2
article
že bude následkem neuspokojivého průběhu
jednání o mír učiniti rozsáhlá vojenská opa-
tření. Vláda žádala dostatečné informace o
účelu této výpravy. Až dojdou, rozhodne
vláda, zda generál Gaselee má dostati
odchylné pokyny.
Gaselee
3
article
Ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny
podal poslanec Rataj následující
Rataj
poslanecký sněmovna
5
article
Slavná sněmovno! Včerejší prohlášení pana před-
sedy poslanecké sněmovny ve příčině přijímání a
zanášení neněmeckých interpellací vzbudilo oprávně-
nou roztrpčenost českých poslanců.
Činem tím ukázal pan předseda, že nemá po-
rozumění pro konání svých povinností, totiž říditi se
platným jednacím řádem a zachováváním základních
zákonů ústavních.
Čin jeho řadí se důstojně po bok činům oněch
mnohých jednotlivců, kteří zaujímajíce svým vy-
sokým postavením většího vlivu jsou nejzavilejšími
nepřáteli národa českého.
o Jedna všák věc přímo v této sněmovně zaráží
to jest stanovisko pánů poslanců polských. Poláci
jsou rozhodnutím předsedy stejně s námi na právech
svého jazyka poníženi, oni však na na odčinění této
spáchané křivdy doposud ničeho neučinili a zdá se.
že neučiní.
Nechť však si zapamatují, že není vyloučeno,
budou-li od případu k případu v podobných záleži-
tostech často vyhovovat přání a tužbám Němců,
může je i v této říší postupem času stihnout soud
jich bratrů Poláků v pruském Poznaňsku.
Polák
Němec
Poznaňsko
poslanecký sněmovna
6
article
V uvážení, že moji kollegové, čeští poslanci
přede mnou již ve věci této se stanoviska zejmena
právnického dokázali, že rozhodnutí pana předsedy
jest neoprávněné, čelící proti jednacímu řádu a zá-
kladním zákonům ústavním, obmezím se na předne-
sení prohlášení, kteréž jsem zmocněn učiniti jmenem
svých kollegů-poslanců české strany agrární a ná-
rodně sociální:
My zástupcové české strany agrární a národně-
soc. prohlašujeme, že proti rozhodnutí předsedy posl.
sněmovny p. hr. Vettra, učiněnému ve schůzi sněmovní
dne 20. února t. r. v záležitosti přijímání a zanášení
neněmeckých interpellací do protokolu — co nejdů-
razněji a nejrozhodněji protestujeme a to z toho du-
vodu, že rozhodnutí ono příčí se jednacímu řádu po
slanecké sněmovny, jakož i obvyklosti a právu uží-
vaného za dřívějšího předsedy pana dra. Fuxa, ze-
jmena však základním zákonům ústavním, dle kte-
rých jest všem národům všude v této říši rovno-
právnost národní a jazyková zaručena. Vidíme v tomto
rozhodnutí pana předsedy příkré, nespravedlivé, bo-
hužel systematicky zúmyslně prováděné utlačování
če kého jazyka a tím znehodnocování své národnosti
v této sněmovně, ač i v této stejně jest nám zá-
kladními zákony ústavními rovnocennost národnía
jazyková zaručena.
Cítíme se tímto rozhodnutím p
předsedy oprávněně v zastoupe n
svých českých voličů hluboce ura-
ženi a proto prohlašujeme dále, že
všemiprostředky každé jedná n
této sněmovny budeme rušiti, po-
kudnámodvoláním spáchané křivdy
vzaté právo vráceno nebude.
Dürazně žádáme, by toto prohlá-
šení bylo do příštího protokolu
poja to.
Ve Vídni, dne 21. února 1901.
Jan Rataj, Kubr, Hrubý, Klof áč.
Černý, Prášek. Zázvorka, Sehna
Fressl.
Fuxa
Rataj
Kubr
Hrubá
Černá
Prášek
Zázvorka
Sehn Fressl
Vídeň
7
article
Posl. Černý odmítl podezření Dašinského, že
chceme svým pravem utlačovat cizí národnost. Po-
ukázal na neupřímnost vlády ve stylisaci trůnní
řeči, jež je v rozporu s tím, co činí sám president
sněmovny. Tam se žádá uklidnění, ale presidium
první staví se proti možnosti jeho. President jako
věrný panoš vlády předbíhá události a po přání
trůnní řečí libovolně mění jednací řád. My vidíme
Jako vůbec všechno je falešné, co vláda prohlašuje
nahoru i dolů, tak i falešné a farizejské je prohlá-
šení předsedovo při zvolení, že chce být nestran-
nýtn. Nyní po skutku jej poznáváme. On sám ruší
dané šlovo, ruší klid sněmovny. A kdo s ním sou-
hlasí, jest jeho spoluvinníkem. Vidíme jich tady,
bohužel, dosti na různých stranách. Vláda, která
skládala pro císaře trůnní řeč, ve svém sobectví ro-
zeštvává národy a k ní druží se známí zde udržo-
vatelé centralistického systému a jejich strany. Ten-
hle parlament má nezdravé a nepřirozené podmínky,
ba na nemravnosti založené podmínky.
Posl
8
article
Funkce parlamentu jsou porušeny, protože sám
jeho organismus je nezdravý, založený na bezpráví
Nemá snahy rozumné, nemá politické mravnosti, a
proto nemůže pokročiti k řádné zákonodárné prácí.
Já zde vidím více lstivosti, napalování a taškářství,
než toho, co odpovídá rozumovým, mravním, bospo-
dářským a kulturním potřebám národů. Vláda v
trůnní řeči pochvaluje si blahodárnost ústavy, a zde
sama obavně šlape základní zákon o rovnoprávnosti.
Dobře jí rozumíme. Za tím jejím štvaním vidíme
záludnou snahu vládnouti § 14. Ale to je přímo
znásilňování národů, a tu jsme na stráží. Toho ne-
dopustíme. Dobromyslní lidé bláhově se domnívají,
že parlament náš je representací národů. To je hrozný
klam. Zde je vskutku jenom znásilňování národů —
zejmena našeho. A v tomto systému lži vizte toho
presidenta, který má tu být representantem nestran-
nosti a spravedlnosti. Není horší a smutnější ironie
nad spravedlnost objevivší se v rozhodování tohohle
člověkal
9
article
Vidíme tady pohoršlivé faktum, že tady se ná-
rodům vstříc nekráčí, zde se národy neusmiřují. Na-
opak uměle vyráběnou lučavkou se strany vládn
mezi sebou rozeštvávají a bagatelisují se národy.
dovolují se znásilňovati a poškozovati. To je bru-
tálnost, jíž není na světě příkladu. Ale je to přesně
podle tendence vládní: Divide et impera.
Zde v parlamentě máme styky nejen mezi se-
bou — a měli bychom se všech stran hleděti vzá-
jemně si porozuměti — ale i s vládou. A s tou
chceme mluvit svou řečí mateřskou, prodchnutou
city, které jsou v základu naší duše. Touto řečí
chceme nejvýrazněji vyjádřiti nejen své stížnosti,
ale i požadavky. Nuže, my máme především právo
žádat, aby nám vláda rozuměla. To je její věcí, aby
nám rozuměla.
Je to její povinností. Nejsou tu národy k vůli
vládám, ale vlády k vůli národům. K tomu názoru
reformnímu musí už jednou vláda přijít. Námi při-
nášené oběti věru zasluhují si od vlád rakouských
toho respektu.
Ale co nyní vláda činí, naplňuje nás jenom nej-
hlubším roztrpčením. Ona má říditi se heslem »Ju-
stitia est regnorum fundamentum.« Ale ona proti
tomu, místo aby zákony plnila a chránila, tyto ruší
a brutálně šlape. A tak nás přesvědčuje, že řídí se
heslem opačným: Injuria regnorum fnndamentum.
Tedy proti této očividné injurii stojíme tu my zá-
stupcové českého lidu a prohlašujeme za svou povin-
nost, vládu takovou porážeti, aby k čertu táhla ně-
kam jinam, kde by jí jednání takové trpěli.
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O právu českých podání a inter
pellací v poslanecké snémovně pojednává
»Pester Lloyd« způsobem velmi pozoruhodným
»Posuzujeme-li podivný ten spor zcela věcně,
nebudeme moci shledati požada-
vek český ničím tak přes příliš
přehnaným. Již proto, že jak předseda
sám zjistil, byly po pět let skutečně přijímány
také neněmecké interpellace. Nejedná se tudíž
o žádnou nebezpečnou novotu, nýbrž o za-
chování praxe, proti níž po leta nebylo
námitek, a nehledíme-li k antecedencím, z těž ka
lze nahlédnouti, proč jest možno v ra-
kouské poslanecké sněmovně prosloviti
českou řeč, proč by se však v če-
ské řeči nesmělo interpellov ati.
Snad proto, že by to podmiňovalo závazek, že
by i ministři musili česky rozuměti.« Takového
závazku by nebylo, neboť ministr může si dát
interpellaci přeložiti a na ni německy odpově-
děti. Buď se musí mnohojazyčnost z parlamentu
vůbec odstraniti aneb ze sankeionova-
ného práva nevyhnutelné dů-
sledky dovoditi. Ovšem se o Češích
namlouvá, že strhli spor o jazyk interpellací
jenom proto, že by se rádi takto oklikami do-
stali německé státní řeči na kůži. Ať je to
pravda nebo není, sotva však dobře činí ti,
kdož vytlačují spor z užšího jeho vymezení
pojednávají jej dle jeho intencí a téměř ne-
řešitelným jej činí. A potom: ať již někdo
Lloyd
Čech
11
article
Čechy sympatisuje či nikoli,
kdo pravdu nezapírá, musí doznati,
že neblahý systém, proti Čechům sle-
dovaný od mnohých let, že se jim
totiž dnes bere to, co se jim včera
poskytlo, musí i národ jak beránek
něžný uvésti v šílenou zuřivost. Byly
jim dány fundamentální články
byly zase vzaty. Bylo jim poskyt-
nuto právo vlastního jazyka v par-
lamentě a nyní se jim zase zkra-
cuje. Ve státě, v němž se vládne
podle pravidel rozumu, nikoli však
dle rozmarů a nápadů, je takového
cosi jednoduše nemyslitelno a kdo
se bude tudíž diviti, že při takové . . . politice
vládní strany národní všechna napomenutí rozum
do větru pouštějí?! — Když už nespravedlnost
na národních právech českých páchaná již
i nebesa vládního tisku uherského proráží, takže
z nich blesky opravdového nelíčeného hněvu
kmitají, co máme my Češi a naše zastupitelstvo
činiti?
— Zlatá srdce! Někdo nepodepsaný piše
německé »Politik« v příčině naší úvahy o schůzi
poslanecké sněmovny ve středu a o našem
srovnání dra. Fuchsa s drem. Kathreinem,o
rovnoprávnosti, kteréž dr. Fuchs za svého
předsednictví zjednal písemným podáním v sně-
movním protokole o dru. Kathreinovi, jenž pů-
sobil na hr. Vettra v tom smyslu, aby tento
vůbec nepřijímal žádných neněmeckých inter-
pellací. Neznámý pisatel německé »Politiky«
ukládá nám »maličké zpytování svědomí« o
tom, jak se stalo, že Fuchs byl nahražen
Kathreinem. Zástupci rovného práva národností
bývali prý mezi Němci jediní »tak zv. kleriká-
lové«, to jest ti rozhodní katolíci, kteří vzne-
šené nauky: »Miluj svého bližního jak sebe
sama« a »Co nechceš, aby ti jiní činili,
nečiň i ty jim!« nejen na jazy ku,
Čecho
Čech
Fuchsa
doktor
Fuchs
Kathrein
Němec
Čechy
poslanecký sněmovna
12
article
lale i — v srdci nosili. Jak
prý se mohlo státi, táže se neznámý přípi-
satel »Politiky«, že strana tato nejen početně
seslabena byla, nýbrž i vnitřní pročes prodělala,
kterýž potlačil její směr, o rovné právo se zasa-
zující? Na to zpytuje dotyčný pisatel svědomí
národní strany svobodomyslné, předhazuje jí, že
svým jednáním a rozbíráním různých otázek,
kteréž v táboře přesvědčených katolíků co nej-
trapněji musily urážeti, způsobila obrat ve smý-
šlení tábora klerikálních Němců, že v Tyrolích,
z nichž kdysi vyšel muž jako P. Greuter, nena-
lezlo se místo pro bar. Dípaula.. Zkrátka, celá
ta kapucináda německé »Politike dýše libopachy
šňupavého tabáku i balšámu oné klerikální mo-
rálky, kteráž má svůj rub i lsc a kteráž se do-
mnívá, že vejde do královstvá božiho ten, kdo
volá »Pane ! Pane !« To my si troufáme kře-
sťansko-katolickou morálku lépe znáti než pisatel
staročeského žurnálu, zahalený v anonymní kuklu
pohřebního bratrstva. Pokud my víme, na sku-
tečné a nikoli jen líčené katolictví nestačí, vzne-
šené nauky božského zakladatele církve jen míti
na jazyku a jen v srdci je nositi, neboť víra bez
skutků jest mrtvá. Považujeme německé klerí-
kály, kteří bez mála čtvrtstoletí měli příležitost
vznešené ty nauky uskuttečniti a zajisté za nej-
radostnějšího souhlasu a součinnosti slovanských
poslanců zahájiti na tomto cislajtanském světě
království boží rovného práva národnosti, roz-
hodně za katolíky velmi vlažné, ač nedíme
špatné, neboť k poslednějšímu označení měli
bychom všechno právo, vždyť klerikální přitel
Němec
Tyroly
13
article
»Politiky« bez mučení konstatuje, že ka tolické
vznešené nauky nejen neuskutečnili, nýbrz
— i ba — od nich se odvrátili! A nejenom
to, oni dokonce i jiné také velmi dobré katolíky,
Poláky zpáčili, zvlášť co se týče druhého hlav-
ního příkazu katolické morálky: »Co nechceš,
aby ti jiní činili atd. !« Viz včerejší událost
v rozpočtovém a železničním výboru, kde obé
nejkatoličtější strany sněmovny, nás tak milující,
zdařile spikly se proti zastoupení nár. strany
svobodomyslné v předsednictvu obou výborů.
Polák
strana sněmovna
14
article
Není to zřidnutí německých řad křesťansko-
katolických v Tyrolech a Dol. Rakousích, pád
jich všední tu i onde, naposled snad trest boží
za vlažnost v činném osvědčování božských
nauk lásky? Doporučujeme, aby pánové vyhle-
dali své vlastní zrcadlo svědomí, dobře je vy-
cídili a v plném světle božím do něho pohledlí.
Nás pak mohou i na dále — míti rádi!
— Dobrá rada. Vídeňský purkmistr dr.
Lueger ujal se ve včerejší schůzi rady řjš-
ské slova, aby také svou hřivnou přispěl k roz-
řešení otázky, jaké třeba učiniti opatření ve
příčině českých dotazů. Pan dr. Lueger ne
bez práva poukazoval k naplněným gallerifm,
které prý jsou výmluvným znamením toho, že
p. t. obecenstvo očekává legrací a ne poetivou
vydatnou práci, neboť k vůli té prý by nikdo
parlamentu si ani nepovšiml. Tato poznámka
vídeňského purkmistra je přede-
vším smutným svědectvím, které hlava obce
dala vídeňskému obyvatelstvu, potom ale zají-
mavou též tím, že pokud toto obyvatelstvo
plnilo galerie, především očekávalo legraci,
kterou mu způsobí pan dr. Lueger. A nezkla-
malo se. Dr. Lueger byl ve svém živlu. Radil
nám a ostatním národům neněmeckým mezi
jiným, že by bylo dobře, kdybychom se k vůli
míru a abychom si na vzájem rozuměli, učili
doktor
Lueger
Rakousy
15
article
německy. Pan dr. Lueger ani neví, jak tato jeho
rada je zbytečná. Učíme se u nás němčině tolika
učíme se ji tak intensivně, že věru není k tomu za-
potřebí teprve pobídky pana purkmistra vídeň-
ského. Učime se ji víc než třeba, tak že je to nám
až na škodu. Avšak nutiti se k tomu nedáme ani
tímto pánem. Vždýť Němci sami tomu nechtějí,
vždyť ne my, nýbrž oni to byli, kteří s takovou
vehemencí vzepřeli se zákonu, jenž na středních
školách vyučování oběma jazykům učinil obli-
gátním. Dr. Lueger patrně panem Wolfem po-
učen, že kdo neumí německy je nevzdělancem,
chce nás patrně zachrániti před smutným osu-
dem nalézati se v řadách těch, kteří z nezna-
losti němčiny jsou nevzdělanci. Však i toto na-
mahání je zbytečné. Nalezali bychom se ve spo-
lečnosti tak výborně, že by nám ji snad i dr.
Lueger záviděl. Na štěstí není ještě znalost
němčiny před světem kriteriem vzdělanosti. Že
je pan dr. Lueger skrz naskrz Němcem, nemu-
síme ani ujišťovati, bylo to patrno právě z jeho
pobídky, bychom německy za tím účelem se
naučili, by nám porozuměl. Tak smělým nemůže
býti vůbec nikdo jiný než — Némec.
— Dary. Při svatbě pana Václava Vlk a se
sleč. Emmou Peroutkovou, dne 16. t. m. v Cho-
děrově restaurantu konané, vybraly sl. Olga Perout-
doktor
Lueger
Němec
Wolf
Vlk
Peroutkův
Perout
cho