Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

2. prosince 1903

4

Číslo 329

5 article

se mu ani nezdálo, podat demissi. Zůstalo při po rážce Körbrově. Tisza zůstal vítězem a poražena byla tato polovina říše. Dr. Körber z úřadnické vlády učinil trvalou instituci, opírající se o přán levice, proto že se mu to tak hodí nejlépe. Proto jsme oprávněni naléhat, aby aspoň byl učiněn pokus, bez ohledu na to, jaká by se na- lezla většina, povolat vládu konstiluční. Ve státě,v němž se vládne úslavně, povolává koruna v oka- mžiku, kdy se nedostává konstituční vlády, ony muže, kteří stojí v čele stran a hledá pak, aby se většina dala nalézti. Byli jsme takového úkazu svědky v Uhrách. U nás však rozhoduje ministerský před seda, že není žádné většiny a v tomto smyslu ko- runě podává bezpochyby zprávu. A protože nent žádné většiny, nemůže býti také parlamentní vlady My bychom nepřešli ihned k obstrukci, kdyby ko runa povolala konstituční vládu z levice. Kdybyste měli většinu, bylo by jen slušné a spravedlivé, abyste zde měli svou vládu a my bychom učinili všechno, abychom prostředky ústavními zaujali proti této vládě stanovisko. Ale vy prohlašujete, že přejdete k obstrukci v okamžiku, kdy se utvoří v této sně- movně jiná většina, než s vámi a kdy sem přijde jiná vláda, než vláda úřadnická. To přece nen úslavním, nejméně pak se to dalo očekávati od strany která vždy se odvolává na ducha ústavy. Stojí-li ko- runa před aiternativou: buď obtíže s Maďary odstra niti anebo zde prostě dekretovat vládě: ty se musí podvoliti, koruna nebude se dlouho rozmýšleti, cose má státi.

Tisza doktor Körber Maďar Uhry

6 article

Dr. Bärenreither prohlásil, že rozřešení všech těchto zmatků může se státi jen vyrovnáním českého ná- roda s německým. Protože však tohoto vyrovnání ne- chcete, ježto nechcete upusliti od své nadvlády, ne- smíte se diviti, že tato polovina říše stále a stále slábne a že těžisko celé této říše naposledy bude přeloženo do Pešti, a protože nechcete společněs námi tuto polovinu říše ovládati, nýbrž chcete sami zde panovati a nás jen potlačovati, dožijete se ještě, že společně s námi budete ovládáni Maďary. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Nám ovšem jest zcela lhostejno, zdali vaše nadvláda bude zaměněna ma- darskou. Posl. Prade; Nemluvte o nadvládě, ani jedi- ného diurnistu v Čechách nemůžete jmenovati ! (Od- por na lavicích českých.) Posl. Skála: Ale, pane Prade, spal jste? Posl. dr. Stránský: Kollega Prade praví, že v Čechách nemůže býti ani jediné místo diurnisty obsazeno Němcem . .. Posl. Prade: U zemského výboru. (Odpora výkřiky na lavicích českých.) Posl. dr. Stránský: Nevím, jaké jsou poměry u zemského výboru v Čechách, avšak pojďie k nám na Moravu, kde Němci jsou přece jen čtvrtinou oby- vátelstva a podívejte se, kolik českých a kolik ně- meckých úřadníků zemských tam jest. anebo jděte do Slezska, kde obyvatelstvo české tvoří značnou část všeho obyvatelstva, a nenajdete tam ani jediného českého úřadníka zemského. (Slyšte, slyšte.) Kolik Slovinců jest ustanoveno u zemského výboru ve Štyrsku? Kolik u zemského výboru v Korutanech Posl. Berger: Až moc! (Posměch na lavicích če- ských a volání: Ani jediný!) Co jest s českými úřadníky v Dolních Rakousích? U pošty v Dolních Rakousích jsou samí Čechové! Páni to vědí lépe, nežli my. (Hlučný odpor na lavicích českých, souhlas u Němců)

Bärenreither Maďar Posl Prade doktor Stránský Němec Berger Čecho Pešť Čechy Morava Slezsko Štyrsko Korutany Dolní Rakousy

7 article

Posl. dr. Stránský: Ministerský předseda odkázal nás s vyřízením národní otázky na ústavní cestu to jest na říšskou radu. Ústavnost doporučuje nám ministerský předseda, jehož jméno se nachází mez témi, kteří podepsali famosní zrušení jazykových na- řízení r. 1897, kterýmžto činem byl spáchán těžký zločin na českém národě. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Což nebylo protiústavním zrušení jazy- kových výnosů, o kterých p. dr. Körber zcela dobře věděl, že za nimi stojí velká většina sněmovny a že po stránce obsahové i věcné byly zcela ústavními. nehledé ani k tomu, že byly také formálně ústav- ními. Proč tenkráte nepředstoupil před sněmovnu neřekl jednoduše: především ať sněmovna zruší jazy- kové výnosy postupem ústavním! Hlučný souhlas na lavicích českých.) A tu přichází dr. Gross a po- rovnává nás s lupičem, jenž praví: Napřed mi vydei peněženku a potom budu s tebou mluviti. Má-l někdo uloupenou peněženku, pak jste to vy, pánové na levici. Tato peněženka obsahuje naše nejsvětější práva národní! Chce-li dr. Gross již činiti tak ne- chutné přírovnání, pak se musím ptáti, kdo pak vzal komu jeho právo, vzali jsme my vám vaše právo,či vy vzali jste nám právo naše ? Ostatně p. dru. Gros- sovi neradím, — užil-li již takového porovnání proti dru. Kramářovi — aby dal svoji podobiznu vyložiti v některém výkladci na hlavní třídě vídeňské vedle podobizny dra. Kramáře, poněvadž by doslechnout se mohl úsudku obecenstva, kdo že jest více podoben loupežníku. (Veselost.) Leckdo by se našel, kdu by se v úsudku svém dlouho nerozpakoval. Posl. Peschka: To nebylo tuze va nešené.

Posl doktor Stránský Körber Gross Gros Peschek

8 article

Posl. dr. Stránský: Zajisté, ale my nestrpíme. aby kdo beztrestně nás porovnával s loupežníkya lupiči. Odkázal-li nás min. předseda na ústavní ce- stu, tož, táži se, chová se snad jeho vláda ústavně? Jak ona provádí nejdůležitější zákony. jako na př. čl. 19. anebo zákon, že všechny úřady bez rozdílu národnosti a konfesse jsou každému ob čanu v zemi přístupny? Jak se chová vláda při jmenování úřadníků v Čechách, na Moravě? Byli jsme v poslední době opět a opět svědky, kterak 50 až 60 zasloužilých úřadníků jen proto bylo odstr- čeno, aby k nějakému okresnímu soudu nepřišel ně- jaký Čech (Posměch u Němců.), nýbiž německý na- cionál! Můžele to popříti, pane dre. Funku? Posl. dr. Funke: My máme na to nárok, aby Němec v Čechách souzen byl toliko Němcem. Posl. Peschka: My chceme míti německé úřan níky, vaši auskullanti a adjunkti neumějí již ně mecky! Posl. Prade: To jest největší bezpráví, aby Ne mec byl postaven před českého soudce. Posl. dr. Stránský: Proč nemáte odvahu veřejně doznati, že vašich soukmenovců jest málo, kteří s věnují úřadní karieře? Posl. Prade: To není pravda! Nedostanou žádná místa! (Odpor.) Posl. Peschka: Byli odstraněni. Posl. Skála: To jest lež!

Posl doktor Stránský Čo Němec Můžele Funk Funke Peschek Čechy Morava

9 article

Posl. Prade: Jest to pravda! (Velký hluk a lo moz.) Posl. dr. Skránský: Měl byste pravdo, kdybyste dokázal dle úřadního statu, že mezi praktikanty jes tolik Němců, že by nemohli doslati vyšší místa, alo protože mezi praktikanty jest velice málo Němců — — Posl. Peschka: Proto že je nechcetei Posl. Prade: Nejsou příjímáni ani u pošty, ani u financí, ani kdekoliv jinde! (Hlučný odpor u Če- chů.) Místopředseda dr. Žáček (zvoní): Žádá za kli a uděluje posl. Pradovi důtku. Posl. dr. Stránský: Dokažte mi jediný případ, ve kterém v Čechách neb n Moravě Němec nebyl přijat za prakti- kanta a já odvolám vše, co jsem zde řekl. Prosím, jmenujte mi jen jediný případ !. (Němci miči. Hlasy na lavicích českých: Slyšte slyšte! Teď jsou zticha!) Já však dokáží vám při pad, že na př. v Brně praktikant nebyl přijat, poně- vadž byl z Čech a absolvoval českou universitu (Bouřlivé hlasy: Slyšte, slyšte !) Pan dr. Körber nás odkázal na tento parlament Jest však parlament možný bez většiny, zejmena parlamení, který má tak velkou otázku vyříditi, jako jest boj mezi dvěma největšími národy? Kdo to byl jenž tento parlament rozbil na Irosky, tak že většina není ani možnou? Byl to ministerský předseda, který majoritu v této sněmovně rozdrtil. Když pání na levici po čtyřleté obstrukci sněmovnu dostali tam, kde jest dnes... (Hlasy: Kder) Posl. Peschka: Tomu se smějte sám.

Posl doktor Skránský Němec Peschek Žáček Prad Stránský Körber Čechy nebo můj Morava Brno Čechy slyšet , slyšet

10 article

Posl. Stránský: Ano, nyní vám pomá- háme a budeme ještě pomáhati dále ru šiti tento parlament (Hlučný souhlas a po tlesk na lavicích českých), avšak naší obstrukcí ne byla by se sněmovna dostala tam, kde jest dnes. Tón, který odtud byl zanesen do sněmů zemských. zavedli jste vy. (Odpor mezi Němci.) Posl. Kasper: Policii jste sem přivedli vy! Posl. Feschka: Mluvte o kalamářích na českém sněmu! (Odpor Posl. Stránský: Páni na schůzích i v novináeh si stěžovali v poslední době na tón, který zahosti se na dolnorakouském sněmu, ale to musíte doznat že rekord posl. Lechera v nadávání předsedoví neby ještě nikým překonán. Posl. Peschka: Co však dělal tehdy předseda Šlapal nohama právo parlamentu. Posl Grössel: Policii jste sem přivedli Posl. dr. Stránský: Mluvíte o policii, ale nemlu- víte o tom, proč sem policie byla přivedena. Ne- mluvíte také o tom, že se spáchaly násilnosti vůč předsedovi, že jeden poslanec váš hodil mu kalamái na blavu a že jeden z vás tasil nůž. (Slyšte! Slyšte Trvalý hluk.) Násilí může býti zdoláno jen násilím Budete-li nám to pořáde opakovati a nám spílati ačkoliv my jsme sem nepřivedli policii, nýbrž vláda — — —

Posl Stránský Němec Kasper Páňa Lecher Peschek doktor

11 article

Posl. dr. Funke: Ale s vaším souhlasem. Posl. dr. Stránský (pokračuje): . . . tož vám pravím, že v Anglii, v zemi tedy, kde ústava nžívá domácího práva, vláda se nerozpakovala naproti ná- silným poslancům povolati policii do sněmovny. Posl. dr. Funke: Pro násilnosti sem policie po- volána nebyla Posl. Kasper: Vy přepadáte bezbranné žurna- listy, to jest vaše česká kultural Posl. dr. Stránský: Odkazuje-li nás vláda ve příčině české university na Moravě na postup ústavní tážeme se, proč pak vláda alespoň neučiní, co jes její povinností, proč nepodává zákon o zřízení obou universit moravských. Vláda jest přesvědčena, že české university na Moravě jest potřebí, že zřízena býti musí, ale ze strachu před vámi Němci nemá odvahu toto přesvědčení vtěliti v předlohu. Vláda která nemá odvahu vlastního přesvědčení, nesmí od- kazovati na postup ústavní, který sama nenastoupila. (Souhlas.) Z moravské akce vyrovnací vychází na jevo, že jsme to my, kteří nabízíme ruku ke smíru, ale v jste to byli, kteří jste ji odmítli. Původně Něme souhlasili, aby návrh na zřízení obou universit mo- ravských byl přikázán výboru, ale ještě nežli pání vkročili do tohoto výboru, slavným způsobem pro- hlásili, že nikdy nedají souhlasu k tomu, by univer sita byla zřízena. A táži se proto, jak může tedy ministerský předseda zde říci, že otázka moravských universit pokročila do té míry, že byla již přikázána výboru moravskému? Co pak jest platno ta kovéto přikázání, když páni na levic předem prohlašují, že nikdy nedaj souhlasu ke zřízení české university na Moravě.

Posl doktor Funke Stránský Němec Anglie český univerzita na Morava

12 article

Němectvo necbovalo se však nesnášelivě pouze proti nám, nýbrž také proti jiným národům. Nám s říka, že naše kultura není ještě tak vyvinutá a že tedy dvou universit nepotřebujeme, ba Wolf dokonce tvrdil, že jedné upiversity české v Praze bylo již přes příliš. Já mu to — s jeho stanoviska — rá věřím a dodávám, že podle mého mínění byla pro pana Wolfa také německá universiťa v Praze pře příliš. (Veselost.) Podívejte se však, jak se chovají Němci k žá- dosti Vlachů po universitě? Vlachové jsou jistě ná- rodem, který representuje starou kulturu, ale jak se chová vláda k zamýšleným přednáškám prof. Gu- bernatisa? Nepřiznávám království italskému právo vměšovati se do našich záležitostí a na veřejných schůzích rozhodovati, co se má díti v Rakousku, ale když vláda chová se tak hanebně k nevinnému tak podniku, nesmíme se diviti, že v Ilalii protestují že jsme tam vyličováni jako barbaři. Posl. Erler uveřejnil v »N. W. Tagblattu« roz- mluvu, ve které řekl, že se svého nacionali- stického stanoviska musí se zásadně vysloviti proti každé neněmecké uni- versitě v Rakousku. (Slyšte ! Slyšle !) To jste pěkní zástupcové kulturního národa, který chce šiřiti kulturu evropskou. (Souhlas.) Myslím, že jen ten má nárok býti zván mužem svobodomysiným, kdo svobodu žádá nejen pro sebe, nýbrž ji přeje také jiným. Tolikéž jest oprávněn jen ten býti žván vzdělancem, kdo vzdělání nežádá pouze pro sebe, nýbrž přeje ho také jiným. (Hlučný sou- hlas.) Má-li poslanec odvahu říci, že zásadně musí se vysloviti proti založení každé neněmecké university v Rakousku, jest nejlépe vidno, kdo jes v Rakousku »kazimírem«. Jest také z toho patrno, že dokud německému velikášství a velkomamu ne- bude učiněna přítrž, nedocili se míru a pokoje v této říši. (Hlučný soublas.)

Wolf Němec Vlach profesor Posl Erler N W Praha Rakousko Slyšl kulturní národ

13 article

Jiný německý poslanec přetrumil ještě p. Erlera (Slyšte!) Post. Lemisch řekl na schůzi vohičské že dává Vlachům radu, aby si zřídil svou universitu v Hableši. (Slyšte! Slyšte Bouřlivý odpor. Volání: Fuj, Erler! Fuj, Lemisch Hanba) Jest mírně řečeno, nešlechetno vyčílati národu jeho velké neštěstí a nevím, zdali se snáší s dobrými mravy a slušností příslušníkům národa, jehož část bydlí v Rakousku, činiti takovouto příhanu, ale mohu vás, pánové na levici, ujistiti, ž kdyby se zřídila vlašská universitav Habeši, nevzdělaní Habešané měli by pro ni více smyslu a porozumění, nežl lidé, kteří mluví takovéto řeči. (Hlučný souhlas. Veselost) Ale páni na levici jsou v této své zavilosti po- silňováni vládou. Důkaz jest tento: Advokát a zem- ský poslanec dr. Brejc, kterému nikdy nepřišlo na mysl býti agitátorem a štváti, přišel k soudu a jak jest zvykem jeho, mluvil tam jazykem slovinským. Avšak za nynější vlády byl vydán tajný výnos, kte- rým plaidoyování slovinštinou se nepřipouští Posl. dr. Kramář: To byl »zrádce na Němcíche hr. Gleispach Posl. dr. Stránský: A potom ještě přijdle dr. Kur- ber a hlásá zde, že vláda jeho neustoupí žádnému agitátorul A tu přichází dr. Körber a prohlašuje, že vláda neustoupí agitátorovi, který přišel bouřit zemi. Má-i pan dr. Körber odvahu z vládního křesla o zástupci právním, jenž před soudem hájí svou stranu, mluviti jako o agitátoru, pakjse nemůžeme diviti, že Němci po sílaji Vlachy s universitou do Habeše a nás s dru- hou universitou do nějaké vesnice ,.

Erler Vlach Habešan doktor Brejc Posl Kramář Gleispach Posl Stránský Körber Němec Rakousko Habeš

14 article

Všeněmci volají: A židy do Jerusalema Posl. dr. Stránský: Musíme proti této klassifikaci protestovati. Proti agitacím, které se netýkají jazyka, nýbrž směřují k rozbití říše, pan dr. Körber nemá nikdy odvahu vystoupiti, nýbrž krčí se a tvrdí, že jest lépe, nešlape-li se tak pánům na nohy, poně- vadž by křičeli. Urážka, které se dopustil dr. Körber na dr. Brejcovi, byla vmetena ve tvář celému ná- rodu slovinskému, věrnému vždy císaři a říši a ne- dostižnému v obětavosti pro celou monarchii. (Po- tlesk a pochvala na pravici.) Není pravda, že máme s českou universitou na Moravě plány výbojné, národní a politické. (Odpor posměch v levo.) Nemáme na mysli nic jiného, než zájmy kulturní. Není také pravda, že jí chceme zkráliti državu německou. Četl jsem jednou, že proti všem věcem na světě lze mluviti, jen ne proti dvěma zeměpisu a statistice. Páni Němci, brojíce proti če ské universitě moravské, bojují proti zeměpisu i sta tistice, baron d' Elvert a dr. Gross vodí vás pání za nos, namlouvají-li vám, že Brno je městem něme- ckým. Brno je hlavním městem země, převahou če- ské, Brno se stalo střediskem veškerého národního politického v hospodářského života Čechů v mar- krabství. V Brně je 7 obecných českých škol s 3000 děti, 2 české měšťanské školy, vyšší dívčí škola, české lyceum a několik tisíc dětí je ještě v německých školách. Tak silně je češství zastoupeno v něme- ckých školách brněnských, že vláda k návrhu zem ské školní rady dala svolení k tomu, že smí v ně- meckých obecných školách brněnskýbh vyučováno býti náboženství jazykem českým. Brno má dvě če ská gymnasia ve kterých bylo r. 1902 877 žáků obě dvě německá gymnasia měla 796 žáků. Brno ma dále velká česká pedagogia, vyšší českou reálku, českou vyšší školu průmyslovou, českou obchodní akademii.

Posl doktor Stránský Körber Brejc Němec Elvert Gross Čecho Jeruzalém Brno český univerzita na Morava

15 article

Posl. Peška: A to ještě nejste spokojení? Posl. dr. Stránský: Vzhledem k tomuto počtu škol nelze mluviti o německém Brně. O státních úřa- dech přece také nebudete tvrditi, že náležejí k ně- mecké državě. Zřízení české university v Brně není žádným porušením německé državy, není výbojem. Kromě toho musí zde rozhodovati morální moment. Nebot nemůže býti dovoleno, aby odpůrce nějakého národa byl učiněn kuratorem jeho. My takového poručníkování již z toho důvodu nestrpíme, poněvadž jsme národem svobodným (potlesk a po- chvala v pravo). Vládě přísluší jen otázka, zda česká universita v Brně je polřebnou a jen to pro n musí být rozhodující m. (Souhlas Čechů.) že však druhá česká universita jest potřebnou, vycház z toho na jevo, že je na Moravě 32 českých střed ních škol — 16 gymnasií a 16 reálek, ze kterých 1. není ještě úplných. Kam mají jíti jejich absolventi Posl. Slein: Co si s nimi počnete? Posl. Skála: Z toho vás vlasy bolet nemusejí. Posl. Peška: (ukazuje na lysinu Skálovu) vás toho jistě nebudou vlasy bolet. Posl. dr. Stránský: Němci nedají souhlas ke zřl- zení této universíty. Dokavad zde bude německá vláda, které dlužno vyčíst, že se jich bojí a dovede srovnat se svým svědomím promrskat rozpočet po leta § 14. Posl. Stein: Toho jste vinni vy. Posl. dr. Stránský .. . a chce uzavírat § 14 ob chodní smlouvy s jinými státy Posl. Pesohka: Co pak má dělat?

Posl doktor Stránský Čecho Pešek Skálův Němec Stein Brno Morava český univerzita v Brno

16 article

Posl. dr. Stránský: ... potom může tak českou universitu zříditi § 14. (bouřlivé volání haló a veselost v levo.) Posl. Poschka: To by vám bylo vhod, pánové Co vy chcete, aby se dělalo § 14. Posl. Stránský: Co pak si páni počnou, stane l se to jednou? Budete také obstruovat? Pokládám zá hodným, aby se obstrukce trochu změnila (souhlasu Čechů, veselí v levo). Neboť nová obstrukce nalezne o jeden kámen úrazu méně, toliž méně o záležitos universitní. Zřízení české techniky v Brně, operace vykonaná hr. Thunem na německé državě, se zdařila pacient je zdráv. (Veselost.) Mělo by se tedy pokra čovati toutou cestou. Posl. Peschka: To jest, udělat to §. 14. Pak bu dete spokojení Posl. dr. Stránský: Nechceme více, než co vy máte. Vy říkáte stále, že methoda čachrářská musíz rakouské politiky vymizeti, ale na Moravě hlásáte stále: Universita nemůže býti jinak povolena, než jako korunovace »celého díla«. Mějte si německou universitu v Brně, myslíte-li že jí potřebujete. Myslím však, že ji nepotřebujete Povolíme vám kuriatní veto a — — — Posl. Peschka: Zeptejte se svých krajanů z král českého, zdali s námi také tak zacházejí. Posl. dr. Stránský (pokračuje): — — a při dobr vůli snad se dohodneme. Vy však nechcete nám dáti, co nám patří, avšak nechcete-li dnes dáti svůj souhlas, aby některé otázky jazykové se rozřešily, zejmena aby zřízena byla moravská universita česká. mohu vás ujistiti, že přijde doba, kdy se vá nikdo nebude ptát, zda-li souhlasíte čili nie.

Posl doktor Stránský Čecho Peschek Brno Thun Morava německý univerzita v Brno

17 article

Dostaneme ji také bez vašeho soublasu (Hlučný souhlas.), neboť my v boji neustaneme, dokud se nám nestane úplně po právu. Je-li vás zde dnes tolik, jste zde jedině z té příčiny, poněvadž tato sněmovna jest vybudována na volebním řadu zcela falešném, zcela nespravedlivém, na volebním řádu podvodném (Hlučný souhlas.), na volebním řadu, př kterém nedocházejí velcí národové rakouští náležitého projevu. Ve chvíli však, ve které se podaří na zá- kladě všeobecného přímého hlasovacího práva sesta- viti novou suěmovnu, seznáte, zdali se vás budeme ptáti po vašem souhlasu ke zřízení české university Jsem však přesvědčen, že dostaneme dříve svoji universitu, nežli všeobecné hlasovací právo, nebo možno souditi, že váš odpor proti němu bude větší nežli odpor proti universilě. Avšak jsem přesvědčen, že podnikáte boj proti něčemu, co byste neměli nikdy potírati, poněvadž jest to věc čistě kulturní a že jste v boji tomto vy potrebovali sil, které jste mohli užiti na prospěch jiné, mnohem prospěšnější věci. (Hlučný a dlouho trvající potlesk. Řečníku gratulují nejen Čechové nýbrž i Poláci, Slovinci, Chorvati a Vlachové.) Při věcných opravách posl. Romaněuk stejskal si, jak dr. Körber odbyl haličské Rusy. Ne- sluší se, aby předseda ministerstva mluvil tak o lidu jenž dynastii a státu věrně sloužil, začež se mu do- stalo trpkého bezpráví. Posl. Ploj opravil některé údaje Derschattovyo jazykové olázce v dolním Štyrsku a zastal se advo káta Brejce naproti nařknutí, že jest agitátorem Tím byla věc odbyla a po dočtení došlých spist byla schůze ukončena ve 1/45. hod. odpol. Příšti bude z ejtra v 11 hod. d o pol.

Čecho Polák Chorvat Vlach Romaněuk doktor Körber Rus Posl Ploj dolní Štyrsko všeobecný přímý hlasovací práv sesta

18 article Z parlamentních výborů.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 1. prosince. (C B.) Výbor pro zmírnění nouze přijal vládní předlohu, klerou úvěr na zmírnění nouze zvyšuje se z 15 na 20 millionů.

Vídeň million

19 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 1. prosince. (Návrh hraběte Harracha.) Dovídáme se, že se vyskytl nový plán, jehož autorem jest prý hr. Jan Harrach. jak by se dalo odpomoci nynějším politickým zmatkům v Rakousku. Dle mínění autorova ne- uspořádané národnostní poměry mají velikou část viny neutěšených poměrů vnitřních. Prote jest prý třeba, vytknouti přesně državu každéh jednotlivého národa, při čemž nutno se vyvaro- vati všelikého strannictví. Tím dospěje se k jas- nému obrazu národních držav a jich rozsahu a bude možno omeziti na nejmenší míru jich styky, zavdávající podnět ke sporům. Ve školách všech zemí s obyvatelstvem národně smíšeným má se vyučovati oběma zemským jazykům; na středních školách má býti vyučování druhému zemskému jazyku závazno. Až následkem tako- vých opatření zmizí nenávist a opovržení k ja- zykům neněmeckým a s druhé strany bude se přísně dbáti, aby se němčina nevnucoval ostatním národům, nabude prý němčina přiroze- ným vývojem povahy spojovacího prostředku mezi různými národnostmi, aniž by tyto v n spatřovaly kaudinské jho. Takovým způsobem uskuteční se bez boje jeden z hlavních poža- davků známého německého svatodušního pro- gramu (že totiž němčina má býti prohlášena z „prostředkovaí jazyk“ v Rakousku), jen že n místo rozkazujícího zákona vstoupí právo zvyku, proti němuž nebude námitek, když také pomoci kuriátního vota národní menšiny v jednotlivých zemích budou dostatečně chráněny. Poněvadž na konec zkušenost ukázala, že nynější ústava všechny národy neoblažila, říši neposilnilaa proto také na delší dobu se již nedá udržeti. pisatel v závěrce navrhuje, aby se vydaly nové základní zákony státní. Omezujeme se dnes stručným podáním obsahu tohoto návrhu, po- nechávajíce si vrátiti se k němu podrobněji, až budeme míti v ruce úplný text návrhu.

Harrach Praha Rakousko

20 article

V Praze, 1. prosince. (Situace Uhrách.) Včerejší neočekávaný návrh na smír obsažený v Košutově řeči a smírná odpověd hr. Štěp. Tiszy byly ovšem hlavním předmětem rozprav ve schůzi liberálního klubu. V důvěrném kruhu přátel hr. Tisza se vyslovil v ten smysl, že jest přímá povinnost vlády vzíti v úvahu každou příležitost k rozuzlení situace a proto nemůže zůstat bez povšimnutí ani návrh Košutův. Návrh ten ostatně nikterak se nepříčí původním plánům nynějšího kabinetu. Vhodná volební reformaa intensivný rozvoj vyučování maďarštině na všech školách nacházejí se také ve vládním programu. Bylo by velikou výhodou pro zemi, kdyby se po- dařilo obnoviti v parlamentě pořádek na základě navrženém Košutem. Ale — dodal hr. Tisza — opposice musila by míti poctivou vůli, obnovit pokoj vážně a rychle.

Košutův Štěp Tisza Košut Praha Uhry Tisza

21 article

Uvažovalo se též, jaký vliv mohlo by od- zbrojení košutovců míti na ostatní opposičn strany. Především skupina hr. Apponye vylou- čena ze stran opposičných, neboť po včerejšt sněmovní řeči hr. Apponye nelze u něho mluviti o opposíci. Naopak očekává se, že, uklidí- li se nynější obstrukce, skupina Apponyova opět se vrátí do vládního klubu, v němž prý nebude ni- jakých překážek její návratu. Vážnější obavy budí jen obě klerikální strany, lidová a ugro novci. Strana lidová je proti Tiszovi z příčin osobních a proto sotva bude náchylna ke smíru Ugronovci pak překazili smír již za hr. Khuena a podařilo se jim tehda proti vůli Fr. Košuta strhnouti do obstrukce i četné členy strany neod vislosti. Totéž mohlo by se přihoditi i nyní. Smír tedy je možný, ale zabezpečen nen ani včerejší výměnou myšlének ve sněmovně Proto vláda Tiszova činí opatření i pro případ kdyby se v obstrukci pokračovalo dále. Odvod se lelos v Uhrách konati již nebude, poněvad na to nezbývá času. Dosluhující tříročáci budou koncem roku propuštěni na dovolenou; mezera jich odehodem vzniklá má býti dle dosavadních disposici vyplněna povoláním do zbraně prvn náhradní zálohy. Ale vojenská správa byla by prý ochotna upustiti od tohoto opatření, kdyby branná předloha byla odhlasována během pro- since, aby se odvod mohl vykonati aspoň v lednu příštího roku.

Apponyův Košut Uhry

22 article

V Praze, 1. prosince. (Vysoké školy v Terstu.) Vídeňský zpravodaj „Pest. Lloyduí sděluje, že se stran zřízení vlašských vysokých škol v Terstu stane opatření v blízké době, poně vadž vláda již na jaře oznámila, že se Vlachům dostane náhrady za vlašské paralelky při práv nické fakultě inšprucké, které prý jsou na delš dobu neudržitelny. V poslaneckých kruzích roz šířeno jest prý mínění, že se v Terstě zřídí vy soká škola obchodní, na kterouž jsou po ruce i nadace a že se s touto vysokou školou spojí některé stolice právnické, které souvisej s naukami obchodními, jako stolice pro obchodn a směnečné právo, civilní proces, národní afi nanční hospodářství atd. Konečné usnesení ve věci té prý se ještě nestalo, ale otázka terstsk vysoké školy obchodní se již bedlivě projednává Z Pešti, 30. listopadu. (Sněmovno nagnátů) zvoleni do delegací hr. Ludví Apponyi, baron S. Bohuš, patriarcha Jiří Bran kovič, hr. A. Csiraky, Klem. Ernuszt, kn. Mik Esterházy, Jos. Gall, bar. Fr. Harkanyi, hr. Št Keglevič, Svetozar Kuševič, Jul. Laszkary Ant. Lukaes, markr. Edv. Pallavicini, bar. Jose Rudňanský, arcib. Jos. Samassa, hr. Jul. Sza pary, hr. Emer. Szechenyi, hr. Eman. Szechenyi baron Alb. Wodianer a hr. Aug. Zichy. Za ná- hradníky zvoleni: bisk. Firezak, hr. v Csaky, bar. Kol. Uray, hr. Jan Esterházy, Konr Burchard a hr. Edm. Keglevič.

Vlach Apponyi Jiří Bran A Csiraka Klem Esterházy Jos Gall František Harkanyi Keglevič Kuševič Jula Laszkara Pallavicini Jose Rudňanský Samassa Szechenyi Eman Wodianer Aug Zich Firezak Uray Konr Burchard Praha Terst Pešť Csaka nický fakulta

23 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 1 prosince. Smrť hessenské princezny v Skerněvicích. Klepařská žurnalistika německá přes to,že již úmrtí osmilelé hessenské princezny veřejným prohlášením lékařův odňato bylo vše »záhadné a »tajemné«, stará se, aby babské pověsti ne ztratily se z oběhu, ačkoli sama matka zesnu- lého děvčátka proti nim vystoupila. Němcům ovšem nejde tu o hessenskou princeznu, nýbrž o to, že německá pověsť úmrtí její klade na vrub pokusu otráviti cara. Dobrá vůle Němců. která se touto houževnatosti jeví, dojde zajisté v Rusku náležitého ocenění.

Němec Praha Rusko

24 article

Německá žurnalistika vynutila si na ruské straně nové úřadní vyvrácení. Je to podrobný popis nemoci hessenské princezny, uveřejněny a podepsaný osobním lékařem carovým, drem Giršem a varšavským lékařem Andersem. Popis líčí nemoc následovně Dne 1. listopadu Alžběta Hessenská eítil se úplně dobře, celý den běhala a dováděla na otevřeném vzduchu, snídala dobře a jen při obědě měla méně chuti než obyčejně. Noc na to měla pokojnou. Teprve dne 2. listopadu o 6. hodině ráno, když se probudila, zmínila se. že ji pobolívá v hrdle. V 8 hodin začala vrh nout. Vrhnutí opakovalo se do hodiny odpolední několikrát a stolici měla do 5. hodiny devětkrát Teplota ráno 2. listopadu byla 37, tepna slabá nemocná si na nic nestěžovala, hlava byla svěží nebolela, v hrtanu nebylo žádných známek ně- jakého ostrého processu, ale mandlové žlázy byly silně hypertrofovány. Jazyk vlažný, lehce povlečený. Život ploský, ano vpadlý, při oma- kání a tlačení nikde chorobně eitlivý, oklep ne- objevil nikde ve střevech tvrdých hmot. Pri častém vrhnuti nebylo možno nemocné dát vnitřních léků, pročež ji dávali pouze polykat kousičky ledu a na život přikládali horké ob- klady. Když o hodině spolední vrhnuti přestalo nemocné dáno mandlové mléko, čajová lžička s přidáním dvakráte Tinct. Valer. Aether. a 1 kapky Tinct. Opii Simpl. Průjem se zastavi na 4 hodiny, načež nemocňé dáváno každé 2 hodiny 12 kapek Tinct. Valer. Aether. a Tinet Moschi.

Girš Anders Alžběta hessenský Aithér Tinci Tinet Moschi

25 article

Pozván byl na konsultaci dětský lékat z Varšavy dr. Anders. Ani když do zmíněnýeh kapek přidáno vína, nepodařilo se zvýšiti čin nost srdce. Tu jsme se uchýlili ke vstřiknutí pod kůži Coffeini Natro- Benzoici a Olei Cam phorae. Ale ani tyto prostředky neměly žád ného, ani chvilkového účinku na činnost srdce, naopak, tepna byla pořád slabší a v druhé polo- vině noci jedva již bylo ji znáti. Za 24 hodin po prvém projevení nemoci, t. j. 3. listopadu o 9. hod. 30 minut dopoledne nemocná zesnula Vědomi si podržela téměř až do konce. K pytvě a balzamování byli pozváni z Ber lina prof. pathologické anatomie Ort a z Varšavy professor Převorský, prosektor Dmochovskýa jeho pomocník Pstrokovský. Teprve pytvou byla konstatována povaha nemoci. Byl to tyí v konci prvého týdne svého vý voje. Slezina byla dvojnásob veliká, měkká Tak silného tyfového procesu nemocná vydržeti nemohla a rychlá smrt dostavila se hlavně ná sledkem toxického vlivu na srdce. Sblížení mezi Srbskem a Bulharskem. Mezi Srbskem a Bulharskem vyjednává se o uzavření obchodní smlouvy. Oba státy vy- cházejí si vstříc, což ukazuje, že dojde i na politické sblížení, jehož nutnost vlastenečtí poli tikové obou slovanských národů víc a více uzná vají. Jak v Sofii, tak v Bělehradě očekávají se projevy zbratření mezi Srby a Bulhary. V po slední době děje se mezi králem Petrem a kní žetem Ferdinandem čilá výměna dopisů a tele gramů za tou příčinou, aby se vyjasnil pomě obou států k udalostem v evropském Turecke

doktor Anders Ort Pstrokovský Slezina Srba Bulhar Petro Ferdinand Varšava Camelopardalis Srbsko Bulharsko Sofie Bělehrad Coffeini Natro Benzoice

26 article

Obnovená afféra Dreyfusova. Francie, tak těžce zmítaná vnitřními boj octla se před novou krisí, před novým stupňe váním nynějších zápasů. Jaurés očekává ovon své setby a již nyní může sebevědomě hlásali že jeho vliv vyvolal »aféru« z dočasného z pomenutí. Ještě v dubnu t. r. sněmovna ror hodla při bouřlivé debatě o volbě Syvetonon následkem výmluvného zakročení Ribotova ohrom nou většinou, že afféra Dreyfusova nesmí býí znovu zavlečena do parlamentu. A nyní opě ohrožuje »afféra« klid Francie, vláda sama postarala, aby se znovu jednalo o neblahé zá ležitosti dvakráte odsouzeného zrádce Dreyfusa Není vlastně dobře známo, o jaké určile motivy se opírá nová revise. Nemůžeme s tudíž vysloviti o jejich oprávněnosti. Ovšem žurnály různých stran vyslovily — jak jsme již zaznamenali včera — své stano visko pro a proti. Rochefort a žurnály naciona listů jsou rozhorieny, útočí na ministra války Andrén a předsedu ministerstva Combesa, kdežu žurnály socialistické vílězně prohlašují, »ke pravda je na pochodu«, jak věštil velký o hájce Dreyfusův Emil Zola. Na původce obnovení »afféry« spadá těžkí zodpovědnost a bylo by to zločinným počínáním kdyby bez závažných důvodů a pohnutek obno- vili události, jež znamenají rozvášnění novýei bojů v národě francouzském. Musíme předpo kládati, že i oni mají aspoň tolik vlasteneckého citu, že nepřipravili Francii nové rozpory ber uvážení všech konsekvencí a že pohnutkon jejich snad osudného činu nebyla jen mali cherná zášť strannická.

Dreyfusův Jaurés Ribotův Rochefort Zola Francie ministerstvo Combes

27 article

Ať již je jakékoliv mínění o vině neb n vině Dreyfusově, jež je stále problémem, byl by žádoueno, aby konečně byla učiněna přítr všem pochybnostem a aby pravda vyšla bez- ohledně na jevo. To se může státi jen ceston zákonnou, soudním řízením. Veřejnost po tohik zmateích a zápasech je již unavena a musl- se podrobiti opětnému vnucení »affěry«, mě právo požadovati úplnou pravdu. Afféra ztratila již na své bývalé působivosti. Lid, kromě hrstky ag tátorů e rušivců, kteří žili z »afféry«, touž jen po tom, aby byla definitivně rozluštěnaa aby již měl pokoj od té odporné hisťorie. »Le Temps« z 30. listopadu přináší po drobnosti o původu nové revise. Po schůzi sně- movní ze dne 7. dubna prohlásil ministr války že je ochoten zahájiti anketu o faktech, přine- sených na tribunu Jaurěsem, Brissonem a C- vaignacem. Jaurěs obviňoval generála Mereiera že v procesu v Rennes udržel legendu o bor dereau s poznámkami císaře německého. Brisson vytkl Cavaignacovi, že mu v dobé, kdy spolu byli v ministerstvu, zatajil dopis se- nerála Pellienxa, proti čemuž se Cavaignat energicky ohradil. Sněmovna tehdy příjala denn pořad poslance Chapuisa, jenž navrhl, aby s přes afféru Dreyfusovu přešlo k jednacímu po- řadu, a aby se vládě vyslovila důvěra. První část návrhu o přejití k jednacímu pořadu byl přijata 383 hlasy proti 75 a důvěra vládě byl odhlasována 282 hlasy proti 217.

Dreyfusův Affér Brisson Mereier Cavaignac Cavaignat Chapuiso Rennes Le Temps

28 article

Dne 21. dubna pak Dreyfus podal žádos u ministra spravedlnosti za revisi svého pro- cesu. Když byla dokončena anketa generála Andréa, konala se v pátek 28. listopadu schůze ministerská, jež dala ministru spravedlnosti do- volení, aby dossier a dokumenty, týkající s afféry, odevzdal komisi revise v ministerstvu justice. »Petit Parisien« praví, že rozhodnutí mi nistra spravedlnosti motivováno těmito důvody 1. Některé listiny nebyly správně dodán soudu vojenskému v Rennes. 2. Jiné listiny, jež mají prý dokázati ne vinu Dreyfusovu, nebyly čteny soudci jeho jsou hlavními dokumenty revise. O svědeclv Csernuského není zmínky v motivech revise. Americké konflikty. Vedle Německa také Brazilie uznala nyn republiku panamskou. Naděje Kolumbie v opore jihoamerickou i zámořskou tedy sklaply. Přes všechno vyslala Unie v posledních dnech dal- ších pět vojenských lodí s četným mužstvem. pohotovým po připadě na břeh vystoupiti, do vod středoamerických.

Dreyfus André Petit Parisien Dreyfusův Rennes Německo Brazílie Kolumbie Unia

29 article

Obecní volby v Berlíně. Také v 16 volebních obvodech I. voleb ního oddělení zvítězili liberálové. Účast byla tu praslabá: v 5. volebním obvodu dostavilo s k osudí 8, ve 4. volebním obvodu 11 voličů Muravěv do Říma. Berlínskému »Vossisehe Zigu.« sdělujes z Petrohradu, že vyslanec Nelidov bude koncen tohoto období odvolán z Říma do říšské rad v Petrohradě a že nástupcem jeho u Kvirinali stane se hr. Muravěv, nynější ministr sprave dlnosti. K sblížení mezi Anglií a Francii. Některé listy francouzské pokládají dohodu anglofrancouzskou za hotovou věc a soudí, že se k ní i Rusko připoji. Jiné dokonce pronášej kombinaci ještě smělejší, totiž že dojde za ne dlouho k celní jednotě anglo- francouzské. Opt mism dle všeho přece jen přílišný! Roosevelt a mastičkář. Zatčený v Novém Yorku Deming pro hlásil při výslechu, že nechtě! Rooseveltoni když k němu se prodral, nijak ublížiti, nýbr pouze — jak již také bylo sděleno — požádal ho, by seznámil císaře německého a prostře kem léčebným, kterýž sám objevil a jenž b prý mohl Viléma II. vyléčiti. Obrátil prý s dříve již na lékaře německého císaře, tito pr ale odmítli vůbec s ním jednati. Kanada v objelí Unie. Senát Spojených státův zabýval se po ne- kolik dni opět poměrem Ameriky k Evropě Republikánská většina zastávala názor hlásanj v programu jejím už od r. 1896, že koneč ným cílem má býti vytlačiti vše chny evropské státy z americké

Vossiseh Ziga Roosevelt Vilém II Berlín Řím Petrohrad Muravěv Anglie Francie Rusko Nový York Kanada spojený státův Amerika Evropa Nelidov Kvirinat