2
masthead
NÁBODNÍ HISTY.
5
article
ského dr. Tchořnický dohodl se již s uher
ským rozhoděím, předsedou odvolacího soudu
prešpurského Lehotským o vrchního roz
hodčího, jímž má býti Roth, president appel-
lačního soudu v Lausanně ve Švýearsku. »Czas«
přijímá jmenování Švýcara vrchním rozhodčím
s potěšením, neboť se naděje do něho plné ne
strannosti.
doktor
Tchořnický
Lehotská
Švýcar
6
article
»Walka Czechom«,
»Walka Czechom«,
Jsme staři známí s p. dr. Janem Michejdou
Ze sněmu slezského! Není pokrytec, nepřetvařuje
se. Není žádným horoucím přítelem Čechů, ale
není našim nepřítelem. Dbá především zájmů
svého lidu, a to je přirozené. Není nám tak
blízký jako msgr. Swiežy, ale na sněmu
slezském stavěl se vždy svorně s našimi prot
bezohledné německé většině. Jeho ostrá vý
mluvnost Němce často velmi mrzela.
Od schůze v Zakopaném pídil jsem se po
dru. Michejdovi. Rád bych si s ním byl poho-
vořil. Ale teprv pouhou náhodou setkal jsem
se s ním, na lodi, na cestě z Terstu do Benátek.
Pozdravili jsme se tak jaksi »přes plot.« Přea
schůze v Zakopaném a ve Fryštátu. Teprv po
dlouhých přípravách, až třetího dne, v Be-
nátkách, posadili jsme se na Piazettě pode lvy
sv. Marka a pověděli jsme si, co nás tlačí.
Dr. Michejda: »Kdo pořádal schůzi
v Zakopaném? Přece víte. Radikálové, kteří
nám na jméno příjít nemohou, a kteří si vyjeli
do Zakopaného, aby Polace ukázali, že oni jsou
chlapíci, a my, staří, že za nic nestojíme. Ale
divíte se tomu? Byl jsem společným kandidátem
Čechů a Poláků na říšskou radu. A přece se našl
Čechové, kteří proti mně bojovali za renegáta
Chlebusa. Křičite, že jsme my protestant
Hnasovei. A kdo Chlebusa doporučil? »Silesia«,
největší nepřítelkyně Čechů i Poláků. A našli
se čeští pracovníci na Těšínsku, kteří volali:
volte Chlebusa! Proto nutno s klidem vyčkati
konců nynějších štvanic. Že jsme šli do Fry-
štátu? Obávali jsme se, že se sejde mnoho lidí
z království i z Haliče, a nechtěli jsme do-
pustit, aby na nás, umírněné, i na vás celou
Polsku poštvali. Sám jsem řekl bratrovi faráři,
jdi tam, a mluv pravdu«.
Walek Czechom
doktor
Michejda
Čecho
Němec
Polace
Polák
Hnasovei
Chlebus
Fry
Zakopané
Terst
Benátky
Fryštát
Be
Těšínsko
Halič
Polsko
lev svatý . Marek
volit Chlebusa
7
article
»Jaká je příčina nynějších štvanie? Třenice
v některých obeích byly vždy. My, umírněn
Poláci, jsme pro přirozený roz-
voj. Radikálové však chtějí vykázat se činy,
a proto na chvíli nechali socialismu a začal
s nacionalismem, se štvanicemi proti Čechům.
Sporné území je kolem Orlové. Poláe
praví, že lid v těch končinách je polský, a
mají pravdu. Čechové pravl, že lid
onen je český, a mají také pravdu.
Kolem Orlové prostupují se obě národnosti,
tam je rozhraní. My chceme vyčkat,
klerá národnost přirozenou cestou nabude vrchu,
naši radikálové chtějí rychlé, násilné rozřešení.
A v tom se rozcházíme. Co je na
T'ěšínsku českého, ať zůstane
českým, co je polského, ať je
polským. My umírnění, a to pravím
z přesvědčení vlastního, nevídime spá sy
Poláků na Těšínsku, i v Ra-
kousku vůbec na jiné cestě,
než ve svorném postupů Čechů
s Poláky proti společnému ne-
příteli. Pro několik vesnic začít všeobecný
boj, z něhož jenom Němci by kořistili, je
zločin.«
To jsou slova dra. Jana Michejdy.
V Benátkách, dne 13. září 1901.
Ignát Hořica.
Polák
Čecho
Němec
Michejda
Hořica
Orlová
Těšínsko
Benátky
8
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. září.
Poslední afféry Viléma II.
Městskému zastupitelstvu berlinskému jed-
nalo se o to, spojiti obě sítě městské dráhy
berlínské, čehož možno dosíci jen přepásáním
třídy »Pod lipami«. Vilém II. ale, jenž nemůže
odpustiti asi Berlinu, že zvolil po druhé za
purkmistra liberála Kaufmanna, jím na poprvé
již nepotvrzeného, žádán byv o souhlas k pro-
jektu tomu, odvětil kategoricky: »Ne ! Udělá se
to pod zemi!« Znalci ale již zjistili, že pod-
zemní spojení, jež by i jinak vyžadovalo ohrom-
ného nákladu, jest v místech těch technicky
nemožné. Berlinské obecní zastupitelstvo jest
tímto odmitavým stanoviskem eísaří vým velmi
trapně dotknuto, jelikož i ministr vnitra i poli-
cejní president byli obei dříve slibili, že souhla
císařův hravě bude zjednán, a jelikož obec je-
dině v tomto bezpečném předpokladu dráhu
městskou od firmy Siemens- Halske převzala
a při stanovení ceny předpokládaným spojením
obou síli, kterýmž se výnosnost značně zvýšiti
může, se řídila. Vilém II. nezapomíná.
Vilém II
Kaufmann
Praha
Berlín
SiemensHalske
9
article
V zápělí toho ihned ale můžeme také do-
dati: Vilém II. rád se nabízí. Není již pochyby.
všechny listy, i vládní berlinské to doznávají
že Vilém II. nabídl se caru za schůzky před
Gdanskem za posla k jeho poddaným vištyne-
ckým, a že nabídka osobního donesení peněz
na trh vištynecký nemohla býti odmítnuta, třeba
že připomínala poněkud na výrok o tom, co ve
francouzské a snad i jiné společnosti nejspíše
zabijí. Vilém II. nabídl se tedy k donášce rublův
— a veřejnost německá v tisku svém táže se,
potlačujíc pocit hrdosti, k čemu se asi příště
ještě Hohenzoller Romanovům nabídne? Jinak
ale, nehledě k tomuto osobnímu momentu
hrdosti, o němž se německý tisk namnoze vy-
jadřuje tak, že při našich poměrech tiskových
zříkáme se potěšení vývody ty eitovati, nehledě
tedy k tomuto momentu, usuzuje i německýa
celkem i ostatní tisk evropský z návštěvy něme-
ekého císaře na tržišti vištyneckém, že se po-
měry aspoň mezi dvorem beriínským a petro-
hradským zlepšily, a že lze věřiti v delší mí
aspoň mezi témito — dvěma státy. Místo jiných
hlasů podobných, ukázkou jen jeden list o ná-
vštévě té citujeme. »Neues Wiener Tagblatt«
Vilém II
Wiener
10
article
»Vysoko na koni sedě německý eísař
uniformě ruského granátnického pluku při-
jíždí s družinou skvělou do Vištynce, staví se
na tržišti veřejném, vyhlašuje mužům, ženáma
dětem sem se sběhnuvším, že jejich zeměpán,
mocný gosudar vší Rusi, pomoc jím posílá.
S očima vyjevenýma a ústy otevřenými naslou-
chali asi poselství sousedé vištynečtí. Bylo kdy
vůhec poselství také, odevzdání několika tisíe
rublův, inscenováno tak velkolepě, jako ve Vi-
píše:
štynci? V celé světové historii nebyl dosud zazna-
menán případ, že panovník sousedního státu
osobně přicválá jako plnomocník vládnou-
cího knížete, jako přinášeč daru! Nalož pak
eísař německý, jako posel carův! Obyvatelé
vištynečtí vědí, že byli svědky neobyčejného pří
padu, ale s těží asi věděli, že jsou svědky
politického aktu, kterýž zajímá celý svět.« Lis
míní pak, že návštěva na trhu ve Vištynci byla
doplňkem k ujištění Viléma II. po schůzce
gdanské pronesenému: »Mám dojem, že jest mír
na dlouho zajištěn«, a dokládá: »Německý císat
ve funkci almužníka carova, to jest potěšitelný
epilog k připitkům compignským.« Tak píše
tedy »brdé« péro německé, zapomínajíc ovšem
ale asi, že v Compiěgne Francie a Rusko slibo-
valy si též, že chtějíce mír, dovedou si po při-
padě i vynutiti vážnost před zájmy a právy
svými.
Ostatně mír jest tedy prý zpečetěn. Běž
jen o to: mir mezi kolika ? A za jak ých
podminek?
Vilém II
Rus
Francie
Rusko
11
article
Úspěchy Burův.
Vnikání stále četnějších oddílův burskýeh
do Kapské osady budí dojem, že Burové nyní.
když byli pozornost Angličanův nedávno více
ještě k hranici natalské obrátili, jsou odhodláni
přeložiti těžiště svých operae
do Kapska. Oddávají se zajisté naději,ž
několik větších jejich úspěchův na této půdě
rozdmýchalo by teprve v plný plamen odboj
kapských Holanďanův. Od toho také jedině zá-
visí zdar operaci burských v Kapsku a zdar
věci jejich vůbec. Té chvíle pronikají ovšem
některé oddíly burské již až k moři a k přísta-
vům kapským. Vojenská správa anglická jest
tím velmi postrašena; dala rozkaz, aby mimo
dvě již vypravené válečné lodi ke Kapskému
městu ještě i další do Tabulové zátoky a do
zálivu sv. Heleny vyslány byly, by pokud možno
zdržely obávaný postup Burův podél pobřeží.
Opatření ta svědčí nejlépe o vážnosti situace.
Poslední úspěchy burské a nesnáze Anglie
sestlily opět v Německu, kdež ještě nedávno ke
Krügrovi tak odmítavě se zachovali, hnut
burofilské. Dnes zvláště »Kreuzzeitung« k tomu
ukazuje, jak v zbědované situaci Anglie se oci-
ťuje; obchod její a finance trpí hrozně neko-
nečným válčením a nad to není ani již, kde
vydupat ze země tisíce a tisíce vojákův potřeb-
ných ještě, by zdolali burskou guerillu . .
Nové projevy burofilské v Německu dnes roz-
katily velice i klidnou tetičku »Times«. Praví,
že pravým podkladem projevů těch jest »neroz-
umná« zášť k Britům vůbec. Pocity takové
nedají se prý »beztrestně« ignorovati. Pocity ty
bude prý Aglie musit míti na zřeteli, uvažujíc
o svém mezinárodním postavení i o krocích,
jimiž lze jedině je zachovati. Věru to zní, po
nedávných libánkách anglo-německých jako
hrozba. Po schůzce gdánské jest ale hrozba
ta zajímavou dvojnásob!
Burův
Burová
Angličanův
Holanďanův
Helena
Brito
Kapsko
Anglie
Německo
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Podle úmluvy všech vydavatelů
pražských listů s personálem typo-
grafickým, dle kteréž nemá býti
vydán list v neděli, před níž svátek
předchází, leda jen v případech
mimořádných, vyjde list náš sice
ráno ve svátek sv. Václava 28. t. m.,
v neděli dne 29. t. m. číslo však
vydáno nebude. Další číslo vy-
dáno bude až v pondélí 30. t. m.
v obvyklou hodinu polední. Upo-
zorňujeme v čas své pány čtenáře
a inserenty na tuto změnu.
— Litovelské bídáctví. Úřadové pranie
neměli proti tomu, aby moravšti Němci a od-
rodilci dali si dostaveníčko na horké půde
města, které úpělo po dlouhá léta pod něme-
ckým útiskem a jež málem již bylo by pod-
lehlo germanisnci, kdyby se nebyli naši lidé
v čas vzchopili a nebyli zlámali pouta, jimiž
byli sevřeni. Do tohoto měsla dovoleno bylo
Němeům sjeti se a uspořádati slavnost, jež
sama sebou byla vyzývavostí v tomto městě.
Uvádíme to proto, abychom charakterisovali
různost praxe, s jakou si počínají úřadové
oproti Němcům a oproti nám. Jde li o »klid«
ve městě německém — neboť policie o nie ji-
ného než o »klid« nepečuje — tu běda českému
spolku, jenž by se opovážil budíčkem rušiti
libezný germánský spánek. Města »německáe
musejí býti prosta všech českých elementů.
zejmena se tam nesmí ukázati čamara, tím méně
sokolský stejnokroj, však víme, co se dělo
v Teplicích, v Liberci, v Mostě, v Trutnově
v celé řadě jiných smíšených měst, když Čech
se tam ukázal, zejmena když tam přišel hro-
madně, třeba že v úmyslu nejmírumilovnějším.
Nebyl jist svým životem. Za to ale dovolujese
v poslední době Němcům všechno. Němi
mohou pořádati výpravy, kam se jim zlibí i do
českých měst a ve středu českéh
obyvatelstva pořádati arciněme-
cké slavnosti a počínati si tak,
jako by tam Čechů vůbec nebylo.
svatý . Václav
Němec
Čecho
Teplice
Liberec
Most
Trutnov
Čechy
český spolek
13
article
Tak stalo se v Litovli. Leč na tom, co měli
na programu, nepřestali. Provedli tam ješte
velkolepou produkci, aby dokázali, co dovede
německé mléko klidné rozvahy, když vzbouřeno
jest pohledem na české »kvadrátové palice.«
O tom, co se stalo, přinesli jsme včeraa
předvčírem již zprávy. Zpili se na stupeň zví-
řete a v tomto stavu s oním nemotorným
vztekem, jaký je přívlastkem opilců, vrhli se n
domácí české obyvatelstvo a bez ohledu, dostala-i
se jim do rukou žena či dítě, chovali se oproti ním
nejinak, než z menažerie uniklé divoké zvíře.
Neni účelem naším líčiti nedělní výjevy litovel-
ské, na jichž zjev chtěli jsme obrátiti pozornost.
Když před dvaceti lety odvážilo se několik če-
ských studentův brániti proti německým ve-
třelcům v Chuchli českou půdu, jaké to mělo
následky? Mistodržitel byl sesazen, okresní
hejtman byl přeložen, četníci, kteří dost břitce
nekonali povinnost, byli přísně potrestáni, veliké
vyšelřování zavedeno a celá řada osob uvězněna
a odsouzena. Při tom policie a slavný soud
marně hledali intellektuálního původce. Co ale
dál? Události chuchelské zmocnila se publici-
stika celého světa. O Chuchli psalo se na
obou hemisférách a illustrovaná časopisy cizích
Litovel
Chuchle
14
article
národů přinášely pohledy na »bitvu chuchel
skou«. A celý svět, tisk ruský nevyjímaje, při
nášel celé sloupce o českých brutálnostech,
krvavém útoku českých studentů na německ
klidné občany. Celý svět v nás viděl Irokesy
na stezce válečné. A dnes Litovel? V něme-
ckém tisku o tom ani poluchy. Jakoby se byla
slavnost nedělní odbyla v nejkrásnějším pořádku
a jakoby malou výtržnost, jež se tam udála,
byli zavinili Čechové. Nikdo ani nezví o bez-
příkladných surovostech, jichž se německá ušlech-
tilost dopustila v moravském městě a zví-li kdo
o tom, co se stalo, bude se domnívati, že tam
byli provokatéry Čechově. Však marné volání
My tiskovou kancelář dosud nemáme a proto
trpěti musíme, že i když jsme napadeni, svě
v nás spatřuje útočníky a že na konec něme-
cká sprostota, německé bídáctví zúčtuje se n
náš vrub. A potom chceme býti činitelem v po-
litickém vířeníl
— Upřímné doznání. Bývalý chebský
cukrář a nynější všeněmecký prorok Iro jes
jednou z oněch upřímných duší, které s tím
co je tíží, se netají a plány své a konečné cíle
před ostatním světem neskrývají. Pan Iro tvoř
se svými chebskými soudruhy vůbec zvláštní
politický kroužek. Jsou lo státoprávníci a proto
odpůrci a nepřátelé jakéhokoli dělení této země.
Čecho
Čechův
Litovel
15
article
Reklamují ji na základě dřívějšího její příslu-
šenství k německému buntu jako zem německou
pro německou říši, reklamují ji celou a sebe
vůbec nepokládají za příslušníky tohoto státu, po-
něvadž dokazují, že územi chebské neprávem
bylo připojeno ke koruně české a tedy s touto
korunou též neprávem k Rakousku. Jedním slo
vem, jsou dokladem toho, že i Němci byli by
státoprávníky, kdyby se to srovnávalo s jejich
národním egoismem. Vždyť drobet zbrklosti sta-
čilo, aby pan Schönerer, Iro a spol. skutečně
si na státoprávníky pohrávali. Jejich státní právo
je ovšem německé a má účel poněmčiti všecky
bývalé součásti zmíněného již buntu, tak aby
velké Německo bez překážky je pohltiti mohlo.
Němec
Schönerer
Rakousko
Německo
16
article
Pan Iro a jeho přátelé nechtějí vyrovnání a smíru,
nýbrž programem jejich jest boj až do národ-
ního vykrvácení se kmenů neněmeckých. Právo
jim není ničím, nýbrž modlou jejich jest moc.
A poněvadž se domnívají, že tou dobou moc
je v jejich rukou, a že doba vhodná, aby trium-
fující Německo, jež domnívá se dnes kráčeti
v čele kullurního světa, zabralo všechno, čeho
kdy velká německá ústa se dotkla, proto urvati
chtějí na zisk a slávu Germanie země naše.
Dnes prohlašují zjevně, co jejich je ideálem. Nás
to nepřekvapuje. Naopak, my dnes s apodikti-
ckou určitosti tvrdíme, že ponémčování a zabrání
zemi českých je programem ne pouze Všeněmců.
nýbrž Němců vůbee. Ba poněmčení ná-
rodů neněmeckých je dosud i tohoto
státu politickým úkolem Nasvědčuje
tomu všechno a jen slepý by se mohl mýliti
v tom, jaké jsou konečné cíle Vídné. Ona bez-
děčně pracuje do rukou těm, kteří dobře vědí,
že germanisace je pouze přípravnou etappou
k dalšímu velikému podniku, za jehož oběť vy
hlédnuta tato říše. A proto je zjevno, oč Némei
usilují a poněvadž nemůže býti pochybnosti
o tom, že přes vnitřní rozháranost svou v tom
jsou za jedno, aby nám Čechům krk byl zakrou-
cen, proto je nejvýše na čase, abychom sevřeli
své řady a postavili se jim na odpor, seřaděni
v jeden nerozborný šik.
Němec
Čecho
Německo
17
article
— Jeho Excellence pan hrabě Kare
Ervín z Nostitzů jest, jak známo, výborný
muž a ještě lepší řečník. Jako takový jest
zřejmě vyvoleným nástrojem Páně, k tomu
určeným, aby vyvedl český národ v nevěře
tonoucí z temna bludů na výšiny své hraběcí
osvícenosti. K tomuto účelu každoročně ně-
kolikrát obětuje jakožto předseda katolicko
politické jednoty pro král. české o jejích ob
časných valných hromadách všechen půvab své
urozené, či jak »Kat. Listy« dí, »vysoce uro-
zené« Exeellence a lahodný nosový timbr svého
hlasu, kterýž jistě zdědil po svém jezovitském
preceptoru. Také minulé neděle oblažil pře-
vznošený tento pán českou plebs shromážděnou
na valné hromadě řečeně jednoty v Kardašově
Řečici a zmírající úetou v oslnění hraběcí milost-
nosti. Jistě zmírající, sice jinak by nebyli hra-
běci posluchači snesli tlouštku feudálních ne-
smyslů, jakéž jim vysoce urozený pán milostivě
ráčil na ponížený nos věšeti. Serenissimus kato-
lickopolitické jednoty bil do moderní školy,
v níž chce míti zavedený tělesný trest dětí,
poroty jsou mu trnem v očích, poněvadž prý
jsou »mazlíkem liberalismu«. Pan hrabě stěžuje
si, kterak prý touto »zcela nešťastnou a po-
chybenou institueí bývá porušena spravedlnost
stokráte do roka, nebot poroty pro-
pouštějí prý každodenně zločince
nejhoršího druhu atoitakové, kteř
se přiznali. To, pánově,« pravil pan hrabě
Nostitz, »veřejnostj nanejvýš demoralisuje!«
Abychom se vyhnuli všemožným úskalím, vý
slovně připomínáme, že citujeme z hraběcí řeči
doslova podle klerikálního orgánu úterního.
Kare
Ervín
Nostitz
Kardašův Řečice
Páně
18
article
Těmíto výlevy šlechtického řečníka nemůže byt
ovšem uražena svobodomyslná vymoženost ju-
stiční, kterouž demokracie, lid sám dosazen svým
soudcem. Pan hrabé touhami svými ještě vězt
v dobách, kdy jeho vznešení předkové vládli
člověčenstvím svých poddaných od práva první
noci až po panskou šibenici. Vykládati aristo-
kratickému attavismu svobodomyslné zásady
a vymoženosti lidského pokroku, znamenalo
by hledati v hlavě zámecké karyatidy myslící
ústrojí. Vůbec názory, kteréž pronesl pan hrabě
v Kardašově Řečici, náleží pod alongeovou
paruku, čímž dokonce nechceme urážeti
myslitele předposledního století, v jichž mozeích
slibněji rozbřeskovalo, než dnes v hraběe
hlavé klerikální strany v Čechách. To dotvrdil
hrabě Nostitz svým závěrečným nesmyslem,
vše možné a vůbec myslitelné překonávajícím.
Nostitz
Kardašův Řečice
Čechy
19
article
Rozmluvilť se o kompromissu, uzavřeném ve
velkostatkářské kurii i neostýchal se vyličovati
jej za výkon spravedlnosti. Po celou
svou řeč láteřil pan hrabě zcela nearistokraticky
na liberály, na jich štvaní proti víře a na konee
velebil skutek konservativní šlechty české, učiněný
proti jednomyslné vůli celého českého národa
k němuž se šlechta až na světlé, ale tím vzá
cnější výjimky, nepočítá, jakožto požadavek
spravedlnosti, jakkoli se jim do sněmovny král
českého na ráz uvádí 21 německoliberál-
ních poslancův a zastancův i hlasatelů krajní
nespravedlnosti. Snad se to vyrovná kongeniál-
nosti obou stran. Strana německoliberální zne-
užívá jména svobody a svobodomyslnosti, aby
dosáhla svých cílů moci a nadvlády, aby ukojila
své chtíče panství stejně žhavé, jako u třídy
jejímž zástupcem jest řečický řečník, jenž k tými
účelům zneuživá náboženství a víry, věcí to.
jak přiznáváme, snad přece části jeho poslu-
chačů z lidu posvátných a drahých ! Za jednu
věc musíme však býti panu hraběti vděčni,z
jeho uznání, že národ český přečká šlechetný
skutek šlechty v jeho vlasti inkolátu požívající
20
article
»Národ, honosici se nesmrtelným mistrem Sme
tanou, mistrem Dvořákem světové pověsti, Bro-
žikem, Vrchlickým, Zeyerem a j., takový nároe
je nepřemožitelný,« pravil pan hrabě. Zajisté
Toť naše skutečná a pravá i jediná šlechta če
ská, rytířstvo duchem, jaká náleží národu demo-
kratickému a ta musí mu také nahraditi všeck
rytířstvo smutné postavy, kteréž půjde pod jho
německých kobylkářů v nastávajících zemských
volbách. O dalším průběhu řečické schůze ne
hodláme se zmiňovati, tolik však dodáváme, že
ani jediný z offieiálních řečníků ni jediným slův
kem nezavadil o národnostní rozdělen
diécesí v Čechách, že se nenalez-
ani jediný z účastníků schůze tak
zvaných »českých katolíkův«, aby
byl narovnal svou schýlenou páteř, pohlédl svým
podmanitelům šlechticům a prelátům do tváře
optal se, je-li pravdou, že zašantro-
čili jeho českou vlasť Němcům!
— Širší výkonný výbor německé po-
krokové strany sešel se včera odpoledne
v německém kasině na Přikopě ke schůzi. Jej
předmětem byl rozhovor o návrzích, kter
budou předloženy na dnešek svolané schůzi dů
věrníků.
— Občanské kluby. Staroměstský
občanský klub má schůzi výborovou dne
26. září o 8. hod. večer v restauraci pana So
chůrka »v Kopmance«. Na programu jsou volby
poslanců do sněmu král, českého. Přítomnost
všech členů výboru a pp. obecních starších za
Staré město jest nutna a členů klubu vítána. —
Občanský klub v Karlíně pořádá ve-
řejnou schůzi poplatníků ve čtvrtel
dne 26. záři v 8 hod. večer v místnostech re-
staurace p. Ant. Kazdy v Palackého tř. »u dvou
hroznů«. Na programu jest rozhovor: »O dů
ležitosti volby nového starosty v Karlině«. Každý
poplatník karlínský má volný přistup.
Bro
Vrchlický
Zeyer
Němec
so
Kazda
Palacký
Karlin
Čechy
Karlín
Sme
staroměstský občanský klub
občanský klub
21
article
— Nedostatek učitelstva středních
škol nejevil se ještě nikdy v míře tak povážlivé.
jako roku letošního. Nejen že nutno ponechat
v jediné třídě ku šededáti žákům, aby nebylo
potřebí zřizovati paralelky, ale i při této opatr-
nosti nedostává se zvláště moderních filologů
v tom rozsahu, že ředitelé realných škol jsou
nuceni, vyzývati zkoušené učitelstvo pro školy
měšťanské z odboru prvého, aby se ucházeli
o místa supplujících na školy střední. Při ny-
nější hojné frekvenci filosofické fakulty jest
okolnost tato právě podivuhodná, že z množství
posluchačů moderní filologie ke zkoušee tak málo
kandidátů se hlásí. České střední školství ne-
dostatkem timto valně trpí a mělo by se n
větší účast ve studiu discipiin těchto všemožným
způsobem dbáti; není tím nijak myšleno snížiti
vědeckou zkoušku pro způsobilost učitelskou na
nižší úroveň, ale snd přece usnaďniti kVälifikac ,
pokud důstojnost zkoušky to dovoluje.
— Soutěž o cenu Náprstkovu. O cenu
600 K ze základu Ferdinanda Náprstka hlásily
se letos 23 dramatické práce, z nichž pozděj
jedna byla odvolána. Do poroty k rozsouzen
konkursu byli ředitelstvím »Svatobora« zvolen
pp. Bedřich Frída, ředitel české vyšší dívč
školy, Jan Lier, lektor Národního divadla
Jos. Peška, učitel, J. V. Slukov, režisén
Národního divadla a Václav Štech, správce
školy. Ve schůzi dne 23. září konané za před-
sednietví p. J. V. Slukova porota jednomyslně
uznala, že z konkurujících dramat ani jedno
nevyhovuje stanoveným podminkám v té míře,
by mu cena mohla býti udélena. Práce do kon
kursu zaslané nechť si pp. autoři vyzdvihnou
u jednatele »Svatobora« p. V. Vlčka, majitele
a redaktora »Osvěly« na Král. Vinohradech.
Náprstkův
Náprstek
Frída
Lier
Pešek
Slukov
Štech
Slukův
V Vlček
Osvět
Král
národní divadlo Jos
národní divadlo
22
article
— Osobní. Starosta měst pražských pan dr
Srb, prvý jeho náměstek p. dr. Frič a obecn
starší pp. prof. Pelrlík a dr. Kühu včera odpo-
ledním rychlíkem dráhy Františka Josefa odjeli do
Vídně. Dnes dopoledne budou přijati císařem v au-
dienci. Následkem odjezdu těchto pánů byla odro-
čena schůze organisační komise, svolaná na včerejš
odpoledne, v níž mělo se jednati o obsazení celé
řady míst úřadnických.
— Úmrti. Včera před 3. hod. odpol. zemře
náhle pan Josef Hladík, městský bospodářský
správce na Král. Vinohradech. — Pan Emanuel
Vitejček, účetní firmy F. B. Batovec v Praze.
zakládající člen »Zemské jednoty soukrom. úřadníků,
fondu pro podporování vdov a sirotků« atd., zemřel
v neděli dne 22. t. m. o půl 5. hod. odpol. v 53.
roce věku svého. Pochován byl včera na břbitově
olšanském. — V Roztokách zemřel dne 24. t. m.
ve věku 80 let pan František Mladějovský.
pražský měšťan a býv. kupec. Mrtvola jeho bude
dnes z Roztok převezena do Ústřední síně na hřb-
tově olšanském, z níž pohřbena bude v pátek dne
27. t. m. o 3. hod. odpol. — V Čistěvsi zemřelv
38. roce věku pan Václav Skvrna ml., delegá
zemědělské rady pro král. české, předseda družstva
rolnického skladiště pro okresy královéhradecký
nechanický a censor rak.-uherské banky v Hradei
Král. Tělesná schránka zesnulého bude v pátek dne
27. t. m. o 10. hod. dopol. v domě smutku čís.
v Čistěvsi vyzdvižena a na hřbitové na Chlumě
k věčnému spánku uložena.
Srb
doktor
Frič
profesor
Pelrlík
Küha
František Josef
Hladík
Král
Vitejček
Mladějovská
Olšanský
Skvrna
Vídeň
Praha
Olšanský
Roztoky
Hradei Královský
Čistěves
Chlum
F . B
Batovec
uherský banka
delegá zemědělský rada pro král
23
article
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Václa
Piťha, emerit. 1. assistent české porodnické
gynaekologické kliniky prof. dra. K. Pawlíka, zahájí
odbornou praxi lékařskou dne 1. října t. r. ve Ště
pánské ulici č. 16 n.
— Čestné měšťanství. Zástupcové města
Zbraslavic v okresu kutnohorském pp. starosta
Fučík ml., radové pp. Zeman a Vodíčka do-
stavili se včera k poslanci panu dru. Pacákoví
a odevzdali mu skvostný diplom čestného mě-
šťanství.
— Pan Karel Liebscher vrátiv se ze svých
studijních cest k trvalému pobytu do Prahy, zabáj
pravidelné vyučování ve své soukromé škole malíi-
ské pro dámy i pány dnem 15. října. Vyučuje se
kresbě a malbě nejen krajin a květin, ale i po pří
padě malbě figurální s náležitým zřetelem ku po
kročilosti každého jednotlivého žáka. Přihlášky
mohou se díti buď písemně neb osobně v atelieru
ve Školské ul., čís. 26, 3. palro.
— Na počost slavného dirigenta Eduarda
Golonna uspořádáno bylo po úterním koncertu
skvělé soirée v salonech arch. p. Šimáčka n
Zvonařce na Král. Vinohradech. Vybraná společnost.
representující náš svět politický, literární, divadelní
a umělecký, shromáždila se velmi hojně v nádher-
ných salonech domu pohostinně, otevřeného všem
projevům česko francouzských styků. Slavný di-
rigent francouzský byl po dobu svého pobytu
v Praze hostem arch. p. Šimáčka. Úterní soirée byl
v každém ohledu zdařilé a roztomilé dámy hostitelky
MUDr
Václ Piťha
profesor
doktor
K Pawlík
Fučík
Zeman
Vodíček
Liebscher
Golonn
Šimáček
Král
pánský ulice
Zbraslavice
Praha
školský ulice
24
article
paní Šimáčková a sl. Chmelova zasíuhují vděčnéh
uznání za tak distiugovaně a elegantně aranžovaný
večer, který v našem vzácném hostu vzbudil jen
velmi lichotivou představu o společenském života
pražském. Zvláštní zajímavosti dodal soirée pěkný
program umělecký. Mladistvý virtuos p. Koci an
nadchl posluchače bravurní obnivostí své hry, načež
sl. Slavíkova, která při nedělním svém debutu
rázem si získala sympatií našeho obecenstva, za-
zpívala několik písní a o veselou kratochvíli po-
staral se mistr Mošna přednesením rozmarné de-
klamovánky Šmilovského. Panu Colonnovi byla uči-
něna srdečná ovace, když pan dr. Klumpat
pronesl nadšený toast na hosta a zakončil jej fran-
couzsky holdem hudbě francouzské a geniálnímu je-
jímu interpretovi. Mezi přítomnými byli p. de
Herold s choti a dcerou, předseda společnosti
Národního divadla p. Wiesner, místopředsedap.
dr. Klumpar s choti, členové společnosti Národ-
ního divadla pp. prof. dr. Hlava, dr. Kose
s chotí, inž. p. Rosenberg s chotí, členové
činohry Národního divadla pí. Kvapilová a slč.
Šimáčková
Chmelův
Koc
Mošna
Šmilovský
Colonna
doktor
Klumpat
jít Herold
Wiesner
Klumpar
profesor
Kos
Ing
Rosenberg
Kvapilová
Slavíkov
národní divadlo
25
article
Grégrova, dále slč. Slavíkova, člen dvorní
opery v Darmštatu, p. prof. dr. Rubeška, dra.
maturg p. Jar. Kvapil, dr. Novotný, spisovatel
K. B. Mádl, Kaminský, dr. z Čenkova.
K. Žák, členové Národního divadla pp. Mo š na
a Kliment aj.
— Ze zemského výboru. Při stavbě stoky
na Malostranském náměstí byly základy domu
»u Montáů« tak podkopány, že na domě objevily
se povážlivé rýsy. Zemský výbor, v jehož správé
dům ten se nalezá, oznamil radě měsíské, že jest
zodpovědna za způsobené škody. Ve včerejší schůzi
zemského výboru bylo sděleno, že rada městská ná-
hradu jakékoli škody odmítla. K návrhu přísedícího
p. prof. dra. Pražáka bylo usneseno nastoupiti řízení
správní za tím účelem, aby rozhodnuto bylo, komu
přístuší povinnost škodu nabraditi.
— Ze slovanského k ubu. Zápis posluchačů
do kursů slovinského jazyka koná se v hodinách
odpoledních v místnostech klubových su angiického
dvora« na Poříčí. Kurs potrvá pět měsíců, za kterou
dobu probráno bude theoreticky i prakticky cvičení
v plynné mluvě. Přednášeti se uvolil pan Albin
Orechek, akademik, rozený Slovinec. Při větším
počtu dam bude pro dámy stanovená zvláštní ho-
dina. Za čtyři hodiny měsíčně platí se 1 K.
— Vědecká cesta. Pan dr. Jindřich Uzel
nastoupí svou vědeckou cestu na ostrov Cejlon dne
28. t. m. Podporován jsa »Svatoborem«, vídeňskou
akademií věd a anglickou vládou, bude se zabývati
tam asi po dva roky zvláště studiem živočichů,
škodících plantážím čajovým a kávovým, kokosov-
níku, různému drahému koření a jiným pěstovaným
rostlinám. Mimo to zvláště bude studovati faunu
biologii hmyzu.
Grégrův
profesor
doktor
Rubeška
Kvapil
Novotná
Mádl
Kaminskij
Kliment
Pražák
Albin
Uzel
Svatobor
Slavíkov
Čenkov
malostranský náměstí
Cejlon
národní divadlo
rada městský nýhrad
akademie věda
26
article
— Z obcí předměstských. Dne 24. září t r
konala se schůze zastupiteistva nuselského, ve kters
zvolen starostou města Nuslí pan Antonín Jelínek
Odstupujícímu starostovi panu Josefu Veselikovi
vzdány za jeho řádné úřadování povstáním diky.
Pan Josef Veselik zvolen byl jednohlasně za člena
městské rady.
— Umělecký koncert »Domácnosti«. N
četné dotazy se upozoráuje, že vstupenky možno ob-
držeti u knihkupců pp.: Bursíka a Kohouta, F. To-
piče a F. A. Urbánka. Mimo to prodávají se vstu-
penky dnes a zejtra v místnostech »Domácnostie.
Z venkova docházejí dolazy četných dřívějších žaček
Pro tyto byla některá místa zabezpečena, nutno však
co nejdříve o vstupenky se hlásiti. Zájem pro páteční
koncert jest i v uměleckých i společenských kruzích
stále větší. Důka em toho jest okolnost, že některé
serie vstupenek jsou již rozprodäny. Z účinkujících
umělců zahájí paní Dadla Skardová pátečním ve-
čerem řadu uměleckých výkonů na jeviští i koncert-
ním podiu, k čemuž dostalo se jí velmi lichotivých
Slečna Lola Beranova při pondělním
koncertu Florjanského sklidila bouři pochvaly za svě
virtuosní výkony. Pan Jaroslav Kocian počíná na-
stupovati cestu talentů. Předevčírem hrál při soiree,
pořádaném v salonech paní Šimáčkové- Chmelové. —
Zejtřejší večer bude důkazem, jak vybrané požitky
»Domácnost« svým hostům také tentokráte připravila.
— Městské museum pražské otevřeno jest
v pátek dne 27. t. m. od 1—5 hod. odpoledne
v sobotu od 9—12 hod. dop. a od 1—5 hod. odpol.
za vstupné 20 h, v neděli od 10. hod. dop. do 2 hod.
odpoledne.
— Z Jednoty průmyslové. Pp. členové se
žádají, by se zúčastnili pohřbu čestného členaa
býv. zasloužilého předsedy Jednoty, p. cís. rady dra.
A. D. Haasze, který koná se dnes o 4. hod. odpol.
z kaple na hřbitově vyšehradském.
Jelínek
Veselik
Bursík
F A Urbánek
Lolo Beranův
Florjanský
Kocian
Šimáček
Chmel
Haasz
Nusle
Dadl Skardová
27
article
— Sjezd absolventů Českoslovanské
akademie obchodni ročníku 1891 pořádán buo
s tímto programem: v sobotu dne 28. t. m. o 10. hod.
dopolední v resta urantu Donátově v I. patře přátel-
ská schůzka oněch kollegů, kteří již v Praze pří-
tomni budou; téhož dne večer o 8. hodině v hotelu
»U anglického dvora« (Šebek) na Poříčí přátelský
večer spojený s banketem; v neděli dne 29. t. m.
o 10. hod. dopolední prohlídka budovy Českoslovan-
ské akademie obchodní; téhož dne večer o 8. hodině
»u Donáta« večírek na rozloučenou oněch pánů kol-
legů, kteří ještě v Praze se zdrží. Kollegové, ktetí
se dosud nepřihlásili, se žádají, aby lak učinili do-
datečně na adresu: pan Josef Gebler, velkoobchodník
v Karlíně. Pražští kollegové se žádají, aby laskavé
se dostavili na schůzi poradní do spolku absolventu
Českoslovanské akademie obchodní, Školská ul. č. 26,
o 1/28. hod. večer ve čtvrtek dne 26. t. m.
— Nápratkovo české průmyslové mu-
seum zve návštěvníky Prahy ve dnech 28. a 29.
září jakož i všechny Pražany k prohlídce bohatých
svých sbírek, jež budou otevřeny po oba dny, v so-
botu i v neděli dopoledne od 9 do 12 a odpoledne
od 2 do 5 hod. Četné, cenné nové předměty, získané
darem neb koupí průběhem letošního roku, zejmena
předměty, jichž koupi zprostředkovali na posledních
svých cestách pp. Josef Kořenský a St. Vráz, pak
památný odkaz Julia Zeyera, uspořádaný ve tř
interieury dle posledního bytu básníkova, budou za-
jisté každého zajímati.
Donátův
Šebek
Donát
Gebler
Kořenský
Vráz
Zeyer
Praha
Karlín
školský ulice
U anglický dvůr
Českoslovan
28
article
— Hostinský věstník. Z Praby: Pan Jose
Ečer převzal »Budějovickou pivnici« č. 846—II.
(»u Špinků«) na Příkopě. — Paní Marie Flšerová,
dříve »u Špinků«, převzala restauraci »u Kuklíků-
č. 1786—II. na nároží Táborské ulice a Komenského
náměstí. — Pan Ant Žežulák, dříve v kavárně » Mer-
kur«, otevře 28. t. m. nově zřízenou »Novoměstskou
kavárnu« č. 171—II. na nároží Myslíkovy a Černé
ulice. — Z Kariína: Pan Fr. Čadek převzal kavárnu
č. 393 v Palackého třidě. — Pan Ant. Čermák otevř
1. října hostinec č. 131 v Královské třídě. — Pa
Felix Gürtler převzal restauraci »u Haklů« č. 31 n
nároží Královské a Vinohradské třídy. — Pan Matouš
Slavěl převzal hostinec č. 44 v Královské třídě. —
Pan Bedř. Šesták převzal restauraci »U elektrické
dráhy« č. 386 na nároží Palackého třídy a Poděbra-
dovy ulice. — Z Král. Vinohrad: Pan Tomáš Janza,
dříve kavárník na Fügnerově náměstí v Praze, pře-
vzal kavárnu »Nad tunelem« č. 343 na nároží Jang-
mannovy třídy a Rubešovy ulice. — Pan Josef Ma-
toušek, dřive vrchní čišník, převzal plzeňskou
vinohradskou restauraci »u Šudů« č. 116 na nároži
Jose
Ečer
Flšerová
Antonín
Žežulák
Myslíkův
Čadek
Palacký
Čermák
Gürtler
Hakl
Matouš Slavět
Bedř
Šesták
Král
Janza
ma
Šuda
Kuklík
Táborský ulice
Komenský náměstí
Černá ulice
Francie
Palacký třída
Poděbro
Fügnerův náměstí
Praha
Rubešův ulice
29
article
Purkyňova náměstí a Komenského ulice. — Ze
Žižkova: Pan Josef Bobak převzal ve vlastním dome
hostinec »u Bobků« č. 501 v Bořivojově ulici. — Pan
Ant. Kapr otevřel vinárnu a jídelnu č. 777 v Boři-
vojově ulici; zástupce p. Antonín Borský. — Pan
Karel Pechan, dříve »U zlatého hroznu«, převzal
»Práčskou pivnici« č. 74 v Husově třídě. — Paní
Anna Stráchalová převzala hostinec č. 188 na nároží
Harantovy a Thurnovy ulice. — Pan Karel Stříbrský
převzal hostinec »u Bubeníčků« č. 204 na nároai
Chlumovy a Štitného ulice. — Z Plzně: Pan V. Bar-
tásek převzal hostincc č. 355—V. v Radinské ulici.
— Pan K. Bor převzal hostinec č. 375—V. v Sirkov
ulici. — Pan J. Hanke, dříve v Radinské ulici, pře-
vzal hostinec č. 406—III. na Radeckého náměstí. —
Pan F. Ježek otevřel hostinec č. 69—V. na Králov-
ském nábřeží. — Pan Frant. Plašil otevřel plzeňskou
pivnici č. 580—V. v Nádražní třídě. — Pan N. Ša-
voda převzal hostinec č. 734—II. na nároží Doudle-
vacké třídy a Hankovy ulice.
Bobak
Bobek
Antonín
Borský
Pechan
Husův
Stráchalová
Harantův
Karel stříbrský
Bubeníček
Chlumův
V bar
K Bor
J Hanke
František
Plašil
N Š
Purkyňův náměstí
Komenský ulice
Žižkov
Bořivojův ulice
Bor
Thurnův ulice
Štitný ulice
Plzeň
Radinský ulice
Sirkov ulice
Radecký náměstí
nádražní třída
Hankův ulice
Králov