1
masthead
25. prosince 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národnch Listů
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Mleeí řízení.
Napsal dr. Rudolí Hoto wetz.
V dopovědi pana dra. Fořta v č. 352 „N. D.“ je mi
řada vývodů tam obsažených úplně nepochopitelna
Jak může příkl. tvrditi pan dr. Fořt, že jsem „již
zahájil ústup“, když jsem na svých vývodech, cifrách
i a celkovém výpočtu škody rolnictvu způsobeně
pranic nezměnil? Jak může říci, že problém rozši-
řuji srovnáváním let 1899 a 1900, když jsem srovná-
vání to již v prvním svěm článku (1. sloupec, 7. od-
stavec) podnikl? Jak může mluviti o tom, že basi svou
opouštím, když basis, na které stojím, je od r. 1899
až podnes nezměněna? Jak může tvrzení takověto vy-
slovili právě p. dr. F., kterému jsem přesně srovnánín
jeho vývodů z r. 1894 a 1899 dokázal (srov. mě články
z „Politik“ r. 1899 a můj článek v č. 349 „N. L.“, třetí
sloupec, 4.—6. odstavce z dola), že on sám úplně
mění základy svého učení, kterému jsem dokázal ce-
lou řadu odporů mezi jeho různými výroky, klerý proti
tomu ani slůvka obrany nepronesl, a který názory sve
mění zase i v posledním svém článku?
Rudolit Hoto
doktor
Fořt
6
article
Neboť jak mohl p. dr. F. roku 1894 i 1899 tvrditi
že mlecí řízení působí nepříznivě na ceny obilí, když
dnes sám doznává (1. sloupec, 16. řádka z dola) správ-
nost měho mínění, že za trvání mlecího řízení se ceny
obilí vyvíjejí přirozeně? Jak může p. dr. F. prohlašo-
vati cenotvorný process obilí za obrovsky složitý
když konstruoval r. 1894 vzorec pro tvoření cenv
jednollivých státech, který prohlásil za „jednoduchý
(srv. str. 7. pam. spisu z r. 1894) a když i tvoření cer
na trhu světovém vyložil r. 1899 (str. 8.—9. jeho po-
jednání „Zollwesen im Gereideverkehr“) způsobem do-
cela jednoduchým a nijak nekomplikovaným, připojiv
výslovně, že vliv spekulace na ceny světové se agilá-
torickými hesly často přehání, že spekulace může na
cenu jen přechodně působiti a že naprosto nemá pro
středků, aby mechanickou kausalitu processu cenotvor
ného mohla zkřížiti? A jak může pan dr. F. tvrditi,
že jsme se r. 1900 vymanili z bezprostředních vlivo
tržby mezinárodní, když r. 1899 (str. 9. I. c.) výslovně
napsal: „Tvorba cen v tuzemsku clem chráněném sle
duje přírozenou nutností celkem (mit Naturnothwen
digkeit im Grossen u. Ganzen) všechny pohyby trhu
světového; všechny fluktuace trhu světového přichá-
zejí k platnosti také v ceně tuzemské ...
Jak může dále p. dr. F. tvrditi, že jsme r. 1900 byl
v obchodu s pšenicí aktivní, když naše pas si vn
saldo obnášelo 277.482 q? Jak může tvrditi, že se mů
výpočet škody rolnictvu způsobené zakládá na pou-
hých hypothesách, když ztrátu tu na základě určitých
cifer z kampaní 1899/900 a 1900/f přesně vypočítá-
vám a sice ne „ušlým získem“, nýbrž effektivním
klesnutím cen? (Ostatně i ušlý získ je ztrátou a i ušlý
zisk lze přesně odhadnouti a vypočísti.
doktor
7
article
Jak může tvrditi, že celou svou argumentaci zakla-
dám na domnělých skocích, které činí rozpjetí mezi
našimi a cizokrajnými cenami v roku 1900 a 1901
když citují cifry kalendářních roků 1899 a 1900, pak
cifry kampaní 1899/1900 a 1900/1 a když o kampani
901 výslovně pravím (můj první článek, 1. sloupec.
2. řádka z dola). „A také r. 1900 ... nenastalo zvýšeni
cen takově, jaké by.. nastati mělo a ... dříve ... vždy
také nastalo“? Teprve zde lze tedy mluviti o ušlém
zisku, jejž po skončení kampaně bude také lze správně
vypočísti.
A proč pan dr. F. na doklad svého, právě uvede-
ného tvrzení, uvádí mé vývody v „Zeitu“, o kterých
přece musí věděti, že jsou většině čtenářů „N. L.“ na-
známy a proč neuvádí můj právě citovaný výrok
„N. L.“? A proč neuvádí mě vývody v „Zeitu“ úplně.
nýbrž jen úryvkovitě a proč zejmena vynechává z ci-
tátu, ve sloupci 3 jeho článku z č. 852 „N. L.“ uve-
deného, vše, co tomuto citátu v „Zeitu“ předcházelo
a s ním v příčinně souvislosti bylo? Proč nekonstatue
le pravdy, že v předchozích vývodech mluvím o kles-
untí cen v r. 1900, a že slova „Jenom zrušení mlecího
říz. mohlo být příčinou (klesnutí cen) a také jí bylo“
náležejí do odstavce docela jiného a do souvislosti do-
cela jině, než další slova „Nízký stav pšeničních
cen...? Správným a úplným citováním měho výroku
byl by se mu dostal smysl docela jiný, než jaký mu
podkládá p. dr. P., neboť dolyčné mě vývody v „Zeitu“
jsou obsahem svým úplně toložny s mými vývodyv
LN. L
Vůči takovéto věeně úplně nesprávné polemiee
nezbývá mi, než appellovati na všechny objektivní
nepředpojaté čtenáře, aby si sami utvořili správný
úsudek o tom, na které straně je pravda, a končím pro
svou osobu diskusi o vlivu zrušení ml. říz. na ceny
obilní, za takovýchto okolností očividně docela n-
plodnou.
doktor
8
article
Jen jednoho svědka, jejž zajisté i p. dr. F. za
klassického uzná, chci se ještě pro správnost svého
mínění dovolati, totiž návrhu nového něme-
ckého celního zákona. Nikdo nebude tvrditi.
že tento návrh je nepříznivý zájmům rolnictva, vždyí
na něm pracovali nejlepší z německých agrárníků,
půl Německa se proti němu bouří, majíc za to, že zá-
jmům agrárním dává v šanc všechny zájmy ostatní,
vždyť Rusko hrozí již celní válkou, uskuteční-li se ten-
to zákon, poškozující agrární vývoz ruský do Německa
a z téhož důvodu také u nás se proti onomu návrhu vy-
stupuje. Lze-li mu tedy učiniti výtku, je odůvodněna
snad jen v tom směru, že až příliš hoví zájmům agrár-
ním, nikdy však v tom směru, že by opomíjel i nej
menší zájem agrární. Nuže, a co stanoví tento zákon
ve příčině mlecího řízení a bezcelního dovozu obíl
v řízení záznamním vůbec?
Nejen, že je ponechává, nýbrž je dokonce i roz
šiřuje a za důvod toho uvádí, že značné rozšíření to-
hoto bezcelného dovozu a odstranění průkazu iden-
tity výborně prospělo německému rolnictvu a že od té
doby se ceny obili zvýšily. Výslovně praví: „Seitder
Aufhebung des Identitatsnachweise
sind die Inlandspreise für Weizen un
Roggen annahernd um den Betrag des
Eingangszolles höher als die Welt-
marktpreise“ (Od doby, kdy průkaz identity
byl zrušen, jsou tuzemské ceny pšenice a žita přibližně
o obnos cla vyšší, než ceny světově).
doktor
Německo
Rusko
Betraga desátník Eingangszolle
9
article
Zajistě klasický to doklad pro mé tvrzení (jižr.
1899 pronesené), že se za ml. říz. vyvíjejí ceny obilní
přirozeně. A zároveň klasický doklad pro nesprávnost
mínění pana dra. F., že i bez ml. říz. se ceny vy-
víjejí přirozeně, neboť před jeho rozšířením a fak-
tickým množněním neobjevovalo se clo něme-
cké v cenách obilních plným ol nosem, jako po něm.
Co tedy hyperagrární celní zákon německý po
dlouholeté zkušenosti a uvažování zajisté bedlivém
prohlašuje přímo za prospěšné, nemůže býti u nás
škodlivým,
Klade-li p. dr. F. otázku o pohybu cen u nása
v Novém Yorku v l. 11887 a 1897, neodpovím mu:
„moc se pláš“, nýbrž řeknu mu: Náš trh obilní je
příliš obmezený a naše úroda příliš malá, než aby
mohly býti směrodatny pro utváření se cen světo-
vých; naopak naše ceny jsou odvisly od cen světo-
vých a sice v oněch hranicích, které jsou dány mi-
nimem (nutnost exportu do ciziny) a maximtem (zame-
zení importu z ciziny). Nemůže tedy postavena být
otázka: Proč zůstaly ceny v N. Y. nehybny, kdyz
stouply ceny ve Vídni? nýbrž otázka: Proč stouply
ceny ve Vídni, ačkoli ceny v N. Y. zůstaly nehybny?
A odpověď na tuto otázku je dána poměry našeho do-
mácího trhu od r. 1887 až do r. 1897, které plnč
odůvodňují pohyby našich cen.
doktor
Nový York
N . Y
Vídeň
10
article
Ostatně není nijak těžko vysvětliti každý větší
pohyb rozpjetí mezi cenami světovými a určitými ce-
nami vnitrozemskými, neboť proces cenotvorný v ur-
čitém státě je skutečně „jednoduchý“ a také tvořeníse
cen na trhu světovém není nikterak tak „velikolepéa
obrovsky složité“, jak je p. dr. F. — v odporu s
svými výklady z r. 1890 — dnes vyličuje. Každý
značnější pohyb cen světových neb určitých vnitro-
zemských lze vždycky a zcela bezpečně zdůvodniti,
ovšem jen ex post, kdy konkretní poměry na cenu pů-
sobivší jsou již známy. A kdyby tyto faktory již pře-
dem byly bezpečně známy, mohlo by utvářenís
cen také pro futuro býti zcela bezpečně předvídáno;
háček je po hříchu jen v tom, že zmíněné faktory
předem bezpečně známy nejsou a známy býti ne-
mohou; proto se také nikdy nenajde smrtelník, který
by „od studijního stolku šel bezpečně vydělávati mil
liony“ a jen spekulant odváží se na odhadování ne-
známých věcí budoucích. Vinu toho nenese však
„obrovsky komplikovaný cenotvorný proces světový.“
doktor
11
article
Ex post mohu tedy důvody určitého pohybu cen
snadno zjistiti; klesnutí našich cen r. 1900 na niveau
státu exportního nemohu však vysvětliti ani kles-
nutím cen světových (že to nenastalo, přiznává také
p. dr. F.), ani tím, že na ceny naše tlačila nutnost vý-
vozu pšenice. Neboť my jsme v tu dobu byli státem
importním a naše pasivní saldo obnášelo celých
277.482 q. Pan dr. F. toto pasivum arci způsobem
velice snadným mění v aktivum; on jednoduše
281.000 q (přívoz ze Srbska) „pouští se zřetele“ a
přichází tím k aktivus„celkem malému“, obnášejícímu
totiž jen 3500 q (při tom opravuji už chyby v ciferním
výpočtu pana dr. F.). Proč tento přívoz se zřetele
pouští, to nevysvětluje; ale ani okolnost, že jde o
pšenici srbskou, ani že k nám přichází za poloviční
clo, ani že je po výtce uherskými mlýny odebírá na, na
faktu dovozu nic nemění a pouhým ignorováním
tohoto dovozu se naše pasivum v aktivum ještě ne-
proměňuje.
doktor
Srbsko
12
article
Pan dr. F. při téže příležitosti (2. sloupec,2
odstavec zdola) vývoz mouky v první polovici zmí-
něného odstavce počítá, v druhé však zase poušlí se
zřetele, ani zde neuváděje důvodů. Ale tu přece nelze
kolísati; buď vývoz mouky na ceny tlačí, nebo ne-
tlačí; třeti možnosti není. Pro jednu se p. dr..
rozhodnouti musí.
První alternativa (tlak vývozu mouky na ceny
pšenice) by se mu nyní výborně hodila do jeho argu-
mentů, proto jí v první polovici užívá. On ji ale
vždycky popíral, zastávaje mínění, že export mouky
je možný beze zisku z mlecího řízení, tedy na
základě domácích cen. Proto se přesnému rozhod-
nutí ve druhé polovici vyhýbá; ke konci svého
článku (o exportu uherské mouky: pro primo) však
zase naznačuje, že export mouky bez ml. říz. jest
možný. Pak jej ale přece nesměl dříve uváděti ja-
kožto důvod pro stlačování cen?!
A v tom spočívá jádro olázky! Surové pše-
nice jsme r. 1899 i 1900 více přivezli, než vyvezli
(o 723.000 resp. 277.000 q), nebylo tedy důvodů stla-
čovati ceny k vůli vývozu surové pšenice. Ale při-
dáme-li k tomu i vývoz mouky (ve svobodné tržbě.
t. jmímo mlecí řízení), přepočtené dle poměru 80:100
na pšenici, vidíme, že jsme měli r. 1899 větší dovoz
(o 690.000 , roku 1900 však už větší vývo
(o 347.000 0. Vývoz mouky tedy r. 1900 na cenu
tlačil a sice prolo, poněvadž se toho roku musil již
díti mimo mlecí řízení, tedy beze zisku, umožňují-
cího vývoz bez ohledu na ceny domácí, A tlak ten po-
trvá, pokud ml. říz. nebude zase zavedeno.
doktor
13
article
Co pan dr. F. praví ve 3. sloupci o cenách liver
poolských r. 1901, je potud nesprávno, že Manitob
Nr. 1 byla v Liverpoolu již r. 1900 znamenánaa
ceny její tehdy obnášely: ve II. kvartále 1000 marek
150.3 (za 100 kg), ve III. kvart. m. 151.8, v I. kvart.
1901 m. 153.8, ve II. kvart. (až do začátku května) m.
152. Pak z trhu mizi a znovu naň přichází teprve
v polovici června 1901 s cenou m. 148; to je ovšem
již úroda letošní a o té jsem přece výslovně řekl, že
v Liverpoolu teprve „v poslední době nastala změna
k lepšímu.“ Ostatně jsem stoupání cen letos t. j.
v kampani 1901/2 výslovně sám uznával, připojuje
k tomu arci mínění — a na tom i dnes trvám — ž
není stoupání to takové, jaké by za našich letošních.
pro tvorbu cen velice příznivých poměrů mělo na-
stati (srov. můj první článek, I. sloupec dole). Ž
pravdu mám, dokazují nejlépe neutěšené poměry na-
šeho trhu pšeničného.
A co se týče vývodů p. dra. F. o vývozu mouky
odpovídám;
Pro primo: Že na základě domácích cen expor
mouky beze škody možným není, dokázal jsem srov-
náním cen obilních, cen mouky zde a v Londýně
rozpjetí mezi tuzemskými a exportními cenami mou-
ky. Na to p. dr. F. vůbec nereaguje. Ostatně i tržn
zprávy to konstatují a odkazuji tu zejmena k sobot
ním zprávám pražské „Politik“, které také „Mlynář
ve výňatku reprodukuje. Zprávy ty konstatují, že
na základě domácích cen nelze se ziskem exporto-
vati, že však vývoz ten pro nadvýrobu předních dru-
hů mouky se přece, tedy se škodou, díti musí.
Pro secundo: Ze zmíněných tržních zpráv vy-
chází fakt nadvýroby a resultující z něho nutnost vy-
vézti přebytek za hranice. Nutnost tu dosvědčuje
každoročně se opakující vývoz 1 mill. q mouky za
hranice. A export ten by se přece jistojistě každoročně
neopakoval, kdyby potřeba jeho tu nebyla.
doktor
Manitoba
Mlynář
Liverpool
Londýn
Ž pravda
kg
14
article
Pro tertio: Devět budapeštských mlýnů se-
mílá ročně až 814 mill. q obili; na vývozu je súčast-
něna také řada venkovských mlýnů uherských s pro-
dukcí aspoň stejně velikou. Nelze tlačili ceny pouzeté
pšenice, která je pro vývoz určena, poněvadž nikdo
neprodá pšenici laciněji proto, že se jí má upolře-
biti k vývozu; a zvyšovat domácí ceny mouky, aby
ze zvýšení mohla býti uhrazena ztráta při exporlu.
nelze zase k vůli veliké konkurenci domácí. Musí se
tedy tlačiti cena pšenice veškeré. A nesoudí p. dr. F.-
že spotřebitelé 16 mill. q mají dosti síly tlačiti na
uherský trh obsahující asi 30 millionů q pšenice
k prodeji způsobilé? Podle uherských cen řídí se pal
nutně ceny naše, poněvadž — kdyby byly poměrně
vyšší — nastane hned přítok uherské pšenice k nám.
který ceny zase stlačí. Ostatně tlak zmíněný nen
nijak umělý, nýbrž přirozený a nutný. Právě tak,
jako nutnost vývozu 500.000—700.000 q surové
pšenice v letech 1892—1896 tlačila na ceny, právě tak
na ně tlačí také nutnost vyvézt 1 mill. q mouky, re-
presentující asi 114 mill. q pšenice. Tlačí na ně arei
teprve, když odpadla možnost export ten provozovati
bez ohledu na ceny domácí pomocí zisku z mlecího
řízení.
doktor
15
article
Opakuji, že pro svou osobu končím neplodnou
diskusi o vlivu mlecího řízení na ceny obilní, ale
vyzývám pana dra. F. na kolbiště jiné.
Pan prof. dr. Bráť r. 1899 — bera v ochranu
volnosť diskuse národohospodářské proti osobním
útokům, které na mne učinil spolek mlynářů česko-
moravských — navrhl, aby sporná věc byla ze-
vrubně vyšetřena. — Již tenkrát jsem návrh jeho
upřímně vítal.
I nyní jej přejímám a žádám: nechť par-
lament nebo vláda ustanoví komisi
sestávající z odpůrců a přívrženců mlecího řízení
jakož i (většinou) z nepředpojatých odborných
znalců, která by vyšetřila vliv mlecíh
řízení na mlynářství a na zemědělstv
za podmínek, které jsem proci sova
jižv »Národohospodářském Ob zorue
ze září 1899 na str. 383., která by vý
sledky svého šetření pak uveřejnila
a dle nich učinila vládě své návrhy
Nastávající sčítání živnostní usnadní čásť prací této
komise.
Já výsledku nestranně provedeného šetření se
neobávám.
K včerejší replice pana Čermáka, který správ
nost mé odpovědi jemu dané až na rozpjelí mezi
našimi a berlínskými cenami uznává, jen tolik po-
znamenávám, že nějen data říšského něm. statist
úřadu, ale i srovnání průměrných cen vídeňské bursy
s údaji c. k. ministerstva orby o cenách berlínských
správnost mého výpočtu potvrzují a že je h
výpočet je nesprávný. Jak k němu přišel.
nevím. Nesrovnával snad v r. 1900 cenu vídeňskou
s pařížskou? Pro tuto jeho cifry by byly správny.
Ostatně uzná zajisté p. Čermák, že — kdyby jeho
výpočet byl správny — by věc stála pro odpůrce
mlecího řízení jestě mnohem hůře!
profesor
doktor
Bráť
Čermák
spolek mlynář českýmoravský
16
article
Z trhů cnkerních.
V Praz e, 22. prosince.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Minulý týden přinesl cukernímu průmyslu velmi
smutnou vánoční nadílku, která pro něj a trhy cukerní
znamená v pravdě „černý pátek“. Ztráta 1 K 20 h na
ceně jest zajistě za všech poměrů zjevem velmi nemi-
lým; ztratí-li však tolik ceny bez lak již nebývale níz-
ké, pak znamená to opravdu jen, že jsme se ocili na
kraji propasti, jež jest totožnou se ztrátou existence
většiny našeho cukerního průmyslu.
Zdá se, jakoby cukerní trhy teprve nyní uvědomo-
valy si jasně pravý stav věci, jaký jeví se die výsledků
dotazu mezinárodního statistického sdružení cukro-
varníků, o nichž v minulé své zprávě byli jsme se
zmínili, neboť dnes nikdo nespěchá s nákupem, jednak
věda, že zboží po celý rok a snad ještě mnohem déle ne-
bude nedostatek, jednak maje již koupeno napřed, dík
silným předprodejům německých továren. Tím nastává
zde náhle ohromná převaha vybídky nad poptávkou.
a nemůže býti proto divu, jestli cukerní průmysl ne-
nalézá pro svůj výrobek kupců a ceny tím dáles
drobí.
Praz e
mezinárodní statistický sdružený
17
article
Na počátku týdne byly nepříznivé výsledky stat-
stického dotazu, jakož i listopadové statistiky Německ
částečně paralysovány zprávami o posledním nákupu
Ameriky, od které očekáváno, že znovu objeví se
trhu, který proto na krátký čas se uklidnil. Při tomto
očekávání zapomnělo se však, že Amerika neučinila by
ani za úplně normálních poměrů toho, aby déle zůstá-
vala na evropském trhu a tím ceny vyháněla do výše
neboť vždy zachovávala známou taktiku, po některém
svém nákupu z trhu se vzdálili; tím spíše pak nezpro-
nevěřila se tomuto svému obchodnímu počínání nyni
kdy ve příčině nedostatku zboží nemusí míli pražád-
ných obav. Proto následky zpráv, že Amerika další na-
bídky na ten čas odmítla, byly velmi smutné, zname-
najíce veliké sklamání, ana jedinou nadějí trhů n
začátku tohoto týdne byla právě Amerika a jiného
kupce zde nebylo, ježto také Anglie na ten čas dostate-
čně zásobena jednak svými posavadními dovozy,
jednak zboží pro ni uloženo jest ve skladištích různých
německých a belgických přístavů. Netřeba zde ani
připomínati, jak vydatná to voda na mlýn malých
baissistů, kteří ve svých nadějích vidí se ještě před-
stiženými.
Amerika
Anglie
18
article
Co jsme zde již opětovně byli vytkli ve příčin
škodlivých následků značných předprodejů německých
továren, musíme dnes akcentovati ještě s větším dů-
razem, neboť jest to přední vinou těchto, že situace
trhů cukerních tak nepříznivě se utvářila, že by dnešn
nadvýroba sama o sobě tou měrou nijak nebyla zav.-
nila. Ovšem nemůžeme při tom na druhé straně zaml-
četi, že německé továrny ke svým krokům z části do-
nucovány jsou tamějším cukerním zákonem, který je
svým ustanovením o kontingenlu a slanovením základ-
ní číslice jeho přímo dohání k tomu, aby výrobu svoj
zvětšovaly; předprodeje německých cukrovarů nejsou
dle toho ve skutcěnosti nic jiného nežli „úřadn
povoleným výprodejem“. Obavy, které v tom směr
rakouští cukrovarnící v r. 1823 měli, vyplňují se dlnet
a vydávají bohužel až příliš dobré svědectví o tom
že tito měli tentokráte pravdu.
Na našem trhu ceny na počátku týdne nedro-
bily se tou měrou jako v Německu, oč zásluhu měln
poněkud čilejší koupěchtivost pro některé letní lhůty;
ve středu byl dokonce učiněn malý náběh k lepšímu,
neboť ceny ješě poněkud získaly. Když však prosin-
cové závazky těch několika m lo kupců, ktelí ještě
v trhu se objevili, byly snadno uhraženy, zahájeno
bylo klesání cen také u nás. Také tento týden bylo na
našem trhu uskutečněno několik závěrek na letní mě-
síce, což dříve touto dobou jen poliku se dělo; jako
kupci vystupovaly zde dosti ochotně r Ifinerie, kter
za zboží s podmínkou volného skladu do konce dubna
až května platily 45—55 h nad cenu pohotového vý-
robku. Na tento způsob prodáno bylo ve slěedu a v
čtvrlek celkem asi 20—25.000 q. Vybídka po celý te-
den byla u nás však velmi skrovná, nebsť obchod
pohotovým zbožím vázl tak, že v něhierém dnu nebylo
skoro ani možno konstatovati, zda vůbec néjaká zá-
věrka se stala.
Německo
19
article
Kromě s prvním výrobkem počalo se tento týden
poprvé obchodovati také s výrobky zadními, jejichž
cena pohybovala se o 50 h až 1 K pod cenou prvního
výrobku. Trh končí při chabém smýslení cenami K
18.15 za I. výrobek na prosinec a leden, K 18.25 na
únor a K 17.20—17.50 za zadní výrobky B 889% fco.
Ustí, o kterýchž cenách zajistě ani Don Akiba neužil by
svého známého rčení.
Jako dříve, bralo se Německo i tentokráte
svojí obvyklou ceslou, neboť třeba že vybídka v poho-
tovém zboží poněkud polevila (zajisté jen pro nedosta-
tek kupců a vzhledem k blízicím se svátkům), nestalo
se také u zboží lhůtového a na novou kampaň, pro
kterou opětně prodáno bylo asi 100.000 t., ač tento-
kráte s výhradou pozdějšího stanovení ceny. Celkový
obrat na německých trzích obnášel 979.000 t., jest tedy
opět více jak dvakrát větší, nežli byl v tomto týdnu
loni. Ještě úsilovněji nežli minulý týden vybízené zbo-
ží kupováno bylo zde zvláště vývozci, kteří pro nedo-
statek poptávky z ciziny zatím je ukládají ve skladiš
tích; rafinerie v Německu chovaly se vzhledem ke
svým zásobám le ještě pareivně.
O chystaném obmezení osevu mluví
píše se stále více a vice, a také trhy počínají již vě-
řiti, že k tomu obmezení příštím rokem v Německu.
Akiba
Německo
za I
20
article
Rakousku a ve Francii asi o 10% dojde; při tom však
netají se přesvědčením, že tato redukce bude jen ne-
patrná a že k úplnému ozdravění trhu sama o sobě
nepřispěje. Nebude to život, který se touto malou
dávkou léku zachová, nýbrž pouhé živoření, které
může trvati dlouho, aniž by z něho byl jaký pro-
spěch; ta posavadní výrobní horečka vyžaduje větší
dose hořkého chininu, a tou mohla by býti jen re-
dukce asi o 20—25
Naše cukrovary chystají se již ke kontrahování
řepy na příští rok, u některých pak toto jest již v pl-
ném proudu, i shledáváme z něho, že vlastní eko-
nomie cukrovarů budou sázeti řepy stejně jako v mi-
nulých letech. Za to však rolnictvo nechce se spřáte-
liti s myšlénkou, aby sázelo řepu bez zaručení mi-
nimální ceny, což požaduje i tam, kde dříve toho
nečinilo; k tomu ovšem zase cukrovary nechtějí se
odhodlati, a tak možno doufati, že již z této diference
v mínění nějakého procenta se docílí. Kromě toho od-
padne v našich řepných krajínách také sázení řepy p
řepě, jakož i ono procento, které loni přibylo sázením
řepy po zamrzlých ozimech a jeteli; naproti tomu
zůslane však při řepě tam, kde půda pro ni jest již
připravena hnojením atd. Shrneme-li všecko dohro-
mady, seznáme, že u nás v Čechách tímto způsobem
bez jakéhokoliv nátlaku na rolnictvo možno docí-
liti obmezení asi o 15%, které snad bude ještě větší.
bude-li dlouho panovati nejistola v příčině obnovení
dosavadní dohody surovaren s rafineriemi, neboť bez
této ceny za řepu nabízené značně by klesly. —
V Německu prohlásil se opět jeden krajinský spolek
cukrovarnický jednomyslně pro obmezení osevu
v příštím roce.
Rakousko
Francie
Čechy
Německo
21
article
Pokud brusellské konference se týká
není možno podati zde zprávu o nějakém positivním
výsledku neb aspoň usnesení, zvláště již z té příčiny.
že jednání její jsou tajná, takže zprávy do veřejnost
přicházející mnohdy úplně si odporují. Konference
svoje předběžné práce zatím skončila a byla odročena
na 4. ledna, kdy opělně má se k dalším poradám se-
jíti. Jednání její budou tentokráte ovšem velice stí-
žena tím, že v úradu má se vzíti také otázka karte-
lová; uvážime-li, kam konference posavadní dospěly.
když jednaly jen o vývozných prémiích, můžeme
již z toho souditi, jaký bude jejich výsledek nyní při
této komplikaci. Kromě toho počíná se v kruzích
francouzských agrárníků jevili silný odpor proli
jakémukoli snížení prémií, a také němečtí cukrovar
níci usnesli se tento týden na resoluci, v níž si stěžují
že vláda jejich vysílá své zástupce k poradám o zru
šení prémil v době, kdy ceny jsou tak nebývale nízk
a celá situace průmyslu tak vážná
Statistika nevykazuje nic závažnějšího
a možno zmíniti se zde jen o tom, že výtěžek cukru
ve Fraancii jest doposud o 1.05% nižší než-li loni
což tamější trh na začátku týdne také poněkud upev-
nilo. Magdeburský „Centralblati“ zvýšil po příkladu
Lichtově také svůj odhad evropské výroby a to na
6.890.000t
Zřejmé zásoby světové obnášejí:
22
article
1901 1900
rozdí
tun
tun
tun
dle Lichta . . . . 2,800 100 2,290.890 (+- 509. 210
dle Czarnikowa . 2,984.173 2,424 926 (+ 559.247
Povětrnost byla u nás tento týden mnohem
nepříznivější než-li v Německu a ve Francii, nebol
rluť teploměru pohybovala se u nás skoro stále nad
bodem mrazu; kromě toho nescházelo také na drob-
ných přeprškách. Vzhledem k tomu však, že touto do-
bou skončilo u nás v Rakousku již asi 160 továren
svoji kampaň, nebude tato nepříznivá povětrnost miti
velkého vlivu na konečný výsledek výroby.
Z kolonií došlé zprávy neoznamují tak
tentokráte nic podstatného, znějíce většinou příznivě.
Na Kubě, kde v některých okresech pro mladou
třtinu počíná se jeviti nedostatek vláhy, pracuje
touto dobou již 19 továren.
V obchodě s bílým zbožím čilá poptávkao-
chabla teprve na samém konci týdne; možno souditi
proto, že ve středu uvolněných 6% kontingentu při-
padlo většinou ještě na úhradu spotřeby prosincové.
Ceny rafinády pr. K 84.— za 100 q a K 85.— při
odebrání menšího množství nevykazují žádné změny.
Dovozy do Terstu jsou stále značny, obnášejíce denně
10—15.000 q. vývoz však uspokojuje; ceny centril.
pilé klesly v Terstu na K 21.— až 22.— za zboží
pohotové a na K 21.371/2 až 22.— za dodávku na
leden-duben. Granulated znamenán v Londýně poho-
tově a na květen-srpen sh. 8.614.
Německo
Francie
Rakousko
Kuba
Terst
Londýn
23
article
Zahraničný obchod rakousko uherský ou
ledna do konce listopadu 1901. Zminili jsme
se již stručně o konečných cifrách zahraničného ob-
chodu tohoto mocnářství od ledna do konce listo-
padu 1901. Dnes připojujeme k prvým číslům datn
podrobnější. V uvedených měsících dovezeno k nám
zboží (vyjímaje drahé kovy) za 1549 8 mill, korun
(+- 1.5 mill. K oproti stejné periodě loňska) a vyve-
zeno za 1734.7 mili. K (— 45.6 mill. K). Jevi s
tedy aktivum bilanční 184.9 mill. K (loni 232 mill. K)
Na dovozu participují zvláště: koloniální zbožt
482 (— 6.9 ve srovnání se stejným obdobím loň
ským), rýže 15 2 (— 1.8), ovoce 7.7 (— 18), ja
tečný dobytek 18.4 (— 1.4), vejce 29.0 (+ 2.8)
víno 16.2 (— 10.1), uhlí, koka a rašelina 96.7 (— 7.2)
bavlna 106.7 (— 0.5), len, juta a p. 40.2 (+ 1.4)
vlná ovčí atd. 836 (+ 2.8), vlněná příze 34.5 (— 1.3)
vlněné zboží 24.6 (— 0.2), hedvábí 40.9 (+ 1.7
hedvábné zboží 30 5 (+ 1.2), papír a papírové zboži
246 (+ 1.7), surové železo atd. 11.8 (— 0.5), měd
surová 29.4 (— 2..9), stroje a přístroje 40. 9 (— 7.4).
obili 56 6 (+ 4.1), nástroje, hodiny a krátké zboži
48.0 (+ 4.0); na vývozu: cukr 148.0 (— 20.2).
Zahraničný obchod
15 2
24
article
obilí 56.6 (+ 4.1). slad 42 6 (— 4.5). luštěniny 13
— 0.4), jatečný dobytek 64.7 (+ 6.5), koně 45.5
7.4), vejce 83.1 (— 7.8), kůže 35.3 (+ 0.8), ná-
poje 35.4 (— 05). dříví 209.8 (— 27.3), uhlí, koks
rašelina 101.3 (+ 15.2), nerosty 30.1 (0), bavina,
příze a zboží 23.7 (— 0.5). len atd., příze a zboží 41.5
(—2.7), vlna ovčí atd. 18.5 (— 2 6), vlněná příze
4.8 (+ 0.7) vlněné zboží 420 (+ 4.6), hedvábí
zboží z něho 30.0 (— 4.1), obleky atd. 41.4 (+2 4
papír22.8 (— 3 6), sklo a skleněné zboží 46 9 (— 1.5
lupenkovité železo atd. 7.8 (— 11.3), kovy a zboží
z nich 31.6 (— 1.6), stroje a přístroje 10.0 (— 4.3)
nástroje, hodiny a králké zboží 55.0 (— 0'1). Die
skupin výrobních jsou tyto výsledky (čísla v záv. udávají
stejnou periodu roku lonského): zemědělských
a lesnických produktů dovezeno za 722.
(7260) a vyvezeno za 631.7 (630.6), hornických
a hutních dovezeno za 204.9 (211.7) a vyvezeno
za 142.1 (133.2), průmyslových polotovarů
tovarů dovezeno za 6220 (610.6) a vyvezeno z
960.9 (1016.5) mill. K. Billance tato není veselou.
Ústup vývozu průmyslového jest až příliš pataný.
než aby bylo lze přes moment tento přecházeti. Jeví
se ve všech odvětvích a ve všech směrech, speciálně
však v hlavních našich vývozních předmětech
železa (s 52 mill. K roku lonského na 38 mill. K
letošního), skla (s 48 na 46), zboží dřevěného (s 4
na 40), papíru (s 44 na 39) atd. Za současného
klesání vývozu stoupl však dovoz, nepopíratelný to
důkaz našeho ústupu na trhu světovém. Zvětšením
domácí zpotřeby okolnost tuto vyložiti nelze, řada
z pola nebo nezaměstnaných továren, rostoucí ne-
zaměstnanost atd. mluví až příliš výmluvně. Spe-
ciálně pro naše zemědělství jsou zajímava čísla tý
kající se billance obchodu vaječného. Ne bez zají.
25
article
mavosti jest, že vývoz sladu proti lonsku značně
klesl (47.1 mill. K na 42.5), za to však že stoupl
vývoz mouky (s 109 na 25.3 mill. K) a chmele
(s 122 na 259 mili. K). Poučným — a zvláště
v dnešní době jednání o cukerní kartel, jest přímo
zarážející klesání vývozu cukru. Loni vyvezli
jsme za 29.2 mill. K, letos jen za 13.8 mill. K, tedy
ani ne polovinu . . . A při tom jest náš cukerní
průmysl na vývoz přímo odkázán! Charakteristickým
jest také klesání vývozu řezaného dříví (se 105.8 na
91.6 mill. K). Při nastávajícím jednání o obchodní
smlouvy nutí tato smutná bilance k vážnému pře-
mýšlení. Není než důsledkem onoho neprávního zá-
kladního východiska, z něhož vychází naše obchodní
politika posledních let. Doba jest přímo jako stvo-
řena k obratu, ale vyhlídky na něj jsou příliš chudy
a smutny. A nečiní-li stát svou povinnost, pak ne-
zbývá než abychom alespoň my sami nenechal
bezvýsledně minouti dnešní výhodnou situaci. Miu-
vili jsme o tom častěji již — a nyní zase upozorňu-
jemel
Pan dr. Exner při práci. Uvedli jsme již n
tomto místě, jak americká tovární obuv hledá si cesty
na zdejší trhy. Tato americká soutěž jest neobyčejné
nebezpečnou svou lácí a obchodní znalostí. Z kruhu
obuvnických a zejmena vídeňských ozvalo se násled-
kem toho volání po ochraně před nebezpečím tímto.
doktor
Exner
Mia
26
article
Mezi tím proskočily ve vládních listech zprávy, že
státní akce maloživnostenské na věc tuto obrátí zření
Dlouho nedálo se nic, až v poslední schůzi porad-
ního sboru pro věci maloživnostenské podával vládní
delegát o celé této záležitosti zprávu a zároveň ohlásil
ochranné plány vládní. »Vzhledem k obavám, že ame-
rické továrny na obuv v míře stále větší obuv do
Rakouska vyvážejí a mohly by takto způsobiti váž-
nou soutěž našemu obuvnictví, studovala vláda
otázku tuto, a obeznámi domácí výrobe
(rozuměj: vídeňské) s americkými stroji
továren na obuv v mistrovských kur-
sech (rozuměj: jen německých).« Americká
výroba obuví děje se továrnicky, za nejvšestrannější
dělby práce a dle toho jsou také vypraveny tamní
stroje. Předpokládají velkovýrobu, nejen drahotou
strojů, ale také rozčleněním úkonů pracovních. Má
tedy věc pro našeho malovýrobce — a o toho se
Rakousko
27
article
přece jedná — cenu teoretickou. Pozná sice, jal
v Americe vyrábějí, ale strojů těch nemůže
užíli ani sám ani v družstvech. Na zbytečný
směšný tento experiment vyhází se značná sum
peněz, vídeňskému museu technologickému doslane
se jisté speciality, ale pro obuvníkařemeslutka jes
věc sama bez praktické ceny. Techinickým povznáše
ním domácí výroby řemeslné rozumí se přece sezna
mování výroby této se stroji a nástroji jí přístup
nými, ale nikoli se stroji, sloužícimi jen a pouze
obrovské výrobě tovární, pro ni nedostupné. Vídeňst
obuvníci se snad tomu všemu podiví, ale nepro-
spěje to ani jim, ani ostatním, tím méně českým,
kteří jsou ostatek z vídeňských kursů státní něm-
činou úplně vyloučeni. Jest věru až příliš na čase,
aby celá státní akce byla svěřena spolehlivějším
znalečtějším rukám než p. dru. Exnerovi, kterému
slouží jen za účely germanisačně centralistickýmia
jak z případu našeho patrno — i zábavnýmil
»Selský archiv«. Nákladem Selské jednoty
moravské za redakce prof. V. Praska počala
právě vycházeti v Olomouci nová revue »Selský
archiv«, sloužící obecným a kulturním dějinám sel-
ského stavu, zvláště moravského a slezského. Bude
sbírati listinné památky (urbáře, registra dědinná,
gruntovní, sirotčí a jiné), týkající se dějin, života,
poddanských i jiných právních poměrů stavu selského
a připravovati takto základy kritické práci déjinné.
Exner
profesor
V Prasek
Amerika
Olomouc
muzeum technologický
28
article
Vedle této sběratelské činnosti bude obsahovati po-
učné články o obecných i kulturních dějinách sel-
ského lidu na Moravě a ve Slezsku od nejstarších
do nejnovějších dob vůbec a o dějinách každé
vesnice zvlástě. Dále věnovati bude zření pracovním
poměrům, způsobu hospodaření a všem oněm zají-
mavým otázkám a zjevům upínajícím se k lidu sel-
skému. Podnik tedy jistě záslužný a vhodný. Z obsahu
prvého čísla uvádíme: Dějiny stavu selského na
Moravě a ve Slezsku po roce 1200 (V. Prasek),
»Valné hromady« čili »soudy« v našich dějinách (M.
Radlinský), o starém sirotčím účtování obecním
(prof. Domluvi!) ald. a velice pečlivý »Li-
stinář«. Ročně vyjdou 4 svazky za 4 K.
Krise ruského průmyslu petrolejového.
Poměry ruského průmyslu petrolejového schylují se
téměř ke krisi. Boj se soutěží americkou srazil ceny
na nízkou úroveň, výroba roste rok za rokem a s ní
i její závislost na vývozu. V posledních dnech ohlá-
šené snížení ceny Standard Vil Company stav tento
jen zhoršilo. Následkem toho volají ruští petrolejoví
průmyslníci stále více po pomoci státní. Ruská vlada
zastavila ostatně sama ve velkých závodech státních
v Baku výrobu. S tímito smutným stavem souvisí
i klesnuti kursů ruských petrolejových akcií.
Toxtilni průmysl německý v r 1001.
Textilní průmysl náleží k oněm odvětvím průmyslo-
vým, na nichž se nejvíce zračí úpadek života ho-
spodářského. Při tom nutno míti na mysli, že ho-
spodářský vzmach předešlých let se projevil v textil-
ním průmyslu jen velmi nepatrně. Vlněný krach
r. 1900 vyžádal si i v tomto roce tolik obětí, že lze
ztráty textilního průmyslu čítati do millionů. Bilance
přádelen vlny a česané příze, pokud stojí na zákla-
dech akciových, jsou příliš výmluvny; nejnovější
V Prasek
M Radlinský
Domluvi
Morava
Slezsko
Bak
29
article
proces dozorčí rady lipské přádelny byl opětným nů-
kazem. Následkem mdlého obchodu průmyslu vlně-
ného není ještě ani nyní výroba přádelen výnosnou,
ale nicméně otevírají se jí slibnější vyhlídky, po-
něvadž výrobní obmezení poněkud zmírnilo nepoměr
nabídky a poptávky. Také v přádelnách hla-
zené příze staly se pokusy obmeziti výrobu, leč
snahy tyto byly bezvýsledny. Jak už tomu za ne-
příznivé konjunktury obyčejně bývá, tak dařilo se
i letes sdružením textilního průmyslu sjednaným za
lepších dob: buď se rozešly nebo existují jen dle
jména. Z oněch průmyslů, jichž obchod jest poněkud
lepší, uvádíme průmysl lněný, který ovšem také
svojí výrobu značně obmezil, výrobu polovlněných
a vlněných damských látek v Sasku a Duryňskua
konečně průmysl jutový, jehož hlavní podniky právě
letos se dohodly na společném postupu. Svaz ně-
meckých továren linolea byl nucen po krátkém
trvání se rozejiti; obchodníci s linoleem obírají se právě
otázkou, jak a pokud by bylo lze donutiti bývalý
tento svaz k náhradě nesplněných závazků. Saský
obchod s vlnou a saský textilní průmysl byly úpad-
kem Lipské banky velice stíženy a rány této do té
chvíle nepřekonaly. Pro průmysl bavlněný jest le-
tošní rok nejsmutnější. Jeho ztráty jsou nezměrny.
V poslední době se tendence sice následkem nepří-
znivých amerických zpráv sklizňových poněkud upev-
nila, leč k nápravě bude třeba řady příznivých jet.
Sasko
30
article
Hedvábnický průmysl byl poměrně dosti zaměstnán.
Z posledních zpráv lze seznati, že i jeho vyblídky
do budoucna jsou příznivy. Stav jednotného mezi-
národního číslování příze zůstal nezměněný.
Naše osamostatňování. Píše se nám: Mluví
se u nás horlivě o tom, abychom nekupovali z Ně-
mecka. Heslo toto nutno připomenouti i našim cukro-
varům, aby se obrátily na původní a nejstarší pěsti-
tele jeho — na Francouze. Uvažme, že platí jeden
cukrovar ročně i 15.000 korun za řepové semeno do
Němec, sumu tedy obrovskou, mámeť česky protoko-
lovaných cukrovarů v Čechách a na Moravě přes 100.
Platí tedy ročně jistě přes million! A to mnohdy
ještě za semeno přeceněné, jak často jsem se pře-
svědčil. Toto mé poznání není také ostatek osamoceno.
Přední fancouzský pěstilel a zušlechťovatel semena
řepového, Blary-Mulliez (Templeune), ve svém
výročním rozboru řep praví: »Litují, že jsem nucen
protestovati mimochodem proti reklamě jistých ně-
meckých obchodních domů, jež nabízejíce své se-
meno, tvrdí, že z ného všechna semena v Německu,
Rakousku i Francii a v celém světě pocházejí !«
Ukončený konkurs. Krajským soudemv
Písku dne 10. října 1901 na jmění Ladisl. Kosiny,
neprot. obchodníka v Pisku, uvalený konkurs pro-
hlášen byl za ukončený.
Francouz
Němec
Kosina
Čechy
Morava
Německo
Rakousko
Francie
Písek
Pisco
BlaraMulliez
Templeune
31
article
Banky, záložny a spořitelny
Pražské odúčtovací sdružení. Ku vzájemné
výměně podaných směnek, cheků, poukázek a faktur
od 16. do 23. prosince bylo úhrnem za 9,881.025 K
1 hal., v roce 1900 pak za 9,217.358 K 32 h. Součet
všech podání od 2. ledna 1901 obnáší 418.202.561 k
14 hal, a vykazuje u porovnání s 437.260.213 K 93h.
téhož období předeštého roku úbytek 19,057.652k
79 hal.
Matsorolagická pozorování na rozhladně na Pstřiné
325 metrů nad mořem.
Dne 23.24. prosince 1901
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp.
724.9 724.7 723.4
Tlakoměr
Teploměr C. + 1.2 — 04 + 09
Vlhko. . 92 92 s9
za-
Obloha . . . mračená Pod mrake m
Síla větru slabý mirný slaby
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 3.5.
na slunci . . + 3.7.
Teplota nejnížší ve stinu . . — 0 6-
při zemi . . — 1.9.
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru za hod v km 180.
Srážky v mm. 2 4.
Světová výstava v Paříží 1900 „Grana Priví
Světoznámý, oblibený ruský
karavanni čaj bratři
Paříž
04 + 09 vlhko
mm
34
article
Vatované podšívk
Vatované podšívk
prošívané, ve všech barvách a jako-
stech, největší výběr a nejlevněji
ova
PRAAHA.
Vodičkova ulice, »U Štajgru«.
Vodičkův ulice