Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY-

27. dubna 1907. Číslo 115.

Jakmile panovník projel tunelem vyšehrad- ským a vystoupil před uvítacím stanem, zříze- ným na nábřeži, představeno mu bylo starostou drem. Grošem shromážděné zde dozorstvo nad stavbou tunelu, pp. stavební rada Karel Vlček, inž. a ob. starší Bedř. Kovařovic, Inž. a ob. starší Frant. Zvěřina, mag. rada dr. Pavel Růžíčka, projektanti městský stav. rada Vilém Dvořák a vrch. inž. Frant. Ve lich, dále podnikatel stavby inž. J. Kindl. ob. starší dr. Vojtěch Frič (jenž ve sboru uskutečnění projektu účinně se zasazoval) a zá- slupcové z Vyšehradu městský radní dr. Čer- nohorský a ob. starší stav. Fr. Hodek Panovník, prve než vstoupil do stanu, kde nacházel se plán celého regulovaného pobřeží tunelu, rozhlédl se směrem k tunelu a pak směrem k Braníku, načež otázal se starosty dra.

Groše: »Všechny tyto stavby jsou nové, není-liž pravda?e Starosta dr. Groš odpověděl: »Ano, V. V. nábřeží a pobřežní zdi, jakož i stavba tunelu jsou dílem posledních let a právě se dokončuje spojení komunikační s Podolím Dvorci. Stará nábřeží byla sbourána a zřizuje se dle plánů regulačních úplně nové nábřeží se zvýšeným niveau.« Král na to pravil: »Bude zde tedy také značný stavební ruch jako v asanaci?« Starosta dr. Groš: »Očekáváme to zcela bezpečně a již dnes, kdy spojeny jsou obce z tunelem silnici, pozorujeme značné ožívení těchto částí.e Panovník poznamenal: »Téší mě velice, že ruch se tak vzmáhá a že Prah všemi směry tak se rozšiřuje.« Po těchto slovech vkročil do stanu, kde zprvu starosta dr. Groš vysvětloval na pře- hledném orientačním plánu situaci, načež o borně tak učinili stav. rada p. Karel Vlček projektant měst. stav. rada p. Vilém Dvořák. K tomuto vyslovil se panovník velmi po- chvalně ohledně projektu nábřeží a stav. radov Vlčkovi pravil, zdali se očekává, že za tunelem vznikne rovněž tak krásná asanačn čtvrt, jakou byl právě shléd! př návštěvě školy u sv. Vojtěcha.

Stavební rada V!ček odpověděl: »Spol háme v to pevně, že zde v době dozírné vznikne nejmladší část města Prahy.« Na to tázal se panovník dále: »Působilo provrtání skály vyšehradské mnoho technických obliží?« Dostalo se mu za odpověď, že odstřelován skály a práce vrtací, jakož i beranění a zaklá- dání jimek pro silnici vyžadovalo značných oblíží a obezřetnosti, neboť skála byla na po- vrchu sice zvětralá, v jádře však velmi tvrdá Zvláštní důraz položil panovník n otázku další: »Bylo při těchto pracefeh dbáno, aby nepoškozeny a zacho vány zůstaly historické památky a neporušen vzhled vyšebradsk skály?« »I v tom směru, V. V., nesla se naše obe zřetnost a pokud bylo možno při prováděn tunelu, hledělo se, by nebyl porušen zevní vzhle skály. Proto zřízeny byly u vchodů do tunelu portály a cimbuří dle návrhu vrch. inž. Frant Velicha.« »Všiml jsem si jich,« pravil. král »a libila se mi velmi.« Opustiv stan, ubíral se král nábřežím smě rem k Braniku, kde pozdraven byl starostou obce Podolí-D vorce, stavitelem p. F. v Serolem těmito slovy: „S nevýslovnou radost přijalo občanstvo naše nejvýše radostnou zprá vu o vznešené návštěvě V. V. v obci zdejší Vítám co nejsrdečněji V. V. při první návštěvěna rodné půdě naši a tlumočím oddanost veškerého občanstva k osobě V. V. a domu panovnickému Prose Všemohoucího, aby ráčil žehnati a ještě dlouhá léta zachovati V. V. ke blahu říše a jejleh národů, provolávám našemu nejjasnějšímu králi: Sláva, sláva, sláva!“ Když utišilo se provolávání slávy, jež shro máždění opakovali, panovník odpověděl: „Vaše srdečné uvítání mě téší a přijímám s radostí pro- jev loyality vašeho obyvalelstva. Přijav kytici z rukou družičky Marie Ho

rové, tázal se král starosty p. Šercla po počtu obyvatelstva a domů. Starosta odpověděl: „Obec naše má dne na 4000 obyvatel a 196 domů. „Očekáváte, že stavební ruch u vás vzro- ste?“ tázal se panovník dále. „Doufáme v to pevně a slibujeme si ješte větší pokrok od připojení obce naší ke Praze.- Faráře P. A. Brože tázal se panovník n kostel a farnost, načež dostalo se mu odpovědi že kostel jest menšího rázu. Když mu bylo představeno zastupitelstve obecní, přikročil král k železnému zábradlí n břeží. V témž okamžiku veslaři na Vltavě v člu nech a jachtách shromáždění, provolali troj násobně sportsmanský pozdrav: „Hip, hip hurá!“ . .. Král děkoval vojensky a se zálibou, plných deset minut pohlížel na pěkné seskupení a ruch lodí. Pak oslovil zástupce výboru pro pořádání mezinárodních veslařských závodů c. F. J. I. pp. Heřmana a inž. Schöna otázkou, které kluby a spolky jsou tu zastoupeny, je-li pro veslařský sport Vltava řekou přiznivou a poznamenal: „Veslařství jest velmi ušlech tilý a zdravý sport. Těší mě, ž také v Praze se zálibou se pěstuje.“ Informoval se pak o závodech a vyjížďkách jakož i o cenách, které se vypisují. S uspoko jením přijal poznámku, že tento výbor jediný má právo vypisovati cís. regattu a cís. cenu pr čtyřveslice. Pozdraven při odstoupení opětně trojnásob ným pozdravem veslařů, ubíral se král dále po- dél špalíru školních dítek, mávajících mu vstří praporečky. Za zvuků hymny oslovil starost branického p. Šnajberka otázkou, jak dalek jest obec branická a jaký průmysl se tam daří Starosta odpověděl, že obec pražská má tam své vápenice a Společenstvo pražských sládků svůj pivovar.

Když byl ještě panovníku představen fará branický P. Mači a členové ob. zastupitelstva odebral se král se svým průvodem k závěru špa líru, který tvořil napříč silnice utvořený živý obraz, komponovaný akad. malířem K. v Muttichem a předslavující „Hold českého pivovarnictva králi.“ Alegorie provedena byla velmi šťastně v starodávných krojích sladovnických F odznaky řemesla a oživena byla dívčími zjevy v sloho vých úborech. K panovníkovi, zaujatému malebnou sco nou, přistoupila sl. Maud Ledererova a po dala mu kytici, načež dceruška Muttichov v kroji pážete proslovila toto starobylé říkání „Klaníme se před královskou Tvojí Milost přinášejíce spolu hold všech dítek Prahy a po- čestného cechu sladovnického s prosbou, aby král. Tvoje Milost vzala v ochranu nás male květy, rodiče naše i celou naši vlast. Na milén Pánubohu Tvojí královské Milosti vše nejlepš žádáme a vinšujeme.

Král potěšen staročeským oslovením, děv čátko pohladil, načež obrátil se ke shromážděne správní radě Společenského pivovaru brani- ckého, kterou představil předseda p. Eugen L - derer. Králi představeni byli pp. stav, rada Landa, místopředs., řed. Hynek Kreutzer Ivan Hájek, Hlasivec, Spurný, v Brož, J. Havlíček a Prauss. Předsedy správní rady p. Lederera živě vyptával se král na branický pivovar, tázal se. je-li podnikem akciovým, a mnoho-li se vaří. Na poznámku, že pivo dodáno byle n dvorní tabuli, podotkl král, že chuť piva byla velmi dobrá a přál závodu všeho zdaru. Promluviv ještě s vrch. ředitelem p. Hyn- kem Kreutzerem v příčině výroby a vysloviv ma- líři Muttichovi své uznání nad komposicí živého obrazu, vracel se pěšky v průvodu starosty dra. Groše k tunelu. Před branickou jeho stranou opět se zastavil a oslovil ob. st. dra. Vojtěcha Friče slovy: „Spojení obcí s Prahou tunelem jest šťast nou myšlenkou. Kdo se o ně přičinili — a vy prý jste byl mezi nimi — mají o budouenos Prahy značnou zásluhu. Dr. Frič přijal slova s úklonou. Král vsedl potom s místodržitelem do ko- čáru a odjel, pozdravován spolky a zástupy špalír tvořícími, na Vyšehrad, k návštěvě chrá mu sv. Petra a Pavla.

Příjezd panovníkův na staroslavný královský Vyšehrad asi o 3/43. hod. odpoledne oznamoval slavnostní hlahol všech zvonů kolleg. chrámu vyšehrad ského, jemuž platila výhradně mocnářova ná- vštěva. Hlahol ten zanikal téměř v bouřlivých ovacích, jež uspořádalo zde obyvatelstvo svému králi, hustě shromážděné v ulici Libušíně a v Vratislavově třídě, kudy projížděl dvorní povoz s obvyklým svým průvodem. Na slavnostně ozdo- beném prostranství před vehodem chrámovým očekávali zde příchod panovníkův arcibiskup pražský kníže-kardinál Skrbenský se svým ceremonářem Hrubíkem a s celou kapitulou vyšehradskou s proboštem drem Karlach em v čele, jenž uvítal panovníka tímto proslovem »Vaše císařské a královské apoštolské Veličenstvo Vítajíc co nejpokorněji Vaše Veličenstvo na tétc věkůpamátné hoře, na prvotním, druhdy slavném sídle vévodů a králů českých, pokládá se rozradost něná kapitola naše šťastnou, že dopřáno jí složiti n stupních svého chrámu co nejponíženější hold sv neochvějné dynastické věrnosti a lásky ku posvátn osobě Vašeho Veličenstva; vyslovujíc tudíž v nej hlubší oddanosti svůj vřele procítěný dík za Nejvyš toto vyznamenání prosí zároveň kapitola co nejucto věji, aby ráčilo Vaše Veličenstvo nejmilostivěji shléd nouti tuto svatyni, po 500 letech za požehnané vlády

Vašeho Veličenstva a za státní a zemské subvene námi nově vybudovanou.« Na projev proboštův odpověděl panovník těmito slovy: »Děkuji vám za vaše uvítání projev dynastické věrnosti. Těší mě, že mohu opětně vaši památnou svatyni shlédnouti.« Na to představeni mu byli jednotliví čle- nové kapituly pp. dr. Burian, kanovník Ky- selka, Farský, Vaněček, Zapletal Wünsch, Maděra a jiní, s nimiž delš cbvili promlouval, ujišťuje je o svém zájmu o přestavbu pamálného chrámu. Za městskou radu pražskou přítomen byl v chrámě dr. K Černohorský, vedle toho přední zástupcové místních úřadův a korporacl. Provázen kardinálem a celou kněžskou družinou, odebral se pak mocnář dovnitř chrámu kdež vykonav na připraveném skvostném kle kátku kratičkou pobožnost, prohlédl si podrobně uměleckou výzdobu nově zřízeného a přestavě ného dómu. Zde byli představeni také oba sta vitelé chrámu pp. arch. Mikeš a městský rad Hodek, jichž vyptával se panovník na podrob- nosti přestavby chrámové a na jejich úča v tomto díle. Vysloviv potěšení a obdiv nad tím že renovace tak nákladná a krásná v poměrně krátké době byla pořízena, vyslechl mocnář s po těšením uznání p. stavitele Hodka, jenž po- dotkl, že veliký kus zásluhy připadá při tom zvlášť pilnému dělnictvu. Probošta Karlach vyptával se panovník, co stálo znovuzřízen celého chrámu, načež mu sděleno, že 800 00 korun; k této sumě přispěla vláda obnosem 80 tisíc a země 10 tisíc korun. »A ostatn všechno pořízeno veřejnými sbírkami. Nemáte žádných dluhů?« ptal se panovník. »Nikoli všecko je zaplaceno,« odvětil probošt Karlach »To je hlavní,« pronesl panovník s úsměvem.

Také umělcům, již měli značný podil na nynější krásné výzdobě chrámu, pp. akad. malit F. Urbanovi a řezbáři J. Mrázovi v slovil panovník vřelě uznání, ujišťuje, že je velmi uspokojen a potěšen jak stavbou, tak zvlásť bohatou uměleckou vnitřní výzdobou chrámu. Zvláštní pozornost věnoval panovník také hustým špalírům školní mládeže, která se dosta- vila k jeho uvítání na král. Vyšehradě, dopro vázena svými učitelskými sbory. Panovník da si představiti také ředitele škol vyšehradských pp. Hozáka, Matějíčka, Slánského slč. Řezáčovu a předsedkyni Filantropické družiny slč. T. Haissingrovu, vyptávaje se jich se zájmem na poměry školské a počet školní mládeže. Když mu bylo sděleno,že k uvitání jeho dostavili se také chovanci z jubi- lejního sirotčince (vystaveného na počest 75 narozenin císaře a krále) i z ochranovny v St. Boleslavi, vyslovil povděk nad tím, jak z daleka příšl. Po krátkém rozloučení s arcibiskupem s členy kapituly vyšehradské vsedl pak mocnát s místodržitelem do dvorního povozu, aby se odebral dále k universitním novostavbám na Slupech, doprovázen živými, bouřlivými ovacemi školních dětí i shromážděného obecenstva. Panovník v universitních ústavecl na slupských pozemcích. Na pořadu návštěv byla dále prohlidka vědeckých ústavů na Slupech a sice nejprvé chemického ústavu české univer sitv. Před 2. hodinou dostavili se do budovy chemického ústavu ministr vyučování dr. Marchet rektor university prof. dr. Hlava, děkan fakulty filosofické prof. Sobotka v čele sboru učitel ského této fakulty a místodrž. rada Ardelt. N schodišti tvořilo špalír pět pedelů v historickém úboru. Nezůstalo bez povšimnutí, že ministr vyučování profesorského sboru vůbec nedbal také profesoři na tuto nevšímavost stejným zpd- sobem odvětili.

Panovník přijel k ústavu o 3. hod. 10 min. odpol. a za provolávání Slávy vystoupil z dvor- ního kočáru. Uvítán byv ministrem drem. Man- chetem a rektorem p. prof. drem. Hlavou, ode bral se panovník do mezipatra ústavu. Spatřiv profesorský sbor, tvořící špalír na schodišti, panovník sňal generálský klobouk, ale ihned se obrátil a pravil: »Zde táhne !«, načež dvéře byly zavřeny. Podobný výjev stal se také po- zději v protějším ústavě německém. Zde, ani tam nebylo schodiště pokryto koberci, poněvadž z ohledů úsporných erár nedal pod schody upevnit kroužky k utažení koberců. Jsou to jediné budovy, po kterých panovník ubirals po nekrytém kameni. Rektor české university Karlo-Ferdinandovy panovníka takto oslovil: »Vaše císařské a královské apoštolské Veli čenstvo! Hlubokou radostí proniknuti, dovolu- jeme sobě Vašemu apošt. Veličenstvu vzdáti nejponíženější hold na půdě universitní, vděčně vzpominajíce toho, že V. V. kdykoli hlavní město tohoto království navštíví, povždy staro- slavné universitě naší nejvyšší přízeň svoji ráčí věnovati. Že pak i nadále prospěch a pokrok naší university jsou nejvyšší blahovůlí V. V. zajištěny, vidíme z toho, že v nedaleké době zbudovány budou nové domy kolejní pro fakultu právniekou, bohosloveckou a filosofickou, jakož i nové ústavy pro fakultu filosofickou a lékař- skou, začež vzdáváme díky nejpokornější. Jsme radostně vzrušeni, že můžeme V. V. v tomto nově zřízeném ústavu chemickém ukázati, jak naše universita vzmáhá se po stránce zevní vý zbroje, což umožňuje nám, abychom vždy do- konaleji mohli konati úkoly a povinnosti nej vyšší přízní V. V. nám uložené a svěřené.

Budiž Vašemu Veličenstvu Sláva!« (Troj- násobné Sláva zahlaholila vestibulem.) Císař a král odpověděl: »Děkuji vám za uvítání a těším se, že seznám, jak vláda o důstojné umístění staroslavné české univer- sity Karlo-Ferdinandovy na prospěch vědy bádání pečuje.« Přítomní profesoři s velikým zalíbením vy- slechli odpověď mocnáře a zejména poznámka o staroslavné universitě působila důrazně, neboť toto označení z úst panovníkových dosu nebylo slyšeno. Potom rektorem prof. drem. Hlavo byli panovníkovi představení: děkan fakulty f- losofické prof. Sobotka, přednostové ústavů che- mických prof. dři. Brauner a Aug. Bělohoubek a nejstarší členové sboru profesorského pp dvorní radové prof. dři. Vrba, Gebauer, Strouhal, Goll, dále referent místodržitelství okr. hejtman Ardelt, stavitelé ústavu chemického místodrži- telští inženýři Kožišek a Novotný a dodavate nábylku p. Baumgartl z Karlina. Panovník s ně- kterými z představených mu osobností promluvi o ústavě. Na to panovník za vedení přednosty ústavu pro chemií anorganickou prof. dra. Brau nera navštívil ústav tohoto, umístěný v severnín traktu budovy. Průvod šel laboratoří pro po- kročilé, pro práce fysikálně-chemické, laboratoři adjunkta, kdež byl J. V. představen adjunkt ústavu soukromý docent dr. Bohumil Kužma laboratoří pro soudní práce a laboratoří profe sorovou do úřadní místnosti tohoto. Dále kolem laboratoře pro studenty do velkého laboratoria kdež shromážděni posluchači chemie anorgani

cké, kolem knihovny do přípravny a do velké posluchárny, jež je společnou prof. Braunerovi a Raýmanovi. Pak navštívil panovník temnou Komoru, kde se zajímal o demonstraci výboje elektřiny v rozředěných plynech, načež vešel panovník do velké posluchárny, pro 260 posluchačů. Pa- novník se vyjádřil, že takovou laboratof ještě neviděl. Konečně odebral se do oddělení prof. B. Raýmana, kde mu byl představen soukromý docent dr. Plzák a doc. A. Bavorovský, který dále prováděl panovníka. Pak odebral se do sbírky chem. preparátů, odkud šel do malé posluchárny, kde dotazoval se, kolik profesorů a docentů přednáší. Dále odebral se do labora- toře pro pokročilé, kde prohlížel zejména roz- vedení plynu a vody. Na to vkročil do vedlejší malé laboratoře, kde se dotazoval posluchačů po jich zaměstnání a čemu se věnují. Panovník také shlédl s oken, kde budou státi další bu- dovy. Min. dr. Marchet ukazoval císaři z I. po- schodí v laboratoři prof. dra. Bělohoubkah kde budou zbudovány 1. ústav pro mineralogii, geo- logii a geografii atd. české fak. fil; 2. nově pa- volený ústav pro mathematiku a zoologii; 3. če- ský ústav pro path. anatomii; 4 ně- mecký ústav pro farmakologii. J. V. několikráte vůči rektoru se vyslovil jak krásně a moderně vše je zařízeno a jak krásně se může učit v takových laboratořích.

Dále navštívil panovník laboratoř asistenta dra. Plzáka, místnost pro kalorimetrické prá- ce, místnost s přístroji destilačními a pod., labo- ratoř bakteriologickou, dále místnost s pocemi pro zahřívání skleněných bomb a autoklav, op- tickou komoru, kde vyslovil panovník přání, aby se prof. Raýmanovi sdělilo, že mu přeje, aby se brzo pozdravil. Potom odebral se panovník do prvého patra, provázen jsa prof. drem. Aug. Bělohoubkem a prošel jednotlivé laboratoře posluchárny, kde se živým zájmem prohlížel různé přístroje a tázal se, proč nejsou přítomni posluchači. Dostalo se mu vysvětlení, že poslu- chači zaujali místo před budovou, aby panovník viděii. Když panovník odcházel s prvého patra d přízemí, pravil ke shromážděným profesorům „Velmi jsem byl spokojen. Čekali jste zde dlouho, pánové, děkuji vám! Rektor p. prof. dr. Hlava provolal sláv panovníkovi, když budovu opouštěl a přítomní volání to hlučně opětovali. Panovník o 3 hod. 40 min. pěšky ode- bral se do německého fysiologického ústavu. Ne- mečtí posluchači přivítali mocnáře voláním „Heil!“, ale čeští posluchači neustále provolá- vali „Na zdar!“ takže heilování úplně pře- rušili. Ve 4 hod. 10 min. panovník opustil ústav a opět voláni „Na zdar!“ a „Sláva““ pře- rušilo provolávání Němců. Panovník si toho po všiml a mezi jízdou s usmivavou tváří rozmlou- val o tom s místodržitelem. Panovník jel hustým špalírem obecenstva, bouřlivě panovníka pozdravujícího, do králov- ského hradu.

Dnešní program. V 9 hodin dopol. odjed panovník do Velkého Břevnova k prohlédnutí »Vincentína«, odtud do Dejvie a nazpět do hradu. — V 6 hodin večer dvorní hostina. Zejtřejší program. V 8 hodin ráno mše ve dvorní kapli. Odjezd parníkem z Karlína do Selce. Odjezd panovníka z Prahy v pondělí do- poledne- Slavnostní osvěllení Prahy bude uspořá- dáno dnes v případě příznivého počasí. O pa- tření v ulicích bude takové ja ko při osvětlení nedělním. Sady na Nebozízku budou za příčinou dnešního slavnostního osvětlení města od 2. hod. odpol. pro obecenstvo uzavřeny. Od 4. do 7. hodiny bude do sadů těchto povolen přístup pouze na vstupenky každá vslupenka plati výhradně pro jednu osobu. Obecenstvu, přijíždějícímu po lanové dráze, poku nebude miti vstupenek, nebude povolen přístup do sadů pod restaurací. Tolo obecenstvo může odcházeti ze sadů přes Petřín (kolem rozhledny) po schodech, vedoucích do Vlašské ulice, *po nichž však bude do- volen pouze odchod a níkoli přístup do sadů.

lepým vydáním Topičovým našemu národnímu kla siku. První svazek básnických spisů uveden jest pérem Jar. Vrchlického, který napsal studii o vý- znamu a podstatě Nerudovy poesie. Na 35 stránkách pojednává Vrchlický o ovzduší, do jakého vstoupil Neruda prvními svými verši ve sbírce »Hřbitovní kvítí« a provádí tu paralelu mezi Hálkem o Neru- dovi, jež vyznívá v prohlášení, že postický odkaz Nerudův řadíme ke svým velkým básnickým pokla dům, že vedle Kollára, Čelakovského, Máchy, Erbena je místo jeho u nás vždy pevné, že on jest naším národním klasikem, jedním ze stěžejních sloupů naší nové poesie. Vydání spisů Nerudových vítáme vřele s velikým zadostučiněním, vidíme v něm uskulečnění výzvy Nerudovy k lidu českému ve »Zpěvech pšteč- ních« v básni nadepsané »Za srdcem«. Nové pečlivé vydání celého Nerudy jest vlastně vrácení Nerudova srdce národu, aby se splnilo jeho přání: »Rád bych byl při vás do skonání světa!« — Právě vyšlýI díl nového vydání spisů Nerudových, jež vycházejí v sešilech po 32 bal., stojí K 3.20, vázaný v orig- deskách K 4.69. * Plaminky. Verše Jiřího Mahena. Nákladem Časopisu pokrokového studentstva v Praze, Spálení ul. č. 20. Obálka od V. H. Brunera K 1.20. * Týdenník Máj přináší v čísle 31.: Jos. D Konrád: Babička Zahradničková. Pavel List: Nedo- čkavá touha. Dr. Leop. Král: Bombay. Jos. Krato- chvíl: Z písní starého oráče. Václav Štech: Hřích paní Hýrové. Feuil eton: Krásná Praha. Z českého života Ilustrace slavobran z r. 1833.

* Nově schválené učebnice. Z nakladatelství J. Otty. Třídílná Horčičkova a Nešporova »Po- četnice pro školy měšťanské ch lape- cké i dívěj« právě vyšla a vys. c. k. minister- stvem byla schválena úplná v druhém, úplně přepra- covaném vydání; v ní využitkováno jest nejen všech zkušeností praktických odborníků v oboru vyučování počtům, ale i pokynů úřadních a nových osnov vyu- čovacích. Učitelům zpěvu na školách středních a ve vyšších třídách škol měšťanských upravil dobrou učebnici řed. J. Moučka a vydal ji s názvem »Zpěvník pro školy střední a měšťan- ské«. Učebnice schválená vys. c. k. ministerstvem je dvoudílná a mimo bohatý fond učební a zname- nilý materiál lehčích sborů obsahuje sice stručnou. ale vhodně upravenou čhsí theoretickou. Novinka talo budu zajisté vítána na středních školách. — Gug. genbergerova »Katolická mravouka«, v drulém opraveném a rozšířeném vydání pořízená prof. J. Ježkem, dosáhla nejen schválení minister- ského, ale i všech vysokých církevních úřadů v Če- chách a na Moravě. Jednosvorné toto uznání je vzác- ným oceněním této výborné knihy. Moučků »Zpěvník pro školy obecné a měšťan- skés vyšel také ve dvoudílném vydání ber nápěvů za laciný paníz. Může tedy tato učebnička nyní s úspěchem všude býti použivána.

Dramatické umění. + Velikonoce. Pašijová hra o 3. dějstvích. Napsa August Strindberg Přeložil Karel Kaminek. Režisén V. Spurný. První večer III. cyklu »Kruhu českých spisovatelů« v Uranii. Cyklus »Kruhu« nepředvede snad řadu skvělých a vzrušujících chef-d'oeuvro dramatických, ale program slibující díla Strindbergova. Goncourtů a Mirbeaua je zárukou aspoň toho, že bu deme ušetřeni banálnosti a plochosti. Hned první ve- čer byl zajímavý. Více ovšem literárně nežli diva delně, jak to bývá u Strindberga, autora tolika ge niálních a pošetilých podivinství dramatických i ro- mánových. Strindbergovy »Velikonoce« mají všechny dráž- divé, někdy napínající originálnosti stylu autora »Slečny Julies a »Otce«, ale bez emotivností a sug gestivnosti těchto her. V zachmuřené náladě, jak v mlhách severních krajin, obydlených hypochondry a puritány, potácejí se postavy podivuhodně procítěn a skreslené. Těžko podrobuje se náš vkus a smysl životní příkazu obdivovati se, jak velí snobismus jenž tak vysoko vynesl Strindberga i Przybiszew ského. Ale nelze odolati jakési poetické moci, jež vyza- řuje z některých osob a z té zádumčivé zamlženosti smutného ovzduší. Takovou osobou je Eleonora, dívk sladkého zjevu a hlasu, jejíž rozum byl porušen. když jejího otce, promrhavšího svěřené peníze sirotčí. odvezli do žaláte.

Eleonora, jejíž lehkomyslnost byla spoluvinnie lehkomyslnosti otcovy, vrací se z ústavu domů sladkým hlasem pronáší sentence biblické, blouzní horuje v náboženském zanícení. Na její rodinu, n jejího bratra, mladého filosofa a učitele, jenž je po- vahou neustupný šlechetník a alealista a řečí často poněkud konfusní lyrik a na její matku, zničenou žalem a hanbou, doléhá hrozba zničení. Lindguist, jedna z obětí otcových, přistěhoval se do městečka, kde žije nešťastná rodina v osamělosti, a hrozí, že bude neúprosně vymáhati zaplacení svého požadavku. Nábytek Heystových může býti každou chvíli exe- kvován, malé úspory kandidáta Eliáše, jenž se chce ženit, mohou býti skonfiskovány zlým věřitelem. Je Velký pátek, veliký, smutný den sváteční. Heystovi prožívají zoufalé a úzskostné chvíle. Eleonora čte historii umučení Páně a slzí a něžně blouzní o lásce. odpuštění a víře. Ale Velikonoce jsou svátky míru, jara, vyjasnění. Tak i Strindbergova pašijová Ihra vyznívá lahodným akkordem. Zlý věřitel změknea i jiné pohromy, jež se jako těžké mraky stáhly nad nebohou rodinou, rozptýlí se v paprscích jarního slunce, a mír sestoupí do trýzněných duší. Hráno bylo velmi svědomitě. Všichni účinkující, a zejména sl. Šiblová, jež hrála cituplně a lahodně visionářskou Eleonoru, zasloužili si uznání obecenstva, jehož se jim dostalo hojným potleskem. + V »Théatre Francais« byla dávána 23. t.m reprisa dramatu Victora Huga »Marion Delorme« Dramatické dílo velkého básníka neztratilo ve sv romantické působivosti. Bylo mistrně sehráno s pí Bartetovou, pp. Lambertem a Lebargem v hlavních ro- lích a s velkou nádherou vypraveno. — Básník Ro bert Darzens přeložil rytmickou prosou Shakespearov »Macbetha«, který bude provozován Antomem v »Odéonu«,

Hudba. + Lehké skladby Josefa Nováka, majitele hud ústavu na Král. Vinohradech, jež počalo vydávati hud. nakladatelství Fr. A. Urbánka v Praze, vedle Národního divadla, doznaly v krátké době velikého rozšíření. Dosud vyšly v houslových úpravách čtyř sešity »Tanečního vínku« pro jedny (po K 1 20 až troje housle s průvodem klavíru i bez něho, »Ty- rolská idyla«, koncertní sousedská pro houslea klavír (2 koruny) a »Vánonoční písně« pro jedny neb 2 housle neb klavír dvouručně (po 80 h). Pro klavír na 2 ruce vyšlo 8 sešitů »Taneč- ního vínku« (po 1 K 20 b) a jsou dnes nejvy. hledávanější zábavně-cvičební látkou jak houslistům tak pianistům. Téhož autora »Poetické obrázkye sbírka snadných salonních skladeb (2. seš, po K 1.50 jest prvou sbírkou toho druhu, která jest schopna vy tlačiti z českých rodin a ústavů německé Behry Wenzely a j. Po prázdninách vyjdou další sešity no vinek z péra téhož skladatele. + Produkce čtvrtého ročníku pěvecké školy Pi vodovy koná se v neděli 28 t. m. ve 3 hod. odpol ve dvoraně Hlabolu (Riegrovo nábřeží). Bohatý po- řad vykazuje vedle 16 solových zpěvův a arií z před ních repertoirních oper, též kvarteto z Gounodova »Fausta« a ensemble ze Smetanova »Tajemství- Vstup do produkce jest volný.

+ Z Loun. Občanská beseda v Lounech pořádá dne 27. dubna koncert »Vinohradského pěveckéh kvarteta« (pp. K. Peške, O. Cikhart. J. Fuka, A. Hý bner) za spoluúčinkování členů Lounské Filbarmonie Na programu nalézají se skladky Dvořákovy, Ne šverovy, Griegovy, Pospíšilovy a j. Začátek o 8. hod. + Z Bukurešti, 26. dubna. Ševčíko vo kvarteto bylo pozváno na dvě soiré do paláce ke královně (Čarmen Sylvě) a vyznamenáno korun- ními řády romunskými. + Koncert soukromého spolku ku podporování domácích chudých v Praze koná se dnes v sobotu o 7. hod. več. v Rudolfinu. + Zpěvácký spolek »Bojan« v Brandýse n. L pořádá v neděli 28. dubna v sále Sokolovny opern představení za laskavého spoluúčinkování sl. Mařenky Krskovy, žákyně operní školy pí. Parš Zikešovy Praze. »V studni«. S orchestrálním průvodem hudeb ního odboru »Bojana«. Dirigent p. J. Krsek. Před tím hra spolku divad ochotníků za laskavého spolu účinkování p. Leona Zítka z Prahy. »Tichá domáe nost«. Burieska o 1 aktu. Upravil J. Hanuš. V mezi aktí provede hudební odbor »Bojana« následujíc skladby: Bellini: Ouvertura k op. »Norma«, Ziehrer Valčík: »Děti z hor«. Zač. určitě v 8 hodin večer.

Různé zprávy. = Bmrti, Z Berlína, 26. dubna. (K. k.) Dle „Vorw.“ zemřel spisovatel Robert Schweichel v věku 86 let. = Námořní výslava v Jamestownu. Z Hampto nu Roadsu (Virginie), 25. dubna. (Něm. kab.) K zej třejšímu zahájení výstavy v Jamestownu připlulo sen dosud 25 obrněnců a křižáků, četné torpedové čluny a yachty soukromníků. Hampton Roats skýtá úchvat ný pohled. Prosident Roosevelt přibude sem ze tra na lodi „Mayílower“, a pojede pak poděl všech lodí až na vrchoi, ověšených praporci. Jakmile „May flower“ se objeví na rejlě, vypálí veškeré lodi sou časně na pozdrav 21 ran. Od 91/2 do 10. hodiny bude president přijímati cizí admirály. President a admirá- lové odeberou se z „Mayfloweru“ do výstavy. P zahájení výstavy vykoná president Roosevelt slav- nostní přehlídku loďstva, jíž mimo americké zúčastn se jen německé a znglické lodi. Potom vrátí se presi- dent do Washingtonu. V 71/2 hod. večer bude osvětleni lodí. Na sobotu pozval admirál Evans německéno kommodora a velitele na loď „Connecticut“. V neděli odpoledne bude na „Ronu“ čajový a taneční dýchá- nek, který uspořádají armádní důstojníci a jich dámy na počest amerického loďstva. Na nedčlní večer jsou kommodore, velitelé a důstojníci německých lodí po- zváni americkým loďstvem do Washingtonu. — Z Hampton Roadru, 25. dubna. (K. k.) 4 angli- cké a 2 rakousko-uherské křižníky sem připluly, aby se zúčastnily zejtřejšího zahájení výstavy v J- mestownu. Mezi přijíždějícími a zakotvenými tan německými a jinými válečnými loďmi byly vymě- něny pozdravné výstřely. — Z Washingtonu 25. dubna. (K. k.) President Roosevelt odjel odpoledne do Jamestownu.

= Nový baron. H. Z Berlína, 26. dubna. Ra- kousko-uherskému generálnímu konsulovi „ Maxmi- lianu Goldschmidtovi- Rothschildovi v Frankfurtu n. Moh,, majiteli svěřenského panstv Wroniawy, udělena byla baronie. = Neštěstí v dolech. Z Essenu, 26. dubna. Na dolu „Prosper“ přetrhlo se při vytahování klece lan a klec se shitila do dolu, při čemž tři v něm se nale zající horníci byli usnuirceni. = Nešlěstí v horách. Ze Ženevy, 26. dubna (K. k.) S Monl-Salěve u Ženevy sřítili se dva ženévs“ zymnasisté a zabili se. Jich mrivoly byly vytaženy. = Povodně. Ze Št. Hradce, 26. dubna. (K. k. Z hoř. Štyrska docházejí četné zvěsti o povodních. způsobených prudkými lijáky, které padají od úterka Murice náhle stoupla a na mnohých místech vy- stoupila ze břehu. V Kapfenbergu, Langenwangua Krieglachu jsou povodně. — Z Makova, 26. dubna. (K. k. uh.) Maroš zaplavila území města, ochranné hráze a 3000 jiter polí. Škoda činí asi 1/2 mil. K = Americký milionář zavražděn. Z Nového Yorku, 26. dubna. Známý zdejší milionář Tadeš Ross byl v předvečer své svatby za záhadných okol- ností zavražděn. Ross, jenž byl zasnouben s novo- yorskou kráskou miss Edithou Samsellovou, bylv předvečer sňatku telefonicky povolán k lékaři. Ráno byl nalezen s dvěma střelnými ranami v bytě léka- řově mrtev a vedle něho ležela mrtvola jisté panl jménem Robbeové, která jej dle všeho zastřelila a pak spáchala sebevraždu.

= Vražednice dítek. Z Paříže, 26. dubna. Před rokem byla jistá Jeanne Veberová obžalovaná, že zardousila svého malého synovce a dvě malá děvčata, soudem osvobozena, poněvadž soudní lékaři nemohli na mrtvolách nalézti stopy zločinu. Byvši příbuznými zavržena, hledala místo na venkově. Před několika dny zemřelo dítě rolníku, u něhož Veberová sloužila, za dusivých záchvatů a nyní se vyskytuje podezření, že také toto dítě zavraždila. Desetiletá dcera rolníkova udala, že Veberová se několikrát pokoušela ji zardou- siti. Veberová byla zatčena. = Záhadná smrt profezora Mosetiga. Z Vid ně. 26. dubna. (K. k.) Známý chirurg a profesor Albert Mosetig jest od včerejška pohřešován. Soudí se. že na procházce po břehu dunajském spadl do voty a se utopil. — Z Vídně, 26. dubna. (K. k.) Není dosud zjištěno, zda prof. Mosetig spáchal samovraždu. nebo potkalo ho nešťěsti. V lékařských kruzích tvri se, že trpěl nepříjemnou chorobou střevní, popirá s však samovražda. — Z Vídně, 26. dubna. (K. k) Prof. Mosetig trpěl zkornatěním cév a častými mdlo- bami. Očití svědkové sdělují, že si na břehu řeky omýval oči a hlavu. Při tom asi spadl do vody volal o pomoc, ale proud ho již uchvátil. Záchranné pokusy jistého plavce byly bezvýsledny. Mrtvola ne- byla dosud nalezena. — Z Vídně, 26. dubna. Ve- škeré dnešní pátrání po mrivole prof. Mosetiga v Du- naji bylo marné. — Z Vídně, 26. dubna. „Zej“ sděluje, že prof. Mosetig zůstavil závěť, ve které dis- ponuje o svém velikém jmění. Přede dvěma nedělemi došel do kanceláře svého advokáta, který se tou do- bou nalézá na cestě vídeňského pěveckého spolku do Ameriky. Závěť ta nebude ještě otevřena, poněvad není dosud smrt účence úřadně zjištěna. Dle „Z. odkázal prof. Mosetiz veliké obnosy k účelům dobro činný m