Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

emědělstvi

3

Obohod

4

Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 115, ze dne 27. dubna 1907.

7 article

Daň z přírůstku ceny pozemků městs ých. V. Uzel.

V Uzel

9 article

Základem vývoje daně přírostkové byl Mique lův pruský zákon o dávkách komunálních z r.1893 který výnos daně domovní a pozemkové na dále přikázal obcím a stanovil normy pro samostatné dávky obecní z držby pozemkové. Berní reforma Mi quelova, která zavedla zda nění půdy ve prospěch obci, přivodila úplný obrat ve finanční politice německých komun. Před tim pokus v Brémách v r. 1873 podniknutý za účelem zdanění pozemků stavebních, se nezdařil. Novým zákonem přiznáno jest obcím mezi jiným právo vybírati daň z prodeje pozemků, dále daň dle obecné ceny pozemků a konečně daň přirůstkovou. První dva druhy daně rychle se rozšiřily. zvláště daň dle obecné ceny pozemků, která je mnohým obcím zdrojem nových vydatných při- jmů, ale proti dani přírůstkové ozývaly se četné theoretické námitky a prvním pokusům prakti- ekým stavěly se vstřic značné oblíže finančně- technické. Nový směr praktickému řešení tohoto problemu určil »Berní řád ohledně ochranného území německého v Kiočau« z r. 1898, vzniklý již přímým působením stále více se vzmáhajícího hnuti v německé veřejnosti za reformu půdy Zmíněným berním řádem zavádějí se všechny tr jmenované druhy daně pozemkové.

Brémy

10 article

Sazba daně přírůstkové v Kiočau stanovena na 331/s procent přírůstku ceny. V motivech tohoto řádu berního jest vlastné obsažen celý princip daně přírůstkové: »Stoupá-li cena po- zemků a půdy a to okolnostmi, jež držitel sám nepřivodil, které spíše přičísti sluší rozkvětu územi, způsobenému činností správy (Gouverne- menti neb celku obce, tu musí správa neb zmí něný celek — flnanční interesy obou jsou iden- tické — zachovati si jedenatřicátý svůj podíl n vzrůstu ceny. Jest tedy velmi mírným, že správa se spokojuje s 1/2 a 3/s osobám soukromým pře- nechává.« Řádem tímto byl princip zdanění přírůstku ceny půdy oficiálně v Německu — třeba v daleké cizině — uznán a zaveden, princip aby na při- růstku ceny půdy participovaly ti veřejní činitelé kteří svou činnosti kulturní toto stoupání ceny přivodily.

Německo

11 article

Jak již řečeno, působí na rozkvět moder ních velkoměst kulturní práce veřejnoprávníe těles: obce, okresu, země a státu, a nelze po- chybovati, že nárok na tuto daň má každé z nich, ale až do posledního času zavedena byla pouze v obeích. V roce 1902 byl sice v bavorské sněmovně podán návrh na zavedení daně této ve prospěch státu, ale návrh ten většinou sněmovní byl za- mítnut. Teprve v roce loňském přijal sněm pruský po dlouhých delatách zákon, dle kterého jsou i kraje oprávněny zavésti daň přírostkovou. čímž teritoriální obor platnosti jeji značně se rozšířil. Z německých měst zavedly tuto dávku dosud Frankfurt n. M., Kolín n. R., Dortmund. Gelsenkirchen, Essen a Weisensee, kdežto v Ber líně otázka zavedení jejího jest ve stadiu hor livého projednávání. Pokud se systematického rozdělení týče rozeznávati dlužno daň přírostkovou přímo a nepřímou. Přímá daň vybírá se periodicky z přírostku hodnoty, přivoděného stoupáním ceny půdy kdežto daň nepřímá vybírá se teprv při uzavřen některého právního aktu, kterým vlastnictví po- zemku na osobu jinou přechází (na př. př smlouvě kupní). Z důvodů finančně-technických častější bude v praxi daň nepřímá, ano mnozí upírají vůbec obeím právo zavésti přímou daň přírostkovou, podporováni jsouce v tomto ohledu jedním roz- hodnutím nejvyšší pruské správní instance. Přímou daň přírostkovou jest zmíněná dan v Kiočau, kdežto všude jinde dosud zaveden byla daň nepřímá. Daň tato vybírá se někde vedle daně z prodeje pozemků, jinde opět jako přirážka k této dani (na př. ve Frankfurtu n. M.). Zákla- dem daně jest docílený přírostek ceny pozemku za určité časové obdobl.

Kolín Dortmund Gelsenkirchen Essen Weisensee Frankfurt můj Zákl

12 article

Ku poslední cené nabývací smějí bít určité náklady připočteny a od nynější ceny prodejní jisté výlohy, jež dosavadní držitel učinil odečteny. Při nabytí vlastnictví pozemku dědietvím nevybírá se nikde ani daň z prodeje ani da přirostková. Daň přírostkovou platí vždy prodavač po zemku, a nelze ji, právě tak jako daň pozem- kovou vůbec, přesunouti na osobu třeti, posti- huje vždy toho, komu určena jest, a právě v této vlastnosti její spočívá velká sociální její důležitost. Poukazuji v tomto směru ku zná- mým theoriím Stuarta Milla a Ricarda a cituji Adolfa Wagnera: »Platí staré národohospodářské pravidlo, které již klasickou vědou národohospo dářskon bylo učeno: daň, která rentu pozemko vou postihnje, nemůže býti vlastně přesunuta. Jest nesena tím, kdo ji platiti musí. Tím by by zde majitel pozemku neb místa stavebníh a spekulant. Toho ale daní citelně postihnout jest nejen neškodně, ale obecně velmi prospěšné a předpokladem, že dospějeme ku zdravým po- měrům pozemkovým a bytovým.« Důležntá jest otázka rozdílu mezi půdou zastavěnou a nezastavěnou. Některé z dosavadních řádů berních nečin rozdílu mezi oběma druhy, jiné však přírostek ceny půdy zastavěné níže zdaňují, než při půdě nezastavené, mnohé hlasy však doporučují zda- nění pouze půdy nezastavěně, při které zisky konjunkturní, zcela bezzáslužné, jsou nejpat. Nelze upříti, že mínění toto jest značně oprávněno, než nelze na druhé straně přehléd- nouti, že i při půdě zastavěné (při domech) vy- skytuií se zisky bezzáslužné, a že osvobozením nějšl.

Stuart Mill Ricardo Wagner

13 article

této půdy od daně otevřela by se brána speku laci s domy městskými. Snad bude lze v tomto směru nalézt střední cestu, která by rozeznávala mezi drže ním dlouhodobým a koupí spekulační za úče lem brzkého prodeje. Důležitý problém, za které časové obdob má býti přirůstek zdaňován, rozřešily některé řády berní v ten smysl, že časovou hiranicí má býti poslední prodej pozemku. Však v tom při padé naskýtají se často překážky povahy finančně technické, zvláště když od posledního prodeje minul delší čas. Kolinský berní řád naproti tomu určuje, že stanovení přírůstku při prvním příštím přechodu vlastnictví za platnosti nového řádu slouží za základ obecná cena pozemku dle stavu 1. dubna 1905, takže při prvním přišťím prodeji bude základem zdanění dífe- rence mezi zmíněnou cenou obecnou a docí- lenou cenou prodejní. Zde ovšem uniká zdanění dřivější přírůstek a efekt finanční nové daně jest značně menší. Pokud se týče výše sazeb, lze znamenat všude progreši dle výše přírůstků. Progrese tato v různých městech jest různá, někde poměrně mírná, jinde opět citelně zmenšuje zisk majitele pozemku, což vlastně odpovídá nejlépe sociálním intencím tohoto právního principu. Ve většině připadů vybírá se plná sazba berní jen v těch případech, kde od poslední majetkové změny minula jen krátká doba (na př. 5 let), kde tedy lze souditi na prodej spekulační, kdežto př delší držbě v jedněch rukách sazba se postupně snižuje.

Kolinský

15 article

Češti mlynáři proti uherské soutěži. Dne 23. t. m. konala se v místnostech pražské plodi nové bursy za předsednictví p. cís. r. Ronze schůze zástupců českých a německých mlynář z Čech, na niž měli se interesenti raditi o tom. jaké stanovisko mají zaujati mlynáři z Čech vůč akci, již podniknouti hodlají spojené svazy mly. nářské z celého Rakouska za tím účelem, aby byla soutěž uherské mouky na domácích odby tištích znesnadněna vhodnými opatřeními želez ničně tarifními. Jak známo, usiluje většina ra- kouských mlynářů, zejména těch, již usedlí jsou poblíže západních a severozápadních hranie říše aby byl na dopravu mouky zaveden tarií kilo- metrický s jednotnou stejnou sazbou, na- místo nynějšího odstupňovaného tarifu (Staffel- tarifu), jenž zlevňuje dopravu na velké vzdále- nosti, usnadňuje odbyt uherské mouky i do úze- mí nejvzdálenějších. Proti tomuto požadavku vy stupují přirozeně mlynáři z Dolních Rakous Štyrska i jižní Moravy, neboť tarif kilometrický jenž, byť byl namířen proti Uhrám, musil by dle platných ustanovení platiti všeobecně, byl by jim velice na škodu, znesnadňuje jim odbyt do odbytisť vnitrozemských. Jde tedy o to, vhodný- mi speciálními opatřeními tarifními najíti východisko z těchto zájmových rozporů. Otazkou touto zabývala se zmíněná schůze mlynářa z Čech, v níž došlo k čilé debatě, jíž zúčastnili se zejména s české strany pp. cís. r. Ronz Cafourek z Písku, Tuček z Bíliny Ort z Koštic, s německé strany Kröbe ze Zatce a Appelt z Liberce. Jako odborný poradce byl přítomen a debaty se též zúčastni p. Ot. Schmidt, tarifní inspektor obchodní komory pražské, jenž zvolen byl za referenta pro další jednání anketní, na jejichž pořádání se schůze usnesla.

Ronz Ronz Cafourek Tuček Ort Zatka Appelt Otakar Schmidt Čechy spojený svaz Rakousko Dolní Rakousy Morava Uhry Písek Bílina Koštice Liberec

16 article

Z trhů peněžních (26. dubna). Na dneš ních bursách převládlo opět pevnější smýšlení které vysvétluje se jednak podněty povahy míst ních, jednak chyběním jakéhokoli podnětu ne příznivého. Na západních bursách působí při znivě stoupání cen mědi, které je přirozeně pro vázeno stoupnutím kursu vůdčích papírů mě darských. Výkazy bank dokládají znovu postu- pující uvolnění trhu peněz. Výkaz anglické banky vysvětluje snížení diskontu. Směnky po- klesly dále o 594.000 lib. šterl., na 337 mil oproti loňským 37 mil., kovový poklad znovu stoupl o 296.000 lib. šterl. na 36.1 mil. oproti lonským 33 1 mil. lib. šterl. Úhrnná resorva stoupla o 111.000 lib. šterl. Také banka fra- couzská zlepšila svůj stav. Kovový poklad jeji stoupl o 5.5 mil. fr. na 2589 mil. (loni 2995 mil.). Portefeuille poklesl o 77.7 mil. na 1126 mil. Oběh bankovek poklesl o 84 mil. fr. na 4750 mil. (loni 4710). V Praze. Také dnešní bursa měla prů- běh zcela klidný, tak že nedošlo k žádným obra- tům a podáváno pouze za: akcie strojírny Daňkovy K 465.—, akcie strojírny Ruston K 305.—, akcie Zajišťovací banky K 143.— peníze.

Daňkův Praha

17 article

Z Vídně. Dobré záznamy novo-yorské a zlevnění úrokové míry bankou anglickou účin- kovaly příznivě na burse průpravné. Železář- ským hodnotám prospěly také vysoké záznamy glasgowské. Kromě alpinek kupovány též akcie státní dráhy. Ve šraňku kupovány byly akcie spojených elektráren, které stouply. Naproti tomu klesly následkem zmaru jednání o kartel petrolejový hodnoty petrolejové. V ultimové pro- longaci činil report 5—51/8 . Na polední burse obchod byl uskrovněn, protože z Berlína došly záznamy neuspokojivé. Akcie státní dráhy ku- povány byly dále spekulací místní a berlínskou a podražily na novo. Pevnost v nich měla z následek dobré smýšlení na celé čáře. Také po ruské rentě byla poptávka vzhledem na dobré záznamy pařížské. Obchod ke konci byl v smýšlení všeobecně dobrém. Ve šraňku akcie hirtenberské na zprávu, že jim připadla srbská objednávka podstatně podražily. Akcie dráhy severní stouply na bilanci. Naproti tomu kar- patsko petrolejové se opět zhoršily. Renty valuty se nezměnily. Trh k ukládání klidný. Na eskontním trhu stav peněz nezměněn: 47/1 Berlín. Příznivé zprávy z amerického trhu železářského vzpružily znovu koupěchti- vost spekulačních kruhů a tam, kde včera pře- vládaly realisace, dnes podnikány zpětné koupě. proe.

Vídeň Berlín

18 article Kursové zlepšení více jak jednoprocentní vyka-

Kursové zlepšení více jak jednoprocentní vyka- zují akcie železářských podniků a společnoste uhlářských. Na trhu hodnot bankovních včerejší ztráty kursové po většině vyrovnány. Z doprav- ních titrů získala rakouská státní dráha na koupě pro účet vídeňský. Americké dráhy cel- kem lepší. Loďařské podniky na dále realiso vány. Na trhu ruských titrů bylo klidno. Drobné závěrky v rentách kurs nepatrně zvýšily. Sou- kromý diskont snížen o 1/s proc. na 4 proc. Z pražského trhu obilniho. Lhůtové kursy v Pešti rychle stoupají. Dne 20. dubna zname- nala tam podzimní pšenice 8.40, včera překročil kurs 9.—. V témž poměru stoupla v Pešti také pšenice pohotová, takže okamžitě byly ceny če- ské pšenice a žita nejlovnější, Majitelé zboží po- koušejí se ovšem, aby i zde vyhnány byly ceny do výše, zdržují se prodejů, a docilili také roz- hodného stoupnutí cen. Včera znamenala z Pra- hy 77—81 kg pšenice 8.70—9.10, 72—75 kg žito 7.55—80, t jj. cena pšenice stoupla oproti týdnu předešlému o 30—35, cena žita o 20 za 50 kg. Na trhu ječmene jeví se stále čilá koupěchtivost, scházelo nabídky českého zboží. kupováno proto uherské zboži v ceně 7.70 až 8.— z Vídně. Na trhu ovsa byl průbéh obchodu příznivý, ceny sice nestouply, avšak smýšlen kloní se ke zpevnění při oslabené nabídce- Z Prahy bylo placeno 7.90—8.10. Kukuřice byla pevná a ceny stouply o 5—10 h, z Prahy znamenánc 7.— až 7.15. Z Vídně nabízena jest dodávka na květen za 6.15. Smýšlení pro mák bylo příznivější, trvá dobrá poptávka, při cené 4312—441/2 z Prahy. Malá položka řepky byl prodána z Prahy za 14.75.

Pešť Vídeň Praha kg

19 article

Koneo kartelu rafinerií petroleje. Přede včírem konána valná hromada rakousko uher ských rafinerií petroleje, v níž podával zprávu výbor, pověřený jednáním o kartel. Bylo sděle- no, že dosud se nezdařilo nalézti základ pro novou dohodu a že výbor považuje proto svůj úkol za skončený. Předseda prohlásil na to, že vyjednávání nutno považovati za rozbité a že kartelní smlouva pozbývá následkem toho 1. kvělnem platnosti. Po schůzi konána volná porada, na níž dán podnět k tomu, aby po1 květnu byla cena petroleje snížena hned o ně- kolik korun, proto, aby zabráněno bylo tím po- někud prodejům na lhůty. Převládal názor, že cena měla by se snížiti s 33 na 28 korun že prodeje mají se díti jen na květen. Z toho vysvítá, že rafinéří nevzdali se úplně naděje na uskutečnění karlelu. Konec kartelu rafinerií zna- mená ovšem také pro producenty nafty změnu situace. Producenti konali rovněž předevčírem schůzi, na které dán podnět, aby cena nafty především pro vývoz byla zvýšena. Zda bud

20 article

zvýšena také cena nafty spotřebované v říši nebylo dosud usneseno a otázka ta bude ještě projednána. Průmysl petrolejářský nalezá se před zcela novou situací. Pro petrolejářský prů- mysl byla dříve hlavním základem výroba raf nády, kdežto zpracování zbytků bylo jaks vedlejší výrobou. Mezitím však cena vedlejšich výrobků stoupla tak, že je dnes pro rafinerie výnosným věnovati se zpracování zbytků a lze skorem říci, že výroba vedlejších výrobků stala se hlavním obchodem. Po rozpuštění kartelu klesnou sice ceny petroleje dosti značně, avšak přirozenou hranicí jest tu vývozní parita, pod kterou jistě prodáváno nebude. Mimo to při vy- sokých cenách vedlejších výrobků mohou ra- nerie vyráběti z nafty méně petroleje a více vedlejších výrobků. Pro naftovou těžbu siluace přes rozbiti kartelu není tudiž nepříznivou, jako tomu bývalo dříve, kdy s poklesnutím cen raf- nády klesala i cena nafty. K tomu zásoby nafty dávno již přestaly stoupati, naopak značně po- klesly následkem neobyčejné výkonnosti rafineril.

21 article

Této situace nemohli producenti nafty dosud vy- užitkovati proto, že vázala je smlouva s karte- lem, dle niž byla cena nafty pevně stanovena. Avšak rozbití kartelu rozváže i tento závazek producenti nafty budou moci ceny zvýšili tím spíše, že mají nyní dobrou organisaci v »Petro- leji«, v níž jest sdruženo asi 90 procent všech producentů. Situace pro obě skupiny je tu tedy nová a celkem vzato role se poněkud obrátily. Česká chemická společnost pro vědua průmysl koná dne 11. května t. r. o půl 8. hod. večerní v restauraci » Merkuru«, Praha —I- Mikulášská třída, svou mimořádnou valnou hro- madu s následujícím programem: 1. čtení zá- pisu o minulé valné bromadě, 2. zprávy funk- cionářů, 3. výše členských příspěvků pro členy přispivající a činné, 4. přednáška p. dv. rady Bělohoubka »O patentu a jeho podstatě«, 5. volné návrhy, které aspoň týden před valnou hromadou oznámeny býti musí ústřednímu vý- boru.

Bělohoubek Petra Praha Imikulášský třída

22 title

Trhy peněžní.

23 article Vídeňská bursa.

Vídeňská bursa. Závěrečné kursy 26. dubna 25. dubna Renty: 98.50 98.50 šprocentní papírová květnová . . 99.95 99.95 42procentní » únorová . . 98.40 98.40 šprocentní stříbrná lednová . . . 100.— 130.— 4.2procentní , dubnová .. 116.90 116 85 4procentní zlatá rakouská . . . 98.50 96 50 4procentní korunová rakouská . . 88 15 88.15 31/aprocentní korunová (invest.) . 112.50 112.50 4procentní zlatá uherská . . . . 94.40 94.30 4procentní korunová uherská . . 83 10 31/zprocentní kor. (invest.) uher. . 83 45 ruská půjčka Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č. 4proc. žel. úp. zem, banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 3i/zproc. Hypot. banky kr. českého 41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 4 % Los y Celé státní z r. 1860 . . . .. pětiny . . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . tisské . . . . . . . . . .. turecké . . . . . . . . .. Banky: Česká průmyslova . . . . . . » »Union« . . . . . . .

ústřední banka

24 article

Závěrečné kursy. 26. dubna 25. dubna Hospodářská úvěrní pro Čechy] . 383. 25 383 25 Živnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . . . rakousko-uherská . . . . . . 1764.— 1764.— 306.— anglorakouská . . . . . . . 305. 75 445 . 50 banka pro země rakouské . . . 445.75 dolno rakouská eskontní . . . . 575.—— 575.— 632.— »Merkur«, směnár. akc. společnost 631.— rakouský úvěrní ústav . . . . 664 75 662 50 779.— 775 50 uherská všeobecná úvěrní . . . 1064 .— všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1067.— 546.10 vídeňská bankovní jednota . . . 546 25. 566.— 566 — vídeňská banka »Union« . . .. 460.— 460.— všeobecná depositní banka . . . Dopravní podníky: Buštěhradská dráha lit. A . .. Česká severní dráha . . . . . Duchcovsko-podmokelská dráha . Rak. severo-západní dráha . . . Polabská dráha . . . . . Pardubická (Jiho sev.- něm. spoj.). Pražsko duchcovská dráha kmen Pražsko-duche. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha Štyrsko-hradecko- köflašská dráha Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . . Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . .. Plzeňský akciový pivovar . .. Daňkova strojírna . . . . .. Bračnská strojírna . . . . . . Králodvorská cementárna . .. Mostecká uhlářská společnost . . Severočeská uhlářská spoiečnost Západočeská Poldina hut

Ferdinandův Lloyd Daňkův Poldin Čechy Štyrsko všeobecný úvěrní vídeňský banka všeobecný depozitní banka Český cukerní společnost

25 article

Pražská železářská společnosť. Alpská báňská Rýmavsko muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . . . Pešťská vagonka Devisy a valuty: 95.35 95.35 Curych . . . . . . . . . . 95.58 95.60 Paříž . . . . . . . . . . . 240 67 240.57 Londýn . . . . . . . . . . 117.60 117.58 Německá místa . . . . . . . Rišské marky v papírech . . . 117.60 117.58 Dvacelifrank . . . . . . . . 19.13 19.13 Ruhl papir . . . . . . . . 251.50 251.50 Lira . . . . . . . . . . . 95.32 95.32 Soukromé (sazby eskontní) . . . 41/t. 41/. 41/1, 431 Při klidném obchodu dosti pevné. Akcie státní dráhy čilejší. Dodatečná bursa: Státní draha 687.25. x. Z Vídně, 26. dubna. (Telfge. »Nar. Listů.-) Večerní bursa. Kreditky 665.50, po (—.—). uherské kreditky 774.50, anglobanka 306 25, bankovní jednota 547.50, unionka 566.50, jändernanika 446.25 státní dr. 688.50. —.—, jižní dráha 134.75, polab. dr 431.25, severozapadní dráha 438.—, turecké tabakoré 421.50, rýmavsko-muraňské 551.5U, alpinky 607.50. květnova renta 96.50, uherska korunová 94. 40 turecké losy 190 25. marky za hotové 117.60, ultim 117.62. Smýšlení pevné.

doktor 431.25 Paříž Londýn Vídeň Nara státní draha 687.25 Ruhl papir

26 article

x. Z Vídaš, 26. dubna. (Telfgr. »Nár. Listů«. Devisy. (První čislo značí penize, druhé zboži. Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 199.35 199 55, Bukurešť na krátké ibůty —.—, —.— Brussei šek a kr. lhůty sa 100 fr., —.—, —.— Brussel na delší ih. —.—, —.. —. Německo šek n - krátké ih. za 100 mk. 117 55, 117 75, Německo na delší thůty —.—, ——.—, bondýn šek a kr. lh. a 10 lib st. 240.521/2, 240.821/2, Londýn na delší lh. K —.— —.—, Novy York za 100 doll. /— — —. Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95. 32 95 421/2, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohra a ruska města šek a kr. in. za 100 rublů —.— — Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šel a krátké ih. za 100 fr. 95.55, 95.70, Paříž delši .— Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95.271/2, 95.40, na delší ihůty —.—. —.—, Švýcary šek a kr. ih. 95.271/2, 95.40, na delší ihůty —.—. Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 26. dubna. (Zpráva Živnost. banky. 26. dubna 25. dubna Diskontní . . . . . . . . . 416.— 414.— Baku . . . . . . . . . . . 551.— 550.— Caspienne . . . . . . . . . 4500.— 4350.— Sormovo . . . . . . . . . 148.— 147.— 285.— rusko-čínská banka. . . . . . 285.— 230.— Ruská průmyslová banka . . . 290.— 169.— Petrohradské metallurgické . . . 169.— 452.— Kolomna . . . . . . . 455.— 102.25 Putilovské železo . . . . . . 185.—

Caspienne Sormův Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn York Petrohrad Paříž Curych Basilej Bak Kolomna průmyslový banka Petrohr a Ruska město šek Putilovský železo

27 article Fénixo

Fénixo Ruské papíry v Berlíně. Z Borlína, 26. dubna. (Zpráva Živnost. banky.) 26. dubna 25. dubna 41/2procentní ruská renta 1905. . 91.10. 4procentní ruská renta 1902 . . 77.30 77. 30 4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.— 3/aprocentní ruská zlatá renta . . 65.50 66 50 petrohradská diskontní banka . . 165 10 165.— petrobradská mezinárodní banka . 150 25 150.25 134.— ruská banka pro vnější obchod . 134.—

Berlín

28 article

Berlínská bursa. Z Berlína, 26. dubna. Pův. zpráva »N. Listůe.) 26. dubna 25. dubna 207.30 207. 75 171.75 172.60 227.60 227.80 155.25 156.10 144.25 144 30

N Listů Berlín

29 article

Rakouské kreditky Diskonto . . . . . . . . . Německá banka. . . . . . . Obchodní společnost . . . . . Drážďanská banka. . . . . . Španělské exterieury . . . . . 225.25 Bochumské ocelárny . . . . . 227.60 Lauřina hut 75.50 Dortmund. Union lit. C., . .. 210. 75 Harpenská uhl. spol. . . . .. Hibernia . . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . . 124.80 Severoněmecký Lloyd . . . . 135.25 Packet . . . . . . . . . .

Lloyd Dortmund drážďanský banka Hibernia Lauřin hut

30 article Turecké losy . . . . . . . . 141.75

Turecké losy . . . . . . . . 141.75 Z kasovních papírů, 26. dubna 25. dubna 346.— 345.25 231.60 231.60 221.25 222.75 105.—— 105.50 202.25 202.50 279.— 279.— 197.75 200.80

31 article

98.75 98.75 99.20 100.—— 100.—

32 article

98. 75 983.75 99 15

33 article

Concordia . . . . . . . . . Eschweilské . . . . . . . . Geisweidské . . . . . . . . Hochdahl . . . . . . . . . Katovické . . . . . . . . . Wilhelm . . . . . . . . . Phönix . . . . . . . . .. Rh. Stal. . . . . . . . . Schalker . . . . . . . . . Westphalia . . . . . . . . Orenstein . . . . . . . .. Rh. Metall . . . . . . .. Hasper . . . . . . . . .. Donnersmark . . . . . . . Huldschinský . . . . . . . Vulcan . . . . . . . . . . Bismark . . . . . . . . . Caro. . . . . . . . . ..

Concordia Wilhelm Orenstein Cara Phönix

36 article

150.85 210.— 258.— 258 — 437.— 437.— 481.— 481.— 148 65 148.50 210.— 189 65 190.75 414.— 414.—

37 article

26. dubna 25. dubna . . . . . . . . . 230.25 228. 25 Hoesch Georg Marie . . . . . . . . 83.50 Königsb. . . . . . . . . . 183.50 184.75 392.— 389.50 Nordstern Z Berlina, 26. dubna. (O 1. hod. 15 m. odpot.) Kreditky 207.60, státní dráha 146.50, lombardy 23.75. Smýšlení pevné. Z Berlina, 26. dubna. (K. k.) Kreditky 207.70, ber- línské obchodní 156.—, darmštadtská banka 132.60, německá banka 227.70, diskouto komand. 172.60. drážďanská banka 144.20, národní banka 125.— státní dráha 147 20, lombardy 23.60. Kanada —.— Gotthard —.—, dráha Henri 139.20, bochumské 225.30, dortmundské 72.50, Lauřina huť 227.20. Consolidace —.—, gelsenkirchenské 199.20. harpenské 210 70, Hibernia —.—, Packet 135.20, Lloyd 124 90, dynam. trust 170.—. Smýšlení uhájené. Z Franklurtu, 26. dubna. (Tel. závěrečne kursy.) Úvěrní akcie 207.20, akcie společnosti státní dráhy 146.—, lombardy 23.90, papír, renta —.—, stří- brná renta 99.95, zlatá renta 99.25, uherská zlatá renta 94.50, uh. korunova renta 94.10, 4% rak. korun. renta 98 35. Smýšlení klidné. Z Frankfurtu, 26. dubna (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 207.20, státní draha 146.—, lombardy 23 80.

Georg Marie Gotthard Henri 139.20 Lloyd Berlín Kanada Frankfurt darmštadtský banka německý banka 227.70 drážďanský banka 144.20 národní banka Lauřin huť 227.20 Hibernia Packet 135.20

38 article

1124.— 349 —- 438 — 430..50 404. 50 290.50 5590.— 577.50 685.50

39 article

1124.— 349.60 436.— 429 50 404.50 290.50 5570.— 577.— 681.75 134 50 483.— 1037.— 486.—

40 article

Pařižská bursa.

41 article

Z Pařiže, 26. dubna. (Telegr. závěrečné karsy.) Sproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 94. 55. 3/zproc. renta —.—, itatská reuta 102.25, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1146, státní dráha 736.— lombardy 141.—, cheky na Londýn 25.161/2, rakou- ská zlatá renta 98.10. uherská zlatá renta 95.70, otomanská banka 703.—, tabáková režie 444 —, turecké losy 150.75. Smýšlení klidné. Z Paříke, 26. dubna. (Počáteční bursa.) 3proc. renta 94.65. Smýšlení pevné.

Londýn

42 article

134. 25 1038.— 484.—

43 article

145.— 145.— 2525.— 2520.— 465.— 465.— 912.— 915.— 729.— 729 —

44 article

Pražská bursa. V Praze, 26. dubna. Oficiální záznamy znějí;

Praha

45 article

336.— 336 . — 483.—

46 article

Zástavní listy české hyp. banky 590%

47 article

2580 — 2581.— 604 95 607.25 551.— 551 . 25

48 article

31/2 Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 % „ . . . „ , (v K) 4 % Mel. úpisy . . » (ve zl.) 400 » . . (v K) Žel. . . „ Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . Dlužní úpisy České prům. banky 4 1 /2 Dlužní úpisy Ústřední banky 100.— českých spořitelen . .. 103 25 Zástavní listy mor. hyp. banky 590 99.15 38. 10 Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 % 98 4 Želez. úpisy . . Zástavní listy I. mor. spořitetny 41/20/ 100.60 93.25 .. hal, zem. banky 412 % 109 95 97 25 96 5

Český průmyslový

49 article

1147.— 1133.— 558.— 1070.— 1064.— 556.— 571.— 545.—

50 article Kom. dl. úpisy . . . 49%

Kom. dl. úpisy . . . 49% 96 25 Železnič. . . . , 4 % 100 05 Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 41/2 97.25 99. 25 „ „ Rakuherské banky 4 . » » Dolnorak. hyp, ústavu 4 90 3 4/e

Zást Hal . akciový Rakuherský banka ústav 4 90 3 97.25

51 article Kom. dl. úp. . . . 31/2

Kom. dl. úp. . . . 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. bvaky 490 Prior. obl. spol. rak. míst. drahi 3 10 Ruská stát. půjčka z r. 1903 Únorová spol, renta (v pan.) 4.2 e (ve stě.) e.2 0 Dubnová , Květnová . „ (v pap.) Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . korunová renla 3 1/p investiční „ Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . .. Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka Haličská akc. hypoteční banka. Rakousko-uherská banka . .. Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojirna . . .. Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinská továrna chemická . . Podolská cementarna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raď. v Modřanech tov. orient. cukrov.

Prior Daňkův Rustonův Kolinská Poldin Zala Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Dubnová Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka haličský akciový hypoteční banka uherský banka Český báňský společnost železářský společnost

52 article

102 50 . . . . . 185.—

53 article Trhy na zbomi

Trhy na zbomi Pražská plodinová burza, 26. dubua. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: p šenice česká 77—81 kg 8.75, 9.10, moravská — kg 0.—, 0.—, uherská — kg —.—, —.—, vadná 8.—, 8 25, česká 1906 sklizně — kg 9.—, 0.—. žito české 1905 72—75 kg 7.50, 7.80, žito moravská 0.—, 0.—, uherské 72—73 kg 0.—, 0.—; ječmen výběr 8.80, 9.—, první jakosti 8..50, 6 70, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, U —, ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves rychlík 1906 0.—, 0.—, prima 1906 6.—, 8.05, merkantilní 7..90, 7.95, oves k setí 0.—, 0.—, kukuřice uherská 1906 7.— 7.15. cizozemská 0 —. 0.—, cinquantinová 1906 K 8 10, 8.25; vikev česká 7.75, 8.—, haličská —.—, uh. —.—, pobanka —.—, pros 223.60

kg

54 article

Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná mouka č. 0 K 29.—, 29.50, č. 1 28.—, 28. 50, č. 2 27.—, 27 50, č. 3 25.—, 25.50, č. 4 22.50, 23.50, č. 5 19.50, 20 50, č. 6 18.50, 19.50, č. 7 16 50, 17 50, č. 8 15.—, 15.50. Žitná mouka č. I. 22.—, 23.— č. Il. 21.—, 22.—, č. III. 18.—, 18 50, č. IV. 14 50, 15.— pšeničné otruby jemné 12.75, 13.—, hrubé 12 85. 13.—, otruby žitné 13.—, 13.20, krupice 29.—-, 29 50. Prach 12.75, 13.—, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4au1B 40 50, 41.50, čís. 3/0 40.50, 41.50. čís. 2/0 39. 75, 40 75, čís U 38.50, 39 75. čis 1 36.50, 37.75. čís. 2 34 50, 35 75. čís. 3 33.75, 34 75, čís. 4 31.75, 32.75, čís a 30.75, 3175. čís. 6A 31.—, 32.—, čís. 7A 26.75, 2775, čís. 8A 25.25, 26 25, čís. 9A 22.75, 23. 75, čís. 10 21.50, 22.50, zlom 22. 50, 24.—. Luštániny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hrách Viktoria 12.25, 13.—, k vaření žluý 9.—, 10.50, k vaření zelený 10.—, 11.—, ke krmení 8.—, 8.50, čočka 1906 24.—r, 40.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno l- sované K 0.—, 0.—, nelisované 3 40, 3.60, cizí —.— —.—, sláma cepy mlácena 2 60, 2 70, ke krmení 0.—, 0.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.— Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 43.— 44.50, modrý ruský —.—, —.—, kmin český —.— —.—, holandský 42.—, 43.—, lněná semena haličská —.—, —.—, konopná semena uberska —.—, —

28 kg U 38.50 A 26.75 A 22.75 Viktoria

55 article

226.— 75.50 209.50 422.— 125.60 136.75 141 .40

56 article

186.25 187.50 230.50 208.— 133.— 206.60 272.70 256.— 322.75 105.20

57 article

231.30 208.— 131.— 204 80 272.25 254.25 321.— 108.10 haličská —.—, —.—, jetel červený 1906 (prostý ko- Penízel Zboží 103 20

58 article

104.— 100 50 92 25 101.— 99 23 99.25 99 25 99 25 99. 25

59 article

99 50 91.25 98.75 98.75 98.75 98 75 100.— 98 75 100. 75 101.—

60 article

99.75 100.— 100.30 100.05 99.10 99 40 101.60 99.10 101.95 98 25 97 50 37 25 101.05 98.25 100 25 100 10 92 75. 100.— 92 50 99 80 80.75 84.50 100. 15 100.15 98.70 98 60 117.10 98.70 88.35

61 article

99 10 91.75

63 article

79 75

64 article

99.95 99.95 93.50 98.40 116.90 93 50 83.15 243 50 415.— 146.— 385.— 526.— 459.— 243.70 590.— 868.— 463.— 330.—

65 article

242.50 414— 143 — 383 25 522 — 144.— 242 75 589 — 840.— 465.— 305.— 145— 150.— 875.— 410.— 205.— 486.— 825.—

66 article

400 - 200.- 480- 2580

68 article

265- 275.—