke všem národům std. Avšak pan Jaworski na místě toho prostě mluvil jako rozmrzelý mameluk vládní, netážící se zhola, na čí straně jest právo a pravda, nýbrž vrhající se jen rovně křivdicími jako pitomými výčitkami na nás, že hatíme tento výborný par- lament schválem a justamentem, tak že nemůže. pro lid ničeho dělat !. Ba, nad to ještě i v tom nám zazlíval, že mluvíme na říšské radě někdy svým jazykem. — Takového hrubství impertinentního jsme sobě my Čechové věru od vůdce kola polského nezasloužili. Na štěstí pro poměr obou národů víme, že dávno není vládní lokaj Jaworski tlu- močníkem mínění a citů převážné většiny pol- ského národa. Trváme, že to byla jeho »písen labutíe
Polák Jaworský Čecho
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 3. prosince. (Rozkol mes košutovci.) Na zakročení čestného předsedy strany neodvislosti Kolom. Thalya definitivní rozhodnutí o příštích osudech strany Košutovy
Košutův Praha
13 article
odročeno do pátku. Včera sošli se na důvěrnou poradu přívrženci Košutovi a na přímluvu Tha- lyovu upustili od úmyslu, založiti ihned novou stranu, rozhodnuvše se vyčkati, jaký bude vý- sledek nové porady celé strany, jež svolána na pátek. Poněvadž posl. Thaly nebyl přítomen v schůzi úterní, Košut vylíčil ještě jednou průběh minulé schůze, načež přistoupil k otázce, co se má státi nyní, Situace se zhoršila tím, že se po- kračuje v obstrukci a jest obava, že se vláda chopí násilných prostředků, aby provedla důkaz, že s nynějším parlamentem dále pracovati nelze. Rozpuštění parlamentu stalo by se pak nezbyt- ným. Přátelům Košutovým zbývají nyní jen dve možnosti: buď se sestoupiti v samostatnou stranu aneb od toho upustiti, ale míti se na po- zoru, aby nepadla na ně zodpovědnost, jestliže následkem násilného zakročení vlády vzniknou nebezpečné pro zemi precedence. Přátelé Košu- tovi musejí se tedy vystříci všeho, co by mohlo býti pro vládu záminkou, aby užila násilných prostřodků. Rozhodnutí o těchto dvou otázkách Košut ponechává shromáždění. Po krátké řeči posl. Komjátha, jenž klad důraz na to, aby Košut zůstal vůdcem strany. ujal se slova Kolom. Thaly, jenž poukázal na to, že úterní schůze nebyla ukončena a také hlasování o Košutově resoluci bylo bezvýsledné, poněvadž pro i proti byl stejný počet hlasů. Zvláště pak nestalo se žádné usnesení stran otá- zek národní a vojenské. Obstrukci má sice za nebezpečnou, ještě více však se obává rozkolu ve straně. Proto žádá přitomné, aby nečinili zatím nijakého rozhodnutí, něbrž aby se svolala ještě jedna schůze Strany neodvislosti a v té aby se porokovalo o tom, co se má díti dále. Po delší debatě přijat návrh Polonyův, aby Kolom.
Košut Košutův Koša Komjáth Polonyův Thala
14 article
Thaly svolal na pátek novou schůzi strany ne- odvislosti a té aby se předložil znova Košutův návrh s dodátkem, že strana, i když upustí o obstrukce, bude dále zápasiti za národní práva, jen že změní způsob zápasu. V kruzích přátel Košutových se soudí, že po novém objasnění věci veliká většina členů strany neodvislosti přistoupí na názor Košutův, tak že nesmířitelných zbude leda asi deset. Z Krakova, 2. prosince. (Bezgrámot- nost v Haliči.) Tyto dni prošly novinami výkazy ústřední statistické kanceláře o pomě- rech grámotnosti v Rakousku na základě po- sledního sčítání lidu. Při tom vyšlo opětně n jevo, že v Haliči, nepočítaje dětí do osmi let, jest dosud 1,380.736 osob neznalých čtení ani psaní, což činí 46% obyvatelstva po srážce dětí. „Nová Reforma“ uveřejňuje za té příležitosti řadu statl o příčinách temnoty lidu haličského a zastavuje se ovšem také na činnosti strany, konservativní která nejen že šíření osvěty mezí lidem nepod- porovala, nýbrž stavěla se mu přímo na odpor Pozoruhodna jest v tom vzhledě vzpomínka na činnost bývalého vůdce krakovských konserva- tivců Pavla Popela, kterýž ještě r. 1889 psal v „Czase“, že „nikdo nemá práva vnucovati lidu osvětu, že nucené vyučování je přečin! Vy- učování prý nesmí býti bezplatné a povinné vědy přírodní a literatura podkopávají pokoj lidu a zbavují jej milosti boží a života věčného!“ Dnes ovšem žádný konservativec již si netroufa napsati něco takového veřejně, ale že v duchu mnozí z nich dosud souhlasí s názory nebožtíka Pavla Popela, o tom není pochybnosti.
Košutův Pavel Popel Thala Krakov Halič Rakousko
15 article
Z Vídně, 2. prosince. (Na prospěch Dalmacie.) Ve Vídni utvořil se spolek „Dal- macije“, jehož účelem jest býti prostředníkem mezi dalmatskými výrobci a odběrateli s jedné a výrobci a odběrateli v jiných korunních zemích s druhé strany. Spolek zřizuje ve Vídni kancelář, která má býti prostředníkem pro dalmatský vý- voz i přívoz (hlavně pro prodej dalmatského vína) a mimo jiné bude poskytovati též pokyn a rady cestovatelům po Dalmacii Ze Zádru, 30. listopadu. (Papež a hla holská bohoslužba.) V minulých dnec moškali v Římě barský (černoliorský) aroibisku Milinovič a dubrovnický biskup Marcelič, mim jiné i v zájmu hlaholské bohoslužby na slovan- ském přímoři. Dle zpráv splitského „Jedinstva? arcibiskup Milinovič vrátil se z Říma celý roze- chvělý, ježto nynější papež nechce prý o hlahol- ské bohoslužbě ani slyšeti. V Římě jeví se prý nyní snaha otázku hlaholské bohoslužby přímo umlčeti. Doufajíť tam, že následkom řimského odporu počet duchovních, sloužících bohoslužby v jazyku staroslovanském, se znenáhla zmenšt tak, že bude po čase možno hlaholštinu z kato- lických chrámů na Přímoři vůbec odstraniti: Aby so však na hlaholskou bohoslužbu nezapomnělo, o to se již postarají chorvatšti katolíci na Pří- moří, kteří si nedají vzíti tuto vzácnou výsadu, jíž užívají po dlouhá staletí. Z Rěky, 3. prosince. (Nový guvorner. Místo hr. Szapara, jenž pro pokus podplacení posl. Papa byl nucen za vlády hr. Khuena-Héder vára vzdáti se úřadu guvernera města Rěky jmenován guvernerem bývalý ministr obchodu- Banffově kabinetě, baron Arnošt Daniel.
Papež Milinovič Marcelič Přímor Szapar Banffův Arnošt Daniel Vídeň Dalmacie Zádr Řím Papa Khuen Rěky
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 3 prosince. Obchodní smlouva Ruska s Němockem. Tyto dni byla z Německa do světa puštěn zpráva, že Rusko již Německu povolilo a při stoupilo na nové celné podmínky, které si Ně mecko diktuje, aby ještě víc opanovalo ruský trh a prodej ruských surovin v Německu učinil zhola nemožným. „Novoje Vremja“ uvádí tuto „příliš opti- mistickou“ zprávu na pravou míru. Vyjedná- vání Ruska s Německem bylo zahájeno v Petro- hradě v měsíci červenci t. r. Koncem červenc a počátkem srpna bylo vykonáno čtení pod- mínek smlouvy a prvé čtení tarifů. Na to bylo ve vyjedánávání pokračováno v měsíci říjnu v Berlíně. Při tomto berlínském vyjednávání stala se výměna myšlenek v otázce o veterinarných pravidlech a druhé čtení podmínek smlouvy, ale ke druhému čtení tarifů přistoupeno nebylo. Na to vyjednávání přerušeno a pokračováno bude zase v Petrohradě. Ze všeho toho vidno, že zprávy německých listů, jakoby vyjednáván o obchodní smlouvě Ruska s Německem značne bylo pokročilo povolností Ruska, docela neod- povídají skutečnému stavu věcí. Podstata vy jednávání vězí v celných sazbách. Jestliže ješte nepřistoupeno k druhému čtení tarifů, jest oči- vidno, že hlavní otázka dosud není úplně vy- jasněna. Uzavření smlouvy na z kladě nového německého tarifu jest nyní právě tak nemožno, j ak bylo nemožno tehdy, když řečeni tarifbyl oznám en.
Praha Rusko Německo Petra Berlín Petrohrad Novoj Vremja
17 article
Z dálného Východu. Zaznamenáváme, čeho se londýnské lisly dovídají o výroku ruského generála Vogaka v Pekinu, ač tomu nepřikládáme ani mnoho víry. ani mnoho váhy. Generálmajor Vogak přijel do Pekina n poradu s tamním ruským vyslancem. V Pekinu rozmlouval také s Juanšikajem, místokrálem čilijským, jemuž řekl, že Rusko Mandžurii už nikdy nevyklidí, protože ho stála již příliš mnoho peněz. Juanšikaj podotknul, že je tu ještě třet mocnost, která by se s takovým položením nikdy nespokojila. „Která?“ otázal se Vogak. „My- slíte Japan? To je protivník tak slabý, že by- chom jej sklátili jednou ranou. Co se týče Číny. jí nezbývá, než vyhověti požadavkům Ruska.“ Jestliže gen. Vogak skutečně tak se vy- jádřil, rozumíme tomu, že chtěl Číňana zastra- šiti, což není Rusům nesnadno, neboť před jed ním Rusem obyčejně utíká sto Číňanů. Jinak není zvykem ruských důstojníků podobným způ-
Vogak Juanšikaj Ruska Mandžurie Číňan Rus Ruse východ Peking Čína Rusko
18 article
V drobném prodeji
19 article
reaní čklo o s9b5 . . . a 2 e
20 article
odpolednl Ve nlialkšch na venkorě ranní šíslo. . . . . . . . 19h vapslední; . . . . . . Inseraty platí se hožově napřeu ředplacení a Jntorty přijímá s dl mnia- strace v Marianské ulici č. 3.
21 article
m nackázejí ze tež rt tiskárna a ezpedlce „Nárednich Lidte“, Eakeptv so novnaoe
Nárednich Lidte
22 article
sobom se ohvastati, a také jsmo nepozorovali, že by podceňovali Japan jako svého nepřitele. V Tokiu bývalý ministr orby Ojši, pro- cestovav Mandžurii, měl veřojnou přednášku o ní a energicky protestoval proti tomu, že Ru- sko stále více rozmnožuje tam své vojsko. Na- pověděl, že Japan přoruší s Ruskem jednání a žádati bude, aby zastavilo další posíláni vojska do Mandžurio; novyhov 1-li Rusko, mu- soji rozhodnouti zbra ně. To p. Ojši patrně zamlčel, ze Japonci Ru- sko nutí rozmnožovati v Mandžurii své po- sádky. Přece naproti tak bojovnému národu Rusko nezaloží si ruce a nebude čekat, až mu je sváže! Turecké porážky v Arabii. Nenadálá povolnost Vysoké Porty ve příčině makedonských reforem nevysvětluje se změnou přesvědčení, nýbrž nezdary, které potkávají Tu- recko v Arabii, kde musí potírati druhé, velkéa dlouholeté povstání. Z Jemenu docházejí zprávy, že turecká vojska utrpěla v nedlouhé době druhou těžkou porážku a Porta se bojí, aby obojí povstání tu- reckou říši nerozdrtilo jako dva žernovy. Proto na oko povoluje tam, kde je nebezpečí menší. Přijme-li rusko-rakouské reformy, oba státy bu- dou nuceny hájiti celistvost Turecka, jež je ko- nečně hlavním, oč Vysoké Portě jde. Duší arabského povstání je znamenitý šejeh Hamid Eddin, jehož vážnosť mezi Araby tak stoupla, že jej považují za kalifa (následníka Prorokova), čímž konkuruje s cařihradským sul- tanem o hlavenství islamského světa.
Ojša Japonec Hamid Arab Rusko Arabia Jemen Turecko
23 article
Povstání ještě se nerozšířilo na Hedžas, kde turečti správci: veliký šerif Aon-ul-Refik paša, hlavní gubernátor Achmet Ragib paša a hlavní arabští šejkové národ odírají, třeba pod zástěrou darů, jež každému vynášejí ročně 60.000 tur. liber (1,500.000 K.) Tyto dni k povstalcům se přidal arabský kmen Montefiků, zijící v Nedždě na západ od Bassory. Kmen ten je nezávislý a neplatí daní sultanovi. Turci mají za podněcovatelé všech povstáni proti sultanovi Anglii, jež sní o podčinění svému vlivu všech arabských kmenů, žijících mezi Ado- nem a Kuejtem podél západního, t. j. arabského břehu Perského zálivu. Čím více slábne Turecko, tím je podobnější pravdě, že dojdou uskutečnění plány tyto, nyní silně podporované indijským místokrálem Curzonem. Turecko již obětovalo mnoho millionů po- něz a mnoho tisíe hlav svých vojínův, aby se udrželo v Jemenu a Hedžasu. Ale blíží se oka- mžik, kdy mu bude nemožno další oběti při- nášeti. Na tu chvíli čeká Anglic, připravujíc na ni šejky kuejtského, barejnského, maskatského a adramantského, již jsou vesměs na její straně, protože nelituje zlata na bachšiš. Anglie počítá, že tím způsobem za nedlouho opanuje Ormuzdův průliv u vehodu do Per- ského zálivu a není pochyby, že už nyní má ve- liký vliv v těch končinách.
Achmet Ragib Turek Curzon Ormuzdův Hedžas Nedžda Anglie Ada perský záliv Turecko Jemen AonuliceRefik paša
24 article
Afféra Dreyfuzova.
Affér Dreyfuzův
25 article
Dobře z krůhů vládních informovaný pařiž- ský dopisovatel »Depéche de Toulouse« podává v obšírném článku podrobnosti o výsledku ankety ministerstva války, která je podkladem obnovení afféry Drevfusovy. Zjistilo se, že bordercau s po- známkami císaře německého nebylo zařaděno do soudních listin, že však tato falešná listina byla čtena. Anketa nabyla přesvědčení, že Černuski falešně vypovídal. Nejdůležitějším faktem, jež stačilo, aby řízení bylo obnoveno, je, že v pro- cesu v Rennes byla učiněna falešná svědectví. Rovněž byly prý soudcům předloženy dokumenty. nepravé a falšované. Jistý autentický dokument měl falešné datum, aby se zdálo, že vztahujese
Černuski Manche jít Toulouse Rennes
26 title
FEUILLETON.
27 article V „British Museum“
V „British Museum“ Podává Eug. Muška. Když jsem poprvé spatřil antický štít brit- ského musea londýnského v Great Russel Stree — byl jsem hodně zklamán. Budova podobal se velké kamenné obludě, která těžce a smutně rozložená uprostřed spícího Londýna. Bylo 11 hodin v noci, když od Holborn-Viaduktu ubí- ral jsem se poděl prostého zábradlí musejního do svého Ploarding-housu v Montague-Strect. Při skrovném osvětlení splývaly a ztrácely se obrysy ohromně budovy skoro docela ve tmě — jen štít a detaily plastické výzdoby v předu za- chycovaly trochu světla a vyrážely z temnoty. Když oko přivyklo tmě, bylo viděti i pěkný pro- stylos — řadu ionských sloupů, a také nízké schodiště, vedouci ze širokého nádvoří. Druhého dně, za jasné pohody, byl už po- hled veselejší. Ve hře slunečních paprsků do- stává nahnědlá facada budovy stříbřitou patinu — zdá se vám, jako byste stáli před zbytkém stavitelství antického. Tím spíše — rozhléd- nete-li se kolem po nízkých průčelích cihlových staveb okolních. Angličané jsou na své národní museum tak hrdi, jako Francouzové na svůj Louvre. Dovnitř lze se dostati teprve o desáté ho- dině. Na nádvoří a v kolonádě hromadí se zatím zástupy návštěvníků. Slyšíte tu snad všecky ja- zyky evropské: v sezóně prázdninové je British Museum tak říkajíc mezinárodním dostaveníč- kem. Aby vám ušla chvíle, kupujete si pře vchodem obsažného průvodce za 6 penny (60 h). V úvodu podána je historie ústavu i jeho cíl. Ohromné sbírky britského musea vznikly za- koupením bibliotéky a sbírek sira Sloana r. 1753. jež rozmnoženy rukopisnou sbírkou Harleyovou a Cottonevou a umístěny v paláci Bloomsbury staly se majetkem národním. Sbírky množily se rychle, budova brzo nestačila. Teprve v prvé
Angličan Francouz Harleyův Cottonevá Londýn Montague Louvre British muzeum Great Russel Holborn Bloomsbury
28 article
polovici minulého století vystavena nynější bu- dova dle plánů architektů bratři Smírke. Vstupné se neplatí. V jednoduchém vestibulu úřadník vás pro- pusti prostě do dalšich sálů. Jste v jiném světěl Kam oko pohlédne, dívá se na vás Minulost. Jakoby ve snu, ubíráte se jejími šlépějemi. Vanuti dechu zapadlých dob neopouští vás dříve. až zase vyjdete z ponurých komnat na čerstvý vzduch. Hned v levo od vchodu, v řadě komnat mra- morová poprsí a torsa shlížejí s podstaveů stěn — Caesar, Marcus Brutus, Augustus, sou- časné portréty a sochy všech mužů, kteří od konce republiky stáli v čele Říma. Celá slavná doba císařství na vás shlíží. Fysiognomie hlav, o nichž tolik jste čítali na školách, vrývají se vám hluboko v duši. Ovšem, portréty nejsou vesměs ryzl prací římskou. Po- cházejí z různých nalozišť, ani chronologicky ne- patří k sobě.
Smírke Caesar Brutus Augustus Řím
29 article
Rovněž tak je tomu i s ostatními památ- kami v prvém, druhém a třetím řecko-římském sále. Je tu postrá snůška skulptur nejrůznějších dob a nejrůznějších — a nejneznámějších mi- strů. Jste na rozpacích, co dříve obdivovati sochu Homéra anebo Diany, Apollona, Venuše, Sunony, Athěny, obrovskou hlavu Heraklea, spl- cího Endymiona, Mithru, několik soch Venuší anebo celé skupiny mramorových postav. Zd možno makavě rozlišovati původní řecké umění skulpturné, od pozdějšího imitačního římského. Nápadný je rozdíl v plastice portrétů: vidíte idealisující ráz řecké práce — a realism sošni- ctví římského! Bohatství skulptur a zbytků architektoni- ckých umístěno as v 5 velkých sálech. Největši z nich Elgin Room (Elginův sál), založen angli- ckým vyslancem v Cařihradě Elginem r. 1801. Obsahuje skulptury ze starého Pantheonuv Athěnách, přičítané Feidiovi, a jiné vykopávky. Obrovské metopy, hlavně z dorských staveb, ar- chitravy, anty, dorské i attické, řada hlavic dor
Diana Apollon Venuš Sunon Athit Héraklés Mithra Zdeněk Největša Elgin Room Elgin Pantheonuv Feidias Cařihrad Elginův sát
30 article
ských, stylobatů — mnohdy uchován celý kus stavby, uměle stmelený a doplněný. V celku pře- vládá řecká plastika daleko nad římskou. Kla sické skulptury přirozeně počínají dobou Peri- klovou, v niž s Feidiem o slávu dělil se Poly- kleitos z Argu, Alkamenes Skopas a Praxiteles. Aby obraz byl úplný, pořízeny pro museum obrovské sádrové odlitky oněch částí, které ne- mohly býti získány. Tak pořízen odlitek velkéhc vnějšího vlysu z athénského chrámu Theseova, odlitky mramorových skulptur z chrámu Diony- sova a pod. Ostatně chovány tu památky a vy- kopávky nejen z Athén, ale z celého kulturního okruhu řeckého a skoro ze všech ostrovů Kyklad- ských, z Kréty, ze Sporád a ze sovorních ostrovů Aegejských. Ze starých kolonisačních okrsků maloasijských nejvíce památek sebráno v Efesu. Chloubou tčchto sbírek jsou zbytky proslulého chrámu Diany Efesské, jež vykopal v l. 1869 až 1874 Wood. Nalezeny celé sloupy, hlavice, architravy, zbytky plastických výzdob z metop, socha Herma, torso Tritona, některé plastiky Praxitelovy aj. U sochy Demetřiny z Knidu (v Karil), při- čítané Praxitelovi, zastavil jsem se déle. Známé její vyobrazení prošlo všemi učebnicemí výtvar- ného umění. Jemný, měkký výraz ve tváři ideálně modelovaná hlava, šíj i tělo svědčí o vy- sokém umění starého mistra.
Feidias Pol Arga Alkamenes Skopás Praxiteles Theseův Diana Efesský Hermés Triton Praxitelův Demetřina Atény Kyklady Kréta Efes Knidos Karily Dion
31 article
Ve zvláštním sále chovány jsou zbytky mau solea halikarnasského z Malé Asie, jež staří čí- tali k sedmi divům světa. Zbytky byly nalezeny Newtonem v šedesátých létech minulého sto- letí. Dle popisu Pliniova stavba byla vysoká 42 m., a ukončena nahoře obrovskou sochou Mausola. Z toho „sedměho divu světa“ uchovaly se ovšem toliko sloupy, hlavice, vlysy reliefové, architravy, řimsy, několik soch Ivů, ženské torso a j. Ke Xanthu pojí se sál Nereidek, v němž umístěn zbytek sousoší Nereidek (části) nale- zené Fellowem: Šest Nereidek a zbytky dekora- tivního vlysu, zobrazujícího výjevy ze života válečného i občanského. Zběžným přehledem nelze ovšem ani z da leka naznačiti bohatství, jež tu nahroma děno. Zovrubnější prohlídce nestačil by den pro jediný pokoj!
Newton Pliniův Ivo Mausola
32 article
Vedle sálů řecko-římských táhnou se „ga- lerie“ assyrské, babylonské, egyptské. Památky tisíciletých kultur zde vstupují na oči. Egyptsk sfingy, okřídlení hlídači ze starého assyrského paláce chorsabadského, obelisky s egyptskými i assyrskými inskripcemi, řada soch, se ztrnulým a neživým výrazem, sochy králů různých dyna stií, ze dřeva i žuly — vše, jak by dnes zhoto veno. Z illuse vytrhují leda anglické nápisy. volající navštěvovatele do života z té společnost svědků, kteří pamatují mnohá tisiciletí. A nejen monumentální architektura a plastika! Nesty- číte se obdivovati starým freskám egyptským assyrským, drobným bibelotům vyvinutého umě- leckého řemesla z alabastru, mramoru, žuly skla, porcelánu, bronzu, zlata i stříbral Uměleckému průmyslu řeckému snad lépe řemeslu římskému a etrusskému věnováno ně- kolik sálů v prvém poschodí musea. Čtyři - lké prostory věnovány puze vásám řeckým a t.m- ským. Zde seřaděny všecky druhy: štíhlá am- forma lekythos, džbánovitá hydrie, oinochoc, starý kráter, štíhlý pokálek „lebes“, mísovitý „kantharos“ a kylix arybalos atd. Vše chrono- logicky srovnáno — od doby předmykonskéaž do poslední klassické. V sousední komnatě shromážděny jsou před- měty bronzové: svícny, třínožky, různé nádoby. zbraně, zrcadla, nářadí, bronzové drobnůstky. náramky, jehlice, zámky, klíče, nože atd., jako ve velkém krámě uměleckých výrobků průmy slových. Hned vedle je sál etrurských starožitnost Na prvý pohled poznáte jich samobytný ráz plastice, malbě i architektuře. Uprostřed umistěr je známý, často zobrazovaný etrurský sarkofág I drobná skulptura teracottová, sošky, vásy
Nesta
33 article
skřínky (cistae), malby miniaturní, poučují podnikavosti a dovednosti zaniklého národa. Oči již bolí od neustálého pozorování. Ale sbírkám jakoby ani konce nebylo. V několika sálech vedle, vzácné sbírky numismatické — od pra- věku až do konce století př. Kr. A dále oddělení šperků — jemná bijouterie, předměty zlaté a drahokamy. Sumu, jakou jen tato část represen- tuje, nelze snad ani odhadnouti! Teprve z těchto velkých i drobných svědků staré moci a blaho- bytu klassické kultury možno dohadovati se společenských poměrů vzdálených dob. Těžko tu věru ten který kus vzácných sbírek popiso- vati! Množství starých památek je obrovské, ne- přehledně.
34 article
Prohlidkou řeckých a římských předměto umělecko-průmyslových — končíme svoji ná- vštěvu. Jen zběžnému projití celého musea ne- stačil by celý den. Uloženy tu ještě velkolepé poklady a památky kultur: čínské, japonské, americké (mexické a texacké) — obrovské sbírky othnografické, bibliografické a rukopisné. Vše tak účelně sostaveno, že návštěvník mimoděk postupuje chronologicky. Ze sálů starých kultu západoasijských, assyrské, babylonské a semitské vůbec, kráčíme do sálu se zbytky kultury egypt- ské — odtud do sféry umění řeckého a řím- ského, pak do oblasti východoasijské kultury čín- ské a japonské — a, naposledy přicházíme k pa- mátkám domácím. Při každém kroku šíři se poznání. Jediný pohled na shledaný originál vysvětlí mnoho, co jsme si nedovedli z četby ani představiti. Pro- cházka museem přesvědčuje o vzdělávací síle názoru. Samo Britské museum je velkou origi- nální školou: bez učitelů. Tušení minulosti lid- stva vlévá se návštěvníku takřka se všech stran do duše. Vycházíte z musea jiní — než jste vešli. Octnuvše se opět v šumných, ale špinavých ulicích Londýna — chápete, jak daleko, velice daleko jest v mnohých směrech kultura Přítom- nosti, za onou mrtvou, ale věčně krásnou kul- turou Minulostil
Londýn Přítom