2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
18. října 1913. číslo 286.
4
article
může vésti k zavedení normálních, ústavních po-
měrů v král. Českém. Jiné cesty pro nás není, my
nesmíme k jinému řešení pracovati, třebáže muší-
me počítati se všemi možnostmi, tudíž i oktrojem.
Zmíniv se ještě o nastávajících poradách vyrovná-
vacích a blížícím se zasedání poslanecké sně-
movny, skončil řečník výzvou k přítomným, aby
ponechali našim poslancům úplně volnou ruku
tom, jak poměr svůj ku vládě vytvořiti mají. —
Po vývodech řečníkových, jež přijaty byly s na-
prostým souhlasem a odměněny potleskem, přijata
byla tato resoluce: Účastníci členské schůze Od-
boru peněžních úřadníků nár. strany svobodo-
myslné vyslechnuvše referát rev. Al. Čarka „O po-
litické situhci“ usnesli se vysloviti veškerým po-
slancům strany, obzvláště dru. Karlu Kramářo-
vi za jeho vzorné a slatečné hájení zájmů ná-
roda českého svoji neobmezenou důvěru a náprosty
souhlas s jejich dosavadní politickou taktikou. Sou-
časně projevují radostné a úplné uspokojení na
tím, že dr. Karel Kramář opětně se ujal před-
sednictva strany.
Nová Paka. Místní organisace národní strany
svobodomyslné spolu s organisací mládeže pořá-
dají v neděli 19. října o 8. hod. več. v sále ho-
telu „Mach veřejnou schůzi, na níž promluví pan
Ing.J. Dvořáček, předseda Ústředního výboru
organisací svobodomyslné mládeže z Prahy „O po-
litice positivní a radikální a nynější politické si-
tuaci
Čarek
Karel Kramářo
doktor
Kramář
Mach
Inga
J Dvořáček
Nová Paka
Praha
národní . strana svoboda
5
article
Zprávy osobní a rodinné.
Zprávy osobní a rodinné.
Sňatek. Pan Bořivoj Čáp z Peček na
dráze a slečna Milada Škarvanov
z Kutné Hory slaví dnes sňatek svůj ve staro-
ožsl
slavném chrámu týnskémi
Úmrtí. V Praze zemřel dne 16. t. m. pan
Vavřinec Lauterer, č. k. dvorní rada při
vrchním zemském soudu. Pohřeb zesnulého bud
v neděli dne 19. t. m. o 4. hod. odpol. z kostela
sv. Františka (u Křížovníků) na olšanský hřbitov
do rodinné hrobky. — V Praze zemřel v pátek
pan Bohumil Cernoch, majitel nožířského
závodu a domu, otec chudých. předseda záložny
pražských řemeslníků, starosta společenstva nožířů,
puškařů atd., ve věku 63 let. Pohřeb koná se
z ústřední kaple na hřbitovech olšanských v ne-
děli dne 19. října o 41/2 hod. odpol.
Čáp
Škarvanov
Lauterer
Cernoch
Pečky
Kutná Hora
Praha
Olšanský
kostel svatý . František
6
article
Různé zpravy
Různé zpravy
ala
Katastrofa německé námořní
uzducholodl,k. H.
o Pra vojenskou vzduchoplavbů v Německu
byl včerejšek skutečně „černým dnem! Nezůstalo
jen při strašlivé kalastrofě Zeppelinovy vzducho-
lodi „L II.“v Johannisthalu, při které zahynule
třicet osob příšerným způsobem upálením — jeste
dvě jiná neštěstí něneckých aviatí-
ků během včenejšíhodne sdělil te-
legraf. U Bamberk a sřítil se vejenský dvou-
plošník s nadporučíkem Kochem a poddůstoj-
níkem Mautem, kteří se zabili a ve Svidnickém le-
se shořel vojenský aeroplan, při čemž setní
Hesaler zahynul a nadporučík Freyberg
smrtelně byl popálenied do
Tyto dva tragické případy. družící se v jede
a týž den k hrozné katastrofě Zeppelinovy vzdu-
cholodi, nanovo jsou jen důkazem, jak nesmírn
nebezpečnými a nespolehlivými jsou dosud všechna
létadla, ať již v podobě vzducholodí nebo aeropla-
nů. Celý hřbitov obětí jako přížerná výstraha ležá
tu němě, ale výmluvně proti několika zdařilým le-
tům, jež svedly nadšence ku předčasným výrokům
o „vitězství člověka nad vzduchem.
Německo se svými Zeppelinovými vzducho-
loděmi jest zvláště nešťastnol Jest to již h
Monpi
v sedmí letech desátá katastrola
Zeppelinových balonů!
16. ledna 1906 zničen „Z II.“ bouří va baver-
skéms Alguuí
4. srpna 1908 zničen „Z III. u Echterdingen
so
při bouři požárem
25. dubna 1910 bouřiZ V.u Weilburgu;
28. června 1910 bouří Z VIII.“v Teufobur-
nivemsbon
ském lesei
14. září 1910 shořel „Z VI.“ u Oes v Badenuj
16. května 1911 bouří „Z VIII.“ u Důsseldori
28. června 1912 bouří a ohněm „Schwaben“
19. března 1913 bouří „Z IV.“ u Karlsruhej
9. záři 1913 pádem do moře „L I.“ (námořn
vzducholod)
17. října 1913 výbuchem „L II.“ fnámořní vzdu-
doro
cholod)
Zeppelinův
Koch
Freyberg
L I
Německo
Johannisthal
Bamberk
Weilburg
Teufobur
L II
7
article
Toto černé kalendarium Zeppelinovo“ — jež
vedle neodhadítelné ceny zničených životů lid-
ských znamená skutečně vyhození asi 20 mílionů
marek „do větra“ — je osudnou kritikou vynálezu
který měl býti také v armádě rakouské zaveden:
Katastrofa rázu tak velikého a kragického, vy-
volala blubokou účast všeho vzdělaného světa; nej-
více arci dotkla se německých vojenských kruhů.
jež přese všechny dřívější nezdary Zeppelinovy
věřily v konečné zdokonalení a bezpečnost jek
vzdacholodí.., a ovšem včerejškem trpce byly
ol zolg slu . nra
rozčarovány.
odova vose l Počet obktí nol vábvhšv
s inir
Z Berlína, 17. října. (K. k.) Jak dosud bylo zji-
štěno, zahynuly při katastrofět z říšského minl-
sterstva námornictva kapítán Behalach, vrchní
stavební rada Neumann, st. rada Picke r, tři
techničtí tajemníci. Zroddělení námořní vzducho-
plavby kapitání-poručíci Freyer a Tränk, ná-
mořní inženýři Hausmann a Buseh, dvanáct
sígnálních vrchních strojníků, strojníků a j. perso-
nál. Ze Zeppelinovy loděníce kapitán Gluth
dva montéři. Těžce raněn byl poručík svob. p.
Bleuen (6d pluku královny Augusty).
Z Berlína, 17. října. (K. k.) V krajské nemocni-
ol v Britzub zemřel dnes v 5.20 hod. odpol. poručík
svob. p. Bleuel následkem těžkých popálenín
zranění hřbelních obratlů.
Z Johannisthalu, 17. října. (K. k.) Silná po-
sádka na „L. II. vysvětluje se tím, že dnešní let
byl ehystán jako výškový — padavý let, k čemu
se vyžaduje velikého zatížení létadla. O čí t
svědek pozoroval, že před vzlétnu-
tím motory nefungovaly, takže vzlét-
nutíseopozdilo asi o hodiny. Voka-
mžiku výbuchu byl obal vzduch olo d
zakalen v malé zlutavé plaménky
Obal v okamžiku chytl a kostra spadla na zem.
ene
Zeppelinův
Freyer
Tränk
Hausmann
Gluth
Vok
Berlín
Johannisthal
Neumann
Zroddělení námořní vzducho
královna August
8
article
Komu natříla vzducholoď „L II“ 7
Komu natříla vzducholoď „L II“ 7
Z Berlína, 17. října. (K! k.) Pokud jde
vlastníctví vzducholodi „L 2 postiže.
né nehodou, bylo „Wolfově kanceláři“ dáno z ln-
formované strany toto vysvětlení: Každá vzducho-
loď než přejde v majetek námořní správy, must
podniknoutí několik tak zv. pokusných plaveb
loděnici: při nich vyzkouší se její povšechné za-
řizení a celková způsobilost, Vzducholoď al. 2
tyto plavby již vykonala a byla potom 20. m. m
převzata v majetek námořní správy, ale
s výhradou, která jest obvyklou za dalších tak zv
námořních pokusných plaveb. V tomto období mů-
že námořní správa žádati za určité změny, jež jsou
ještě nutny. Na splnění těchto požadavků závi
konečné převzetí vzducholodí. Vzducholoď "L2
byla v tomto stadiu. Byla tudíž v majetku námořnt
správy za obvyklých předpokladů a byla by zů-
stala v tomto poměru až do vlastního ukončen
pokusných plaveb.
Wolfův
Berlín
L 2
9
article
Jak se katastrofa stala. — Její příčiny.
Z Berlína, 17. řijna. [K. k.) Dle úřadní zprávy
měla vzducholoď „L 2 podniknouti v 8 hod. ráne
krátkou výškovou plavbu, stanovenou v přejíma-
efch podmínkách. Kromě posádky byli ve vzdu-
cholodi z říšského námořního úřadu přejímací ko-
míse, ze Zeppelinovy loděnice kapitán vzducho-
lodi, inženýr a dva montéři, dále kapitán-poručík
přidělený velítelství a důstojník armády jako host
celkem 28 osob. Aby byla vyrovnána větší váha
přejímacího personálu, bylo zůstaveno na letišti5
mužů posádky a části výzbroje. Po vyzkoušent
všech součástek, především motorů, vznesla se
vzducholoď "L. 2“ v 10.16 hod. a brzy byla ve výšt
200 m. V 10.19 hod. spatřili spolehliví pozorovate-
lé v první třetině předního motoro-
vého člunu plameny. Oheň se šířil
rychle do zadu. Za 2 až 3 vteřiny hořela ce-
lá vzducholoď, pří čemž byl nejdříve na vzdálenos
asi 700 m slyšen výbuch a vzducholoď říti-
la sek zemi. Ve výši asi 40 m nad zemí na-
stal druhý výbuch, patrně výbuch benzi nu.
pří nárazu vzducholodi na zem třetí s1a bš
výbuch. Obsluhující mužstvo spěchalo kvapem
na místo neštěstí, vzdálené 700 m, kam přibyli ji
zatím zákopníci, kteří prováděli nedaleko cviče-
nl. Lékaři byli ihned na místě, brzy též hasičstve
a nemoeniční automobily
Zeppelinův
Berlín
L 2
10
article
Dva muží posádky byli nalezen
živi nedaleko trosek. Z trosek byl vytažen
těžce raněný poručík svob. p. Bleulel
Ostatníeh 25 osob ze vzducholodi by
lo mrtvo. Oba nalezení muží posádky velm
brzy zemřeli. Na mrtvolách lze kromě popálenin
spatřítí těžké zránění trupu, páteře nebo lebky
Příčínu katastroly dlužno patrně hledatí ve vzní-
cení, jež nenastalo uvnitř vzducholodí, nýbrž
přední motorové loďce nebo nad ní. Zbytky vzdu-
choledi jsou proto zevrubně prohledávány.
l Vyprávění očitých svědků.
Z Jchannistalu, 17. října. (K. k)) Očítý s vě-
dek vypravujes Spatřil jsem jak vzducholod v
plamenech řití se k zemi. Balonový cbal byl již
úplně požárem zničen. Plynové balony nebylo ji
vůbec viděti. Obnažená kostrá řítila se k zemi
předkem dolů. Tovární hasičstvo ze závodů „Al
batros“ přijelo již jen ke hromadě trosek, pod ni-
miž ležely mrtvoly. Mrtvoly odneseny byly na
nositkách zahalené v prapory. Jiný očitý s vě.
dek sděluje: Četná létadla kroužila nad letištěm
když se vzducholod ve čtvrt na 11. hod. vznesla
Minula právě poslední kolau, když byla zachváce-
na úplně plameny. Za několik minut po tom za-
brměl strašný výbuch. Snažili jsme se vytáhnout
rančné z trosek. Záchranné práce byly velmi stí
ženy zhavými dráty a hořícími částkami. Jedenz
těžce raněných kříčel bolestí šíleně o pomoc. Ze-
mřel a rovněž zemřel i druhý muž, který byl vyta-
zen umirající. Jiní měli uhořelé nohy, kdežto na
hlavě a i. částech těla byli těžce ranění. V přední
loďce byla těla mužstva úplně zuhelnatělá.
Bleulet
Jchannistala
Očítý
Al
11
article
Z Berlina, 17. řijna. (K. k.) Očitý svědek kata-
sroty vzducholodí aviatik Lev Roth výpravuje
dle Vess. Zigu.“ „Stál jsem a aviatikem Hirthem
před kolnou závedu „Albatros“, když vzducholod
vztělla Náhle spatřili jsme, že z přední lodky vy-
razil plamen. Za vteřinu zachvátil celou vzducho-
lod. takže za chvíli podobala se ohnivému sloupu
Na to nastal tak prudký výbuch, že okna v na
kelně popraskala Odjeli jsme automobilem na mí-
sto neštěstí, kde naskytl se nám hrozný pohled. v
loďce byli lidě, kteří se svíjeli v plamenech. Jeden
důstojník kříčel stále o pomoc. Nečinně musili jsme
se drvati, jak ubožáci hoří. Za pomoci několika
mechaniků podařilo se nám konečně vytáhnouti3
rančné. Někteří brzy zemřelí. Dali jsme žijící ještě
a mrtvoly odstraniti. Dle mého názoru byla kata-
strofa způsobena požárem ve splynovači.“
kotrl al
tee Soustrastné projevy.j o
Z Paříže, 17. října. [K. k.) President Poln-
caré zaslal německému císaři telegram. v němi
projevil soustrast nad nešťastnými rodinami obětí
katastrofy vzducholodi „I. 2aa obod 9p
Dešalig ilev vodlo
Další dvě neštěstí německých vojenských
vzduchoplavců.
lháno
aZe Starého Grabova, 17. října. (K. k.) Vo-
jenské létadlo s nadporučíkem šl. Freibergem
setníkem šl. Hesselerem jako pozorovatelem
kteří vystoupili o 142. hod. ranní z Dobřice d
Kolína n. Rýnem, přistálo ve 2.45 hod. z nouz
ve Svídnickém lese. Při tom udál se v ýbu ch
a Tétadlo se vzňalo. Hesseler byl za-
bit a Frelberser popálen. vs
Z Bamberka, 17. září. [K. k.) V blízkán
Kirehlauteru spadl dnes ráno dvouplošník, který
příletěl z Dolní Nové vsi. Aviatik nadporu-
čík Koch a poddůstojník 37, pěch, pluk
Mante jsou mr tvi.
Roth
Ziga
Hirth
Poln
Starý Grabův
Kirehlautera
Koch
Berlín
Paříž
Freiberg
Dobřice d Kolín
Rýn
12
title
Aféra společností Canadian Pacific
Canadian Pacifik
14
article
mnen e
Společnost Canadian Pacific Railway má
Kanadě nejen železniční síť, ale ohromný pozem-
kový majetek, páčící se na 8 milionů hektarů půdy
Společnost má také poměrně malou dopravní linií
lodní mezi Evropou a Amerikou. Papíry její hraj
na bursách vyníkající roli. Zištná spekulace společ-
nosti při ohromných spoustách půdy, které jsou
jejím majetkem, počítala s kolonisací a prodejem
těchto pozemků a to způsobem, který byl s to po-
škoditi obyvatelstvo každého státu, který by se
otevřel kolonisační agitaci kanadské společnosti.
Spekulace Canadian Pacilie byla stejně skvěle vy-
myšlena, jako krutá a nelidská, Počítala takto-
Každý, kdo se bude chtiti usaditi v Kanadě, musí
si od nás koupiti pozemek. Pozemky můžeme pro-
dávati velmi lacino proti cenám pozemků stejné
velikosti v Evropě. Můžeme je prodávati tak lacino,
že 4 když vystěhovalce dopravíme za pouhých 100
korun ze středu Evropy do Kanady, vyděláme
hezkou sumu. Aby se nám obchod nekazil nespo-
kojenci, musí každý, kdo chce od nás koupiti po-
zemek, státi se kanadským občanem. A poněvadž
potřebujeníc ještě lepšího zajíštění a pokud možno
mladých sil ké kolonišaci, budeme lákati mladé
lidi, jsoucí před odvodem neb vůbec vojenskou
službou ještě povinné, aby jim byla cesta nazpět
uzavřena docela. Za 100 K každý rád se do Ame-
riky dá zlákati, zvláště když hrozí vojna. A agenty
své můžeme platiti skvěle.
Kanada
Evropa
Amerika
ame
Canadian Pacifik Railway
Canadian Pacilie
15
article
Tento výpočet ukázal se skvělým. Canadían
Pacific získala vystěhovaleckou koncesi na velmí
krátkou dobu v Anglii. Tam brzy postřehli nebez-
pečí a koncesi jí odňali. Pokoušelá se pak v Ně-
mecku, ve Švédsku a Norsku, ale marně. Rakousko
teprve jí sedlo na lep. R. 1908 povolena společnosti
cestovní kancelář ve Vídni. Zistupci společnosti
pracovali dlouho a vytrvale všemi prostředky, aby
ziskali pro společnost koncesí vystěhovaleckou.
Státním drahám rakouským darovala vyhlídkový
vůz získávala si žurnalistiku, úřadní kruhy, až ko-
nečně se jí podařilo dosíci od ministerstva obchodu
svelení k vystěhovalecké koncesi. Společnost slí-
bila podporovati ekport rakouských výrobků do
Kanady a také návštěvu Američanů v Rakousku.
ale to byly jen záminky. Koncese, která jí byla udě-
lena, dána byla bez vědomí ministerstva vnitra.
vojenství a zeměbrany, ačkoliv všechna lato mini-
sterstva měla býti žádána o souhlas.
A tak Canadian Pacific měla za krátko v Ra
kousku přes 36 filiálek uvnitř i na hranicích, spou-
stu agentů, kteří zase platili sprostředkoválelům
po několika korunách za opatření jednoho vystěko-
valce a tak se jim podařilo, že v posledních měší-
cíeh pouze z Haliče bylo vylákáno 112.000 osob vo-
jenskou elužhou povinných do Kanady. Agenti opa-
třili jim za pomocl filiálek společnosti falešně prů-
kazy a poněvadž na význačnějších místech pohra-
ničních, kudy vystěhovalci jezdívají, na př. v Terstu
a je přísná kontrola osob, které jsou vojenskou služ-
hou povinny, byly depravovány tyto oběti brablvé
spekulace přes Tyroly a Švýcary do Amsterodamu.
Američan
Anglie
Švédsko
Norsko
Rakousko
Vídeň
Kanada
Halič
Terst
Tyroly
Amsterodam
16
article
Všechny zákonné předpisy o vystěhovalectví
spclečnost Canadian Pacifie obcházela přímo ne-
stoudně a dokumenty falšovala napcřád. Živý ruch
vystěhovalecký, zejména z Haliče a Bukoviny
upoutal nejprve pozornost vojenských úřadů, kterým
při jarních odvodech scházela většina mladiků vo-
jenskou službeu povinných. Pátrání zavedené měle
překvapující výsledky. Byla podniknuta domovní
revise kanceláří společnosti Canadlan Pacific a vý-
sledek byl, že lhned byli zatčeni všichní vedoue
úřadníci v čele se Samuelem Altmannem, generál
zástupcem Canad. Pac. pro Rakousko, a všechny
filiálky byly zavřeny. Prohlídky a zatýkání násle-
dují jedna za druhou.
Škoda, klerá byla způsobena činností Canadian
Pacific Haličí a Bukovině i rakouské branné moci
jest ohromná. Nedá se změřiti ciferně, jako se ne-
dají změřiti ciferně útrapy a bolesti, zklamání a
hoře, která očekávají ubohé vystěhovalce v Ka-
nadě. Ale Canadian Pacific není vlnna zama. Je te
břeba řícl, kdo jest větším vinníkem a kdo pro vy.
stěhovaleckou agitaci kanadské epolečnosti při-
pravil nejlepší půdu. Je to právě ona strana v Ra-
kousku, representovaná „Reichapost“, která nyn
nejvíce proli Canadian Pacific zuří, ale která j
sama připrovila půdu tím, že Rakeusko v poslednín
roce veštvala do válečného stavu, že je štvala do
válek, že le ožebračila hospodářsky
Bědný slav průmyslu, obchodu i zemědalstv
v celé naší říší a zejména v Haličl, způsobený kata-
strofální zahraniční pelitikou, podporovanou větši-
nou vídeňského tiaku, a štvaním oné strany, jest
základní příčlnou tohc, že se kanad-
skému vvslěhovalectví mohlo tal
dobře dařiti. To třeba říči otevřeněl
Canadian
Altmann
Halič
Bukovina
Kanada
Rakousko
Ka
Ra
Klan Pacifik
Pacifik Halič
Canadian Pacifik
17
article
Ze Lvova. 17. říina. Včera zalčen byl z nařízen
vyšetřujícího soudce zdejší zástupce. Canadsko-
Pacllické snolečnosti Elaner. Aléra nabývá skuleč.
ně jíž obrovských rozměrů. Po provedené
prohlídce ve zdejší tiliálce byly veškéré knihy, do-
kumenty a hotové peníze zabaveny a další činnos
liliálky přerušena. Nenmí prodávati již žádné lístky
pro přeplavbu. Úřady počínaly si tak přísně, že od-
straniti daly i čtíly z obchodních místností. Sau-
časně na rozkaz místodržitele pravedeny byly v
všech haličských filiálkách těto společnosti pro-
hlidky. při čemž zabaveny obchodní knihy a do-
kumenty a mislnosti zapečelěny. Také u filislek
aých lvovských pareplavobních společnestí prove-
deny prohlídky, jejichž výsledek není znám. V po
fitických kruzích se ulišťuje, že cisař zpraven byl
před časem o lmeidech Canadian-Pacilic, když pa«
místodržitel ryt. Korytowski ujímal se úřadu
lu nařídil mu, aby stěhování osob vejenských, služ-
bou povinných rézem zameril. Korytowski nařídi
přísné vyšelřování v tem směru a výsledek je ny.
nější zakročení. Policejní komisař dr. Tauer s vy-
šetřujícím noudcem radou drem. Fidvu se vrátil
ze Lvova do Vídně, aby prostudovali materiál, zl.
skaný prchlídkou u vídeňské filiálky a zatčeníe
jejich funkcicnářů. V poslednich dnech bylo odsou
zeno několik agentů Canadian Pacifie pro podved-
nou činnost při vystěhovalectví
Ze Lvova, 17. řijna. Vyšelřováním vejenských
úřadů se zjislilo, že v posledních 10 měsíeích
se vystěhovalo aši 112.000 osob vojen-
skou službnu povinných prostřednictvím
Canadian Pacilie z Rakousko-Uherska.
doktor
Tauer
Canadian
Lvov
Canadsko
Sau
Vídeň
RakouskoUhersko
CanadianPacilic
18
article
Z Černevic. 17. říina. Na zaktočení lvovskéh
státního zastupitelstva vykonána byla revise kni
některých paroplavebních společností v Černovi-
cích. Ú společnosti „Compas“ nalezen přitěžujíc
materiál. Knihy byly zabaveny a obchod částečne
přerušen. K zalčení nedošlo
Z Vídně, 17. října. Zde se proslýchá, že Cana
dian Pacific v posledních měsících zažádala také
povolení ke zřízení filiálek v Uhrách. Společnost
chtěla na nejdůležilějších místech pohraničních zří-
diti své agentury, ale uherská vláda nabídku spo-
lečnosti nepřiiala.
Černevic
Černo
Vídeň
Cano
Pacifik
Uhry
Ú společnost
19
article
— Kabaret Lucerna. První pražský kabareh
slušné literární i výpravné úrovně, který předlon
uveden byl v život s tak růžovými nadějemi
vstoupil na sklonku minulého měsíce září do nové.
třetí svojí salsony, a zároveň do nového stadia.
Zdá se, že původní snaha zakladatelů a uměleů
kolem podniku sdružených, vytvořiti vlastní a své-
rázný, typicky český genre kabaretní, zklamala
definitivně. Zklamala, ačkoli nescházelo na dobré
vůli a snaze, ani na obětech finančních. Do třeti
saisony vstoupil kabaret v Lucerně jako
podník mezinárodní, smíšeného uměleckého genru,
v němž vyhraženo zvláštní místo produkcím taneč-
ním (Tabarin), velkoměstského rázu, v němt
převládá taneční chle pařížský až do posledních
událostí a výstřelků mody. Z programu čistě ka-
baretního, který jsme včera v Lucerně viděli, vy-
niká většina čísel svými kvalitami nad obvyklý
průmer. Vedle dvou velmí dobrých sil českých.
slě. škrdlíkové od Národního divadla brněn-
ského a p. Vl. Borkovce, zpěváka lahodného
vydatného hlasu, hojně zaslouženého potlesku
klidí vlašský troubadour L.odovieo F abri,
jehož přednes italské lidové písně a rázovitého
vojenského pochodu staroněmeckého mají svůj
půvab i vtip. Taneční umění zastupují sladkéa
lahodné rythmy starovideňských tanců slě. Clal-
re Stone, ztřeštěná excentričnost Angličanky
Miss Scottie a ohnivá španělská scéna, kterou
předvádí La belle Lishet. Humoru silně kořeně-
ného, ale vtipného a účinného dodávají tomuto
programu dvě kratičké aktovky: „Motýli“ o
K. Zesky a francouzsky střížený „Podvazek
od Jul. Horsta; obě hříčky jsou velmi živě a mrštně
sehrány.
Tabarin
Borkovec
Angličanka
Scottie
K Zeska
Jula
Horst
národní divadlo
re Ston
20
article
= Malíř Karel Karger zemřel včera ve Vídni
—Drobnosti umělecké. V Cařihradě založen
bude péčí městské rady konservaloř pro
dramatické umění. Město samo bude no-
vému ústavu dávati ročně 120.000 K podpory. —
Felix Salten vstoupil také v řady filmových
spisovatelů. Včera hráno v Berlíně před zvaným
obecenstvem jeho drama ve filmu »Kr akovský
Shylock«. Shylocka hrál znamenitý here
Shakespearova Shylocka Rud. Schildkraut. De
odehrává se v židovské čtvrti krakovské a v Ber-
líně. Dcera peněžníka Leviho zamiluje se do
jednoho ze šlechticů, kteří si u otce vypůjčujía
prchne s ním do Berlína, vzavši sebou svoje věno
z otcovy pokladny. Když peníze došly, je svým
milencem opuštěna a vrací se vyčerpána a ne-
mocna na smrt domů. Otec mstil hanbu svojí
dcery. Neměl smilování se svými dlužníky, za to
chudlně rozdával plnýma rukama. Když se dcera
vrátila, nechtěl ji viděti a odpustiti. Až na smr-
telné posteli její ji odpustil. — »Parsifal« bude
v Paříži proveden v lednu příštího roku německy
bri
v operním divadle des Champs Elysées.
Karger
Salten
Shylock
Shakespearův
Levi
Parsifal
Vídeň
Cařihrad
Berlín
Paříž
desátník Champs Elysées
21
article
= K objevení nové pevníny na severu. »No
voje Vremja« ze dne 13. t. m. přineslo telegram
z Fortu Sv, Michil na Aljašce, v němž sdělují se
nové podrobnosti o pevnině, nalezené ruským
ledoborci na severu: »Připluly sem ruské ledo-
borce »Tajmyr« a »Vajgač« pod velením odmirála
Vilického, aby se zásobily uhlím. Zmíněn
parníky objevily v létě v Severním
ledovém okeánu neznámou pevailnu-
která se rozprostírá od 81° severn
štřky a od 102° východní délky na
sever a rovná se Gronsku. Nová pevnina
leží tedy na severu od Novosibiřských ostrovů
na východ od souostrovi cís. Františka Josefa.
Ledokoly »Tajmyr« a »Vajgač« v létě r. 1911 pro-
zkoumaly cestu vodní od Beringova průlivu k ústi
řeky Kolymy, v létě r. 1912 pak až k ústí řeky
Leny a dále až blízko k mysu Čeljaskinu a vrá-
tily se zpět do Vladivostoku. Letos v létě vy-
pluly opět z Vladivostoku průlivem Beringovým
do severního ledového okeánu, aby se pokusily
proplouti podél pobřeží Sibiře do Evropy
F-paprsky a ruský vynálezce. Sensační
zpráva o vynálezu italského učence Ulivího, který
odhalil neznámé dosud paprsky, nazvané jím
F-paprsky. F-paprsky možno způsobit výbuch
střeliva na vzdálenost mnoha set kilometrů a tak
zničit cizí pevnůstku, dreadnoughta, torpédovou
nebo ponornou lodici. Jestliže se vynález Uliviho
osvědčí, bude znamenat obrovský převrat v tech-
nice válečnické. Při té přiležitosli v Rusku i
vzpomínají na osud ruského vynálezce, který ji
před 10 lety oznamoval podobný vynález. Mr. M
Vajgač
Vilický
František Josef
Beringův
Leno
Čeljaskin
Uliví
Aljaška
Kolyma
Vladivostok
Sibiř
Evropa
Rusko
Fort svazek
22
article
Filippov, doktor filosofie hejdeberské university
redaktor »Naučného Obzoru«. oznámil 25. čer
vence 1503 v některých petrohradských novinách.
že se mu podařilo odhalit neznámé elektrické
vlny, jimiž možno způsobit výhuch na vzdále nost
několika tisíc kilometrů, na př., že možno sedět
v Petrohradě a vyhodit do povětří opevnění gi-
braltarské. Za takových podmínek podle slov Fi-
lippova byla by válka nemožnou. Proto připi-
soval svému vynálezu obromný vědecký a so-
clální význam a sliboval uveřejniti podrobnosti
svého vynálezu v »Zápiskách akademie věd-
Druhý den po uveřejnění svého listu Filippov byl
nalezen ve svém bytě mrtvým. Ochranné poli-
cejní oddělení hned postalo do bytu Filippov
strážníky, kteří za přitomnosti delostřelec kýeh
důstojníků vykonali důkladnou prohlidku celé po-
zůstalosti a zničili chemlcké reaktivy a prepa-
ráty. Načrty a ostatní papíry pyly odneseny na
polícii. Petrohradská akademie věd marně žádala
policii, aby jí vědecké poznámky Filippova vy-
= Zajímavá podrobnost k 100, výročí lipsko
blivy. Z Vídně, 17. října. Ze spolehlivého pra-
mene dovídá se náš korespondent k slavnosti sté-
ho výročí bitvy u Lipska tuto neobyčejně zají-
mavou podrobnost. Za bitvy slíbil polní podmaršá
Filippov
Filippův
Petrohrad
Vídeň
Lipsko
zápisek akademie věda
petrohradský akademie
23
article
Schwarzenberg vojinům zvláštní odměnu, budou-l
se držet. Po bitvě také učinil skutečně na přísluš-
ných místech návrh, aby slib jeho byl splněn
vládní pokladny rakouské. Leč tento jeho návrh
nedošel nikterak příznivého přijelí a proto Schwar-
zenberg, jenž své vojíny měl rád, snažil se sán
aspoň částečně vojíny odměniti. Z té příčiny octl
se oblibený velitel ve značné tísni. Přes příkre
odmítnutí své prosby považoval za čestnou svou
povinnost dedržetí vojinům slib. Zatím zvědělo
jeho nesnázích Alexander I., který okamžitě po-
volal udatného vojína k sobě a dal mu vyplatitiz
vojenského pokladu okamžitě potřebnou částku.
Schwarzenberg
Alexander
24
article
Schwarzenberg ji přijal v domnění, že snad pozdeji
pohne přece jen rakouskou vládu, aby peníze ru-
skému caru nahradila. Avšak marně o to dlouho
usiloval. Proto odhodlal se před svou smrtí upra-
vili záležitost tím způsobem, že zmíněná částka
považována byla jako nezúročitelná půjčka ruské-
ho eráru rodině Schwarzenbergů na 80 roků. Ro-
dina Schwarzenbergova skutečně také splácela
půjčku, až v r. 1895 zaplatila do Ruska poslední
splátku
= Bouře. Z Malty. 17. října [K. k.) N
ostrově Maltě zuřila včera bouře, spojená s de-
žtěm, trvajícím 7 hodin. Způsobená škoda je ve-
liká. Mnoho vesnic je zatopeno
= Cholera. Z Peští. 17. října. (K. k. uh.]) Po-
dle úřádních zpráv vyskytlo se na venkově 8 a
Pešti 2 případy cholery
= Ruský pamětní chrám na lipském bojišti
Z Lipska. 17. řijna. [K. k.) Dnes vysvěcen by
ruský pamětní chrám za přílomnosti velkoknížete
Cyrila, představených úřadů a slavnostních hostí
— Zemětřesení. Z Nového Yorku. 17
října. (K. k.) Ze San Juanu del lur (Nicaragua) sdě-
lují, že města Managua. Masaja a Granala byla
postižena prudkým a dlouhým zemětřesením. Oby-
vatelstvo uprchlo zděšeně z domů a tábořilo pod
širým nebem.
—Velký požár. Ze Št. Hradee. 17. října.
(K. k.) V obci Gaishornu (okr. hejtmanství liezen-
ské) vznikl odpoledne z příčíny dosud úplně ne-
vyjasněné za prudkého větru velký požár; 16 bu-
dov obytných s vedlejšími budovami lehlo pope-
lem a mnoho domácích zvířat uhořelo. Také fara
vyhořela. Kostel a poštovní úřad byly jen ztěži
zachráněny. škoda, požárem způsobená, je velmi
značná. Nikdo při ohni nezahynul. Na požářiště
přibylo 20 hasičských spolků.
Schwarzenberg
Schwarzenbergův
Cyril
Hradee
Rusko
Malta
Pešť
Lipsko
Nový York
Nicaragua
Managua
Ob
Gaishorn
Sana Juano del lura
26
article
Divadlo.
Divadlo.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dne
hraje se po třetí Hardtovo úchvatné drama
»Blázen Tantris«, 1. čtvrtka. — Zejtrav on-
poledne Manzořtiho-Marencův balet »Exelel-
sforem kteréž představení bude jubilejní,« nebot
se bude hráti po 200. Představení začne o ž/3
hod., činoherní ceny vočerní: vystoupí v něm
opětně hosté Gaetana Azzoliní a p. G lu-
seppe Bonfiglio.- Zejtra večer vystoup
opětně pohostinsku p. Dinh Gilly: uměle
zpívati bude zejtra partie Alfia v Mascagního
opeře »Sedlák kavalír« a Tonia v Leonea-
vallových »Komediantech« (mimo předpl)
V pondělí Shakespearova veselohra »Zkro-
cení zlé ženy« (2. a v úterý Thomasova
opera »Mignon«. v jejíž titulní partii vystoupí
pařížská pěvkyně Mme. Raymonde Delau
nois (3.). — Příští týden premiéra dánské ve-
selohry »Maminka má pravdu« od H. Na
thansena; v díle hrají dámy Hübnerová. Rydlová
Pohorská a pp. Želenský, Steinsberg. Schlag
hamer. Hurt, Matějovský. Boleška a Kolár
Druhou premierou přištího týdne bude původní
aktová opera »Svatební noc« od Rud. Z
mrzly, jež bude provedena spolu s Dvořákovou
operou »Tvrdé palice«. Opera chystá v no-
vém obsazení a nastudování Humperdinekovu
»Perníkovou chaloupkua.
Hardtův
Gaetan Azzolinit
Gill
Sedlák
Tonio
Shakespearův
Thomasův
Delau
Hübnerová
Rydlová Pohorská
Želenský
Steinsberg
Hurt
Matějovský
Boleška
Kolár
Humperdinekův
Exelet
Leonea
národní divadlo
Marencův balet
Mascagní opera
Dvořákův oprat
blázen Tantris
Mignon
svatební noc
27
article
+ Městské divadlo na Král. Vinohradech
Dnes odpol. o 3. hod. jako studentské představen
Tylova báchorka »Jiříkovo vidění«. Žbylé lístky
u pokladny. Večer premiera 3aktové veselohrý
»Sllnější pouto« od Felixe Saltena v překlade
Karla Šípka. Novinka, kterouž autor poprvé bude
uveden na scénu Městského divadla, těží účinnou
zápletku z originálního prostředí moderních kruhů
dvorských a vyniká řadou dramaticky působivých
humoristických situací i svéráznou kresbou figur
Hlavní úlohy hrají sl. Baldová, pí. Ptáková a pan
Pražský, ostatní úlohy v rukou pí. Jiříkovskéa
pp. Hlavatého, který novinku scénoval. Vydry,
Faltysa, Havla, Jiříkovského a Marka, 19. hra
III. čtvrtka. Zejtra odpol. o 3. hod. Offenbachova
opereta »Modrovous«. Večer Pucciniova opera
»Madame Butterfly«, která v novém nastudovánt
docilila plného uznání. (IV.). V pondělí po delší
přestávce Kálmánova opereta »Veselý král«, po-
prvé s p. Markem v roli Huka. (I.) V úterý »Šil-
nější pouto« (II.). Ve středu odpol. Wildeova hra
»Nihilisté« poprvé s p. E. Kohoutem v roli care-
viče. Večer Ofienbachův »Modrovous« (III.). —
V činohře studuje se jako ukázka české drama-
tické retrospektivy Klicperova veselohra »Hadrián
z Řimsu« s p. Zakopalem v titulní úloze. V ope-
retě konají se zkoušky řízením p. L.. V. Čelan-
ského k Heubergrově operetě »Ples v opeře«, za
režie p. VI. Marka.
Tylův
Jiříkův
Salten
Šípek
Baldová
Ptáková
Hlavatý
Faltys
Havel
Jiříkovský
Marek
Offenbachův
Pucciniův
Kálmánův
Huk
Šil
Wildeův
E Kohout
Ofienbachův
Klicperův
Hadrián
Řimsa
Zakopal
V Čelan
Heubergrův
Vinohrady
+ městský divadlo na Královský
městský divadlo
madame Butterfly
28
article
+ Lidové divadlo Uranía v Praze VII. Dne
o půl 4. hod. odpol. předst. pro dítky Štětkové po-
hádka „Čertův mlýn“. Večer o 724 hod. Bernstel-
nova komedie „Zloděj“ pěi cenách snížených. Zítra
odpol. i večer Aradtova-Bachova iraška „Španěl-
ská muška“. Ve čtvrtek 23. t. m. v čestný večen
p. Jos. Rozsívala Bissonovo drama „Bezejmenná
Arena na Smichově. Dnes hraje se Gi-
bertův „Pépi“. — Zstra odpoledne je premiéra no-
vinky „Zázi
+ Intimní divadlo. Dnes hraje se „Maryša“.
Zitra odpol. i večer Bataillova komedie „Milost-
ný valčík“. — Staré bílé lístky blokové platí pou-
ze do konce t.r.
+ Pištěkovo lidové dívadlo na Král. Vinohra-
dech. Dnes Šamberkova fraška „Potrhlý švec
rež. A. Marek. Zitra o půl 4. hod. zpěvní hra
„Láska kvete v každém věku“. Večer o 7. hod. pre-
miéra činohry „Román v paláci spravedlnosti“
Z„Mozartea!. Večer písní Berty M amzov
z Mnichova jest již 22. t. m. s programem vysoce
umělecky voleným. Písné největších písňových
klassíků vystřídají skladatelé novější doby, jako
Brahms. Reinecke. Jos. B. Foerster. Dvořák aj.
Při koncertu účinkuje znamenitý virtuos na housle
. Bärtich a ppianista Müller-Barneck z
Mnichova. Lístky po 1—4 K. — Dne 24. t. m. kla-
vírní večer Gabriely Leschetizké, jedné z nej-
znamenitějších odchovanek methody Leschetizkého,
mladistvé choti mistrovy. Listky po 1—4 K. Před-
prodei v hudebním a klavírním závodě Mojmíra
Urbánka, ayní v č. 34, Jungmannova tř. (Mo-
zarteum)
Aradtův
Bachův
Španěl
Rozsíval Bissonův
Maryša
Pištěkův
Král
Šamberkův
Román
Brahms
Reinecke
B Foerster
Dvořák
Müller
Barneck
Gabriel Leschetizký
Urbánek
Jungmannův
Mnichov
lidový divadlo Uranía v Praga
čertův mlýn
Zázi + intimní divadlo
Mozarteum
29
article
Skolská hlídka.
Skolská hlídka.
Z cís. král. české zkušební komise pro učitel-
ství na školách středních, dívčích lyceích a na
školách obchodních v Praze. O výsledku domá-
cích prací, odevzdaných c. k. zkušební komisi do
15. října 1913, rozhodne se v poradě její dne 28.
října. Zkoušky klausurní zimního období 1913-14
začnou ve čtvrtek dne 27. listopadu, ústní zkou-
šky pak v úterý dne 9. prosince t. r. Přihlášky ke
zkouškám těmto dlužno podati písemně nejpozději
do 3. listopadu.
Praha
30
article
Ze soudní sině.
Ze soudní sině.
Jak zkoušeti české dítky v německých
školách?
Na otázku tulo odpovídá nález správ. soudu.
doručený právě české místní školní radě v Židlo-
chovicích.
C. k. správní soud za předsednictví druhéh
presidenta svob. p. Schwartzenaua, v přítomnosti
správních radů sen. pres. z Falserů, dvor. radů
dra. Pantůčka, dra. Teznera a dra, z Herrnrittů.
pak zapisovatele dv. taj. Glasera, uznal za právo
o stížnosti české místní školní rady v Židlochovi-
cích proti rozhodnutí c. k. ministerstva vyučován
ze dne 17. května 1912, jež se týká přijímání žáků
do německé školy, po veřejném ústním ličení, ko-
naném dne 19. března 1913, po vyslechnutí refe-
renta a důvodů předsedy stěžující si místní školn
rady Ant. Coufalíka, jenž zastupoval stížnost, ná-
sledujícít Ministeriální rozhodnutí, jež
je předmětem stížnosti, se zrušuje
pro vadné řízení
Důvody: Výnosem ze dne 23. května 1911.
čís. 12.480, nařídila moravská c. k. zem. škol. rada
novou zkoušku osmi v roce 1907-8 f1) do německé
školy v Židlochovicích přijatých dítek, jeliko
správní spud dne 10. června 1909 zrušil ministe-
rlální výnos o přezkoušce těchto dětí pro vadné
řízení a v novém nálezu ze dne 8. února 1911 zru-
zil jako nezákonný ministeriální výnos, kterým s
novému zkoušení těchto dítek zabraňovalo.
Schwartzenau
Pantůček
Tezner
Glaser
Antonín
Coufalík
Židlo
Židloch
Židlochovice
31
article
Přezkoušení 7 dítek se stalo 2. června 1911 z
intetvence zem. šk. dozorce Jos. Pleyela a osmého
dítka dne 17. října 1911 za intervence okresního
inspektora J. Korgera. Při tom všech 8 dítek bylo
uznáno mocnými jazyka německého, jak toho žádá
8 20. odd. 2. zákona ze dne 27. listopadu 1905
z. z. č. 4 z r. 1906
Již před zkouškou protestovala česká místní
školní rada proti tomu, aby dítky zkoušeli pouze
učitelé němečtí a žádala stejný počet učitelů če-
ských a českého školního dozorce, kteří by za
předsednictví úřadníka zkoušku dítek prováděli.
J Korger
Jos
Pleyel
32
article
Zástupce české místní škol. rady již při zkou-
šení se ohražoval proti zkracování svých práva
místní školní rada v několika spisech dokazovala.
že postup zkoušky je naprosto vadný, poněvad
zkoušející učitelé patrně předváděli pouze učivo
nacvíčené, jež dítky velmi nedokonale opakovaly.
Bylo vytýkáno, že tytéž osoby, které dítko do
školy přijímaly, je zase zkoušely a prohlašovaly
platný nález o znalosti jazykové. Bylo dále vy-
týkáno vyloučení zástupce české místní škol. rady
z aktivního účastenství na zkoušce. Úřady školní.
v poslední instanci c. k. ministerstvo vyučován
výnosem ze dne 17. května 1912 stížnost zamítly
a uznaly správným ponechání 8 reklamovaných
dítek ve škole německé.
Proto byla podána stížnost na správní soud,
a ta vytýkala složení komise a také tu okolnost,
že zkoušející učitelé měli osobní zájem na vý-
sledku přezkoušky. Protestovala také, že povolaní
znalci jsou členy rozhodujícího školního úřadu.
Jednání okresního školního dozorce vytýkáno jako
nesprávné a dobrozdání jeho jako nikoli bezvadné.
Bylo vytýkáno, že protokoly jsou nedokonalé, že
v nich schází vše, co by bylo nějak pří-
znivo stanovisku české místní škol.
nady, že výsledek zkoušky nedokázal dostateč-
nou míru jazykové znalosti u zkoušených díteka
že právo české místní školní rady jako strany bylo
porušeno tím, že její zastoupení bylo omezeno na
jediného člena, kterému nebylo dovoleno klásti
otázky.
Při řízení o stížnosti řídil se správní soud tě-
mito zásadami
Vytýká-li se, že zkoušející komise byla libo-
volně sestavena správcem německé školy bez in-
gerence školních úřadů, nebyla tato námitka u-
znána oprávněnou.
33
article
Musí se uznati, že úřadu proces vedoucímu
[okr. školní radě) a nikoli správě školy náleží for-
mální právo, aby povolal znalce, a že na tomto
povolání mohou strany miti účastenství potud, že
okresní školní radě určité ználce navrhnou nebo
znalcům od ní povolaným namítnou předpojatost,
nebo, když se námitce nevyhoví, své stanovisko
proti nevyhovění stížností uplatní. Když však stra-
ny proti znalcům povolaným až do ukončeného
komisionelního jednání u I. instance ničeho nena-
mítnou, musejí pozdější námitky jejich — nedá-li se
dokázati, že je bez vlastní viny uplatniti nemohly
— býti považovány za opožděné. Takové opoždění
nastalo i v tomto sporném případě, poněvadž
protokolu o zkoušce takové námitky nebylo.
34
article
Ve příčině námitky, že ke zkoušení bylo užito
učitelů, kteří měli osobní zájem na výsledku, po-
něvadž jednak při přijímání dítek spolupůsobili,
jednak v přitomnosti svého představeného inspek-
tora zkoušeli, uznal správní soud, že při vedení
důkazu o jazykové znalosti úřad nesmí povolávati
znalce, kteří na výsledku maií zájem. Z toho dů-
vodu se má upustiti od povolání učitelů, kteří již
dříve dítky zkoušeli a jejichž posudek o jazykové
znalosti dítek má býti znalci přezkoušen, čímž
však není vyloučeno použití těchto učitelů, aby
kladli otázky, po případě s dětmí hovořili za do-
zoru znalce.
Když dle těchto vývodů nemůže býti formálně
správným, že učitelé německé školy v Židlochovi-
cích za znalce povoláni byli a také o výsledku
zkoušky svůj úsudek podali, nemůže v tom býti
shledána podstatná vada řízení, poněvadž přec
votum, pro úřad platné, vydal úřadem ustanovený
školní dozorce.
Namítá-li se, že stěžující si místní školní radě
bylo dovoleno pouze zastoupení jediným členem.
který se kladení otázek zdčastniti nesměl, a tím
ve svých právech strana byla zkrácena, rozhod
správní soud to to-