ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 f9b04390-661f-11dc-a228-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 34 celkem · entity: person 30, place 41, org 5, work 8
1 masthead
25. prosince 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národnch Listů
3 masthead
k čislu 355.
4 masthead
Strana 13
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Mleeí řízení. Napsal dr. Rudolí Hoto wetz. V dopovědi pana dra. Fořta v č. 352 „N. D.“ je mi řada vývodů tam obsažených úplně nepochopitelna Jak může příkl. tvrditi pan dr. Fořt, že jsem „již zahájil ústup“, když jsem na svých vývodech, cifrách i a celkovém výpočtu škody rolnictvu způsobeně pranic nezměnil? Jak může říci, že problém rozši- řuji srovnáváním let 1899 a 1900, když jsem srovná- vání to již v prvním svěm článku (1. sloupec, 7. od- stavec) podnikl? Jak může mluviti o tom, že basi svou opouštím, když basis, na které stojím, je od r. 1899 až podnes nezměněna? Jak může tvrzení takověto vy- slovili právě p. dr. F., kterému jsem přesně srovnánín jeho vývodů z r. 1894 a 1899 dokázal (srov. mě články z „Politik“ r. 1899 a můj článek v č. 349 „N. L.“, třetí sloupec, 4.—6. odstavce z dola), že on sám úplně mění základy svého učení, kterému jsem dokázal ce- lou řadu odporů mezi jeho různými výroky, klerý proti tomu ani slůvka obrany nepronesl, a který názory sve mění zase i v posledním svém článku?
Rudolit Hoto doktor Fořt
6 article
Neboť jak mohl p. dr. F. roku 1894 i 1899 tvrditi že mlecí řízení působí nepříznivě na ceny obilí, když dnes sám doznává (1. sloupec, 16. řádka z dola) správ- nost měho mínění, že za trvání mlecího řízení se ceny obilí vyvíjejí přirozeně? Jak může p. dr. F. prohlašo- vati cenotvorný process obilí za obrovsky složitý když konstruoval r. 1894 vzorec pro tvoření cenv jednollivých státech, který prohlásil za „jednoduchý (srv. str. 7. pam. spisu z r. 1894) a když i tvoření cer na trhu světovém vyložil r. 1899 (str. 8.—9. jeho po- jednání „Zollwesen im Gereideverkehr“) způsobem do- cela jednoduchým a nijak nekomplikovaným, připojiv výslovně, že vliv spekulace na ceny světové se agilá- torickými hesly často přehání, že spekulace může na cenu jen přechodně působiti a že naprosto nemá pro středků, aby mechanickou kausalitu processu cenotvor ného mohla zkřížiti? A jak může pan dr. F. tvrditi, že jsme se r. 1900 vymanili z bezprostředních vlivo tržby mezinárodní, když r. 1899 (str. 9. I. c.) výslovně napsal: „Tvorba cen v tuzemsku clem chráněném sle duje přírozenou nutností celkem (mit Naturnothwen digkeit im Grossen u. Ganzen) všechny pohyby trhu světového; všechny fluktuace trhu světového přichá- zejí k platnosti také v ceně tuzemské ... Jak může dále p. dr. F. tvrditi, že jsme r. 1900 byl v obchodu s pšenicí aktivní, když naše pas si vn saldo obnášelo 277.482 q? Jak může tvrditi, že se mů výpočet škody rolnictvu způsobené zakládá na pou- hých hypothesách, když ztrátu tu na základě určitých cifer z kampaní 1899/900 a 1900/f přesně vypočítá- vám a sice ne „ušlým získem“, nýbrž effektivním klesnutím cen? (Ostatně i ušlý získ je ztrátou a i ušlý zisk lze přesně odhadnouti a vypočísti.
doktor
7 article
Jak může tvrditi, že celou svou argumentaci zakla- dám na domnělých skocích, které činí rozpjetí mezi našimi a cizokrajnými cenami v roku 1900 a 1901 když citují cifry kalendářních roků 1899 a 1900, pak cifry kampaní 1899/1900 a 1900/1 a když o kampani 901 výslovně pravím (můj první článek, 1. sloupec. 2. řádka z dola). „A také r. 1900 ... nenastalo zvýšeni cen takově, jaké by.. nastati mělo a ... dříve ... vždy také nastalo“? Teprve zde lze tedy mluviti o ušlém zisku, jejž po skončení kampaně bude také lze správně vypočísti. A proč pan dr. F. na doklad svého, právě uvede- ného tvrzení, uvádí mé vývody v „Zeitu“, o kterých přece musí věděti, že jsou většině čtenářů „N. L.“ na- známy a proč neuvádí můj právě citovaný výrok „N. L.“? A proč neuvádí mě vývody v „Zeitu“ úplně. nýbrž jen úryvkovitě a proč zejmena vynechává z ci- tátu, ve sloupci 3 jeho článku z č. 852 „N. L.“ uve- deného, vše, co tomuto citátu v „Zeitu“ předcházelo a s ním v příčinně souvislosti bylo? Proč nekonstatue le pravdy, že v předchozích vývodech mluvím o kles- untí cen v r. 1900, a že slova „Jenom zrušení mlecího říz. mohlo být příčinou (klesnutí cen) a také jí bylo“ náležejí do odstavce docela jiného a do souvislosti do- cela jině, než další slova „Nízký stav pšeničních cen...? Správným a úplným citováním měho výroku byl by se mu dostal smysl docela jiný, než jaký mu podkládá p. dr. P., neboť dolyčné mě vývody v „Zeitu“ jsou obsahem svým úplně toložny s mými vývodyv LN. L Vůči takovéto věeně úplně nesprávné polemiee nezbývá mi, než appellovati na všechny objektivní nepředpojaté čtenáře, aby si sami utvořili správný úsudek o tom, na které straně je pravda, a končím pro svou osobu diskusi o vlivu zrušení ml. říz. na ceny obilní, za takovýchto okolností očividně docela n- plodnou.
doktor
8 article
Jen jednoho svědka, jejž zajisté i p. dr. F. za klassického uzná, chci se ještě pro správnost svého mínění dovolati, totiž návrhu nového něme- ckého celního zákona. Nikdo nebude tvrditi. že tento návrh je nepříznivý zájmům rolnictva, vždyí na něm pracovali nejlepší z německých agrárníků, půl Německa se proti němu bouří, majíc za to, že zá- jmům agrárním dává v šanc všechny zájmy ostatní, vždyť Rusko hrozí již celní válkou, uskuteční-li se ten- to zákon, poškozující agrární vývoz ruský do Německa a z téhož důvodu také u nás se proti onomu návrhu vy- stupuje. Lze-li mu tedy učiniti výtku, je odůvodněna snad jen v tom směru, že až příliš hoví zájmům agrár- ním, nikdy však v tom směru, že by opomíjel i nej menší zájem agrární. Nuže, a co stanoví tento zákon ve příčině mlecího řízení a bezcelního dovozu obíl v řízení záznamním vůbec? Nejen, že je ponechává, nýbrž je dokonce i roz šiřuje a za důvod toho uvádí, že značné rozšíření to- hoto bezcelného dovozu a odstranění průkazu iden- tity výborně prospělo německému rolnictvu a že od té doby se ceny obili zvýšily. Výslovně praví: „Seitder Aufhebung des Identitatsnachweise sind die Inlandspreise für Weizen un Roggen annahernd um den Betrag des Eingangszolles höher als die Welt- marktpreise“ (Od doby, kdy průkaz identity byl zrušen, jsou tuzemské ceny pšenice a žita přibližně o obnos cla vyšší, než ceny světově).
doktor Německo Rusko Betraga desátník Eingangszolle
9 article
Zajistě klasický to doklad pro mé tvrzení (jižr. 1899 pronesené), že se za ml. říz. vyvíjejí ceny obilní přirozeně. A zároveň klasický doklad pro nesprávnost mínění pana dra. F., že i bez ml. říz. se ceny vy- víjejí přirozeně, neboť před jeho rozšířením a fak- tickým množněním neobjevovalo se clo něme- cké v cenách obilních plným ol nosem, jako po něm. Co tedy hyperagrární celní zákon německý po dlouholeté zkušenosti a uvažování zajisté bedlivém prohlašuje přímo za prospěšné, nemůže býti u nás škodlivým, Klade-li p. dr. F. otázku o pohybu cen u nása v Novém Yorku v l. 11887 a 1897, neodpovím mu: „moc se pláš“, nýbrž řeknu mu: Náš trh obilní je příliš obmezený a naše úroda příliš malá, než aby mohly býti směrodatny pro utváření se cen světo- vých; naopak naše ceny jsou odvisly od cen světo- vých a sice v oněch hranicích, které jsou dány mi- nimem (nutnost exportu do ciziny) a maximtem (zame- zení importu z ciziny). Nemůže tedy postavena být otázka: Proč zůstaly ceny v N. Y. nehybny, kdyz stouply ceny ve Vídni? nýbrž otázka: Proč stouply ceny ve Vídni, ačkoli ceny v N. Y. zůstaly nehybny? A odpověď na tuto otázku je dána poměry našeho do- mácího trhu od r. 1887 až do r. 1897, které plnč odůvodňují pohyby našich cen.
doktor Nový York N . Y Vídeň
10 article
Ostatně není nijak těžko vysvětliti každý větší pohyb rozpjetí mezi cenami světovými a určitými ce- nami vnitrozemskými, neboť proces cenotvorný v ur- čitém státě je skutečně „jednoduchý“ a také tvořeníse cen na trhu světovém není nikterak tak „velikolepéa obrovsky složité“, jak je p. dr. F. — v odporu s svými výklady z r. 1890 — dnes vyličuje. Každý značnější pohyb cen světových neb určitých vnitro- zemských lze vždycky a zcela bezpečně zdůvodniti, ovšem jen ex post, kdy konkretní poměry na cenu pů- sobivší jsou již známy. A kdyby tyto faktory již pře- dem byly bezpečně známy, mohlo by utvářenís cen také pro futuro býti zcela bezpečně předvídáno; háček je po hříchu jen v tom, že zmíněné faktory předem bezpečně známy nejsou a známy býti ne- mohou; proto se také nikdy nenajde smrtelník, který by „od studijního stolku šel bezpečně vydělávati mil liony“ a jen spekulant odváží se na odhadování ne- známých věcí budoucích. Vinu toho nenese však „obrovsky komplikovaný cenotvorný proces světový.“
doktor
11 article
Ex post mohu tedy důvody určitého pohybu cen snadno zjistiti; klesnutí našich cen r. 1900 na niveau státu exportního nemohu však vysvětliti ani kles- nutím cen světových (že to nenastalo, přiznává také p. dr. F.), ani tím, že na ceny naše tlačila nutnost vý- vozu pšenice. Neboť my jsme v tu dobu byli státem importním a naše pasivní saldo obnášelo celých 277.482 q. Pan dr. F. toto pasivum arci způsobem velice snadným mění v aktivum; on jednoduše 281.000 q (přívoz ze Srbska) „pouští se zřetele“ a přichází tím k aktivus„celkem malému“, obnášejícímu totiž jen 3500 q (při tom opravuji už chyby v ciferním výpočtu pana dr. F.). Proč tento přívoz se zřetele pouští, to nevysvětluje; ale ani okolnost, že jde o pšenici srbskou, ani že k nám přichází za poloviční clo, ani že je po výtce uherskými mlýny odebírá na, na faktu dovozu nic nemění a pouhým ignorováním tohoto dovozu se naše pasivum v aktivum ještě ne- proměňuje.
doktor Srbsko
12 article
Pan dr. F. při téže příležitosti (2. sloupec,2 odstavec zdola) vývoz mouky v první polovici zmí- něného odstavce počítá, v druhé však zase poušlí se zřetele, ani zde neuváděje důvodů. Ale tu přece nelze kolísati; buď vývoz mouky na ceny tlačí, nebo ne- tlačí; třeti možnosti není. Pro jednu se p. dr.. rozhodnouti musí. První alternativa (tlak vývozu mouky na ceny pšenice) by se mu nyní výborně hodila do jeho argu- mentů, proto jí v první polovici užívá. On ji ale vždycky popíral, zastávaje mínění, že export mouky je možný beze zisku z mlecího řízení, tedy na základě domácích cen. Proto se přesnému rozhod- nutí ve druhé polovici vyhýbá; ke konci svého článku (o exportu uherské mouky: pro primo) však zase naznačuje, že export mouky bez ml. říz. jest možný. Pak jej ale přece nesměl dříve uváděti ja- kožto důvod pro stlačování cen?! A v tom spočívá jádro olázky! Surové pše- nice jsme r. 1899 i 1900 více přivezli, než vyvezli (o 723.000 resp. 277.000 q), nebylo tedy důvodů stla- čovati ceny k vůli vývozu surové pšenice. Ale při- dáme-li k tomu i vývoz mouky (ve svobodné tržbě. t. jmímo mlecí řízení), přepočtené dle poměru 80:100 na pšenici, vidíme, že jsme měli r. 1899 větší dovoz (o 690.000 , roku 1900 však už větší vývo (o 347.000 0. Vývoz mouky tedy r. 1900 na cenu tlačil a sice prolo, poněvadž se toho roku musil již díti mimo mlecí řízení, tedy beze zisku, umožňují- cího vývoz bez ohledu na ceny domácí, A tlak ten po- trvá, pokud ml. říz. nebude zase zavedeno.
doktor
13 article
Co pan dr. F. praví ve 3. sloupci o cenách liver poolských r. 1901, je potud nesprávno, že Manitob Nr. 1 byla v Liverpoolu již r. 1900 znamenánaa ceny její tehdy obnášely: ve II. kvartále 1000 marek 150.3 (za 100 kg), ve III. kvart. m. 151.8, v I. kvart. 1901 m. 153.8, ve II. kvart. (až do začátku května) m. 152. Pak z trhu mizi a znovu naň přichází teprve v polovici června 1901 s cenou m. 148; to je ovšem již úroda letošní a o té jsem přece výslovně řekl, že v Liverpoolu teprve „v poslední době nastala změna k lepšímu.“ Ostatně jsem stoupání cen letos t. j. v kampani 1901/2 výslovně sám uznával, připojuje k tomu arci mínění — a na tom i dnes trvám — ž není stoupání to takové, jaké by za našich letošních. pro tvorbu cen velice příznivých poměrů mělo na- stati (srov. můj první článek, I. sloupec dole). Ž pravdu mám, dokazují nejlépe neutěšené poměry na- šeho trhu pšeničného. A co se týče vývodů p. dra. F. o vývozu mouky odpovídám; Pro primo: Že na základě domácích cen expor mouky beze škody možným není, dokázal jsem srov- náním cen obilních, cen mouky zde a v Londýně rozpjetí mezi tuzemskými a exportními cenami mou- ky. Na to p. dr. F. vůbec nereaguje. Ostatně i tržn zprávy to konstatují a odkazuji tu zejmena k sobot ním zprávám pražské „Politik“, které také „Mlynář ve výňatku reprodukuje. Zprávy ty konstatují, že na základě domácích cen nelze se ziskem exporto- vati, že však vývoz ten pro nadvýrobu předních dru- hů mouky se přece, tedy se škodou, díti musí. Pro secundo: Ze zmíněných tržních zpráv vy- chází fakt nadvýroby a resultující z něho nutnost vy- vézti přebytek za hranice. Nutnost tu dosvědčuje každoročně se opakující vývoz 1 mill. q mouky za hranice. A export ten by se přece jistojistě každoročně neopakoval, kdyby potřeba jeho tu nebyla.
doktor Manitoba Mlynář Liverpool Londýn Ž pravda kg
14 article
Pro tertio: Devět budapeštských mlýnů se- mílá ročně až 814 mill. q obili; na vývozu je súčast- něna také řada venkovských mlýnů uherských s pro- dukcí aspoň stejně velikou. Nelze tlačili ceny pouzeté pšenice, která je pro vývoz určena, poněvadž nikdo neprodá pšenici laciněji proto, že se jí má upolře- biti k vývozu; a zvyšovat domácí ceny mouky, aby ze zvýšení mohla býti uhrazena ztráta při exporlu. nelze zase k vůli veliké konkurenci domácí. Musí se tedy tlačiti cena pšenice veškeré. A nesoudí p. dr. F.- že spotřebitelé 16 mill. q mají dosti síly tlačiti na uherský trh obsahující asi 30 millionů q pšenice k prodeji způsobilé? Podle uherských cen řídí se pal nutně ceny naše, poněvadž — kdyby byly poměrně vyšší — nastane hned přítok uherské pšenice k nám. který ceny zase stlačí. Ostatně tlak zmíněný nen nijak umělý, nýbrž přirozený a nutný. Právě tak, jako nutnost vývozu 500.000—700.000 q surové pšenice v letech 1892—1896 tlačila na ceny, právě tak na ně tlačí také nutnost vyvézt 1 mill. q mouky, re- presentující asi 114 mill. q pšenice. Tlačí na ně arei teprve, když odpadla možnost export ten provozovati bez ohledu na ceny domácí pomocí zisku z mlecího řízení.
doktor
15 article
Opakuji, že pro svou osobu končím neplodnou diskusi o vlivu mlecího řízení na ceny obilní, ale vyzývám pana dra. F. na kolbiště jiné. Pan prof. dr. Bráť r. 1899 — bera v ochranu volnosť diskuse národohospodářské proti osobním útokům, které na mne učinil spolek mlynářů česko- moravských — navrhl, aby sporná věc byla ze- vrubně vyšetřena. — Již tenkrát jsem návrh jeho upřímně vítal. I nyní jej přejímám a žádám: nechť par- lament nebo vláda ustanoví komisi sestávající z odpůrců a přívrženců mlecího řízení jakož i (většinou) z nepředpojatých odborných znalců, která by vyšetřila vliv mlecíh řízení na mlynářství a na zemědělstv za podmínek, které jsem proci sova jižv »Národohospodářském Ob zorue ze září 1899 na str. 383., která by vý sledky svého šetření pak uveřejnila a dle nich učinila vládě své návrhy Nastávající sčítání živnostní usnadní čásť prací této komise. Já výsledku nestranně provedeného šetření se neobávám. K včerejší replice pana Čermáka, který správ nost mé odpovědi jemu dané až na rozpjelí mezi našimi a berlínskými cenami uznává, jen tolik po- znamenávám, že nějen data říšského něm. statist úřadu, ale i srovnání průměrných cen vídeňské bursy s údaji c. k. ministerstva orby o cenách berlínských správnost mého výpočtu potvrzují a že je h výpočet je nesprávný. Jak k němu přišel. nevím. Nesrovnával snad v r. 1900 cenu vídeňskou s pařížskou? Pro tuto jeho cifry by byly správny. Ostatně uzná zajisté p. Čermák, že — kdyby jeho výpočet byl správny — by věc stála pro odpůrce mlecího řízení jestě mnohem hůře!
profesor doktor Bráť Čermák spolek mlynář českýmoravský
16 article
Z trhů cnkerních. V Praz e, 22. prosince. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Minulý týden přinesl cukernímu průmyslu velmi smutnou vánoční nadílku, která pro něj a trhy cukerní znamená v pravdě „černý pátek“. Ztráta 1 K 20 h na ceně jest zajistě za všech poměrů zjevem velmi nemi- lým; ztratí-li však tolik ceny bez lak již nebývale níz- ké, pak znamená to opravdu jen, že jsme se ocili na kraji propasti, jež jest totožnou se ztrátou existence většiny našeho cukerního průmyslu. Zdá se, jakoby cukerní trhy teprve nyní uvědomo- valy si jasně pravý stav věci, jaký jeví se die výsledků dotazu mezinárodního statistického sdružení cukro- varníků, o nichž v minulé své zprávě byli jsme se zmínili, neboť dnes nikdo nespěchá s nákupem, jednak věda, že zboží po celý rok a snad ještě mnohem déle ne- bude nedostatek, jednak maje již koupeno napřed, dík silným předprodejům německých továren. Tím nastává zde náhle ohromná převaha vybídky nad poptávkou. a nemůže býti proto divu, jestli cukerní průmysl ne- nalézá pro svůj výrobek kupců a ceny tím dáles drobí.
Praz e mezinárodní statistický sdružený
17 article
Na počátku týdne byly nepříznivé výsledky stat- stického dotazu, jakož i listopadové statistiky Německ částečně paralysovány zprávami o posledním nákupu Ameriky, od které očekáváno, že znovu objeví se trhu, který proto na krátký čas se uklidnil. Při tomto očekávání zapomnělo se však, že Amerika neučinila by ani za úplně normálních poměrů toho, aby déle zůstá- vala na evropském trhu a tím ceny vyháněla do výše neboť vždy zachovávala známou taktiku, po některém svém nákupu z trhu se vzdálili; tím spíše pak nezpro- nevěřila se tomuto svému obchodnímu počínání nyni kdy ve příčině nedostatku zboží nemusí míli pražád- ných obav. Proto následky zpráv, že Amerika další na- bídky na ten čas odmítla, byly velmi smutné, zname- najíce veliké sklamání, ana jedinou nadějí trhů n začátku tohoto týdne byla právě Amerika a jiného kupce zde nebylo, ježto také Anglie na ten čas dostate- čně zásobena jednak svými posavadními dovozy, jednak zboží pro ni uloženo jest ve skladištích různých německých a belgických přístavů. Netřeba zde ani připomínati, jak vydatná to voda na mlýn malých baissistů, kteří ve svých nadějích vidí se ještě před- stiženými.
Amerika Anglie
18 article
Co jsme zde již opětovně byli vytkli ve příčin škodlivých následků značných předprodejů německých továren, musíme dnes akcentovati ještě s větším dů- razem, neboť jest to přední vinou těchto, že situace trhů cukerních tak nepříznivě se utvářila, že by dnešn nadvýroba sama o sobě tou měrou nijak nebyla zav.- nila. Ovšem nemůžeme při tom na druhé straně zaml- četi, že německé továrny ke svým krokům z části do- nucovány jsou tamějším cukerním zákonem, který je svým ustanovením o kontingenlu a slanovením základ- ní číslice jeho přímo dohání k tomu, aby výrobu svoj zvětšovaly; předprodeje německých cukrovarů nejsou dle toho ve skutcěnosti nic jiného nežli „úřadn povoleným výprodejem“. Obavy, které v tom směr rakouští cukrovarnící v r. 1823 měli, vyplňují se dlnet a vydávají bohužel až příliš dobré svědectví o tom že tito měli tentokráte pravdu. Na našem trhu ceny na počátku týdne nedro- bily se tou měrou jako v Německu, oč zásluhu měln poněkud čilejší koupěchtivost pro některé letní lhůty; ve středu byl dokonce učiněn malý náběh k lepšímu, neboť ceny ješě poněkud získaly. Když však prosin- cové závazky těch několika m lo kupců, ktelí ještě v trhu se objevili, byly snadno uhraženy, zahájeno bylo klesání cen také u nás. Také tento týden bylo na našem trhu uskutečněno několik závěrek na letní mě- síce, což dříve touto dobou jen poliku se dělo; jako kupci vystupovaly zde dosti ochotně r Ifinerie, kter za zboží s podmínkou volného skladu do konce dubna až května platily 45—55 h nad cenu pohotového vý- robku. Na tento způsob prodáno bylo ve slěedu a v čtvrlek celkem asi 20—25.000 q. Vybídka po celý te- den byla u nás však velmi skrovná, nebsť obchod pohotovým zbožím vázl tak, že v něhierém dnu nebylo skoro ani možno konstatovati, zda vůbec néjaká zá- věrka se stala.
Německo
19 article
Kromě s prvním výrobkem počalo se tento týden poprvé obchodovati také s výrobky zadními, jejichž cena pohybovala se o 50 h až 1 K pod cenou prvního výrobku. Trh končí při chabém smýslení cenami K 18.15 za I. výrobek na prosinec a leden, K 18.25 na únor a K 17.20—17.50 za zadní výrobky B 889% fco. Ustí, o kterýchž cenách zajistě ani Don Akiba neužil by svého známého rčení. Jako dříve, bralo se Německo i tentokráte svojí obvyklou ceslou, neboť třeba že vybídka v poho- tovém zboží poněkud polevila (zajisté jen pro nedosta- tek kupců a vzhledem k blízicím se svátkům), nestalo se také u zboží lhůtového a na novou kampaň, pro kterou opětně prodáno bylo asi 100.000 t., ač tento- kráte s výhradou pozdějšího stanovení ceny. Celkový obrat na německých trzích obnášel 979.000 t., jest tedy opět více jak dvakrát větší, nežli byl v tomto týdnu loni. Ještě úsilovněji nežli minulý týden vybízené zbo- ží kupováno bylo zde zvláště vývozci, kteří pro nedo- statek poptávky z ciziny zatím je ukládají ve skladiš tích; rafinerie v Německu chovaly se vzhledem ke svým zásobám le ještě pareivně. O chystaném obmezení osevu mluví píše se stále více a vice, a také trhy počínají již vě- řiti, že k tomu obmezení příštím rokem v Německu.
Akiba Německo za I
20 article
Rakousku a ve Francii asi o 10% dojde; při tom však netají se přesvědčením, že tato redukce bude jen ne- patrná a že k úplnému ozdravění trhu sama o sobě nepřispěje. Nebude to život, který se touto malou dávkou léku zachová, nýbrž pouhé živoření, které může trvati dlouho, aniž by z něho byl jaký pro- spěch; ta posavadní výrobní horečka vyžaduje větší dose hořkého chininu, a tou mohla by býti jen re- dukce asi o 20—25 Naše cukrovary chystají se již ke kontrahování řepy na příští rok, u některých pak toto jest již v pl- ném proudu, i shledáváme z něho, že vlastní eko- nomie cukrovarů budou sázeti řepy stejně jako v mi- nulých letech. Za to však rolnictvo nechce se spřáte- liti s myšlénkou, aby sázelo řepu bez zaručení mi- nimální ceny, což požaduje i tam, kde dříve toho nečinilo; k tomu ovšem zase cukrovary nechtějí se odhodlati, a tak možno doufati, že již z této diference v mínění nějakého procenta se docílí. Kromě toho od- padne v našich řepných krajínách také sázení řepy p řepě, jakož i ono procento, které loni přibylo sázením řepy po zamrzlých ozimech a jeteli; naproti tomu zůslane však při řepě tam, kde půda pro ni jest již připravena hnojením atd. Shrneme-li všecko dohro- mady, seznáme, že u nás v Čechách tímto způsobem bez jakéhokoliv nátlaku na rolnictvo možno docí- liti obmezení asi o 15%, které snad bude ještě větší. bude-li dlouho panovati nejistola v příčině obnovení dosavadní dohody surovaren s rafineriemi, neboť bez této ceny za řepu nabízené značně by klesly. — V Německu prohlásil se opět jeden krajinský spolek cukrovarnický jednomyslně pro obmezení osevu v příštím roce.
Rakousko Francie Čechy Německo
21 article
Pokud brusellské konference se týká není možno podati zde zprávu o nějakém positivním výsledku neb aspoň usnesení, zvláště již z té příčiny. že jednání její jsou tajná, takže zprávy do veřejnost přicházející mnohdy úplně si odporují. Konference svoje předběžné práce zatím skončila a byla odročena na 4. ledna, kdy opělně má se k dalším poradám se- jíti. Jednání její budou tentokráte ovšem velice stí- žena tím, že v úradu má se vzíti také otázka karte- lová; uvážime-li, kam konference posavadní dospěly. když jednaly jen o vývozných prémiích, můžeme již z toho souditi, jaký bude jejich výsledek nyní při této komplikaci. Kromě toho počíná se v kruzích francouzských agrárníků jevili silný odpor proli jakémukoli snížení prémií, a také němečtí cukrovar níci usnesli se tento týden na resoluci, v níž si stěžují že vláda jejich vysílá své zástupce k poradám o zru šení prémil v době, kdy ceny jsou tak nebývale nízk a celá situace průmyslu tak vážná Statistika nevykazuje nic závažnějšího a možno zmíniti se zde jen o tom, že výtěžek cukru ve Fraancii jest doposud o 1.05% nižší než-li loni což tamější trh na začátku týdne také poněkud upev- nilo. Magdeburský „Centralblati“ zvýšil po příkladu Lichtově také svůj odhad evropské výroby a to na 6.890.000t Zřejmé zásoby světové obnášejí:
22 article
1901 1900 rozdí tun tun tun dle Lichta . . . . 2,800 100 2,290.890 (+- 509. 210 dle Czarnikowa . 2,984.173 2,424 926 (+ 559.247 Povětrnost byla u nás tento týden mnohem nepříznivější než-li v Německu a ve Francii, nebol rluť teploměru pohybovala se u nás skoro stále nad bodem mrazu; kromě toho nescházelo také na drob- ných přeprškách. Vzhledem k tomu však, že touto do- bou skončilo u nás v Rakousku již asi 160 továren svoji kampaň, nebude tato nepříznivá povětrnost miti velkého vlivu na konečný výsledek výroby. Z kolonií došlé zprávy neoznamují tak tentokráte nic podstatného, znějíce většinou příznivě. Na Kubě, kde v některých okresech pro mladou třtinu počíná se jeviti nedostatek vláhy, pracuje touto dobou již 19 továren. V obchodě s bílým zbožím čilá poptávkao- chabla teprve na samém konci týdne; možno souditi proto, že ve středu uvolněných 6% kontingentu při- padlo většinou ještě na úhradu spotřeby prosincové. Ceny rafinády pr. K 84.— za 100 q a K 85.— při odebrání menšího množství nevykazují žádné změny. Dovozy do Terstu jsou stále značny, obnášejíce denně 10—15.000 q. vývoz však uspokojuje; ceny centril. pilé klesly v Terstu na K 21.— až 22.— za zboží pohotové a na K 21.371/2 až 22.— za dodávku na leden-duben. Granulated znamenán v Londýně poho- tově a na květen-srpen sh. 8.614.
Německo Francie Rakousko Kuba Terst Londýn
23 article
Zahraničný obchod rakousko uherský ou ledna do konce listopadu 1901. Zminili jsme se již stručně o konečných cifrách zahraničného ob- chodu tohoto mocnářství od ledna do konce listo- padu 1901. Dnes připojujeme k prvým číslům datn podrobnější. V uvedených měsících dovezeno k nám zboží (vyjímaje drahé kovy) za 1549 8 mill, korun (+- 1.5 mill. K oproti stejné periodě loňska) a vyve- zeno za 1734.7 mili. K (— 45.6 mill. K). Jevi s tedy aktivum bilanční 184.9 mill. K (loni 232 mill. K) Na dovozu participují zvláště: koloniální zbožt 482 (— 6.9 ve srovnání se stejným obdobím loň ským), rýže 15 2 (— 1.8), ovoce 7.7 (— 18), ja tečný dobytek 18.4 (— 1.4), vejce 29.0 (+ 2.8) víno 16.2 (— 10.1), uhlí, koka a rašelina 96.7 (— 7.2) bavlna 106.7 (— 0.5), len, juta a p. 40.2 (+ 1.4) vlná ovčí atd. 836 (+ 2.8), vlněná příze 34.5 (— 1.3) vlněné zboží 24.6 (— 0.2), hedvábí 40.9 (+ 1.7 hedvábné zboží 30 5 (+ 1.2), papír a papírové zboži 246 (+ 1.7), surové železo atd. 11.8 (— 0.5), měd surová 29.4 (— 2..9), stroje a přístroje 40. 9 (— 7.4). obili 56 6 (+ 4.1), nástroje, hodiny a krátké zboži 48.0 (+ 4.0); na vývozu: cukr 148.0 (— 20.2).
Zahraničný obchod 15 2
24 article
obilí 56.6 (+ 4.1). slad 42 6 (— 4.5). luštěniny 13 — 0.4), jatečný dobytek 64.7 (+ 6.5), koně 45.5 7.4), vejce 83.1 (— 7.8), kůže 35.3 (+ 0.8), ná- poje 35.4 (— 05). dříví 209.8 (— 27.3), uhlí, koks rašelina 101.3 (+ 15.2), nerosty 30.1 (0), bavina, příze a zboží 23.7 (— 0.5). len atd., příze a zboží 41.5 (—2.7), vlna ovčí atd. 18.5 (— 2 6), vlněná příze 4.8 (+ 0.7) vlněné zboží 420 (+ 4.6), hedvábí zboží z něho 30.0 (— 4.1), obleky atd. 41.4 (+2 4 papír22.8 (— 3 6), sklo a skleněné zboží 46 9 (— 1.5 lupenkovité železo atd. 7.8 (— 11.3), kovy a zboží z nich 31.6 (— 1.6), stroje a přístroje 10.0 (— 4.3) nástroje, hodiny a králké zboží 55.0 (— 0'1). Die skupin výrobních jsou tyto výsledky (čísla v záv. udávají stejnou periodu roku lonského): zemědělských a lesnických produktů dovezeno za 722. (7260) a vyvezeno za 631.7 (630.6), hornických a hutních dovezeno za 204.9 (211.7) a vyvezeno za 142.1 (133.2), průmyslových polotovarů tovarů dovezeno za 6220 (610.6) a vyvezeno z 960.9 (1016.5) mill. K. Billance tato není veselou. Ústup vývozu průmyslového jest až příliš pataný. než aby bylo lze přes moment tento přecházeti. Jeví se ve všech odvětvích a ve všech směrech, speciálně však v hlavních našich vývozních předmětech železa (s 52 mill. K roku lonského na 38 mill. K letošního), skla (s 48 na 46), zboží dřevěného (s 4 na 40), papíru (s 44 na 39) atd. Za současného klesání vývozu stoupl však dovoz, nepopíratelný to důkaz našeho ústupu na trhu světovém. Zvětšením domácí zpotřeby okolnost tuto vyložiti nelze, řada z pola nebo nezaměstnaných továren, rostoucí ne- zaměstnanost atd. mluví až příliš výmluvně. Spe- ciálně pro naše zemědělství jsou zajímava čísla tý kající se billance obchodu vaječného. Ne bez zají.
25 article
mavosti jest, že vývoz sladu proti lonsku značně klesl (47.1 mill. K na 42.5), za to však že stoupl vývoz mouky (s 109 na 25.3 mill. K) a chmele (s 122 na 259 mili. K). Poučným — a zvláště v dnešní době jednání o cukerní kartel, jest přímo zarážející klesání vývozu cukru. Loni vyvezli jsme za 29.2 mill. K, letos jen za 13.8 mill. K, tedy ani ne polovinu . . . A při tom jest náš cukerní průmysl na vývoz přímo odkázán! Charakteristickým jest také klesání vývozu řezaného dříví (se 105.8 na 91.6 mill. K). Při nastávajícím jednání o obchodní smlouvy nutí tato smutná bilance k vážnému pře- mýšlení. Není než důsledkem onoho neprávního zá- kladního východiska, z něhož vychází naše obchodní politika posledních let. Doba jest přímo jako stvo- řena k obratu, ale vyhlídky na něj jsou příliš chudy a smutny. A nečiní-li stát svou povinnost, pak ne- zbývá než abychom alespoň my sami nenechal bezvýsledně minouti dnešní výhodnou situaci. Miu- vili jsme o tom častěji již — a nyní zase upozorňu- jemel Pan dr. Exner při práci. Uvedli jsme již n tomto místě, jak americká tovární obuv hledá si cesty na zdejší trhy. Tato americká soutěž jest neobyčejné nebezpečnou svou lácí a obchodní znalostí. Z kruhu obuvnických a zejmena vídeňských ozvalo se násled- kem toho volání po ochraně před nebezpečím tímto.
doktor Exner Mia
26 article
Mezi tím proskočily ve vládních listech zprávy, že státní akce maloživnostenské na věc tuto obrátí zření Dlouho nedálo se nic, až v poslední schůzi porad- ního sboru pro věci maloživnostenské podával vládní delegát o celé této záležitosti zprávu a zároveň ohlásil ochranné plány vládní. »Vzhledem k obavám, že ame- rické továrny na obuv v míře stále větší obuv do Rakouska vyvážejí a mohly by takto způsobiti váž- nou soutěž našemu obuvnictví, studovala vláda otázku tuto, a obeznámi domácí výrobe (rozuměj: vídeňské) s americkými stroji továren na obuv v mistrovských kur- sech (rozuměj: jen německých).« Americká výroba obuví děje se továrnicky, za nejvšestrannější dělby práce a dle toho jsou také vypraveny tamní stroje. Předpokládají velkovýrobu, nejen drahotou strojů, ale také rozčleněním úkonů pracovních. Má tedy věc pro našeho malovýrobce — a o toho se
Rakousko
27 article
přece jedná — cenu teoretickou. Pozná sice, jal v Americe vyrábějí, ale strojů těch nemůže užíli ani sám ani v družstvech. Na zbytečný směšný tento experiment vyhází se značná sum peněz, vídeňskému museu technologickému doslane se jisté speciality, ale pro obuvníkařemeslutka jes věc sama bez praktické ceny. Techinickým povznáše ním domácí výroby řemeslné rozumí se přece sezna mování výroby této se stroji a nástroji jí přístup nými, ale nikoli se stroji, sloužícimi jen a pouze obrovské výrobě tovární, pro ni nedostupné. Vídeňst obuvníci se snad tomu všemu podiví, ale nepro- spěje to ani jim, ani ostatním, tím méně českým, kteří jsou ostatek z vídeňských kursů státní něm- činou úplně vyloučeni. Jest věru až příliš na čase, aby celá státní akce byla svěřena spolehlivějším znalečtějším rukám než p. dru. Exnerovi, kterému slouží jen za účely germanisačně centralistickýmia jak z případu našeho patrno — i zábavnýmil »Selský archiv«. Nákladem Selské jednoty moravské za redakce prof. V. Praska počala právě vycházeti v Olomouci nová revue »Selský archiv«, sloužící obecným a kulturním dějinám sel- ského stavu, zvláště moravského a slezského. Bude sbírati listinné památky (urbáře, registra dědinná, gruntovní, sirotčí a jiné), týkající se dějin, života, poddanských i jiných právních poměrů stavu selského a připravovati takto základy kritické práci déjinné.
Exner profesor V Prasek Amerika Olomouc muzeum technologický
28 article
Vedle této sběratelské činnosti bude obsahovati po- učné články o obecných i kulturních dějinách sel- ského lidu na Moravě a ve Slezsku od nejstarších do nejnovějších dob vůbec a o dějinách každé vesnice zvlástě. Dále věnovati bude zření pracovním poměrům, způsobu hospodaření a všem oněm zají- mavým otázkám a zjevům upínajícím se k lidu sel- skému. Podnik tedy jistě záslužný a vhodný. Z obsahu prvého čísla uvádíme: Dějiny stavu selského na Moravě a ve Slezsku po roce 1200 (V. Prasek), »Valné hromady« čili »soudy« v našich dějinách (M. Radlinský), o starém sirotčím účtování obecním (prof. Domluvi!) ald. a velice pečlivý »Li- stinář«. Ročně vyjdou 4 svazky za 4 K. Krise ruského průmyslu petrolejového. Poměry ruského průmyslu petrolejového schylují se téměř ke krisi. Boj se soutěží americkou srazil ceny na nízkou úroveň, výroba roste rok za rokem a s ní i její závislost na vývozu. V posledních dnech ohlá- šené snížení ceny Standard Vil Company stav tento jen zhoršilo. Následkem toho volají ruští petrolejoví průmyslníci stále více po pomoci státní. Ruská vlada zastavila ostatně sama ve velkých závodech státních v Baku výrobu. S tímito smutným stavem souvisí i klesnuti kursů ruských petrolejových akcií. Toxtilni průmysl německý v r 1001. Textilní průmysl náleží k oněm odvětvím průmyslo- vým, na nichž se nejvíce zračí úpadek života ho- spodářského. Při tom nutno míti na mysli, že ho- spodářský vzmach předešlých let se projevil v textil- ním průmyslu jen velmi nepatrně. Vlněný krach r. 1900 vyžádal si i v tomto roce tolik obětí, že lze ztráty textilního průmyslu čítati do millionů. Bilance přádelen vlny a česané příze, pokud stojí na zákla- dech akciových, jsou příliš výmluvny; nejnovější
V Prasek M Radlinský Domluvi Morava Slezsko Bak
29 article
proces dozorčí rady lipské přádelny byl opětným nů- kazem. Následkem mdlého obchodu průmyslu vlně- ného není ještě ani nyní výroba přádelen výnosnou, ale nicméně otevírají se jí slibnější vyhlídky, po- něvadž výrobní obmezení poněkud zmírnilo nepoměr nabídky a poptávky. Také v přádelnách hla- zené příze staly se pokusy obmeziti výrobu, leč snahy tyto byly bezvýsledny. Jak už tomu za ne- příznivé konjunktury obyčejně bývá, tak dařilo se i letes sdružením textilního průmyslu sjednaným za lepších dob: buď se rozešly nebo existují jen dle jména. Z oněch průmyslů, jichž obchod jest poněkud lepší, uvádíme průmysl lněný, který ovšem také svojí výrobu značně obmezil, výrobu polovlněných a vlněných damských látek v Sasku a Duryňskua konečně průmysl jutový, jehož hlavní podniky právě letos se dohodly na společném postupu. Svaz ně- meckých továren linolea byl nucen po krátkém trvání se rozejiti; obchodníci s linoleem obírají se právě otázkou, jak a pokud by bylo lze donutiti bývalý tento svaz k náhradě nesplněných závazků. Saský obchod s vlnou a saský textilní průmysl byly úpad- kem Lipské banky velice stíženy a rány této do té chvíle nepřekonaly. Pro průmysl bavlněný jest le- tošní rok nejsmutnější. Jeho ztráty jsou nezměrny. V poslední době se tendence sice následkem nepří- znivých amerických zpráv sklizňových poněkud upev- nila, leč k nápravě bude třeba řady příznivých jet.
Sasko
30 article
Hedvábnický průmysl byl poměrně dosti zaměstnán. Z posledních zpráv lze seznati, že i jeho vyblídky do budoucna jsou příznivy. Stav jednotného mezi- národního číslování příze zůstal nezměněný. Naše osamostatňování. Píše se nám: Mluví se u nás horlivě o tom, abychom nekupovali z Ně- mecka. Heslo toto nutno připomenouti i našim cukro- varům, aby se obrátily na původní a nejstarší pěsti- tele jeho — na Francouze. Uvažme, že platí jeden cukrovar ročně i 15.000 korun za řepové semeno do Němec, sumu tedy obrovskou, mámeť česky protoko- lovaných cukrovarů v Čechách a na Moravě přes 100. Platí tedy ročně jistě přes million! A to mnohdy ještě za semeno přeceněné, jak často jsem se pře- svědčil. Toto mé poznání není také ostatek osamoceno. Přední fancouzský pěstilel a zušlechťovatel semena řepového, Blary-Mulliez (Templeune), ve svém výročním rozboru řep praví: »Litují, že jsem nucen protestovati mimochodem proti reklamě jistých ně- meckých obchodních domů, jež nabízejíce své se- meno, tvrdí, že z ného všechna semena v Německu, Rakousku i Francii a v celém světě pocházejí !« Ukončený konkurs. Krajským soudemv Písku dne 10. října 1901 na jmění Ladisl. Kosiny, neprot. obchodníka v Pisku, uvalený konkurs pro- hlášen byl za ukončený.
Francouz Němec Kosina Čechy Morava Německo Rakousko Francie Písek Pisco BlaraMulliez Templeune
31 article
Banky, záložny a spořitelny Pražské odúčtovací sdružení. Ku vzájemné výměně podaných směnek, cheků, poukázek a faktur od 16. do 23. prosince bylo úhrnem za 9,881.025 K 1 hal., v roce 1900 pak za 9,217.358 K 32 h. Součet všech podání od 2. ledna 1901 obnáší 418.202.561 k 14 hal, a vykazuje u porovnání s 437.260.213 K 93h. téhož období předeštého roku úbytek 19,057.652k 79 hal. Matsorolagická pozorování na rozhladně na Pstřiné 325 metrů nad mořem. Dne 23.24. prosince 1901 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. 724.9 724.7 723.4 Tlakoměr Teploměr C. + 1.2 — 04 + 09 Vlhko. . 92 92 s9 za- Obloha . . . mračená Pod mrake m Síla větru slabý mirný slaby Teplota nejvyšší ve stínu . . + 3.5. na slunci . . + 3.7. Teplota nejnížší ve stinu . . — 0 6- při zemi . . — 1.9. Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru za hod v km 180. Srážky v mm. 2 4. Světová výstava v Paříží 1900 „Grana Priví Světoznámý, oblibený ruský karavanni čaj bratři
Paříž 04 + 09 vlhko mm
34 article Vatované podšívk
Vatované podšívk prošívané, ve všech barvách a jako- stech, největší výběr a nejlevněji ova PRAAHA. Vodičkova ulice, »U Štajgru«.
Vodičkův ulice