1
article
mír, jehož uzavření v nynější době bylo by
snad méně pokořující než po 6 měsících.
Z Berlína, 14. března. »Local-Anz.« sdě-
luje přes Londýn: Dle telegramu z Nučvanu
činí doprava ruských zajatcu
velké potíže; 40.000 (?) má jich dopra-
veno býti přel Dálný do Japonska a další velký
počet z Inkou po lodích, jakmile počasí dovolí.
Ruští vojáci jsou vyhladovělí a polozmrzlí. Ja-
ponci ukořistili zásoby uhlí, přesahující vlastn
zásoby.
Inka
Berlín
Londýn
Japonsko
LocalAnza
2
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Krise uherská.
Z Vídně, 15. března. Nastalo také v uher
ských věcech jakési ztišení, ba jakási zastávka,
o které se neví, jak dlouho potrvá. Z Pešti se
ovšem oznamuje, že hr. Julius András sy
povolán bude co nevidět do Vídně a že cís a
s neděle přibude do Pešti. Dlužno
však vyčkati potvrzení zpráv obou.
Z Vídně, 15. března. »Zeit« oznamuje
na svůj vrub:
»Dle bezpečných zpráv dostalo se zvláště
bývalému ministru chorvatskému dru. Tom-
šičovi císařem přijetí krajně nemilosti-
vého. Tomašič totiž před svou audienci
prohlásil v rozmluvě, že Chorvaté, bude-li
povolena velící řeč maďarská, tr-
vati budou na tom, aby se zavedla
v chorvatských plucích společné
armády velící řeč chorvatská.
Císař Tomašičovi činil důtklivé výtky,
že v nynější těžké situaci Chorvaté ještě roz-
množují svízele a když Tomašič dokazoval ná-
roky chorvatské na velící řeč chorvatskou ana-
logií chorvatských pluků zeměbraneckých, ve kte-
rých dle zákona v příčině organisace honvédů
je zavedena velící řeč chorvatská, odpověděl prý
panovník: »S takovými analogiemi mně nepři-
cházejte. Neboť z fakta, že v honvédské armádě
učiněny byly koncesse chorvatskému velení, ne-
může žádným způsobem per analogiam odvo-
zeno býti právo na podobné koncesse v armádě
společné.« Dr. Tomašič opustil pra-
covní kabinet císařův úplně zma-
ten.«
Zodpovědnost za tuto zprávu zůstavujeme
ovšem jmenovanému listu.
Julius
Chorvat
Tomašič
doktor
Vídeň
Pešť
Toma
3
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 15. března. (C.-B.) Císař pro-
půjčil v uznání zvláštních zásluh o holubí po-
štovnictví majiteli realit v Karlových Varec
Arnošt. Heinovi zlatý záslužný kříž s ko-
runou.
Ministr financí jmenoval finanční komisaře
Karla Včeláka a dra. Antonína
Schentze finančními tajemníky pro služebn
obvod zemského finančního ředitelství v Prazc.
Ještě afféra Dreyfussova.
Z Paříže, 14. března. (C.-B.) Poněvadž ge-
nerální státní zástupce Baudouin podal už
své závěrečné návrhy v záležitosti Dreyfussově
kasačnímu soudu, pověřil předseda Ballot-
Beaupré radu Puecha zprávou o této zále-
žitosti.
Císař
Arnošt
Hein
Včelák
Schentz
Baudouin
Vídeň
Karlová Varec
Paříž
BellotBeauprý rada
4
article
Hnutí na Balkáně.
Z Cařihradu, 13. března. (C.-B.) Dle sdě-
lení Porty uprchly četné bulharské tlupy, mezi
nimiž je mnoho uprchlíků, ke Küstendžilu. Pro-
slýchá se, že se vůdcové shromažďují v Plov-
divu, aby se poradili o vpádu do Turec ka
z jara, dále že byla opevnění kláštera Ko-
čody u Plovdiva vyzbrojena a několik praporů
že bylo vysláno do Küstendžilu. V jedné zaba-
vené brožuře se praví, že prý Bulhaři chtějí
pokračovati ve svých podvratných činech v sa-
mém Cařihradě, aby vyvolali vojenské za-
kročení velmocí.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 14. března. (C.-B.) V dolní
sněmovně prohlásil premierministr Balf o ur,
odpovídaje na učiněný dotaz, že dle názoru vý-
boru pro říšskou obranu jest vtrhnutí do Anglie
za účelem dobývačným nemožností. Otázka
menších vpádů jest podřízenějšího významu, ale
spletitější. Vláda nemá však žádných vážnějších
obav. Balfour potom oznámil, že podá
zítra návrh, že mají býti podány vládě rozšířené
plné moci, aby mohly rozpočty, jež toho vyža-
dují, ještě před skončeným finančním rokem
odhlasovati. Ohlášení to přijala opposice pro-
jevy protestu.
Státní podtajemník zahraničních záležitostí
sarl Perer pravil v odpovědi své na pří
slušný dotaz, že vláda nedala svého souhlasu
ke zvýšení cel, navrhovanému Portou. Podmínky,
za kterých by bylo možno dáti souhlas, podlé-
hají šetření Anglie a jiných mocností.
Port
Bulhar
Balfour
Balkán
Cařihrad
Plov
Turec
ko
Londýn
Anglie
dolní sněmovna
5
article
Sněmovna pokračovala pak v rokování o
rozpočtu námořním. Konservativec Ye-
burgh dovozoval, že důvodem změny roztří-
dění loďstva je vzrůst velkého a silného loďstva
v Severním moři. Německé loďstvo bude zále-
žeti v r. 1917 ze 38 lodí bitevních první třídy,
dále ze 14 velkých a 38 malých křižáků. To
je velké a mocné loďstvo. Nesmí se zapome-
nouti, že je soustředěno v Severním moři. Řekne
se mně snad — pokračoval řečník — že není
v souhlasu s pravou dohodou mezi námi a ji-
nými zeměmi, zmiňovati se v parlamentě v sou-
vislosti s rozmnožením loďstva anglického o ji-
ných mocnostech. V jiných parlamentech však
děje se tak rovněž. Vidíme, že ve francouzském
a v německém parlamentě disputuje se otevřeně
o postavení jiných zemí.
Francouzský ministr námořnictví promluvil
nedávno řeč, ve které porovnával sílu loďstva
francouzského a německého a v německém říš-
ském sněmu uvedl vůdce socialistické strany, že
rozmnožení německého loďstva lze považovati
pouze za hrozbu proti Anglii. Jsem tudíž opráv-
něn při rokování o síle anglického loďstva mlu-
viti ve sněmovně o situaci lodstva německého.
Admiralita není ospravedlněna, že předložila nyní
sněmovně tento malý program stavby lodí.
V dalším průběhu rokování odpověděl par-
lamentární tajemník Pretyman na různé
dotazy, že v záležitosti roztřídění loďstva, jakož
i stavby lodí je pravidlem, že každý program,
týkající se loďstva, je programem proměnlivým.
Budou-li potřeby příštího roku vyžadovati vět-
ších nákladů, dá země zajisté potřebné pro-
středky peněžní k disposici. (Souhlas.)
Po další debatě byl obnos 6,800.000 liber
šterlinků, požadovaný na žold personálu námoř-
ního, povolen 252 hlasy proti 105.
severní moře
Anglie
6
article
Autonomie a centralisace.
Autonomie a centralisace.
Ve Vídni, 14. března.
V sociálně-politickém výboru došlo v pátek
k ostré srážce autonomistů s německými centra-
listy, v níž, jak telefonicky již oznámeno, vítězi
zůstali ti, již hájili territořiální organisaci pensij-
ního ústavu soukromých úřadníků naproti před-
loze vládní, v níž navrženo zřízení jediného
centrálního ústavu ve Vídni.
Zajímavo bylo, že v zápase tom všichni
Němci do jednoho, nechť již to byli liberálové,
nacionálové, klerikálové, sociální demokraté atd.,
stáli jako jeden muž na straně centralistické
však zjevem přímo smutným bylo, že připojil
se k nim též zástupce Rusínů posl. dr. Kos,
který je stoupenec zásady, že milejší mu německý
centralismus než polská autonomie, že Slovinei
bůh ví z jakých důvodů se při hlasování ab-
sentovali a tím většinu autonomistickou v této
věci do té míry stlačili, že stačil jediný posla-
nec k rovnosti, v kterémžto případě byl by
předseda dr. Gross byl rozhodl pro organisaci
centralistickou.
Marně namáhal se sociální demokrat El-
dersch dokázati, že při territoriálním upravení
pensijního ústavu budou mnohem větší výlohy
správní, než ve velkém centrálním ústavě,
marně lamentoval posl. Wrabetz na »rakouskou
mízerii«, jež vybíjí bez milosti všechny dobré
věci s úzkoprsého stanoviska zájmův národ-
nostních atd. Slovanští členové výboru nereago-
vali na tyto laciné důvody v plném vědomí, co
jim káže autonomistické svědomí. Stačí jim
smutné zkušenosti s jinými centrálními ústavy
ve Vídni, jejichž správa je výhradně německá.
Poukazujeme prostě na poštovní spořitelny, jak
u nich postaráno o jazykovou rovnoprávnost.
Němec
Rusín
Kos
doktor
Gross
Vídeň
7
article
Co by asi řekli páni tomu, kdyby byli
autonomisté souhlasili se zařízením centrálního
ústavu, kdyby ale byli žádali, aby sídlem jeho
byla — Praha, hlavní město země, jejíž
soukromé úřadnictvo se nejdůrazněji zasazovalo
o zřízení takovéto instituce a ze kteréž — při-
počte-li se k ní Morava a Slezsko — by re-
krutovala se téměř celá polovina všech pojištěnců.
Rovněž prokouknuto bylo farizejské počí-
nání Němců, kteří žalovali, že také humanitní
zařízení, jakým státi se má pensijní ústav soukro-
mých úřadníků ohrožováno je spory národnostními.
— Ukázalo se velmi dobře po provedeném hla-
sování, jak jim sejde na zřízení této lidumilné
instituce.
Dra. Grosse, Marcheta a všech ostatních
německých členů komise zmocnilo se po něme-
cké porážce velké rozčilení. Sestrkovány hlavy,
Němec
Gross
Marchet
Praha
Morava
Slezsko
8
article
přetřásána otázka reasumace ve schůzi příští
a Všeněmec Stein dokonce ohlásil, že se
jeho »političtí přátele« o to postarají, aby so-
ciální výbor vůbec již se nesešel. K vůli tomu,
že nestalo se po jejich, jsou odhodláni dílo,
jež sami prohlásili za eminentně lidumilné, bez
milosti rozbiti. To není mizerie ?
Pode vši kritiku zachoval se při této pří-
ležitosti zástupce vlády, ministerialní rada dr.
Wol f.
Byl porážkou tak irritován, že vlastně
všechno další jednání překazil, dokazuje, že na
podkladě výborem přijatém na uskutečnění věci
dále jednati se nedá.
Pán tento musí být poučen, že poslanci
nejsou povinni posuzovati předlohy vlády se
stanoviska německo-centralistických byrokratů,
naopak, že jest povinností těchto pánů podrobiti se
vůli většiny parlamentní representace a říditi se
jejím usnesením. Poslanci autonomističtí nejeví
ani dost málo chuti podrobiti se panu dru.
Wolfovi, jenž strašně je pohněván, že rozhodli
jinak, než jak jim chtěl pán ten diktovati.
Kdyby zlíbílo se pánům skutečně provésti,
čím hrozi a reasumovati usnešení, musí
býti o to postaráno, aby se strany autonomi-
stické vyvodily se z toho důsledky.
Stein
doktor
Wol
Wolf
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vyrovnací akce na Moravě i po druhé
bezvýslednou. Náš názor o stavu smiřovaček po
řečích dra. Stránského v Telči a dra. Fuxa
v Novém Jičíně, v dnešním ranním čísle vyslo-
vený, dochází dnešními „Lidovými Novinami“,
jak známo orgánem posl. dra. Stránského, nej-
rozsáhlejšího potvrzení. „Dle řeči dra. Fuxa,
píše lidový denník, „lze bezpečně scu-
diti, že vyrovnací akce zůstane : po
druhé zcela bezvýslednou. Nebylo
v ní slova poctivého, upřímně myšleného.“
— Antisemitská propaganda ve zdejším
německém studentstvu. Píše se nám: Z úplně
hodnověrného pramene se dovídám, že včerej-
šího dne odeslána byla deputace zdejších anti-
semitských německých techniků k panu prof.
Gintlovi se žádostí, aby židovští posluchači byli
od ostatních úplně odloučeni. Pro Prahu
zajisté sensační tato žádost zasluhovala zajisté
zmínky ve zdejším »Tagblattu« neb »Bohemii«,
avšak o podobné zprávě ani poněti. Uveřejňu-
jeme ovšem s výhradou zprávu tuto, kteráž by
znamenala velmi ostrý výpad proti německému
židovstvu.
Stránský
Fuxa
profesor
Gintl
Morava
Telč
Nový Jičín
Praha
Bohemia
10
article
— Vyznamenání. (Telef. zpr. z Vídně.) Dvornímu
radovi zemské vlády v Opavě dru. Edmundu šl. Ma-
renzellerovi udělen rytířský kříž řádu Leopol-
dova. Professoru státn reálky v Opavě Erazimu
Kothnyovi za příčinou odchodu na vyžádaný jím
trvalý odpočinek udělen titul školního rady. Velko-
průmyslníku Františku Leischnerovi v Mor.
Šumperku udělen zlatý záslužný kříž s korunou za
jeho zásluhu o chov poštovních holubů.
— Pohřeb p. J. Auřady, zvěčnělého protokolisty
Hypoteční banky království českého v. v. a ředitele
výpomocných úřadů, koná se zejtra ve čtvrtek dne
16. března o 4. hod. odpolední z kaple farního kostela
u sv. Štěpána na hřbitov olšanský. Zádušní boho-
služby budou v pátek dne 17. t. m. o 9. hod. dopolední
ve farním chrámu sv. Štěpána v Praze.
— Z Elleny Keyovy rád by napletl realistický
denník obvykle nekonečnou punčochu s každoden-
ními nastávkami. Nemůžeme mu pomáhati v roz-
řeďování nechutné této události, v níž se ukázalo,
že českými idealistkami slavené mezinárodní prů-
kopnice dovedou po případě i odkopávati. Cituje-li
pak realistický denník duchy nedávné minulosti,
uvádí tím jen ve svůj neprospěch na paměť, že jsou
realisté, kteří se nerozpakovali ani dost málo seděti
v německém kasině třeba i s Maxem Rumplerem,
kdežto dámy „Slavie“ by si tam nebyly sedly ani
s Ellenou Keyovou. A to dámy ze „Slavie“ ctí, víc
než — pány!
Edmund
Erazim Kothny
Leischner
Mor
J Auřady
Štěpán
svatý . Štěpán
Rumpler
Keyová
Vídeň
Opava
Ma
Šumperk
Olšanský
Praha
Slavia
11
article
— Z kruhů kancelářského personálu c. k. rak.
stát. dráh. Dne 5. března konala se v Lounech dů-
věrná schůze kancelářského personálu c. k. rak. stát.
dráh se vzděláním nižších středních, měšťanských
a jim na roveň postavených škol, za hojné účasti kan-
celářského personálu místního a přibylých delegátů;
na níž pojednáno bylo o tom, jak nejlépe domáhati
se upravení neutěšených a nesnesitelných poměrů
služebních i platebních třídy této. Ač personál tento
koná vesměs práce, pracím úřadnickým se rovnající,
přes to zařaděn jest do nejnižších kategorií, tak že
velkou většinou nemá ani přiměřeného platu, ani
náležitého titulu služebního a jest takto vydán nej-
bídnějším poměrům existenčním, jež nikterak neod-
povídají jeho zaměstnání a vzdělání. Proto usneseno
jednomyslně, svolati všeobecný sjezd všeho kancelář--
ského personálu c. k. rak. st. dráh s tituly kancelistů;
skladmistrů, dozorců, pomocníků, diurnistů, písařů a
všech výpomocných sil bez rozdílu, se vzděláním niž-
ších středních, měšťanských a jim na roveň postave-
ných škol ke společnému rozhovoru o zlepšení poměrů
služebních. Účastníci porady usnesli se zároveň, aby
se na sjezdu založil spolek uvedeného kancelářského
personálu, jehož účelem bude, domáhati se zlepšení
platů, náležitého postupu, jmenování, jakož i udělení
přiměřeného titulu služebního. Všeobecný sjezd koná
ze dne 25. března o 10ž4 hod. dopol. v Braze, Krák.
Louny
Braga