Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIII

2

V Praze, ve středu dne 2. prosince 1903.

Praha

3

Číslo 329.

4 article

Na ranní a odpol. lIsty předpláeí se v Praze v administraci ss niěsle ns čtvrt leta . . . . 6 K — s dvají čonálkou n dnt luta . . . . 7 K 50h Ba něíc . . . . . . 2 K 30h Pošteu: na mněsln n na : . : : 9kei s dvojí zásilke za vlsi srrt kes . . . . 1 K eo

Praha Pošteo

5 title

Onešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.

Praha

6 article Laciná radost.

Laciná radost. Hrabě Goluchowski opustil Vídeň, aby se odebral na své statky. Prý pro odpočinek a pro zotavení po velikém namahání, jež měl v pří- čině otázky makedonské. Nežli odjel z Vídně, měl zvláštní slyšení u císaře, aby mu podal zprávu, že podle zvěstí z Cařihradu sultán přijal navrh rakousko-ruský na provedení oprav v Ma- kedonii. V kruzích diplomatických ministr zahra- ničné politiky rakousko-uherské prý vyjádřil ra- dost svou, že jednání se sultánem a jeho vládou ohledně Makedonie jest na nejlepší cestě ke zdárnému konci. Dle výrokův hr. Goluchow- ského a dle listův, jež tlumočí ve Vídni jeho názory a záměry, diplomatická výprava rakousko- ruské proti Turecku může honositi se vitězstvím. Jinak ovšem soudí se o tom úspěchu společného podníku v Rusku. Opatrněji, střízlivěji, ba s po- citem trapné nejistoty, jak dokazuje úvaha, již o odpovědi turecké napsalo „Novoje Vremja“. Tento list sice také se raduje, že Turecko ke společnému opravnímu návrhu rakousko-ruskému už vůbec odpovědělo, ale radost jeho jest valně zkalena háčkem, na němž odpověď turecká jest zavěšena. Sultán a jeho vláda prý přijali ra- kousko-ruský návrh pro opravy ve správě make- donské jen v zásadě, ale s výhrado u, že o provedeni této zásady budou vyjednávati s Rakouskem a s Ruskem v jednotlivých čá- stech jejích zvláště. Z toho „Novoje Vremja“ zcela správně odvozuje, že posavadní výsledek diplomatické činnosti rakousko-ruské jest jen podminěný, poněvadž celá otázka soustře- duje se v tom, jak vážné budou opovězené vý- hrady a podmínky, jež bude nutno naplniti, aby Turecko přijalo návrh rakousko-ruský zcela jistě. bez odmluvy a bez vytáčky. Posavadní odpověd jeho, že nemá v alné ceny praktické.

Goluchowský Novoj Vremja Vídeň Cařihrad Ma Makedonie Turecko Rusko Rakousko Novoj Vremja

7 article

Patrno, že diplomatické kruhy petrohradské velmi podstatně se liší od vídenských v názoru o turecké odpovědi ke společnému elaborátu, seslavenému v Mürzstegu. Tam ovšem nadál se, že vyjednávání s Tureckem o opravy ve správě makedonské bude krátké a povede přímo k židoucímu cíli. Tím časem bylo potřebí zdvo- jeného nátlaku, přiměti sultána a jeho vládu vů- bec k odpovědi. A tato odpověď s obvyklou vy- chytralosti tureckou sestavena jest tak, že jednu ze spojených velmocí uspokojuje, ale druhou ne! A tu už díplomacie turecká vším právem může slaviti vítězství větší, než sám hr. Golu- chowski, poněvadž vrhla jablko sporu mezi Vídeň a Pelrohrad, a poněvadž odlud může na- díti se, že další společná činnost obou velmoci v otázce makedonské aspoň — uvázne! Ve Vídni už podrobně znají obsah vý- hrada podmínek, na jichžto naplnění Tu- recko činí závislým praktické provedení zásad, jež v theorii uznává pro opravy ve správě makedonské. Mají-li i v Petrohradě už o nieh povědomost, nevíme; aspoň z úvahy svrchu ře- čeného listu petrohradského není to patrno. Spíše lze pokládati za jisté, že ty výhrady a pod- mínky byly známy ve Vídni dříve, poněvadž „Novoje Vremja“, kdyby je znalo, bylo bys rozepsalo proti nim mnohem ostřeji, než učinilo neznajíc jich v plném znění a v určitosti.

Gola Mürzsteg Turecko Vídeň Petrohrad Novoj Vremja

8 article

Z Vídně, patrně z nejbližšího okolí hr. Go- luchowského, už hned za tepla rozeslána ze- vrubná zpráva o tureckých výhradách a pod- mínkách do listův berlínských, a připojena poznámka, že ve Vídni si pro to vlastně nedělají nových starostí, slovem, že tyto výhrady a pod- mínky cařihradské pokládají za maličkosti, o nichž bude lze s vládou tureckou snadno se dorozuměti. Totiž diplomacie rakouská že se dohodne o nich s Tureckem; o ruské nent tu řeči. Však spěch, s kterýmž z Vídně tento názor o odpovědi turecké se poslal do Ber- lína, dokazuje, že diplomicii rakouské velice záleželo na tom, aby v Berlíně ji neměli v pode- zření, že s odpovědí tureckou není spokojena že snad odtud půjde s diplomacií ruskou proti Turecku ještě dále, než v Berlíně by bylo pří- jemno. O tajných stycích diplomacie rakousko- uherské s berlínskou má Turecko zajisté stále bezpečné zprávy a vzhledem k nim narafičena jest i odpověď jeho ke společným návrhům ra- kousko-ruským, sepsaným v Mürzstegu. Od těch výhrad a podmínek, s nimiž v zásadě je při- jalo, ruka berlínská zajisté není vzdálena, a hr Goluchowski může nyní — procul negotiis — prhodlně ztráviti lacinou radost svou, ž nad Tureckem vyhrál. Sultán a jeho vláda provedli zase jeden mi strovský kousek své příslovečné vychytralosti.

Goluchowský Vídeň Turecko Berlín Mürzsteg

9 article

Vizme jen, jak vypadají jejich výhrady a pod mínky, s nimiž jsou prý ochotni provésti zá- sady oprav, požadovaných pro Makedonii ve spo lečné notě rakousko-ruské. Obsaženy jsou ve třech bodech. Předně nemá opravní činnost v Makodonii trvati déle než dvě léta. Tutéž lhůtu vyža- duje pro ně i společná diplomatická listina ra- kousko-ruská; proto ve Vídni neznamenají v tom žádnou obtíž. Ale tu dlužno znáti Turecko. Podle jeho výhrady nemá se v Makedonii provésti žádná oprava, jež tam nebude provedena pro- dlením dvou let. To zní podstatně jinak, než co požaduje opravní návrh rakousko-ruský! Ten zajisté chtěl, aby v Makedonii do dvou let byly provedeny opravy všechny. Turecko ve své výhradě upravuje si věe tak, aby v Makedonii neopravovalo se už nic, co nebude opraveno do dvou let. Při známém spěchu, s nímž provádí opravy vůbec, lze se domysliti, jak by pospíchalo s opravami v Makedonii, vědouc napřed, že po dvou létech bude moci tam zůstati všechno při starém. Ale jak praveno, ve Vídni jsou s touto výhradou a podmínkou v turecké od- povědi zcela spokojeni. Za druhé Turecko vyhražuje si další trvání nezkrácené svrcho- vanosti sultánovy v Makedonii i po pro- vedení oprav, ba i při provádění jejich. Tato

Makedonie Vídeň Turecko

10 article

výhrada týká se hlavně organisace četnictva připouští toliko, aby četnictvo v Makedonii do- stalo zahraníčné důstojníky, ale tito aby byli ve s lužbě sultánov ě. Tu výhrada turecká podstatně liší se od požadavku obsaže- ného ve společné notě rakousko-ruské; ale diplo- macie vídeňská už odstupuje od něho, aby prý citlivost (!) sultánova nebyla uražena!- Za třetí vyhražuje si odpověď turecká ustanovení i obou civilních příručí, kteří mají býti přiděleni generálnímu inspekto- rovi, rozumí se Turkovi, při dohledu nad pro- váděním oprav: to znamená, že Turecko ve své odpovědi nechce ztrpěti vůbec nějaký evropský dozor, jak opravy v Makedonii budou vypadat. totiž, že bude vládnouti tam i nadále podle vlastní své vůle. I vzhledem k této výhradě di- plomacie vídeňská oznamuje do Berlína, že už se najde nějaký způsob, aby bylo správně šetřeno citlivosti sultánovy! Ostatně má podle ohlášených výhrad tu- reckých na Balkáně býti zachován ve všem status quo, totiž při posavadním zmatku nepořádku. Ve Vídni už přikyvují hlavou ke všem těml výhradám a podmínkám tureckým a pokládají je vesměs za správné a oprávněné. Zbřva jen otezka: k čemu vlastně čelil jednání v Mürzstegu? Tu dlužno vy- čkati odpovědi z Petrohradu.

Turek Makedonie Turecko Berlín Balkán Vídeň Mürzsteg Petrohrad

11 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 230 Z Vídně, 1. prosince. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Rozprava, kterou nazvali programovou, byla dnes dodělána. Proč ji tak pojmenovali, nevíme. Nebyla o žádném programu, nebyla pro žádný program. Vyzněla na prázdno. Třetí již týden rokovala sněmovna, vystřídal se velký počet řeč- níků, byl dlouhý a prudký boj názorů, ale vý- sledek není zhola žádný. Nestalo se nijaké usne- sení, žádný projev, ničím, praničím, neukázala se vůle zástupců lidu. Mohli mluviti, ale vo- tum podati pro nějaké stanovisko, pro určitý směr, pro ducha a tendenci vlády a správy ni- koliv. Pronesla se mínění různá, ozvaly se vše- liké hlasy, bylo pozorovati mohutné a proti- chůdné často síly, ale tato minění nevykrystali- sovala se v jeden útvar, tyto tony nesplynuly v jednu harmonii a nevyšlo na jevo, která síla má převahu, vrch, vítězství. Několikadenn debata neměla tedy žádného positivního výsled ku. Byla parlamentně a politicky planou, jalovou marnou. A přece jest dobře, že se konala; jest dobře že poslanci čeští ji umožnili. Mluvčí naši pro nesli v ní soud a nynější vládě, o nynějším sy- stému, o nynějším smýšlení lidu českého s ce- lou nepokrytostí a rozhodností. Vytkli na všechny strany poměr jeho vůči Vídni, vůči Němcům, ji podporovaným a favorisovaným.

Němec Vídeň poslanecký sněmovna

12 article

Pět řečí českých v jednom souhlase a sou- zvuku bylo promluveno. Všechny byly jednoho tonu a všechny tlumočily stesky a žaloby na stav. ve kterém nalézá se český národ, jeho jazyková práva, jeho kulturní požadavky. Všechny byly provanuty pevným odhodláním, setrvati ve vá- lečném postavení proti ministerstvu, které jes negací českých potřeb a nároků a které posil ňuje Němce ve vášnivé snaze, splnění českých tužeb zmařiti anebo alespoň je oddáliti. Z hovorů dnešních německých řečníků, dra Schalka, Všeněmce a dra. Derschatty, něme- ckého lidovce, který proklamoval solidaritu alp- ských Němců s Němci sudetskými proti české universitě moravské a který přímo vybízel vládu. by zavřela sněm království českého, dokud trvá česká obstrukce ve Vídni, bylo patrno, že všichni Němci jsou zajedno proti nám, že jest nám čeliti proti allianci dvojí: proti spolku ve- škerých německých stran a proti součinnosti těchto s vládou. Zápas to věru těžký, ale nejsme malomyslni a nebudeme jimi. Padly silnější již koalice, nežli firma „dr. Körber a spojenci“. Čechem zakončena byla šestidenní diskusse.

Němec Schalek Körber Čecho Vídeň

13 article

Drem. Stránským. Moravský poslanec do sně- movny přivodil ruch, hodil do ní kvas. Lomoz byl opětně velký za dvouhodinného jeho vý- kladu, předneseného se živým temperamentem tak živým, že již již podobalo se, že nedomluví Pan Prade, Funke, Grössel, Kaspor, Peschka, k kterým přidružil se později též Wolf, povyko- vali, křičeli, přerušovali. Protože jim pověděl pravdu. Leč on oplatil jim mnohonásobně rány, a zdolal je. Hlavně proto, že čerpal ze studně nej- svěžejší: z událostí dne, z aktuálností. První místopředseda českého klubu nen borcem defensivním, nýbrž borcem offensiv- ním, útočným. Dotvrdil, co jeho čtyři sou druzi pověděli před ním, co nejdůtklivěji. Přes 200 poslanců ho poslouchalo. Bylo ve sněmovně dnes čilo a hlučno. Nevíme, zdali toho příčinou výplata diet, či ohláška, že bude ještě tento tý den odročen parlament, ohláška to předčasná.

Stránský Prade Funke Grössel Kaspor Peschek Wolf

14 article

Předseda hr. Vetter zahájil scbůzi o 11. ho 35 min. dopol. a pravil: Sl. sněmovno! Před něko lika dny pochovány tělesné ostatky jednoho kollegy a opět nastává mi smutná povinnost oznámiti úmri jiného. (Poslanci povstávají.) Dne 28. m. m. zemře v Černožicích p. Jan Jaroš. Náležel sněmovně o posledních voleb v r. 1901 jako záslupce českého venkovského okresu královéhradeckého. Při své kra tiké činnosti poslanecké vynikl zvlášť jako rázný zástupce agrárních zájmů. Horlivá pilnost, již zu častnil se sněmovních prací a milé, skromné vystu pování v osobních slycích získaly mu záhy úctu přátelství jeho kollegů. Všichni lilujeme, že tato sym patická postava zmízela z této sněmovny. Zachováme nebožtíka vždy v kollegiální paměti. Minist financi podal předlohu o další plat nosti poplatkové svobody za přepis jmění a nabý. vání práv při agrárních operacích.

Vetter Jaroš Černožice

15 article

Mezi došlými spisy, jejichž člení trvalo hodinu — dotazy čteny doslovně — byl návrh po slance Procházky a spol. na připočítání 1 1/2 roku služby železničnímu persenálu při vyměřování pense Dotazy podali poslanci: Nowak a spol. po za- mýšleném převzetí koupí obou labských společnost »Kelte« a severozápadní společnosti sdružených rej- dařů drážďanských; — Baxa a spol. po domnělém přepadnutí šulvereinské školy v Benecku českým obyvateli — jak totiž oznamovaly německé noviny — Černý a spol. po odepření odvolacího práva volby spořitelního výboru okr. hejtmanstvím podě- bradským; — Choc a spol. po přísném vymahán osobní daně příjmové předepsané dělníkům v Če- chách: — Prášek a spol. po stržení erárního mostu v Nymburce a škodách způsobených zaneše- nými trámy na Karáskově mlýně v Labském Ko stelci; — Iro a spol. po hřebčineckých záležilo- stech a povolení nezúročné státní půjčky městu Žlu- tici; — Baxa a spol. po obsazení přednostenských míst u dopravního ředilelství v Praze úřadníky české národnosti; — Gross a spol. po sludentských de- monstracích ve Vídni; — Šrámek a spol. po úpravě služebních a stavových poměrů předních děl níků na státních a průmyslových ústavech vyučo vacích.

Procházka Nowak Kelt Baxa Černá Prášek Karáskův Gross Šrámek Benecko Nymburk Žl Praha Vídeň

16 article Rokuje se dálo

Rokuje se dálo vládním prohlášení Posl. Schalk prohlašuje za komedii boj, jaký se má vybojovati v parlamentě ve formě debaty Vážným je boj pouze proti předsedovi ministerstva a jeho soudruhům, protože tu i tam chtějí dobýti ministerských portefeuillů. Vyslovuje se proti společ- nosti vojska a pro hospodářskou i politickou neod- vislust Rakouska od Uher. Kritisuje ostře vládní systěm Körbrův, jenž nedostál slovu, že bude chrá- niti rakouské zájmy, neboť Rakousko neslo dříve větší břemena a skleslo na maďarského vasala. Liči doby z vyrovnání a přimlouvá se za rozl uku Uhrami. Ta musí se provésti hned, neboť za desel let sesílí uberský průmysl, takže bude se brániti ochranými cly proti všeliké soutěži. Protestuje proti Körbrovu záměru, podati předlohu o starobním a invalidním pojišťování až vyrovnání bude skon- cováno. Jsme, praví, pro posilu rakouského průmyslu a pro zdravou sociální politiku. Průmysl vzkvětá lepšími obchodními styky s Ruskem a Německem. Rozluka s Uhrami usnadní Rakousku politickou a hospodářskou samostatnost, takže bude moci přidru- žiti se hospodářsky blíž k Německu. Celní jednota rakousko-uherská mohla by být jádrem celního spolku středoevropského, k němuž jednou dojíti musí pro hrozivou soutěž americkou. Ať dr. Körber poučí korunu, že vyrovnání je na škodu Rakouskua rozluka s Uhrami nezpůsobí hospodářské škody. Vojenskými ústupky je vojsko skutečně rozděleno rozdělení to třeba jen formálně uznati. Zasluhuje

Posl Körbrův doktor Körber Rakousko Uhry Rusko Německo

17 article

politování, že rakouská vláda nepodala parlamentu úřadní zprávu o ústupcích, jež povoleny Maďarům Je to důkaz, že opovrhuje zdejší legislativou. Sně- movna je povinna zbaviti Rakousko placení na uher- ské vojsko. Jeho strana musí býti proti Körbrově vládě, protože chce vyrovnání stůj co stůj a také jako strana národní, neboť zamýšleným zřízením české university ohrožuje se německá država. (Hlučná pochvala mezi řečníkovými přáteli.) K návrhu posl. Skéna rokování uzavírá se hlavními řečníky zvoleni poslanci Derschatta (pro a dr. Slránský (contra). Posl. Derschata dovezuje, že stížnosti a poža davky Čechů srovnávají se s jejich programem, vy tčeným před počátkem zasedání. Němečtí poslane jsou ochotni k čilému, veselému boji, o němž zmínil se posl dr. Kramář a budou státi v semknutém šiku s moravskými Němci v boji proti české universitě. Slovinské stesky jsou až na některé případy bez podstatné. Není prý tak velký nedostatek soudců. m uvících slovinsky, avšak Slovincům jedná se prý o to, aby dostali své agitátory do německých krajin. Do Korutanska, kde je dosud národní mír, má se zanésti národnostní boj. To je prý zločin.

Maďar Derschatt doktor Slránský Posl Čecho Kramář Němec Rakousko Korutansko

18 article

Sněmovna je povinna zaujmouti postavení k vy- rovnání s Uhrami. Poslední Körbrova řeč, jež líbila se předsedovi uherského ministerstva, nás neuspo- kojila, neboť ministerský předseda je mi jako »distin- gnovaný cizinec« milejší, než jako korrektní kolleg p. Tiszy. Obě poslední řeči Körbrovy nedolkly s hlavní věci. Naproti uherským názorům musí se vy- tknouti, že v Rakousku trváme při osobních vrchno- stenských právech koruny v olázce velení i armády a to v zájmu státu a vojska. Přihlíží li se k 8§ 12. a 13. XII. zákona uherského, musí dospěti se k zá- věrku, že ani v Uhrách není možný ústavní vliv říš- ského sněmu na vrchnostenská práva. Maďarský výklad § 11. zmíněného zákona znamená rozluku jednotné armády. Pojednávaje o jednotlivých ústup- cích vojenských, poznamenává, že neklade velkou váhu na přeložení uherských důstojníků. Nesmí se přehlédnout ustanovení, aby v Uhrách maďarští dů- stojníci a to nejen pro uherské pluky, nýbrž dle po- měru státního občanství uherského byli ve vojště uvedeni. Timto omezením přestává býti postulát ná- rodním, to je slanoviště státoprávní (Šouhlas v levo). jež v dalších důsledcích vede bezpečně k rozdělen armády. Rozumí se samo sebou, že to bude míi účinek na kvotu, neboť nelze mysliti si, že bychom nesli částečně výlohy na uherské vojsko. Vliv říš- ského sněmu uherského na korunní práva bude se jeviti také na delegace.

Körbrův Tisza Uhry Rakousko

19 article

Rakouské oběti na vyrovnání rozmnožily se po- sledním jeho maďarským výkladem. Loyalitní klau- sule tuze neprospěje. V Uhrách nejsou k říši loyální V úvaze o vnitřních poměrech prohlašuje, druže se k vývodům Bärnreithrovým a Grossovým, že jeho strana mohla by uvažovat o příměří, ale jen kdyby se zabezpečila dosavadní německá država. Nedocilí-li se úspěchu, budou tím vinni ti, od nichž vychází obstrukce. Dr. Körber varoval český klub, aby svou obstrukcí neobstruoval národní požadavky. ale zároveň vypočítal mu, čeho Čechové dosáhli vzdor anebo snad pro obstrukci za poslední léta.

Bärnreithrův Grossův doktor Körber Čecho Uhry

20 article

Tak se parlament nepopraví! Vláda musí se k ně- čemu odhodlati. Vyhlídka, že sněmovna bude dnes nebo zejtra odročena a 18. prosince svolán český sněm, neudělá nás dělnými. (Hlučný souhlas a hlas v levo: Ať ho jen svolá!) Celá sněmovna, neb aspoň čásť její, jež chce pořádek a chce zničit úplně škodný system § 14., musí býti vědoma těžké zod- povědnosti, jakou má tato sněmovna zvláště v ny- nější době naproti hospodářskému, politickémua státoprávnímu útvaru říše. Jen toto poznání poskytne nám, čeho nyní již pozbýváme: vůle žít, a čeho po- třebujeme jako sousta chleba: vůli k činu. Hlučná pochvala a potlesk; řečníku namnoze gratulují.) Posl. dr. Stránský: Bylo-li třeba, by podán byl ještě nějaký důkaz, že vláda dra. Körbra byla k ni- čemu, tož důkaz pádný podán byl řečí, kterou právě promluvil dr. Derschatta. Neboť jestliže jedna jasná hlava ve známém čtyřčlenném výkonném výboru ně- meckých stran dosáhla bodu varu v národních štva- nicích, jestliže pan dr. Derschatta věci možné nero- zeznává od nemožných, právo od křivdy a opakuje zde všecky fráse, které v posledních letech se nahro- madily, tož je podán důkaz očividný, že vláda právě tam, kde by měla působiti k smíru a vyrovnání mezi národy, poněvadž se o německou stranu lidovou opírá a tato navzájem o ni, nesvedla nic.

Posl doktor Stránský Derschatt

21 article

Pan dr. Derschatta prohlásil solidaritu všech ně meckých poslanců levice se zvláštním stanoviskem německých poslanců moravských o universitách. Jest typickou vlastností německých hlav, že vyslovují rady zásady. Tyto jsou v theorii správně, vyhovují-li však vždy jen sobeckým zájmům Němců. (Souhlas pravo.) Ma-li býti jmenován pro některý soud v zněmčelých Čechách úřadník, žádá levice, aby byl mocen nejen němčiny, nýbrž také růz- ných nářečí němčiny. Jinak nepokládá se způ sobilým k tomu úřadu. Vláda skulečně povoluje pá- nům do té míry, že proti ústavě a spravedlnosti v Čechách úřadníky němčiny úplně znalé pomíjí při takovém jmenování a lím položila základ k rozdě- lení království českého. Na Moravě však může býti jmenován v českém okresu úřadník, který če- štinu komolí jak jen vůbec může, tak že se člověku žaludek obrací, když ho slyší jednat. (Veselost.) Žá- dá li v Liberci nebo Chebu německý advokát, aby úřadník s ním jednal v německé věci německy, je to správné. A když v Korutanech, kde je 359% Slovinců, žádá advokát úřadníka, aby s ním mluvil slovinsky a aby mohl plaidovati jazykem, kterému rozum jeho strana, je takový advokát — agitátorem, který zemi bouři. (Souhlas v pravo. Volání: »bohužel«a »škandál«.) Jiná taková zásada Némců je tak zv. naprostá rozluka. Němci v Čechách žádají - rozdělení země a úřadů. Na Moravě, kde dobře vědí, že by při takovém kozdělení špatně pochodili, nechtějí a n slyšeti o tomto principu a mluví o »zvláštních po- měrech v této zemi« — stejně, j ako necht ej V drobném prodeji: muní čílo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . . . za 2 h

doktor Derschatt Němec Ma Čechy Morava Liberec Cheb Korutany

22 article

Ve flislkách na venkově: ranní číslo. . . . . . odpolední. Inseráty platí so hotově úapřed. Předplacení a lsserty pěijímá zdmisl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nneházejí ne tež redakra tiskárnn a expedien „ Národnich žeistěe Rukopiny se nevracsjí.

23 article

slyšeti o rozdělení Štyrska, Kraji ny a Tyrol. Otázka, zda hr. Tisza anebo dr. Körber zvítězil, jest vedlejší ve chvíli, ve které jeden ministerský předseda nechce uznat, co tvrdí druhý. Důležito jest faktum, že tato polovina říše zůstala naproti Ma- darům v neprávu, poněvadž nemá moci, aby názory své uplatnila. A proč nemá tato polo- vina říše tuto moc? Tažme se nejprve, kým chce dr. Körber uplatniti právo této poloviny říše naproti Uhrám? Na jedné straně pevně semknutý národ ma- ďarský, který representuje uniformní stát, který jest ovládán ústavně a který učinil národní myšlenku podkladem svého vzrůstu. Na druhé straně má se postaviti proti němu tento parlament, který nemá jednacího řádu, nemá páteře, nemá údu, nema hlavy, nemá života, nemá vůle, který se nemůže na něčem usnést, poněvadž nemá většiny a který jen proto ne- může pojít, poněvadž jsou zde faktoři, kteří ho chtějí aspoň jako ke zdání zachovati. Takovým parlamentem má se čeliti Maďarům, který nekotví v lidu? Vedeme boj moderního ústavního státu se státem absolutistickým, boj, který v našem pokročilém věku nemohl skončiti jinak, než vítězstvím moderního, ústavního státu. Proto vzbuzuje přímo úž as, že dr. Körber na náš dolaz, je-li ochoten do- poručiti koruně, vzhledem na marnost boje s Maďary, vládu ůstavní, odpověděl že — po- chybuje o vážnosti našeho dotazu?

doktor Körber Maďar Štyrsko Tyroly Ma Uhry

24 article

Dr. Körber dodal, že také nynější vláda je ústavní, že en po jisté stránce není parlamentní. Dr. Körber mínil dále, že jest těžko »najít vlastní, vedoucí a zásadní myšlenku pánů zástupeů českého národa.« Plná tři léta minula, co dr. Kör- ber slyší četná, dlouhá a z různých stanovisek pro- nesená mínění o české otázce a přichází najednou k překvapujícímu výroku, že nemůže najiti vedoucí hlavní myšlénky zástupců českého lidu a při tom praví, že příčinou zbědovanosti je »spor« v Čechach. Předseda ministerstva, který nazval obrov- ský, po dva věky trvající zápas celého národa za svobodu, za svébytnost, rov- noprávnost, ba celou budoucnost »spo- rem« v Čechácb, nikdy nenajde vedoucí hlavní myšlénky zástupců českého lidu. (Potlesk a pochvala v pravo.) V tomto doznání dra. Körbra je obsa ženo také jeho »vinen«, jak se objeví v dějinách Rakouska, až se budou psáti o této vládě. V tomto doznání spočívá také důkaz, že vláda nynějši není konstituční. Od dra. Körbra jsme sly- šeli, že vláda je podrobena zákonu o ministerské zodpovědnosti. Konstituční vláda však je takovou, jejížto moc vychází z lidu a tato moc musí býti rati- fikována korunou. Ústavní vláda, dojde-li ke kon- fliktu mezí lidem a korunou, zastávati bude zájmy lidu u koruny v ten způsob, aby tuto získala pro zájmy lidu. Vláda úřadnická však v kon- fliktu takovém bude jednati tak, aby zjednala průchod zájmům koruny, ni- koli zájmům lidu. (Souhlas v pravo.)

doktor Körber Kör Rakousko

25 article

Když jednalo se o výklad důležitého státního základního zákona v příčině výkonné moci koruny v armádě, tu ústavní maďarská vláda přispíšila si vyložiti zákon jmenovaný v ten rozum, že obmezila právo koruny s poukazem na svrchovanost vůle lidu, kdežto úřadnická vláda cislajtánská vyložila zákon v ten rozum, že panovnická práva v té příčině jsou neobmezena a že tudiž nikdo nemůže do nich zasahovat. Vláda chtějíc — třeba v zájmu Rakouska — jistý obor práv zachovati výhradně koruně, přehlédla, že či- nitel, na kterého spolehla, v rozhod- ném okamžiku sám povolil maďarské straně a dostal se tak z deště pod okap. Nebot nyní vzdali jsme se touto interpretací práv panov- níčích možnosti, vykonávati vliv na otázky armádní. Maďaři však povolností koruny toto právo si zacho- vali a z toho vytloukají celý kapitál. Kdyby dr. Körber skutečně representoval konstituční vládu. v tom o amžiku byl by býval se postavil na stano- visko konstituční, kdy ještě bylo možno proti Mada rům se postaviti. Když boj ve vojenských otázkách v Uhrách vy- pukl a v Rakousku nastala obava, že by mohla koruna povoliti, ministerský předseda vystoupil dosti energi- cky, a ze strachu, že by mohla věc vzíti nepříznivý obrat, položil na váhu celou prestyž rakouského ka- binetu a koruně podal demis si. Podá-li ministerský předseda ústavní demissi, zůstane pak jen tehdy v úřadě, když koruna jeho nahledy akceptuje.

Maďar Körber Mada Rakousko Uhry

26 article

Podá li však chef úřadnického kabinetu de- missi, pak dožijeme se toho, že si dokonce s tak důležitým prostředkem konstitučním tropí kome- dii. Neboť tato demisse byla odvolána způsobor. kabinet přímo kompromitujícím. Aby se mohl zachrá- niti dr. Körber žádal vlastnoruční list císařův, kte- rým mu mělo býti zaručeno, že vliv Rakouska na armádu zůstane neztenčen. »Neue Freie Presse«, hla- vní orgán dra. Körbra, od ranníka do večerníka, od večerníka do ranníka, po osm dnů čekala na tento vlastnoruční list. Má-li se naroditi korunní princ, ne- může býti očekávání napjatějšího. A co se stalo? Došlo sice k porodu, ale nebyl to prine, nýbrž jen princezna. Nebyl to vlastnoruční list, ve kterém by se ujišťovalo, že vliv Rakouska na armádu zůstane nedotčen, že Maďaři nebudou smět hýbat v otázkách vojenských ničím samostatně, nýbrž neřeklo se nic jiného, než že koruna demissi ne přijímá. Vláda nedostala garancie, ale demissi odvolala a tím dokázala, že není kon- stituční vládou, nýbrž úřadnickou, která tak dlouho zůstane, dokud se koruné zlíbí a musí jíti, když se koruně zlíbí. Kdyby hr. Tisza z podobné příčiny byl podal demissi, byl by na ní setrval, to jest rozdíl mezi ním a vládou úřadnickou. Když se chtěl ministerský předseda odhodlati ke zdolání ma- ďarského odporu v otázkách vojenských, užil velkých slov a bylo by bývalo jen důsledným, kdyby uznav, že prohrál, v listopadu podal demissi. Tenkrát však ministerský předseda si bezpochyby pomyslil, že se v jednom roce táž komedie dvakráte nehraje a proto

Körber Maďar Rakousko Tisza Neue Frei Presse

27 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Poprvé v ohni. Episodka z makedonského povstání Podává A. M. Výmola. Četa plukovníka Jankova pod hlavním ko- mandem generála Cončeva,*) záležející ze dvou oddílů po dvou izvodech — všeho okolo dvou set duší — odpočívala dne 31. srpna (13. září) v místech, zvaných „Teodorova mogyla či poljana“, asi tři hodiny ode vsi Pirinu. Před večerem dorazili kurýři se zprávou o srážce s tureckým vojskem v kopcích, zvaných „Ku- kly“. Žádali o pomoc. Za temné noci, špatnými sestami spěchali jsme k místu. Cestou potkávali jsme vesničany, prchající před tureckou zběsi- losti. Plačící ženy a děti, holé a bosé, s ustraše- nými tvářemi, hledaly útočiště v nepřístupných horách. Někteří vraceli se s námi, by odnesli s slespoň nejnutnější, co zanechali. Mnohé ženy

A M Výmola Cončev Teodorov Jankov Pirin

28 article

* Důstojníctvo povstalecké skládá se z bývalých čůstojníků bulharské armády, kteří dobrovolně z souboru knížecího vojska vystoupili. Pozn. red. s dětmi oplakávaly ubité od Turků živitele, muže a otce. Nepomáhala útěcha pomsty, již jsme sli- bovali, pláče jsme neutišili. Čím blíže k vesnici, počet uprchlíků rostl. Konečně střetnuli jsmese i s muži s puškami v rukou. Vypravují podrob- nosti srážky, jen že nemohou nic pověděti o po- bytu povstalců. Naše silná četa vzbudila radost vesničanů. Rychle, rozmnoženi novými ozbro- jenci, nastupujeme obsaditi ves, než se rozední. Byl jsem u předvoje a měl jsem vše z prvé ruky. Asi hodinu před svitáním vcházíme do vsi. Oby- vatelé snášejí nám co mají, chleba, sýra, k ob- čerstvení. Brzy vše rozděleno a již se opět bro- díme přes bystrou, horskou říčku a stoupáme příkrými stezkami do posie. Umořeni a spoceni. dostupujeme k místu, zvanému Garvanica“ Četa pod komandem poručíka Manova zůstavena k záštitě sela. K ni dobrovolně jsem se připojil. S námi zůstala i nepočetná vesnická milice. Po- ručik Tanušev stál se svými v záloze na Garva- nici a ostatek mužstva s náčelnictvem zaujal ná- vrší poděl cesty od Nevrokopu, maje zabrániti přístup tureckým posilám z města. Generál Con- čev se své posice nade vsí měl říditi boj. Asi o 8. hodině objevil se první „asker“ (turecký voják) na melničské cestě. Pak druhý, třetí! .a

Manův Con Ob Nevrokopa

29 article

Jeden za druhým, vždy deset, dvacet kroků za sebou, přebíhali po cestě od stromu ke stromu, od skály ke skále. Tím podloudným způsobem znenáhla aspoň na 300 mužů přitrhlo ke vsi. Palbu zahájila selská milice a již hřměly i pušky od cerkve, kde stála četa naše. Koule, hvízda- jíce, vrážely prudce do kamenné stavby, stře- piny i stavivo padaly na naše hlavy i těla. Byl jsem nováčkem. Nebylo mi tuze volno v prvním ohní. Ležel jsem za ohradou kostela. Cítě nad sebou prolétati projektily tureckých manliche- rovek, deskami dřevěného plotu mířil jsem úzkou štěrbinou na postupujícího ke vsi ne- přítele. Starý povstalec vedle mne klesá, raněn do čela. Pohled na teplou, červenou krev mn rozčilil. Rachot střelby vůkol docela ohlušil vě- domi. Nevidím, neslyšim. Jen moje puška takřka samovolně řádí směrem v před. Palčivá žízen svírá mi hrdlo, jazyk se lepí v ústech. Voda, pět kroků ode mne, ale nemohu s místa pro nepřátel- skou palbu. Turecká trubka právě ohlašuje útok. V odpověď s naší strany signál o pomoc zálohy. Je nevyhnutelně nutna. Tři ranění povstalci vedle mne odnešeni nazad k záložní četě. První askeři vnikají do vsi, zapalují stodoly, naplněné slamou a obilím. Za okamžik všecko v plamenech. Ohen

30 article

šíří se po vesnici, z dola nahoru, co kde zbyl živého, prchá. Ženy, děti se zachraňují, za nim sviští turecké kulky. Řev dobytka, štěkot psů, kdákot slepic mísí se ve vřavu střelby. Stavím se za pilíř vedle poručíka Manova, odkud dou- fám pohodlněji mířiti. V tom ucitím škubnut v pravém stehně a palčivou bolest. Teplá krev stéká mi po spocené kůží. Nelze však se ohližet po ráně. Plameny k nám dorážejí, třeba odstou- piti. Ještě společný výstřel ku předu, pak hří- mavé „urá!“ a jeden po druhém seskakujeme s vysoké ohrady kostela do úzkého a mělkého řečiště bystřiny. Po příkrém, skoro kolmém úžlabi prodíráme se ostružiním a kopřivami, nohy klesají únavou, ruce rozdírá trní. Konečně mal porost lesní! Zde bude možno odpočinouti! Na západní straně vesnice dosud se ozývají pušky Dřevěné domky a plné stodoly hoří jako troud Tu přeběhne pes, tu zbloudilý oslík nebo kůn mečící ovce nebo koza. K uhašení žízně okusu- jeme šťavnatou trávu a žmolíme kůrky chileba

Manův

31 article

Ustupujeme na horu, kde měla býti záloha. Ne- nalezáme nikoho. Zbylo tu několik dřevěných ná- dobek na vodu. Vesničan bez zbraně ukazuje nám, kam čety se uchýlily. Palčivé slunce kloní se k západu. Vedra ubývá, ale žízně nikoliv. Od- počívajíce snědli jsme zbytek chleba, seljanin donesl nám vody. Obsah několikalitrové nádobky sotva stači svlažiti útroby čtyřiceti mužů, zmí- rajících žízní. Třeba se dobrati ke společnému shromaždišti. Cestou ukájíme žízeň vším, co se naskytne. Čerstvé dyně z pole, nedozrálé ostru- žiny. Vděčně hryžeme do šťavnaté kůry nechut- ného plodu, jako do lahůdky. Přední stráž, ukrytá v křoví, radostně nás vítá. Jsou to druhové z čely poručíka Tanuševa. Unaveni, klesáme na tvrdou zem. V malé chvíli usínáme nepokojným snem ve hladu a žízni. Zde na kopcích vůkol není ni- kde vody, ani chleba! Tak jsem si odbyl můj křest ohněm. Téhož dne ve zprávě do hlavního stanu sdě- loval poručík Manov: „V boji při sele Pirinu sluší zvláště vytknouti chrabrost, jakou se vyznamenal statečný ustaša ... (ctěné jméno)... po národ- nosti Čech, jenž dobrovolně přišel v boj a do posledního okamžiku, ač raněn, vytrval. Týž před uvěma měsíci přešel s četou hranici make- donskou..

Tanušev Pirin Čechy Manov

32 title

Tak jsem přišel ke svým rytířským ostru- hám povstaleckým.