2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
18. října 1913. číslo 286
4
article
nati o narovnání v celé české otázce, ale ne-
chceme lidulháti, že ta chvíle je dnes. Dne
nesmíme se pouze vyhýbati žádnému pokusu
o vyrovnání, které však musí býti vždy čest-
né. Počítáme ostatně také s duší národa
víme, že národ náš, kdykoliv se jednalo o ně-
jakou velikou věc, vždy byl na vahách a pra-
videlně míval sklonnost k radikalismu. Čím
dál tím víc přicházíme však ku přesvědčení,
že politika nedělá se srdcem, ale hlavou,
kdo nechá se vésti citem, že velmi často za-
jde daleko. Se snílky ve vážných dobách se
nepočítá. Politická historie Rakouska dává
o tom výstražné poučení.
Dnes jsou tři možnosti v zemské krisia
vyrovnání, stabilisování komise nebo oktroj
V úspěch vyrovnání cestou česko-německé
dohody těžko lze věřiti ze zkušeností z dok
punktací a posledních jednání v r. 1910. Sta-
bilisace správní komise znamená nebezpeč
pro naši autonomii. Když nebude vyrovnání.
zbývá třetí prostředek, oktroj. Nechceme ho,
ale nebude v moci naší události zvrátit. Vláda
je na šikmé ploše, jakmile učinila krok správ-
ní komisí a půjde asi dále. Urychlení události
může zadržet spor Poláků a Rusínů. Poláci
mají strach, že vláda učiní v Haličí totéž, co
v Čechách. Strach před touto možností po-
vede snad k jiným formacím v Haliči a tím
by rozhodnutí vlády bylo odvráceno. Ale pak
vyrůstá německo-polsko-rusínská většína, ke
které se pravděpodobně přidají Slovinci a je
otázkou, co bude s námi.
Je přáním všech rozumných a střízlivých
lidí v Čechách, aby uzavřen byl smír poctivý
a čestný, který by zaručoval spořádání po-
měrů v zemi. Volání po něm množí se den za
pvs ov
alame
dnem.
Polák
Rusín
Slovinec
Rakousko
Halič
Čechy
5
article
Řečník potom přechází k otázce utvořeni
Jednotného klubu. Vzpomíná posledních vo-
leb, konaných jménem jednotného postupu
české delegace na radě říšské, ale s trpkosti
připomíná, že národní sociálové první rušivě
vystoupili. Naše strana je pro Jednotný klub
který by byl utvořen pro všecky případy
nejen pro oposici a obstrukci. Ta strana, kte-
rá Jednotný klub rozbila, ač jí byla poskyt-
nuta co nejširší volnost, dnes nás osočuje.
jako bychom utvoření Jednotného klubu zne-
možňovali. Je v tom kus nepoctivosti a ne-
upřímnosti. Doufejme však, že přece věci se
příznivě uspořádají. Nelze přece provozovaí
takovou politiku, jako dosud, nesmí se opa-
kovati to, co na př. provedli letos v květnu
z čista jasna agrárníci. Povážíme-li, že z loh-
ských kroků Hochenburgových důsledky ne-
vyvodili, ale letos nečekaně učinili veliká roz-
hodnutí a tím celou situaci silně kompliko-
vali, je naprosto nutno pro budoucnost po-
stupovati opatrněji a nepěstovati skokanství.
jež celý náš boj poškozuje. Nutno žádati jed-
notnost postupu alespoň v kardinálních poža-
davcích, neboť jsme dnes v situaci, kdy ne-
smíme myslit na zájmy stran, ale na věc ná-
roda. To, co má strana svobodomyslná v pro-
gramu, najde jistě brzy platnosti.
6
article
V závěru své řeči právil dr. Franta: „Pů-
jdem svou cestou dále, třeba osamoceni, i za
cenu popularity. Romantické politiky má ná-
rod dost. Nechceme hazardovat a nechcene
jíti za příkladem Rusínů a Slovinců. Nejsme
národem, který by se nemohl uplatnit. Pra-
cujme v rámci Rakouska, jsmeť druhým náro-
dem v říši jak početně tak i hospodářsky a
je naší povinností i naší potřebou spoluroz-
hodovati o osudech říše. Jeden francouzský
filosof pravil, že násilí netvoří právo. Ale my
vidíme, že ano. Proto nechtějme, aby násilí se
vžilo a neproměnilo se v právo. Nedělá-li
naše strana politiku radikální, má proto za-
jisté své důvody. Chceme míti vliv ve vládě,
aby se nerozhodovalo bez nás proli nám. O to
ovšem nejde stranám radikálním. Jimu jde
moc strany a nikoli národa. Hesla, která ne-
jsou fundamentem zdravé politiky národní.
pro nás neexistují.
doktor
Franta
Jim
Rakousko
7
article
Posl. dr. Franta skončil svou řeč za hluč-
ného souhlasu přítomných. a když ještě zod-
pověděl dotaz p. prof. Bayera v příčině za-
řadění Rychnova do vyšší třídy aktivitní, při-
jata shromážděnými následující resoluce, na-
vržená p. MUDrem. Musilem:
„S plným přesvědčením připojujeme
k rozhodnutí nedělního sjezdu důvěrník
národní strany svobodomyslné pro positivn
politiku a vítáme hlavního obhájce jejího
dra. Kramáře v čele strany. Máme plnou
důvěru, že poslanci naší strany vejdouv
jednání s Němci s vědomím důležitosti do-
hody národnostní pro naše království a že
stěžejní naše požadavky nedílnosti králov-
ství Českého a rovnoprávnosti jazykové
celé zemi v plné platnosti nám uhájí. Jsme
pro největší možné rozšíření volebního prá-
va do českého sněmu. Panu poslanci dru.
Frantovi vyslovujeme plnou důvěru a dě-
kujeme mu za vzácnou jeho ochotu a laska-
vost, s jakou vždy ujímá se všech potřeh
okresu, obcí, stavů ani jednotlivců.“! voc
Vřelým doslovem starosty města dra.
Langera, kterýž vyslovil přání, aby posl. dr
Franta zase brzy do Rychnova zavítal a městu
stále tolik pozornosti věnoval jako dosud, ja-
kož i přáni zdaru českému poselstvu, schůze
zdařilá ukončena. V pátek večer konal posl
dr. Franta voličskou schůzi ve Vamberku.
M. L.
cRy prehled.
Posl
doktor
Franta
profesor
Bayer
Musil
Kramář
Němec
Langer
Franta voličský
M L
Rychnov
Vamberk
8
article
Země české.
Země české.
-3ma
Oraculum „N. Fr. Presse“
Chování vůdčího německo-pokrokového
listu, který je na spiknutí proti knížeti Thunov
přímo zúčastněn jakožto tiskový obstaravatel
nálady, jest pro situaci v německém táboře p
odřeknuté návštěvě Němců v presidiu minister
stva velmi poučno. Ze spousty článků, jež k
věci přináší, jedna věc vyzírá dosti určitě
totiž že němečtí pání z Čech neměli asi k
svému protivyrovnacímu činu svolení National-
verbandu, a že afront jejich proti místodržitel
království Českého byl asi skutečně soukro-
mým podnikem nejbližších jeho osnovatelů, na
nějž teprve u Sachra ostatní přistoupili. Že byli
jím překvapeni konečně i ústavověrní velko-
statkáři, to vysvítá z prohlášení obou skupin
velkostatkářů k vládě, k němuž výslovně při-
stoupili i dr. Baernreither i hr. Nostitz v ten
smysl, aby součinnost kníž. Thuna byla při vy
Němec
Sacher
Baernreither
Nostitz
Čechy
Thun
9
article
rovnacím jednání zachována, čímž ústavověrný
velkostatek octl se v kontroversi s německými
lidovými poslanci. A to je konečně také velmi
zajímavý příznak situační; posíci něme-
ckých poslanců z Čech proti knížeti Thu-
novi neposiluje, ale jest dokumentem zášt
Schreinerova a jeho pomocníků proti Thunovi,
když v sledování svých úmyslů vydali se v ne-
bezpečí rozmíšky s velkostatkářskými hospi-
tanty svých manifestantních schůzí a porad
Kdyby byli pánové Pacher, Schreiner
cons, jednali v dorozumění s Nationalverban-
dem, dnes by asi „Neue Fr. Presse“ nezapří-
sahala německo-nacionální svaz na několika
místech tak důtklivě k solidárnosti se stano-
viskem Němců z Čech. Přání a rozkazu panov-
níkovu, aby vláda provedla důraznou iniciá-
tivu vyrovnání v Čechách, nebude moci vyho-
věti, jestliže bude státi na tom, aby kníže
Thun byl konferencím přítomen, dí „N. Fr
Presse“. Nebude prý se nedostávati pokusů
aby Němci z Čech byli pohnuti k ústupnosti,
avšak ti jsou vázáni chomutovským usnesením
i očekávají s určitostí, že jich jednán
bude od plena Nationalverbandu
Bezvýhradně schválen o.
Schreinerův
Thun
Pacher
Schreiner
Neue
Němec
Čechy
Nationalverbany
Francie . Presse
Francie Presse
10
article
Pro toto schválení uvádí vídeňský list již
z předu důvody, z nichž nejmohutněji na alpské
poslance působiti má nepochybně ten, že f-
nanční plán není ohrožen, třeba že prý jest
jisto, že věc Němců z Čech dojde rozhodnutí
na říšské radě. Z toho by vysvítalo, že ně-
mečtí poslanci z Čech nehodlají pravozovat
jakoukoli oposici proti finančnímu plánu, a ž
tudiž nebudou v té příčině stěžovati postaven
„Nationalverbandu“. „Poslanci“ — dí německý
list — „povolí nové tísnivé daně, aby pomohl
úřadníkům, učitelům a zemským financím, ni-
koli však vládě. I kdyby se finanční plán sta
na krásně zákonem průběhem prosince, vnitřn
smýšlení stran opříti vládě se tím nezmění
zatisté nikoli u Němců z Čech.
Což ovšem nebude vládě překážetí v tom
aby hotové finanční osnovy předložila nejvyš-
šímu schválení. Vlastní potíže vládě slibuje
„N. Fr. Presse“ pro — první měsíe příštího
roku, kdy se bude jednati o dvoutřetinovou
vétšinu pro vojenské předlohy. Nuže, do té
doby bude se ještě několikráte jednat o trvan-
livosti chomutovských resolucíl
Svoje stanovisko budou Němci z Čech ně-
meckému Naticnalverbandu odůvodňovati pří-
štího týdne a jestliže prý Nationalverband bude
hleděti k náladě německého obývatelstva ne-
jen v Čechách, nýbrž v celém „Německora-
kousku“, poslaví se prý, jak to učinil v plné své
schůzi po chomutovské sjezdu, po bok Němeů
z Čech. dí „N. Fr. Presse“ a naproti odmítán
knížete Thuna Němci staví ke srovnání či v
úmyslu kompensačním odpor Čechů proti mi-
nistru Hochenburgrovi. Češi, pátrajíce prý po-
sledního podzimku po zámince k zamitnutí no-
vých vyrovnacích jednání, chopili prý se vý-
nosu justičního ministra ryt. Hochenburgra.
Němec
Něme
Thun
Čecho
Čech
Čechy
11
article
který prý „v rámci dozorčího práva justičního
ministerstva podal pokyny a podněty, aby se
zabránilo odporující si judika tuře ve věcech
jazykových pří témž soudu.“ Dr. Hochenburger
jjest prý u vedení svého úřadu — jak
prý i národnostní protivníci znati musí
— naprosto objektivní. Němcům nepřátelská
působnost knižete Thuna byla prý opětovně
křiklavými případy dokázána. „Než jaký roz-
díl v projednávání oprávněných německýcha
neoprávněných českých stížnosti?“ táže se ví-
deňský list. „Dr. Hochenburger vyloučen je z vy-
rovnacích jednání, poněvadž to Češi chtějí,
kníže Thun demonstrativně přibrán, ačkoliv jej
Němci zamítají. České přání jest rozkazem, ně-
mecké s nevážností odsunuto stranou.“ Ten
rozdíl není mezi drem. Hochenburgrem a kní-
žetem Thunem— nepřírovnávajíc. Dr. Hochen-
burger v rámci dozorčího práva ministerstva
spravedlnosti rozbořil rámec základního zá-
kona o neodvislosti soudcovské jenom aby vy-
hověl pokynům německých politiků z Čech
zaslopené jich zášti proti Čechům a proti vy-
rovnání, kníže Thun vzbudil zášť Němců, po-
něvadž nepřipustil ohýbání a lámání zákona
podle jich přání — neboť na př. i to, že nebylo
proti českým dětem a rodičům v Předlicích
použito zbraně, jest křiklavým případem ne-
přátelství proti Němcům v Čechách. Proti ny-
nějšímu místodržiteli nikdo neodvážil se z Něm-
ců citovati zákon, proti Hochenburgrovu vý-
nosu ozvala se čest v těle každého skutečného
právníka v Rakousku. Kníže Thun jest nej-
mocnější oporou smíru v Čechách, dr. Hochen-
burger pákou k vyvrácení každého základu
k něciu...
r Rakousko-Uhersko.
Joláv
doktor
Hochenburger
Němec
Thun
Čech
Hochen
Čecho
Hochenburgrův
Čechy
Předlice
Německo
Rakousko
RakouskoUhersko
Český přání
13
article
sn doli
Konference hr. Stürgkha s haličský-
mi politiky zakončeny včerejší rozmluvou mi-
nisterského předsedy s drem. Konst. Levj-
ckým ve příčině svolání haličského sněmu
Hr. Stürgkh oznámil předsedovi ukrajinského
klubu úřadně, že vláda hodlá sama vypra-
tovati a sněmu předložiti osnovu nového vo-
lebního řádu a sdělil mu také hlavní zásady.
jichž se vláda hodlá přidržeti v této své osno-
vě volebního řádu. Hr. Stürgkh drží se v hlav-
ních bodech onoho návrhu, jejž loni vypraco-
vala většina haličského sněmu v dorozuměn
s Ukrajinci.
Dr. Levický slíbil hr. Stürgkhovi, že
na sobotu svolá do Lvova parlamentní ko-
misi ukrajinského klubu a předloží jí nabídky
hr. Stürgkha. Nebude-li se strany ukrajinské
vážných námitek, mohl by haličský sněm být
svolán již v prvé polovině listopadu (v době
delegací?), aby se ustavil, zvolil stálý výbor
pro volební opravu a po případě učinil ně-
která nouzová opa tření.
Dr. Polit o národnostní otázce v Uhrách.
Nejstarší srbský politik v Uhrách, dr
Michal Polit, navázav na nedávné projevy
rumunských národních poslanců, uveřejňuje
v „Pester Lloydu“ úvahu o národnostní otáz-
ce. Viastní jádro této stále palčivé otázky
spatřuje v tom, že Uhry nejsou stát jednorodý
nýbrž národnostně mnohorodý a že za našich
dob ve státech mnohorodých assimilace jest
vyloučena. Národnostní otázka dala by se v
Uhrách rozřešiti, kdyby maďarští státníci měli
k tomu odvahu. Proto souhlasí s rumunským
Stürgkh
Ukrajinec
Michal polít
Uher
Hradec
Uhry
Pester Lloyd
14
article
posl. Vajdou, že ani hr. Tisza nemá odvahy.
potřebné ku poctivému rozřešení národnostn
otázky. Dr. Polit váží si státnických schopno-
stí hr. Štěp. Tiszy, jenž předčí v tom vzhledě
nad Kolomana Tiszu, ale i v jeho žilách
krouží krev Kolomana Tiszy, jenž Politov
před 40 lety ve sněmovně, když mluveno
národnostní otázce, hodil osudně slovo: roz-
drtit! Snad by se byl k řešení národnostní
otázky hodil hr. Khuen-Héderváry
když po koalici převzal ministerstvo. Ale
strach před Tiszou a výkřik z oposičních la-
vic: „Graničár!“ zbavil i jeho potřebné odva-
hy. Národnostní zákon v Uhrách je 46 let stár
a jak se provádí? Nedlouho před balkánskou
válkou hr. Apponyi vydal své školské záko-
ny, které byly u všech nemaďarů přijaty
s rozhořčením. Nedávno na základě appony-
ovského zákona zavřeno jen v huňadské sto-
lici 80 rumunských národních škol, ale nezří-
zena ani jediná státní škola, poněvadž stát
na to prý nemá peněz. Mladoturci také chtěli
assimilovat, ale národních škol balkánských
Slovanům nezavírali.
psnl
Vajda
Tisza
Štěp
Koloman Tisza
Khuen
Héderváry
Apponyi
Uhry
Tisza
15
article
Oni staří uherští poslanci, kteří dožili
do našich dnů, musí žasnouti nad tím, co se
stalo z národnostního zákona. Dnes už není
ani stopy po tom, co uherští státníci po roce
1867 chtěli podniknouti, aby smířili národno-
sti s Maďary. Když se r. 1868 upravoval ná-
rodnostní zákon, byly dva návrhy, vládní
skupiny národnostních poslanců. Deák sám
dlouho váhal mezi oběma návrhy, ale přiklo-
nil se k prvnímu, jenž nepřesnou stylisací
způsobil největší zmatek. Užívá se v něm
šlova „nemzet“ (národ) pro celé Uhry, ačv
Uhrách není národ jeden, nýbrž několik. Má-li
nastati v Uhrách mír, měl by se vyhledatí
starý návrh národnostních poslanců a uzáko-
niti jej místo nynějšího zákona. Tento návrh
z r. 1868 jest vlastně programem všech uher-
ských národností, na němž trvají od té
dcby po celých 46 let. Za nynéjší náladyv
naďarských vedoucích kruzích jest ovšem má-
lo naděje, že by návrh Politův byl přijat. Ale
po pronikavých změnách na Balkáně není vy-
loučeno, že i v Uhrách zavane časem jiný vítr.
Hr. Tisza vyjednává s Chorvaty.
Bar. Skerlecz zotavil se již tak da-
lece, že bylo možno započít opět vyjednává-
ní s chorvatskými politiky o řešení chorvat-
ské krise. Na návrh komisaře bar, Skerlecze
byli do Pešti pozváni někteří politikové ze
skupiny unionistů, koalice a skupiny osecké
a hr. Tisza s nimi rozpráví, aby vyslechl jieh
informace. Byli již vyslechnuti z umionistů hr.
Rud. Erdödy a bývalý bán dr. Tomašič.
Na řadě jsou zástupci chorvatsko-srbské koa-
lice, bývalí odb. přednostové dr. Nikoliča
dr. Badaj. Kromě toho pozván do Pešti za
osečkou skupinu dr. Pinterovíč a za pra-
váše býv. odb. přednosta Kršnj aví.
Maďar
Deák
Politův
Tisza
Chorvat
doktor
Tomašič
Nikoliča
Badaj
Pinterovíč
Uhry
Balkán
Hradec
Pešť
Erdöda
16
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Slovanské rady správcům „Nového Srbska“
Minulou neděli jsme se na tomto místě
vyslovili proti tomu, že srbské úřady v do-
bytých krajích Makedonie dělají z Bulharů
Srby prostým nařizováním, aby ke svému pří-
jmení, končicímu se na zov. přijovali koncov-
Také „Novoje Vremja“ Srbům domlouvé
a radí ke snášelivosti. Srbové mají právo o
připojených Bulharů žádat, aby uznávali jejich
stát a zákon, ale nemají práva nutiti je, aby
změnili svou národnost. Také Rusko v Polsku.
ve Finsku a na Kavkaže potírá pouze separa-
tism, ale nikoli polskou, finskou, nebo armén-
skou národnost. Nelze věřiti, že by se srbská
vláda snížila k tak malicherným opatřením
Srbové v poměru k Bulharům musejí býtí
dvojnásob snášelivi, neboť, jak se říká
„victoire oblige“. Rozvoj slovanské myšlenky
bez obnovení bulharo-srbské jednoty nedá se
myslit. Srbové musejí být první, kteří Bulha-
rům podají ruku ke smíru, k tomu je zavázuje
jejich vítězství nad Bulhary.
Bulhar
Srba
Nový Srbsko
Makedonie
Rusko
Polsko
Finsko
Novoj Vremja
17
article
Ruská národní strana svobodomyslná.
Otázka bloku spojených stran kadetské.
progresivní a oktabristské ukazuje nový
obrat. V dumských kruzích začali mluvi
o možnosti rozkolu v kadetské straně. Na-
razil na to i vůdce kadetské strany, Mil-
jukov, který v hovoru s novinářem prohlásíl
že není pevného podkladu pro celkovou
politickou dohodu kadetů s okťabristy, proto
že oposice čeká nápravu v zemi jen od
kořenných změn, kterých okťabristé nežádají.
V kadetské straně jsou prý sice někteří
poslanci, kteří doporučují mírnější taktiku
ale většina strany byla dosud proti nim
půjde-li to tak dále, budou nespokojenei
nuceni buď podrobit se taktice většiny nebo
ze strany vysloupit.
Tato narážka výšlovně se týkala posl
Maklakova a jeho stoupenců. Spory v ka-
delské strané jsou prý rázu nejen takti-
ckého, nýbrž týkají se i programových
otázek.
Proto se počítá s možností rozkolu
v kadetské straně a utvoření nové strany
pravého křídla kadetů, progresistů a levých
okťabristů. Vůdcem této »nároldní str any
svobodomyslné«, jak ji předem již na-
zývají, byl by V. A. Maklakov. S nim šel
by i druhý moskevský poslanec Čelnokov.
který již v otázce účasti ve výboru pro
státní obranu podrobil se oposičním usne-
sením strany jen po velkém váhání. My-
šlenka utvořiti nacionálně-liberální stranu
není nová. Tuto úlohu postavila si nedávno
zaniklá »Russkaja Molva«, založená čelnýmí
kadety, jako jsou D.D. Protopopov,V A. V
Tyrkov, člen ústředního výboru strany, PrB
Struve a některými progresisty.
Maklakov
Čelnokov
Protopopov
Prb Struve
Tyrkov
Russkij Molva
18
article
Zasažení korunního prince do weliské
otázky.
Zpráva, uveřejněná nejprve v „Leipz.
Nachr. a pak potvrzená v oficiosní „Nordd
Allg. Ztg.“, že mezi korunním princem a říš-
ským kancléřem došlo k výměně dopisůo
welfské otázce, při čemž korunní princ zaujal
stanovisko, že princ Arnošt August Cumber-
landský nemůže nastoupiti na brunšvický trůn
bez výslovného zřeknutí se Hannoverska, způ-
sobila v německé veřejnosti sensaci.orel
Část tisku, stavícího se rozhodně prot
chystanému způsobu rozřešení otázky nástup-
nictví v Brunšvicku, využívá kroku princova
ve prospěch svého stanoviska, poukazujíc na
to, že obavy německé veřejnosti jsou tím dů-
vodnější, jestliže korunní princ, vlastní švak
prince Arnošta Augusta, sám vyslovuje po-
dobné obavy, což se veřejnost dovídá právě
v okanižiku, kdy pruské státní ministerstvo s
usneslo podati spolkové radě návrh, aby prine
Arnošt August Cumberlandský byl dosazen
na trůn vévodství brunšvického. Liberální tisl-
většínou nevytýká síce prinel přímo, že zasáh
do olázky, jejíž rozřešení může svými důsledky
v budoucnosti postihnouti právě následníka
ale vytýká, že není radostným zjevem, budí-l
se ve veřejnosti zdání, že dědic koruny se stav
proti politice zodpovědných rádců koruny. Ta-
kový rozpor se objevil již vícekráte a podobný
stav musí působiti neblaze.
Arnošt
August
Cumber
Augusta
Cumberlandský
Brunšvicko
Nordd Allgie
19
article
Zvlášíní světlo vrhá však na tento přípa
okolnost, na niž liberální tisk klade důraz, že
onu zprávu přinesl nejprve všeněmecký list
„Leipz. N. Nachr.“, s nímž měl korunní prin
již dříve styky, když nesouhlasil s politikou
říšského kancléře Bethmanna Hollwega.
kdyby bylo pochopitelno, že německý násled
ník výměňuje se zodpovědným státníkem mí
nění o důležitých otázkách německé politiky
nabývá to jiného rázu v okamžiku, kdy se toho
zcela zřejmě tendeněním způsobem využívá
listě korunnímu princi blízkém, jenž ve welí-
ské otázce náleží k oposici proti vládě jeho
otce. Tím se připomínají trapné události, jež
odehirály se pří projednávání marocké otázky
v říšském sněmu. Tehdy rovněž všeněmecká
strana stavěla korunního prince proti říšskému
kancléři a princ také neváhal ve veřejnosti sek
4ěto oposici přihlásiti. Tehdy projevená naděje
že se něco podobného nebude opakovati, byia
uveřejněním zprávy v „Leipz. N. Nachr.“ zkla-
mána, a vzhledem ke známým stykům korun-
ního prince sotva dojde víry neurčité tvrzen
„Tägl. Rundsch.“, že zpráva se dostala do ve-
řejnosti nediskretností bez vědomí princova.
N Nachr
Hollweg
20
article
Návrh, na němž se ve čtvrtek úsneslo pruské
státní ministerstvo a jenž bude předložen spol-
kové radě, má ve stručnosti tento obsah:
Když byl prine Arnošt August jak svou
přísahou na prapor, tak i ve svém listě, zasla-
ném říšskému kancléři, poskytl záruky, že do-
mnělá práva svého otce, vévody Cumberland-
ského, na Hannoversko nikdy nebude uplat-
ňovati, nepokládá pruská vláda ve shodě s
brunšvickou zemskou vládou za nutné výslov-
né zřeknutí se Hannoverska se strany prin-
covy, které by šlo dále než tento projev
Místo toho musí princ v den svého nastoupen
na trůn ve slavnostním prohlášení uznati řiš-
skou ústavu, která v článku 6. výslovně sta-
novi příslušnost Hannoverska k Prusku. Toto
prohlášení příštího vládnoucího vévody must
předcházeti vydání reversalií, nutných dle
brunšvického práva (slib na ústavu a zemské
zákony).
Arnošt August
Cumberland
Prusko
21
article
Pruský návrh bude asi spolkovou radou
přikázán justičnímu výboru ke státopráv nímu
prozkoumání, než k němu sama zaujme sta-
novisko. Dříve také nebude uveřejněno doslov
né znění návrhu.
Proti této formě pruského návrhu však se
staví většina německého tisku, poukazujíc ze-
jména na to, že přísaha na prapor i prohlášení
učiněné říšskému kancléři, nezavazují ani dě-
dice pincovy, ani jeho otce, takže trvá nebez-
peči, že by z welfské strany mohly býti v bu-
doucnosti uplatňovány nároky na Hannover-
sko. „Voss. Ztg.“ cituje prohlášení říš. kan-
cléře knížete Bülowa v říšském sněmu ze dne
1. května 1907:
„Že by nastoupením rodu Cumberlan-
ského v Brunšvicku welfská agitace v Hanno-
Versku nabyla nového rozmachu a současně
pevně opory, jestliže náproti tomu nebudou
dána ujištění bez výhrady a dostatečné záruky
je bez dalšího jisto... Není žádnou dostateě-
nou zárukou, jestliže jeho královská výsost
vévoda z Cumberlandu prohlašuje, že se stav
na půdu říšské ústavy a že nebude podporo-
vati její násilnou změnu. Takové passivní cho-
vání nestačí; vévoda musil by vystoupiti posi-
tivně; musil by se za sebe a celý svůj rod be
výhrady a pro všechny časy zřeknouti Hanno-
verska, a vůdcové welíské agitace by se mu-
sili příměti, aby se k takovému prohlášení sa
své strany rovněž bez výhrady připojili. Nejde
v této otázce o zvláštní pruský zájem, nebo o
zájem rodu Hohenzollernů, nýbrž jde o životní
zájem celého národa.
List táže se, proč nemá nyní býti nutným
aby princ Arnošt August — nemluvě o vévo-
dovi — nevyslovil takové zřeknutí se. Snad
proto, že se stal zetěm císařovým?
Rozpor veřejného mínění se stanoviskem
prüské vlády a říšského kancléře nabývá stále
příkřejšího rázu a staví se opět do popředi
možnost odstoupení Bethmanna Hollwega.
Voss
Bülow
Versko
Hanna
Hohenzollern
Arnošt
August
Hannover
Brunšvicko
Hanna
Cumberland
Klan
22
article
Změna na trůně bavorském.
Bavorské centrum, jež má většinu v po-
šlanecké sněmovně, smířilo se již s dobrozdá
ním vlády, aby princ vladař Ludvik byl dosa-
zen na trůn místo choromyslného krále Ottv
změnou ústavy, a zahájilo jednání s ostatním
frakcemi sněmovny.
Liberální frakce postavila se na své dří
vější stanovisko, které se shoduje s dobrozdá-
ním vlády. Členové selského svazu a konser-
vativci byli vždy pro skončení vladařství v
nějaké formě. Vedení centra opomenulo jed-
nati se starobavorským selským svazem, což
způsobilo sice rozladění, ale nezměnilo přece
ochotu svazu, spolupůsobiti rovněž ke skon-
čení vladařství. Výsledek jednání mezi frak-
cemi jest, že vystoupí jednotně, a malý po-
čet oponentů v jejich řadách při rozhodném
hlasování v plenu pod nějakou záminkou se
nedostaví do sněmovny. Bude-li pak vláda
míti zajištěnou dvoutřetinovou většinu, nut-
nou ke změně ústavy, bude snadno moci za-
hájiti iniciativu, čehož se posud neodvážila
V parlamentních kruzích se soudí, že první
sněmovna nebude činiti žádných obtíží.
Celá otázka má býti rozvinuta při rozho-
dování o zvýšení civilní listy ve finančním vý-
boru poslanecké sněmovny. Referent o roz-
počtu královského domu a dvora, posl. Giehrl
člen centra, podal své návrhy finančnímu vý-
boru a vyhradil si návrh na zvýšení civilní
listy, poněvadž ve finančním výboru lze oče-
kávati prohlášení vlády o skončení vládařství
Ludvik
poslanecký sněmovna
královský dom a dvůr
23
article
Armádní aféra ve Francii, 4e
Armádní aféra ve Francii, 4e
Ve středu odpoledne zasedala vrchní vojenská
rada francouzská, jejíž porady jsou naprosto dů-
věrné a tajné, „Matin“ však přinesl z této schůze
vzrušující sdělení, že náčelník generálního šťábu
generál Jofíre podal zprávu o velkých manevrech
na jihu a inspekcích, jež letos vykonal, i navrhnul
jako výsledek této zprávy, aby tři velitelé armád-
ních sborů byli sproštěni velitelství pro nedosta-
tečnost. Jsou to: generál Faurie, velitel 16. armád-
ního sboru v Montpellieru, generál Plagnol, velitel
17. armádního sbora v Toulouse a generál Cour-
bebaisse vojenský velitel v Lyonu, velitel 14. ar-
mádního sboru. Kromě toho má ze stejných důvodů
stihnouti týž osud dva brigádní generály, mezi
nimi generála Albu od 18. armádního sboru.
Generál Faurie a generál Plagnol se zááíčastnili
velkých manévrů a právě následkem zpráv, jež
podali o těchto manevrech jednak generál Cho-
mer, vělitel armády, k níž oba náleželi, jednak
generál Jofíre jako náčelnik generálního štábu,
byl učiněn návrh, aby byli dáni na odpočinek. Ge-
nerál Courbebaišse se velkých manévrů nezúčast-
nil, ale výsledky inspekce byly pro něj nepříznivé,
pročež se s ním má naložiti stejně.
Jofíre
Faurie
Plagnol
Francie
Montpellier
Toulouse
Lyon
Matin
24
article
Ministerská rada rozhodovala o této záležito-
sti ve čtvrtek, a ačkoli podrobnosti nejsou posu
známy, pokládá se za jisté, že velitelství oněeh
armádních sborů jsou již uprázdněna, ježto prý ná-
vrhy generála Jofírca byly ve vrchní vojenské ra-
dě jednomyslně schváleny, a že kromě toho bude
jistý počet generálů a vyžších důstojníků sproštěn
velitelství.o0
Věc sama by neznamenala nic necbyčejného,
ježto za ministra Messimiho bylo učiněno podobaé
opatření proti generálu Robertovi, vojenskému
veliteli v Lyonu, a loni byli generál Perruchon, ve-
litel 6. sboru, a generál Zimmer, velitel 11. sboru.
zbavení velitelství za podobných okolností. Pří-
pad však byl vnesen do veřejnosti ve skandální
formě protestním listem generála Faurie, zaslaným
ministru vojenství Etieanovi, pro nějž byl generál
ihned zbaven velitelství a pohnán před vyšetřovací
komisi pro porušení kázně.
Jofírca
Messimi
Robert
Perruchon
Zimmer
Faurie
Etiean
Lyon
25
article
Generál Faurie píše ve svém protestním o listé.
jehož obsah „Matin“ přináší, mezi jiným totn:
Generál Jofíre podal o mém chování při ma-
nevrech zprávu, na niž jsem již podrobně odpově-
děl. Ukázal jsem nezvratně, že mně přisuzované
chyby byly spáchány jediné velitelem červene
armády. generálem Chomerem. Generál Joffre ve
své zprávě dále tvrdil, že 16, armádní sbor, kte-
rému velim, nemá žádnou disciplinu. Odpověděl
jsem, že ministr vojenství mně k discíplině tohoto
armádního sboru blahopřál, a že mi generál Cho-
mer při své poslední inspekční cestě prohlásil, že
můj armádní sbor se bude stejně dobře držeti jako
kterýkoli jiný. Již 10. září přišel ke mně bývalý
ministr vojenství a sdělil mi, že se mám míti na
pozoru, poněvadž mi na vysokém místě nejsou na-
kloněni. Poslední den před manevry mi byl při-
dělen náčelník generálního štábu, jenž neměl o své
službě nejmenšího ponětí. Cil byl jasný. Chtěli re-
publikánského generála vrhnouti do záhuby. Gene-
rál Faurie protestuje laké proti postížení jemu
podřízeněho generála Besseta i prohlašuje se s ním
aolidárním. na konec pak praví: „Pokud jde
mne, opustím s bolestí tuto armádu, v níž jsem
se zrodil a které jsem počal sloužiti před 43 lety
na bojištích r. 1870, i přeruším takto kariéru, kte-
ráj nebyla-li skvělá, byla aspoň v něčem pro-
spěšná.
Faurie
Jofíre
Chomer
Joffre
Genus
26
article
Narážkou generála Faurie, že měl býti zničen
republikánský generál. uvedena věc na půdu poli-
tickou a hrozí z ni vypuknouti velká aféra. „Hu-
manité“ již zahájila útoky a prohlašuje, že tato
opatření jsou dílem generála de Castelnau. Ten-
to muž církve a reakce řídí prý nyní armádu dle
své vůle a vydává ji nepřátelům republiky.
Také Irové chystají se k občanské válce.
Naproti organisaci dobrovolnických sborů
brannému odporu proti home rule se strany ulster-
ských protestantů za vedení síra E. Carsona
vzchopili se laké irětí nacionalisté k podobné akcí.
sby po případě mohli paralysovati ulsterský od-
boj. —
Irské dobrovolnické sbory byly sestaveny
valné části z mužstva, které sloužilo v armádě,
nebo náleží k armádní záloze, a první přehlídka
jejich konala se dle zprávy z Dublína minulou so-
botu ve velkém středisku Athlone. Vzhledem k to-
mu, že smířlivé stanovisko miništra Churchilla k
požadavkům ulsterských protestantů vzbudilo mení
irskými nacionalisty velké obavy, šíří se hnutí pro
vojenskou organisaci a zasahuje také jižní a zá-
padní kraje Irska.
Hu
jít Castelnau
Irová
E Carson
Churchill
Irsko
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Záležitosti civilních sporů pana dra.J.
Vejvara, z nichž první byl zemským soudem
minulé pondělí právoplatně rozhodnut ve
prospěch p. dra. Vejvara, používají různé
listy k tomu, aby opět jednou mohly útočiti na
všecko mladočeské. Jsme přesvědčeni, že p
dr. Vejvar sám nejlíp ví. co činiti, aby obháji
svou napadenou čest. Jak nám sděluje, ode-
vzdá celou záležitost advokátní komo-
ře pražské jakožto jedíně povolané instan-
ci svého stavu, aby zjistila, zda bylo všecko je-
ho jednání při zastupování jeho býv. klienta
naprosto a veskrz korektní. Pro všecky slušné
lidi i listy znamená to příkaz, vyčkati s úsud-
kem o jednání p. dra. Vejvará až do rozhodnu-
tí této instance, která oprávněně poživá ve
všech kruzích tak veliké vážnosti a garantuje
naprostou objektivnost úsudku
Pokud se týká útoků na pražskou radnici.
odkazujeme především na prohlášení p. dra
Vejvara samotného, které dnes současně pu-
blikujeme. Stanovisko strany národně svobo-
domyslné i našeho listu jako jejího orgánu je
pouze jediné: naše strana ani náš list nemai
pražádné příčiny, aby se zastávaly kterýchkoli
jednotlivců či skupin, ať na pražské radnici.
ať jinde, dopustí-li se něčeho nesprávného. Ja-
ko v jiných případech, tak i tentokráte strana
i list náš bez vyzývání odpůrců našich
učiní svou povinnost k ochránění mravní čisto-
ty strany i našeho veřejného života, kdyby-
chom se přesvědčili, že kýmkoli byla poru-
all o
šena.
doktor
J Vejvar
Vejvar