ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f8efc380-8f19-11dd-91e8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 32, person 43, work 1, org 5
1 masthead
Račník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 18. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 286.
4 article
la rannt a večerní linty předpláci sa v Praze v admninistraei. na měslo. k dvrtieta s K - . dvani donáskou na měste aa čvrt let i k esb o vo Hlialkách V K S0n na másko Poštou an zněsto na čtvrt leta s dvojí zastrkou ae měsin ř ei na dtvrt leta :
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o l0 s přílohou pro venkov o i4 stranách,
Praha
6 article Jhočeský krulský slezn
Jhočeský krulský slezn národní strany svobodomyslné abei koná se v neděli 19. října t. r. bppne a od v Třeboni. Dopoledne o 10. hodině krajská konference organisační zástupců 29. volebního okresu Odpoledne o 3. hodiněr o Verejna schůze, na níž »O dnešním stavu česlié politikye promluví s nkte y dslansioy dr. Karel Kramnář-
doktor Kramnář Třeboň
7 article Dvojí nevyřízené ustanoven mírové smlouvy londýnské.
Dvojí nevyřízené ustanoven mírové smlouvy londýnské. Mírová smlouva londýnská ve věcech balkánských má divné osudy; některá její ustanovení byla provedena společným nátlakem velmocí, jako vyklizení Skadru Černohorci; některá nevázala ani neutrály fjako Rumunsko), ani strany válčící (jak Turecko, jež zabralo území již odstoupené zejména pevnost Drinopol); některá pak dosud nejsou provedena, jako o organisaci a ohraničení Albanie a ostrovech Egej- ských. Zvláště nápadnou se stala liknavost velmocí ve příčině Albanie, uváží-li se, že do Albanie dosud ani nebyl dosazen vlád- ce, ani nevytýčeny jižní a severní její hra- nice a komise ohraničovací vlastně se te- prve chystají započíti svou práci; ba jižn prý se pro automobilovou nehodu opět vrátila.
Skadr Černohorec Rumunsko Turecko Drinopol Albánie
8 article
Tato líknavost způsobila nejen bezvlá- dí uvnitř Albanie, nýbrž i vpád Albanců do území království srbského, jímž toto bylo nuceno sáhnouti opětně ke zbraním prot odpůrci, kterýž vlastně ani za válečnou stranu nemohl býti pokládán a uznán, pro- tože za něho nechtěla vziti odpovědnost ani prozatímní vláda ve Valoně, ani kore cert evropských velmocí, ani konečně vel- moci, podle jejichž návrhů se utváří auto- nomní Albante, Až teprve, když království srbskému Se podařilo za značných obětí odrazíti ve- třelce, püstošící jeho zemi, loupící a vraždí- cí obyvatelstvo jeho a zahnati Albance do končin nesorganisované a neohraničené bezvládné Albanie a když Srbové tam ob- sadili strategicky důležitá místa, aby se vpády nemohly opětovati, tu nejprve za- hraniční úřad rakousko-uherský a za ním italský a říšskoněmecký jaly se domlouvati Srbům, aby vyklidili místa, mírem londýn- ským vyhražená pro autonomní Albanii, aniž by byly také ohlásily vládě srbské, ja- kého dostiučinění a náhrady se jí dostane za škody a náklady vpádem způsobené jaké záruky za bezpečnost hranic srbských jí budou poskytnuty? Dle zpráv, jež dosud v záležitosti této došly, zůstalo pouze při zakročení mocí trojspolkových, kdežto velmoci trojdcho- dové různým způsobem daly na jevo, že si přejí zachování míru na Balkáně a ko- nečného uklidnění.
Srba Albánie Valona Balkán
9 article
ovlolzetaovsslelj v
10 article
Odpověď, již dá Srbsko, očekává se v nejbližších chvílích, ale již předem se připomíná, nevyhoví-li Srbsko plně vyzvá- ní, jehož se mu dostalo — že by mohl na- stati v situaci „obrat nikoliv nepovážlivý o průběhu, jejž těžko předem předvídati.“ Druhá nedodělaná záležitost jest otáz- ka ostrovů v Egejském moři, jednak Řeky za války balkánské, jednak Italií za války o Tripolis obsazených. Ve smlouvě lon- dýnské si velmoci vyhradily rozhodnutío ostrovech. Turecko žádá na Řecku, aby vyklidilo ostrovy: Samotraké, Imbros, Lemnos a Tenedos, protože jsou mu ne- zbytně nutné pro obranu Dardanel a ostro- vy Chios a Mitiléne, stejně nutné pro obra- nu maloasijského pobřeží. Jak známo, vyjednává se sice mezi Ture ckem a Řeckem, ale k výsledku žádnému se dosud nedospělo a nedospívá; Tureck nespěchá požádati velmoci, aby samy roz- hodly ve smyslu mírové smlouvy londýnské obávajíc se, aby nerozhodly proti němu, Řecko tak nechce učiniti, poněvadž ostrovy má ve své moci a žádná z velmocí nenalé- há, aby je Turkům vydalo; o Italii jest pak známo, že si vábec nepřeje, aby velmoci o otázce ostrovní jednaly, by snad svůj roz- hodčí úřad nerozšířily i na ostrovy Italií obsazené. Proto prý řešení otázky ostrovní ponecháno bude Turecku a Řecku.
Řek Tenedos Tureck Srbsko Tripolis Turecko Řecko Dardanely Chios Italia
11 article
Ale okolnosti, jež provázejí tuto nedo- dělanou záležitost, zdají se býti ještě po- vážlivějšího rázu, než ony, které souvisís á oni věcí albanskou Velmoci, jak známo, činí opatření, aby uhájily rovnováhu ve Středozemním moři Anglie vysílá zvláštní válečné loďstvo do Alexandrie. Německo má tam již několik válečných lodí, dosud po různých přísta- vech kotvících, příchod oddělení ruského válečného loďstva byl tyto dny oznámen a to vše zajisté v souvislosti se změnami jež přivodily již neb ještě dále způsobí ne- vyřízeně záležitosti na blízkém východě Co pak se týče Turecka a Řecka, zi- stává nepopřeno, že nejen vojska svá liknavě propuštějí, ale zároveň též sesiluj a pohotové drží pro všecky případy; ne- méně nápadné jest obmezení plavby Dar- danelami. Pokud pravděpodobno se oče- kává, že by vojsko turecké postoupilo prot Řecku po území thráckém. Bulharsku ještě neodevzdaném, prohlašují v Athěnách, že by v postupu takovém viděli porušení neutrality se strany bulharské, tak že by i Bulharsko považováno býti musilo za stranu válčící — což by prý mělo za násle- dek, že by sám sebou nadešel opětný pří- pad součinnosti všech čtyř spojenců z války bulharské. Zemský rezpočet král. Českého na rok 1314. Přípravy pro zemský rozpočet král. Če ského na rok 1914 jsou téměř skončeny. Roz- počet tento sestavila poprvé správní komise. podnikala tedy dílo, jejím členům dosud ne- známé a nové. Finanční referent správní ko- mise dvor. rada Kvěch provedl své rozpočto- vé průpravy tím způsobem, že se zástupe všech odborů dříve zemského výboru, nym zemské správní komise, měl konference, jimiž ze zjišťovala a stanovila rozpočtová potřeba jednoho každého odboru. Tato práce jest již hotova, a nyní se jedná o rozpočtovou úhradu. V tomto oboru význačné místo zaujímá
Kvěch Anglie Alexandrie Německo Turecko Řecko Bulharsko
12 article
otázka, jak uhraditi nezaložené dluhy zemské, jichž se za dobu německé obstrukce nahro- madilo veliké množství. Finanční plán na úhradu těchto dluhů je v podstatě tento: ne- založené dluhy zemské jsou rozděleny ve dvě kategorie, v dluhy pokladně státní a ve dluhy n žnibsj e io ostatní. Dluhy státu nechájí se zatím nedotčeny t. j. země jich zatím nebude upláceti, všecky ostatní nezaložené dluhy, celkem 18 mil. mají býti zaplaceny ve třech letech, každý rok jednou třetinou. Dnes koná se v zemském domě za předsednictví finaněního referenta dvor. rady Kvěcha anketa, ve které se určí nejnaléhavější dlužné položky, jichž úhrada bude částkou 6 mil. vložena do zemského roz- počtu na rok 1914. Při tom má býti do zem- ského rozpočtu na rok 1914 pojata určitá část. ka na zlepšení učitelských platů. JJak president zemské správní komise hr Schönborn nedávno prohlásil, tiseň zemských financí trvá dosud, i je třeba hospodářství nej- úspornějšího. Skutečně správní komise řídí se tímto heslem, a ze zemského rezpočtu na rok 1914 budou vyloučeny leckteré položky, jež bývaly v dřívějších rozpočtech zemských ob- saženy. Úsporné hospodaření správní komise chce se uplatniti též tím způsobem, že země má býti sproštěna výdajů t. zv. neproduktiv- ních: tak vyckyti ze i projekt, dvorskému eráru vrátiti — Královskou oboru. Kdyby se tato myšlenka měla uskutečnití, zajisté by ve vší veřejnosti vzbudila všeobecný odpor. Osnova zemského rozpočtu na r. 1914 bu- de záhy předložena gremiu zemské správn komise, ježi ji projedná ve zvláštní schůzi. Roz- počet správní komisí přijátý bude pak poslán do Vidně. A tu vyskytuje se zvláštní zvěst.
Kvěch Schönborn
13 article
Dle císařského patentu ze dne 26. července t. r. a dle statutu zemské správní komise ná- leží panovnikovi právo, schvalova!i zemský rozpočet král. Českého, sestavený správní ko- misí. Bylo by tedy logické, když by zemský rozpočet správní komisí projednaný byl po- slán přímo kabinetní kanceláři, jež by je předložila panovníkovi. Ale dle některých dis- posic nema se tímto způsobem jednati, nýbrž zemský rozpočet, správní kominí přijatý, bu- de poslán ministerstvu financí, které jej pře- zkoumá, zreviduje, po případě změní, a pak teprv samo — ministersivo financí — před- leží panovníkovi k sankci. Rozpočet prý bude ministerstvu financí odevzdán osobně finanč- ním referentem správní komite dvor. radou Kvěchem.
Kvěch
14 article
Potvrzení této zprávy dlužno sice vy. čkati, ale již nýní nitno všechau veřejnost upozorniti, že postup, jímž by zemský rozpo- čet král. Českého, správní komisí schválený byl předložen ministerstvu financí, byl by úplně nezákonný a byl by porušen i cisařský patent ze dne 26. července t ra, i statut správ- ní komise, neboť ani v patentu, ani ve statutu není ani jediného slova o tomi že by minl- sterstvu financí náležel jakýkoli vliv na zem- ský rozpočet král. Českého, nebo že by mu náleželo jakékoliv účastenství při zemském bozi rozpočtu král. Českého, e Není však pochyby, že tento projekts skutečně vyskytl; teď pak se srozumitelněj- šími stávají výroky nělterých německoradi- kálních poslanců, kteří ještě nedávno hlásal svým voličům, že nyní bude se o zemském rozpočtu král. Českého rozhodovati ve Vídni v ministerstvech, a že se o něm bude jednati také na říšské radě, takže němečtí poslanei budou takto moci na skladbu zemského roz- počtu vykonávati vliv mnohem větší ne dlačto doe dosud. Kromě toho se praví, že zástupci stra německých již s vládou ve Vídní jednali ovelzl šo5 venhvodosn lněnbsj mloznivo
Vídeň ministerstvo finance
15 article
změnách, jež mají ministerstvem provedeny býti na zemském rozpočtu, jejž zemská správ- ní komise sestaví. Pochybujeme, že se tyto zprávy potvrdí. ale i kdyby tomu tak bylo, doufáme, že správní komise bude hájiti své autonomní po- stavení a bude trvati na právech, jež jí císař. ským rozhodnutím byla udělena a to tím spí- še, že dle téhož patentu je jejím právem zemský rozpočet sestavovati. Říšský posl. dr. Boh. Franta v Rychnově n. K. V Rychnově, 16. října. i (Od zvlástaího zpravodaje „N. L.) l n b nn Městská rada v Rychnově n. K. svolala na čtvrtek večer do sálu Národního domu volič- skou schůzi, na které říšský poslanec dr. B Franta promluvil o politické situaci, jednání vyrovnávacím a postupu nár. strany svobodo- myslné. Práběh schůze byl klidný a konči resolucí, schvalující postup strany svobodo- myslné a vyslovující důvěru a uznání posl. dru. Frantovi. Dále, v důsledcích přesvědčujících vývodů poslance dra. Franty, shromáždění u- znávají polřebu čestného národního smíru ce- stou dohody a yslovují se také pro „největši možné rezšíření volebního práva“. Jakož i vítá se posl. dr. Kramář v čele národní strany svo- bodomyslné. Schůzi zahájil starosta města p. dr. č Langer, uvítal poslance a požádal přítomné aby si zvolili předsednictvo. K návrhu p. Vi- naře zvolen předsedou starosta p. dr. Langer- místopředsedou p. okr. soudce Dolista a za- pisovatelem p. pokladník Bubna.
doktor Boh Franta Rychnův Kramář Langer Dolista Bubna Rychnov můj Rychnov NN městský rada národní dom strana svoboda
16 article
Posl. dr. Franta v úvodu své řeči připo míná, že již dříve do Rychnova chtěl přijíti Vedle povinnosti poslanecké, která předpo kládá co nejužší styk s voliči, volal ho sem hlas srdce. Prožilť v Rychnově řadu let a vzpo míná na toto útulné podhorské město rád. Sho dou různých okolností mohl však přijíti tepry- nyní, kdy v říši je všecko rozháráno a neho- tovo a v zemi poměry zhoršené. Ale přicház také pod dojmem krásného sjezdu našeho, jen přesvědčivě dokumentoval pořádek ve straně Dále řečník vzpomíná zesnulého posl. Anýže jehož nepřítomnos! právě nyní, kdy učitelstv vede těžký boj o existenci, nejvíce je pocito- vána. V Rychnově posl. Anýž naposled účast nil se volebních bolů. Po tomto stručném úvo- du, obsahujicím řadu vřelých reminiscencí, při- stoupil řečník k ličení situace politické. Bývá pravidlem — praví dr. Franta — ž když dva nemohou se shodnoutí, přicházi třeti, aby zjednal dohodu mězi nimi. Něco po- dobného děje se dnes v Čechách. Vláda roz- hodla se převziti úlohu energického rozhodčí- ho mezi námi a Němci a jako všechny okolnost naznačují, je patrně rozhodnuta jiti do kraj- nosti. Již dosazením správní komise, kterýžte čin hluboce se nás dotýkal,. naznačila, že jejt rozhodnutí je pevné. Proč k rozvratu v Če- chách došlo, je známo. S obetrukcí Němců do- stavil se i finanční rozvrat země. Ovšem mu- síme si zeela otevřehě doznati, že finaněn politika země byla taková, že k těmto kon- cům neodvratně spěla. Pouštěli jsme přímo z ruky prameny příjmů a nestarali se o organi- saci pravidelných zemských berní. Když Něme ztratili rozhodující majorilu, hledali novou ce- stu k úspěchům a našli ji přirozeně v nejistých financích země. Po letech normálního hospo- dářství zemského příšla doba rozpětí, bylo nutno dělati dluhy. Důležitý pramen příjmů.
Posl doktor Franta Rychnův Anýž Němec Nout Rychnov Čechy
17 article
san ble vnozělo a
18 article
O úrohném prodejlr vanní číslo a sobá . . sa nn večernl sa 4
19 article
b žotelsooll
20 article
Ve flidlkách na venkova- ranní číslo. . . . . 10h večerni . . . . . . 5b jomi Inoeráty platí sa botové napřed. Předplacení a juserty přijí mý administrace v Marianské ul.,a Tam nacházeji se těž redakcn, tiskárna a oxpedie Národnich Llstůt. ob Rukopizv se nevraceii sb
21 article
pivní dávka, obmezena byla jen do r. 1909. Čím dále, tím určitěji se vědělo, že finanční krise dolehne tak, že bude nutným veliké roz- hodnutí. Učiněn pokus o vyrovnání, zajisté u obou národů upřímný. Na jedné straně stál zesnulý dr. Eppinger, na druhé náš dr. Škarda. Jako když osud tomu chtěl, oba odešli na věč- nost dříve, než k dohodě došlo, Ovšem, nemu- síme si tajiti, že vstoupili jsme do vyrovnáva- cích porad v době nejnepříznivější za vlády Bienerthovy, ale přes to byly jisté naděje, že dohodovací akce povede k cíli. Bohužel vývoi událostí rozhodl jinak, jednání byla přerušena. krise zemská vzrůstala a když nebylo blízkých naději na odvrácení její, přišla vláda se svým prvním projektem. Vláda měla úmysly určit, a proto naši lidé v nejlepším úmyslu hledai cesty, kterými by nejméně utrpělo zemské zří- zení. První řešení odpovídlalo lépe duchu na- šemu, to netřeba si zatajovati. Maršálek by zůstal na svém místě ne jako předseda správní komise, ale jako zemský maršálek, zůstali by i členové zemského výboru ve svých funkcfch.
Eppinger Bienerthův
22 article
Jediný státní úřadník by v novém útvaru byl a to pouze k jakémusi dohledu na finanční ho- spodářství. O tom nemůže býti pochyby, že první projekt, i když s takovvým řešením zem- ské krise nelze scohlasiti, byl lepší než t. zv. komise č. II. Já, jako autonomista, posuzuji věci jistě střízlivě: nebyl jsem vládním pro- jektem unešen, ale je poctivo říci, že události nebyly domyšlený, že mnoho ze stalo na účet rozhořčení. Docela však nechápu, jak drů. Kra- mářovi mohlo se vytýkati, že slouží vládě. v dnešních poměrech má nejlepší zadoslučinění. Při komisi č. I., kdy zajištěna by byla otázka financí, německá obstrukce stala by se ne- škodnou, vyhladověla by. Ale národu najednou se zalíbilo jinak. Buďme upřímni, i v naší stra- ně takové nálady byly. Proskribovaná oktro- jírka Schmerlingova rázem líbila se i nejzuři- vějším radikálům. To byly doby rozhořčení.
Schmerlingův
23 article
Já, který jsem svědkem vývoje zemskéh výboru jakožto jeden z nejstarších úřadníků jeho, mohu spad říci, co i z jiných důvodů znamenala pro nás komise č. L. V zemském hospodářství bylo mnoho, do čeho vláda ne- viděla. Nebylo jí to nikdy příjemno. Vždyťi již za vlády Körbrovy děly se usilovné pokusy o obmezení kompetence autonomie, a co se tenkrát připravovalo a co setkalo se s tako- vým odporem všech autonomistů, nyní sku- tečně jest. Jak bude dále, až státní úřadníci budou syslematicky spravovat autonomní úřad, těžko dnes domyslit.— Jedno je však jisté: Němci líp vystihli situaci, komise čís. I. skutkem se nestala. Rozumím hnutí lidu. Vím, bylo těžko říci, po všem tom, co předcházelo, pe sáhněte rychle po tom, co je lepší. Eppinger a Škarda způsobili, že šlo se do porad. Pokud oni stáli v čele a jednání řídili ve svých stranách, nebyly protivy příkré. Jak- mile však dr. Eppinger zemřel, situace se mě- nila, Němci hledali východ, kterým by z po- rad unikli. A dnes je vidíme v pravé podobě. Žádají nejen hlavu kn. Thuna, ale i Stürgkho- vu. Thun, kdysi nenáviděný v Čechách a če- skými lidmi, jakmile ukázal absolutní ne- strannost a upřímnou lásku ke své zemi, třeba Němec, stal se Němcům nepohodlný« To nej- líp charakterisuje německé úmysly. Pro nás otázka, máme-li jiti do vyrovná- vání, zodpověděna je již předem. Nenecháme přece rozhodovati o sobě bez naší účastí. Bylo by to největší chybou. Po zkušenostech z minulosti, po prohře našeho velikého bole státoprávního, padla iluse, že stář se s nání vypořádá hlouběji, než jak dnesokolnosti na- svědčují. Přijde snad chvíle, kdy se bude jed- icvrnn
Körbrův Němec Eppinger Škarda doktor Thun Čechy
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Pramen.) Horská bystřina vyryla hlu- bokou skalnatou rokli, příkře spadající po ta- tarské obecní zemi mezi vinohrady a tabáko- vými poli ke vsi. Rozervané koryto je plno balvanů, rozbitých kmenů, pískových nánosů, nad ním visí potrhané a podemleté břehy po- dél celé jeho křivolaké pouti až do tropických parků pod vsí, kde probíhá pod mosty silnic, mezi stěnami zahrad, stromovým houštím až na oblázkový břeh moře, kam vychrlilo celou spoustu rozbitých kamenů a pařezů. V kamení a v bahně proplétá se plouživě jen tenký proužek kalné vody, ploužící se z vyzchlého hřbetu Jaily pastvinami a sosnovým pralesem k moři. Téměř celé léto žehne slunce do su- chého žlabu, až jednou, po dlouhých měsících. převalí se přes Aj Petri černá mračna, roz- tažená po stepi až nad vodopád Učan-Su, ná- hlý příval napojí žíznivou půdu, potůček na dně nabobtná v blátivý proud a v malé chvíli rozpěněné vlny s divckým hřmotem napln koryto, strhávají balvany, rvou stromy a říti k moři spousty špinavé vody, kamení a kme- nú, jež rozbijejí mosty, přetrhávají silnice, roz- bíjejí zdi a rozlévají se na pobřeží. V hodině změní se celá ta rozrytá rýha od boku hory až k moři v dravou řeku, duníci temným ře- vem do plískání deště. A když příval zmizí nechává za sebou nové skupiny balvanů, nové nánosy a výmoly, plné větví a klád, mezi ni- miž hrčí rychlým během potůčky bláta. Po několika dnech je zas ticho v klikaté rokli. probíhající lesy, pastviny, pole a parky, žhavé slunce žehne s čistého nebe do vysychající půdy, Tataři vylézají ze svých domká ohle- dávat škody, na silnicích hemží se Turci spravující mosty a u břehu moře hemží se lidě lovíci kmeny, kopající písek a rovnající ov č stezky.
Aj Petri Tatar Turec
25 article
Vyšli jsme nad ves, prohlédnout, jak ob- stál v tom zuřivém příboji pramen pitné vody Prameny vysoko pod úbočím hory jsou život. ní otázkou krymských sídel. V úbočí nad mo- řem, v tropické zeleni vzácných rostlin stromů, není téměř vody. Tatarské vsi nad úbočím žárlivě střeží drobná zřídkr draho- cenně vody, prodávají jen neochotně vzácnou pédu, z níž vyvírají drobné praménky, a jež nutno pak sbírat do cementových bassinů vést rourami pod zemí, kilometry daleko po svahu k zámkům na mořském břehu, skvějí- cím se v nádherných sadech. Stoupáme vesnicí, po říšské silnici mez ruskými domky, kde v malých kavárnách vy- sedají Turci s červenými fezy, Tataří a černý- mi kulatými čapkami a Rusové v pleských čepicích automobily řítí se kolem otevřených krámků, na hromady melounů, hrušek a vína. před kostelem u pošty atojí hloučky lidí,u mešity hovoří skupina šedobradých Turkůa houfy dětí brouzdají se v potoce, podél něhož odbočuje od silnice kamenitá cesta do talar- ské vsi, počinající na návrší u kamenné fen lány, z jejíž stěny stéká několik pramenů do širokého koryta. Obrovské stinné ořechy tvoři malou náves, cesta není už kamenitá strž mezi nízkými chalupami s plochými střechami, na nichž se suší tabákové listí. Otevřenými dvíř- ky čistého statečku je vidět de nádveři pod loubím vinné révy, na děti, hrající si na po- traaném koberci a otevřenou chodbu, kde stará Tatarka s rudě zbarvenými vlasy šlape prádlo. Po chvilce mizí chalupy a postranách kamenitého výmolu táhnou se jen nízké zidky čaírů, opletené ryšavým sesnovým houštím
Turek Rus Pramen
26 article
Ty tatarské zahrady jsou na venek jako zdívo- čilé, zanedbané houští pod řídkými korunam starých ořechů. Husté, pěkně vzrostlé lískoví zakrývá pohled dovnitř na tyčích u plotu bílé velské lebky zahánějí zlé duchy a zloděje, popínavý břečtan plazí se mezi kamenim, přil ssávaje se drobnými kořínky do rýh nespáje- ných zdí. Houštím prokmitne občas obrovsko hlávka zelí, několik stvolů kukuřice, záhonek tmavě žlutých slunečníc, několik barevných potrhaných polštářků, na nichž se hrabe koso- oké, černovlasé děcko. -Klopýtáme příkrou kamenitou cestou, úschlé sosnoví na plotech voní pryskyřici, a z listí vyzírají časem ohnívě červené podlouhlé bobulky kyzylu, husté chu- máče broskví, zlatě zářící zdoulová jablka, po štíhlých švestkách řasnatě splývají bohaté šlahouny révy, plné černých řídkých hroznů. U vody nad čsíry stojí dva konici s kulatými koší na bocích, v nichž snášejí pečlivě zaba- lený led ze sněžných jam na Ai Petri. Zahý- báme poděl zahrad, po pusté obecní zemi ke zdi ohražujíci rokli u řišky, v které prameni pitná voda pro Barbo, Líckové houští, něko- Iik strůmků zčernalého kyzylu, hromada ce- mentu a zbytky zdi vodou roztrhané vedou ke skupině skal, zarostlé sosnami, pod nimiz zelené závěsy pýřitého plamínku, vějíře ka- pradí a tuhé stvoly přesličky oznamují spodn pramenitou vodu. Je to rozkošný koutek, tichý, odlehlý schovaný ve žlebu, vodou vymletém, před ce- lým světem. V pozadi za sosnovým lesem vy- čnívají zuby olysalé skály, v korytě kaskáda balvanů rozmetaná po hlubokých stupních vy- ryté půdy, a přes žloutnoucí vinohrady, skrz koruny několika osamělých sosen, v úžlabině zachycených, zavírá úzký obzor jasný pruh moře, tak blizounko, jakoby mezi ním a vino- hrady neležel tam v hloubi pod námi žádný z těch rozichlých parků kolem Gaspry, Čaíru.
Petri Gaspra
27 article
Barbo a Dulberu. Voda bystřiny se už vytra- tila, až na drobný potok, ale rozvalená ce- mentová zeď, která chránila pitné prameny. obnažené kovové potrubí podél řečištěn zpro- hýbané a přetrhané železné spojky ukazuji směr vody, která tu bouřila před nedávnem v rozpěněném víru, Nádržka je uchráněna. jen zámek od příklopu utržen, a tam, kde před několika dny visely nad nově nalezeným pra- meném balvany, je jen hromada hlíny a štěr- ku, ve které se ryjí pracovití Turci. Odklízeji bláto, kopají kameny, chystají novou zeď okopávají hlouběji pramének, ronící se z dro- livé půdy a stěkající zatím kalnou stružkou do říčky.
Turek
28 article
Je pěkná podívaná na ty pestré figurky pracující zvolna ale s neúmornou vytrvalostí Mladý, svalnatý chlapík tesá těžkým krumpá- čem do hlíny nad pramenem, a jeho soudruh vyhazuje hlinu pod malý doubek. Oba jsou záplatovaní tak barévně jako papoušci. Ko- lem červených iczů, v nichž moli prožrali plno děr, mají ovázány špinavé šály v ozdobných a umětých uzlech, z pod nichž vyhlížejí hlu- boko do čela rostlé vlasy, tuhé, husté a černé jako samet. Na hrubých sšedivělých košilích jsou záplaty strakatě červené a modré, z tlu- sté lštky a přilehavé spodky, kolem boků řas- naté jak tykve, jen kvetou děrami a našíva- nými hadříky. Jeden je jasně modrý, s hnědý- mi, zelenými a růžově proužkovanými skvrna. mi; druhý má patrně zbytek nějakého sváteč- ního úboru, maje na hnědých nohavicích na- šité černé pruhy, spirálovitě točené. Pasy na bocích mají docelavfantastický tvar: na úzkém řeménku navlečeno dlouhé kožené pouzdro s několika lesklými bombíky, na kalhoty na- šita nová kožená pošvička s kapesním noží- kem, z trojhranné kabelky čouhá červený ha- dřík, vzadu zastrčeno do řemínků dřevěné pouzděrko. Oba hoši nemluví spolu a pracují mechanicky, s lhostejným výrazem ve výraz- ných pravidelných tvářích, jen černé oči se jim lesknou a mají ostrý, pronikavý pohled
ko
29 article
Nad nimi stojí moudrý Afanázij, s důležitým výrazem v drobné, trochu směšné tváři. Je s dokonale vědom své důstojnosti nad nimi, má pomačkané městské šaty a dokonce přívěsek u kovového řetízku hodinek. Řídí opravné práce, vykládá s rozvahou rusky, co vše bude nutno pořídit, a dává po turecku rozkazy, jsa pyšný na svuj úřad správcei tlumočníka. V korytě říčky u rozbité zdi hrabe se ješte několik pestrobarevných postav. Lezou s opič hbitostí po strání s nosítky plnými kamení míchají cement a pomáhají ruskému zedníko- vi, jenž vážně roztírá maltu mezi narovnané kamený zídky. Náhle se jeden z nich zastavil odležil nosítka, prostřel beztvárný cár na ka- menité dno, obrátil se tváří k moři a sklonil se na kolena. Kývá hlavou, rozpíná ruce, vstá- vá, posedává a čelem se dotýká země. Ostatní si modlicího se druha nevšímají, obcházejíce jen pozorně, až je hotov a zas znovu se hmoždí s kameny, zatlučenými vodou do dna Slunce žehne zhavě do vysychající půdy, až se slévá pot na rozhalených hrudich a do čer- na vypražené kůži na silných šíjích.
30 article
Ve vinohradu nad řečištěm abjevilase pěkná hlava s černýma očima pod kulatou, samotovou čepíčkou, pošitou zlatými penízky. a štíhlá, mladičká Tatarka vyběhla na ska- lisko. Tmavorudě nabarvené vlasy padajíjá v drobounce pletených copáncích na lehký šat, splývající až ke kotníkům bosých nohou a v úšlých ručkách nese baňaté cinové kon- vice s úzkými hrdly a dlouhými, tenkými ná- soskami. Pod paží má balíček prádla a sléz hbitě po strmém břehu až k vodě, klikatící se mezi balvany. Je hbitá jako veverka, pobíhá, jakoby nebylo vůbec nikoho na blizku, a chy- ztá se ke praní. Namáčí tenké hadříky jeden po druhém a sešlapává je pak s opičí zručno- stí v hromádky, rovnajíc a přidržujíc je prsty u nohou. Je rozkošná podívaná na děvčátko, vykonávající se zkušeností dospělé pracov- nice své dílo tak obratně, že neumáčí ani okraj své dlouhé sukénky, stisknuté mezi ko- leny. Když byla konečně hotova, běžela ještě k nám načerpat vody a drápala se pak bez- pečně po strmé sypké půdě nas podemletý břeh, vynášejíc nádoby a prádlo jedno po dru- hém. Teprve když ji ukryly řádky rév, odvá- žila se obrátit, aby si prohlédla nezvyklé po- stavy u pramene, a pak teprve zmizela smě- rem k zelené budce, vyčnívající podál z ré- Turci zatím vydlabali do kamenu nad pramenem jímku a se zřejmou spokojeností nasýpají do ní vrstvy prachu a drobných ka- ménků, rovnají doutnák a pak s válečným po- křikem ubíhají po zdi a v křoví od náboje.
Tatarka Turek
31 article
Po temném úderu zapraštělo kamení a těžký balvan se rozskočil. Tlak nad pramenem se uvolni!. Afanazij s dlouhým bidlem kráčí váž- ně ohledat půdu a podává zprávu. Nové po- rady, nový rozvrh práce, zatím blíží se již ko- nec díla. Vracíme se zpět mezi čaíry, roklí a parkem. Zitra počnou znovu a potrvá dlouho, než konečně bude pramen podchycen a znovu zabezpečen — aspoň do nového přívalu, jenž v několika minutách rozhodne po svém o vý- sledku lidské mravenčí píle. voví-