ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f9275580-66c4-11dc-be90-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 15 celkem · entity: person 33, org 4, place 6
1 title
Z říšské rady.
2 article
že bude následkem neuspokojivého průběhu jednání o mír učiniti rozsáhlá vojenská opa- tření. Vláda žádala dostatečné informace o účelu této výpravy. Až dojdou, rozhodne vláda, zda generál Gaselee má dostati odchylné pokyny.
Gaselee
3 article
Ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny podal poslanec Rataj následující
Rataj poslanecký sněmovna
5 article
Slavná sněmovno! Včerejší prohlášení pana před- sedy poslanecké sněmovny ve příčině přijímání a zanášení neněmeckých interpellací vzbudilo oprávně- nou roztrpčenost českých poslanců. Činem tím ukázal pan předseda, že nemá po- rozumění pro konání svých povinností, totiž říditi se platným jednacím řádem a zachováváním základních zákonů ústavních. Čin jeho řadí se důstojně po bok činům oněch mnohých jednotlivců, kteří zaujímajíce svým vy- sokým postavením většího vlivu jsou nejzavilejšími nepřáteli národa českého. o Jedna všák věc přímo v této sněmovně zaráží to jest stanovisko pánů poslanců polských. Poláci jsou rozhodnutím předsedy stejně s námi na právech svého jazyka poníženi, oni však na na odčinění této spáchané křivdy doposud ničeho neučinili a zdá se. že neučiní. Nechť však si zapamatují, že není vyloučeno, budou-li od případu k případu v podobných záleži- tostech často vyhovovat přání a tužbám Němců, může je i v této říší postupem času stihnout soud jich bratrů Poláků v pruském Poznaňsku.
Polák Němec Poznaňsko poslanecký sněmovna
6 article
V uvážení, že moji kollegové, čeští poslanci přede mnou již ve věci této se stanoviska zejmena právnického dokázali, že rozhodnutí pana předsedy jest neoprávněné, čelící proti jednacímu řádu a zá- kladním zákonům ústavním, obmezím se na předne- sení prohlášení, kteréž jsem zmocněn učiniti jmenem svých kollegů-poslanců české strany agrární a ná- rodně sociální: My zástupcové české strany agrární a národně- soc. prohlašujeme, že proti rozhodnutí předsedy posl. sněmovny p. hr. Vettra, učiněnému ve schůzi sněmovní dne 20. února t. r. v záležitosti přijímání a zanášení neněmeckých interpellací do protokolu — co nejdů- razněji a nejrozhodněji protestujeme a to z toho du- vodu, že rozhodnutí ono příčí se jednacímu řádu po slanecké sněmovny, jakož i obvyklosti a právu uží- vaného za dřívějšího předsedy pana dra. Fuxa, ze- jmena však základním zákonům ústavním, dle kte- rých jest všem národům všude v této říši rovno- právnost národní a jazyková zaručena. Vidíme v tomto rozhodnutí pana předsedy příkré, nespravedlivé, bo- hužel systematicky zúmyslně prováděné utlačování če kého jazyka a tím znehodnocování své národnosti v této sněmovně, ač i v této stejně jest nám zá- kladními zákony ústavními rovnocennost národnía jazyková zaručena. Cítíme se tímto rozhodnutím p předsedy oprávněně v zastoupe n svých českých voličů hluboce ura- ženi a proto prohlašujeme dále, že všemiprostředky každé jedná n této sněmovny budeme rušiti, po- kudnámodvoláním spáchané křivdy vzaté právo vráceno nebude. Dürazně žádáme, by toto prohlá- šení bylo do příštího protokolu poja to. Ve Vídni, dne 21. února 1901. Jan Rataj, Kubr, Hrubý, Klof áč. Černý, Prášek. Zázvorka, Sehna Fressl.
Fuxa Rataj Kubr Hrubá Černá Prášek Zázvorka Sehn Fressl Vídeň
7 article
Posl. Černý odmítl podezření Dašinského, že chceme svým pravem utlačovat cizí národnost. Po- ukázal na neupřímnost vlády ve stylisaci trůnní řeči, jež je v rozporu s tím, co činí sám president sněmovny. Tam se žádá uklidnění, ale presidium první staví se proti možnosti jeho. President jako věrný panoš vlády předbíhá události a po přání trůnní řečí libovolně mění jednací řád. My vidíme Jako vůbec všechno je falešné, co vláda prohlašuje nahoru i dolů, tak i falešné a farizejské je prohlá- šení předsedovo při zvolení, že chce být nestran- nýtn. Nyní po skutku jej poznáváme. On sám ruší dané šlovo, ruší klid sněmovny. A kdo s ním sou- hlasí, jest jeho spoluvinníkem. Vidíme jich tady, bohužel, dosti na různých stranách. Vláda, která skládala pro císaře trůnní řeč, ve svém sobectví ro- zeštvává národy a k ní druží se známí zde udržo- vatelé centralistického systému a jejich strany. Ten- hle parlament má nezdravé a nepřirozené podmínky, ba na nemravnosti založené podmínky.
Posl
8 article
Funkce parlamentu jsou porušeny, protože sám jeho organismus je nezdravý, založený na bezpráví Nemá snahy rozumné, nemá politické mravnosti, a proto nemůže pokročiti k řádné zákonodárné prácí. Já zde vidím více lstivosti, napalování a taškářství, než toho, co odpovídá rozumovým, mravním, bospo- dářským a kulturním potřebám národů. Vláda v trůnní řeči pochvaluje si blahodárnost ústavy, a zde sama obavně šlape základní zákon o rovnoprávnosti. Dobře jí rozumíme. Za tím jejím štvaním vidíme záludnou snahu vládnouti § 14. Ale to je přímo znásilňování národů, a tu jsme na stráží. Toho ne- dopustíme. Dobromyslní lidé bláhově se domnívají, že parlament náš je representací národů. To je hrozný klam. Zde je vskutku jenom znásilňování národů — zejmena našeho. A v tomto systému lži vizte toho presidenta, který má tu být representantem nestran- nosti a spravedlnosti. Není horší a smutnější ironie nad spravedlnost objevivší se v rozhodování tohohle člověkal
9 article
Vidíme tady pohoršlivé faktum, že tady se ná- rodům vstříc nekráčí, zde se národy neusmiřují. Na- opak uměle vyráběnou lučavkou se strany vládn mezi sebou rozeštvávají a bagatelisují se národy. dovolují se znásilňovati a poškozovati. To je bru- tálnost, jíž není na světě příkladu. Ale je to přesně podle tendence vládní: Divide et impera. Zde v parlamentě máme styky nejen mezi se- bou — a měli bychom se všech stran hleděti vzá- jemně si porozuměti — ale i s vládou. A s tou chceme mluvit svou řečí mateřskou, prodchnutou city, které jsou v základu naší duše. Touto řečí chceme nejvýrazněji vyjádřiti nejen své stížnosti, ale i požadavky. Nuže, my máme především právo žádat, aby nám vláda rozuměla. To je její věcí, aby nám rozuměla. Je to její povinností. Nejsou tu národy k vůli vládám, ale vlády k vůli národům. K tomu názoru reformnímu musí už jednou vláda přijít. Námi při- nášené oběti věru zasluhují si od vlád rakouských toho respektu. Ale co nyní vláda činí, naplňuje nás jenom nej- hlubším roztrpčením. Ona má říditi se heslem »Ju- stitia est regnorum fundamentum.« Ale ona proti tomu, místo aby zákony plnila a chránila, tyto ruší a brutálně šlape. A tak nás přesvědčuje, že řídí se heslem opačným: Injuria regnorum fnndamentum. Tedy proti této očividné injurii stojíme tu my zá- stupcové českého lidu a prohlašujeme za svou povin- nost, vládu takovou porážeti, aby k čertu táhla ně- kam jinam, kde by jí jednání takové trpěli.
10 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — O právu českých podání a inter pellací v poslanecké snémovně pojednává »Pester Lloyd« způsobem velmi pozoruhodným »Posuzujeme-li podivný ten spor zcela věcně, nebudeme moci shledati požada- vek český ničím tak přes příliš přehnaným. Již proto, že jak předseda sám zjistil, byly po pět let skutečně přijímány také neněmecké interpellace. Nejedná se tudíž o žádnou nebezpečnou novotu, nýbrž o za- chování praxe, proti níž po leta nebylo námitek, a nehledíme-li k antecedencím, z těž ka lze nahlédnouti, proč jest možno v ra- kouské poslanecké sněmovně prosloviti českou řeč, proč by se však v če- ské řeči nesmělo interpellov ati. Snad proto, že by to podmiňovalo závazek, že by i ministři musili česky rozuměti.« Takového závazku by nebylo, neboť ministr může si dát interpellaci přeložiti a na ni německy odpově- děti. Buď se musí mnohojazyčnost z parlamentu vůbec odstraniti aneb ze sankeionova- ného práva nevyhnutelné dů- sledky dovoditi. Ovšem se o Češích namlouvá, že strhli spor o jazyk interpellací jenom proto, že by se rádi takto oklikami do- stali německé státní řeči na kůži. Ať je to pravda nebo není, sotva však dobře činí ti, kdož vytlačují spor z užšího jeho vymezení pojednávají jej dle jeho intencí a téměř ne- řešitelným jej činí. A potom: ať již někdo
Lloyd Čech
11 article
Čechy sympatisuje či nikoli, kdo pravdu nezapírá, musí doznati, že neblahý systém, proti Čechům sle- dovaný od mnohých let, že se jim totiž dnes bere to, co se jim včera poskytlo, musí i národ jak beránek něžný uvésti v šílenou zuřivost. Byly jim dány fundamentální články byly zase vzaty. Bylo jim poskyt- nuto právo vlastního jazyka v par- lamentě a nyní se jim zase zkra- cuje. Ve státě, v němž se vládne podle pravidel rozumu, nikoli však dle rozmarů a nápadů, je takového cosi jednoduše nemyslitelno a kdo se bude tudíž diviti, že při takové . . . politice vládní strany národní všechna napomenutí rozum do větru pouštějí?! — Když už nespravedlnost na národních právech českých páchaná již i nebesa vládního tisku uherského proráží, takže z nich blesky opravdového nelíčeného hněvu kmitají, co máme my Češi a naše zastupitelstvo činiti? — Zlatá srdce! Někdo nepodepsaný piše německé »Politik« v příčině naší úvahy o schůzi poslanecké sněmovny ve středu a o našem srovnání dra. Fuchsa s drem. Kathreinem,o rovnoprávnosti, kteréž dr. Fuchs za svého předsednictví zjednal písemným podáním v sně- movním protokole o dru. Kathreinovi, jenž pů- sobil na hr. Vettra v tom smyslu, aby tento vůbec nepřijímal žádných neněmeckých inter- pellací. Neznámý pisatel německé »Politiky« ukládá nám »maličké zpytování svědomí« o tom, jak se stalo, že Fuchs byl nahražen Kathreinem. Zástupci rovného práva národností bývali prý mezi Němci jediní »tak zv. kleriká- lové«, to jest ti rozhodní katolíci, kteří vzne- šené nauky: »Miluj svého bližního jak sebe sama« a »Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň i ty jim!« nejen na jazy ku,
Čecho Čech Fuchsa doktor Fuchs Kathrein Němec Čechy poslanecký sněmovna
12 article
lale i — v srdci nosili. Jak prý se mohlo státi, táže se neznámý přípi- satel »Politiky«, že strana tato nejen početně seslabena byla, nýbrž i vnitřní pročes prodělala, kterýž potlačil její směr, o rovné právo se zasa- zující? Na to zpytuje dotyčný pisatel svědomí národní strany svobodomyslné, předhazuje jí, že svým jednáním a rozbíráním různých otázek, kteréž v táboře přesvědčených katolíků co nej- trapněji musily urážeti, způsobila obrat ve smý- šlení tábora klerikálních Němců, že v Tyrolích, z nichž kdysi vyšel muž jako P. Greuter, nena- lezlo se místo pro bar. Dípaula.. Zkrátka, celá ta kapucináda německé »Politike dýše libopachy šňupavého tabáku i balšámu oné klerikální mo- rálky, kteráž má svůj rub i lsc a kteráž se do- mnívá, že vejde do královstvá božiho ten, kdo volá »Pane ! Pane !« To my si troufáme kře- sťansko-katolickou morálku lépe znáti než pisatel staročeského žurnálu, zahalený v anonymní kuklu pohřebního bratrstva. Pokud my víme, na sku- tečné a nikoli jen líčené katolictví nestačí, vzne- šené nauky božského zakladatele církve jen míti na jazyku a jen v srdci je nositi, neboť víra bez skutků jest mrtvá. Považujeme německé klerí- kály, kteří bez mála čtvrtstoletí měli příležitost vznešené ty nauky uskuttečniti a zajisté za nej- radostnějšího souhlasu a součinnosti slovanských poslanců zahájiti na tomto cislajtanském světě království boží rovného práva národnosti, roz- hodně za katolíky velmi vlažné, ač nedíme špatné, neboť k poslednějšímu označení měli bychom všechno právo, vždyť klerikální přitel
Němec Tyroly
13 article
»Politiky« bez mučení konstatuje, že ka tolické vznešené nauky nejen neuskutečnili, nýbrz — i ba — od nich se odvrátili! A nejenom to, oni dokonce i jiné také velmi dobré katolíky, Poláky zpáčili, zvlášť co se týče druhého hlav- ního příkazu katolické morálky: »Co nechceš, aby ti jiní činili atd. !« Viz včerejší událost v rozpočtovém a železničním výboru, kde obé nejkatoličtější strany sněmovny, nás tak milující, zdařile spikly se proti zastoupení nár. strany svobodomyslné v předsednictvu obou výborů.
Polák strana sněmovna
14 article
Není to zřidnutí německých řad křesťansko- katolických v Tyrolech a Dol. Rakousích, pád jich všední tu i onde, naposled snad trest boží za vlažnost v činném osvědčování božských nauk lásky? Doporučujeme, aby pánové vyhle- dali své vlastní zrcadlo svědomí, dobře je vy- cídili a v plném světle božím do něho pohledlí. Nás pak mohou i na dále — míti rádi! — Dobrá rada. Vídeňský purkmistr dr. Lueger ujal se ve včerejší schůzi rady řjš- ské slova, aby také svou hřivnou přispěl k roz- řešení otázky, jaké třeba učiniti opatření ve příčině českých dotazů. Pan dr. Lueger ne bez práva poukazoval k naplněným gallerifm, které prý jsou výmluvným znamením toho, že p. t. obecenstvo očekává legrací a ne poetivou vydatnou práci, neboť k vůli té prý by nikdo parlamentu si ani nepovšiml. Tato poznámka vídeňského purkmistra je přede- vším smutným svědectvím, které hlava obce dala vídeňskému obyvatelstvu, potom ale zají- mavou též tím, že pokud toto obyvatelstvo plnilo galerie, především očekávalo legraci, kterou mu způsobí pan dr. Lueger. A nezkla- malo se. Dr. Lueger byl ve svém živlu. Radil nám a ostatním národům neněmeckým mezi jiným, že by bylo dobře, kdybychom se k vůli míru a abychom si na vzájem rozuměli, učili
doktor Lueger Rakousy
15 article
německy. Pan dr. Lueger ani neví, jak tato jeho rada je zbytečná. Učíme se u nás němčině tolika učíme se ji tak intensivně, že věru není k tomu za- potřebí teprve pobídky pana purkmistra vídeň- ského. Učime se ji víc než třeba, tak že je to nám až na škodu. Avšak nutiti se k tomu nedáme ani tímto pánem. Vždýť Němci sami tomu nechtějí, vždyť ne my, nýbrž oni to byli, kteří s takovou vehemencí vzepřeli se zákonu, jenž na středních školách vyučování oběma jazykům učinil obli- gátním. Dr. Lueger patrně panem Wolfem po- učen, že kdo neumí německy je nevzdělancem, chce nás patrně zachrániti před smutným osu- dem nalézati se v řadách těch, kteří z nezna- losti němčiny jsou nevzdělanci. Však i toto na- mahání je zbytečné. Nalezali bychom se ve spo- lečnosti tak výborně, že by nám ji snad i dr. Lueger záviděl. Na štěstí není ještě znalost němčiny před světem kriteriem vzdělanosti. Že je pan dr. Lueger skrz naskrz Němcem, nemu- síme ani ujišťovati, bylo to patrno právě z jeho pobídky, bychom německy za tím účelem se naučili, by nám porozuměl. Tak smělým nemůže býti vůbec nikdo jiný než — Némec. — Dary. Při svatbě pana Václava Vlk a se sleč. Emmou Peroutkovou, dne 16. t. m. v Cho- děrově restaurantu konané, vybraly sl. Olga Perout-
doktor Lueger Němec Wolf Vlk Peroutkův Perout cho