Strana 4. Číslo 103.

KATOLICKE LIETY.

Dne 15. dubna 1900.

pracujíc historicky na domácí půdě. Pražský Alex ander roztal by gordický uzel volebního řádu tak. že by sborový census vesměs snížil, tedy nejenom ve III., ale i v II. a I. sboru volícím. Takovým způsobem beze vší kejklířské eskamotáže byly by na vždy zaplašeny všechny liché obavy vlastene- ckých přátel slovanské Prahy o ztrátu většiny v I sboru volícím. Jen v Praze, hlavě království Če- ského, pracovalo se o opravě volebního řádu — bez jinak nezbytného materiálu statistického přes va- rovný hlas pana m. rady Rusa. Duchaplní kollegové jeho ihned myslili, že on to donesl do redakce, ma- jící dobrý čich. Když však „K. L.“ pohnuly minulé neděle páchnoucí vodou obecních lázní na Žofíně, kde pan Rus jest věčným inspektorem, šli do sebe a poškrábali se za uchem, nabyvše přesvědčení, že pan inspektor by přece na sebe nikdy nežaloval. Mimochodem řečeno, bdělé praesidium rady městské, všimnuvši si výtky „K. L.“, nestranně a přísně za- hájilo úřední jednání o křiklavých nedostatcích lázní Žofínských, čemuž věnuje svou pozornost i pan m. rada dr. Štych, otevřená hlava mezi Staročechy. Co se týče přijaté změny volebního řádu pražského, jsou Mladočeši ve skutečnosti Staročechům povděčni. že jen 15 mandátův odhlasovali do IV. sboru, pe vně doufajíce, že ve sněmu nedojde ani ke schválení to hoto ždibce. Staročeši by však byli ukázali Mlado- čechy v plné nahotě dělnictvu, kdyby byli pozdvihli ruce pro zásadnou změnu III. sboru volícího, jak redakce „K. L.“ navrhovala, nebo pak by byli Mladočeši zjevně nasadili všecky páky, aby neplodný sněm český pohřbil i liberální opravu zastaralého volebního řádu pražského.

Příští soboty uspořádá „Klub konceptního úřed- nictva“ přátelský večer na počest nového starosty p. dra Vlad. Srba, v místnostech „Domácnosti“ která obdržela za minulé éry od obce v krásném pozemku knížecí dar v ceně přes 60.000 K. Dobró- činný spolek to není! Prvý to případ, kde úřed nictvo pražské obce s důvěrou hledí k nejvyššímu svému představenému, jenž ochotně zavítá mezi ty na něž při konání spravedlnosti a úřadu svého cele jest odkázán. Na úřednictvu jest, aby co nejsvědomi- tějí plnilo všechny své povinnosti, ale obec nesmí také s druhé strany bagatelisovati své povinnosti k řádnému úřednictvu, které za posledních tří let v nejednom kuse bylo zkráceno. Pan dr. Podlipný obdržel na rozloučenou s kře- slem starostenským, s nímž spojen jest roční požitek 18.000 K, dva pamflety. Prvý, kratší, otištěn byl v denních listech; druhý však, delší, ochotou jed- noho přítele p. dra Podlipného, skonfiskován byl ještě na poště, tak že se ani nedostal do rukou všech obecních starších Jednáť o nepotismu! „K.

L.“ před několika dny poukázaly na uměle vyvo- lanou roztržku v pražském „Sokole“, kde proti ka- rakternímu p. dru Scheinerovi kandidován za sta- rostu p. dr. Podlipný. Příčinou tohoto manévru bylo uměle šířené podezření, že p. dr. Scheiner jest pů- vodcem onoho II. pamfletu, tištěného psacím strojem. Žádný rozumný člověk nemůže vážně ani mysliti, že by p. dr. Scheiner takhle proti komusi vystu- poval! Minulého pondělka jmenován sborem obecních starších nový mag. rada, jímž stal se přičinlivýa svědomitý sekretář, p Václav Jíra. Snad konečně teď dojde k žádoucí dislokaci mag. radův a upra- vení referátů, ve kteréžto věci nastaly poslední do- bou křiklavé nepořádky. Referát vojenský má dva mag. rady, kdežto důležitý referát elektrických pod- niků, referát živnostenský (II. A), hospodářský (I.

B), zdravotní jsou vůbec bez mag rady, ano referát elektrickych podniků nemá ani sekretáře, nýbrž je nom komisaře s ročním přídavkem 1600 K, což je tím křiklavějším, když pravidelně mag. sekretář za vedení referátu dostává ročně pouze 400 K. Věc bije do očí, srovnáme-li ji s důležitým referátem assanačním, kde nadaný sekretář, dr. Stein, nemá vůbec přídavku, odmítnuv čestně nabízený mu před lety pakatel! Referát hospodářský jest bez rady již od 2. června min. roku, referát zdravotní pak již přes 15 měsíců. Je to v pravdě prapodivné hospo- dářství. Nesmí se též přehlédnouti, že sbor ob. star- ších usnesl se na zřízení časového referátu huma- nitního, který přes pochybený odpor vrchního chu- dinského ředitele, ob staršího p. Sokola, dosud ne- stal se skutkem. Upravení referátů působí do jisté míry obtíže, poněvadž tu není zvláště způsobilých sil. Hlavní důraz sluší v prvé řadě klásti na osobní referát, který dosud, bohužel, spravuje mag rada p Schwab, jejž loňského roku výtečně karakteri- soval a zároveň zcela odsoudil chrudimský „Český Východ“, který nebyl žalován ač p. mag. rada ob- držel k tomu svolení tehdejšího starosty, jemuž ke všem službám vždy byl vzorně ochotný. Personálie, vyžadující muže objektivného a nestranného i spra- vedlivého, jenž má i dobrou vůli i srdce, nemohou toho času dobře býti svěřeny žádnému mag. radovi, a proto by se vřels doporučovalo, aby si je podrželo

samo praesidium, jak také učiniti pomýšli p. starosta dr. Srb, a to v tom způsobu že by praesidiu při- kázán byl některý rozšafný sekretář ještě s jinými silami. Hodili by se pro věc pp. mag. sekr. Mlynář, Hrnčíř, Knot a dr. Froněk i pro svou dobrotu, i pro svou ráznost zároveň. S důrazem zde také k tomu poukazujeme, že p. mag. rada Schwab, jenž po tři poslední léta dělal horlivého mladočecha, rád by se vyzul z řízení referátu popisního, kde nyní přihrne se příval práce s novým domovským zákonem, jenž působiti počne 1. lednem 1901, a s blízkým sčítá- ním lidu; opravdu pak jest s podive m, že ani v tom, ani v onom směru nedějí se dosud žádné přípravné práce, ač věc pro Prahu má nemalou důležitost. Vše to není p. starosty dra Srba tajno, a proto od jeho erergie očekáváme nestranné a pro obec pro- spěšné upravení nepříjemné této záležitosti. K nyněj- šímu osobnímu referentovi úřednictvo nemá nejmenší důvěry, vyjímaje snad jeho švakra, p. mag. sekr.

Šimůnka. Včerejšího dne p. rada Schwab byl po celé dvě hodiny v úřadovně starostově, což patrně souvisí s otázkeu tuto vyloženou. 7. dubna v uzavřeném kroužku obecních star- ších otevřená elektrická centrála, oslavená i zvláštní brožurkou, zase ještě nefanguje; spuštění její odlo- ženo na konec prvé čtvrtky měsíce lásky letošního roku, nebude-li ještě věc poněkud dále znova posu- nuta. Ta centrála, obklopená hustou atmosférou,a stojící na „horké“ půdě, má zvláštní osudy od koupě pozemku až po otevření, jichž tenor je ten, že v každé skoro položce překročen rozpočet. Chceme cifry, a to spravedlivé cifry! My pak k nim po případě připojíme i marginální (okrajní) i interline- ální (meziřádkové) zajímavé glossy. Pro dnešek dosti. V krátké době zase něco ji- ného. Troudu v té naší samosprávě dost a dost Samosprávu naši dobře vystihují slova jednoho vo liče, jenž na otázku, proč poplatnictvo chlévu nevy mete, trefně odtušil: „I dejte mi s tou naší samo- správou svatý pokoj! Pošleme-li tam jíné, bude to ještě horší; nebo každý se chce najísti. Ti staří alespoň jsou již zasyceni!“

Zprávy denní. * J. M. ndp. kníže arcibiskup Lev svob. pán ze Skrbenských daroval v ruce J. Exc.c. k. místodržitele hr. Coudenhovea 500 zl. ve prospěch postižených v Klapém. Tímto učinil vznešený arcipa- stýř slibný počátek, čímž dal na jevo svůj nemalý soucit s nešťastníky. * Vzkříšení Páně v Praze. Latošní vzkří- šení vojenské v kostele sv. Vojtěcha v Celetné ulici nekonalo se sice za tak obvyklých, okázalých slav- ností, jako tomu bylo za let jiných, avšak přes to, nespočetná masa obecenstva svědčila, že tato slavnost nejvíce těšila se oblibě pražského lidu. Kde jindy vojenské čety v parádě zaujaly svá místa, kupily se davy obecenstva, tak že policejní stráž s inspe- ktory a p. komisařem drem. Buďárkem v čele měla co činiti, aby vyklidila místo určené pro půl praporu myslivců č. 22, kteří zaujali místo před chrámem Páně za velení majora p. Mladeno- viče. Dlouho před ustanovenou hodinou církevní slavnosti shromažďovala se u kostela generalita, štábní a vyšší důstojníci, důstojníci všech oddělení vojenských a jiní hodnostové. Krátce před půl šestou hodinou odpolední přibyl Jeho Excellence pan velící generál polní zbrojmistr Fabini za hlaholu trub a zvuků hymny rakouských národů a když přehlédl čelo myslivců, odebral se do kostela, u jehož vchodu podal mu vojenský farář vdp. Fanta aspergil. Na to počaly obřady Vzkříšení Páně, při nichž vojsko označovalo jednotlivé oddělení výstřely z pušek.

Po skončených slavných církevních obřadech odebral se Jeho Excellence před chrám, kde před ním a ge- neralitou za zvuků hudby vojsko defilovalo. — Ve hlavním chrámu Panny Marie před Týnem konala se slavnost Vzkříšení Páně za přečetného účastenství obecenstva. Čestnou stráž u Božího hrobu a pak při průvodu podél baldachýnu tvořilo oddělení měšťan- ského sboru granátníků. Slavnosti súčastnil se zde pan starosta král. hlav. města Prahy, dr. Vlad. Srb se mnoha členy městského zastupitelstva. Dále byli účastni členové ozbrojených sborů, katolické spolky s prapory a mnoho obecenstva. Jiné sbory ozbrojené, katolické a spolky vysloužilců účastnili se slavnosti Vzkříšení Páně ve velmi hojném počtu. Slavnost byla velice důstojná. — U sv. Jindřicha konala se slavnost Vzkříšení Páně za účastenství všech vrchních úředníků c. k. hlavní pošty a měšť. sboru pěchoty s kapelou a velice četného obecenstva. — Taktéži ostatní chrámy pražské četně byly navštíveny. Ve čtvrti svatopetrské bylo všeobecné osvětlení.

*Stížnost z obecenstva. Byl nám zaslán tento přípis: Velectěný pane redaktore! Po několik roků už zanáším se v této době s úmyslem, veřejně stěžovati si jménem četných katolíků navštěvujících v posledních dnech postu na zelený čtvrtek, veliký pátek a bílou sobotu pražské farní chrámy — na jistý velice nemilý nešvár! Letos však přešla mně aspoň (a zajisté i jiným) trpělivost na dobro, a žá- dám vás proto uctivě, abyste v zájmu církevní obřady navštěvujícího lidu popřál těmto řádkům místečka ve Vašem ctěném listu. Pořádek Bohoslužeb ve farních a ostatních chrámech pražských v postním týdnu před svátky Velikonočními oznamují den před tím veřejné listy, a uváděny jsou přesně a podrobně hodiny kaž- dého bohoslužebného výkonu v každém chrámě. Ale — »chyba lávky«, kdo by na to spoléhal, že v tomči v onom chrámu Páně na př. na veliký pátek tak zvanou v předposvěcenou mši sv. v tu a tu hodinu nalezne — buď už je dávno odbyta aneb teprv bude — spěchá li pak napálený čtenář onoho »pořádku« honem do jiného chrámu na pozdější hodinu oznámenou mši svatou — nenajde tam než — ticho sv. hrobu! — A nyní táži se: není-li to nešvar, ba zlořád, že usta- novené hodiny se nedodrží?! A kdo je toho vinen? Jenom reportéři novin? Ovšem mluvím jen o někte- rých případech, kterých jsem sám zažil, ale měl jsem za svou povinnost poukázati konečně k tomu — a sice v zájmu pobožného pražského lidu katolického, aby povolané kruhy si toho povšimly a budoucně ná- pravu zjednaly. Nemohu také zatajiti svou nelibost nad nedostatečnou a nedůstojnou úpravou sv. hrobu ve farnosti zrovna v nejbohatší části města mezi sv.

Václavským náměstím a Ferdinandovou třídou ležící, kde bydlí jen samí zámožní lidá! A právě tam (po- zoruji to už po kolik roků) má Ukřižovaný ten nej- bídnější stánek! Nespravila-ii by to sbírka za 2 ho- diny? Sapienti sat! V upřímné úctě K. E. hrabě Nostitz. (Pozn. red. Po všech pražských farách jsme vyslali zvláštního posla s uctivou žádostí, aby na při- ložený arch byly přesně určeny hodiny jednotlivých obřadů. S povděkem jsme znamenali, že mnozí dpp. správcové naší žádosti vyhověli ochotně, avšak k ně- kterým posel byl nucen jíti vícekráte s nepořízenou. Výmluva, že nejsou úřední hodiny, v té věci dojista nemá platnosti, poněvadž je to v zájmu duchovenstva samého, aby pořádek byl v čas a správně oznámen. V té věci je tedy zajisté potřebí učiniti nápravu, aby byl redakci v čas oznámen pořádek bohoslužebných úkonů, neboť jen tak se předejde všemu nedoroz- umění.) Hrrr na klerikály! Kolínské »Labské Proudy« ze dne 6. dubna zle zanevřely na »Umě- leckou Besedu« v Praze, že dopisovateli jejich osmělila se do rukou přijíti pozvánka k Arbesovu večírku, ti- štěná — nastojte! — ne u žida, ne u Němce, ale v Cyrillo-Methodějské knihtiskárně V. Kotrby, která živořícím oním týdenníčkem označena jest jako kle- rikální. Úprava pozvánky a snad i cena v úvahu ovšem patentovaným rozumem dopisovatelovým vzaty nebyly. Při té příležitosti »L. P.« blátem poházely i pana prof. Václava Müllera, jednatele hudebního odboru »U. B.«, muže přičinlivého a nezištného, jenž pro vše krásné i dobré se zápalem a chutí pracuje.

Ten přirozeně s úsměvem přehlédne takovýto vděk za své přičinění, nebo klučisko kterési nemůže ho uraziti, tím pak méně připraviti o zaslouženou přízeň u všech, kdo jej blíže znají. Také »Umělecká Be- seda« s vážným předsedou svým p. Schnirchem v čele, jest příliš povznesena, než aby něco dala na podobné hanopisy, kterými ji uctívají »L. P.« ve slepém svém záští proti všemu, co jest katolické, bez ohledu, je-li to dobré, čili nic. Snad spíše by za- mhouřili oči, i kdyby pozvánka vytištěna byla v sou- sední říši německé! Podle neomylné morálky »L. P.« nemůže býti žádný katolík český dobrým Čechem, předpokládajíc, že duchaplný dopisovatel »L. P. « není katolíkem. »Časopis Česk. Učitelek« bere se po cestách »L. P.«, nekráčejí-li »L. P.« ve šlé- pějích »Č. Č. U.« Pochválil po zásluze s uznáním dra. Podlahy obrázkový skvostný čtrnáctidenník »Obrázková Revue« — v jednom čísle; v druhém však čísle celý nádherný i bezvadný časopis tento nemilosrdně rozdrásal i strhal, když si povšiml jen toho, že časopis tištěn jest v Cyrillo- Methodějské knihtiskárně V. Kotrby v Praze. My Čechové jsme přece jen ňácí kabrňáci! Katolíci! Vigilantibus jura — bdícím práva.«

Znalosti židovských novinářů o kato- lických obřadech. Kdo si chce dopřáti zábavné četby, nechť sleduje židovské a jiné listy, kterak píší ve svatém týdnu o obřadech katolické církve. Dle »Neue Freie Presse« umýval císař pán nohy také dvanácti stařenám. Dle »Neues Wiener Tagblattu« zvonily ve Vídni všecky zvony velebným hlaholem toho dne v poledne, dle pražské »Politik« sloužena na Veliký pátek mše za zemřelé. Čím si pomáhá nyní po stávce »Právo Lidu« po prohnané stávce. Sociální demekracie prohrála velikou bitvu a chytá se nyní stébla, kterak by zase došla u čtenářstva obliby. O prohrané stávce neradno psáti a proto si vynašel košerácký plátek dobrý recept, jak by »Právo Lidu« opět táhlo. Ne- mine ani jednoho čísla košeráckého toho plátku, ve