1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národnich Listů“
3
masthead
k číslu 53. ze dne 22. února 1901.
4
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Kterak Pettenkofer jedl cholerové ba-
cilly. Roku 1892 podnikl nedávno zesnulý, proslulý
hygienik prof. Pettenkofer nanejvýš zajímavý pokus,
požíti cholerové bacilly. Podnět k tomuto pokusu zavdala
cholerová epidemie v Hamburku a pojící se k ní
úvahy o cholerovém bacillu, zejmena pak polemika
mezi Kochem a školou Pettenkofrovou. Bylť Petten-
kofer již před. mnoha léty pronesl názor, že cholera
sice vznika zvláštními zárodky, jež však se mohou
vyvinouti toliko za určitých podmínek, jež označil
jakožto »výhody, dočasnou a individuální disposicie-
S tímto názorem nesouhlasily vlastnosti komma-
bacillu Kochova. Dle názoru Pettenkoferova nemohl
tudíž komma-bacillus sám o sobě býti původcem
cholery a že komma bacillus sám o sobě nemůže
vyvolati choleru, bylo možno dokázati toliko injek-
cemi tohoto bacillu člověku samému, jenž jediný ze
všech tvorů jest přístupný nákaze cholerové. Tyto
pokusy injekce u lidí však musily býti konány na
místě, jež buďto vždy bylo nepřípustno choleře, jako
Lyon, Stuttgart a jiná města anebo na místě, jež
třeba že dočasně přístupno choleře anebo na místě,
třeba že občas přístupném choleře, ale toho času
pro ni nedisponovaném, kde tudíž cholerové zárodky
se nemohou šířit, jak tomu na příklad bylo v Mni-
chově, kdy Pettenkofer svůj pokus podnikl. Na zá-
kladě tohoto názoru požil tehdáž Pettenkofer velké
množství komma-bacillů, jichž čerstvou kulturu- byl
dostal od professora Gaffkyho v Hamburku. Požil
krychlový centimetr čerstvě připravené bacillonově
kultury kommápacillů v roztoku jednoho gramu
dvojuhličatanu sodnatého ve sto krychlových centi-
metrech vody, aby neutralisoval kyselinu žaludeční.
profesor
Pettenkofer
Koch
Kochův
Hamburk
Petten
Lyon
Stuttgart
Pettenkofer
5
article
Tento pokus, jejž provedl Pettenkofer dne 12. listo-
padu 1892 a o němž podal zprávu v mimořádně
schůzi spolků lékařů, minul beze vší pohromy. Do-
stavily se toliko po několik dnů lehké případy
průjmu. Povážíme-li, že u Pettenkofra přes ohromné
množství požitých bacillů, jaké ve skutečnosti žádný
člověk nemůže požíti s pokrmy neb nápoji najed-
nou, neobjevil se nijaký jiný úkaz mimo lehké
průjmy, kdežto u nemocných cholerou jeví se nej-
těžší příznaky choroby, dlužno ovšem doznat, že se
mu pokus úplně podařil. Tento pokus Pettenkofrův
ovšem tehdáž vzbudil ohromnou sensací. Heroismus
stařičkého učitele, jenž se odhodlal dokázati svoji
theorii na vlastním těle, vyvolal všeobecný obdiv.
= Anglická neomalenost. Dr. —t ze Stok
holmu podává v popise loveckého výletu na Island
následující obrázek anglické neomalenosti. Při zá-
hybu, jejž jsme musili učinit sledujíce běh vody.
zpozorovali jsme, že se zde vodopád rozšíříl ve větší
jezero, jehož odtok tvořilo opět několik menších pe-
řejí. Zde shledali jsme též, že nejsme jediní, kdož
zde v romantické přírodě islandské oddávají se lovu.
Na druhé straně jezera zpozorovali jsme několik ci-
zinců, patrně Angličanů, zaměstnaných lovem lososů.
Páni Angličané nezdáli se býti nikterak potěšeni, že
je v jejich idylce vyrušujeme. Nepouštěje se do
dalšího vyjednávání — bylo by to bývalo také při
vzdálenosti dobrých 200—300 kroků nanejvýš ob-
tížné — chopil se jeden z anglických sportsmanů
pušky, jež ležela vedle něho a vystřelil směrem
k naší karavaně. Vzdálenost byla ovšem příliš značná,
že broky již nemohly účinkovat. Domnívali jsme se
Pettenkofrův
doktor
Angličan
Island
6
article
nejprve, že to nedopatření a že rána vyšla náhodou.
Když však jeden náboj broků po druhém dorážel
před nás na kamení, nebylo již níjaké pochyby, že
šlechetní synové Albionu zamýšlejí nás odtud vy-
pudit. Náš reykjavický přítel a průvodčí, jenž uznal
za svoji povinnost konati svůj úkol jakožto domo-
rodec a oprávněný majitel islandské půdy a zastá-
vati do jisté míry úřad policie, byl touto klackovi-
tostí tak rozhorlen, že jednomu z našich dánských
soudruhů vzal z ruky pušku a nábojem kulí několi-
kráte vystřelil do toreb se zásobami Angličanů. Vý-
střely, jichž charakteristický, ostrý třesk dokazoval,
že také my máme na ostro, zasáhly zásoby Angli-
čanů patrně v několika citelných místech. Po delší
době, když se Angličané opět odvážili z úkrytu a
prohlíželi způsobenou škodu, zaslechli jsme tak bo-
lestné výkřiky, promísené spoustou jadrných angli-
ckých nadávek, že jeden z Dánů připomenul, že náš
reykjavický přítel statečným lovcům lososů snad na
konec prostřelil soudek s whisky, tak že nebozí ti
lidé musí bídně zahynout žízní. Celý ten výjev byl
tak neskonale komický, že uvedl opět dokonale
v rovnováhu náš silně již otřesený dobrý rozmar.
Angličan
Angl
Dán
7
article
= Na jour-fixu. Zajímavý proces projednáván
těchto dnů před civilním soudem pařížským. Bary-
ton St. žádal na paní S., jedně z nejznámějších dam
pařížské společnosti, 400 franků za dvě pěvecké pro-
dukce v jejím saloně. Žalovaná odpověděla: »Zpíval
jste ovšem o dvou sobotách při mých jour-fixech,
ale bylo to toliko zpívání na zkoušku. Doporučila
jsem vás jako zpěváka pro dobročinnou slavnost,
jak se snad pamatujete, ale musila jsem vás přece
dříve slyšet. Podruhé jsem vás nechala zpívát, poně-
vadž jeden z mých přátel, jenž rovněž si přál za-
městnat vás, musil vás slyšet.« — »Pardon,« namí-
tal žalobce. »To jest všechno pěkné a správné, ale
nechápu, proč jsem musil zpívat na zkoušku aspoň
před 40 osobami. To nebylo již soukromé předsta-
vení, nýbrž řádné veřejné vystoupení. Jste mi tudíž
dlužna plat.« — S tímto názorem souhlasili též
soudcové, ale rozhodli, že barytonista může býti spo-
kojen také s 200 franky. Zdali as vznešená dama
i teď pocítí potřebu, zváti barytonisty neb jiné zpě-
váky ke zpívání »na zkoušku ?
Stanislav
8
article
= K afféře v Patersonu, kdež, jak jsme se
již onehdy zmínili, několik mladíků z tamější »nej-
lepší« společnosti zneuctilo a usmrtilo dívku z děl-
nické rodiny, oznamuje se ještě následující: Při pro-
hlášení rozsudku nad vrahy Jennie Bosschietrovy
byli u soudu přítomni i rodiče zemřelé a bratr Leo-
nard. Otec Jennin byl s rozsudkem úplně spokojen.
Paní Bosschietrová pak pravila, že slyšela, že od-
souzení budou po několika letech propuštěni zase
na svobodu a doložila: »Stane-li se to, pak můj syn
Leonard McAlistra zastřelí.« Susie Bosschietrova vy-
pravovala smutnou historku o neštěstí, které od
smrti Jenniiny je pronásleduje: »Před šesti“ měsíci
měli jsme šťastnou, spokojenou domácnost v Pater-
sonu, ale nyní jsme zničeni. Od vánoc den ke dni
hledám práci, avšak marně, poněvadž jsem sestra
Jenniina. V celém velkém městě není pro mne žádné
práce. Včera byla jsem na nohou od rána až do ve-
čera, byla jsem ale odmrštěna všude, kamkohiv jsem
přišla. Navštívila jsem již všecky továrny v Pater-
sonu, avšak práci nemohu nikde dostati.« Šerif Sturr
přišel do vězení pro Passaic county v Patersonu,
ale výpomocný šerif prohlásil, že dosud nebylo na-
řízeno, kdy budou vrazi MeAlister, Wil. Campbell,
Death a Kerr převezeni do stát. vězení v Trentonu.
Jelikož jsou odsouzeni do státního vězení při těžké
práci, nesmí býti zaměstnáni v kancelářích, nýbrž
musí konati podobné práce, jako ostatní trestanci.
Při dobrém chování bude McAlistrovi, Campbellovi
a Deathovi, kteří odsouzeni na 20 let, sleveno
z trestu po 10 letech a Kerrovi, jenž odsouzen na
10 let, čtyři roky.
Paterson
Bosschietrův
Lea
Jennin
Bosschietrová
Leonard McAlistra
Vánoce
Šerif Sturr
MeAlister
Wil
Campbell
Death
Kerr
McAlistr
Trenton
9
article
2 Divadelní kus, z něhož jde strach. z
Paříže se oznamuje. Premiéra kusu Albera Guinona
»Décadence«, jež ustanovena na tento týden v di-
vadle »Vaudeville« byla na zakročení censury pro-
zatím odročena. Kus jest již několik let stár a měl
býti původně dáván pod jiným titulem, jejž však
tehdy policie nepřipustila a censura potlačila také
některá místa v textu. Ředitel Porel byl tudíž ne-
málo udiven, když techto dnů dostal rozkaz, aby
provedení censurovaného a překřtěného kusu odročil.
Patrně výjevy při provozování moderního dramatu
»Elektra« v Madridě vzbudily u zdejší censury úzkosti,
neboť projevila názor, že »tendence kusu, otázka
plemenná a náboženská o nichž pojednává, vzbudily
by v nynější době zbytečné polemiky a sporý, ba
i manifestace«. Drama Guinonovo pojednává o pro-
blému smíšeného manželství mezi potomkem staré
šlechty a bohatou židovskou dívkou.
Zemřelí v Praze.
Dne 18. února 1901: Jelínková Anna,
vdova po zámečníku, 47 roků, 1151—II. Klausnerová
Josefa, manželka bývalého obchodníka, 72 roky,
902—I. Fejková Anna, vdova po zedníku, 76 roků,
397—VII. Vejrostek Emil, syn majitele domu, 9 roků,
1028—I. Růžičkova Alžběta, dcera sluhy, 29 roků,
395—III. — Ve všeobecné nemocnici:
Nývltová Anna, manželka písaře, 62 roky. Kalivoda
Václav, zedník, 49 roků. Kettnerova Anna, 17 roků.
— UAlžbětinek: Drexlerová Kateřina, man-
želka truhláře, 56 roků. — U milosrdných
sester: Bareš Josef, mlynářský pomocník, 65 roků,
Kassaová Františka vdova po nádenníku, 85 roků.
Alber Guinon
Décadence
Josef
I Fejková
Anna
Emil
Kalivoda
Kettnerův
Paříž
Madrid
Praha
Jelínková Anno
Nývltová Anno
Drexlerová Kateřina
Bareš Josef
10
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 22. února.
Král
Praha
národní divadlo
11
article
140. hra v předpl.
4. čtvrtka.
KONCERT.
Lakomec.
Veselohra o 3 dějstvích. Francouzsky napsal Molire.
Přeložil Jaroslav Vrchlický. Režisér: Josef Šmaha.
Po koncertě přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/810. hod.
Vrchlický
Šmaha
12
article
Svandovo divadlo na Smichové.
Svandovo divadlo na Smichové.
Začátek o 7. hod.
pátek 22. února.
32. hra v předplacení
Švábovo Variété.
Švábův
Variété
Smichová
Svandovo divadlo
13
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
pátek 22. února.
Začátek o 1/27. hod.
Šedesáté prvé lidové představení za poloviční ceny
Kulatý svět.
6317
Národní fraška o 4 jedn. od F. F. Šamberka.
sak
148 -
Král
F F Šamberk
Pištěkův divadlo
14
article
oo
Baron Felsen zkřížil ruce na prsou jako. Turci
činí a uklonil se hluboce okouzlené jím Darje Pavlovně.
— Pokračujte, pokračujte! zvolala, Jsem interes-
sentka a nečiním nadarmo poklony.
— Při tom nesmí býti zapomehuto, že každá žen-
ská má svůj zvláštní ideál, který stoupá po stupních ne-
konečného žebříku, počínaje od nářku ruské prosté ženy,
že není mužem milována, poněvadž ji nebije, a stupůuje
se až do metafysického obvodu, do kterého zbloudíla
romantická žena, jako na př. hrdinka v Bálzacově »Lilie
v údolí« anebo Valerie od paní Krjudnerové, která zamítá
vše tělesné, vše pozemské a připouští pouze jakési neustálé
vzdechy lásky dvou duší, čístých, beztělesných nebeských oby-
vatelů. Račte mezi námi hledati osoby, odpovídající těmto
tak rozdilným stupňům, které jsou stejně výtrvalé, vřelé
a při tom, nesmí býti zapomenuto, zákonné ženským po-
Baron Felsen
Turek
Pavlovna
Valerius
Krjudnerová
Bálzacov
16
article
— Ach, jak on nás zná, jak nás zná! pravíla r-
měnná dáma Anně Vasiljevně, jsouc celá unešena. Jest
pravda, že každá z nás má něco vlastního v hlavě av
srdci. Oni nám nevyhovují, nijak nám nerozumějí, pravila
s komickým žalem.
— A ten, kdo nedovede, jste se ráčila vyjádřiti,
»vyhověti« milované ženě, pravil oduševněle Felsen, ten
nesmí pomýšleti na štěstí, poněvadž není štěsti hodení
Onen není štěstí hoden, kdo nepojme, že láska ženy jest
nejvyšší blaho, kterého se může ve světě člověku dostati,
a že tato blaženost se nedává darmo. A miluje-li sku-
tečně onen, kdo chce ovládati srdce ženy, nevzal-lisi
dříve tu práci naučiti ji lásce, což neuzavírá již samo to
učení v sobě nevylíčitelnou radost? Ve světě vědeckém
bývá odměněn jmenem opravdového učence pouze onen,
Anna Vasiljevna
17
article
ani nenapadlo (Truchačev vyslovil s důrazem »nenapadlo«),
že neměl vůbec úmysl něco podobněho říci — zajikl se —
co by se neshodovalo, abych tak řekl, se světskou sluš-
nosti. Mohu směle říci, že jest příliš vzdělaný a dovolím
si předpokládati, že jeho slova se dotkla vašeho sluchu,
smím-li se tak vyjádřiti, v opačném smyslu.9 sbe
— Já jsem proti baronovi nic neměla, osprávedl-
ňovala se ubohá Anna Vasiljevna v největších rozpacích.
— Trestejte anebo dejte rozřešení dle svého uznání,
pokračoval neuprosný poručík — a já — a ostatní páni
důstojníci také, my vůbec, abych tak řekl, musíme sdíleti
s baronem mínění o tom, za prvé, že, a také proto, do-
voluji si to připojiti již za sebe, Anno Vasiljevno, kdo
mnoho miloval, tomu bude i mnoho odpuštěno, a za
druhé, že určení ženy — to zvláště, jak se šťastně vy-
jádřil baron, jest poskytovati štěstí. A to mohu také
s veškerou svou přímostí dokázati příkladem a nemusím
aní daleko proň zacházeti, zvláště v tomto okamžiku,
který jest mně i ostatním pánům důstojníkům skutečně .
šťastným. Račte nyní sama posouditi, Anno Vasiljevno,
komu bychom byli za toto štěstí povinni, když ne da-
mám, které nás ráčí přijímati v roztomilou svou společ-
nost a tím nám dopřávají příležitosti k rozmluvě, kterou
možno bez falše považovati v každém ohledu za velice
otttáv soi
příjemnou.
Tato úchvatná řeč páně Truchačeva, který i vstal,
hrábl nohama a zařinčel ostruhami, měla ohromný
úspěch. Jeho soudruzi začali tleskati a k nim se ihned
připojil probuzený Foma Bogdanovič.
— Výborně, pane Truchačeve ! tleskala mu Ljubov
Petrovna, smějíc se hlasitě.
Darja Pavlovna se také rozesmála.
Zapomenutá otázka.
Truchačev
Anna Vasiljevna
Bogdanovič
Ljubov
Pavlovna