ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f91fb460-66c4-11dc-809f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: place 18, person 29, org 9, work 1
1 masthead
190l.
2 masthead
v Praze, v pátek dne 22. února.
Praha
3 masthead
K číslu 53.
4 article
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc. 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou; na měsíc 3 K 80h
Praha
5 title
NARUDN
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 22. února. Listy jsou na rozpacích a v pochybách o dalším osudu parlamentu. Nevědí si rady, jak mají vyklá- dati včerejší postup českých poslanců. Ze- jmena vrtochy působí »Neue Freie Presse« řeč posl. Ryby, ze které neví, co bysi měla vybrati, zdali ujištění, že Čechové se do obstrukce nedají strhnouti levicí, či hrozbu, že Čechové jsou pohotově s nejúplnějším arsenálem obstrukci provozovati. Stejně soudí »Arbeiter Zeitung«, která myslí, že obstrukci Čechové nedělali včera a také ji nedělali dnes, kdyby však chtěli, že ji mohou dělat každý okamžik. To prý byl smysl včerejší řečnické parády.
Čecho Vídeň Neue Frei Presse Arbeiter Zeitung
7 article
Parlament není popraven, ale také není za- chráněn, může však býti každou chvíli zni- čen, budou-li se věci vyvinovati tak, jako se začaly vyvíjeti předevčírem. Z Vídně, 22. února. Předseda posla- necké sněmovny hr. Vetter jel včera, jak známo, na dvorní hrad k audienci, ve které složil do rukou mocnářových z usnesení po- slanecké sněmovny ze dne 14. února hold, v uniformě vojenské. »Arbeiterzeitung« v té věci píše: »Nerozpakujeme se prohlásiti, že hr. Vetter tímto skutkem ještě více nežli všemi dosavadními neobratnostmi svými do- kázal, že nemá citu pro svůj úřad. Nechat nikdo nám nenamlouvá, že dvorská etiketa žádá, by každý oblékl uniformu, kdo je oprávněn ji nositi a kdo jde k císaři. Také zastupitelstvo lidu má svou etiketu, ta pak zakazuje, aby president, jedná-li jmenem parlamentu, oblékal uniformu, kterou se stává členem speciální kasty, takže president musí ustoupiti a jen rytmistr objevuje se jako zástupce zvoleného parlamentu.« Z Vídně, 22. února. Posl. Ha uck a soudruzi podali v afféře českého rozho- voru císařova se členem obecního zastupi- telstva vídeňského Hawrankem tento dotaz: »Proč nebyl císař upozorněn, že každý člen obecní rady a každý měšťan ví- deňský je povinen přísahati, že zachovávati bude německý ráz města Vídně, že tudíž zejmena ve veřejnosti užívati musí něme- ckého jazyka obcovacího, ještě více pak tam, kde pořádá slavnost město Víden samo?
Vetter Posl Vídeň necký sněmovna slanecký sněmovna
8 article
Poněvadž nelze se domnívati, že by se bylo císaři zmanulo, kdyby byl znal věci, jako jsou užívati jazyka českého a takovým způsobem uváděti v omyl široké kruhy ve příčině rázu města Vídně, tážeme se, zdali ministři chtějí pátrati, nebyl-li v tom zvláštní zámysl těch, kdož vzbuditi chtějí u císaře domněnku, že Vídeňanům nic na tom nezáleží, stane-li se německému rázu města Vídně ujma a bu- dou-li členové obecního zastupitelstva, kteři přísahali na německý ráz města Vídně, uvá- děni v rozpaky. Interpellanti se táží také, zda-li ministři chtějí působiti k tomu, aby se podobné případy nedostatečné informace ne- opakovaly. Pan Hawranek sám zaslal »Deutsches Volksblattu« přípis, ve kterém ujišťuje, že studoval v Praze jenom na ústa- vech německých, tak že se mu nemůže vy- čítati nedostatečná znalost jazyka německého.
Vídeňan Hawranek Vídeň Praha obecní zastupitelstvo Deutsches Volksblatta
9 article
Císaři na jeho dotaz, umí-li česky, odpově- děl prý: »málo«, načež odvětil prý císar německy: »Tady ovšem nemáte k tomu žádné příležitosti.« Z Vídně, 22. února. Pan Jaw or- ski sedí co den ve společnosti vůdců ně- mecké levice a s nimi tam osnuje plány na osamocení a zdolání Čechů. Pan Jaworski spolčuje se opět s největšími nepřáteli věci slovanské a pomáhá jim k nejlepším místům v nejdůležitějších výborech. Odměňují se jemu a Polákům za to způsobem v pravdě německým. Německopokroková a německo- nacionální strana totiž se usnesly zahájiti společnou akci proti sestátnění polského sou- kromého gymnasia v Těšíně. Z Vídně, 22. února. »Ostdeutsche Rundschau« raduje se ze dvou úspěchů, kterých dosáhli již poslanci všeněmeckého svazu: jednoho tím, že jenom jejich terro- rem spůsobena byla změna v praxi neně- meckých dotazů na škodu neněmeckých jazyků, druhého tím, že se jim podařilo po- drobiti své vůli nejen hr. Vettra, nejen německé nacionály, ale také německý velko- statek. Pane doktore Bärnreithře, jak je Vám Z Vídně, 22. února. Professor II. ně- meckého státního gymnasia v Brně, Josei Jiříček, obdržel při odchodu na trvaly odpočinek titul školního rady. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Jawa Čecho Jaworský Polák Bärnreithře Jiříček Vídeň Německopokroková Těšín Brno Praha Ostdeutsche Rundschau všeněmecký svaz Josei
10 article
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 22. února. (C.-B.) Finanční ministr jmenoval finančního sekretáře dra. Adolfa Schwarze, berní inspektory Vá- clava Chrta, Josefa Pačesa a Josefa Dvořáka vrchními berními inspektory pro obvod zemského finančního ředitelstvív Praze. Finanční ministr jmenoval v obvodu zemského finančního ředitelství v Praze vrchní berní inspektory Jindřicha Groše, dra. Karla Prokopa a Josefa Kabrla finančními tajemníky. Z Vídně, 22. února. (C.-B.) Císař po- tvrdil volbu generálních radů rakousko-uher- ského banku Bedřicha Suissa, Bernarda Hellmanna a Otty Wolfruma. Ze Sofle, 21. února. (C.-B.) Listy uve- řejňují 2200 členy sofijských střeleckých spolků podepsaný protest proti rozpu- štění střeleckých spolků, jež prý se stalo jen na nátlak jistých diplomatických zá- stupců. V protestu volá se lid do boje za ohrožené zájmy státní. Z Paříže, 21. února. (C.-B.) Senát usnesl se na pilnosti předlohy o výzbroji vá- lečných přístavů a zřízení operačních bodů pro loďstvo. Cabart-Danneville pravil, že ochrana pobřeží jest nedostatečnou. Z Cařihradu, 21. února. (C.-B.) Porta zodpověděla společnou notu delegátů zúčast- něných v konfliktu v nejvyšší zdravotní radě.
Schwarz Chrt Pačes Dvořák Groš Prokop Kabrla Císař Suissa Hellmann Ott Wolfrum Vídeň Praha Sofle Paříž Cařihrad
11 article
Ve své odpovědi snaží se důvody proti jme- nování Namyka Beye ottomanským čle- nem nejvyšší zdravotní rady vyvrátiti. Jest dojem, že Porta přes tuto polemiku jest ochotna cizím delegátům zdravotní rady vy- hověti. Z Londýna, 21. února. (C.-B.) V dolní sněmovně sdělil státní sekretář námoř- nictví Arnold Foster, že se admiralita za- bývala už po delší dobu otázkou podmoř- ských člunů. Co nejdříve budou sně- movně v tě příčině učiněna bližší sdělení. Cranborne odvětil na příslušný dotaz, že anglický vyslanec v Pekině nedal souhlas k žádosti, aby se na jistých úřadnících čín- ských žádala samovražda. Státní sekretář pro Indii Hamilton prohlásil, že vládě bylo oznámeno, že ge- nerál Waldersee vydal armádní rozkaz,
Port Foster Cranborne Hamilton Londýn Indie dolní sněmovna
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Mater dolorosa. Stála v koutě, na jedné ruce držela děcko, zabalené ve špinavých hadrech, v druhé tř pomeranče. Od božího rána tu civěla, bláto plovalo kolem ní, a déšť a vítr studily její tváře. A ona tu stála ztrnulá, jako zkamenělá mrazem — Nioba, místo slz cedící bolestnou prosbu: »Dva za tři, pane . . . 1« Volala jen tak — mechanicky a nevědomky — myšlěnky její byly daleko — a blízko, v ruce je držela: na jedné pomeranč, na jedné dítě... Volala monotonně a tiše. Ale prosb její vzduchem prochvívala, a lidé, jdouce ko- lem slyšeli ji v duši a věsili hlavy k zemi. Tak vytrvala do večera. Elektrické lampy rozzářily se v dešti a bizarrně obrážely se v rozblácených kalužích. — Nad ní vztýčovala se kamenná těla dvou obrů, namoklá a stu- dená, a z pod vrat šlechtického portalu fičela zima. A její oči, bídou vyhaslé, nehybně dí- valy se do protějšího výkladu, plného světla, barev, bohatství — kolem ní na gumových kolech uháněly ekypáže, po chodnících mihali se nevkusně nafintění komptoiristé, šičky, svým smyslným okem zvoucí k lásce, bankéři v ko- žiších a úctyhodné matrony, provázející malé slečinky z tanečních hodin. Jí se skoro nikdo nevšiml. Jen jakýsi kněz z venkova dobromyslně ještě dvacet kroků o
Mater
13 article
ní vyprošoval jí požehnání nebes — a pak jeden mladý literát, s lehce naraženým skřipcem a fešnou kravatou; napíše o ní povídku, hono- rář bude takový a takový, zítra vezme zálohu a koupí pomeranče. Anebo zcela jistě po- zejtří . .. Tak ji tam spatřil Novák. Skládala již svoje pomeranče, když ho shledla a tiše opako- vala svoji prosbu. A její dítě zimou se probu- dilo a zaplakalo. Sáhl do kapsy a koupil dva pomeranče. V jejích zracích vyčetl díky a šťa- sten řekl si, že má měkké srdce; pak schoval ovoce do kapsy a hlava zabolela ho smutkem. »Společnost je špatná«, uvažoval, »a lidé umí- rají hladem. A zbožnost, lidskost, mravnost« . . .? Nedůvěřivě a ironicky se usmíval při vzpo- mínce na ony tisíce matek, jimž děti umíraj na rukou. A rozechvěn proklinal vládu peněz. Pak shluk zábavní zaujal ho docela. Jeho úvahy, zrozené na tmavých chodnících, nesnesly veselého světla a Novák poddal se náladě světa, v němž lidé scházejí se jen řídce a vždy s ma- skou; brzy zvykl si mezi tropickými palmam a oleandry a v chvíli proplétal se mezi tančí- cími páry. — Hudba utichla a Novák odved si tanečníci ke stolu. Gardedamu prý tu nemá — podotýkala se smíchem — a on, ponořuje se v hloubku jejích modrých, záhadných oči, obdivoval se veselé lehkomyslnosti šestnáctileté dívenký, a v duchu myslil si na cestu domů, na její oči, záhadné a modré, a na marnivé rtíky . . .
Novák
14 article
Byl přece tak veselý a bezstarostný, a myslil při tom vždy na dobrodružství. Toulali se dlouho do noci, pak zavěšen provázel ji domů umdlenou a osláblou množ- stvím piva a likerů, jež štědře jí byl nabízel. Dovedl ji kamsi do čtvrti u řeky — ulice jsou tam úzké a domy šikmo do nich padají — opřel ji o vrata, zazvonil a odcházel. »Zítra na shledanou . . . !« »Zítra« . . . odpovídala nejistě, pak zaskří- pěl klíč, zasténala vrata, a ulicí rozlehlo se lání jakési starší ženy a dusivé rány, podobající se úderům do zad. Druhého dne z večera kráčel s n ... skou třídou. Na rohu jakéhosi nového domu stála včerejší prodavačka a nikdo se jí nevší- mal, jí ani jejího dítěte. A když šel k ní, aby prokázal své milosrdenství (a on měl jistě měkké srdce), pohlédly teprve na sebe ženy. Mladší dívka se ztratila v davu a stará matka s bolestným štkáním házela mu jeho pe- níze zpět. Když pak lidé se stavěli kolem a zevlovali na její bídu a pláč, ničeho od ní nezvěděli. A když pihovatý písař od soudu vysvětloval, že ta stará bába brečí z kšeftu, »to že už on zná«, rozešli se diváci. Ulice se prázdnila, déšt šlehal do chodníků a do tváře ženy. »Dva za tři, pánové . . . !« Plakala a myslila na svoje děti. Na to, jež jí umírá na rukou, a na to, jež utíká temnou ulicí zapadlých čtvrtí . .. Alb. Hlavsa.
Hlavsa