1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národnich Listů“ k číslu 74. ze dne 15. března 1905.
3
masthead
Zemřelí v Praze.
Praha
4
article
= Do boje! Dopis českého účastníka válečné
výpravy. . . . Bylo to 16. srpna 1900 — píše nám
z Obu krajan náš a ruský kapelník pan F. Hánek —
kdy z Oděssy odjížděl 16. pluk cara Alexandra III.
po parníku »Chersonu« do daleké Číny, kde vzpla-
nulo tehda povstání boxerů, kde chunchuzové a po-
zději i »kulturní spojenci« olupovali mírné obyvatel-
stvo o skromný majetek. Minulo několik let av
těchto končinách rozpoutal se opět strašný boj, jehož
se má zúčastniti naše čtvrtá brigáda. Tehdy mořem,
dnes po dráze nás dopravují do mandžurské stolice,
Mukdenu. Začátkem února vypraven byl z oděs-
ského nádraží třetí a poslední oddíl našeho pluku
na dalekou cestu. Naši moloďci byli vtěsnáni do že-
lezničních vozů tak zvaných těplušek, opatřených
nápisem: »40 čelověk, 8 lošaděj (koňů)«. A nás, 14
důstojníků, posadili do vozu I. třídy. Dáno zna-
mení k odjezdu a my se rozloučili se svými drahý-
mi. Parostroj pronikavě hvízdl a unášel nás mír-
ným ruským tempem k Jelisabetgradu. Následkem
citelného nedostatku důstojníků jmenoval mne ve-
litel pluku ještě před odjezdem vlaku správcem dů-
stojnického sobranie (kasino) a tak jsem byl nucen
zanechat hudby a pomalu vpravovati se do nového
a prozatímního povolání. V železničním voze kupilo
se plno kufrů, tašek, beden, šatstva a zbraní, tak že
jsme se jedva uvelebili. Život ve voze vedeme nudný,
jednotvárný. Jedinou naší zábavou jest zpěv, vint
neb preferance. Na pátý den minuli jsme Charkov a
pak v městě Penze měli jsme na 24 hodin odpočinek.
F Hánek
Oděssy
Ob
Čína
Charkov
5
article
Ráno odjel jsem s poddůstojníkem do bazaru koupit
čerstvý proviant k další cestě. Uvádím cenník: libra
masa 8 kop., chleba 3, zajíc 25, koroptev 25, krocan
75, husa a kachna po 40. Za to ovoce drahéa
okůrky vůbec ne k dostání. Čím více se vzdalujeme
od Oděssy, tím tužší zima na nás dolehá. Ve voze
hřeje sice příjemně, ale venku mrazí od 25—30 st. P.
K večeru 14. února přejeli jsme matičku Volhua
15. února zastavil se vlak na dvě hodiny v Samaře.
Zde vsedli jsme všichní »na izvozčiky« a projeli ně-
kolika hlavními ulicemi, jež se šířkou, čistotoua
charakterem podobají oděsským. V samarském soboru,
vynikajícím bohatou architekturou, jsme se též zasta-
vili. Samarští izvozčíci mají znamenité sibiřské koně
za půl hodinky vrátili jsme se tryskem zpět na ná-
draží. — »Skolko těbě slědujeť?« ptám se izvozčíka.
— »Daj bárin dva kerbonce (ruble).« — »A poltinik
(50 kop.) něvezmoš?« — »Eto bárin uže sliškom obidno
bůděť,« spouští drsným tonem Samarák. Vtiskl jsem
mu rubl do ruky; byl spokojen a děkoval. Za několik
dní minuli jsme šťastně Ural, pak Čelabinsk a Omsk.
S jakými překážkami a těžkostmi válčí Rusko, po-
zorujeme po cestě. Druhý oddíl našeho pluku, kterýž
vyjel z Oděssy 4. února, nachází se s námi dnes
v Obu, odkudž pojedeme společně do Mukdenu ještě
při nejmenším 18 dní. Cestu z Oděssy do Mukdenu
vykonáme za 40 dní. Od 12. mysliveckého pluku,
který odjel několik týdnů před námi, onemocnělo
mnoho vojáků sibiřskou jázvou a následkem toho
celý pluk se nachází dodnes v karanténu u Čela-
binska. Pod mostem, vedoucím přes řeku Irtyš, (ne-
daleko Omska), byli vojenskou stráží zadrženi dva
muži, kteří chtěli most vyhodit dynamitem do povětří.
Oděssy
Daj
Ural
Omsk
Rusko
Ob
Mukden
Oděssy
Irtyš
6
article
Nedaleko za Omskem, na stanici tatarskajské, stibla
nás úžasná zpráva. V prvním oddělení našeho pluku
shořel v noci železniční vůz pro důstojnictvo a obětí
požáru stal se jeden lidský život. Požár vznikl asi
topením. Rozespalí důstojníci rozehnali se ke dve-
řím, kteréž k jich překvapení byly zamčeny. Dým
naplňoval vůz a důstojníci vytloukali okna a vyská-
kali z nich, nedbajíce letu, s jakým vlak uháněl . ..
Většina si pořezala ruce i tělo. Velitel 5. setniny, ka-
pitán Sapsaj, nemoha se zachrániti, padl za obět
rozzuřenému živlu. Z ohořelého vozu zbyl jen spo-
dek a střecha s polámanými a roztavenými listami.
Ze vnitř byla vynesena černá mrtvola—kostra Sa-
psaje. Ostatky uloženy byly do jiného vozu na-
šeho vlaku a dopraveny do Oby, kdež byly uloženy
do chladné prsti. Všichni jsme touto událostí
nemálo rozechvěni. Nedojeli jsme ještě na místo vá-
lečné hrůzy a již na cestě tak tragickou smrtí sešel
jeden z nás... Parostroj unáší nás dále k Irkutsku
Co nás, věčný bože, očekává.
= Obrovský proces trestní zahájen bude před
porotním soudem amienským. Četná, organisovaná
banda lupičů, kteříž po celou řadu let ohrožovali je-
dnotlivé kraje Francie, pohnána jest k soudní zod-
povědnosti. Někteří členové bandy nemohli býti vy-
pátráni, takže celkem polapeno bylo 29 nebezpečných
těch individuí. Pět jich spasilo se útěkem, jeden za
dvouleté vyšetřovací vazby zemřel. Náčelníkem lu-
pičské společnosti jest jakýsi Jakob. Společníci jeho
nazývali jej nepravým jmenem Escaude, neboť každý
z členů si přikládal z opatrnosti cizí jméno. Náčel-
ník jest teprve 26 let stár. Ostatní čítají mezi 23
50 roky. Rodištěm lupičů jsou krajiny jižní Francie,
ač všichni prožili mnoho roků v Paříži. Odtud vydá-
vali se na loupežné výpravy, při nichž vzdálenost
Sapsaj
Jakob
Omsk
Ob
Irkutsk
Francie
Paříž
7
article
vyhlédnuté krajiny bývala věcí zcela vedlejší. Ku
provádění loupeží užívali zastaralé methody, že vždy
dva až tři vycházeli na výzvědy a vyhledávali pří-
hodné domy i obydlí situovaných rodin, ponejvíce za
letní doby opuštěné. O tom, je-li byt opuštěnčí
obydlen, přesvědčovali se vyzvědači tím, že do
dveří nastrkali proužky papíru, jež při otevírání mu-
sily vypadnouti. Když po 24 hodinách darebové zji-
stili, že papírky na svých místech zůstaly, dali spo-
jencům telegrafickou zprávu, aby se dostavili a byt
či dům byl za několik hodin vyloupen. Stalo-li se
pak proti nadání, že v příbytku přece jen někoho z do-
mácích lidí našli, neušel nebožák smrti. Při jedné
loupeži v Paříži byla churavá hospodyně domácnosti
uškrcena. Také kostelů nebylo šetřeno. Při vloupání
se do kathedrály tourské odcizeny byly drahocenné
gobeliny za 200.000 franků. Počítá se, že bandě vy-
nesla loupežná kořist za dobu od roku 1899 do roku
1902 sumu 1,200.000 franků. Náčelník Jakob zúčast-
nil se loupeží ve 106 případech. Zásluha, že úřady
přivedeny byly na stopu zločinců, náleží kterémusi
občanu v Abbeville. Pozoroval jednou večer, když
měl značné bolesti zubů, že tři záhadné osoby vplí-
žily se do statku vedlejšího souseda. Oznámil to ne-
prodleně četnictvu. Ale četníci přistihli neznámou
trojici teprve až ve stanici, 11 kilometrů od Abbe-
ville vzdálené, když se právě chystala nejbližším vla-
kem odjeti do Paříže. Lupiči vystřelili do četníků,
jednoho z nich usmrtili, druhého pak těžce zranilia
zmizeli. Dva z nebezpečných lidí byli již druhého
dne postiženi. A když dopaden třetí, byla zavedeným
šetřením vypátrána i řada ostatních. K líčení před-
voláno jest celkem 160 svědků.
Jakob
Paříž
Abbeville
Abbe
9
article
Dne 5. března 1905: Knappová Marie, žena
majitele linkovacího ústavu, 63 roky, 347—I. Doleža-
lová Marie, vdova, 76 roků, 888—I. Menzel František;
dítě odhadce v zastavárně, 17 měs., 1350—II. Jaho-
dová Josefa, vdova po domkáři, 76 roků, 1455—II.
Škorpil Emanuel, sedlář, 32 roky, 561—VII. — U
Milosrdných sester: Spoustová Josefa, vdova
po truhláři, 49 roků. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Bubeníčková Julie, služebná, 41 rok. Hanke
Jan, dělník, 67 roků.
Dne 6. března 1905: Hlavové Kateřina, vdova
po c. k. úřadníku, 81 rok, 208—I. Duchaňova Anna;
dcera dozorce, 91/2 roku, 274—II. Jakhel František,
majitel domu, 65 roků, 1194—II. Schmelhaus Filip,
soukromník, 57 roků, 228—III. Načeradcova Emilie,
dcera podomního obchodníka, 2 roky, 11—V. Rákos
Antonín, syn zámečníka, 1 roku, 484—VIII. Ram-
bula Josef, kovář, 32 roky, 205—VIII. — U Alžpě-
tinek: Karabcová Aloisie, vdova po úřadníku. Ry-
bářová Kateřina, žena pekaře, 3012 roku. — U Mi-
losrdných bratří: Bartoň Josef, dělník, 48 roků.
Černý František, pekař, 62 roky. Lobovický František,
účetní, 26 roků. — U Milosrdných sestera
Čech Josef, dělník, 59 roků. Figer Josef, ozdobník,
20 roků. Fousková Marie, vdová po dělníku, 85 roků.
— Franková Augusta, vdova po krejčím, 53 roky. —
V městském chudobinci: Vrba Antonín, býv.
povozník, 79 roků. — V chorobinci na Kar-
lově: Peška Vilém, 51 rok. — Ve všeobecné
nemocnici: Janda František, kotlář, 55 roků. Res-
sel Julius, montér, 52 roky. Vanišová Anna, žena ko-
váře, 28 roků.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
Ve středu 15. března.
Začátek o 3. hod.
Palackého třída čís. 27.
Žert od Šamberka.
Ve středu 15. března.
143. hra v předpl
(3. čtvrtka.)
Její systém.
Veselohra od Štolbv.
Konec po 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Marie
I Menzel
František
Josef
Emanuel
Hanke
Jan
Kateřina
Anna
Filip
V Rákos
Antonín
Čo
Fousková
Augusta
Julius
Král
Palacký
Žert
Šamberk
Rama
Kara
Reso
Praha
Jakhel František
Lobovický František
národní divadlo
Knappová Marie
Spoustová Josef
Bubeníčková Julie
Načeradcův Emilie
U Alžpa
Karabcová Aloisie
Bartoň Josef
Vrba Antonín
Pešek Vilém
Janda František
10
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Praby.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Ve středu 15. března.
Začátek o 3/48. hod
Po 6.: Majitel hutí.
Činohra o 4 dějstvích. Napsal G. Ohnet. Přeložil
J. Kühnel. Režisér B. Lachman.
G Ohnet
J Kühnel
Lachman
lidový divadlo
Praba
11
title
Švandovo divadlo na Smíchově.
Smíchov
Švandův divadlo
12
article
Začátek o 7. hod
Začátek o 7. hod
Ve středu 15. března.
Mimo předplacení.
Novinka.
Stohlavý muž.
Novinka.
Fraška se zpěvy o 5 odděl. Napsali E. a A. Golzové
Přeložil a scenoval Josef Kubík.
na Král.
Fraško
A Golzová
Kubík
Král
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohranech.
Pištěkovo lidové divadlo vinohranech.
Ve středu 15. března.
Začátek o 7. hod
Lidové představení při malých cenách.
Oldřich a Božena.
Oldřich
Božena
Pištěkův lidový divadlo
14
title
Činohra o 5 jednáních od Václava Klicpery.
Klicpera
15
article
Nežli rok minul, bylo vedle průkopnického vozíku
vidět v západním Londýně ještě celou řadu automobilo-
vých vozíků dětských. Slyšel jsem, že bylo jich celkem
jedenáct, avšak nejbedlivější pátrání mohlo podati věro-
hodné důkazy pouze o existenci šesti vozíků takých v ob-
vodu metropole v oné době.
Mohlo by se zdáti, že látka účinkovala různě na
různé typy tělesné konstrukce. Nejdříve nebyla Herakleo-
forbia robena pro injekce i nemůže býti pochyby o tom,
že velmi značný zlomek lidských bytostí není s to, látku
tuto přijati obyčejnou cestou trávení. Podána byla na
př. Winklesovu nejmladšímu děcku, ale zdá se, že toto
bylo tak neschopno vzrůstu, jako otec jeho, měl-li Red-
wood pravdu, byl neschopen vědění. Jiné děti opět, dle
líčení »Společnosti pro úplné vymýtění Herakleoforbie«
byly látkou nevysvětlitelným způsobem tak zkaženy, že
při prvém záchvatu dětských nemocí podlehly.
Cossarovy děti však dychtily po krmi té s úžasnou
lačností.
— 148—
Winklesův
Cossarův
Londýn
Redwood
17
article
Věděl ovšem zcela dobře, že to bude pokračovati.
Věděl ovšem zcela dobře, že to bude pokračovati.
A pokračovalol
Když klučík ten byl rok starý, tápal mezi ostatními
ve výši přesně pěti stop bez jediného palce; byl veliký
jako cherubin ve vatikánském chrámu svatého Petra
jestliže někdy láskyplně ručkou sáhl někomu do vlasů
neb do obličeje, mluvilo se o tom živě v celém západ-
ním Kensingtonu.
Opatřili si stolici pro invalidy, aby ho vynesli na-
horu do jeho dětského pokoje a aby ho snášeli opět s ni
a chůva, určená speciálně jen pro něj, svalnaté mladi-
stvé děvče, vozila se s ním, když měl na vzduchu po-
okřáti, ve vozíku o osmi koňských silách, zvláště pro něj
zrobeném. Bylo v každém případě štěstím, že Redwood
měl vedle svého professorství hojně styků jako soudní
znalec.
Lidé, když jednou byli se vzpamatovali z úžasu,
vzbuzeného nesmírnou výší hocha, počali, jak se mi praví,
shledávati jej, an denně pomaloučku se v Hyde Parku pla-
hočil, dokonce milým a půvabným dítětem.
Klučik křičival zřídka kdy a potřeboval málokdy
býti konejšen.
Obyčejně držíval velikou řehtačku v ruce i pokřikoval
po cestě na kočí omnibusů a policistů demokraticky dů-
věrně »dada« a »baba«.
»Tamhle hopkuje veliký klučík, vyživený zázračnou
krmí«, prohodil kočí omnibusu.
»Vypadá zcela zdravě!« odtušil pasažér na přední
části vozu.
»A je vykrmen jen láhví«, snažil se objasniti kočí
dále. »Povídá se, že unese i gallonu a více — vše robí
se pro něj zvláště«.
„Zápas s obry-.
Petro
Redwood
Kensington