2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 26. září 190l.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
P přilohami („Nauěný Obzor“ ve
střodu a „Literární Hlidka
v pátek) předplásí se:
Praze v administrani
na měsle
sk -
na čtvzí leta . . . . .
s dvojí donáškou
Ba měsíe
na čtvt leta
ve nilslkácht
na měsíc . . . . . . 2 K 30
Poštoui
2o
a. něsle-
za čtvrt lela-
s dvojí zisikon'a K so
na měste
štvrrt l et
Praha
Poštoui 2 o a
5
article
Oba volební tábory německé
v Čechách.
Oba volební tábory německé
v Čechách.
Rozum německého voliče v království
českém octnul se na rozcestí. Zcela z nena-
dání. Po několik desítiletí žil, vlastně živořil
nevýslovně pohodlně. Nemělť potřebí, aby s
namáhal. Nemělť potřebí, aby myslil. Před-
ložila se mu kandidátní listina, řeklo se mu
o ní pouze, že jest namířena proti Čechům
na jejich potlačení a vyhubení, a on voli
dle ní zcela slepě, v úplně ďůvěře, že tím
způsobem nejlépe opatřil prospěchy své ná-
rodnosti v Čechách a v celém Rakousku.
Krásné ty časy bohužel minuly. Rozum sně-
movního voliče německého v království če-
ském teď div se nezblázní! Hlavní věc
ovšem zůstává při nových volbách pro něj
nezměněna: má, jako jindy, voliti proti ná-
rodu českému, na jeho poškození a utisko
vání. To by už dovedl potmě. Ale proč pak
vlastní sourozenci a soukmenovci uvádějí ho
na nejtrapnější rozpaky, co vlastně proti
národu českému nyní jest zcela jisté a bez-
pečné? Tuto otázku slyší rozbírat už skorem
dva měsíce muži rozhodně německými, muži.
o jichžto nevraživosti, nepřátelství a nesmířli-
vosti k národu českému není ani nejmenš
pochybnosti, a nemůže z řečí jejich zmoudřet
nemůže z výkladův jejich do té chvíles
vybrat pravdu, nemůže se rozhodnout, komu
má věřit.
Čecho
Čechy
Rakousko
6
article
Jako opět těchto dnův! Co pro bůh ně
mecký volič sněmovní, jenž by opravdu vše-
chen národ český nejraději utopil na lžíci
vody, má si počít? Proč vlastní soukme-
novci a předáci jeho tak ho matou? V ne
děli ještě velikán velikánovič Iro v Zandově
slavně se vyslovil proti rozštípení královstv
českého, poněvadž prý »by bylo zniče
ním zdejších Němcůvs, a už v pon
dělí na to městský radní v České Lípě.
p. Jos. Markert kandidátní řečí svou
přiměl voliče k jednomyslnému usnesení, že
pouze administrativní rozdělení Čech jest
účinným a bezpečným prostřed-
kem ochranným na zachování
živlu německého v Čechách, je-
dinou zárukou ke zjednání lep
ších poměrův národních a hospo-
dářských pro německý národ
Čechách.«
Zandův
Jos
Markert
Čechy
7
article
Jak rozum německého voliče sněmov-
ního, byť sebe zapálenějšího proti národu če
skému, v tomto sporu obou protičeských
hesel německých má se vyznati? Ke kter
straně má se přidat, pro kterou má jednat
a hlasovat, aby nepochybil, aby nepoškodil
životní prospěchy své národnosti německév
této zemi a tím i v celém Rakousku, bav
celé Evropě a v celém světě? Po patnáct
let uvykl slýchati z úst svých vůdců, že je-
dině správní rozdělení království českého na
uzavřené území ryze německé a na ofevřené
území česko-německé mohlo by zabezpečiti
šťasinou budoucnost národnosti německév
této zemi i v celé monarchii habsburské
a tu náhle se mu dokazuje, že takové roz
dělení Čech by bylo zničením, smrtí zdej
ších Němcův! V tom už aby sám čert se
vyznal!
Což pak by to nebyla věc zcela hezká.
kdyby Němci v Čechách měli své vlastní
národně uzavřené území, kde by nejen celá
správa státní byla úplně německá, ale kde
by ani v kostele, ani na faře, ani v továrně,
ani v hospodě, ani v krámě, ani v nemoc-
nici, ani na ulici, ba ani na silnici, ani v
lese, nesmělo ozvati se jedině slovo če-
ské? Což pak by takoveto vyloučení ne-
náviděného jazyka českého z území něme-
ckého, vyříznutého z království českéhoa
národně i politicky zcela samosprávnéhoa
samostatného, nepřesahovalo všechno, po
Němcův
Němec
Rakousko
Evropa
Čechy
8
article
čemkoliv živel německý v této zemi v nej-
smělejších snech svých mohl toužiti? Co
pak naprosté, nepodmíněné vyloučení jazyka
českého z takové samostatné části království
českého, jíž zajisté by se dalo také příslušné
a významné pojmenování německé, nebylo
by velikým vítězstvím nad národem českým?
Což pak by bylo možno v budoucnosti ještě
někdy mluviti o státním právu českém, kdyby
království české bylo rozpoltěno, kdybyt-
síciletá jednota a celistvost jeho byla po-
hřbena? Samo jméno »království české-
zmizelo by i z dějin i z politického názvo-
sloví i z ústavního života rakouského, jak-
mile by v severních končinách této země
bylo zřízeno zvláštní, samostatné, jazyku če-
skému už navždy nepřístupné území německé.
Troskám někdejšího království českého dala
by se jména nová, která by nejen obnovu
státního práva, ale i budoucnost národa če-
ského učinila na věky nemožnou!
Jak toto všechno jsou obrazy velic
vábné pro ducha německého! A jak všechno
to vypadá tak snadné v provedení prakti-
ckém! Vláda ve Vídni od 17. října 1899
až po dnes udělala pro Němce v Čechách
už tolik, že zajisté by dovedla udělat i tuto
maličkost — rozdělení země české dle ná-
rodností — zvláště když už nedávným kom-
promissem v kurii velkostatkářské zase byla
podstatně posílila tábor parcelačních Němcův
na sněmě této země!
Němec
Němcův
Vídeň
Čechy
9
article
»Ale, ale . . « ozývá se hlas z tábora
Všeněmcův, »proč pak Němci by se spoko-
jili jen s bezejmenným kouskem
království českého, mohouce
zmocniti se ho celého?« A tato
otázka zaráží rozum německého voliče sně-
movního. A německý volič sněmovní v kra-
jině chebské, litoměřické, warnsdorfské a
trutnovské rozumuje: »Wolf a Schönerer
chtějí víc než Prade; chtějí poněmčit celý
národ český a zabrat najednou celé krá-
lovství české pro velkou Germanii, kdežto
Prade a jeho stoupenci chtějí provést tento
všeněmecký čin pomocí vlád ví-
deňských na několikrát. Proti krá-
lovství a národu českému jsou ti i oni. To
nám voličům tím časem může a musí
dostačit. Nejlépe bude, budou-li v nových
volbách sněmovních zvoleni kandidáti ně-
kteří z tábora toho a někteří z onoho: však
po volbách bude to jedno; na sněmě
v Praze všickni budou jedné vůle a pů-
jdou za týmž společným koncem.
Národ český musí nynější honbě po
mandátech sněmovních ve volebních okresích
německých dobře srozumět a poslanci jeho
na sněmě budou vědět, že mají proti sobě
jediný nepřátelský tábor něme-
cký, sesílený ještě dvacíti a ně-
kolika poslanci z kurie velko-
statkářské, jež na rozkaz dra. Körbra
do něho pustila někdejší šlechta konserva-
tivní, která zapomněla, že nejsvětější povin-
ností její bylo konservovat, chránita
zachovat jednotu a celistvost to-
hoto království v monarchi
habsburské.
Národ český bude se starati a postará
se o sebe proti oběma nepřátelským tábo-
rům německým. Jest tu ještě někdo, kdo se
stará a postárá proti nim o — Rakousko
Němec
Wolf
Schönerer
Praha
Rakousko
10
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Výbor Staroměstského občanského
klubu v Praze upozorňuje pp. voliče Starého
města, že seznamy voličské k volbě poslaneů
na sněm král. českého, tak i doplňovacím vol
bám do sboru obecních starších kr. hl. města
Prahy vyloženy jsou na radnici staroměstské
k nahlédnutí do 30. t. m.; jest v zájmu pp.
poplatníků, aby se přesvědčili, zda v seznamech
Praha
staroměstský občanský klub
11
article
těchto jsou správně zanešeni, případně aby ne-
doplatky vyrovnali a potřebnou reklamaci učinili,
by důležitého práva voličského zbaveni nebyli.
P. T. pánům voličům venkovské sku-
piny Smíchov, Zbraslav, Beroun, Kladno,
Unhošť. Ve schůzi dne 23. t. m. konano
schválil výbor politického spolku »Trojan-
ve Zbraslavi jednohlasně kandidaturu pana
JUDra. Antonína Sobotky, advokáta
náměstka starosty města Zbraslavi, za poslance
na sněm král. českého pro hořeji uvedenou sku
pinu a doporučuje kandidaturu tuto co nejvře
leji veškerým voličům skupiny této. Pan dr. So
botka, jehož hluboké státoprávní přesvědčení
jeho nezištný a poctivý karakter, jeho eneri
v hájení práv národa českého, jeho porozuměn
pro potřeby veškerých stavů jak rolnického, tal
živnostenského a obchodního i dělnickéhoza
doby jeho pobytu na Zbraslavi jsme příležitos
měli zevrubně seznati a to nejen z čilého půso
bení jeho veřejného, nýbrž i v jeho životě sou-
kromém, poskytuje plnou záruku, že mandát
jemu svěřený bude vykonávati svědomitě, pilně.
a že jediným vodítkem na sněmu král. českého
bude jemu jedině prospěch české věci a blaho
celého národa. Vzhledem k tomu žádáme snažně
všecky pp. voliče skupiny této, aby všemožně
o zvolení p. dra. Sobotky se přičinili a na něm
při volbě dne 8. řijna t. r. veškeré hlasy své
soustředili, abychom měli ve skupině své po
slance, kterýž by skutečně jména poslance če
ského zasluhoval a na něhož bychom hrdi být
mohli. — Z výboru politického spolku »Trojan«
ve Zbraslavi. Josef Klima, majitel realit v Mo-
dranech, t. č. místopředseda. Jan Vlček, majite
realit ve Zbraslavi, výbor. Frant. Ejem, rolníl
a starosta obce v Radotíně, výbor. Václ. Bláha.
JUDr
Sobotka
doktor
so
Trojan
Klim
Vlček
František
Ejem
Václ
Bláha
Zbraslav
Beroun
Kladno
Unhošť
Sobotka
Radotín
pin Smíchov
spolek » Trojan
12
article
rolník v Modřanech, výbor. Alois Novotný, ob-
chodník ve Zbraslaví, výbor. Ant. Bolart, misti
kominický ve Zbraslavi, výbor. Frant. Linhart.
majitel usedlosti v Dol. Mokropsích, výbor.
Schůze voličů poslánce do zemského
sněmu konati se bude v mistnostech hostinee
p. Jar. Půhoného ve Chvojenci v sobotu dne
28. září t. r. o 2. hod. odp., při níž pojednaji
pp. kandidáti poslanectví p. J. Komárek, statká
ze Svinčan a p. V. Pilař, mlynář z Valo
»O významu voleb do zemského sněmu«. Do
sehůze této pozváni jsou zástupci klubu strany
svobodomyslné a sdružení zemědělců.
Novotná
František
Linhart
Půhoný
J Komárek
V Pilař
Vala
Modřany
Zbraslav
Dolo
Mokropsy
Chvojenec
Svinčany
13
article
Schůzi voličů obcí venkovských okresu
slanského svolává výbor politického spolku pro
okres slanský na sobotu dne 28. září t. r.
v 10 hodin dopoledne do sálu hótelu »u bílého
beránka« ve Slaném. Ve schůzi té představí se
voličům kandidát poslanectví na zemský sněm
království českého pan Heřman Janda,
statkář a starosta okresu velvarského z Budo-
hostic, a vyloží svůj politický program.
Z Mnichova Hradlště. Důvěrníci národn
strany svobodomyslné ve Mních, Hradišti usnesl
se jednohlasně na kandidatuře pana JUDra. Al
Šebora, starosty města Mnichova Hradištězu
poslance na sněm království českého. Na t
konána širší schůze důvěrníků-voličů mnichovo-
hradištských, ve kteréž souhlasné usnesení dů
věrníků jak bělských tak i mnichovoc hradišt-
ských sděleno, načež přítomnými kandidatur
pana JUDra. Aloisa Šebora, starosty města Mni
chova Hradiště s nadšením jednohlasně schvá
lena. Účastníci se zavázali poslarati se o zvo-
lení navrženého pana kandidáta a přičiniti se
aby ani jediný hlas voličský zmařen nebyl. —
Důvěrníci voličů Mnich.-hradištských.
Z okresu nechanického. V neděli dopo-
ledne dne 22. t. m. představil se na veřejno
schůzi voličské ve Stračově, v okresu nechani
ckém, kandidát p. Viktor Rašín, přednesl hluč-
ným souhlasem přerušovanou kandidátní řeč.
zodpověděl dotazy a odrazil útoky, kterét
stoupenci Srdínkovi z Hradecka do schůze se
dostavivší uváděli. Všemi hlasy proti čtyřem
přijata byla resoluce pro kandidaturu p. Raší-
novu. Týž den odpoledne konána veřejná schůze
Heřman Janda
JUDr
Šebor
Rašín
Srdínko
Buda
Mnichov Hradlště
Mne
Mnichov
chov Hradiště
Stračov
Hradecko
14
article
na Libčanech. Také v této schůzi programová
řeč p. Viktora Rašína přijata se souhlasem sluš-
ných voličů, jen náhončí p. Srdinka neslušnými
výkřiky a později lživými, stav učitelský uráže-
jícími útoky rušili a snížili průběh schůze. Pan
Rašín po zásluze odbyl nicotnost podezřívání
nízkost útoku, aniž by sestoupil na nízkou
úroveň útočníků. Slušní rolníci styděli se za
takovéto stoupence a starosta obce Praskačky
po zásluze je pro neslušné chování a sproste
výrazy pokáral.
Z Bělé u Bezděze, 25. záři. (Zvl. lelgrm
»Nár. Listů«.) Důvěrníci města Bělé u Mni
chova Hradiště, shromáždění ve společné schůzi
usnesli se jednomyslně na kandidatuře p. dra.
Šebora, advokáta v Mnich. Hradišti.
Voličská schůze v Českém Krumlově
V neděli dne 22. září svolána byla do Č. Krumlova
poradní schůze představenstev všech
českých obcí na Krumlovsku, do které do-
stavilo se ze všech po několika zástupcích, jedině
Česká Křemže se omluvila a zaslala závazné pro-
hlášení, že se každému usnesení podrobuje. Schůz
zahájil p. Josel Dundr z Mirkovic, za menšinový
výbor volební z Praby přítomen byl p. Ant. Hubka
Do schůze dostavilo se celkem 54 uvědomělých ob-
čanů, většinou starostů obecních. Po důkladném.
téměř 2 hodiny trvajícím rozhovoru, jehož se účastnili
pp. Dundr Jos., dr. Kulich. Kamarýt z Vele-
šína, A. Hubka, Fr. Jindra z Holubova, Špaček
z Velešína, Mat. Smutek z Mirkovic a Fr. Jaro
z Netřebic a j., usneseno velikou většinou nepřijímati
nabídnutého s německé strany volebního kompromisu
a postaviti vlastního sčitacího kandidát
českého. Když pak z navržených kandidátů pp.
Rašín
Šebor
Krumlovsko
Josel Dundr
Antonín
Hubka
Dundr
Kulich
Kamarýt
Vele
A Hubka
Jindra
špaček
Mat
Libčany
Praskačka
Bělá u Bezděz
Bělá
Hradiště
Český Krumlov
Č . Krumlov
Mirkovice
Francie
Holubov
Velešín
Netřebice
Český Křemže
15
article
Jos. Dundra a Fr. Špačka prvý kandidalury se vzdal,
přijat jednomyslně za českého kandi-
dáta p. Frant. Špaček, starosta ve Vele-
šíně. Přítomní zavázali se, že pro tohoto kandidátn
budou agitovati, aby ani jediný český hlas se ne-
ztratil. Schůze měla velice pěkný průběh a podala
nový důkaz o vyspělosti a uvědomění českého rol-
nictva na Krumlovsku. Při čtení počtu voličů v jedno-
tlivých obcích všeobecně se uznávalo, že seznamy
německé jsou rozhodně nesprávné. Malinké
německé obce mají přes sto voličů, kdežto velké obce
české maji jich sotva polovinu. Těchto zřejmých ne-
správností měly by si všímati příslušné úřady.
Dundr
špaček
František
Vele
Krumlovsko
Francie
16
article
Z Netolic. V pondělníku »Jihočeských Listůe
ze dne 23. září t. r. vyskytla se zpráva, že voličské
schůze, mnou dne 22. září t. r. v Husinci a ve Vla
chově Březi pořádané, měly bezúčelného a nepřízni-
vého výsledku pro mou kandidaturu a tedy zároveř
i pro národní stranu svobodomyslnou. Zpráva tato
nezakládá se na pravdě a učiněna byla nepochybně
s nějaké strany mně nepřátelské, jež snaží se voliče
odvrátiti od jich pevného a nezvratného přesvědčení
neboť ve schůzi, konané ve Vlachově Březí, jež byl
četně voliči navštívena, byla kandidatura má uznána
a přislibeno všestranně od obou, že všemožně se ot
postarají a přičiní, aby voličové tamější hlasy sve
jedině pro mne odevzdali a aby tak volba poslanc
jedině ve prospěch můj dopadla. Ve věci té odvo-
lávám se na pana purkmistra a celou městskou radu
ve Vlachově Březí. Co týče se schůze v Husinci
bylo sice se strany místních voličů působeno k tomu
aby do schůze co možno nejméně voličů se dosta-
vilo, což se také stalo. Za to však dostavili se do
schůze voliči venkovští, osoby to na venkově veliee
oblíbené a vlivuplné, kteří se vší určitostí proti
purkmistrovi a p. tajemníku prohlásilh, že p. dra
Stráneckého, jehož kandidaturu tilo všemožně pod
porují, voliti nebudou, a naopak ještě se o to posta
rají, by venkovští voličové ni jediného hlasu tomute
neposkytli, nýbrž hlasy své veškeré odevzdali pr
osobu moji. Jeví se proto uvedená zpráva v ponděl-
níku »Jihočeských Listů« úplně nesprávnou a vy-
myšlenou. I toto potvrditi musí jak pan purkmistr
tak i pan tajemník v Husinci, a není proto zcela
žádného nebezpečí pro stranu svobodomyslnou, že
by mandát snad pro ni tentokráte byl ztracen.e
V Notolicích, dne 24. září 1901. V. Dvořák, majite
usedlosti v Podeřišti, okresní starosta a říšský
poslanec.
Stránecký
V Dvořák
Netolice
Vlachov Březí
Podeřiště
jihočeský Listů
17
article
Z Horažďovic. Ke zprávě »Nár. Pol. « č. 264
ze dne 24. t. m. o schůzi voličů (?) v Horažďovicích
je třeba konstatovati, že na schůzi zmíněné bylo
mnoho nevoličů, což nebylo zjištěno, a že nebylo
opačnou zkouškou zjištěno, kdo s resolucí ne-
souhlasí. Dále nebylo vyjasněno, jak se stalo, že
výkonný výbor strany agrární vyzval místní důvěr-
níky, aby p. Majera za kandidáta prohlásili, ač oba
pp. řečníci dr. Matoušek i kontrolor Majer stranu
agrární kaceřovali. Důvěrník strany agrární p. Šlapák
ukázal list, ale neví, ktérak se stalo ono usnesení
v Praze, an s ním nesouhlasí. — Voličstvo obou
okresů, sušického a horažďovického, v převážné vět
šině trvá při kandidatuře p. Petra Nováka, rol
níka z Budětic, a p. Majer bude veřejně vyzván, aby
se dřive očistil z výtek, před časem mu učiněných
V drobném prodejír
ranní čísle o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . . a žh
Ve flialkách na venkově
ranní čísle, . . . . . . . p0
odpolední . . . . . . . . 8h
Inseráty
plati se hetevé »apře
Tředplseení a inserty pšijímá zdminl-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacháseií ee též redabe
tiskárna n ezpeČics , Národnich Listi“.
Eukopisy zs novraesj.
Pol
Majer
doktor
Matoušek
Šlapák
Petro Novák
Horažďovice
Praha
Budětice
Národnich List
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. září. (K uherským
volbám.) Volební ruch dostoupil v Uhrách
minulé neděle svého vrcholu. Dva vynikající
vůdcové nynější strany liberální, Max Falk
hr. Apponyi mluvili před svými voliči. Mimo
ně představovalo se voličům na sto jiných
kandidátů všech stran. Dobré vyblídky vládní
liberální strany nezkalily se přes to, že strana
klerikální namáhá se ze všech sil, aby do nové
sněmovny vstoupila v počtu co nejsilnějším.
Naši pozornost poutá tentokrát především
volební ruch na Slovensku, kde
bratři Slováci po dlouholeté passivitě vstupují
opětně pod vlastním národním praporem na
volební bojiště. Když slovenská národní strana
vydala prvé heslo k volebnímu boji, neváhala
doznati, že její vyhlídky nejsou nikterak růžové,
neboť není hračkou podniknouti boj proti vládní
straně, vládnoucí v Uhrách všemi prostředky,
umožňujícími zvolení vyhlédnutého vládníl
kandidáta. Dnes, týden před volbami, národní
strana nezoufá, ba zdá se, že z čilého ruchu,
jenž se rozvinul na Slovensku, soudí na větší
úspěch, než jakého se nadála z počátku. Vo-
ličové slovenští dovedli na mnoze odolati ná-
strahám vládních kortešů a směle se hlási
k národnímu praporu. Národní kandidáti na
svých cestách po volebním okrese jsou vítáni
s nadšením. V ústrety jim vyjiždějí banderia,
děvčata je zasypávají kvítím. Volební řeči po-
slouchají tisíce lidu. »Náškraj nikdy ještě nebyl
tak rozohněný a politicky pohnutý, jako nyníe
— sděluje se na př. z okresu novoměstského
nad Váhem, kde kandiduje dr. Rud. Markoviě.
Orgán slovenské národní strany »Nár.
Falk
Slovák
Praha
Uhry
Slovensko
novoměstský nad Váh
nový sněmovna
slovenský národní strana
19
article
Noviny« zaznamenává s radosti ty a podobná
zprávy, dodávaje, že svitá v Nitře, Prešpurku,
na Zvoleni, v Turci, Oravě i v Liptově. Ná-
rodní kandidáti Mudroň v turčanské stolici,
Kolar v Trnavě a Turzo ve Sliači pokládají se
i listy maďarskými za nebezpečné konkurenty
maďaronských kandidátů a »Budap. Hirlap«,
jenž z počátku volební hnutí na Slovensku pod-
ceňoval, bije nyní na poplach, vykládaje, že
vítězství Slováků bylo by nebezpečím pro
uherský sněm, kde by se podle přikladu če-
ského mohly odehráti scény podobné, jako na
řišské radě vídeňské. »A mimo to — dodává
upřímně »Bud. Hirl.« — zarazilo by se utěšené
šiření maďarisace v severních Uhrách, nebot
váhavé živly daly by se ihned strhnouti na zpět
a nastal by tam takový ústup, o jakém nemují
ani tušení na Dolní zemi.«
Vedle okresů již vyjmenovaných ustavila se
slovenský národní strana dále v Liptovském
s v. Mikuláši, jež prohlásila za svého kandi-
dáta advokáta Jana Ružiaka, všeobecně
v tamním kraji oblíbeného, a v Ružomberku,
kde sice samostatného kandidáta nestaví, ale
bude podporovati kandidáta strany lidové, Julia
Palugyaye proti liberálovi. Loni při doplňo-
vací volbě zvitězil v tomto okrese ještě liberál
Angyal proti lidovci far. Hlinkovi. Letos má prý
Palugyay, jenž se zavázal hájiti také zájmy slo-
venských voličů, dobré vyhlídky.
Turek
Mudroň
Turza
Slovák
Ružiak
Palugyay
Angyal
Hlinka
Nitra
Prešpurk
Zvolen
Orava
Liptov
Trnava
Sliač
Slovensko
Buda
Uhry
Mikuláš
Ružomberok
20
article
Volby, jak už oznámeno, budou se konati
od 2. do 11. října. Avšak hned prvý den roz-
hodne asi o budoucí tvářnosti uherského sněmu.
Z 63 stolic uherských vypsána volba na den
2. října již ve 47, kdežto v 7 stolicích odbude
se dne 3. října a v 1 stolici dne 4. října. Také
33 měst, mezi nimiž největší města uherská,
jako Pešť, Arad, Prešpurk, Šoproň, Dabrecin,
Ostřihom, Kečkemet, Kluž, Komárno, Temesvar
atd., přistoupí k volebnímu osudí již dne 2.
října, kteréhož dne bude tedy většina voleb již
odbyta.
Z Krakova, 25. září. (»Mořské oko«.)
Zdá se, že nekonečný spor o tatranské »Mořské
oko« blíží se přece již k svému rozřešení.
»Czasu« sděluje se právě ze Lvova, že rozhodčí
se strany rakouské, president vreh. soudu Ivov-
Pešť
Arad
Prešpurk
Šoproň
Dabrecin
Ostřihom
Kečkemet
Kluž
Komárno
Krakov
Lvov
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, dne 25. září.
Dovoluji si tuto předložiti co nejuctivěji
velectěnému čtenářstvu vůbec a svým příznivcům
zvlášť stručný popis cesty, kterou snaže se
zkusiti všechno a posloužiti vždy tím nejnověj-
ším, podnikl jsem nejnovějším vehiklem, tak
zvaným automobilem vehiklovým, sestrojeným
vo světoznámé »Národní zbrojovce« v Luttichu.
Ne snad, že bych se chlubiti chtěl, tomu příčí
se již od přirození skromná povaha má, ale
upřímně řečeno, nyní obdivují se samu sobě, kde
že jsem sebral kuráže posadit se do příšerného
vozu a dát se jím ptačím letem dopraviti na
Mělník a zpět. Však stalo se a teď hrdě
chodím od jednoho ke druhému a ptám se ho
»Víte, kde je Štěpánský přívoz? Tam jsme byli
za 65 minut.« Tomu, kdo pochybuje, stisknu
na doložení svého výroku strašnou silou ruku,
až vzkřikne a dodám: »Ano, za 65 minut
ještě jsme si zajeli ! . . .«
Bylo to minulou neděli o deváté hodině
pětadvaceti minutách z rána, když tklivě rozloučil
jsem se s rodinou svojí a nasadiv si bilou pla-
catou čepici lloydového kapitána, kterouž za
čtyři koruny koupil jsem si letos z jara ve
Rěce, spěchal jsem na místo, kde nás přítel se
svým strojem očekávati měl. Pohoda byla krásná,
nebe temně modré jako safir a lehký vánek.
který co chvili v nedlouhých intervalech se zvedal.
mírnil žár zmírajíeího zařijového slunce. Svlékl
jsem kabát a oblékl si »chaufferskou bluzu«.
v níž vypadal jsem jako do hola ostřihaný
eskymák a nasadil si chanfferské brejle. Lidé
kteří mne jinak neznali, tvrdili, že šla ze mne
hrůza.
Totéž učinil drubý účastník jízdy, tak že
jsme výpravu podníkli iři.
Potom hajdy na vůz.
Praha
Mělník
22
article
Svátečně odění lidé procházeli se po
všech ulicích, kudy jsme jeli a překáželi nám
zbytečně. Poznal jsem záhy pravdu, že největ-
ším nepřítelem automobilu je člověk. Nemotorný.
hrozně zvědavý a při tom strašně naivní, ba až
hloupý člověk.
»Vidíte ho! Cuměl na svém místě jako
přimrazený, až dojeli jsme k němu, v posledním
okamžiku však si vzpomněl a hr! na druhou
stranu. Kdybych si byl jen drobet »spurtnul«
byl pod kolem.«
Máte je znát, ty přátele nových vynálezů
z pražských ulic! Kdyby u nás něco opět se
šustlo, běda velocipedistům, běda elektrice, běda
automobilistům! Stroj by rozbili a benzin by
vypili. Nevěřite tomu? Postavte se někdy poblíž
stanoviště drožkářského a stanete se svědkem
monologů a dialogů našich bičových hrdinů.
Vynálezce automobilů byl prý na rozpacích,
jak pokřtiti své důmyslné dílo a dlouho prý pře-
mýšlel, než připadl na vhodné pro ně jméno.
Měl se obrátit na naše drožkáře a fiakristy, byl
by mu ihned a velmi ochotně posloužili celou
sbírkou nejvybranějších termínů.
Vyčkejte jen, až budou automobily laci-
nější, však vy jim nadávati přestanete. Považle,
že aulomobil ujede už dnes 9 kilometrů z
16 krejcarů a to bez obroku a bez sena.
»Vidíte, jak mi dělá před vozem tatrmana.
Chce mne donutit, abych zarazil, ani nevite.
jaká je to v Praze sběř. Marně bychom na
světě hledali podobné.« — Tak přítel řidič vozu.
Nechtěl jsem mu odmlouvati a ho po
puditi. Je pravda, bandičku zde máme, jež nedá
se zahanbiti sebrankou ze žádného druhého věli-
kého města, však tanou mi na mysli příhody
prvního velocipedisty, jenž objevil se před více
než dvaceti léty v ulicích berlinských a v duchu
náš velkoměstský »výkvět« omlouvám.
Tak šlo to dosti zvolna Prahou až do
Karlina.
Karlin
Praha
23
article
Abych upřímně doznal, sympatie to nebyla,
kterou nás p. t. publikum provázelo, jakkoli
jsme jeli opatrně, netropili žádný zbytečný hluk
a při tom velmi zdvořile pozdravovali.
Osud každé novinky u nás! Lid náš je
strašně nedůvěřivý. Všechno nové naplňuje ho
obavou a všední je výčitka, jež se čin
elektrice, že totiž byla vynalezena proto, aby
pracující lidé přišli i o ten poslední výdělek,
který jim prý nechala pára.
V Karlině jsme drobet benzinu přidali, jel
jsme tamějšími ulicemi rychlosti asi 20 kil -
metrů za hodinu. Soudruh můj měl za to,
že Karliňáci jsou lidé vlídnější k auto-
mobilům než obyvatelé Prahy a Král. Vino-
hradů. Snad proto, že v Karlíně v mašináchs
lépe vyznají.
Král
Praha
Karlín
Lido
24
article
Dostali jsme se šťastně do Libně a byl
bychom, ví bůh, v několika málo minutách
překonali tamější vrch, kdyby nebyla se tato
obec před týdnem stala částí Prahy. Toť se vi.
že po této významné události nuceni byli ihned
tam na hlavní silnici rozkopat dláždění a my
že jsme nucení byli jeti následkem toho tak zv
židovským městem. Doznám upřimně, že by
jsem tam poprvé a návštěva ta že na mne hlu-
boký učinila dojem. Pochopil jsem teprve, proě
se ti naši o tuto akvisici tak brali.
Do libenského vrchu s takovou jsmes
hnali prudkostí, že porazili jsme kluka, ale ne
snad, že bychom byli do něho vrazili, nýbrž
skácel se k zemi, poněvadž mu do otevřených
v němém úžasu úst vlitla vosa a tam mu dala
žihadlo.
Z Kobylis do Dáblic jeli jsme švestkovou
alejí. Bylo nám líto té aleje, ale ještě více těch
švestek. »Kolik za krejcar?« tázali jsme se
letmo. »Plnou čepici jich dáme!« zněla od-
pověď. Jinde nám je dávali dokonce za se-
brání. Tak chutné a zdravé ovoce a nikdo ho
nechce, Proč ale nařikáme, buďine rádi, ze
bůh nás Čechy nikdy neopustí. Povidel bude
dost a bramborů prý ještě více. Že si toho už
dávno nepovšimli vídeňské listy, aby dokázaly.
jak nám i nebe straní.
bůh
Čecho
Libeň
Praha
Kobylisy
25
article
Víte, přátelé, co je to kolébka?
Znám jich několik. Především tu, v ní
se uspávají děti, potom onu, kterou se seká
maso do jaternic a teď poznal jsem jinou
ještě, protivnější, než by mi byla ta první
kdyby se ke mně mimoděk opět přistěhovala.
Je to kolébka na silnici. Prahloupé, primilivní
zařízení, k tomu účelu, aby jím stékala dešťová
voda do příkopu. Jedete-li obyčejným kočárem
po silnici, kde jsou takové »kolébky«, jsto v ne-
bezpečí, že vám z těla, když ne duši, tedy
aspoň osrdí vyrazi a nyní si představte, jak to
s vámi hrkne, když do takové »kolébky« za-
padne a zase z ní vyletí třiceti kilometry uhá-
nějící automobil. A stačí-li vám ješté k tomu
fantasie, račte doplniti svou představu tím, že
takých kolébek je nekonečná řada, aspoň za
každým padesátým krokem jedna. Bůh ví, jak
bychom byli vypadali po té jizdě, kdybychom
si byli nedodávali při tom »elastičnosti«. Vypa-
dali jsme jako perští dervišové, kteří sedíce n
koberci pokaždé vyskočí, kdykoli se jim vyskytne
v modlitbě slovo Allah. Kdybychom nebyli p
každé, když jsme do takové kolébky sjeli, vy-
mrštili se vzhůru asi tak, jako kdyby nás byla
štípla v zadu tarantella, byli bychom opsavše
nejpravidelnější parabolu, z vozu prostě vyletěli.
Kdyby se nám byl dostal do rukou některý
z tamějších cestářů!. ... Připomenu-li, že n
venkově zdály se nám největší odpor osvědčo-
vati proti automobilu staré báby, zbude mi
zmíniti se také o tom, jak oproli němu chová
se zvířena.
Kůň čím mladší tím nezkušenější, pře
blížícím se automobilem na celém těle strachem
se chvěje. Direkce jeho je při tom se silnice
do škarpy.
26
article
Mnoho-li při tom prasklo vojí, nemožno
nám dnes ještě přesně udat, třeba vyčkat, ž
dojdou — účly. Mám ale za to, že jich tento-
kráte mnoho nebylo.
Kráva chová se proti automobilu jako —
kráva a vůl jako vůl. Nabrali by ho nejraděj-
na rohy.
Nejzajímavěji ale počínají si husy. Na
trubkové znamení, na místé aby prehaly, sbíhají
se na silnici a tvoří automobilu obrovskou bílou
avantgardu. Čím častěji se ozve známé tu, tu.
tu! tím četnější husí hejna. Konečně přidáte
benzinu, neb lépe řečeno, nasadite deláí převod.
Automobil, jenž dosud klepal jako žejbrování na
starém českém mlýně, utiší se a vy pozorujete.
že vůz letí jako šipka a že pneumatika na zad
ním kole zbarvena je krví? Co se stalo ? Jeden
z kapitolských ptáků životem zaplatil korteži
kterou byl vás provázel . .
Právě osmdesát minut! Jsme na Mělníce.
Tam přímo do zámku. O, jak divně se
tam na nádvoří starého Ludmilina sídla vy-
jímal nejmodernější produkt ducha lidského-
Výborná mělničina překlenula záhy propast
dlouhých věků, jež nás dělila od té doby
Chutnala nám tak dobře a takový v nás vzní-
tila rozmar, že ozývala se ve mně, ovšem že
v nejzazším úkrytu duše, pochybnost, dosta-
nemeli se z Mělníka do Prahy právě tak šťastně,
jako z Prahy do Mělníka
Však znamenitý náš chauffeur a ještě zna-
menitější přítel provedl svůj úkol mistrně. Až
na malinkou, docela nevinnou exkursi do sil-
niční hromádky, kterou zavinila, jak se samo
sebou rozumí, ženská, dostali jsme se domů ve
zdraví a šťastně.
Za deset let bohda nebudeme již psáti
feuilletony o výpravách — automobilem, jako
by to, bůh vl, jaká byla vzácnost.
Mělník
Praha