V Praze, ve středu dne 20. června.

K číslu 168 Čislo v Praze za 2b a na venkově za 3t

Na »Národní Listy. ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80

NARUDN

Čís. jedn. Pr. I. 351/00.

Jmenem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uznal k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 14. června 1900 čís. 357/00 takto právem: Obsah článku: »Celkový effekt« otištěného periodickém, v Praze tištěném a vydávaném tisko- pisu »Národní Listy« ze dne 12. června 1900 odpo- lední vydání k číslu 160 zakládá skutkovou povahu zločinu rušení veřejného pokoje dle § 65. lit. a zák. tr., přečinu proti veřejnému pokoji a řádu dle § 300. zák. tr. a čl. III. zák. ze dne 17. prosince 1862 číslo 8 říš. zák. pro 1863. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy« odpolední vydání k číslu 160. ze dne 12. června 1900 se schvaluje dle § 489. ř. tr., další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a nařizuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37. z. o tisku.

Důvody: V závadném článku se hledí popuditi k nená visti a opovrhování oproti správě státu a sněmovně poslanců, což zakládá skutkovou povahu zločinu ru šení veřejného pokoje dle § 65. lit. a) zák. tr., pře činu proti veřejného pokoje a řádu dle § 300. zák. tr. a čl. III. zák. ze dne 17. prosince 1862 čís. 8 říš zák. pro 1863. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno. V Praze, dne 18. června 1900. C. k. zemský co trestní soud v Praze Dr. Wokaun. Panu Josefu Anýžovi, redaktoru period. časopisu »Národní Listy« v Praze-—II. Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K řeči dra. Grabmayra. Z Vídně, 20. června. Jak asi bylo p. dru. Arnoštu Plenerovi dnes ráno, když vzal do rukou vídeňské noviny, ze kte- rých jenom některé obsahují řeč poslance Grabmayra, včera v Meraně promluve- nou. Skoro po dvě desetiletí on dával po- vely pro německou politiku, skoro dvě de- setiletí jeho řeči, které pronášel v malém početně sboru svých voličů v obchodní ko- moře chebské, byly evangeliem pro něme- ckou opposici. Nyní je vystřídán p. drem. Grabmayrem1 Za Chebem přišel Meran. Loyálnost však velí nám, abychom doznali, že p. dr. Arnošt Plener při veškeré své příkrosti a zpupnosti byl nám neskonale milejší než jeho malý nástupce. Vůdce bývalé spojené německé levice nikdy se nesnížil k tónu tak sprostému a ke lžím tak notorickým, jako na- dutý p. Grabmayr, z kteréžto nully je- nom ochotní chvalořečníci udělali velikána. V obšírném textě, kterýž uveřejňuje »Neue Freie Presse«, nalezá se také tento

odstavec: »Všichni činitelé ve státě, panov- ník, vláda, parlament, slovanská většina, německá menšina, po dobu osmi měsíců po- dávali Čechům ruku k pokojnému jednaní. Na všechnu tu ochotu odpovídali justa- mentně: ne. Za všechno blahovolné úsilí odvděčili se Čechové pustým koncertem pulty. Čechové nechtějí vyjednávati dokud se jim nedá napřed, co je cílem jednání. Proto provozují obstrukci a proto je jejich postup v odporu k německé obstrukci, jež byla sebeobranou, obstrukcí vyděračnou.« Pan Grabmayr je vědomý bídný lhář. Člověku, který se chlubí, že jsou mu všechny vnitropolitické události povědomy, jak učinil on včera v Meraně, nemůže přece býti tajno, že, co mluvil, je holá nepravda, ne- stoudné, drzé překrucování skutečnosti. Celý svět ví, že Čechové přes příkoří, které se jim stalo, skutečně s drem. Körbe- rem a německými svými odpůrci před zasedáním sněmu království českého vyjednávali, nežli se jim něco dalo, napřed. Naproti tomu je faktum, které ani takový zoufalý člověk jako dr. Grabma v nepopře, že byli to Němci, kteří nešli ani na konference k hr. Bade- nimu ani na konference k hr. Thunovi, že byli to Němci, kteří vůbec nechtěli vyjednávati a nevyjednávali, dokud se před nimi nekapitulovalo. Je tedy zjištěno a prokázáno, že obstrukce ně- mecká bylla vyděračisko u.

Nedosti toho. Pan dr. Grabmay mohl by věděti, že byli to Němci, kteří pře- rušili vyjednávání s drem. Körbrem zahájené, že to byl dr. Pergelt, který prohlásil, když dr. Pacák navrhl zasedání subkomitétu pro úpravu jazykových poměrů při státních úřadech do Prahy přeložiti, že Němciv Praze nevyjednávají. Pan dr. K ör- ber jako vždy vyhověl Němcům a další jednání zastavil. Taková je historická pravda. Řeč dra. Grabmayra došla zdejších listů tak pozdě, že zabývají se jí toliko dva. »Vaterlands tpraví: Nadšený plaidoyer p. dra. Grabmayra pro aktivování jazy- kových osnov Körbrových a nového jednacího řádu § 14. musí vylouditi také největšímu škarohlídovi úsměv spoko- jenosti již v tom případě, zapoměl-li na hory obžalovacích návrhů levice na vlády, které užily tohoto článku. Ke stejným konklusím dochází »Neue Wiener Tagblatte, tento orgán, podle něhož jsou v Řakousku jenom tři státníci: prvním a »vynikajícím« p. hr. Stürkgh, vedle něho druhým p. dr. Grabmay ra Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

TII. konečně jako třetí dr Kathrein. Tente žurnál omlouvá horování p. Grabmay rt pro § 14. neobyčejnou situací. Nyní je tedy podle tohoto čistého časopisu situace neoby čejnou. Za hr. Badena a hr. Thun. nebyla. Němci proti Körbrovým jazykovým osnovám. Z Vídně, 20. června. Množí se hlasy německých obcí, které chtějí býti vyjmuty z pravidel osnov Körbrových, sdělaných přece podle plánů německých. »Ostdeutsche Rund- schau« oznamuje, že obce Český Dub a Doubí protestují proti tomu, by soudní okres českodubský prohlášen byl za výhradně český. Poslaly prý německým poslancům pa mětní spis, ve kterém žádají, aby se učinila výjimka a okres ten prohlášen byl smí- šeným. Po Grabmayrovi dr. Bärenreither. Z Vídně, 20. června. V nejbližších dnech promluví druhý člen tak zv. liberál- ního velkostatku, dr. Bärenreither řeč o politické situaci v Plzni. Z Vídně, 20. června. Dnes odpoledne koná se ministerská rada.

Telegrafické zprávy. Z Bukurešti, 19. června. (C.-B.) Král Karol a princ následník Ferdinand odjeli večer do Sigmaringů. Z Říma, 19. června. (C.-B.) Jak »Ag. Stephani« oznamuje, pověřil král presidenta senátu Saracca sestavením nového ka- binetu. Z Londýna, 19. června. (C.-B.) Ze sněmovny poslanců. Na dotaz, jaké má indická vláda finanční prostředky na zmírnění hladu v Indii, prohlásil státní sekretář pro Indii lord Hamilton, že má vláda indická k disposici nedotknutý dosud fond 9 millionů liber pro zápůjčky. Části to- hoto fondu bude pro příští měsíc použito. Z Londýna, 19. června. (Č.-B.) Ze sněmovny lordů. Zákon o námořní reservě přijat ve druhém čtení. Osobní. Z Vídně, 20. června. (C.-B.) Ministr spravedlnosti jmenoval správce mužské trest- nice v Praze Roberta Wifka ředitelem mužské trestnice v Göllersdorfu a kontrolora mužské trestnice v Garstenu Antonína Neu- manna správcem mužské trestnice v Praze. Odboj proti cizincům v Číně. Z Berlína, 20. června. Do Kielu a Wilhelmshafenu došel rozkaz, a by mobi-

FEUILLETON. Od břehů jezera Huronského. Píše Jos. E. Korn. Kolem a kolem kvete máj, zelené vlny Sa- ginawy, vroubeny probuzenou přírodou, pohrá- vají motorovým člunem mým na cestě k jezeru Huronskému a pocit blažené volnosti prochvívá mou duší! Potkáváme míle dlouhé vory, plovoucí z protější Kanady, v čele učazený parní tahoun za ním spoutáni řetězy a líkem kanadští obrové, před krátkým časem ještě hrdí synové severních pralesů. A tak také vás vleče — nechci, neche přirovnávat, nechci vzpomínat . .. A přec vzpomínám. Jako studentík bydlel jsem u strýce v Praze Tetka hrávala na piano, hrávala dva kousky, jiných neznala, »Zvonky klášterní« a »Modlitba panny« — slýchal jsem je každý den a nékoli- kráte, skoro mne uvedly v zoufalství. Loni jsem hledal v okolí Valleja vápenec pro účel tovární a našel jsem jej na farmě pana Watersa. Ve Vallejo-Junetion byl pěkný vápencový lom, vyjížděli jsme tam začasté koňmo a při návratu vítávala nás sestra jeho, spanilá Kali- forňanka, čítající devatenáct růžových jar. Jaké to byly utěšené zábavy na farmě pana Watersa Jedna haluz citroníku v plném květu, druhá pyšnila se žlutým, zralým plodem, jestiť tam věčné jaro a sníh tam znají jen z knih a novin. Ani nevíte, jaké kouzlo vane z takého mla- dého kalifornického srdce. V roztouženosti pro- bouzející se něžné lásky panna zasedne k pianu a zahraje vám hedvábnými prstíčky duši roz- rývajícími tony — »Klosterglocken« a »Gebet einer Jungfrau«. — Bylo mi, jako bych přivoněl ku květu citroníku a pojednou zakousl se do toho zařícího žlutého citronu.

Deset tisíc mil jsem daleko a ty tóny mi nutno slyšeti opět a opět a dnes právě: tytéž tóny v domě přítele na pobřeží jezera Huron- ského jako Ahasvera vyhnaly mne z hostinného jeho bytu. Má dceru, Florencii, vychovanou v klášteře, jakž pak by nehrála jmenované skladby, plne sladkosti, líné vůně a mdlé vrouenosti. Cestou domů od přístavu potkal mne po- bratim — plnokrevný Polák, jenž jest v Bay county okresním klerkem, tedy asi tím, čím je u vás okresní hejtman. Navštívil jsem jej v úřadě. Má dva assistenty, kteří obstarávají skoro celou jeho politickou agendu, jsouť to jeho dcery, jež mi byly představeny. Viděl a s potěšením pozoroval jsem, jak hbitě pracují a jak sebevědomě! Ta starší právě udílela právem své moci úřadní občanské právo jistému přistěhovalci po pětileté naturalisacia jak pevně, jak jistě předříkávala přísahu — lec- který komisař by jí to záviděl. Když novopečený občan odešel, přisedla panna a rozplývala se v úslužném česko-polském přátelství: mluvila hbitě a tak líbezně, že by její slova byla vyplnila objemnou knihu s názvem »Česko-polská květomluva«. Druhého dne, když jsem ji potkal, ana vedla se s bohatým obchodníkem s dřívím, beze. vší příčiny zahleděla se jinou stranou, abychom se nemusili pozdraviti. , svatá polská analogie — však nechci přirovnávat — na konec by někdo řekl, že mluvím v parabolách jako talmud — a proto raději končím.