1
masthead
Račník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 18. října 1913.
Praha
4
article
la rannt a večerní linty
předpláci sa
v Praze v admninistraei.
na měslo.
k dvrtieta s K -
. dvani donáskou
na měste
aa čvrt let i k esb
o vo Hlialkách
V K S0n
na másko
Poštou
an zněsto
na čtvrt leta
s dvojí zastrkou
ae měsin
ř ei
na dtvrt leta :
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o l0
s přílohou pro venkov o i4 stranách,
Praha
6
article
Jhočeský krulský slezn
Jhočeský krulský slezn
národní strany svobodomyslné
abei koná se v neděli 19. října t. r.
bppne
a od v Třeboni.
Dopoledne o 10. hodině krajská konference
organisační zástupců 29. volebního okresu
Odpoledne o 3. hodiněr
o Verejna schůze,
na níž »O dnešním stavu česlié politikye
promluví s
nkte
y dslansioy dr. Karel Kramnář-
doktor
Kramnář
Třeboň
7
article
Dvojí nevyřízené ustanoven
mírové smlouvy londýnské.
Dvojí nevyřízené ustanoven
mírové smlouvy londýnské.
Mírová smlouva londýnská ve věcech
balkánských má divné osudy; některá její
ustanovení byla provedena společným
nátlakem velmocí, jako vyklizení Skadru
Černohorci; některá nevázala ani neutrály
fjako Rumunsko), ani strany válčící (jak
Turecko, jež zabralo území již odstoupené
zejména pevnost Drinopol); některá pak
dosud nejsou provedena, jako o organisaci
a ohraničení Albanie a ostrovech Egej-
ských.
Zvláště nápadnou se stala liknavost
velmocí ve příčině Albanie, uváží-li se, že
do Albanie dosud ani nebyl dosazen vlád-
ce, ani nevytýčeny jižní a severní její hra-
nice a komise ohraničovací vlastně se te-
prve chystají započíti svou práci; ba jižn
prý se pro automobilovou nehodu opět
vrátila.
Skadr Černohorec
Rumunsko
Turecko
Drinopol
Albánie
8
article
Tato líknavost způsobila nejen bezvlá-
dí uvnitř Albanie, nýbrž i vpád Albanců do
území království srbského, jímž toto bylo
nuceno sáhnouti opětně ke zbraním prot
odpůrci, kterýž vlastně ani za válečnou
stranu nemohl býti pokládán a uznán, pro-
tože za něho nechtěla vziti odpovědnost
ani prozatímní vláda ve Valoně, ani kore
cert evropských velmocí, ani konečně vel-
moci, podle jejichž návrhů se utváří auto-
nomní Albante,
Až teprve, když království srbskému
Se podařilo za značných obětí odrazíti ve-
třelce, püstošící jeho zemi, loupící a vraždí-
cí obyvatelstvo jeho a zahnati Albance do
končin nesorganisované a neohraničené
bezvládné Albanie a když Srbové tam ob-
sadili strategicky důležitá místa, aby se
vpády nemohly opětovati, tu nejprve za-
hraniční úřad rakousko-uherský a za ním
italský a říšskoněmecký jaly se domlouvati
Srbům, aby vyklidili místa, mírem londýn-
ským vyhražená pro autonomní Albanii,
aniž by byly také ohlásily vládě srbské, ja-
kého dostiučinění a náhrady se jí dostane
za škody a náklady vpádem způsobené
jaké záruky za bezpečnost hranic srbských
jí budou poskytnuty?
Dle zpráv, jež dosud v záležitosti této
došly, zůstalo pouze při zakročení mocí
trojspolkových, kdežto velmoci trojdcho-
dové různým způsobem daly na jevo, že
si přejí zachování míru na Balkáně a ko-
nečného uklidnění.
Srba
Albánie
Valona
Balkán
9
article
ovlolzetaovsslelj v
10
article
Odpověď, již dá Srbsko, očekává se
v nejbližších chvílích, ale již předem se
připomíná, nevyhoví-li Srbsko plně vyzvá-
ní, jehož se mu dostalo — že by mohl na-
stati v situaci „obrat nikoliv nepovážlivý
o průběhu, jejž těžko předem předvídati.“
Druhá nedodělaná záležitost jest otáz-
ka ostrovů v Egejském moři, jednak Řeky
za války balkánské, jednak Italií za války
o Tripolis obsazených. Ve smlouvě lon-
dýnské si velmoci vyhradily rozhodnutío
ostrovech. Turecko žádá na Řecku, aby
vyklidilo ostrovy: Samotraké, Imbros,
Lemnos a Tenedos, protože jsou mu ne-
zbytně nutné pro obranu Dardanel a ostro-
vy Chios a Mitiléne, stejně nutné pro obra-
nu maloasijského pobřeží.
Jak známo, vyjednává se sice mezi Ture
ckem a Řeckem, ale k výsledku žádnému
se dosud nedospělo a nedospívá; Tureck
nespěchá požádati velmoci, aby samy roz-
hodly ve smyslu mírové smlouvy londýnské
obávajíc se, aby nerozhodly proti němu,
Řecko tak nechce učiniti, poněvadž ostrovy
má ve své moci a žádná z velmocí nenalé-
há, aby je Turkům vydalo; o Italii jest pak
známo, že si vábec nepřeje, aby velmoci o
otázce ostrovní jednaly, by snad svůj roz-
hodčí úřad nerozšířily i na ostrovy Italií
obsazené. Proto prý řešení otázky ostrovní
ponecháno bude Turecku a Řecku.
Řek
Tenedos
Tureck
Srbsko
Tripolis
Turecko
Řecko
Dardanely
Chios
Italia
11
article
Ale okolnosti, jež provázejí tuto nedo-
dělanou záležitost, zdají se býti ještě po-
vážlivějšího rázu, než ony, které souvisís
á oni
věcí albanskou
Velmoci, jak známo, činí opatření, aby
uhájily rovnováhu ve Středozemním moři
Anglie vysílá zvláštní válečné loďstvo do
Alexandrie. Německo má tam již několik
válečných lodí, dosud po různých přísta-
vech kotvících, příchod oddělení ruského
válečného loďstva byl tyto dny oznámen
a to vše zajisté v souvislosti se změnami
jež přivodily již neb ještě dále způsobí ne-
vyřízeně záležitosti na blízkém východě
Co pak se týče Turecka a Řecka, zi-
stává nepopřeno, že nejen vojska svá
liknavě propuštějí, ale zároveň též sesiluj
a pohotové drží pro všecky případy; ne-
méně nápadné jest obmezení plavby Dar-
danelami. Pokud pravděpodobno se oče-
kává, že by vojsko turecké postoupilo prot
Řecku po území thráckém. Bulharsku ještě
neodevzdaném, prohlašují v Athěnách, že
by v postupu takovém viděli porušení
neutrality se strany bulharské, tak že by
i Bulharsko považováno býti musilo za
stranu válčící — což by prý mělo za násle-
dek, že by sám sebou nadešel opětný pří-
pad součinnosti všech čtyř spojenců z
války bulharské.
Zemský rezpočet
král. Českého na rok 1314.
Přípravy pro zemský rozpočet král. Če
ského na rok 1914 jsou téměř skončeny. Roz-
počet tento sestavila poprvé správní komise.
podnikala tedy dílo, jejím členům dosud ne-
známé a nové. Finanční referent správní ko-
mise dvor. rada Kvěch provedl své rozpočto-
vé průpravy tím způsobem, že se zástupe
všech odborů dříve zemského výboru, nym
zemské správní komise, měl konference, jimiž
ze zjišťovala a stanovila rozpočtová potřeba
jednoho každého odboru. Tato práce jest již
hotova, a nyní se jedná o rozpočtovou úhradu.
V tomto oboru význačné místo zaujímá
Kvěch
Anglie
Alexandrie
Německo
Turecko
Řecko
Bulharsko
12
article
otázka, jak uhraditi nezaložené dluhy zemské,
jichž se za dobu německé obstrukce nahro-
madilo veliké množství. Finanční plán na
úhradu těchto dluhů je v podstatě tento: ne-
založené dluhy zemské jsou rozděleny ve dvě
kategorie, v dluhy pokladně státní a ve dluhy
n žnibsj e io
ostatní.
Dluhy státu nechájí se zatím nedotčeny
t. j. země jich zatím nebude upláceti, všecky
ostatní nezaložené dluhy, celkem 18 mil.
mají býti zaplaceny ve třech letech, každý
rok jednou třetinou. Dnes koná se v zemském
domě za předsednictví finaněního referenta
dvor. rady Kvěcha anketa, ve které se určí
nejnaléhavější dlužné položky, jichž úhrada
bude částkou 6 mil. vložena do zemského roz-
počtu na rok 1914. Při tom má býti do zem-
ského rozpočtu na rok 1914 pojata určitá část.
ka na zlepšení učitelských platů.
JJak president zemské správní komise hr
Schönborn nedávno prohlásil, tiseň zemských
financí trvá dosud, i je třeba hospodářství nej-
úspornějšího. Skutečně správní komise řídí se
tímto heslem, a ze zemského rezpočtu na rok
1914 budou vyloučeny leckteré položky, jež
bývaly v dřívějších rozpočtech zemských ob-
saženy. Úsporné hospodaření správní komise
chce se uplatniti též tím způsobem, že země
má býti sproštěna výdajů t. zv. neproduktiv-
ních: tak vyckyti ze i projekt, dvorskému
eráru vrátiti — Královskou oboru. Kdyby se
tato myšlenka měla uskutečnití, zajisté by ve
vší veřejnosti vzbudila všeobecný odpor.
Osnova zemského rozpočtu na r. 1914 bu-
de záhy předložena gremiu zemské správn
komise, ježi ji projedná ve zvláštní schůzi. Roz-
počet správní komisí přijátý bude pak poslán
do Vidně. A tu vyskytuje se zvláštní zvěst.
Kvěch
Schönborn
13
article
Dle císařského patentu ze dne 26. července
t. r. a dle statutu zemské správní komise ná-
leží panovnikovi právo, schvalova!i zemský
rozpočet král. Českého, sestavený správní ko-
misí. Bylo by tedy logické, když by zemský
rozpočet správní komisí projednaný byl po-
slán přímo kabinetní kanceláři, jež by je
předložila panovníkovi. Ale dle některých dis-
posic nema se tímto způsobem jednati, nýbrž
zemský rozpočet, správní kominí přijatý, bu-
de poslán ministerstvu financí, které jej pře-
zkoumá, zreviduje, po případě změní, a pak
teprv samo — ministersivo financí — před-
leží panovníkovi k sankci. Rozpočet prý bude
ministerstvu financí odevzdán osobně finanč-
ním referentem správní komite dvor. radou
Kvěchem.
Kvěch
14
article
Potvrzení této zprávy dlužno sice vy.
čkati, ale již nýní nitno všechau veřejnost
upozorniti, že postup, jímž by zemský rozpo-
čet král. Českého, správní komisí schválený
byl předložen ministerstvu financí, byl by
úplně nezákonný a byl by porušen i cisařský
patent ze dne 26. července t ra, i statut správ-
ní komise, neboť ani v patentu, ani ve statutu
není ani jediného slova o tomi že by minl-
sterstvu financí náležel jakýkoli vliv na zem-
ský rozpočet král. Českého, nebo že by mu
náleželo jakékoliv účastenství při zemském
bozi
rozpočtu král. Českého, e
Není však pochyby, že tento projekts
skutečně vyskytl; teď pak se srozumitelněj-
šími stávají výroky nělterých německoradi-
kálních poslanců, kteří ještě nedávno hlásal
svým voličům, že nyní bude se o zemském
rozpočtu král. Českého rozhodovati ve Vídni
v ministerstvech, a že se o něm bude jednati
také na říšské radě, takže němečtí poslanei
budou takto moci na skladbu zemského roz-
počtu vykonávati vliv mnohem větší ne
dlačto
doe
dosud.
Kromě toho se praví, že zástupci stra
německých již s vládou ve Vídní jednali
ovelzl šo5 venhvodosn lněnbsj mloznivo
Vídeň
ministerstvo finance
15
article
změnách, jež mají ministerstvem provedeny
býti na zemském rozpočtu, jejž zemská správ-
ní komise sestaví.
Pochybujeme, že se tyto zprávy potvrdí.
ale i kdyby tomu tak bylo, doufáme, že
správní komise bude hájiti své autonomní po-
stavení a bude trvati na právech, jež jí císař.
ským rozhodnutím byla udělena a to tím spí-
še, že dle téhož patentu je jejím právem
zemský rozpočet sestavovati.
Říšský posl. dr. Boh. Franta
v Rychnově n. K.
V Rychnově, 16. října.
i (Od zvlástaího zpravodaje „N. L.) l n b nn
Městská rada v Rychnově n. K. svolala na
čtvrtek večer do sálu Národního domu volič-
skou schůzi, na které říšský poslanec dr. B
Franta promluvil o politické situaci, jednání
vyrovnávacím a postupu nár. strany svobodo-
myslné. Práběh schůze byl klidný a konči
resolucí, schvalující postup strany svobodo-
myslné a vyslovující důvěru a uznání posl. dru.
Frantovi. Dále, v důsledcích přesvědčujících
vývodů poslance dra. Franty, shromáždění u-
znávají polřebu čestného národního smíru ce-
stou dohody a yslovují se také pro „největši
možné rezšíření volebního práva“. Jakož i vítá
se posl. dr. Kramář v čele národní strany svo-
bodomyslné.
Schůzi zahájil starosta města p. dr. č
Langer, uvítal poslance a požádal přítomné
aby si zvolili předsednictvo. K návrhu p. Vi-
naře zvolen předsedou starosta p. dr. Langer-
místopředsedou p. okr. soudce Dolista a za-
pisovatelem p. pokladník Bubna.
doktor
Boh
Franta
Rychnův
Kramář
Langer
Dolista
Bubna
Rychnov můj
Rychnov
NN městský rada
národní dom
strana svoboda
16
article
Posl. dr. Franta v úvodu své řeči připo
míná, že již dříve do Rychnova chtěl přijíti
Vedle povinnosti poslanecké, která předpo
kládá co nejužší styk s voliči, volal ho sem
hlas srdce. Prožilť v Rychnově řadu let a vzpo
míná na toto útulné podhorské město rád. Sho
dou různých okolností mohl však přijíti tepry-
nyní, kdy v říši je všecko rozháráno a neho-
tovo a v zemi poměry zhoršené. Ale přicház
také pod dojmem krásného sjezdu našeho, jen
přesvědčivě dokumentoval pořádek ve straně
Dále řečník vzpomíná zesnulého posl. Anýže
jehož nepřítomnos! právě nyní, kdy učitelstv
vede těžký boj o existenci, nejvíce je pocito-
vána. V Rychnově posl. Anýž naposled účast
nil se volebních bolů. Po tomto stručném úvo-
du, obsahujicím řadu vřelých reminiscencí, při-
stoupil řečník k ličení situace politické.
Bývá pravidlem — praví dr. Franta — ž
když dva nemohou se shodnoutí, přicházi
třeti, aby zjednal dohodu mězi nimi. Něco po-
dobného děje se dnes v Čechách. Vláda roz-
hodla se převziti úlohu energického rozhodčí-
ho mezi námi a Němci a jako všechny okolnost
naznačují, je patrně rozhodnuta jiti do kraj-
nosti. Již dosazením správní komise, kterýžte
čin hluboce se nás dotýkal,. naznačila, že jejt
rozhodnutí je pevné. Proč k rozvratu v Če-
chách došlo, je známo. S obetrukcí Němců do-
stavil se i finanční rozvrat země. Ovšem mu-
síme si zeela otevřehě doznati, že finaněn
politika země byla taková, že k těmto kon-
cům neodvratně spěla. Pouštěli jsme přímo z
ruky prameny příjmů a nestarali se o organi-
saci pravidelných zemských berní. Když Něme
ztratili rozhodující majorilu, hledali novou ce-
stu k úspěchům a našli ji přirozeně v nejistých
financích země. Po letech normálního hospo-
dářství zemského příšla doba rozpětí, bylo
nutno dělati dluhy. Důležitý pramen příjmů.
Posl
doktor
Franta
Rychnův
Anýž
Němec
Nout
Rychnov
Čechy
17
article
san ble vnozělo a
18
article
O úrohném prodejlr
vanní číslo a sobá . . sa nn
večernl
sa 4
20
article
Ve flidlkách na venkova-
ranní číslo. . . . . 10h
večerni
. . . . . . 5b
jomi
Inoeráty
platí sa botové napřed.
Předplacení a juserty přijí mý
administrace v Marianské ul.,a
Tam nacházeji se těž
redakcn, tiskárna a oxpedie
Národnich Llstůt. ob
Rukopizv se nevraceii
sb
21
article
pivní dávka, obmezena byla jen do r. 1909.
Čím dále, tím určitěji se vědělo, že finanční
krise dolehne tak, že bude nutným veliké roz-
hodnutí. Učiněn pokus o vyrovnání, zajisté
u obou národů upřímný. Na jedné straně stál
zesnulý dr. Eppinger, na druhé náš dr. Škarda.
Jako když osud tomu chtěl, oba odešli na věč-
nost dříve, než k dohodě došlo, Ovšem, nemu-
síme si tajiti, že vstoupili jsme do vyrovnáva-
cích porad v době nejnepříznivější za vlády
Bienerthovy, ale přes to byly jisté naděje, že
dohodovací akce povede k cíli. Bohužel vývoi
událostí rozhodl jinak, jednání byla přerušena.
krise zemská vzrůstala a když nebylo blízkých
naději na odvrácení její, přišla vláda se svým
prvním projektem. Vláda měla úmysly určit,
a proto naši lidé v nejlepším úmyslu hledai
cesty, kterými by nejméně utrpělo zemské zří-
zení. První řešení odpovídlalo lépe duchu na-
šemu, to netřeba si zatajovati. Maršálek by
zůstal na svém místě ne jako předseda správní
komise, ale jako zemský maršálek, zůstali by
i členové zemského výboru ve svých funkcfch.
Eppinger
Bienerthův
22
article
Jediný státní úřadník by v novém útvaru byl
a to pouze k jakémusi dohledu na finanční ho-
spodářství. O tom nemůže býti pochyby, že
první projekt, i když s takovvým řešením zem-
ské krise nelze scohlasiti, byl lepší než t. zv.
komise č. II. Já, jako autonomista, posuzuji
věci jistě střízlivě: nebyl jsem vládním pro-
jektem unešen, ale je poctivo říci, že události
nebyly domyšlený, že mnoho ze stalo na účet
rozhořčení. Docela však nechápu, jak drů. Kra-
mářovi mohlo se vytýkati, že slouží vládě. v
dnešních poměrech má nejlepší zadoslučinění.
Při komisi č. I., kdy zajištěna by byla otázka
financí, německá obstrukce stala by se ne-
škodnou, vyhladověla by. Ale národu najednou
se zalíbilo jinak. Buďme upřímni, i v naší stra-
ně takové nálady byly. Proskribovaná oktro-
jírka Schmerlingova rázem líbila se i nejzuři-
vějším radikálům. To byly doby rozhořčení.
Schmerlingův
23
article
Já, který jsem svědkem vývoje zemskéh
výboru jakožto jeden z nejstarších úřadníků
jeho, mohu spad říci, co i z jiných důvodů
znamenala pro nás komise č. L. V zemském
hospodářství bylo mnoho, do čeho vláda ne-
viděla. Nebylo jí to nikdy příjemno. Vždyťi již
za vlády Körbrovy děly se usilovné pokusy
o obmezení kompetence autonomie, a co se
tenkrát připravovalo a co setkalo se s tako-
vým odporem všech autonomistů, nyní sku-
tečně jest. Jak bude dále, až státní úřadníci
budou syslematicky spravovat autonomní
úřad, těžko dnes domyslit.— Jedno je však
jisté: Němci líp vystihli situaci, komise čís. I.
skutkem se nestala. Rozumím hnutí lidu. Vím,
bylo těžko říci, po všem tom, co předcházelo,
pe
sáhněte rychle po tom, co je lepší.
Eppinger a Škarda způsobili, že šlo se do
porad. Pokud oni stáli v čele a jednání řídili
ve svých stranách, nebyly protivy příkré. Jak-
mile však dr. Eppinger zemřel, situace se mě-
nila, Němci hledali východ, kterým by z po-
rad unikli. A dnes je vidíme v pravé podobě.
Žádají nejen hlavu kn. Thuna, ale i Stürgkho-
vu. Thun, kdysi nenáviděný v Čechách a če-
skými lidmi, jakmile ukázal absolutní ne-
strannost a upřímnou lásku ke své zemi, třeba
Němec, stal se Němcům nepohodlný« To nej-
líp charakterisuje německé úmysly.
Pro nás otázka, máme-li jiti do vyrovná-
vání, zodpověděna je již předem. Nenecháme
přece rozhodovati o sobě bez naší účastí.
Bylo by to největší chybou. Po zkušenostech
z minulosti, po prohře našeho velikého bole
státoprávního, padla iluse, že stář se s nání
vypořádá hlouběji, než jak dnesokolnosti na-
svědčují. Přijde snad chvíle, kdy se bude jed-
icvrnn
Körbrův
Němec
Eppinger
Škarda
doktor
Thun
Čechy
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Pramen.) Horská bystřina vyryla hlu-
bokou skalnatou rokli, příkře spadající po ta-
tarské obecní zemi mezi vinohrady a tabáko-
vými poli ke vsi. Rozervané koryto je plno
balvanů, rozbitých kmenů, pískových nánosů,
nad ním visí potrhané a podemleté břehy po-
dél celé jeho křivolaké pouti až do tropických
parků pod vsí, kde probíhá pod mosty silnic,
mezi stěnami zahrad, stromovým houštím až
na oblázkový břeh moře, kam vychrlilo celou
spoustu rozbitých kamenů a pařezů. V kamení
a v bahně proplétá se plouživě jen tenký
proužek kalné vody, ploužící se z vyzchlého
hřbetu Jaily pastvinami a sosnovým pralesem
k moři. Téměř celé léto žehne slunce do su-
chého žlabu, až jednou, po dlouhých měsících.
převalí se přes Aj Petri černá mračna, roz-
tažená po stepi až nad vodopád Učan-Su, ná-
hlý příval napojí žíznivou půdu, potůček na
dně nabobtná v blátivý proud a v malé chvíli
rozpěněné vlny s divckým hřmotem napln
koryto, strhávají balvany, rvou stromy a říti
k moři spousty špinavé vody, kamení a kme-
nú, jež rozbijejí mosty, přetrhávají silnice, roz-
bíjejí zdi a rozlévají se na pobřeží. V hodině
změní se celá ta rozrytá rýha od boku hory
až k moři v dravou řeku, duníci temným ře-
vem do plískání deště. A když příval zmizí
nechává za sebou nové skupiny balvanů, nové
nánosy a výmoly, plné větví a klád, mezi ni-
miž hrčí rychlým během potůčky bláta. Po
několika dnech je zas ticho v klikaté rokli.
probíhající lesy, pastviny, pole a parky, žhavé
slunce žehne s čistého nebe do vysychající
půdy, Tataři vylézají ze svých domká ohle-
dávat škody, na silnicích hemží se Turci
spravující mosty a u břehu moře hemží se lidě
lovíci kmeny, kopající písek a rovnající
ov č
stezky.
Aj Petri
Tatar
Turec
25
article
Vyšli jsme nad ves, prohlédnout, jak ob-
stál v tom zuřivém příboji pramen pitné vody
Prameny vysoko pod úbočím hory jsou život.
ní otázkou krymských sídel. V úbočí nad mo-
řem, v tropické zeleni vzácných rostlin
stromů, není téměř vody. Tatarské vsi nad
úbočím žárlivě střeží drobná zřídkr draho-
cenně vody, prodávají jen neochotně vzácnou
pédu, z níž vyvírají drobné praménky, a jež
nutno pak sbírat do cementových bassinů
vést rourami pod zemí, kilometry daleko po
svahu k zámkům na mořském břehu, skvějí-
cím se v nádherných sadech.
Stoupáme vesnicí, po říšské silnici mez
ruskými domky, kde v malých kavárnách vy-
sedají Turci s červenými fezy, Tataří a černý-
mi kulatými čapkami a Rusové v pleských
čepicích automobily řítí se kolem otevřených
krámků, na hromady melounů, hrušek a vína.
před kostelem u pošty atojí hloučky lidí,u
mešity hovoří skupina šedobradých Turkůa
houfy dětí brouzdají se v potoce, podél něhož
odbočuje od silnice kamenitá cesta do talar-
ské vsi, počinající na návrší u kamenné fen
lány, z jejíž stěny stéká několik pramenů do
širokého koryta. Obrovské stinné ořechy tvoři
malou náves, cesta není už kamenitá strž mezi
nízkými chalupami s plochými střechami, na
nichž se suší tabákové listí. Otevřenými dvíř-
ky čistého statečku je vidět de nádveři pod
loubím vinné révy, na děti, hrající si na po-
traaném koberci a otevřenou chodbu, kde
stará Tatarka s rudě zbarvenými vlasy šlape
prádlo. Po chvilce mizí chalupy a postranách
kamenitého výmolu táhnou se jen nízké zidky
čaírů, opletené ryšavým sesnovým houštím
Turek
Rus
Pramen
26
article
Ty tatarské zahrady jsou na venek jako zdívo-
čilé, zanedbané houští pod řídkými korunam
starých ořechů. Husté, pěkně vzrostlé lískoví
zakrývá pohled dovnitř na tyčích u plotu bílé
velské lebky zahánějí zlé duchy a zloděje,
popínavý břečtan plazí se mezi kamenim, přil
ssávaje se drobnými kořínky do rýh nespáje-
ných zdí. Houštím prokmitne občas obrovsko
hlávka zelí, několik stvolů kukuřice, záhonek
tmavě žlutých slunečníc, několik barevných
potrhaných polštářků, na nichž se hrabe koso-
oké, černovlasé děcko. -Klopýtáme příkrou
kamenitou cestou, úschlé sosnoví na plotech
voní pryskyřici, a z listí vyzírají časem ohnívě
červené podlouhlé bobulky kyzylu, husté chu-
máče broskví, zlatě zářící zdoulová jablka,
po štíhlých švestkách řasnatě splývají bohaté
šlahouny révy, plné černých řídkých hroznů.
U vody nad čsíry stojí dva konici s kulatými
koší na bocích, v nichž snášejí pečlivě zaba-
lený led ze sněžných jam na Ai Petri. Zahý-
báme poděl zahrad, po pusté obecní zemi ke
zdi ohražujíci rokli u řišky, v které prameni
pitná voda pro Barbo, Líckové houští, něko-
Iik strůmků zčernalého kyzylu, hromada ce-
mentu a zbytky zdi vodou roztrhané vedou
ke skupině skal, zarostlé sosnami, pod nimiz
zelené závěsy pýřitého plamínku, vějíře ka-
pradí a tuhé stvoly přesličky oznamují spodn
pramenitou vodu.
Je to rozkošný koutek, tichý, odlehlý
schovaný ve žlebu, vodou vymletém, před ce-
lým světem. V pozadi za sosnovým lesem vy-
čnívají zuby olysalé skály, v korytě kaskáda
balvanů rozmetaná po hlubokých stupních vy-
ryté půdy, a přes žloutnoucí vinohrady, skrz
koruny několika osamělých sosen, v úžlabině
zachycených, zavírá úzký obzor jasný pruh
moře, tak blizounko, jakoby mezi ním a vino-
hrady neležel tam v hloubi pod námi žádný
z těch rozichlých parků kolem Gaspry, Čaíru.
Petri
Gaspra
27
article
Barbo a Dulberu. Voda bystřiny se už vytra-
tila, až na drobný potok, ale rozvalená ce-
mentová zeď, která chránila pitné prameny.
obnažené kovové potrubí podél řečištěn zpro-
hýbané a přetrhané železné spojky ukazuji
směr vody, která tu bouřila před nedávnem
v rozpěněném víru, Nádržka je uchráněna.
jen zámek od příklopu utržen, a tam, kde před
několika dny visely nad nově nalezeným pra-
meném balvany, je jen hromada hlíny a štěr-
ku, ve které se ryjí pracovití Turci. Odklízeji
bláto, kopají kameny, chystají novou zeď
okopávají hlouběji pramének, ronící se z dro-
livé půdy a stěkající zatím kalnou stružkou
do říčky.
Turek
28
article
Je pěkná podívaná na ty pestré figurky
pracující zvolna ale s neúmornou vytrvalostí
Mladý, svalnatý chlapík tesá těžkým krumpá-
čem do hlíny nad pramenem, a jeho soudruh
vyhazuje hlinu pod malý doubek. Oba jsou
záplatovaní tak barévně jako papoušci. Ko-
lem červených iczů, v nichž moli prožrali plno
děr, mají ovázány špinavé šály v ozdobných
a umětých uzlech, z pod nichž vyhlížejí hlu-
boko do čela rostlé vlasy, tuhé, husté a černé
jako samet. Na hrubých sšedivělých košilích
jsou záplaty strakatě červené a modré, z tlu-
sté lštky a přilehavé spodky, kolem boků řas-
naté jak tykve, jen kvetou děrami a našíva-
nými hadříky. Jeden je jasně modrý, s hnědý-
mi, zelenými a růžově proužkovanými skvrna.
mi; druhý má patrně zbytek nějakého sváteč-
ního úboru, maje na hnědých nohavicích na-
šité černé pruhy, spirálovitě točené. Pasy na
bocích mají docelavfantastický tvar: na úzkém
řeménku navlečeno dlouhé kožené pouzdro
s několika lesklými bombíky, na kalhoty na-
šita nová kožená pošvička s kapesním noží-
kem, z trojhranné kabelky čouhá červený ha-
dřík, vzadu zastrčeno do řemínků dřevěné
pouzděrko. Oba hoši nemluví spolu a pracují
mechanicky, s lhostejným výrazem ve výraz-
ných pravidelných tvářích, jen černé oči se
jim lesknou a mají ostrý, pronikavý pohled
ko
29
article
Nad nimi stojí moudrý Afanázij, s důležitým
výrazem v drobné, trochu směšné tváři. Je s
dokonale vědom své důstojnosti nad nimi, má
pomačkané městské šaty a dokonce přívěsek
u kovového řetízku hodinek. Řídí opravné
práce, vykládá s rozvahou rusky, co vše bude
nutno pořídit, a dává po turecku rozkazy, jsa
pyšný na svuj úřad správcei tlumočníka.
V korytě říčky u rozbité zdi hrabe se ješte
několik pestrobarevných postav. Lezou s opič
hbitostí po strání s nosítky plnými kamení
míchají cement a pomáhají ruskému zedníko-
vi, jenž vážně roztírá maltu mezi narovnané
kamený zídky. Náhle se jeden z nich zastavil
odležil nosítka, prostřel beztvárný cár na ka-
menité dno, obrátil se tváří k moři a sklonil
se na kolena. Kývá hlavou, rozpíná ruce, vstá-
vá, posedává a čelem se dotýká země. Ostatní
si modlicího se druha nevšímají, obcházejíce
jen pozorně, až je hotov a zas znovu se
hmoždí s kameny, zatlučenými vodou do dna
Slunce žehne zhavě do vysychající půdy, až
se slévá pot na rozhalených hrudich a do čer-
na vypražené kůži na silných šíjích.
30
article
Ve vinohradu nad řečištěm abjevilase
pěkná hlava s černýma očima pod kulatou,
samotovou čepíčkou, pošitou zlatými penízky.
a štíhlá, mladičká Tatarka vyběhla na ska-
lisko. Tmavorudě nabarvené vlasy padajíjá
v drobounce pletených copáncích na lehký
šat, splývající až ke kotníkům bosých nohou
a v úšlých ručkách nese baňaté cinové kon-
vice s úzkými hrdly a dlouhými, tenkými ná-
soskami. Pod paží má balíček prádla a sléz
hbitě po strmém břehu až k vodě, klikatící se
mezi balvany. Je hbitá jako veverka, pobíhá,
jakoby nebylo vůbec nikoho na blizku, a chy-
ztá se ke praní. Namáčí tenké hadříky jeden
po druhém a sešlapává je pak s opičí zručno-
stí v hromádky, rovnajíc a přidržujíc je prsty
u nohou. Je rozkošná podívaná na děvčátko,
vykonávající se zkušeností dospělé pracov-
nice své dílo tak obratně, že neumáčí ani
okraj své dlouhé sukénky, stisknuté mezi ko-
leny. Když byla konečně hotova, běžela ještě
k nám načerpat vody a drápala se pak bez-
pečně po strmé sypké půdě nas podemletý
břeh, vynášejíc nádoby a prádlo jedno po dru-
hém. Teprve když ji ukryly řádky rév, odvá-
žila se obrátit, aby si prohlédla nezvyklé po-
stavy u pramene, a pak teprve zmizela smě-
rem k zelené budce, vyčnívající podál z ré-
Turci zatím vydlabali do kamenu nad
pramenem jímku a se zřejmou spokojeností
nasýpají do ní vrstvy prachu a drobných ka-
ménků, rovnají doutnák a pak s válečným po-
křikem ubíhají po zdi a v křoví od náboje.
Tatarka
Turek
31
article
Po temném úderu zapraštělo kamení a těžký
balvan se rozskočil. Tlak nad pramenem se
uvolni!. Afanazij s dlouhým bidlem kráčí váž-
ně ohledat půdu a podává zprávu. Nové po-
rady, nový rozvrh práce, zatím blíží se již ko-
nec díla. Vracíme se zpět mezi čaíry, roklí a
parkem. Zitra počnou znovu a potrvá dlouho,
než konečně bude pramen podchycen a znovu
zabezpečen — aspoň do nového přívalu, jenž
v několika minutách rozhodne po svém o vý-
sledku lidské mravenčí píle.
voví-