lisována byla veškerá námořní pěchota počtem 3000 mužu. Z Berlína, 20. června. Císař nařídil, aby veškeří mobilisovaní vojín odpluli do Číny v době 10 dní. Budou sesíleni ještě oddílem námořních vo- jínů z Kielu. Z Paříže, 20. června. Do Číny vy- praveny dva prapory a dvě bat- terie na dopravní lodi. Z Paříže, 19. června. (C.-B.) »Agence Havas« oznamuje: Počet vojska, jež užv Číně jest anebo na cestě tam se nachází, páčí se na 2000 mužů. Vojsko, jež odjede z Francie na dvou dopravních lodích dne 29. června, bude 2200 mužů silné. S divisí křižáků, jež se nyní vyzbrojuje, bude míti Francte v čínském vodstvu 7 křižáků, jeden avishí parník a 4 dělové čluny. Z Frankfurtu, 20. června. Došly sem zprávy, že Rusko, které poslalo do Pekingu již 4000 mužů, strojí se dle zcela bezpeč- ných pramenů vyslati tam dalších 20.000 m už ů. Z Londýna, 20. června. Protože ra- kouské vyslanectví v Pekingu je pomörně nejpevněji stavěno, projevuje se tu minění, že by všichni vyslanci se svým per- sonalem mohli hledati v této budově úto- čište Londýna, 20. června. Podle spole- hlivých zpráv, z Číny došlých, boxe- rové spálili telegrafní stanic Kalgan. Ž Londýna, 19. června. (C. -B.) V Port- landu na kotvách stojící anglické válečné lodi »Diadem« a »Furouse obdržely roz kaz, aby odpluly do Číny. Z Londýna, 19. června. (Č.-B.) Dosud nemají ani u admirality ani kdekoliv jinde potvrzení zprávy, že byly dvě anglické vá- lečné lodi při útoku na hradby takské po- topeny. Zde se pokládá pověst ta za bez důvodnou.

2 Z Londýna, 20. června. (C. - B.) » Reuter kanc.« oznamuje z Washingtonu: Ruský vele- vyslanec vyrozuměl státního sekretáře Haye, že bylo vysláno z Port Arthuru do Taku 4000 mužů ruského vojska. Z Londýna, 19. června. (C.-B.) Ve sněmovně poslanců prohlásil státní podsekre- tář pro zahraniční záležitosti Brodrick, že z Pekingu nedošly žádné nové zprávy kromě zpráv již sdělených. Admiralita učinila opatření, aby na nejdůležitějších místech řeky Jangee-Kiangu po- staveny byly sesílené hlídky. Anglické válečné lodi budou v případu po- třeby jednati společně s místokráli, aby ob- novily pořádek. Na Jangee-Kiangu nestalo se dosud nic, což by odůvodňovalo další za- sahování anglické branné moci. Poslední zpráva pochází od velitele »Endymionu« u Wej-ha- weje a pochází ze včerejšího večer o půl 9. hodině. Velitel sděluje, že tvr ze u Ta ku, z nichž dne 17. června na lodi spojených mocí bylo stříleno, po šestihodinné palbě odmlčeny a spojeným voj- skem obsazeny byly. Odpoledne před tím byly z lodí na břeh vypraveny po- sily k útoku. V boji zúčastnily se na řece samé anglická korveta »Algerine« a dva bo- řiči torpédových lodí. Tyto bořiči zajaly čtyři bořiče čínské. Ztráty na »Algerině« jsou nepatrné. Mnoho-li útočící vojsko ztra- tilo, neví se dosud. Spolčení admirálové zadrželi před Taku čínský křižák druhé třídy. Anglický kontradmirál neobdržel do 17. t. m. do 2. hod. odpolední žádné zprávy o tom, že by se byl velící admirál vrátil do Tjencinu. Tato zpráva je novější, než včera došlá zvěst ja- ponské torpédové lodice o admirálově ná- vratu.

Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“, str. 513—516. — Státní němčina na dráhách. Vnitřn úřadní řeč na dráhách má býti německá. Tak tomu chce pan Körber a s ním patrně též pan Wittek, který prý jediným argumentem potírá všechny snahy po emancipaci ze železniční něm- činy. »Kdybych byl neuměl německy, železnič ním ministrem bych se byl dojista nestal.« Ta- kové je jeho stanovisko. Ku podivu, že al německá řeč musí býti jen na dráhách v Ce- chách a na Moravě, ne ale v Haliči, kdeu všech všudy také jezdí vlaky, také cestují lidé, kteří stejné činí nároky na bezpečnost a po- hodlí. Proti polské »jazdě« neměl pan ministr ničeho, jen to české »hotovo« nemohl snést a proto zavedl »němou signalisaci«. Jak ostatně ta vnitřní služební němčina na dráhách vypadá, toho byli jsme teprve ne- dávno svědky. Na jistém nádraží zdejším mohl si jakýsi zřízenec se třemi hvězdičkami plíce vykřičeti svým »achtung, achtung!« Nikdo si toho nepovšimnul, teprve když všecek vztekem zarudlý vzkřikl »pozor !«, mělo to účinek. Toť se ví, že běžel, aby podřízeným vypeskoval. Ti mu ale klidně odpověděli: »Mluvte po druhé česky, abychom tomu rozuměli.« Jakým právem žádati se může na zřízencícha dělnících na dráze znalost druhé řeči zemské? Již nyní je nedostatek lidí, kteří by tomuto mohli vyhověti požadavku, a v několika letech by českých zřízenců a dělníků na nádražích vů- becmebylo, kdyby zůstalo při nynějším ustanovení.

Odkud pak je potom vezme slavná železniční správa, až při rozdělení země a při přesném provádění principu jednojazyčnosti vůbec tu ne- bude Němců, kteří by uměli česky a Čechů, kteří by uměli německy? Vždyť dnes již ta němčina na dráhách je velice podezřelá. Však to jedno. Nechť ohrožena třeba vozba, necht hrozí třeba nebezpečí, že nedorozuměním něja- kým stane se neštěstí, co na tom, jen když zůstane při této instituci netknuta — němčina.

— V Čechách nepřijímají se česká podání. »Sokol« pražský koupil, jak známo, rozsáhlý pozemek v Duchcově k postavení tělo- cvičny tamnímu »Sokolu«. Duchcovští Němci napjali ovšem všechny páky, aby zmařili tento úmysl, k čemuž jim přispěl i tamější cukrovar, v jehož výboru zasedá také hr. Coudenhove, učiniv návrh na změnu polohopisného plánu v tom směru, že přes onen pozemek má býti vedena široká, ovšem že zcela zbytečná ulice, kterouž pozemek zmíněný stane se ovšem ku stavbě nezpůsobilým. »Sokol« pražský podal proti tomu návrhu námitky, jež však tamější úřad obecní nepřijal, poněvadž byly napsány v jazyku českém. Starosta »Sokola« pražského dr. Scheiner oznámil toto jednání zemskému výboru, žádaje, aby přiměl obecní úřad v Duch- cově, v němž dnes žije 50 českého obyvatel- stva, ku přijetí onoho podání, avšak dostalo se mu právě po jednom roce vyřízení následujícího obsahu, jež křiklavě illustruje nepřátelské sta- novisko vlády vůči českému jazyku. Výměr onen zní: »Zemský výbor král. českého sděluje, že zakročení zdejší v této jazykové záležitosti zůstalo bezvýsledným, ježto obecní úřad v Duch- cově vyzvání zemského výboru, aby tato podání přijal a vyřídil, nevyhověl, a jak c. k. místo- držitelství tak i c. k. minister- stvo vnitra odepřelo učiniti žádané v té příčině přiměřené opatření.« — V jakém to státě žijeme? Kam se poděla úcta před záko- nem, jenž se tak bezohledně deptá v prach?

Kam se poděla právomoc vyšších instancí, jimž na vzdory, na posměch zákona a slušnosti obecní úřad duchcovský drze odmítá přijati česká podání a jest v tom ještě chráněn vlá- dou. A bude ministerský předseda ještě hlásati, že mu jde o rovné právo všech národů a bude se nám do očí ještě lháti, že se nám ne- ubližuje? — Jak se vyhazují peníze. Žaluje s neustále na »chudé Rakousko«, jak zde všechno vázne, jaký tu nedostatek peněz atd., a zatím je to všechno nepravda. Máme zde peněz dost, my v Praze sice ne, ale za to ve Vídni, kde milliony vyhazují okny. Kdo tomu nevěří, necht přečte si loňskou billanci tak zvané městské dráhy vídeňské. Poněvadž si pořídili v době výstavní v Pešti podzemní dráhu elektrickou, poněvadž mají v Berlíně prakticky zařízenou a rozumně upravenou dráhu okružní, jež vydělává obrovské sumy, musili ji míti ve Vídni také. Bez ohledu na to, bude-li tam s dostatek vozby a hodí-li se poměry a rozloha města k tako- vémuto podniku. Toť se ví: Vídeň poručí a parlamentu nezbude, než poslechnouti. Kdyby se byl kdo tomu vzepřel, tomu by p. Jaworski dokázal, že vyhodit 40 millionů z krvavých mozolů do úpadu daněmi přetíženého lidu na podnik naskrze přepychový a nezbytný, je »státní nezbytností«. Dráhu tedylmají, zrovna takovou, jako v Berlíně, jenom že ne- mají obecenstva, které by po ní jezdilo. Vídeň by si ráda zahrála na město světové, naparo- vala se, pyšnila se svými vnadami, zatím je to stará zvadlá kráska, bez přítažlivosti, fádní, ale

při tom strašně pretenciosní. Dokladem, jak se v tomto »světovém« městě, kde po dvanácté hodině noční vypadá to na ulici, jako v Kunra- ticích, »městská dráha« vyplácíí, jsou násle- dující dáta, vyňatá z loňské billance. Přijato bylo na této okružní dráze všeho všudy 1,678.698 zl. Nic víc. Za to ale bylo hotově vydáno 1,963.626 zl., obnášel tedy deficit zl. 284.928. Úroky z kapitálu 40 millionů, co dráha ta stála a jež platiti má tu čest stát. a poplatnictvo, obnášejí více než 2,000.000 zl. Celý schodek toho znamenitého podniku obnáší tedy více než dva milliony tři sta tisíc zl. ročněl A potom že v tomto státě finanční bída. — Speciální orgán radnice tvrdí v zájmu svých bezohledných přátel, kteří správně jej neinstruují, zase již hepravdu. Dokazuje totiž, že prý na opozděném vyšetřování v afféře po- věstného plukovníka Glotze byl vinen dotýčný zřízenec sám, jenž z neznámých příčin ozná- mení o véci té tak pozdě učinil. Není tomu tak. Měli jsme v ruce originál oznámení toho a tam stálo: Když stál jsem se svým vozem včera večer atd. Oznámení bylo učiněno tedy ihned. Tím také zaviněna byla mýlka v naší první zprávě, že opírajíce se právě o toto udání, psali jsme tehdy o afféře, jako by se byla stala — »včera«. — Přeje-li si »Hlas Národa«, aby se vysvětlilo, kde se zá- ležitost po celý týden, ba ještě déle povalovala, my nie proti tomu nemáme.

— Úmrtí. Na Smíchově zemřela dne 18. t. m. v 50. roce věku svého paní Barbora Havlí- čková roz. Pelcova, vdova po c. k. okt. soudci. Tělesná schránka drahé zesnulé bude dnes ve středu 20. t. m. o 3. hod. odp. v domě smutku v Kinského třídě č. 27 na Smíchově vykropena a pak na hřbi- tově smíchovském (Malvazinka) pochována. — Dne 18. t. m. zemřel po krátké nemoci p. Václ. Jaro- měřský, kapelník hudby třebechovického »Sokola«, muž velmi oblíbený. Pochován byl dnes dopoledne na hřbitově ledeckém. — Chefredaktorem »Prager Tagblattu« jmenován byl dosavadní dramaturg německého zem- ského divadla p. Jindřich Teweles a dramatur- gem místo něho stal se spisovatel p. dr. Holzne z Prahy. — Nové dva případy disciplinárního vy- šetřování. Řečníci na manifestační schůzi učitel- ské, konané za protektorátu městské rady dne 13. května v Nymburce, učitel Josef Müller z Loučeně a řídící učitel Jan Svobodaz Hořátve, vzati do disciplinárního vyšetřování.

— Na ochranu sadů. Obec král. hlav. města Prahy na udržení a zvelebení sadů věnuje každo- ročně velké obnosy, jen aby obecenstvu pobyt v nich zpříjemnila. Přes to netěší se sady ty všeobecné přízni obecenstva, neboť na tisíce vysázených květin se vyškube, květů potrhá, mnoho pěkných křovin poláme a stromů poškodí, často i zničí. Ačkoliv stálá hlídka sadů jest zařízena, jest dozor ento té- měř marný, neboť zřízenci k dozoru na všech mí- stech naprosto nestačí, dokud obecenstvo samo ne- bude je u vykonávání těžké služby účinně podporo- vati a sady, které k osvěžení obecenstva zařízeny a udržovány jsou, také samo chrániti. Z těch důvodů žádá se p. t. obecenstvo, aby sadům veřejným po- zornost svojí věnovalo a na škůdce jich sadový per- sonál upozorňovalo a samo dle možnosti poškozo- vání zabraňovalo. Dále se žádá, aby sady odhazo- váním papírů a jiných odpadů neznečisťovalo. Ko- nečně se připomíná, že jakýmkoliv způsobem zaviněné poškození sadů neb stromořadí podléhá pokutě až do 200 korun, nenáleží-li věc k soudnímu stíhání. — Plány porotní síně v Praze. Ve včerejší schůzi městské rady pražské bylo sděleno, že stavba porotní síně utrpí odkladu tím, že plány poslány byly na světovou výstavu pařížskou. Dnes dopoledne odebral se president trestního soudu p. dr. Wokaun ku starostovi měst pražských p. dru. Srbovi, aby mu oznámil, že sdělení ono spočívá patrně na omylu, neboť dotyčné plány nalezají se u trestního soudu a nikoli na pařížské výstavě.

— Únos dítěte. Dne 13. května uneseno bylo Kateřině Löffelmannové z Bílska na cestě do Vídně neznámou ženou, která se k ní za jízdy dráhou při- družila, dvouleté dítě, jež dosud nebylo vypátráno. Jak se dodatečně sděluje, vypravovala neznámá matce dítěte, že jest vdovou po bývalém hajném z okolí Moravské Ostravy a že jede do Vídně, by vyhledala svého syna, který prý jí odcizil 200 zl. Když obě ženy přibyly do Vídně, jely tramwayí do XII. okresu. Mezi jízdou vystoupila Löffelmannová na okamžik, však neznámá žena mezitím s dítětem Löffelmannové zmizela. Vypravovala matce dítěte též, že se chtěla provdati za muže, jenž se však oběsil, když jeho sestra nechtěla býti se sňatkem srozuměna. — Jest domněnka, že žena zmocnila se dítěte proto, aby buď s ním provozovala žebrotu, aneb by je získala pro nějakou společnost akrobatů. Únoskyně byla asi 35—40 roků stará, střední výšky s mužským výrazem v obličeji, měla velké náušnice a černé vlasy. Unesené dítě mělo světlé vlasy a na pravém spánku jízvu. — Oheň v hokynářském krámě. Včera po 11. hod. v noci zpozoroval městský lampář Alois Chudoba, že valí se dým z hokynářského krámu Josefa Ketnera v čís. 33 v Palackého třídě v Holešo- vicích. Za přispění dělníka Františka Průchy a pře- vozníka Jana Ševce vyrazil dvéře krámu a shledali, že oheň zachvátil koš, naplněný slamou a vejci, dále různé balíčky, na pultě narovnané. Hokynář, který tvrdě spal a o nebezpečí neměl ani tušení, byl