Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

4. prosince 1903. „ Číslo 331.

4 article

ke Dreyfusovi, s nímž však neměl co činiti ve skutečnosti. Ve vládním časopise »Politique colonialee se praví, že archivář Gribelin doznal, že některé listiny řalšoval s plukovníkem Henryem, na jeho rozkaz. Mezi falešnými papíry je též dopis vojen- ského attaché německého s nepravým datem. Gribelin se háji tím, že jednal jako vojenský podřízený a že nemohl znáti dosah svého činu. Dále bylo prý objeveno, že jistý general, jsoue dosud v aktivní službě, zprostředkoval peněžní odměny a podpory svědkům, vypovídajícím ve smyslu generálního štábu. Redaktor »Liberté« měl rozmluvu se slavným románopiscem a nacionalistickým politikem Mori- cem Barrsem o Dreyfusovi. Barrěs je důkladně obeznámen s afférou, již sledoval od degradace kapitána až k procesu v Rennes. Je přesvědčen, že akce obnovení afféry je podniknuta bez pod nětu Dreyfusa, který je bezcharakterní člověk, jemuž záleží jen na tom, aby žil v pohodlném ústraní a aby nebyl znepokojován. Nejedná se mu o »ideu«. Činí dojem nesympatický. V afféře byl Dreyfus jen záminkou politické agitace. Jak- mile byl propušlěn na svobodu, slaral se o zužit- kování své historie a vydělal 200.000 fr. za své »memoiry«. Barrěs tvrdí, že Dreyfus je záhadná povaha, chladný a lhostejný člověk, jemuž jsou vzdáleny francouzské pojmy o hrdosti a noblesse. Barrs pronesl následující hypothesu: »Jsem jist, že Dreyfus spáchaí zločin, ale ví, že nemůže býti dokázán, leč za cenu, porušení mezinárod- ních konvencí, čímž by na Francii byla uvalena katastrofa. Mohl podati tento důkaz, jenž by mě však za následek válku. Mlčel a proto pokládá se za hrdinu. Očekával však spásu od generála Boisdeffra, který věděl vše ch n o.«

Dreyfus Gribelin Henry Libertý Barrs Boisdeffr Mori Rennes Francie

5 article

Politická debatta v italském parlamentu. Poslanecká sněmovna italská debattovala včera o včerejším programním prohlášení nového ministerského předsedy Giolitta, jež jsme byli již v listu svém zevrubně sdělili. Debattu zahájil Chimienti, jenž projevil naději, že vláda netoliko obchodní smlouvy uzavře, nýbrž že také do koná opevnění na hranici vých o dní rozuměj: na hranici rakouské. Řečník žádal za zavedení listinového skrutinia a za diety pro zástupce lidu. Barzilai vykládá důvody, proč republikáni hlasovati budou proti vládě. Giolitti praví řečník, opírá politiku svou ne o cnosti nýbrž o slabůstky lidské. To vysvětluje jeho omyly a odpory. Když jeho vyjednávání se so- cialisty se zmařilo, měl odstoupiti. Ani tragický skon Rosanův nevyléčil ho z jeho omylů. Jeho program nelze potírati, ale také ne váž ně pojímati. Jeho vládě nedostává se, nehledě k uznané autoritě Luzzaltově, pevné páteře. Mi nistr vnějších věcí jest mužem, jemuž bylo by možno svěřiti leda porlefeuille orby, muž, jenž bude mluviti moudře, jenž nemá ale naprosto způsobilosti zastupovati zemi v politice světové. Republikáni — končí Borzilai — dali se dost dlouho klamati zvučnými slovy o svobodě To jest nyní u konce.

Chimienti Giolitti poslanecký sněmovna

6 article

Socialista Bissoloti břitce doráží na Giolitta. Jinak vyslovuje se však též proti irre- dentistickým projevům, řka, že ve vysokých kru- zích spekulují prý na přepjatost mládeže, aby zemi k válee strhla. Řečník nebyl s to věty té dokončiti, tak veliký hlomoz rozpoutala slova jeho. Ministru Tittonovi vytýká řečník, že pre fekt jeho v Neapoli podporoval všemožně ka- morru a její hlavu, bývalého poslance Casala- Připomíná pak i krach ústavu »Credito mobi- liare«, v němž Tittoni seděl. »Ovšem — končí Bissoloti — soudy Tittona osvobodily, ale po- divné jest přece, že ministrem vnějších věcí jme- nován byl muž, který zapleten byl do krachu bankovního a to právě do krachu, v němž ci- zina utrpěvši škodu, o něm jen pošklebky pro nás měla.« Ministr Tittoni praví, že kamorry neto- liko nepodporoval, nýbrž že on to byl, jenž vy- šetřujícího komisaře Sorela do Neapole povolal. Dovolává se svědectví přítomných poslanců nen- polských a končí: » Jedinou neshodou mezi so- cialními demokraty a mnou bylo tehdy, že on pokládali zkázu za neodvratnou, nebude-li měst ské zastupitelstvo vydáno jim, kdežto já byl názoru opačného.« (Hlasy z některých lavice Pravda !) Rokování další bylo potom odročeno na dnešek.

Titton Casal Tittoni Sorel Neapol

7 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna- Schůze 232. Z Vídně, 3. prosince. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Po sodmihodinné schůzi v prvé části malé a chabé, ve druhé pohnuté, ba bouřlivé při hla- sování dle jmen, pochována pilnost návrhu dra. Ladislava Dvořáka na omezení § 14. ústavy 130 hlasy proti 75. Timto votem odepřena mu pil- nost a s návrhem naloží se jako prostým. Do 3. hod. odpol, v zasedací síni bylo pusto. mrtvo. Hlasy tlumeny jako v síni, ve které lež těžce nemocný. Sedadla byla prázdna. Zůstali na svých místech jen ti, kdo byli přihlášení ke slovu, tak že několik diváků v ložíeh, mezi nimiž byl také korunní prine dánský, měli dojem, jakoby se schůze ještě nekonala. Kolem presidia stál malý hlouček, provázející četbu interpellací. Na lavicích ministerských seděl ministr Giova- nelli, pohřížen v četbu soukromých listů, dr Pientak, zahloubán do protokolu a dr. Wittek, hledě se stoickým klidem do prázdna. O 3. hodině dokončil zástupce V. kurie kladenské svou řeč pro pilnost návrhu dra. Dvo řáka. Osmery dvéře, vedoucí z kůloárů, se ote vřely, poslanci hrnuli se do zasedací síně. Tam po dařilo ce p. Jaworskému výpadem protičeským způsobiti velký rozruch. Předseda kola polského dostalse ke slovu po Všeněmci dru. Bareutherovi, který s velkou emfasí prohlásil, že budou jeho přátelé hlasovati pro pilnost českého návrhu. Pan Ja- worský kdysi důrazně podotkl, že, mluví-li předseda kola polského, jest to stejně, jakoby mluvil klub celý. Podle toho, opakujeme, jedině podle toho můžeme posuzovati dnešní jeho čin nikoliv podle hovorů kuloárních. Panu Jaworskému zalíbilo se posuzovat české řeči a českou taktiku i nazval ji narážkou srozumitelnou — a Němci také pochopenou — justamentem. Pan Jaworský opovážil se tedy —

Dvořák doktor Wittek Bareuther Jaworský Vídeň doktor Pientak poslanecký sněmovna

8 article

podle špatného vzoru dra. Körbra — censurovati jednání poslanců českých a udělovati jim důtky. Proti této troufalé osobivosti musíme protesto- vati co nejrozhodněji, ne pouze proto, že jest svévolným a zločinným porušováním česko-pol- ské vzájemnosti, kteráž existuje přes opětné hříchy p. Jaworským na ní spáchané, v par- lamentě i mimo něj, ale také proto, že jest bez- důvodným, bezpříčinným a hrubým přečinem proti povinnostem, které má polská de- legace vůči české. Nikdy žádný poslanec český nedopustil se takové nešetrnosti a takové bez- ohlednosti, k jaké strhnouti se dal a snížil se velmožný senior polského klubu. Naopak pro všechny, i dalekosáhlé věci polské našinci nejen blasovali, nýbrž také mluvili, nemluvě ani o četných lokálních dráhách pro království halič- ské, proti kterým zahájili Němci krajní odpor a které povolily toliko hlasy českých poslanců, ochotných přispěti ke hmotné zvolebě vzpome- nutého království.

Jaworský Němec

9 article

Takové služby a důkazy skutečné vespol nosti zavazují tím více, že Čechové ukládali si největší reservu ve věcech, ve kterých Poláci ke svým krajanům ruským, jim počtem rovným, neosvědčují se snášelivý mi. Na p. Jaworského, který má sto příčin mlčeti o Češich, nechce-li mluviti pro, a jenž má neomluvitelnou smělost kaceřovati je a mluviti o justamentu jejich, na pana Jaworského a jeho přátele polské rádi bychom se podívali, kdyby nějaký německý násilník za pomoci českého byrokrata vzal jim vniterní polštinu, jako ně- mecký byrokrat vzal vniterní češtinu nám za pomoci polského byrokrata. A přece naše vni- terní čeština byla jen rovnoprávnou vniterní němčině, polština vniterní však nemá korroálu ve vniterní ruštině. A tolikéž bychom rádi byli viděli, co by polský klub byl řekl, kdyby se našel chef cislajtanské vlády, jenž by byl de- kretoval, že Poláci, kterých jest v Haliči 3 mill. smějí míti své university v Krakově a ve Lvově dají-li Rusové, stejně s nimi početni napřed k tomu svůj souhlas. Kdo sám nezkusil, neví a necht nemluví. Proto, ať p. Jaworský jest pěkně zticha, kde jde o věci, pro které nema citu a porozumě ní. Ať nepřicházi se nám s omluvou nebo ná- mitkou, že posl. Jaworský mluvil jen za svou osobu, polský klub že nesdílí jeho názory, jeho výroky a jeho stanovisko. To se řeklo také, když p. Jaworský propůjčil se p. Körbrovi a činitelům mimoparlamentním a rozbil majoritu pravice. P. Jaworského tenkráte nikdo nedesavouoval. ani p. hr. Dzieduszycki, a vzdor adrese r. 1897. ani klub, ani polská veřojnost. Dokud nyní ne- bude způsobem zcela očividným ukázáno. že Jaworského dnešní debut byl jen jeho vlastní výkon, dokud ostatní Poláci ho neosamolí, zů- stává pro nás dnešní čin p. Jaworského činem polské delegace na říšské radě.

Čecho Polák Jaworský jítkretovat Rus Körbr P Jaworský Halič Krakov Lvov

10 article

Posl. dr. Ryba a dr. Lad. Dvořák obrněnými polemikami dali mu odpověď. Polemikami, ve kterých vedle hněvu zněly trpkost a žal nad tím. že byl to Polák a Slovan, jenž do českých řad metal otrávené oštěpy. Jak poslanec za měst- skou skupinu třeboňskou, tak i poslanoc za sku- pinu píseckou velice pěknými a ráznými projevy pojodnali zároveň o sítuaci politické a nezbyt- nosti odboje českého, jehož účelem jest resti- tuce práva, násilně uloupeného, rozbiti veta ně- meckého a zajistění volného vývoje národů ra- kouských. Mezi drem. Rybou a drem. Heroldem na jedné straně a drom. Mengrem na straně druhé vedena byla jako dohra k boji o § 14. malá potyčka, ze které vyšlo na jevo, že jest nejen zlomyslným a jedovatým, ale také nevě- domcem a že o jazykových poměrech a výnosech více noví, nežli p. dr. Lueger a prine Alois Liechtenstein, který vašemu parlamentnímu zpravodaji před 6 léty si stěžoval, že polský hr. Badeni donucuje Němce vypovídati před soudem v království českém česky. Jen malou zmínku ještě o sociálních demo- kratech. Při hlasování o pilnosti ná- vrhu dra. Dvořáka — vyšli. Na popud posl. Pernerstorfera a po jeho řeči, stejně ome- zené jako neomalené. V takové věci strana so- ciálně-demokratická, zahrávající si na krajně- opposíční, nesmí se dáti na útěk. Pan Perners- torfer, tento nepolepšitelný Všeněmec a za- rytý nepřítel všeho, co jest české, připravil své straně již — připomínáme jen volby r. 1900 na půdě království českého — mnohé a po- vážlivé ztráty. Tento výtečník přivede jmenova- nou stranu ještě ke mnohým a citolným ztrátám nebude-li mu v čas vyrváno žezlo.

Posl doktor Ryba Lada Dvořák Polák Herold Lueger Liechtenstein Baden Němec Perners Slovan

11 article

Z Vídně, 3. prosince. (Č.-B.) Předseda hr. Vetter zabajuje schůzi o 11. hod 20 min. Posl. Holanský a soudr. podávají pilný návrh na zmírnění nouze, způsobené živelními pohromami v obci Zalší v okr. třeboňském. Na to čtou se doslovně do 1.15 hod. odpoledn došlé spisy. Dotazy podali: posl. Březnovský a sp. po zlořádech v účetním odboru vrchního zem ského soudu u vrch. státního zastupitelstva v Praze — Hybeš a spol. po chování se okr. hejtmanstv pízeňského k plzeňskému spolku pro spolkový dům Ellenbogen a spol. po nastávajícím jmenování rady v. z. s. Zierhofera dvorním radou a předsedou krajského soudu sučavského; — Fres! a sp. p upravení poměru diurnistů při státních dráhách nakládání s obyvatelstvem politického okresu kralo- vického katechetou Červinkou a okr. hejtmanem May- dlem; — bar. Pražák a sp. stran povolení výhod při jízdě pro nemocné členy okr. nem. pokladen při jejich jízdách k lékaři v nemocnicích; — poslane Stein a spol. po odporujícím si líčení o návštěvě posl. Fresla v bělehradském konaku. Táže se před- sedy ministerstva, je-li ochoten dáti zjistiti diploma- ticky pravdivý stav věcí v Bůlehradě.

Vetter Posl Březnovská Hybeš Červinka May Stein Fresl Vídeň Zalší Praha Pražák

12 article

Proti tomuto dotazu obrátil se posl. Fresl v dotazu k předsedovi a pravil: Máme zákon z roku 1873 o přímých volbách, dle něhož mandát může býti vykonáván jen rozumným člověkem. Poněvadž . Štein vytáhl věc dávno odbytou, při níž jedná s. napřed o zlaté hodinky, potom o zlaté olůvko. pak o třísky z podlahy a žádá, by v té příčině ra- kouská vláda dorozuměla se s vládou srbskou, musím se předsedy tázati, neposlal-li by posl. Steina na pozorovací stanici. Předseda hr. Vetter odnímá posl. Freslovi slovo a lituje, že neučinil tak již dříve. Sněmovna rokuje dále o pilném návrhu posl. dra. Dvořáka na zrušení čl. 1/4. sl. z. z.

Štein Vetter Fresl Dvořák

13 article

Posl. Choc mluvil za pochvaly svých přátel a do 3.15 hod. odpol. Posl. Kalhrein prohlašuje, že se svými přátel bude hlasovati proti pilnosti, protože v té věci je na jednacím pořadu zpráva ústavního výboru a protože byl podán k maření parlamentní činnosti, čemuž sluší opříti se v zájmu lidu vší mocí. Posl. Bareuther praví, že Všeněmci by rádi, aby § 14. byl už jednou popraven a proto jim je vhod všecko, co vede k tomuto cíli. Proč nesplnil mini- sterský předseda slib, daný v trůnní řeči o reformě § 14.? Hrozí nebezpečí, že vyrovnání provede s

Posl

14 article

za § 14. a proto je nejsvětější povinností parlamentu aby zbavil se vleklé choroby, jež ničí veškeré naše ústavní žití. Bývalo by nejmoudřejším, kdyby ob- strukčníci byli pustili na jednací pořad výborovou zprávu o čl. 14. a zatímný rozpočet. Litujeme, žese tak nestalo. Na jedné straně mluviti proti zatímnému rozpočtu, na druhé proti výborovému návrhu. My — praví řečník — budeme hlasovati pro pilnost tohoto návrhu z důslednosti, arci s předpokladem, že v pří padě uznání pilnosti budeme moci navrhnouti změnu ve smyslu výborového návrhu. (Souhlas.) Jinak pro nás pilnost ceny nemá. (Pochvala mezi Všeněmci. Posl. ryt. Jaworski poukazuje na nedělnost sně“ movny a praví, že kdo to myslí s parlamentarismem do opravdy, musí se proto rozhořčiti. Kdyby poslanee přišel mezi své voliče v době mezi odročením opětným svoláním parlamentu a chtěl podávati zprávu o činnosti v této částí zasedání, nezáviděl by mu to, neboť kdyby se ho plali, co se za ten čas udělalo, musil by odpověděti: Nic, zhola nic! V tomto stenografickém protokole obsaženy jsou velmi krásné řeči, které byly po 2 neděle mluveny ve sněmovně o prohlášení vlády. Též je tam velká řeč — ovšem nemohla býti otisknuta, protože ne- mohla býti ani náležitě slyšena, aniž jí mohlo býti rozuměno — řeč poslance dra. Baxy. (Souhlas na levici.)

Posl Jaworský Baxa

15 article Poslanec Choc: Jako Slovan neměl byste tak

Poslanec Choc: Jako Slovan neměl byste tak mluviti. Posl. ryt. Jaworski: Mluvím, jak to myslím. Posl. Choc: Tak by nemě! Slovan mluvili ! (Odpo na levici a hlasy: ticho.) Posl. ryt. Jaworski: Tedy, krásně řeči jsou ob- saženy v protokolu a ubozí voličové mohou o vá- nočních svátcích stenografický protokol čísti a utvoří si obraz parlamentní akce. (Pochvala.) Drastickým potvrzením toho, co jsem řekl, je událost, která se včera odehrála. Včerejší schůze trvala nepřetržitě hodin. První část byla vyplněna zdlouhavým čte- ním spisů, druhá řečí, která nemohla býti ani náležitě slyšena, ani jí nemohlo býti roz uměno .. Posl. Choc: Co vám po tom? (Odpor na levie a hlasy u Poláků: mlčte.) Posl. Choe (obrácen k Polákům): To jste slo vanský národ? Styďte sel Předseda hr. Veltez: Volám p. poslance Choc k pořádku.

Choc Posl Ted Polák Slovan

16 article

Poslanec Choc: To je centralistický živel, ti podporsjí každou vládu, t budou každé vládě sloužiti. Páni, měli byste se stydět! (Hlučný odpor a různé výkřiky na lavicích polských a nepokoj.) Posl. Choc (k Němcům): Teď jste, páni z levice, spokojeni, to rád věřím. Poslanec Jaworski měl k vám řeč, kterou jste mu nadiktovali. Hanba, hanba, skandál! Posl. Jaworski: A uváží-li se, co se za ten čas provésti mohlo a pomyslí-li se jen na výlohy, s tím spojené, žasnu, jak mohlo se spustíti se zřetele, co je hlavní povinností poslaneckou. Mnoho předloh, jako o přípřežích, čeká na vyřízení. Půjde-li to tak dále, ztratíme všechen styk s obyvatelstvem. Při stanovení jednacího pořadu příští schůze navrhne. aby se dala předloha o vojenských přípřežích na jednací pořad. Zatracuje vše, co překáží obnovení politické práce, také nynější pilný návrh. On se svými soudruhy bude hlasovati proti pilnosti. (Hlučná pochvala.) K návrhu posl. Steinwendra rokování uza- vírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci Ryba (pro) a Pernerstorfer (contra).

Choc Posl Němec Jaworský Pernerstorfer

17 article

Posl. dr. Ryba: Musím především zadost učiniti smutné povinnosti a odmítnouti výklady vůdce pol- ského klubu co nejrozhodněji. Nepotřebujeme od ni- koho poučení o své taktice, kterou pokládáme pro svou politiku záhodnou. Kdo sedí při vrchovaté ta- buli, tomu je ovšem snadno hlásat jinému mírnost (Souhlas u Čechů). Kdo však zkusil, co jsme my zkusili v dějinách Rakouska, nabude smýšlení jiného Tu není divu, nejeví-li se v obsahu toho, co činíme zrovna mírnost. Politiku justamentovou a jankovitou my neprovozujeme, není také vhodná. Čeho se domáháme, je jen naše právo. (Pochvala Čechů.) § 14. je atavistickým přebytkem ab- solutismu, jest Kainovým znamením na čele moderní ústavnosti, jest to individuum pověsti velm špatné. Schmerling nedbal práv parlamentu. Všechny pokusy přiměti ho k uznávání jeho práv byly marny Provozoval tehdejším § 13., nyní 14. neplechy. Proto byl opatřen změnou, ale přes to vláda zneužívá toho proti právům parlamentu. Parlament posílá do- mů a rdousí takto ústavnost. Jsou také státy, které ve svých ústavách nemají podobného paragrafu a také u nás nebyla by jeho neexistence zrovna neštěstím. Co možno vše provést tímto § uvidíme ve dnech nejbližších. Vlada povol sobě samé sumu přes 1 a půl milliardy korun.

Posl doktor Ryba Čecho Kainův Schmerling Vlad Rakousko

18 article

Schválí se tímto § státní smlouvy, které mají pro hospodářský vývoj dosah velmi veliký, jehož ná sledky ponesou rakouští národové 10 let. Obstrukce a § 14. jsou příbuzny. Není pravda, že žijeme ve státě ústavním. U nás naopak jest t. zv. bismarkov- ský system smíšený, který nerozeznává přesně mezi exekutivou a legislativou. Parlament může dělati jen to, co vládě jest příjemné. (Souhlas Čechů.) Náš par. lamentarism za takových poměrů neuzdraví se ani bude-li obstrukce zastavena. Naše obstrukce má zcela jiný ráz než německá již proto, že příčiny jsou zcela jiné. V posledních letech byl spáchán na nás zločin který v moderních státech páše se jen na národech kteří podlehli v nešťastné revoluci. Ale my bojujeme jen za to, za co bojovali již naši oteové přes půl století. Náš jazyk je ve vlastech našich stlačen vedle německého na idiom podřízený. Jako nejpokročilejší kulturou národ slovanský jsme my proti celé řadě národů, již ani počtem ani kulturou s námi se mě řiti nemohou, vrženi zpět. Byli jsme oloupeni o své právo, jakého požívají i Ilalové v Cislajtánii a Chor- vaté v Zalitavsku. Chováním se stran levice ústavnímu principu byla zasazen rána smrtelná a dnešní náš ústavní život z nt krvácí. (Souhlas u Čechů.) Poslanec dr. Kramář: Na levici se provozuje ju- stament.

Čecho doktor Kramář Cislajtánie Chor Zalitavsko

19 article

Poslanec dr. Ryba: Sáhli jsme k obstrukci. Ne- mám velké sympate pro ni, ale situace naše jí vy žaduje. Jest však podstatný rozdíl mezi zoufalou obranou nejsvětějších práv národa a mezi obstruke frivolnou. Německá obstrukce byla největší lehko vážností, jaká v parlamentě a ústavním životě mohla se kdy vyskytnouti. Není mnoho poslanců v této sněmovně, kteří by věděli, co bylo v jazyko- vých výnosech, kteří by je byli pročtli. Důkazem toho je pán z levice, člověk, ke kterému hledělo se jako ke kočovnému skladišti politických učeností, ke člověku, který pohltil všechny státoprávní spisy a politickou literaturu má v malíčku. Sám pan dr. Menger jazykových výnosů nečetl. (Slyšte! Slyštel) Jací jsou to politikové, kteří stát ženou do zoufalství a nečetli ani toho, co uvádějí jako důvod svého obstrukčního postupu! (Souhlas u Čechů.) Z toho vidno, jak vážné jsou motivy, ze kterých jedná levice. Má-li býti § 14. vymýtěn z ústavy, musí být napřed vymýtěna obstrukce. To jest první zatímní prostředek k ozdravění parlamentarismu. My sku- tečně — tato slova adresuji výslovně na rylíře Ja- worského — nezahájili jsme taktiku svoji z nerozumu.

doktor Ryba Menger Čecho

20 article

Ba naopak, tři léta čekali jsme, než jsme tasili zbraň ostrou, kterou bojujeme nyní. Myslíme to vážně s bojem svým a nepovolíme, dokud nebude dána záruka, že zachová se stát k nám aspoň tak, jako k národům jiným. Není v dějinách příkladu, aby národ, mající takové dějiny, spokojil se právy tal nepatrnými jako my. Nechceme, pánové na levici. nic, než co máte vy. Máteli naději, že na- stane unás vývoj zpětný, buďte pře- svědčeni, že spekulace je lichou. Česla k takovému úpadku je nám zahrazena vlastními dě- jinami. (Hlučný potlesk. Řečníku se gratuluje.) Posl. Pernerstorfer prohlašuje, že sociálně- demo kratická frakce bude hlasovati proti pilnosti návrhu ne snad že by chtěla ubiti českou obstrukci, ale proto, že Čechové demonstrují se svými pilnými ná- vrhy, neboť jinak by je byli odvolali ve prospěch zprávy ústavního výboru, jež je na jednacím pořadu. My jsme — praví — úhlavní nepřátelé § 14.a chceme, aby byl úplně změněn, nejsme však pro žerty a tím je pílný návrh posl. Dvořáka. Pochy- bujeme, že tento parlament vybředne z nynějších poměrů. Vyčítá Čechům politickou frivolnost, protože na jedné straně útočí na § 14., na druhé straně žá- dají, aby jejich požadavky byly splněny týmž člán kem. (Pochvala mezi sociálními demokraty.) Posl. Choc (k věcné poznámce): Pan Jaworsk ve svých výrocích o naší politice a našem postupu dovolil si kritiku, proti které musíme my, slovanské strany, protestovati. Takovouto kritiku nestrpíme.

Posl Čecho Dvořák Poch Choc Jaworsk

21 article

Dr. Baza: Nemluvil zajisté jménem polského národa. Posl. Choc: Dovídám se právě z polského klubu že není tento srozuměn s touto kritikou p. Jawor- ského a že p. Jaworský překročil meze kritiky, která byla smluvena v polském klubu a že takovým způ- sobem sám porušii v této sněmovně solidaritu slo- vanských stran. Prosím Poláky, aby zde jednou morálně zakročili proti svému předsedovi. (Hilučná pochvala u národních sociálů.) Posl. dr. Dvořák: Náš návrh nemá původ tak- tický. Již od roku 1897 nejčelnější mužové četných stran v télo sněmovně vyslovili se proti zneužívání 8 14. Když bylo usneseno, že zpráva ústavního vý- boru ve přícině zrušení 8 14. bude dána na jednac pořad jako nejbližší předmět, byli jsme ihned ochotni všechny své pilné návrhy odložiti, aby tato zpráva vyřídila se co nejdříve. (Hlučný souhlas.) Posl. dr. Pacák: Jen dr. Kathrein dělal oblíže se svým návrhem (na neprodlené projednání zatím- ního rozpočtu). Posl. dr. Dvořák (pokračuje): Nebylo nám však možno tento úmysl učiniti skutkem. Protože řečník přede mnou (Jaworski) není po té stránce dostalečně informován, musím konstatovati, že dr. Kathrein to byl, který zabránil projednání návrhu výboru ústav- ního. Nebylo to tudíž jinak možno, nežli pilným návrhem naším.

Baza Posl Jawor Jaworský Polák doktor Dvořák Pacák Kathrein

22 article

Jest mi velice nepříjemné, že musím polemiso- vati s velectěným předsedou kola polského. Myslím, že jeho výrok jest jen osobní, neboť nemyslím, že by polský kub zmocnil svého předsedu ku prohlá- šení jeho ve všech částech. My, kteří jsme rádi pod- porovali vždy loyálně politiku polského klubu, ne- zasluhovali jsme si snad oněch slov, kterých pan Jaworski vůbec snad neměl užiti. Musím upřímně litovali, že pan Jaworski dal se strhnouti ke slovu justamentu. Provozoval-li někdo ve sněmovuě polítiku justamentů, nebyli jsme to my. Nejsem tak dlouho ve sněmovně jako pan Jaworski, který již proto by mohl věděti, v čem spočívá jádro nynější situacea co překáží volnému vývoji státu. Není to naše ob- strukce, jest to nebezpočí obstrukce německé. Není pravda a neshoduje se se skutečností, mluviti jen o zákoně ve příčině náhrady za vojenskou přípřež. Dnes jest celý státní organism skutečně chorýa trvá-li nemoc nějakého organismu již několik let, jest třeba vypátrati původ této nemoci. Příčinou jeji pak jest, že nám bylo naše právo vzato a že vze- příti se musíme bujnosti stran, které ohrožují dnes volný vývoj státní. Kdo chce uzdraviti organism. musí sáhnouti k opatřením energickým. My nechceme dosáhnouti obstrukcí ničeho jiného, leč spasného činu pro stát i blaho všech národů neněmeckých. Ne- chceme jen živořiti, nýbrž chceme žíti a volně dýchati. Chtěl-li pan Jaworski narážeti na řeč hr. Dzie- duszyckého, slova tohoto poslance vztahovala se na justamentní politiku německou, ale nikoliv na poli- tiku, kterou provozuje strana naše. Němečtí poslanci nezůstavili o tom žádné pochyby, že kdyby zřídila se česká universita na Moravě, zahájena bude ně- meeká obstrukce. To jest, pane Jaworski, politika justamentní a tu, doufám, myslil hr. Dzieduszycki.

Jaworský český univerzita na Morava

23 article

Justamentní politika jest ona, která praví: Nevyvi- nuly-li se věci podle našeho mínění a dle našich přání, ať raději zastaví se všechno, a která praví: »Rakousko musí býti německým, anebo ať přestane vůbec existovati.« To jest justamentní politika musím l tovati, že hlava tak šedivá mohla proti nám pronésti takové slovo ve chvíli, ve které nalezáme se ve vážném boji, ve které bojujeme nejen pro sebe, nýbrž také pro polské zájmy a pro zájmy všech nenémeckých národů rakouských. (Hlučný souhlas.) Posl. dr. Monger hlásí se ke slovu. (Bouřlivé hlasy u Všeněmců: To nedovolíme, to jest proti jednacímu řádu.) — Předseda praví, že tak dělo se doposud vždycky a udíli slovo dru. Mengrovi. Posl. dr. Menger: Pan dr. Ryba mi vyčítal, že jsem nečetl jazykové výnosy. Já jsem tvrdil, ž Němci byli jazykovými výnosy Badenovými vylou- čeni z převážné většiny soudcovských míst své užší vlasti, Čech. Není žádné pochyby, že učiní li nějaký český advokát české podání u soudu v krajině čistě německé, musí se dáti nejen vyřízení jazykem če- ským, nýbrž také porada a návrh v senátě musí se stati jazykem českým v krajině čistě německé.

Posl doktor Monger Menger Ryba Němec Badenův Čo Rakousko

24 article

Posl dr. Kramář: O tom nikdo nepochybuje, to bylo již také dle nařízení Stremayrových. Posl. dr. Menger: To není pravda, to nebylo podle nařízení Stremayrových. (Odpor.) O tom možno míti různý úsudek. Posl. dr. Kramář: O určítém nařízení ne- může míti nikdo různý soud. Posl. dr. Menger: Vidím v tom těžké poškození Němců. Nařízení Badenova byla prostě neuskutečni- telna. České návrhy a české porady při soudním řízení v krajině ryze německé na základě pouhého podání — jsou neuskutečnitelny. (Odpor.) Posl. dr. Herold (k věcné poznámce): Jest třeba, bych opravil dra. Mengra. On stěžoval si na to, že dle Badenových výnosů jednotlivé podání musí býti projednáváno jazykem, ve kterém bylo učiněno a prohlásil, že jest to citelné poškozování Němců.

doktor Kramář Stremayrový Posl Menger Němec Badenův Herold

25 article

Má-li se dnes před německým krajským soudem v Chebu na základě výnosu jazykového, vydaného Stremayerem, konati líčení o českém podání, tož následuje z toho, že soudcové jsou mocni tohoto jazyka a pro interní poradu nemůže vzejíti z toho žádná škoda, užívá-li se při ní také jazyka českého. Je-li poškozením Němců, že i české podání ve vni- terní službě jednati se má česky, pak jest citelným poškozením práv jazyka českého, jedná-li se o če- ských podáních ve vniterní službě jen německy. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Menger: Opravuji věcně, že nařízení podle kterého o podání, které učiniti může každý český advokát, jen aby působil na národnost soudců, u každého krajského soudu, třebas nalezal se tento v krajině ryze německé, musí se porada i návrhy státi jazykem českým, má nezbytně za následek nejen že musí býti dosazeni soudcové, kteří mocní jsou obou jazyků, nýbrž že všichni soudcové mus býti mocní němčiny a češtiny tou měrou, aby mohli účastniti se porady soudu. A to vedlo by k znásil nění Němců. (Souhlas na levici. Odpor u Čechů.) K Chocovu návrhu hlasuje se o pilnosti návrhu dle jmen. Během hlasování posl. Baxa hlasoval »ano«, načež posl. Stein zvolal: Co je to? To se nesluší a hlasuje »yes«. (Veselost.) Pilnost Dvořákova návrhu propadl a 135 proli 70 hlasům. Posl. Schreiner, předseda nouzového výboru, navrhuje bezodkladné projednání návrhů na úle vu nouze a když návrh ten jest dostatečně podporo- ván, prohlašuje předseda, že pilný návrh ten projedná se v pořadí s ostatními. (Odpor v levo souhlas mezi Čechy.) Dá o návrhu tom jednati, po- volí-li mu ostatní navrhovatelé přednost. (Protesty se strany posl. Schal k a.) Posl. Abrahamowicz, předseda immunitního vý boru, navrhuje, aby vyřízené immunitní případy daly se jako 1. odstavec na jednací pořad.

Stremayer Němec Posl doktor Menger Čecho Chocův Baxa Stein Dvořákův Schreiner Čechy krajský soud v Cheb

26 article

Předseda lituje, že nemůže vyhověti, nebo příslušné zprávy nejsou ještě tištěny. Posl. Pererstorfer poukazuje na nastávající od- ročení sněmovny a ptá se předsedy, nepromluvil-li by s jinými navrhovateli pilných návrhův, aby po- volili přednost jeho pilnému návrhu na bezodkladné projednání immunitních případův. Je toho třeba, aby nepromičelo se mnoho případův urážky na cti. Předseda slibuje vyhověti vyslovenému přání. Posl. Lemisch praví, že doposud předsedni- ctvo ze své moci dávalo projednati nouzové návrhy bez odkladu. Protestuje proti předsedovu názorua plá se ho, nepromluvil-li by s navrhovateli pílných návrhů, aby dopustili projednati zejtra nouzové ná- vrhy. Posl. Schalk protestuje proti hlasování »ano« »yes«, protože prý jednací řád požaduje výslovně, že hlasovati se má německy »ja« nebo »nein«. Dále po- ukazuje na nedopustnost odstavení pilných návrhů a jmenem své strany protestuje formálně proti dal- šímu jich odstavování, čině příslušný dotaz k před sedovi. Předseda odpovídá, že zachová se jako dosu dle jednacího řádu. Posl. Pernerstorřer dovolává se odpověd na dotaz po nedělním klidu v mlynářstvu. Předseda uzavíraje schůzi, ustanovuje příšt schůzi na zejtřek o 11. hod. dopol. s jednacím pořadem: 1. doplňovací volby. Posl. ryt. Jaworski navrhuje jako 2. odstaveci zprávu branného výboru o vojenských přípřežích, coí přijímá se. Posl. Iro volá: A zejtra bude se rokovat o pi ných návrzích. Konec schůze o 5.40 hod, odpoledne.

Posl Jaworský

27 article Z parlamentních výborů.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 3. prosince. (C.-B.) Zdravotní výbor konal dopoledne za předsednictví dra. Chiara schůzi, ve které přikázáno bylo zvláštnímu komitéku upravení lékárnické otázky Předsedou odboru byl ustanoven dr. Ofner, referen- tem posl. Piepes-Poratyňski. K návrhu posl. dra Stojana bylo usneseno, aby členové výboru byli po zváni k výslechu znaleů. Živnostenský výbor rokoval o návrzích odboru k usnášení panské sněmovny o podomním zákoně. Po Foergově referátě rozpředla se debata, již zúčastnilo se několik německých poslanců a vládní zástupce, načež usnešeno přejíti k zevrubné debatě. jež vykoná se příští týden.

Chiara doktor Ofner Stojan Foergův Vídeň

28 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — »Nene Freie Prosse« dokazuje dnes že nejen vláda je na straně české obstrukce, nýbrž že ji také praesidium vídeňské sněmovny pomáhá a že vůbec se těší nynější revoluční taktika česká ne pouze sympatii, nýbrž i přímo podpoře všech kruhů rozhodujících. Jaká prý to obstrukce ! Poněvadž čeští poslanci touží po- domově a chtějí býti v týdnu aspoň tři dny a zejmena v neděli v Čechách, konají se v týdnu jen tři nebo čtyři schůze. V sobotu, v neděli a v pondělí musí býti prázdno. Ba i ta páteční schůze zařizuje se dle jízdního řádu železni- čního. Aby totiž čeští poslanci mohli ještě téhož dne večeřeti v Praze, skončí schůze z pravidla již o půl třetí. Na německé poslance ve Štyrsku a v Alpách a na poslance z jiných zemí prae- sidium zřetele nebere. A když dojde k jednání. tu pozve si pan předseda k sobě pány z parla- mentní komise české, a ti mu naznači o kterém z jejich návrhů má býti jednáno- O nějakém pořadí tu není řeči. A vznikne-li ně- jaký spor mezi poslanci, rozhodne předsedaz pravidla ve prospěch návrhu českého. Takovýmto pohodlným způsohem dá se dělati dle » Neue Freie Presse« obstrukce celý rok. Poslanci češti prý se při tom pěkně vyspí, najedí, mají čas na procházky, čas do kavárny a do hostince. Tak prý to dále nejde. Němci ze sebe blázny dělat nedají. Dr. Körber prý zcela dobře věděl, že Čechové musí nabýti přesvědčení o tom, že obstrukce jejich bude zároveň obstrukci vlastních jejich postulátů. Povinností vlády i presidia je prý, aby v zájmu ústavy o to se zasadily, aby Čechům zašla chůť na obstrukci . .. Takl Kde pak stojí, že je to povinností presidia? Dle na- šeho domnění je povinností jeho říditi nestranně jednání, ne ale pomáhat vládě. A což vláda?

Frei Němec doktor Körber Čecho Čechy Praha Štyrsko Alpy Neue Frei Presse

29 article

Jaká pak chce nám odpírat ještě práva ? Jen at to zkusí, přesvědčí se, jak s tím dopadne. Jest přece věcí dávno známou, jak s touto me- thodou pochodili všichni její předchůdcové. Kdyby v tom ohledu jednala proti své zásadě vášně prosté vytrvalosti, zle by pochodila. Ostatně se strašně mýli »Neue Fr. Presse«, že by češti poslanci nedovedli sedět do týdne třeba sedm- krát. A domnívá se »Neue Fr. Presse«, že by lépe bylo pro přátele dělnosti, kdyby pilné návrhy projednávány byly v tom pořádku, v němž byly podány a že na věci by se něco změnilo? Obstrukce by postupovala jako dnes. Jestliže president zbytečně neunavuje sněmovnu, za to měli by mu býti Němci vděčni a neměli by se na něho sápat. Když parlament pracuje v plenu 5 hodin, je toho věru dost, uváží-li se, že po- slanec má vedle toho povinnost navštěvovati též klubovní schůze a schůze jednotlivých výborů. Ovšem že práci tu konati má každý poslanee bez výjimky.

Neue Němec Francie . Presse

30 article

— Prohlášení dvor. rady prož. Hanela, že professorský sbor české filosofické fakulty opu- stil za doby stávky na této fakultě půdu zákona, potvrzené soukromým listem jeho, zaslaným dě- kanu filosofické fakulty jaksi v odpověď na do- taz fakulty, zdali skutečně učinil výrok, veřej- nými listy mu připisovaný, velice živě zabývá ve- škerou českou žurnalistiku, také venkovskou, zvláště dodatek dopisu páně radova, že na svém výroku trvá. Tento „trvot“ — jak by se vyjádřil jistý soukromý filosof český — jest ožehavější, než samo jsoueno původního výroku prof. Hanela, přísného posuzovatele zákonných půd, jenž dosud neuznal nikdy za dobré, ozna- čiti povahu půdy, na jaké při všech dosavadních universitních a studentských akcích stály nejen sbory fakult, ale celý akademický senát zdejší německé university, když se postavily po bok buršáctvu ve věci na první pohled nejen nezá- konné, ale přímo zavržení a posměchu hodně, při nejmenším ale neskonale níže stojící, než byla záležítost české filosofické a právnické fa- kulty, jejího studentstva v otázce nedostníku místnosti. Pan dvorní rada Hanel stojí ovšem na půdě zásady: Fiat justitia, pereat academia!

Hanel radův profesor český filosofický fakulta op fiat justitia

31 article

a proto měli professoři české fakulty filosofické přednášeti ultra posse, t. j. v nemožných míst- nostech. Studentská a professorská demonstrace pro svobodu vyučování, pokud se týče svobody dechu, čímž řešení nových budov universitních mnohem blíže k uskutečnění posunuto, jest ovšem ničím vedle nesmrtelné pósy geniálního právníka, jehož neohrožené zastání se univer- sitní — bídy bude světlým příkladem všech příštích učitelských generací na vysokých školách českých. Zatím ovšem „předléhá“ jeho připis fakultě filosofické, jíž nezbude asi nie jiného, než aby tento tak složitě jednoduchý připad předložila sboru professorů fakulty právnické ke korporativnímu dobrozdání a korrektuře vý- reku jednoho z dvorních radů svého sboru. — Důsledky akce pruskými markami na Prostějovsku. Jak známo, došlo po objevu říšsko- německé sbírky, pořádané c. k. notářem prostě- jovským, drem. Poleschenským, ještě stále na svém místě ponechaným, ve prospěch germani- sace prostějovských dětí, ku projevům starostů obcí na Prostějovsku a obecního výboru prostě- jovského, kterýž vyzval Prostějovsko, aby si po- mohlo od pruského nebezpečí všemi dovolenými prostředky. Jak se oznamuje, propadl při ne- dávných volbách, v jisté dědině na Prostějovsku konaných, jeden z obecních výborů výslovn

Prostějovsko sbor profesor fakulta