1
masthead
12. března 1913. Číslo 70.
4
article
svědčily prý každého, že anglo-německý po-
stup je prakticky možným bez všech jejich
závazků k jiným velmocem. Rovněž vděčen
je list za Asquithovo ubezpečení, že Anglie
není povinna za jistých okolností poslati
vojsko na evropskou pevninu.
Německé vzducholoďstvo.
Z Berlína, 11. března. Sbírkou umožněno
značné sesilení německého vojenského sboru
vzduchoplaveckého. Letos v létě bude »bor
ten obohacen novými pěti vzducholoďmi, mezi
nimiž dvěma Zeppeliny. Koncem letoš iho
roku bude mit Německo 16 vojenských vzdu-
cholodí, mezi nimi 5 Zeppelinů.
Z Berlína, 11. března. (K. k.) Dle „Voss. Ztgu.
má býti z dodatečného úvěru 20 mil, mk., žáda-
ného na potřeby vojenského vzducholoďstva, vy-
stavěno s největším urychlením 10 řiditelných
vzducholodí. Do polovice tohoto roku bude za-
řaděno už 5 nových vzducholodí jako přírostel
vzducholoďstva, a to 2 vzducholodi Zeppelinovy
vzducholoď Schütte-Lanz, vzducholoď typu Parse-
valova a vojenská vzducholoď, takže v polovici
roku bude k disposici cell-m 5 Zeppelinových
vzducholodí, 2 vzducholodí typu Schüppe-Lanz,
vzducholodi Parsevalovy a jedna vojenská vzdu
cholod.
Francouzský ministr o nových vojenských
opatřeních.
M. Z Londýna, 11. března. (Zvl. tel
»N. L.«) Francouzský ministr zahraničných
věcí ubezpečil důvěrnika »Daily News«, že
vojenská opatření francouzská stala se pouze
v zájmu národní obrany. Francie chce jen
mír. Sleduje situaci s největším klidema
nezvratnou důvěrou ve svou budoucnost.
Asquithův
Zeppelin
Voss
Zeppelinův
Schütte
Lanz
Anglie
Berlín
Německo
m 5
Londýn
Francie
Daily News
Zeppelinův
SchüppeLanza
Parsevalův
5
article
Odepřený honební lístek.
Z Brusselu, 11. března. Princi Viktoru
Napoleonovi, který byl hr. Pourtalésem po-
zván na hon ve Štrassburském revíru, ode-
přely elsaské úřady vydati honební lístek, ne-
boť zákon zakazuje Francouzům honbu v El-
sas-Lotrinsku. Císař Vilém, jenž byl místo-
držitelem dožádán, aby pro prince učinil vý
jimku, odepřel.
Carův odjezd z Petrohradu.
Z Petrohradu, 11. březnu. (K. k.) Cor s ro
dinou odejel do Carského Sela.
šl. Goltz odstoupí.
Z Brunšviku, 11. března. „Braunschw
Landesztg.“ zaznamenává pověst o brzkém
odstoupení polního maršála šl. Goltze.
Perské rejdy.
Z Petrohradu, 11. března. (K. k.) Dle novinové
zprávy z Oděsy bylo tam zatčeno 130 osob, mezí
nimi také ruský příslušník pro politické rejdy proti
šachoví a pro pašování zbraní do Persie.
Viktor Napoleon
Francouz
Vilém
Carův
Goltz
Braunschw Landesztg
Brusel
El
Lotrinsko
Petrohrad
Selo
Brunšvik
Oděsa
Persie
6
title
Národní hospodář.
7
article
K našim obchodním stykům
K našim obchodním stykům
se Srbskem.
Bělehrad, 27. února. )
Srbsko
Bělehrad
8
article
Ještě před válkou uveřejnil jsem v „Národníeh
Listech“ první stať pod timto názvem, chtěje tehdy
postupně rozvinouti své zkušenosti, získané
praktickém styku se zdejšími státními úřady, prů-
myslovým a obchodním světem. Zatím nastala mo-
bilisace a konečně zahájena válka. Bylo by zatím
zbytečno rozepisovati se obšírnějí o tomto the-
matu, neboť válkou poměry budou v základecl
změněny, státní úřady budou vyžadovati reorgani-
sace, změní se šéfově firem, změní se mnoho
organismu hospodářského a obchodního života i
obchodně-politických stycích se sousedními země-
mi na Balkáně, s Rakousko-Uherskem a celou
Evropou.
Přece však alespoň několika řádky chci do-
plniti onen svůj úvodní článek
Naše obchodní styky se Srbskem dělí se nat
1. obchodní styky se státem, 2. s ob-
chodním světem, a 3. přímé styky
konsumenty.
Mnozí naši vývozei-počátečníci představují
věci náramně prostince. Zatím pro každou z těcht
tří kategorií jsou nutny zvláštní znalosti, jest za-
potřebí zvláštní orientace. Především nutno po-
věděti bez obalu, že pravidla obchodu platí do
poslední tečky v každém případě. Sympatie ať u
z národních či osobních příčin mohou usnadňo-
vati, ale nikdy rozhodovati. Třeba se vyzbrojit
co nejlépe pro konkurenční boj, a teprve v poslední
jeho fási, až přijde k souboji mezi rovnocen-
ností, sympatie může promluviti rozhodující
slovo.
Balkán
Rakousko
Uhersko
Evropa
Srbsko
9
article
Obchodní styky, zapředené ve slavnostních
chvílích, nemají trvalosti. Obchodníci, kteří v so-
kolském stejnokroji mimochodem navazují obchod-
ní spojení, větším dílem zklamou se. Uchyti se vzo-
rek, prvá zakázka na zkoušku — a nic více.
V obchodním spojení se Srbskem státním
dodávkám náleží ovšem nejvýznamnější místo.
O ně nejraději ucházejí se firmy, neboť jsou to
obchody ponejvíce hromadné a mimo to se za-
jištěnou splatrostí. Avšak i konkurenční boj jest
velmi tuhým a obyčejně i při účastí tisku. Zá-
kladní zásady dodávkového postupu jsou dány zá-
konem o státním účetnictví. V rámci těchto zásad
může býli veden soutěžný boj. V Bělehradě jest
dnes veliký počet obchodních a komisionářských
agentur, zastupujících trvale nebo ad hoc chzí fir-
my, a všechny větší díl své energie věnují dobý-
vání státních dodávek. Ony především ostřižím
okem sledují každé hnutí v ministerstvech, snaži
se o navázání důvěrných osobních styků, jež jim
umožňují získání předběžných informací. V této
horlivosti předstihují se navzájem, neboť na včas-
né předběžné organisaci, vyrozumění firmy, dohodě
s ní, přípravě vzorků i rozpočtu cen — mnoho zá-
leží. Třeba také bystře sledovati pohyb konkuren-
ce a dle toho upravovati vlastní taktiku.
Bělehrad
11
article
Při státních dodávkách dosud v ministerstvech
není určitého systému praxe. Třeba býti připravenu
vždy na hartusení na počátku a na náhlé odklady
postupem řízení, ba i nenadálá nepříjemná překva
pení. Ale to vše hovoří jen v zájmu nezbytnost
zkušených zástupců.
Totéž platí pro styky s obchodním světem. B
lehradský grossista rád přenechává starost o spro
středkování obchodního spojení agentuře, jež jes
mu zároveň jaksi žirantem na závazcích firmy
Samozřejmo, že tu osobní známosti a důvěra ne-
smírně mnoho znamenají a firmě usnadňují pronik-
nutí. Navazovati nová obchodní spojení jest velm
obtížno. Obchodník jest v tom ohledu vzorem loyál
Pro nával jiného neodkladného materiál
opožděno.
nosti. Dokud nemá příčiny, nepřerušuje. Ze sympa-
tií jen souhlasí s pokusem. Pak třeba opět a opět
se pokoušetí, nit vázati s nití, dbáti, aby útlé pře-
divo se nepřetrhlo úplně a jeho konce nezapadly
— než konečně vyvíne se osnova. Nedomnívejme
se, že pouhá vigneta českého původu vytlačí ihned
usazenou konkurenci. Znám obchodníky, kteří jsou
našimi upřímnými přáteli, ale třeba je v obchodě
dobývati právě tak namáhavě, soustavně a houžev-
natě, jako jiné, kteří řeknou prostě: „Z Čech neb
Turecka, mně je to vše jedno.
Obchodní styky přímo s konsumenty jsou oje-
dinělými případy. Vážnějšími takovými konsumenty
jsou různé instituce, zádruhy, družstva, obce.
Čechy
Turecko
12
article
Úvod přímých styků s konsumentem vyžaduje
rovněž veliké trpělivosti a vytrvalosti. Tu vedle
obchodních teprve přichází k slovu řada osobních
momentů. Ať uvedu příklad. Zdejší „Důstojnická
zádruha“ v annekční době usnesla se, že přeruší
spojení se všemi firmami z Rakousko-Uherska. Po-
něvadž obrat této instiluce činí až 8 mil., snažil
jsem se, aby toto usnesení bylo pokud se českých
firem týče, neplatno. S přispěním přátel-důstoj-
níků dosáhl jsem toho. Musil jsem však přece jen
písemné se zavázati, že za českost doporučených
mnou firem ručím. Bohužel válka znemožnila nám
plné vykořistění tohoto úspěchu. — Jiný příklad.
Zdejší „Hlavní svaz zeměd. zádruh“ objednává, jak
si pochvaluje „Handelsbericht“ německého konsu-
látu v Bělehradě, až 3000 pluhů ročně v Německu.
Co energie už jsem tu obětoval, abych tyto objed-
návky získal českému průmyslu, a dosud nezdařilo
se mi to, ačkoli ředitel Svazu jest můj dobrý pří-
tel a také s jinými členy ředitelství jsem spřátelen.
Naděje jest sice velmi odůvodněna, avšak podmí-
něna velikou trpělivostí. Atd.
Tedy nesmíme si exportní akce představovati
růžově za zelenými stoly. Neplýtvejme zejména
mnoho hesly o slovanské vzájemnosti, nýbrž přede-
vším obujme se dobře, neboť tyhle cesty jsou velmi
kluzké. Slovanské vzájemnosti, jak po ní toužíme,
může býti jen tak prorážena cesta.
Musil
RakouskoUhersko
Bělehrad
Německo
13
article
Ztráty neukírchenské tiskárny látek.
Z Vídně, 11. března. (K. k.) Ve schůzi
správní rady neukirchenské tiskárny
látek byla stanovena účetní rozvaha do
31. října 1912. Zpráva vykazuje z trátu
440.329 K. Připočte-li se k tomu převod
ztráty z roku loňského obnosem 692.337 K.
činí celková ztráta 1,132.666 K. Správní
rada se usnesla, navrhnouti valné hromadě.
jež bude svolána, snížení akciového
kapitálu na polovinu t. j. na 1,260.000 K
okolkováním akcií o nominale 400 K, jak
jsou v oběhu, na akcie o nomínale 200 K.
Dále bylo usneseno navrhnouti pro posílení
společného kapitálu vydání 5ních priorit-
ních akcií v nominálním obnosu 3 milionů
korun, v důsledku čehož bude pak akciový
kapitál činiti 4,260.000 K. Starým akcioná-
řům poskytnuto bude předkupní právo.
Vídeň
14
article
Dívidenda.
Z Vídně, 11. března. (N. W. T.) Sv.-
jílská železářská a ocelářská průmyslová
společnost usnesla se dnes rozdíleti 8 proc
t. j. 16 K dividendy (loni 12 K).
Uherská výpůjčka.
Z Vídně, 11. března. (N. Fr. Pr.) Zejtra
koná se schůze Rothschildovy skupiny, ve
kleré rozhodne se o uherské rentové půjčce.
Na základě tohoto rozhodnutí bude asi ve
čtvrtek uzavřena smlouva uherskou úvěrní
bankou. Půjčka má činiti přes 250 mil. K
z části ve 41/4 proc. rentách, z části v po-
kladníčních poukázkách.
Uherská továrna na děla.
Z Vídně, 11. března. (N. Fr. Pr.) V nej-
bližších dnech stane se rozhodnutí o uherské
továrně na děla, jež bude zřízena skupinou
škodových závodů, Manfreda Weisse, uber-
skou úvěrní bankou a peštskou uherskou
komerční bankou. Od projektu výstavby to-
várny na déla uherským státem bylo upuštěno
Na ochranu francouzských střádalů.
Z Paříže, 11. března. (K. k.) Sněmovna
přijala na ochranu francouzských střádalů
k finančnímu zákonu, jejž navrhl rozpo-
čtový výbor, dodatek, s nímž vláda souhla-
sila a kterým zakazuje se pod pokutami i
tresty věžěním zřízení směnečné banky
anebo pod. ústavu každému, kdo byl od-
souzen pro krádež, podvod, zneužití důvěry.
úpadek a pod. zločin, aniž by se mu bylo
dostalo právního dobrodiní odročením trestu.
Rothschildův
Weiss
Vídeň
Francie
Paříž
uherský úvěrní banka
úvěrní banka
komerční banka
15
title
Americké hursovní a tržní zprávy
16
article
(Kábelové telogramy „Národníčl Listůe)
(Kábelové telogramy „Národníčl Listůe)
Vývoz zlata.
Z Nového Yorku, 11. března. Dnes oznámen
k vývozu zlata za 2 mil. doll. zlata — prý do
Berlína.
Kábelová
Národníčl Listů
Nový York
Berlín
17
article
Peněžní bursa.
18
article
Z Nového Yorku, 11. března. Na počátku dneš-
ní bunsy bylo smýšlení dosti pevné. Došlo k větším
úhradám, zejména ve vůdčích hodnotách. Vzestup-
né hnutí došlo opory v příznivých tendenčních
zprávách londýnských. Zlepšení týkalo se zvláště
akcií měďových, z nichž Amalgamated počalyo
1 doll., Smelters o 3/4 doll. výše. Reading stouply
o 1 doll. V kanadsko-pacilických činila avance kur-
sů 21/4 doll. Větší koupě provedeny v akciích erij-
ské dráhy, kdežto v Únion Pacific došlo k prode-
jům. Union a Southern Pacific byly pevné. K zá-
věru bylo smýšlení nepravidelné. Celkový obrat
obnášel 360.000 shares, státních papírů prodáno
za 1,7 mil. doll.
2.50
nom.
Peníze poslední . . . 3.50.
Kabel. transí. . . . 488.62° 483..60 488.45
Amaláamated. . . . 70.— 68 25 69. —
Amerfčán Smeltiný . 69.— 67.50.
American Lokomotive 35.—
35.g
Anaconda . . . . . 36.25 35.50
100.87
Atehison . . . —. . 101.37 100 87
100. 25
99. 87
Baltimore a Ohio . . 100.12
225.75
219.75
Canadian Pacific , , 221.37
108. 25
108.—
Chicago, Milwauke , 109.—
26.6
Erie ... . . . 27.25
125,50
Great Northern : . . 126,50
132.75
132.—
Louisville a Nashville 133.—
24.75
24.50
Missouri Kansas .
105.25
New-York Central. . 105.— 104.50
115.—
Northern Pacifie . . 115.25 115.—
119.25
Pennsylvania . . . . 118.62 118.87
154.12
Reading. . . . . . 155.50 153.50
21.75
Rock Island . . 1 . 21.37 20.87
25.25
Southern Railway : 25.12 24.50
98.87
Southern Pacitic . . 99.87 98.87
59.75
Steel Comon . . . 60. —
150.—
Union Paciflc . , 148.37 147.87
Wabash. pref. 1 . . 10.50
108.—
. 107.75
Steel pref. a
19re
Southern Pacif. Bd 49.
Amerfčán
Nový York
Reading
Pacifik
Southern Pacifik
g Anaconda
Baltimore
Ohio
Chicago
Milwauke
Erie
Louisville
Nashville
NewYork Central
Pennsylvanie
Island
American Lokomotiv 35
Canadian Pacifik
Great Northern
25.25 Southern Railway
Union Paciflc
Northern Pacifie
20.87
Steel pref
Southern Pacif
19
article
Obilí.
Obilí.
Z Chicaga, 11. března. Pšenice. Trh byl
chabý na včerejší velké prodeje a vyrovnací řízení
haussiérů. Termíny klesly až o 1/% ct. Kukuři-
ce. Trh byl slabý na prodeje komisních firem
Termínům spadlo 14 ct.
Z Chicags, 11. března.
Pšenice
11. 10.
pohotová , , 101.— 102.— 102.— 104.— 101.—
na květen . . 89.75 91.37 91.12 91.50 91.50
90.25 90.37
na červenec . 88.87 90.— 89.62
89.37
na září . . . 88.— 88.87 88.62
Kukuřice č.2
pohotová . „ 59.50 60— 60.—
na květen . „ 52.12 52.62 52.62
na červeněc „ 53.25 53.75 53.62
na září . . 54.25 54.75 54.62
Dves č. 2 pohot. 34 34.75 35.25
na květek.. 33.75 34.12 34.—
Z Nového Yořke, 11. Března
šenice zimní 11. 10. 8. 7.
pohotová . . 109.75 110.— 111.— 111.— 111.—
na květen. . 96.37 97.62 97.75 98.— 97.87
na červenec . 96.— 96.62 97.— 97.25 97.37
Kukuřice pobot. 57.25 57.50 58.25 58.— 57.7
Oves č. 2 pohot. 37.50 38.— 37.75 38.— 38.—
Chicago
Nový Yořke
20
article
Bavlna.
Bavlna.
Z Nového Yorku, 11. března. Trh byl pevný na
vyšší liverpoolské záznamy a dobrou poptávku p
zboží pohotovém.
Pohotová. . . 12.40 12.40 12.50 12.60 12.70 12.7
na březen „ . 12.19 12.12 12.13 12.19 12.28 12.27
na květen . . 11.91 11.83 11.81 11.88 11.95 11.9
na červenec. . 11.84 11.76 11.75 11.82 11.89 11.8
na srpen . . . 11.75 11.67 11.66 11.73 11.80 11.8í
na říjen . . . 11.44 11.37 11.36 11.41 11.48 11.4
na prosínee. . 11.46 11.39 11.37 11.41 11.48 11.4
Z Nového Orleunu, 11. března.
11. 10. 8. 7.6.
Pohotová. . . 12.37 12.50 12.50 12.50 12.5
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 11. března.
Nový York
12.40
12.12
na květen
í na říjen
11.37
na prosínea
11.39
11.48
Z Nový Orleun
12.50
různý výrobek
21
article
č. Slepánek.
Slepánek
22
article
Koks pohotový . . „ 2.40 až 2.50 2.50 až 2.4
Koks pohotový . . „ 2.40 až 2.50 2.50 až 2.4
11. 10.
Olovo . . . . . . . 4.35 3.35 4.35 4.35
Měď elektr. . . . . 15.12 15.12 15.— 15.—
» stand. pohotová. 14.55 14.50 14..62 14.6
Zinek . . . . . . . 6.35 6.35 6.35 6.35
Cin. . . . . . . . 46.55 46.375 47.25 47.25
Sádlo prim, vest. . „ 10.75 10.95 11.— 11.05
Vepřové maso . . . 21.75 21.75 21.50 21.50
Hovězi maso . . . . 24.— 24.— 24.— 24.—
4.35 3.30
4.35 4.35
Cukr gran. . . . . .
8.50 8.50
8.58 8.50
Petrolej crude . ..
43.50 44.—
Terpentin novoyorský. 44.50 43.50.
12.50 12.50
Káva pohotová . . . 12.37 12.37
11.80 11.96
na březen . . . 11.88 11.91
12.10 12.28
na červenec . . 12.16 12.22
12.10 12.25
na prosinec . . 12.16 12.22
novoyorský
3.35
měď elektrum
14.50
Zinek
6.35
Cin
Hověz masa
3.30
Cukr gran
8.50
petrolej crude
káva pohotový
12.28 na červenec
12.22
23
article
Železo sur. č. 2 Foundry 17.75—18.25
» South.Foun. č. 1. 17.25—17.75
měkké 17.75—18.25
2 sur. jižní č. 2. . 17.25—17.75.
Z Chicnga, 11. března.
Sádlo na květen. . . 10.47° 10.775 10.80 10.87
Žebírka na květen . . 10.65 10.80 10.85 10.90
Vepř. maso na květen . 20.65 20.83 20.90 20.97
První chorvatsko-slavonská akciová spo-
lečnost pro průmysl cukerní v Osěku. Ačkol
ceny cukru byly v posledním roce mnohen
nižší než v letech předcházejících, budou, jak
se proslýchá v kruzích finančních, výsledky
Prvé chorvatsko-slavonské akciové společno-
sti pro průmysl cukerní v Osěku uspokojivé
Očekává se, že společnost bude za uplynulý
rok vypláceti opět dividendu 70 K na akci
jako za správní rok 1911—12.
Hospodářská úvěrní banka pro Čechy.
Jak bylo již oznámeno, usnesla se správní
rada v bilanční schůzí, jež se konala 10. t. m..
navrhnouti valné hromadě, svolané na den
8. dubna t. r., vyplácení dividendového ku-
ponu za rok 1912 7% (proti 634% roku loň-
ského) t. j. 28 K za akcii. Čistý výnos z
rok 1912 činí po značných vnitřních odpisech
a zadrželých obnosech K 1,096.523.70, který
převyšuje loňský výnos K 1,072.433.37 ok
24.090.33. Po vyplacení navržené dividendy
a po srážce tantiemy správní radě, jakož
stanovení určených dotací K 129.194.54 pře-
vede se na nový účet přenos získu na r. 1913
K 222.329.16. Hořejšími dotacemi, včetně pře-
nosu zisku, zvýší se veškeré viditelné reser-
vy na K 4.394.676-11.
Sádlo
Čechy
hospodářský úvěrní banka
° 10.775
24
article
Z trhu cukerního. V Praz e, 11. března. Su-
rovina. Z Kuby hlášen sice přírůstek zásob, ale
při plném počtu pracujících továren; na některých
západních částech ostrova pak dostavily se deště
čímž koupěchtivost doznala opět vžpruhy. Na na-
šem trhu uplatnily se ceny K 22.80 za pohotové
K 23.15 na říjen-prosinec z Ústí. Londýn zněl u-
stáleně a odpolední Hamburk byl klidný se zá-
znamy pro vzdálenější lhůty o 21/2 fen, nižšími
Naše bursa zachovala tendenci ustálenou
cena promptního se zotavila na K 22.90 a na ř-
jen-prosinec kladeno opět K 23.15 franko Ústi.
Obchod s bílým zbožím nemá žádnýe
změn.
Z Hamburku sděluje depeše Společnost
pro obchod se zbožím ze dne 11. t. m.
Včerejší závěrek ustálený. Dnešní zahájeníu-
stálené na soukromou depeší, že zavládly v někte-
rých západních částech ostrova Kuby deště. Do
poledne minulo nezměněně ustáleně, pozdějí na-
stalo smýšlení klidnější na rozmnoženou vybídku
ustálenou koupěchtivost rafinerií.
Praz e
Kuba
Ústí
Londýn
Hamburk
25
article
Z trhů peněžních. (11. března.) Praha. N
dnešní večerní burse neuskutečněna žádná závěr-
ka, lakže panovalo úplné bezobchodí.
Vídeň. Burza klonila se dnes k deprimova-
né náladě a posuzovala měně příznivě změnu ce-
stovních disposicí císaře německého a upuštění
jeho od cesty po Středozemním moří, ačkoli an-
glická trůnní řeč a prohlášení anglického předsedy
ministerstva bylo naladěno na mír. Přes to dostal
se spekulace částečně též pod vlivem stálé dra-
hoty peněz a chabých záznamů novoyorských do
nálady nepříznivé, která byla stupňována nepříz-
nivou disposicí bursy berlinské, která byla rovněž
z politických příčin rozladěna a teprve ke konci
mohl proniknouti názor poněkud jasnější, když
byly rozšířeny pověstí o nastávajícím odvolání
vojska na severních hranicích a když byly z Ber-
lína oznámeny zotavené záznamy. Celkový obchod
byl však od počátku stlačen na míru velice skrov-
nou a nedošlo ku prudkým pohybům kursů. Ško-
dovky získaly přechodně uhradními koupěmi, brzy
však byly strženy do sestupu. Kreditky a akcie
stání dráhy rovněž mírně ochably. Ve šraňku pře-
vládala nabídka. Hodnoty železářské byly dobře
uhájeny, na trhu rentovém byly další částečně ci-
telné poklesy, tak ztratily blokové renty asl 1/4. %.
květnová renta 15 h, uherská korunová opětně
35 h. Devisy a valuty pevny. Z našich papírů ob-
chodovány akcie české cukerní za 357.50 K, chor-
vatské placeny 1520 K. Daňkovky umístěny z
452.75 K. Kolbenky za 454 K, západočeské kaolin-
ky za 900.50 K a u Živnostenské banky došlo k
obchodům ra 271 K. Na trhu eskomptním stav
peněz stoupající. Sazby za první bankovní akcepty
51% až 51/43%. — V soukromém vídeňském obchodě
byly jednány Škodovky za 8441/2. Alpinky 1049.
státní dráha 70214 na soukromé rprávy o brzké
demobilisaci
Občanská záložna v Něm. Brodě koná valnou
Praha
Vídeň
Německo
Brod
28
article
hromadu v neděli 16. března 1913 o 2. hod. odpol.
v místnostech záloženských, ve které kromě ob-
vyklých záležitostí bude jednáno též o změně 8 15.
a 18. stanov. Počet členů člnil koncem r. 1912
1011 (r. 1911: 1001) s 1279 (1253) podíly. Zisk za
rok 1912 činí 8556 K 07 b.
Záložna v Tejnce, zapsané společenstvo s ru-
čením obmezeným, koná v pátek 14. března 1913
o 6. hod. večerní XXI. řádnou valnou hromadu
místnostech hostince „Na Marjánce“ v Tejnce, ku
které zve všechny pány členy, s obvyklým pořa-
dem. Koncem r. 1912 bylo členů 508 (r. 1911 502)
z 2948 (2648) podíly. Vklady činily 632.802 K, zá-
půjčky 954.932 K, zisk 10.131 K.
Tejnce
Na Marjánka
29
article
Uherská eskontní a směnečná banka. Valná
hromada Uherské eskontní a směnečné banky, jež
se konala 11. t. m. v Pešti, schválila za předsed-
nictví presidenta ředitelství bar. Maxe Mada-
rassy-Becka návrhy ředitelství, dle nichž z čistého
zisku 4.861.261 K 39 h vyplácena bude dividen-
da 30 K, t. j. 71/2 proc., 250.000 K vloženo bude
do reservního fondu, čímž tento zvýší se na
12,270.000 K. Na dotaci pensijního fondu použito
bude 50.000 K a 622.768 K převede se na nový
účet. Správa ředitelství zdůrazňuje stisněno
národohospodářskou situaci, na kte-
rou nepříznivě působilo zvláště odejmutí cizího ka-
pitálu. Cizina uzavřela re téměř úrině přijímání
uherských cenných papírů, čímž v oboru hypote-
kárních a obecních půjček dostavil se citelný po-
kles a pouze vysoká míra úroková umožnila, aby
obchodní výsledek příznivě se utvářil. V podni-
ku skladištním měla společnost v prvé polovici mi-
nulého roku úspěch, ve druhé polovici objevily se
však v obchodě značné uváznutí. Dopravn
bankovní společnost v Terstu a ve
Rjece, jež spojena jest s Uherskou eskontní
směnečnou bankou, vyplácela po bohatých odpi-
sech ze zvýšeného akciového kapitálu 123/4pro-
centní dividendu. Valná hromada vzala všechny
návrhy na vědomí a udělila ředitelství i dozorčí
radě absolutorium.
Max Mada
Pešť
Terst
Rjeka
30
article
Valná hromada Jednoty záložen koná se v
sobotu 15. března 1913 o 5. hod. odpol. v zasedae
síni obchodní a živnostenské komory v Praze. —
Pořad jednání: 1. Zpráva jednatelská a pokladní
za rok 1912. 2. Zpráva revisorů účtů. 3. Úsnešení
o rozpočtu na rok 1913. 4. Doplňovací volba sedm
členů ústředního výboru na dobu tří let a volb
tří revisorů účtů na rok 1913. 5. Volné návrhy
— K valné hromadě byla vydána obšírná a zají-
mavá XXIX. výroční zpráva Jednoty záloženz
rok 1912, z které vyjímáme: Rok uplynulý byl, tal
jako vůbec pro veškeré činitele českého ruchu ho-
spodářského, i pre české záložny rokem
perné práce a bohatých, ač z valné čá-
sti trpkých zkušeností. Nepříznivé úvěrn
podmínky, vyličené v loňské výroční zprávě, ne-
jenom potrvaly, nýbrž se ještě značně stup-
ňovaly. Dostavilyť se důsledky odlivu zahranič-
ního kapitálu, jehož náhlé odvolání přirozeně mu-
silo způsobiti mezeru velmi citelnou. Domácí ban-
ka cedulová pokládala za nutné, tlumiti povážlivě
rostoucí úvěrní nároky nejen zvýšenou sazbou úro-
kovou, nýbrž i zdrželivostí v obchodě eskomptním
a zejména vůči směnkám určitých druhů. Na pod-
zim loňského roku přidružily se k tomu také ješti
neblahé následky vypuknuvší války balkánské.
živnostenský komora v Praga
31
article
Dlouho trvající nevyjasněnost politické situace za-
hraniční vyvolala, jako vždycky, také loňského
roku znepokojení drobných a střed-
ních kapitalistá, kteří hromadně, tu větší
onde menší měrou vybírali svoje vklady ze záložen
a spořitelen, aby si je uschovali domněle bezpeč-
něji, a touto thesaurací hotových peněz rovněž od-
ňato bylo mnoho milionů domácí výrobě a domácí-
mu obchodu. Konpčně také rozhárano st
finančního hospodářství zemského.
které zejména v království Českém ocitá se ve
stavu stále kritičtějším, působila na domácí ruch
hospodářský a peněžní vlivem nepříznivým. Bylo-li
tedy v loňské zprávě řečeno, že rok 1911 byl ro-
kem peněz zdražených a rokem nedostatku peněz
možno o roku právě uplynulém říci, že v obojím
směru předčil rok předchozí a že byl rokem pe-
něz velmi drahých a rokem citeln
nouze o pleníze. Všeobecnou tisní, která při-
vodila tak citelné zdražení peněz a jich nedosta-
tek, trpěly arciť také české záložny
a jich úvěrní činnost byla proto lon-
ského roku zvláště obtížná. Nárokům
úvěrním, které byly na záložny činěny stupňova-
nou měrou, nemohlo býti plně vyhověno, ano
leckde bylo nutno podstatně obmeziti po-
skytování úvěru vůbec, anebo aspoň úvěru
určitého druhu, zejména úvěru hypotekárního,
pokud přece bylo možno poskytovati úvěry nové.
mohlo se tak díti jenom za podmínek, oproti dři-
vějším poměrům nepříznivějších, za zvýšené totiž
sazby úrokové, takže i úvěr čerpaný v českých
záložnách byl loňského roku úvěrem zdraženým.
32
article
Nemohlo býti ani jinak, protože bylo třeba na-
hradili úbytek vkladů získáváním mimořádných
prostředků provozovacích úvěrem u bank, zejména
výpůjčkami reeskomptními větší měrou, nežli kdy
dříve. Zdražení provozovacích prostředků záložen-
ských nezbytně musilo přivoditi zdražení úvěru
záložnách čerpaného, čímž byly citelně postiženy
výrobní a obchodní vrstvy, odkázané se svým
úvěrními potřebami na záložny. — O dvou zjevech
které působily na úvěrní činnost českých záložer
a arciť také českých spořitelen nejbezprostředněji
dlužno se zmíniti zvláště a podrobněji. Jest to pře-
devším upřílizněná soutěž o vklady úspor
né, která se leckde zvrhla v nezřízenou přímo
nezdravou konkurenci mezi úslavy, přijímajícími
sklady úsporné, a která má na domácí ruch vkla-
dový vliv velmi neblahý. Ústřední výber Jednoty
záložen, který tyto neutěšené zjevy v domácím
ruchu vkladovém podrobil kritice již ve své loň-
ské výroční zprávě a který je bedlivě sledovai
i v roce právě uplvnulém, svolal společně se Sva-
zem českých spořitelen v Čechách, na Moravě
ve Slezsku na den 29. června 1912 schůzi českých
spořitelen a záložen ku poradě o této záležitost
a k usnešení o krocích, které mají býti podnik-
nuty na obranu českých spořilelen a záložen
k ozdravění vkladové politiky českých ústavů pe-
něžních. Akce, která byla v této záležitosti za-
hájena, jest prveu soustavnější akcí, podnikanou
společně s českými záložnami a českými spořitel
nami, a svědčí o tom, jak důležité jsou zájmy, je
jsou oběma těmto útvarům úvěrního podnikán
společné. Také ve druhé záležitosti, o niž jest se
tu zmíniti podrobněji, postupoval ústřední výbot
Čechy
Morava
Slezsko
Sv
33
article
Jednoty záložen ve shodě se Svazem českých spo
řilelen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Byl
to hromadné vyhírání vkladů vkladateli
znepokojenými nevyjasněnou situací mezinárodn
politiky a hrozícími zápletkami válečnými na pod-
zím a v zimě loňského roku. Dnes jest znepokojeni
vkladatelů, bchudík, celkem již překonáno. Celkem
české záložny velmi dobře obstály i v mimořádně
obtížných a tísnivých poměrech loňského roku,
opírajíce se o solidní svoje základy, osvěděily
žádoucí pohotovost i v kritických okamži-
cích neklidného a nepříznivého loňského roku. Vý-
jimky byly a jsou jenom sporé. Nutnost, hradit
úbytek vkladů a vůbec potřebu provozovacího ka-
pitálu získáváním mimořádných provozovacích
prostředků úvěrem bankovním a zejména výpůjčka-
mi reeskomptními rozsáhlejší měrou, nežli kdy dři-
ve, posunula po delší době zase jednou do popřed
úvah kruhů záloženských otázku bankove-
organisace českých záložen. Běží o to
kterou ze soukromých bank akciových dlužno p
važovati za banku záloženskou, za finanční ústřed.
českých záložen, totiž za banku, která v rám
svého poslání chce a dovede soustavně pěstovat
bankovní potřeby záloženské a která může jednal
sama býti českým záložnám spolehlivou finančn-
oporou a jednak zjednávati jim nepřímý přístup
k jiným ještě zdrojům úvěru. Ústřední výbor pro-
hlašuje nepokrytě, že za finanční ústředí českýc
záložen občanských, za záloženskou banku dlužno
považovati Živnostenskou banku v Praze. Notřeb
snad ani výslovně poznamenávati, že ústřední vý-
bor Jednoty záložen jest dalek úmyslu, podeeňo-
vati význam ostatních českých bank akciových
zlehčovatí jich hospodářské snažení. Kdežto oče-
kávaná reforma rakouského práva družstevního
nepokročila ze stadia předběžných příprav k na-
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
svaz český spo řilelen
živnostenský banka
34
article
52.87 52.75
53.87 53.8
54.87 54.87
35.50 35.—
34.25 34.12
36
article
17.75—18.25
17.25—17.75
17.75—18.25
17.25—17.75
37
article
stávajícímu ústavnímu projednání, došlo již k uzáe
konění současně vládou podané a pro domácí druž-
stevnictví rovněž důležité předlohy zákona o bere
ních a poplatkových úlevách pro výdělková a ho-
spodářská společenstva a pro záložny, jež byla
s některými méně závažnými změnami vyhlášena
jako zákon ze dne 3. ledna 1913, čís. 5 ř. z. Vládní
předloha zákona o zřízení Všeobecného úvěrního
ústavu pro společenstva výdělková a hospodářská
se sice dosud nestala zákonem, avšak jest již před
mětem porad národohospodářského výboru posla«
necké sněmovny říšské rady, a ústavní její pro
jednání bude pravděpodobně skoncováno v neda«
leké době. České záložny a Jednota záložen ne-
přejí, jak známo, projektu zřízení Všeobecného
úvěrního ústavu pro společenstva, který má býti
říšskou ústřední pokladnou společenstev a po pří-
padě i jiného druhu úvěrních ústavů nižšího řádu,
Než nálada, panující v četných zúčastněných kru-
zích, zejména mimočeských, a v blízkých jim kru-
zích poslaneckých, zdá se nasvědčovati tomu, že
Všeobecný úvěrní ústav pro společenstva výděl-
ková a hospodářská přece jenom v život uveden
bude, a dlužno tudíž naň býti připravenu. Pro če-
ské záložny by nový říšský ústav sotva měl valný
význam a dojista by nerozrušil jich vlastní domácí
organisace finanční. Ačkoliv povšechné hospodář-
ské poměry loňského roku nebyly valně příznivy
zakládání nových záložen, přece i v roce uplynu-
lém přiměřeně vzrosti počet českých záložen ob-
čanských. Během roku 1912 založeno bylo: v Če-
chách 23. na Moravě 15, ve Slezsku 1. v Dolních
Morava
Slezsko
Dolní
všeobecný úvěrní ústav
38
article
Rakousích 2, celkem 41 českých občanských zá-
ložen, vesměs s ručením obmezeným. Naproti tomu
zaniklo českých záložen občanských: v Čechách 1.
na Moravě 3, v Dolních Rakousích (sloučeníms
jinou záložnou) 4. celkem 8, takže celkový pří-
růstek činí 33 záložny a úhrnný počet českých zá-
ložen obnášel koncem roku 1912: 997 záložen. Z
toho připadalo na jednotlivé země podle druhu
a ručení: na záložny občanské: v Čechách
(470): s ručením neobmezeným 62, s ručením obm
400, spolků záložených 8; na Moravě (371): s ruč.
neobmezeným 98, s ruč. obmez. 272, zálož. spolek
1: ve Slezsku (19): s ruč. neobmez. 2, s ručením
obmez. 16, spolek záloženský 11 v Dolních Rakou-
sich vesměs s ručením obmezeným 12; úhrnem
všech českých záložen občanských 872. Okresních
záložen hospodářských v Čechách bylo 125, úhrnem
veškerých českých záložen 997. Dne 1. ledna 1913
čítala Jednota záložen úhrnem 536 členů, z nichž
připadalo na záložny občanské: v Čechách 359, na
Moravě a ve Slezsku 111, v Dol. Rakousích 4; na
okresní záložny hospodářské v Čechách 62. Úhraný
příjem Jednoty činil 87.233 K, úhrnné výdaje 80.690
kor., přebytek za rok 1912 6543 K. Dne 31. pro-
since 1912 vládla Jednota záložen jměním 95.163
84 hal.
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
Slezsko
Dolní Raka
Dolo
spolek záložený 8
spolek záloženský 11
Jednota
39
article
Nová společnost s r. o. Pod firmou „Spoles
čenský mlýn v Praze, společnost s r. o“ se
sídlem v Praze, založena byla nová společnosts
r. o., jejímž předmětem jest provozování průmyslu
a obchodu mlynářského, obchodu s plodinami, vý«
robky z nich, jakož i pecnářství. Novou tuto spo-
lečnost s r. o. opověděli k zápisu do obchodního
rejstříku pp. Rudolí Jaroš, říšský poslanec v Pras
ze, Jan Havránek. úřadník v Praze, Ferdinand
Jirásek, říšský poslanec v Karlíně, Emil L us
stig obchodvedoucí na Král. Vinohradech, Karel
Cířka, úřadník v Praze. Kmenový kapitál společ-
nosti činí 100.000 K, hotově splaceno 50.000 K.
Jaroš
Havránek
Jirásek
Král
Cířek
Praha
Karlín
40
article
Nové družstevní hospodářské lihovary ve
Slezsku. Dne 6. t. m. konala se v Hlavnici schůze
rolnictva z okolí, ve které jednalo se o zřízení
lihovaru v Hlavnici. K družstvu přistoupilo 40 čle-
nů, kteří upsali 160 podílů po 200 K, čímž je pod-
nik zajištěn, jestliže se mu dostane potřebného
kontingentu. Ustavující valná hromada družstva li-
hovarského koná se v neděli dne 16. březnav
Hlavnici. — Dne 5. t. m. konala se ustavující val-
ná hromada družstevního lihovaru v Novém Dvo-
ře. K družstvu přistoupilo 24 členů se 120 podíly
po 200 kor.
Pešťská všeobecná elektrářská akc. spol. ko-
nala 9. t. m. v Pešti valnou hromadu, jež se u-
snesla, aby z čistého zisku 1,625.645 K vyplácela
se 5procentní dividenda, t. j. 10 K na
akcii, dále 74procent. superdividenda,
t. j. 15 korun na akcii, celkem tudíž 25 korun na
akcii.
Projev presídenta obchodní komory plzeňská
p. Houdka o hospodářské situaci. V nedávné schů-
zi plzeňské obchodní a živnostenské komory uči-
nil president Josef Houdek významný projeva
povšechné hospodářské situaci v Rakousku, na
který dodatečně upozorňujeme. Pan president, po-
jednav o následcích balkánské války, poukázal na
nákladná, sta milionů korun vyžadující opatření na
zabezpečení naší válečné pohotovosti, kterážto o-
patření budou míti sotva příznivý vliv na naše
hospodářské vztahy ke státům balkánským. Mimo-
řádné vojenské úvěry, jichž od roku 1904 naše po-
litika prestiže vůči balkánským zemím si vyžádala,
činí včetně dávky 55 mil. Turecku po annexi
Houdek
Slezsko
Hlavnice
Nový Dvo
Pešť
Rakousko
Turecko
plzeňský p
živnostenský komora uč
41
article
Bosny a Hercegoviny více než milliardu. Ny-
nější naše válečná pohotovost bude státi nejméně
půl miliardy a soutěž, již zahájila říře německá
na poli válečného zbrojení Evropy chystanou vo-
jenskou reformou, bude též u nás vymáhati no-
vých úvěrů pro vojsko, jdoucích pak do set milio-
nů. President dotkl se pak stagnace našeho vývo-
zu do přirozených jeho odbytišť na Balkáně a vy-
tlačování tohoto vývozu jinými státy. Jaké vy-
blídky vzejdou po skončení války našemu
vývozu na Balkán, jest obtížno se dohadovati. Do-
jista prosadí s úspěchem ony státy své vývozní
zájmy, které budou s to, aby velké potřebě peněz
území státních na Balkáně po válce vyhovělya
jichž vnější a vnitřní politika nebude státi v cestě
navázání a pěstování přátelských styků politi-
ckých. Naše říše zaujímá málo potěšitelné postave-
ní v hospodářské světové soutěži. V konsumu nej-
důležitějšího zboží spotřebného a užitečného stojí
obyvatelstvo říše naší za jinými kulturními státy,
naproti tomu v přetížení berním a v počtu vystě-
hovalců stojíme skoro v čele všech kulturních stá-
tů. Pochybená naše obchodní politika, nepoměrně
vysoké zdanění průmyslu a obchodu, krátkozraký
fiskalismus dopravních podniků státních, výstřelky
v oboru sociální politiky zp.sobují, že statisíce li-
dí odcházejí do ciziny hledat výdělku a obživy.
Bosna
Hercegovina
Evropa
Balkán
42
article
Tvrzení, že vyvážíme více lidí než zboží, rok od
roku nabývá větší oprávněnosti. Obmezováním vý-
roby v továrnách a nezaměstnaností, jež v poslední
době následkem válečných událostí na Balkáně
stále více vzrůstá, poměry tyto ještě se přiostřily
Zvýšené zaměstnání průmyslu válečné výzbroje
málo padá na váhu oproti hospodářské tísni jiných
odvětví průmyslových a nezužitkování pracovních
sil těch mnoha tisíců, kteří k vojenské službě byli
povoláni. Že hmotné náklady našeho národního ho-
spodářství, pokud možno na ně mítí vliv, žádoucí-
mu rozvoji výrobních našich sil neodpovídají, že
opozdilost v oboru železniční dopravy, pošt, te-
legrafů a telefonů vůčí pokrokům v jiných kuliur-
ních zemích stále více nás oslabuje, již sotva lze
popírati. Stojíme ještě v průběhu parlamentního
jednání o malém finančním plánu. Jde o několik
desítek milionů k úhradě státních nutností. Co
značí však toto zatížení poplatníků oproti úvěrům
milliardovým na výzbroj válečnou? Kdo na konee
ponese nové výdaje na vojsko? Průmysl a obchod.
Balkán
43
article
Tito největší poplatníci státu, zemí a obcí, jichí
daňovou sílu a schopnost stále více seslabuje ob-
chodní politika našeho mocnářství, jimž správa zá-
ležitostí zahraničních znesnadňuje vývoz na Bal-
kán a do východních sousedních území a jichi
soutěžní posice na trhu světovém seslabována jest
zákonodárnými a správními opatřeními v oboru
politiky sociální. Objasniv záležitost zadání stavby
doků do ciziny, pravil pan presidení na koneci
„V záležítosti této vyslala Obchodně politická ú-
středna k ministrovi obchodu dne 25. února de-
putaci se žádostí, aby dle obdoby úpravy veřej-
ných dodávek pro civilní státní podniky a ústavy
naší poloviny říše stanoveno bylo všeobecně též
pro dodávky vojsku a marině, za jakých podmínek
smějí býti zadávány cizozemsku. Současně vyslove-
no bylo přání, aby při eventuálním zadání těchto
dodávek cizozemsku nebyl poškozován rakouský
průmysl, pokud jde o kvotní rozdělení vojenských
dodávek mezi obě poloviny říše. Dále bylo pouká-
Bala