ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f9e40240-70ea-11dc-acd4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 44, person 67, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 25. prosince 1903
Praha
3 masthead
Číslo 352.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí ses v Praze v adminiskraei aa měal na čtvrt lsta . . . . 6 K — s dvojí čenáškou na měsío 7ki na čtnit leta “ . .. ve flialkách: 9 K 8on na měsíe . . Poštou: na rri. . . . . 9 K s0 s drojí zlsilkos na měsíe nk trt laka . . . 1 K c
Praha
5 article Onešní číslo pre Prahu le o 18 stranách.
Onešní číslo pre Prahu le o 18 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v neděli dne 27. prosince t. r. v obvyklou hodinu ranní.
6 article Božíhodní ....
Božíhodní .... Zkušenost padesáti již Vánoc vyléčila nás už se sladkosti potuch a idyllických snů večer všemu křesťanstvu svatého; ty upoutány jsou už pro nás výhradně na nejintimnější kroužek okolo stromku vánočního, pokud sáhá kořenný opar pryskyřnaté jeho vůně a to jen na tal dlouho, dokud plají svíce. Co s sebou bráváme od rodinné slavnosti štědrovečerní do božího hodu, jest očadlý zápach zhaslých knotů a styd noucího vosku nebo lépe stearové kyseliny Přisně, chladně, střízlivě hledí zase z rána d příbytku našich myslí den — horké skutečnosti a jeho hořkost skutečnosti počíná pro nás Čechy hned za prahem domácnosti, byť den ten by jinak sebe světějším, sebe významnějším a básni- vosti hnedle 2000 let věku arijského plemene zatížený... Máme oči olevřeny pro chmurn vážnou skutečnost a v nedostatku důvodů vá- nočního povznesení nejsme schopni snů z dětsk tragédie Andersenovy o sirkářce, která v šeru pouličního zákoutí o štědrém večeru rozsvěeuje sirku za sirkou, vzala s sebou do mrákot smrt mrazem illusi vánočního stromku, ani truchli vého, leč blažícího klamu mužíka z úchvatné vánoční sibiřské povídky, který prchaje se sou- druhy z katorgy, na útěku upadl do závěje z ledového dojmu zachvácen byl rajským snem o blažené lázni v hostinném domu Kristově .
Čecho Andersenův Kristův
7 article
Illusí nemáme a politických koled neumíme ani v prose pěti. Leč zmužile hleďme o vá- nocích značících vlastně konec politického roku na zad i v před a pro pozorování své dosti toho nalézáme, co přihodilo se ve dnech nedávno m- nulých významem svým zastiňujících vše, co průběhem tohoto roku, situaci na hrot vyhánějí cího, jsme zažili. K strastem je toho dosti, a kdybychom se měli oddávati sentimentálnostem pozměnili bychom dotaz Kristův k Petrovi, v vzácné Vrchlického „české legendě vánoční takto: „Proč, Petře, jenom k těm Čechům tal málo lásky jest?
Kristův Petro Vrchlický Petr Čecho
8 article
Ne však že bychom toužili po nějaké jine než slovanské lásce, neboť z klamu, že se někde jinde setkáme i jen s vlídností, byli bychom. trváme, právě před vánocemi velice důkladně vy léčeni, kdybychom v té příčině vůbec nějaké léčby zapotřebí měli. Obvyklé šalmaje pak ná rodního smíru s Němci byly letos zajisté už na- pesled k nesklížení rozbity a rozšlapány a čím dále tím více jest nám, oběma stranám jasno, že v politickém labyrintu rakouském ráj národ nostní jest na vždy pochovanou utopií. Kdyby se přikročilo k opětovným pokusům o tento ráj ustrnulých snilků, a kdyby i tyto pokusy měly nějaký formální úspěch, kdo může ručiti za jeho trvalost, když nemáme v moci nejen budoucí generace, ale ani budoucnost nej- bližších let, snad měsíců, stejně jako nemaj desitky, sta, anebo tisíce jedinců možnost ručiti za milliony národa a práva, uvalovati na bedra budoucích uzákoněná břemena; mravní, kulturn i politická pouta, za něž by nebylo možno oče- kávati než kletbu oteům a výbuchy zoufalství synů národa — ostříhaného vídeňskou Dalilou A mluvíme-li o lásce slovanské, nechceme zajisté v tento den za cenu světa hořkost zku- šenosti ze skončeného zasedání říšské rady pře nášeti na styky mezi lidem českým a polským Vždyť nebyl to lid, nebyl to národ polský který zástupce naše opustil ve chvíli, jejíž kri- tičnost břitem nasazovala již již na nahá prsa česká.
Němec Dalila
9 article
Nikoli, ten čin nic nemůže změniti na svaz cích krve a ti, kdož v bratrském národě v těsném styku s námi poznali totožnost této krve, byl jistě raněni skutkem, znamenajícím opuštění nás Čechů Javorsčíky v nejprudším boji a vydán našich nadějí i hlasu krve v posměch před celým světem. Leč vůli naši, žít s ostatními rovnocenným národy a z plna svůj život vyžit až na pomez evropské evoluce, při níž české slovo musí spolu- vyznít, tu nic jiného pod sluncem zpáčiti ne- může. Vůle ta jest národu immanentní, byla mu vnuknuta neodvolateně a nezměnitelně jeho po- sláním mezi národy. Vůle této výrazem jest drá- ha, na niž nastoupila delegace česká nohou pev- nější než kdykoli před tím.
Čecho
10 article
Je-li nemyslitelno, aby národ náš byl sražen do propasti nějakou ohromnou lavinou, celý ev- repský terén radikálně měnící a kdesi již se v prvcích sbírající, či již nad českým údolímtí- živě visící, povznáší nás nad touto případnosti přesvědčení, sdílené aspoň těmi, jimž v Evropě na životě našem v zájmu jich vlastního živola záleží, přesvědčení, že jsme nedolknutelným ru- kojmím všech zájmů, shrnutých pojmem evrop- ské rovnováhy. Zahynutí v mezích nynějších útvarů politického zeměpisu také jest nepodobno horoskopu našeho národa a cílům evropské poli- tiky podle sympatií slovansko-románských, neboh to by znamenalo suchou cestou tolik jako vý sledek změny mapy střední Evropy cestou krva- vou. Zánik nás Čechů útiskem rakouským pod- miňuje změnu mocnářství ve stát německý uzá- koněním německé státní řeči se všemi politicko- správními důsledky a nejostřejším hakatismem v každém oboru a poněvadž dva státy téhož ja zyka vedle sebe jsou absurdum, jeví se konce těchto konců totožnými s výsledky krvavé po hromy, kdyby měla býti naším osudem. Ne pravíme to dnes proto, abychom znovu ukázal osud náš jako otázku evropskou, nýbrž proto abychom ukázali, že skutečně není v naší síle upustiti od cesty, na níž se nacházíme, pohy bujemeť se na ní silou těžiště celého národního tělesa, kteréž jest i neměnitelným fysicky i rovněž nezměnitelným výsledkem účtů uzavřených duš i rozumem českým.
Čecho Evropa
11 article
Toto poznání bude také původem ohromu jicího historického úžasu z letošní delegační scény, jak jej pocítí všichni, kdož se budou na příště zabývati politickými dějinami tohoto sou- státí, ať již věc dopadne pro nás tak či onakl Pravíme ohromující historický úžas! Neboť, je-l scény té známé aranžérem předseda ministerstva. byť za účely docela jinými a opáčnými než jaký byl výsledek její, upravil vlastně výjev, který sám sebe zvěčňuje. Výměnu názorů a to rozho- dující mezi korunou a národem! Neboť tolik jes jisto, že když již štěstí postavilo v tom momentu dra. Kramáře na jeho místo, že tu byl více než pouhým choragem v národním dramatu českém nýbrž že byla v něm v té vteřině všechna duše česká soustředěna, jakož jediná ozvěna jeho slov v celém národě nezní leč takto: „Boh pomozi, jinak jednat nemůžeme a nebudemel Historický úžas budoucnosti, o němž mlu víme, platiti bude momentu zjevného neporoz- umění českému mluvčímu ve chvíli rozmluvy a bude vzrůstati, kdyby toto neporozumění mělo se opravdu státi trvalým, neboť potom by se najisto stalo urputným fatem této Aůstrie, o níž jest nápis, v kovových deskách zanesený, že bude ve světě trváním poslední, kterýžlo nápis by užaslá musa historie byla nucena vyhladiti to dřív, než by se kdo nadál . .. Tolik jest ovšem vidno, že našemu dobré- mu, poctivému národu, který snad naposledy podává tomuto soustátí jedině možnou záchranu jeho existence, nastávají doby takových zápasů proti nimž všechny dřivější zdáti se budou hříčkou. Není vyloučeno, že budou k vybaven a účinu svému povolány nedotknuté dosu
12 article
reservy sil národní životnosti naší; není to vy- loučeno, neboť jméno rakouského regimu odté doby, kdy poprvé sáhl těžkou rukou na národ český, zní: ZASLEPENÍ! Nemýlíme li se, na stává nám, Čechům, to, co se v mluvě šachistů nazývá hrou závěrku. I nacházíme se v situnci hráče, jemuž byl opovězen mat v tolika a to- lika tazích. V moderní hře už se však zřídka užívá toho rčení, neboť zklamání a šeredný vý směch bývá nezřídka odměnou vychloubačům druhu Körbrova. „Ekonomie, hospodárnost — silami a tou jest všemožný klid!“ zni heslo ve hře. Ovšem dějiny národů nejsou hrou. A z dě jin jsme se naučili, že nikdy dosud nezahynul národové, kteří byli vážně, nikoli jen frásí hotovi co nejdráže prodati svůj život, svou existenci Podali jsme Evropě, svým nepřátelům ve stát i mimo něj již nesčetně důkazů, že nejsme ple menem tak lehko vyvržitelným z počtu kmenů národních a že v sázce o nás dovedeme oceniti oč běží a zachovati se tak, jak nám to velí nej- větší příkladové a vědomí, že se nejedná jen o náš život, nýbrž že v naší existenci utajena jest všechna budoucnost Slovanstva, a ta že závisí od toho, nejen jak dlouho, nýbrž zdali vů- bec vydržíme býti tou nezdolnou, nezkrušitelnou překážkou germánského tihnutí k východu. Odtamtud chodí každoročně v tyto doby hvězda spásy k nám, a bude-li třeba, pochopíme nuceni jsouce mohutnostmi nad všechno moc- nějšími a neoddolatelnějšími, že chodí — o spásy!
Čecho Evropa
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 24. prosince. (Vánoční účto vání.) Od zavedení dualismu v této říši nebylo vánoční nadělení, jež přinášejí všechny tři vlády národům této říše, chudší než letos. Dualistický stroj vázne nejen v obou státech před Litavou i za ní, on vázne letos tak povážlivě i při vy- řizování věcí spelečných oběma státům, že i spo- lečná vláda byla nucena spokojiti se zatímným rozpočtem — provisoriem. Po třiceti šestí létech dualismus, jenž měl této říši dáti pevné základy budoucího rozvoje, dospěl ku provisoriím na všech stranách — v říši, v obou státech i v většině korunních zemí. Ideálem dualismu byl nadprávi Maďarů za Litavou, nadpráví Němeů před Litavou a násilné utlačení všech ostatních národností v celé říši. Ale jako nespravedlnost nikde nemůže býti základem zdravého rozvoje, nemohl se ani dualismus, založený na nadprávi a znásilňování, státi zdrojem šťastnějšího rozvoje této říše. Plodem jcho jest dnes všeobecná ob- strukce a všeobecná stagnace, počínaje od samo správných věcí zemských, až po společné insti tuce říšské. Celá řada zemských sněmů nedostala se letos ku pravidelné práci a zemské hospodář ství zůstalo následkem obstrukce nevyřízeno jak v nejdůležitější korunní zemi, v královstv českém, tak i v Kráňsku, Bukovině, Tyrolsku
Maďar Praha Litava Kráňsko Bukovina Tyrolsko Něme před Litava
14 article
Parlament rakouský za čtvrtého roku vlády Körbrovy klesl již tak, že nejeví ani vůle, aby se vzchopil ze své agonie, ponechávaje dobro volně svému vrchnímu správci, dru. Körbrovi aby ústavní právo, patříci parlamentu, vykonával sám pomocí § 14. Vyskytli se sice rádcové z konservativných kruhů, kteří se domnívají, že by zchátralému spřežení, zapřaženému do par- lamentní káry, pomohl bič ve způsobě zostře- ného jednacího řádu; ale právě tyto dni jeden z rádců, dr. Ebenhoch, odvolává svou radu, soudě, že hladové mrše bič síly nedodá a že bude vlastně lépe, ponechá-li se svému osudu.
doktor Ebenhoch Körbrův
15 article
V Uhrách rozešel se včera parlament na čtyřdenní prázdniny, neprojednav za celý rok ani jediné předlohy, nepovoliv ani zatímného rozpočtu, tak že Uhry tkví již osmý měsícv mimozákonném stavu, za něhož nikdo není po- vinen platiti daní, nepovoliv však také branců na obnovení stálého vojska, tak že v Uhrách letos nebylo žádného odvodu. Zklamala i po- slední naděje, kterou vláda a vládní kruhy sklá- daly v nařízení ministerstva vojenství, dle něhož mají býti k činné službě vojenské povoláni ná- hradní záložníci, nebudou-li rekruti povoleni aspoň do Nového roku. Velké opposiční strany, košutovci a lidovci, daly se přesvědčiti důvody vládními a zastavily na čas obstrukci proti branné předloze, ale nejmenší opposiční strana, deset poslanců, vedených Szederkenyem, zů- stala na svém a svou obstrukcí zmařila odhlaso- vání vládní předlohy. Neutěšené poměry v Chor vatsku doplňují obraz zmatků, které zavládly letos v celé říši. Ale toto vánoční účtování jevi se ještě truchlivějším, uváží-li se, že odnikud nesvitá ani paprsek naděje, že v dohledné době bude lépe. V Praze, 24. prosince. (Stěho ván z Rakouska.) Smutným dokladem, jak v tétc říši klesá blahobyt občanstva, jest vzmáhajíe se ruch vystěhovalecký. V jednoročním obdob 1902—3 vystěhovalo se z Rakouska a Uher jen do severní Ameriky na 200.000 osob, takže v tomto vzhledě Rakousko-Uhersko bylo před- stiženo pouze Italií. Co do národnosti stojí v po- předí Poláci, jichž se vystěhovalo 37.500, z nimi jdou ihned Slováci s 34.000 vystěhovalců.
Uher Polák Slovák Uhry Praha Rakousko severní Amerika Uhersko Italia
16 article
Dále bylo Chorvatů a Slovinců 32.900, Maďar 27.100, Němců 23.600, židů 18.700, Malo- rusů 9800, Čechů 7200, Rumunů 4200 Vlachů 2170. Zjištěno, že jen ti vystěhovalci kteři vystoupili v Novém Yorku, vyvezli s sebou přes 15 millionů korun jmění. V Novém Yorku zjišťuje se též grámotnost přistěhovalců a tu se ukázalo, že ze všech rakouských vystěhovale nejméně bezgrámotných lidí jest mezi Čechy totiž 2; po Češích jdou Němci se 4%% bez grámotných, na posledním pak místě stojí Malo rusové, z nichž téměř polovina (49%) neumí číst ani psát. Z Pešti, 23. prosince. (Koloman Szell) stane prý se guvernérem uherské Hypoteční banky. Koloman Szell byl předsedou správní rady této veliké uherské banky od doby jejího založení až do chvíle, kdy se stal předsedou uherského ministerstva. Nyni, kdy je Szellov opět možno vstoupiti do správy banky, zřízeno v ní nové místo guvernéra s ročním platem 100.000 K a pro místo to jest vyhlédnut Szell. Ukáže-li se tato zpráva pravdivou, měla by z následek složení Szellova mandátu, poněvadž hodnost bankovního guvernéra jest neslučiteln s vykonáváním mandátu sněmovního.
Chorvat Maďar Rumun Vlach Čech Němec Szell Čech Nový York Mala Pešť Malarus 9800
17 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 24. prosince. Finští umělci návštěvou u ruských. Tyto dni přijeli do Petrohradu professo finské školy kreslení při Uměleckém museuv Helsingforse se svými žáky a žačkami na ná- vštěvu tamní umělecké akademie. Akademie ruská, v čele se svým presidentem hr. P. P. Tolstým, uvítala finské hosty s takou radostnou přívětivostí, jaké jsou schopni jen Rusové. I ho- sté, i hostitelé pocítili k sobě na vzájem vřelou kollegialnou přízeň. Večer byla společná hostina Hostitelé připíjeli hostům, hosté hostitelům na konec připili na zdar rozkvětu umění, jež sbližuje národy a pro něž není politických růz- ností. To cítili všichni, kde byli v Akademii ten večer, kdy v jejích sálech se pohybovaly spor postavy mladých umělců finských a bělovlas jako len hlavy helsingforských studentek. P hostině byla taneční zábava. Rusové ukazoval Finům své národní tance, Finové Rusům tak své. Na rozloučenou jeden z finských professorů poděkoval Rusům a prosil je, aby jim návštěv oplatili v helsingforském Atheneu, kde se jin dostane tak vřelého přijmutí, jako Finům v Petro Je to potěšlivá známka, že Finové a Rusové opět se najdou. Finové uznají za svou povinnost být ochranou ruského státu na Baltě, na Fin hradě.
Tolstá Rus Fina Fin Praha Petrohrad Petra Balta
18 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za S odpolední . . . za z Ve filialkách na venkově rzaní čhslo. . . . . . odpolední . . . . . . . sh Inseráty plati se hotově rapře Přečplacení a inserty přijtmá ndmini- strace v Murisnské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redake Uskárna a expodise „Národnich Lista“ Rukoplsy se novraceji
Národnich List Rukoplsa Murisnský ulice
19 article
ském a Botnickém zálivu, a Rusové za to budou hájiti jejich krásný jazyk a sympatickou národ- nost. Baruch Minzes „Petrohradské Vědomosti“ vypálily cejch na čelo redaktoru vídeňského „Zeitu“ Baruchu Minzesovi, po bulharsku Borisu Minčeviči. Pán tento před lety přistěhoval se jako „ruský emi- grant“ do Bulharska a byl s otevřenou náručí přijat od Stambulova, stal se důvěrníkem Nače- viče a přítelem Rače Petrova. V Sofii byl pro- fessorem na vysoké škole, až mu zakladatelé „Zeitu“ nabídli výnosnější postavení, v němž může přivěsti ku platnosti své zkušenosti, jichž uživá ku podrývání slovanského vědomí na Bal- káně a k hyzdění Ruska. Spolupracovníkem jeho jest mimo jiné Petr Struwe, ruský Němec a nihi- lista, jenž v Německu vydává protiruský list „Osvoboždenie“. Petrohradský list pardonuje pana Struwea jako muže sice zbloudilého, ale poctivého, ale za to p. Barucha Minzesa charakterisuje slovy, která se v obvodu platnosti rakouských zákonů nedají opakovati. Postačí vzíti na vědomost sám fakt. Nový srbský vyslanec v Cařihradě. Bělehradská »Samouprava« má zprávuz Cařihradu o neobyčejně vlídném přijetí, jakého se dostalo novému srbskému vyslanci Djokoví Simiči od sultána. Sultán Abdul Hamid přijal jej, nehledě na dobu ramazanu, kdy audience bývají velmi vzácné. Vyslanec mu oznámil na- stolení krále Petra I. a odevzdal pověřovací li- stiny. Sultán měl se k němu srdečně, srdečněji, než obyčejně při takových příležitostech bývá O Srbsku vyslovoval se velmi krásně a krále Petra pozdravil. Zdá se, že sultánovi jde o to, aby osobním vlivem přispěl k odstranění balkánských zmatků.
Rus Minzes Minčevič Stambulov Nač Struwe Němec Baruch Minzesa Simič Hamid botnický záliv Bulharsko Sofie Bala Rusko Německo Cařihrad Srbsko Rača Petrov
20 article
Smutná předzvěsť pro Angličany. Známý majitel železáren ve Spojených stá- tech a filantrop Ondřej Carnegie měl v pátek v Novém Yorku řeč, ve kteréž mimo jiné po- jednal též o postavení Anglie v mezinárodní po- litice a obchodu. Při tom dospěl k tomuto vý- slovnému závěru: »Velká Britanie z tratí Jižní Afriku tak jistě, jako že tu slo- jím živ před vámi. Hollanďané a Burové se přes všechny pohromy silně rozmnožují, obyvatelstv anglického ale v jižní Africe ubývá. A tím jest rozhodnuto vše.« Germanofilové ve Francii. Svobodní myslitelé francouzského parla- mentu usnesli se ve čtvrteční schůzce své, vy- slati deputaci ke slavnostem v Kralovci. Doufají prý, že i celá jednota francouzských myslitel svobodných učiní stejné rozhodnutí. Chtějí tak propagovati myšlenku smíru mezi oběma národy. německým a francouzským a při tom ponechati stranou všechny »rozčilující« otázky, tedy také ovšem všechen nárok na země Německem Fran- couzům urvané. Ovšem tento kroužek nerepre- sentuje ještě nikterak Francii. Nepopíratelno jest ovšem, že na nynější vládu francouzskou má silný vliv. Rampolla churaví. Stav bývalého státního tajemníka Rampolly není valně uspokojivý. Dr. Lapponi navštévuje ho několikráte za den. Nad to stihla kardinála tyto dny nehoda. Sklouzl v obydlí svém a vy- vrtl si palec na pravé ruce, kromě toho strbal si šlachy, takže musí nosit ruku v obvazku. Ilalské vyslanectvo ve Vídni. Obtiže se znovuobsazením italského vysla nectva ve Vídni nejsou dosud odstraněny. Tit-
Angličan Carnegie Hollanďaný Burová Fran doktor Lapponi spojený stý Nový York Anglie Velká Británie jižní Afrika Francie Německo Vídeň Tit Rampolla
21 title
FEUILLETON.
22 article Literární soutěž.
Literární soutěž. Za účelem povzbuzení literární tvorby daným směrem vypisuje redakce »Národních Listů« tři ceny za nejlepší nově, původní práce z oboru fenilletonního a sice; 1. cenu . . . . 200 K 2. . . . . . 100 K
23 article
3. » . . . . 50 K Jenom práce zaslané k rukoum redakce do 15. ledna 1904 a zvlášť za konkureněn označené mají právo k soutěži. Théma prací je úplně volné s podmínkou látky vzaté z domácího, českého života, myšlení a cí- tění. Vyloučeny jsou jen cestopis a po- vídka. — Látky společenské, literární, umělecké nebo ze kteréhokoliv oboru vědění a poznání jsou vítány. Podmínkou je pouze: snadná přístup- uost obsahu i formy šíršímu členáři. Objem práce budiž pět, nejvýš deset průměr ných sloupečků feuiltetonních ranního čísla »N. L. Rukopisy zaslaných prací se nevracejí. Zá- silky buďtež zřotelně a čistě přepsány. Do obálky vedle rukopisu buď vložen menší kuvert, obsahu- jící jméno pisatele, opatřený heslem dotyčne konkurenční práce a uzavřený vlastní pečetí. Cenou poctěné práce budou po ohlášení vý- sledku soutěže postupně ve fenillefonu » Národních Listů« uveřejněny. Ostatní došlé práce, pokud vrá- cení zapečetěných kuvertů s hesly nebylo př nich pisatelem zvlášť vyžádáno a pokud by se hodily, ponechává si redakce právo příležitostně za obvyklý honorář uveřejniti. Zásilky neodpovídající naznačeným formálno- siem budou považovány za neúčastny soutěže Redakce »Národních Listů-.
Látka
24 article
Vánoce u starých Slovanů. Staří Slované, jako národ od pravěků země dělský, čerpali osnovu pro své náboženství zté veliké a nedobádané knihy, jež nazývá se pří rodou. Vzdělávajíce hroudu otnou, věnovali všem zjevům bedlivou pozornost. A věru, že málo kdo všímati si musí přírody a jednotlivých proměn tak důkladně, jako zemědělec, nebot podle nich jest mu zařizovati své jednání, aby v čas oral, sil a konečně žal. U národů půdu vzdělávajících stálo slunce zdroj všeho života na zeměkouli, v kultu nej- vyšším. A Slované nejsou v tom směru výjim- kou. Rozdělili si nebe na trojí patro: prvé, oblač- né, druhé nad ním křišťálové a třetí, nejvyšší skvoucí a zářící,1) v němž sídlel tvůrce veškeren- stva a gospoda nebeský Daždbog') či Bělbogs ostatními Svarožici, bohy světla a ohně. A z toho- to nebe nejvyššího vycházelo a do něho se vra celo slunce. Bylo tudíž božské svým původem největších, božských poct vyžadovalo, jsouc vy konavatelem vůle nejvyšší. Staří sledovali bedlivě jeho běh a dospěl k zajímavým pozorováním. Po nejdelší noci úplné vládě temnosti, ponenáhlu slunce se sbí ralo, stoupalo na obloze výš a výše, se zimla- vými a temnými odpůrci vedlo stálý boj, pře- máhalo je, až konečně zem ze spánku se pro- budila, vykouzlila jaro jeho dechem a slunce mohlo stoupati výš a výše a dosáhnouti největš své slávy a moci ve dnu nejdelším. Překročivši zenit života, ovšem zase chřadla ponenáhlu jako člověk, klesala a slábla, popouštěla vládu svým nepřátelům, až tito ujali se opět žezla a o Vá- nocích vládli již zase neobmezeně všemu
Slovan Vánoce u stará Slovan
25 article
1) Říkalo se při zablesknutí, že nebe se otvírá že na bleskově čáře mraky se rozstupují a nejvyšš světlá klenba oku „2 na okamžik zjevuje. Blesk na- zýván též klíčem nebeským nebo poslem božím. ) Dažd, dužd, prastaré slov. slovo, příbuzné s do že, duc = vévoda, Míru. Podle tohoto přirozeného postupu věe připadali staří Slované bez velkých hvězdář. ských výpočtů na pojem doby — roku sluneč Představa tato brána přesně tak, jak se jeví. Věřili, že slunce o Vánocích v památně noci štědrovečerní o 12. hodině život svůj dokonává a v témž okamžiku nové, mladičké slunce žese zrozuje. Upomínka na tuto bájeslovnou před- stavu zachovala se dosud u Jihoslovanů. Jme- nují Vánoce Božič — ale Nový rok Božič malý. Rovněž pěkné příslovi to přozrazuje: „Pitali se kurjaka (vlka), kad je največa zima' a on odgo- vorio: „kad se slunce rodja (když se slunce rodí, t. j. o Vánocich).
Slovan Jihoslovan Božič malý
26 article
Veliká chvíle zrození mladého slunce') byla náležitě oslavována. Vánoce byly u dřevních Slovanů svátky největší, nejtajemnější, nejvý- znamnější. U Poláků nazývají se ščodry dzieň u Rusů zvjezda, karančun, koročun, slovensky dohvězdný večer, srbsky a chorvatsky badňak božič, slovinsky sveti večer neb božicna bila (večeře), v Lužicích svačina, na Psovsku v Ru sích sobotky. Hodováno hlučně a bohatě, př čemž se rozvíjela řada svérázných obyčejů, hlavně ku předpovědem budoucnosti se vztahu- jících, zachovaných ku podívu namnoze až na naše časy. Abychom vystihli osnovu slavností, musím se zmíniti, jak si předkové naši představoval sídlo gospody nebeského! V jasném, skvoucím nejvyšším nebi byl ráj, složený ze svatého háje se stromy, jež zlaté ovoce nesly, z palouku, vždy zeleného, posetého nejkrásnějším kvítím. V háj pod stromem stál svatý prestol, všecek ověnčený květy a červenými růžemi. A na prestolu od- počíval náš pohanský gospoda, bůh bohů, věšte věštců
Polák Rus bůh Lužice
28 article
*) Že křesťanství položilo v tu dobu narození Kri sta, jen jsoucnost pohanského svátku potvrzuje. Na- hražovány pohanské svátky křesťanskými z pravidla, V posvátné, tajemné noci štědrovečerní hle děli se Slovaně, pokud možno, svému bohu při bližiti, a v té snaze hledati dlužno vysvětlen mnohých obřadů, na pohled záhadných. O půl noci stýkala se všecka minulost s budoucností. obě byly otevřeny, člověku přístupny, říše mrtvých i živých v témž okamžiku se slučovaly Proto nejvíce obřadů vztahuje se na vypátrán budoucnosti. Tak u Srbů dosud páli na štědrý večer polena dubová, „badňaky“, a podle nich slove i štědrý den „badni dan“. Před východem slunce jedou do lesa, badňaků nasekají, posypávajíce je žitem i pšenicí a vítajíce úsvit slovy: „Dobré jitro i šťatstný ty badný dni!...“ Za soumraku zanáší hospodář badňaky domů, aby je naloži na oheň. Vstoupiv s nimi do domu, volá: „Dobrý večer i šťastný nám badný den!...“ Čeledín posype opět badňaka žitem a odpovídá hospo- dáři: „Dej ti bůh hojného štěsti!“ Na ohni po- postrkává se badňak po třikráte. Jakmile do hořívá, chápe se hospodář oharku, obejde s nim kol včelných úlů a položí pak uhaslý k mladé švestce neb jabloni. Také zdobívají badňaka va- vřinem jako boha, polévají ho vínem a obvinuj konopím.
Srba
29 article
Starodávný ten obřad pochází z dob, kdy Slovan k zosobnění svého boha volil nejbližší projev rostoucího života, prosté drvo, pařez balvan. Badňak znamená zde boha na štědrý večer dokonávajícího. Pšenice, víno i konopě jsou poslední oběti, které se mu přinášejí. Za- činá jedna koleda: „Za starého badňaku, za mladého za božiče. .. Přípravy k Vánocům jsou u Slovanů hlučne a obřadné. V Rusku v předchozích nedělích zvou hosty ze široka daleka, aby přišli „do zvjezdy“ K uvítání mají zvláštních svatův, jako u Srb polazníkův. Hosté přijíždějí ve svátečních úbo- rech, těžkých „narjadech“. Světnice, kde se hoduje na štědrý den, má býti obrazem ne- beského ráje. V Haliči pokrývají senem posválný stůl, aby si palouk znázornili a na seno kladou teprve skvoucí ubrus. U nás stele se krátce ře- zaná sláma a rovněž tak u Srbů, kteří při stlaní říkají: „kudy sláma, tudy sláva!“ Po stěnách zavěšují se zelené ratolesti (jehliči). Do světnice přináší se stromek,“) skvěle se ozáří, aby při- pamatovával posvátný háj Nejvyššího. Stromek je pln ovoce, cukrovinek, darů, věnců, fáborů, neboť jest obrazem přeúrodného stromu raj- ského.
Slovan Srb polazníkův Srba Rusko Halič
30 article
Před večeří modli se Srbové, držíce rozžatou svíci v rukou a mirbožajou se, t. j. líbají, po- zdravujíce se vespolek: „Mír boží!“ Po modlitbě sebere hospodář svíčky a zastrká je do žitav nádobě dřevěné, karlici či čanku, kdež nechají se pohořeti a pak žitem se shasínají. Uprostře večeře vstávaji hodovníci opět a připíjejí „v sla- vu“ (boží), berouce znovu svíčky do rukou. Na to lámou známý koláč. Při večeři přicházejí též na stůl jídla po- svátná, jež svou jednoduchou úpravou upomínají na prapůvodní stravu starých Slovanů. Srbové mají svou „varicu“, svařeninu ze všech druhů obilí a luštěnin, kterou posypávají úly, aby je chránili před čarodějnicemi. Také srkají „varenik“, vinnou polévku s medem a pepřem. Poláci mají „kutju“ neb „kucii“, svařeninu pše- nice s mákem a medem. U Poláků, kdo pojedliu stolu kucie, stávají se přátely. Kaše ta hází se též na strop i stěny a podle toho, jak se chytá, soudí se na úrodu příštího roku. Konečně, což znamenáme též u Rusů i Slováků, mají „oblát- ky“, nekvašený prvotný způsob pečiva, pra- původní chléb. U Čechů nacházíme „kubu“, svařeninu z krup a hub. Ostatní jídla u svat- večeře jsou hojná a bohatá (v Lužicích bývalo zvykem chodů devatero) a k svátkům strojilo se i zvláštní pečivo, nazvané u nás vánočkou, ště ) Nesprávně prohlašují zvyk ten za zermánský Je u národů indoevropských a zejmena u Slovano všeob. známý.
Srba Polák Slovák Čecho Lužice