ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f934a7c0-661b-11dc-9cd8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 168, place 78, work 4, org 18
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁBODNÍ HISTY.
3 masthead
26. září 1901
4 masthead
Číslo 266
5 article
ského dr. Tchořnický dohodl se již s uher ským rozhoděím, předsedou odvolacího soudu prešpurského Lehotským o vrchního roz hodčího, jímž má býti Roth, president appel- lačního soudu v Lausanně ve Švýearsku. »Czas« přijímá jmenování Švýcara vrchním rozhodčím s potěšením, neboť se naděje do něho plné ne strannosti.
doktor Tchořnický Lehotská Švýcar
6 article »Walka Czechom«,
»Walka Czechom«, Jsme staři známí s p. dr. Janem Michejdou Ze sněmu slezského! Není pokrytec, nepřetvařuje se. Není žádným horoucím přítelem Čechů, ale není našim nepřítelem. Dbá především zájmů svého lidu, a to je přirozené. Není nám tak blízký jako msgr. Swiežy, ale na sněmu slezském stavěl se vždy svorně s našimi prot bezohledné německé většině. Jeho ostrá vý mluvnost Němce často velmi mrzela. Od schůze v Zakopaném pídil jsem se po dru. Michejdovi. Rád bych si s ním byl poho- vořil. Ale teprv pouhou náhodou setkal jsem se s ním, na lodi, na cestě z Terstu do Benátek. Pozdravili jsme se tak jaksi »přes plot.« Přea schůze v Zakopaném a ve Fryštátu. Teprv po dlouhých přípravách, až třetího dne, v Be- nátkách, posadili jsme se na Piazettě pode lvy sv. Marka a pověděli jsme si, co nás tlačí. Dr. Michejda: »Kdo pořádal schůzi v Zakopaném? Přece víte. Radikálové, kteří nám na jméno příjít nemohou, a kteří si vyjeli do Zakopaného, aby Polace ukázali, že oni jsou chlapíci, a my, staří, že za nic nestojíme. Ale divíte se tomu? Byl jsem společným kandidátem Čechů a Poláků na říšskou radu. A přece se našl Čechové, kteří proti mně bojovali za renegáta Chlebusa. Křičite, že jsme my protestant Hnasovei. A kdo Chlebusa doporučil? »Silesia«, největší nepřítelkyně Čechů i Poláků. A našli se čeští pracovníci na Těšínsku, kteří volali: volte Chlebusa! Proto nutno s klidem vyčkati konců nynějších štvanic. Že jsme šli do Fry- štátu? Obávali jsme se, že se sejde mnoho lidí z království i z Haliče, a nechtěli jsme do- pustit, aby na nás, umírněné, i na vás celou Polsku poštvali. Sám jsem řekl bratrovi faráři, jdi tam, a mluv pravdu«.
Walek Czechom doktor Michejda Čecho Němec Polace Polák Hnasovei Chlebus Fry Zakopané Terst Benátky Fryštát Be Těšínsko Halič Polsko lev svatý . Marek volit Chlebusa
7 article
»Jaká je příčina nynějších štvanie? Třenice v některých obeích byly vždy. My, umírněn Poláci, jsme pro přirozený roz- voj. Radikálové však chtějí vykázat se činy, a proto na chvíli nechali socialismu a začal s nacionalismem, se štvanicemi proti Čechům. Sporné území je kolem Orlové. Poláe praví, že lid v těch končinách je polský, a mají pravdu. Čechové pravl, že lid onen je český, a mají také pravdu. Kolem Orlové prostupují se obě národnosti, tam je rozhraní. My chceme vyčkat, klerá národnost přirozenou cestou nabude vrchu, naši radikálové chtějí rychlé, násilné rozřešení. A v tom se rozcházíme. Co je na T'ěšínsku českého, ať zůstane českým, co je polského, ať je polským. My umírnění, a to pravím z přesvědčení vlastního, nevídime spá sy Poláků na Těšínsku, i v Ra- kousku vůbec na jiné cestě, než ve svorném postupů Čechů s Poláky proti společnému ne- příteli. Pro několik vesnic začít všeobecný boj, z něhož jenom Němci by kořistili, je zločin.« To jsou slova dra. Jana Michejdy. V Benátkách, dne 13. září 1901. Ignát Hořica.
Polák Čecho Němec Michejda Hořica Orlová Těšínsko Benátky
8 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. září. Poslední afféry Viléma II. Městskému zastupitelstvu berlinskému jed- nalo se o to, spojiti obě sítě městské dráhy berlínské, čehož možno dosíci jen přepásáním třídy »Pod lipami«. Vilém II. ale, jenž nemůže odpustiti asi Berlinu, že zvolil po druhé za purkmistra liberála Kaufmanna, jím na poprvé již nepotvrzeného, žádán byv o souhlas k pro- jektu tomu, odvětil kategoricky: »Ne ! Udělá se to pod zemi!« Znalci ale již zjistili, že pod- zemní spojení, jež by i jinak vyžadovalo ohrom- ného nákladu, jest v místech těch technicky nemožné. Berlinské obecní zastupitelstvo jest tímto odmitavým stanoviskem eísaří vým velmi trapně dotknuto, jelikož i ministr vnitra i poli- cejní president byli obei dříve slibili, že souhla císařův hravě bude zjednán, a jelikož obec je- dině v tomto bezpečném předpokladu dráhu městskou od firmy Siemens- Halske převzala a při stanovení ceny předpokládaným spojením obou síli, kterýmž se výnosnost značně zvýšiti může, se řídila. Vilém II. nezapomíná.
Vilém II Kaufmann Praha Berlín SiemensHalske
9 article
V zápělí toho ihned ale můžeme také do- dati: Vilém II. rád se nabízí. Není již pochyby. všechny listy, i vládní berlinské to doznávají že Vilém II. nabídl se caru za schůzky před Gdanskem za posla k jeho poddaným vištyne- ckým, a že nabídka osobního donesení peněz na trh vištynecký nemohla býti odmítnuta, třeba že připomínala poněkud na výrok o tom, co ve francouzské a snad i jiné společnosti nejspíše zabijí. Vilém II. nabídl se tedy k donášce rublův — a veřejnost německá v tisku svém táže se, potlačujíc pocit hrdosti, k čemu se asi příště ještě Hohenzoller Romanovům nabídne? Jinak ale, nehledě k tomuto osobnímu momentu hrdosti, o němž se německý tisk namnoze vy- jadřuje tak, že při našich poměrech tiskových zříkáme se potěšení vývody ty eitovati, nehledě tedy k tomuto momentu, usuzuje i německýa celkem i ostatní tisk evropský z návštěvy něme- ekého císaře na tržišti vištyneckém, že se po- měry aspoň mezi dvorem beriínským a petro- hradským zlepšily, a že lze věřiti v delší mí aspoň mezi témito — dvěma státy. Místo jiných hlasů podobných, ukázkou jen jeden list o ná- vštévě té citujeme. »Neues Wiener Tagblatt«
Vilém II Wiener
10 article
»Vysoko na koni sedě německý eísař uniformě ruského granátnického pluku při- jíždí s družinou skvělou do Vištynce, staví se na tržišti veřejném, vyhlašuje mužům, ženáma dětem sem se sběhnuvším, že jejich zeměpán, mocný gosudar vší Rusi, pomoc jím posílá. S očima vyjevenýma a ústy otevřenými naslou- chali asi poselství sousedé vištynečtí. Bylo kdy vůhec poselství také, odevzdání několika tisíe rublův, inscenováno tak velkolepě, jako ve Vi- píše: štynci? V celé světové historii nebyl dosud zazna- menán případ, že panovník sousedního státu osobně přicválá jako plnomocník vládnou- cího knížete, jako přinášeč daru! Nalož pak eísař německý, jako posel carův! Obyvatelé vištynečtí vědí, že byli svědky neobyčejného pří padu, ale s těží asi věděli, že jsou svědky politického aktu, kterýž zajímá celý svět.« Lis míní pak, že návštěva na trhu ve Vištynci byla doplňkem k ujištění Viléma II. po schůzce gdanské pronesenému: »Mám dojem, že jest mír na dlouho zajištěn«, a dokládá: »Německý císat ve funkci almužníka carova, to jest potěšitelný epilog k připitkům compignským.« Tak píše tedy »brdé« péro německé, zapomínajíc ovšem ale asi, že v Compiěgne Francie a Rusko slibo- valy si též, že chtějíce mír, dovedou si po při- padě i vynutiti vážnost před zájmy a právy svými. Ostatně mír jest tedy prý zpečetěn. Běž jen o to: mir mezi kolika ? A za jak ých podminek?
Vilém II Rus Francie Rusko
11 article
Úspěchy Burův. Vnikání stále četnějších oddílův burskýeh do Kapské osady budí dojem, že Burové nyní. když byli pozornost Angličanův nedávno více ještě k hranici natalské obrátili, jsou odhodláni přeložiti těžiště svých operae do Kapska. Oddávají se zajisté naději,ž několik větších jejich úspěchův na této půdě rozdmýchalo by teprve v plný plamen odboj kapských Holanďanův. Od toho také jedině zá- visí zdar operaci burských v Kapsku a zdar věci jejich vůbec. Té chvíle pronikají ovšem některé oddíly burské již až k moři a k přísta- vům kapským. Vojenská správa anglická jest tím velmi postrašena; dala rozkaz, aby mimo dvě již vypravené válečné lodi ke Kapskému městu ještě i další do Tabulové zátoky a do zálivu sv. Heleny vyslány byly, by pokud možno zdržely obávaný postup Burův podél pobřeží. Opatření ta svědčí nejlépe o vážnosti situace. Poslední úspěchy burské a nesnáze Anglie sestlily opět v Německu, kdež ještě nedávno ke Krügrovi tak odmítavě se zachovali, hnut burofilské. Dnes zvláště »Kreuzzeitung« k tomu ukazuje, jak v zbědované situaci Anglie se oci- ťuje; obchod její a finance trpí hrozně neko- nečným válčením a nad to není ani již, kde vydupat ze země tisíce a tisíce vojákův potřeb- ných ještě, by zdolali burskou guerillu . . Nové projevy burofilské v Německu dnes roz- katily velice i klidnou tetičku »Times«. Praví, že pravým podkladem projevů těch jest »neroz- umná« zášť k Britům vůbec. Pocity takové nedají se prý »beztrestně« ignorovati. Pocity ty bude prý Aglie musit míti na zřeteli, uvažujíc o svém mezinárodním postavení i o krocích, jimiž lze jedině je zachovati. Věru to zní, po nedávných libánkách anglo-německých jako hrozba. Po schůzce gdánské jest ale hrozba ta zajímavou dvojnásob!
Burův Burová Angličanův Holanďanův Helena Brito Kapsko Anglie Německo
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Podle úmluvy všech vydavatelů pražských listů s personálem typo- grafickým, dle kteréž nemá býti vydán list v neděli, před níž svátek předchází, leda jen v případech mimořádných, vyjde list náš sice ráno ve svátek sv. Václava 28. t. m., v neděli dne 29. t. m. číslo však vydáno nebude. Další číslo vy- dáno bude až v pondélí 30. t. m. v obvyklou hodinu polední. Upo- zorňujeme v čas své pány čtenáře a inserenty na tuto změnu. — Litovelské bídáctví. Úřadové pranie neměli proti tomu, aby moravšti Němci a od- rodilci dali si dostaveníčko na horké půde města, které úpělo po dlouhá léta pod něme- ckým útiskem a jež málem již bylo by pod- lehlo germanisnci, kdyby se nebyli naši lidé v čas vzchopili a nebyli zlámali pouta, jimiž byli sevřeni. Do tohoto měsla dovoleno bylo Němeům sjeti se a uspořádati slavnost, jež sama sebou byla vyzývavostí v tomto městě. Uvádíme to proto, abychom charakterisovali různost praxe, s jakou si počínají úřadové oproti Němcům a oproti nám. Jde li o »klid« ve městě německém — neboť policie o nie ji- ného než o »klid« nepečuje — tu běda českému spolku, jenž by se opovážil budíčkem rušiti libezný germánský spánek. Města »německáe musejí býti prosta všech českých elementů. zejmena se tam nesmí ukázati čamara, tím méně sokolský stejnokroj, však víme, co se dělo v Teplicích, v Liberci, v Mostě, v Trutnově v celé řadě jiných smíšených měst, když Čech se tam ukázal, zejmena když tam přišel hro- madně, třeba že v úmyslu nejmírumilovnějším. Nebyl jist svým životem. Za to ale dovolujese v poslední době Němcům všechno. Němi mohou pořádati výpravy, kam se jim zlibí i do českých měst a ve středu českéh obyvatelstva pořádati arciněme- cké slavnosti a počínati si tak, jako by tam Čechů vůbec nebylo.
svatý . Václav Němec Čecho Teplice Liberec Most Trutnov Čechy český spolek
13 article
Tak stalo se v Litovli. Leč na tom, co měli na programu, nepřestali. Provedli tam ješte velkolepou produkci, aby dokázali, co dovede německé mléko klidné rozvahy, když vzbouřeno jest pohledem na české »kvadrátové palice.« O tom, co se stalo, přinesli jsme včeraa předvčírem již zprávy. Zpili se na stupeň zví- řete a v tomto stavu s oním nemotorným vztekem, jaký je přívlastkem opilců, vrhli se n domácí české obyvatelstvo a bez ohledu, dostala-i se jim do rukou žena či dítě, chovali se oproti ním nejinak, než z menažerie uniklé divoké zvíře. Neni účelem naším líčiti nedělní výjevy litovel- ské, na jichž zjev chtěli jsme obrátiti pozornost. Když před dvaceti lety odvážilo se několik če- ských studentův brániti proti německým ve- třelcům v Chuchli českou půdu, jaké to mělo následky? Mistodržitel byl sesazen, okresní hejtman byl přeložen, četníci, kteří dost břitce nekonali povinnost, byli přísně potrestáni, veliké vyšelřování zavedeno a celá řada osob uvězněna a odsouzena. Při tom policie a slavný soud marně hledali intellektuálního původce. Co ale dál? Události chuchelské zmocnila se publici- stika celého světa. O Chuchli psalo se na obou hemisférách a illustrovaná časopisy cizích
Litovel Chuchle
14 article
národů přinášely pohledy na »bitvu chuchel skou«. A celý svět, tisk ruský nevyjímaje, při nášel celé sloupce o českých brutálnostech, krvavém útoku českých studentů na německ klidné občany. Celý svět v nás viděl Irokesy na stezce válečné. A dnes Litovel? V něme- ckém tisku o tom ani poluchy. Jakoby se byla slavnost nedělní odbyla v nejkrásnějším pořádku a jakoby malou výtržnost, jež se tam udála, byli zavinili Čechové. Nikdo ani nezví o bez- příkladných surovostech, jichž se německá ušlech- tilost dopustila v moravském městě a zví-li kdo o tom, co se stalo, bude se domnívati, že tam byli provokatéry Čechově. Však marné volání My tiskovou kancelář dosud nemáme a proto trpěti musíme, že i když jsme napadeni, svě v nás spatřuje útočníky a že na konec něme- cká sprostota, německé bídáctví zúčtuje se n náš vrub. A potom chceme býti činitelem v po- litickém vířeníl — Upřímné doznání. Bývalý chebský cukrář a nynější všeněmecký prorok Iro jes jednou z oněch upřímných duší, které s tím co je tíží, se netají a plány své a konečné cíle před ostatním světem neskrývají. Pan Iro tvoř se svými chebskými soudruhy vůbec zvláštní politický kroužek. Jsou lo státoprávníci a proto odpůrci a nepřátelé jakéhokoli dělení této země.
Čecho Čechův Litovel
15 article
Reklamují ji na základě dřívějšího její příslu- šenství k německému buntu jako zem německou pro německou říši, reklamují ji celou a sebe vůbec nepokládají za příslušníky tohoto státu, po- něvadž dokazují, že územi chebské neprávem bylo připojeno ke koruně české a tedy s touto korunou též neprávem k Rakousku. Jedním slo vem, jsou dokladem toho, že i Němci byli by státoprávníky, kdyby se to srovnávalo s jejich národním egoismem. Vždyť drobet zbrklosti sta- čilo, aby pan Schönerer, Iro a spol. skutečně si na státoprávníky pohrávali. Jejich státní právo je ovšem německé a má účel poněmčiti všecky bývalé součásti zmíněného již buntu, tak aby velké Německo bez překážky je pohltiti mohlo.
Němec Schönerer Rakousko Německo
16 article
Pan Iro a jeho přátelé nechtějí vyrovnání a smíru, nýbrž programem jejich jest boj až do národ- ního vykrvácení se kmenů neněmeckých. Právo jim není ničím, nýbrž modlou jejich jest moc. A poněvadž se domnívají, že tou dobou moc je v jejich rukou, a že doba vhodná, aby trium- fující Německo, jež domnívá se dnes kráčeti v čele kullurního světa, zabralo všechno, čeho kdy velká německá ústa se dotkla, proto urvati chtějí na zisk a slávu Germanie země naše. Dnes prohlašují zjevně, co jejich je ideálem. Nás to nepřekvapuje. Naopak, my dnes s apodikti- ckou určitosti tvrdíme, že ponémčování a zabrání zemi českých je programem ne pouze Všeněmců. nýbrž Němců vůbee. Ba poněmčení ná- rodů neněmeckých je dosud i tohoto státu politickým úkolem Nasvědčuje tomu všechno a jen slepý by se mohl mýliti v tom, jaké jsou konečné cíle Vídné. Ona bez- děčně pracuje do rukou těm, kteří dobře vědí, že germanisace je pouze přípravnou etappou k dalšímu velikému podniku, za jehož oběť vy hlédnuta tato říše. A proto je zjevno, oč Némei usilují a poněvadž nemůže býti pochybnosti o tom, že přes vnitřní rozháranost svou v tom jsou za jedno, aby nám Čechům krk byl zakrou- cen, proto je nejvýše na čase, abychom sevřeli své řady a postavili se jim na odpor, seřaděni v jeden nerozborný šik.
Němec Čecho Německo
17 article
— Jeho Excellence pan hrabě Kare Ervín z Nostitzů jest, jak známo, výborný muž a ještě lepší řečník. Jako takový jest zřejmě vyvoleným nástrojem Páně, k tomu určeným, aby vyvedl český národ v nevěře tonoucí z temna bludů na výšiny své hraběcí osvícenosti. K tomuto účelu každoročně ně- kolikrát obětuje jakožto předseda katolicko politické jednoty pro král. české o jejích ob časných valných hromadách všechen půvab své urozené, či jak »Kat. Listy« dí, »vysoce uro- zené« Exeellence a lahodný nosový timbr svého hlasu, kterýž jistě zdědil po svém jezovitském preceptoru. Také minulé neděle oblažil pře- vznošený tento pán českou plebs shromážděnou na valné hromadě řečeně jednoty v Kardašově Řečici a zmírající úetou v oslnění hraběcí milost- nosti. Jistě zmírající, sice jinak by nebyli hra- běci posluchači snesli tlouštku feudálních ne- smyslů, jakéž jim vysoce urozený pán milostivě ráčil na ponížený nos věšeti. Serenissimus kato- lickopolitické jednoty bil do moderní školy, v níž chce míti zavedený tělesný trest dětí, poroty jsou mu trnem v očích, poněvadž prý jsou »mazlíkem liberalismu«. Pan hrabě stěžuje si, kterak prý touto »zcela nešťastnou a po- chybenou institueí bývá porušena spravedlnost stokráte do roka, nebot poroty pro- pouštějí prý každodenně zločince nejhoršího druhu atoitakové, kteř se přiznali. To, pánově,« pravil pan hrabě Nostitz, »veřejnostj nanejvýš demoralisuje!« Abychom se vyhnuli všemožným úskalím, vý slovně připomínáme, že citujeme z hraběcí řeči doslova podle klerikálního orgánu úterního.
Kare Ervín Nostitz Kardašův Řečice Páně
18 article
Těmíto výlevy šlechtického řečníka nemůže byt ovšem uražena svobodomyslná vymoženost ju- stiční, kterouž demokracie, lid sám dosazen svým soudcem. Pan hrabé touhami svými ještě vězt v dobách, kdy jeho vznešení předkové vládli člověčenstvím svých poddaných od práva první noci až po panskou šibenici. Vykládati aristo- kratickému attavismu svobodomyslné zásady a vymoženosti lidského pokroku, znamenalo by hledati v hlavě zámecké karyatidy myslící ústrojí. Vůbec názory, kteréž pronesl pan hrabě v Kardašově Řečici, náleží pod alongeovou paruku, čímž dokonce nechceme urážeti myslitele předposledního století, v jichž mozeích slibněji rozbřeskovalo, než dnes v hraběe hlavé klerikální strany v Čechách. To dotvrdil hrabě Nostitz svým závěrečným nesmyslem, vše možné a vůbec myslitelné překonávajícím.
Nostitz Kardašův Řečice Čechy
19 article
Rozmluvilť se o kompromissu, uzavřeném ve velkostatkářské kurii i neostýchal se vyličovati jej za výkon spravedlnosti. Po celou svou řeč láteřil pan hrabě zcela nearistokraticky na liberály, na jich štvaní proti víře a na konee velebil skutek konservativní šlechty české, učiněný proti jednomyslné vůli celého českého národa k němuž se šlechta až na světlé, ale tím vzá cnější výjimky, nepočítá, jakožto požadavek spravedlnosti, jakkoli se jim do sněmovny král českého na ráz uvádí 21 německoliberál- ních poslancův a zastancův i hlasatelů krajní nespravedlnosti. Snad se to vyrovná kongeniál- nosti obou stran. Strana německoliberální zne- užívá jména svobody a svobodomyslnosti, aby dosáhla svých cílů moci a nadvlády, aby ukojila své chtíče panství stejně žhavé, jako u třídy jejímž zástupcem jest řečický řečník, jenž k tými účelům zneuživá náboženství a víry, věcí to. jak přiznáváme, snad přece části jeho poslu- chačů z lidu posvátných a drahých ! Za jednu věc musíme však býti panu hraběti vděčni,z jeho uznání, že národ český přečká šlechetný skutek šlechty v jeho vlasti inkolátu požívající
20 article
»Národ, honosici se nesmrtelným mistrem Sme tanou, mistrem Dvořákem světové pověsti, Bro- žikem, Vrchlickým, Zeyerem a j., takový nároe je nepřemožitelný,« pravil pan hrabě. Zajisté Toť naše skutečná a pravá i jediná šlechta če ská, rytířstvo duchem, jaká náleží národu demo- kratickému a ta musí mu také nahraditi všeck rytířstvo smutné postavy, kteréž půjde pod jho německých kobylkářů v nastávajících zemských volbách. O dalším průběhu řečické schůze ne hodláme se zmiňovati, tolik však dodáváme, že ani jediný z offieiálních řečníků ni jediným slův kem nezavadil o národnostní rozdělen diécesí v Čechách, že se nenalez- ani jediný z účastníků schůze tak zvaných »českých katolíkův«, aby byl narovnal svou schýlenou páteř, pohlédl svým podmanitelům šlechticům a prelátům do tváře optal se, je-li pravdou, že zašantro- čili jeho českou vlasť Němcům! — Širší výkonný výbor německé po- krokové strany sešel se včera odpoledne v německém kasině na Přikopě ke schůzi. Jej předmětem byl rozhovor o návrzích, kter budou předloženy na dnešek svolané schůzi dů věrníků. — Občanské kluby. Staroměstský občanský klub má schůzi výborovou dne 26. září o 8. hod. večer v restauraci pana So chůrka »v Kopmance«. Na programu jsou volby poslanců do sněmu král, českého. Přítomnost všech členů výboru a pp. obecních starších za Staré město jest nutna a členů klubu vítána. — Občanský klub v Karlíně pořádá ve- řejnou schůzi poplatníků ve čtvrtel dne 26. záři v 8 hod. večer v místnostech re- staurace p. Ant. Kazdy v Palackého tř. »u dvou hroznů«. Na programu jest rozhovor: »O dů ležitosti volby nového starosty v Karlině«. Každý poplatník karlínský má volný přistup.
Bro Vrchlický Zeyer Němec so Kazda Palacký Karlin Čechy Karlín Sme staroměstský občanský klub občanský klub
21 article
— Nedostatek učitelstva středních škol nejevil se ještě nikdy v míře tak povážlivé. jako roku letošního. Nejen že nutno ponechat v jediné třídě ku šededáti žákům, aby nebylo potřebí zřizovati paralelky, ale i při této opatr- nosti nedostává se zvláště moderních filologů v tom rozsahu, že ředitelé realných škol jsou nuceni, vyzývati zkoušené učitelstvo pro školy měšťanské z odboru prvého, aby se ucházeli o místa supplujících na školy střední. Při ny- nější hojné frekvenci filosofické fakulty jest okolnost tato právě podivuhodná, že z množství posluchačů moderní filologie ke zkoušee tak málo kandidátů se hlásí. České střední školství ne- dostatkem timto valně trpí a mělo by se n větší účast ve studiu discipiin těchto všemožným způsobem dbáti; není tím nijak myšleno snížiti vědeckou zkoušku pro způsobilost učitelskou na nižší úroveň, ale snd přece usnaďniti kVälifikac , pokud důstojnost zkoušky to dovoluje. — Soutěž o cenu Náprstkovu. O cenu 600 K ze základu Ferdinanda Náprstka hlásily se letos 23 dramatické práce, z nichž pozděj jedna byla odvolána. Do poroty k rozsouzen konkursu byli ředitelstvím »Svatobora« zvolen pp. Bedřich Frída, ředitel české vyšší dívč školy, Jan Lier, lektor Národního divadla Jos. Peška, učitel, J. V. Slukov, režisén Národního divadla a Václav Štech, správce školy. Ve schůzi dne 23. září konané za před- sednietví p. J. V. Slukova porota jednomyslně uznala, že z konkurujících dramat ani jedno nevyhovuje stanoveným podminkám v té míře, by mu cena mohla býti udélena. Práce do kon kursu zaslané nechť si pp. autoři vyzdvihnou u jednatele »Svatobora« p. V. Vlčka, majitele a redaktora »Osvěly« na Král. Vinohradech.
Náprstkův Náprstek Frída Lier Pešek Slukov Štech Slukův V Vlček Osvět Král národní divadlo Jos národní divadlo
22 article
— Osobní. Starosta měst pražských pan dr Srb, prvý jeho náměstek p. dr. Frič a obecn starší pp. prof. Pelrlík a dr. Kühu včera odpo- ledním rychlíkem dráhy Františka Josefa odjeli do Vídně. Dnes dopoledne budou přijati císařem v au- dienci. Následkem odjezdu těchto pánů byla odro- čena schůze organisační komise, svolaná na včerejš odpoledne, v níž mělo se jednati o obsazení celé řady míst úřadnických. — Úmrti. Včera před 3. hod. odpol. zemře náhle pan Josef Hladík, městský bospodářský správce na Král. Vinohradech. — Pan Emanuel Vitejček, účetní firmy F. B. Batovec v Praze. zakládající člen »Zemské jednoty soukrom. úřadníků, fondu pro podporování vdov a sirotků« atd., zemřel v neděli dne 22. t. m. o půl 5. hod. odpol. v 53. roce věku svého. Pochován byl včera na břbitově olšanském. — V Roztokách zemřel dne 24. t. m. ve věku 80 let pan František Mladějovský. pražský měšťan a býv. kupec. Mrtvola jeho bude dnes z Roztok převezena do Ústřední síně na hřb- tově olšanském, z níž pohřbena bude v pátek dne 27. t. m. o 3. hod. odpol. — V Čistěvsi zemřelv 38. roce věku pan Václav Skvrna ml., delegá zemědělské rady pro král. české, předseda družstva rolnického skladiště pro okresy královéhradecký nechanický a censor rak.-uherské banky v Hradei Král. Tělesná schránka zesnulého bude v pátek dne 27. t. m. o 10. hod. dopol. v domě smutku čís. v Čistěvsi vyzdvižena a na hřbitové na Chlumě k věčnému spánku uložena.
Srb doktor Frič profesor Pelrlík Küha František Josef Hladík Král Vitejček Mladějovská Olšanský Skvrna Vídeň Praha Olšanský Roztoky Hradei Královský Čistěves Chlum F . B Batovec uherský banka delegá zemědělský rada pro král
23 article
— Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Václa Piťha, emerit. 1. assistent české porodnické gynaekologické kliniky prof. dra. K. Pawlíka, zahájí odbornou praxi lékařskou dne 1. října t. r. ve Ště pánské ulici č. 16 n. — Čestné měšťanství. Zástupcové města Zbraslavic v okresu kutnohorském pp. starosta Fučík ml., radové pp. Zeman a Vodíčka do- stavili se včera k poslanci panu dru. Pacákoví a odevzdali mu skvostný diplom čestného mě- šťanství. — Pan Karel Liebscher vrátiv se ze svých studijních cest k trvalému pobytu do Prahy, zabáj pravidelné vyučování ve své soukromé škole malíi- ské pro dámy i pány dnem 15. října. Vyučuje se kresbě a malbě nejen krajin a květin, ale i po pří padě malbě figurální s náležitým zřetelem ku po kročilosti každého jednotlivého žáka. Přihlášky mohou se díti buď písemně neb osobně v atelieru ve Školské ul., čís. 26, 3. palro. — Na počost slavného dirigenta Eduarda Golonna uspořádáno bylo po úterním koncertu skvělé soirée v salonech arch. p. Šimáčka n Zvonařce na Král. Vinohradech. Vybraná společnost. representující náš svět politický, literární, divadelní a umělecký, shromáždila se velmi hojně v nádher- ných salonech domu pohostinně, otevřeného všem projevům česko francouzských styků. Slavný di- rigent francouzský byl po dobu svého pobytu v Praze hostem arch. p. Šimáčka. Úterní soirée byl v každém ohledu zdařilé a roztomilé dámy hostitelky
MUDr Václ Piťha profesor doktor K Pawlík Fučík Zeman Vodíček Liebscher Golonn Šimáček Král pánský ulice Zbraslavice Praha školský ulice
24 article
paní Šimáčková a sl. Chmelova zasíuhují vděčnéh uznání za tak distiugovaně a elegantně aranžovaný večer, který v našem vzácném hostu vzbudil jen velmi lichotivou představu o společenském života pražském. Zvláštní zajímavosti dodal soirée pěkný program umělecký. Mladistvý virtuos p. Koci an nadchl posluchače bravurní obnivostí své hry, načež sl. Slavíkova, která při nedělním svém debutu rázem si získala sympatií našeho obecenstva, za- zpívala několik písní a o veselou kratochvíli po- staral se mistr Mošna přednesením rozmarné de- klamovánky Šmilovského. Panu Colonnovi byla uči- něna srdečná ovace, když pan dr. Klumpat pronesl nadšený toast na hosta a zakončil jej fran- couzsky holdem hudbě francouzské a geniálnímu je- jímu interpretovi. Mezi přítomnými byli p. de Herold s choti a dcerou, předseda společnosti Národního divadla p. Wiesner, místopředsedap. dr. Klumpar s choti, členové společnosti Národ- ního divadla pp. prof. dr. Hlava, dr. Kose s chotí, inž. p. Rosenberg s chotí, členové činohry Národního divadla pí. Kvapilová a slč.
Šimáčková Chmelův Koc Mošna Šmilovský Colonna doktor Klumpat jít Herold Wiesner Klumpar profesor Kos Ing Rosenberg Kvapilová Slavíkov národní divadlo
25 article
Grégrova, dále slč. Slavíkova, člen dvorní opery v Darmštatu, p. prof. dr. Rubeška, dra. maturg p. Jar. Kvapil, dr. Novotný, spisovatel K. B. Mádl, Kaminský, dr. z Čenkova. K. Žák, členové Národního divadla pp. Mo š na a Kliment aj. — Ze zemského výboru. Při stavbě stoky na Malostranském náměstí byly základy domu »u Montáů« tak podkopány, že na domě objevily se povážlivé rýsy. Zemský výbor, v jehož správé dům ten se nalezá, oznamil radě měsíské, že jest zodpovědna za způsobené škody. Ve včerejší schůzi zemského výboru bylo sděleno, že rada městská ná- hradu jakékoli škody odmítla. K návrhu přísedícího p. prof. dra. Pražáka bylo usneseno nastoupiti řízení správní za tím účelem, aby rozhodnuto bylo, komu přístuší povinnost škodu nabraditi. — Ze slovanského k ubu. Zápis posluchačů do kursů slovinského jazyka koná se v hodinách odpoledních v místnostech klubových su angiického dvora« na Poříčí. Kurs potrvá pět měsíců, za kterou dobu probráno bude theoreticky i prakticky cvičení v plynné mluvě. Přednášeti se uvolil pan Albin Orechek, akademik, rozený Slovinec. Při větším počtu dam bude pro dámy stanovená zvláštní ho- dina. Za čtyři hodiny měsíčně platí se 1 K. — Vědecká cesta. Pan dr. Jindřich Uzel nastoupí svou vědeckou cestu na ostrov Cejlon dne 28. t. m. Podporován jsa »Svatoborem«, vídeňskou akademií věd a anglickou vládou, bude se zabývati tam asi po dva roky zvláště studiem živočichů, škodících plantážím čajovým a kávovým, kokosov- níku, různému drahému koření a jiným pěstovaným rostlinám. Mimo to zvláště bude studovati faunu biologii hmyzu.
Grégrův profesor doktor Rubeška Kvapil Novotná Mádl Kaminskij Kliment Pražák Albin Uzel Svatobor Slavíkov Čenkov malostranský náměstí Cejlon národní divadlo rada městský nýhrad akademie věda
26 article
— Z obcí předměstských. Dne 24. září t r konala se schůze zastupiteistva nuselského, ve kters zvolen starostou města Nuslí pan Antonín Jelínek Odstupujícímu starostovi panu Josefu Veselikovi vzdány za jeho řádné úřadování povstáním diky. Pan Josef Veselik zvolen byl jednohlasně za člena městské rady. — Umělecký koncert »Domácnosti«. N četné dotazy se upozoráuje, že vstupenky možno ob- držeti u knihkupců pp.: Bursíka a Kohouta, F. To- piče a F. A. Urbánka. Mimo to prodávají se vstu- penky dnes a zejtra v místnostech »Domácnostie. Z venkova docházejí dolazy četných dřívějších žaček Pro tyto byla některá místa zabezpečena, nutno však co nejdříve o vstupenky se hlásiti. Zájem pro páteční koncert jest i v uměleckých i společenských kruzích stále větší. Důka em toho jest okolnost, že některé serie vstupenek jsou již rozprodäny. Z účinkujících umělců zahájí paní Dadla Skardová pátečním ve- čerem řadu uměleckých výkonů na jeviští i koncert- ním podiu, k čemuž dostalo se jí velmi lichotivých Slečna Lola Beranova při pondělním koncertu Florjanského sklidila bouři pochvaly za svě virtuosní výkony. Pan Jaroslav Kocian počíná na- stupovati cestu talentů. Předevčírem hrál při soiree, pořádaném v salonech paní Šimáčkové- Chmelové. — Zejtřejší večer bude důkazem, jak vybrané požitky »Domácnost« svým hostům také tentokráte připravila. — Městské museum pražské otevřeno jest v pátek dne 27. t. m. od 1—5 hod. odpoledne v sobotu od 9—12 hod. dop. a od 1—5 hod. odpol. za vstupné 20 h, v neděli od 10. hod. dop. do 2 hod. odpoledne. — Z Jednoty průmyslové. Pp. členové se žádají, by se zúčastnili pohřbu čestného členaa býv. zasloužilého předsedy Jednoty, p. cís. rady dra. A. D. Haasze, který koná se dnes o 4. hod. odpol. z kaple na hřbitově vyšehradském.
Jelínek Veselik Bursík F A Urbánek Lolo Beranův Florjanský Kocian Šimáček Chmel Haasz Nusle Dadl Skardová
27 article
— Sjezd absolventů Českoslovanské akademie obchodni ročníku 1891 pořádán buo s tímto programem: v sobotu dne 28. t. m. o 10. hod. dopolední v resta urantu Donátově v I. patře přátel- ská schůzka oněch kollegů, kteří již v Praze pří- tomni budou; téhož dne večer o 8. hodině v hotelu »U anglického dvora« (Šebek) na Poříčí přátelský večer spojený s banketem; v neděli dne 29. t. m. o 10. hod. dopolední prohlídka budovy Českoslovan- ské akademie obchodní; téhož dne večer o 8. hodině »u Donáta« večírek na rozloučenou oněch pánů kol- legů, kteří ještě v Praze se zdrží. Kollegové, ktetí se dosud nepřihlásili, se žádají, aby lak učinili do- datečně na adresu: pan Josef Gebler, velkoobchodník v Karlíně. Pražští kollegové se žádají, aby laskavé se dostavili na schůzi poradní do spolku absolventu Českoslovanské akademie obchodní, Školská ul. č. 26, o 1/28. hod. večer ve čtvrtek dne 26. t. m. — Nápratkovo české průmyslové mu- seum zve návštěvníky Prahy ve dnech 28. a 29. září jakož i všechny Pražany k prohlídce bohatých svých sbírek, jež budou otevřeny po oba dny, v so- botu i v neděli dopoledne od 9 do 12 a odpoledne od 2 do 5 hod. Četné, cenné nové předměty, získané darem neb koupí průběhem letošního roku, zejmena předměty, jichž koupi zprostředkovali na posledních svých cestách pp. Josef Kořenský a St. Vráz, pak památný odkaz Julia Zeyera, uspořádaný ve tř interieury dle posledního bytu básníkova, budou za- jisté každého zajímati.
Donátův Šebek Donát Gebler Kořenský Vráz Zeyer Praha Karlín školský ulice U anglický dvůr Českoslovan
28 article
— Hostinský věstník. Z Praby: Pan Jose Ečer převzal »Budějovickou pivnici« č. 846—II. (»u Špinků«) na Příkopě. — Paní Marie Flšerová, dříve »u Špinků«, převzala restauraci »u Kuklíků- č. 1786—II. na nároží Táborské ulice a Komenského náměstí. — Pan Ant Žežulák, dříve v kavárně » Mer- kur«, otevře 28. t. m. nově zřízenou »Novoměstskou kavárnu« č. 171—II. na nároží Myslíkovy a Černé ulice. — Z Kariína: Pan Fr. Čadek převzal kavárnu č. 393 v Palackého třidě. — Pan Ant. Čermák otevř 1. října hostinec č. 131 v Královské třídě. — Pa Felix Gürtler převzal restauraci »u Haklů« č. 31 n nároží Královské a Vinohradské třídy. — Pan Matouš Slavěl převzal hostinec č. 44 v Královské třídě. — Pan Bedř. Šesták převzal restauraci »U elektrické dráhy« č. 386 na nároží Palackého třídy a Poděbra- dovy ulice. — Z Král. Vinohrad: Pan Tomáš Janza, dříve kavárník na Fügnerově náměstí v Praze, pře- vzal kavárnu »Nad tunelem« č. 343 na nároží Jang- mannovy třídy a Rubešovy ulice. — Pan Josef Ma- toušek, dřive vrchní čišník, převzal plzeňskou vinohradskou restauraci »u Šudů« č. 116 na nároži
Jose Ečer Flšerová Antonín Žežulák Myslíkův Čadek Palacký Čermák Gürtler Hakl Matouš Slavět Bedř Šesták Král Janza ma Šuda Kuklík Táborský ulice Komenský náměstí Černá ulice Francie Palacký třída Poděbro Fügnerův náměstí Praha Rubešův ulice
29 article
Purkyňova náměstí a Komenského ulice. — Ze Žižkova: Pan Josef Bobak převzal ve vlastním dome hostinec »u Bobků« č. 501 v Bořivojově ulici. — Pan Ant. Kapr otevřel vinárnu a jídelnu č. 777 v Boři- vojově ulici; zástupce p. Antonín Borský. — Pan Karel Pechan, dříve »U zlatého hroznu«, převzal »Práčskou pivnici« č. 74 v Husově třídě. — Paní Anna Stráchalová převzala hostinec č. 188 na nároží Harantovy a Thurnovy ulice. — Pan Karel Stříbrský převzal hostinec »u Bubeníčků« č. 204 na nároai Chlumovy a Štitného ulice. — Z Plzně: Pan V. Bar- tásek převzal hostincc č. 355—V. v Radinské ulici. — Pan K. Bor převzal hostinec č. 375—V. v Sirkov ulici. — Pan J. Hanke, dříve v Radinské ulici, pře- vzal hostinec č. 406—III. na Radeckého náměstí. — Pan F. Ježek otevřel hostinec č. 69—V. na Králov- ském nábřeží. — Pan Frant. Plašil otevřel plzeňskou pivnici č. 580—V. v Nádražní třídě. — Pan N. Ša- voda převzal hostinec č. 734—II. na nároží Doudle- vacké třídy a Hankovy ulice.
Bobak Bobek Antonín Borský Pechan Husův Stráchalová Harantův Karel stříbrský Bubeníček Chlumův V bar K Bor J Hanke František Plašil N Š Purkyňův náměstí Komenský ulice Žižkov Bořivojův ulice Bor Thurnův ulice Štitný ulice Plzeň Radinský ulice Sirkov ulice Radecký náměstí nádražní třída Hankův ulice Králov