ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f837d110-8f0c-11dd-902a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 35, person 45, org 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 12. přezna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 70.
4 article
Narannlavečerní listy předplácí sat v Praze v administrasii na měsle. . . . . . 2 K — na čtvri leta . . . . 6 K — s dvojí donáškon; na měsio. . . . . . p na čtvrt lota . . . . 7 K a h ve fillálkácht na měsíe. . . . . 9 K g0 Poštoni na měslo. . . . .. na čtvrt leta . . . . 9 K eh0 s dvojí zásilkou na měsle. k rrtieta : . . . 1I K e Dnešní číslo pro Prahu jest o 8 stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Úděly a politika v Čechách.
Úděly a politika v Čechách. Hlasování o údělech, kterým zakonče- no bylo projednání malého finančního plá- nu ve výboru, vzbudilo politický roz- ruch v české i německé veřejnosti, ačkol pro lidi, kteří pečlivě sledují veřejné věci. nemohl býti výsledek pochybným. Hned při prvých poradách před vá- nočními prázdninami odpověděl posl. dr. Rašín vládě i referentu dru. Steinwen- drovi na dotaz, zdali Čechové by byli o- chotni spolupůsobiti při malém finančním plánu, že dle jeho názoru bylo by to mož- no jen za tří politických podmínek: vý- nosu použije se ku provedení pragmatiky úřadnické; současně musí býti poskytnuty z obou daní (kořaleční a příjmové) takové úděly zemím, aby sanace zemských financi byla značně usnadněna a konečně úděly zemím nesmějí býti vázány na podmínku, aby sněm učinil usnesení o o- svobození osobní daně příjmo- vé odpřirážek. Po schválení tohoto stanoviska od or- gánů strany naší, agrární i katolicko-ná- rodní pokračováno v jednání, jehož výsled- kem byla formulace, dle níž úděly z kořa- leční daně ztratí země, která by z avedla samostatnou dávku kořaleční; úděl z da- ně příjmové dostanou země, v nichž se přirážky k této dani skutečně nevybírají. Pro jiné než zemské přirážky dáno usta- novení, že po dobu údělů a slev na dani gruntovní a domovní daň z příjmu není předmětem předpisu přirážek potud, po- kud by se zákonodárství zemské jinak ne- usneslo.
doktor Rašín Čecho Čechy
6 article
Formulace tato nalézala se již takév tištěném návrhu dra. Steinwendra (§ 4.). který byl předložen výboru jako návrh „zákona pro opatření státních prostředků ke krytí zvýšených vydání státních a o poskytnutí zvýšených údělů zemským fon- lům království a zemí na říšské radě za- »toupených“, kterýžto návrh byl ve výbo- ru přijat za základ projednání předloh vládních, v něm stručně uvedených (daně kořaleční ve formě přirážky 50halé- Jové, osobní daně z příjmu s vynecháním Janě výdělkové podniků k veřejnému úč- lování povinných, daně tantiemové, jakož- jo dávky samostatné, § 84. zák. o osob- ních daních, a zákona o údělech). V konferencích stran, které spojily se za timto účelem a konaly velikou řadu lůvěrných porad, probrány otázky údělo- vé, v nichž pro české strany z Čech pově- řen referátem posl. dr. Rašín, který pří- »lušný materiál sebral a českým stranám referoval, probrány dále otázky řízení, kde seferátem pro tyto konference pověřeni posl. Funk, Korytowski, Licht, Rašin. Jak zřejmo, pokračováno hned od sa- mého počátku plánovitě. České stra- y byly ochotny spolupraco- vatiza určitých podmínek, a ty- Io podmínky byly uznány o 3tran většiny. Vláda prohlásila, že peněz jí poskyt- nutých použije pro uskutečnění hmotných stanovení pragmatiky úřadnické, přistou- pila na to, aby celé zvýšení daně kořa- leční připadlo zemím, aby dále zemím do- stalo se nového údělu z osobní daně pří- jmové, proti čemuž z počátku houževnatě se stavěla, ale vzdáti se musila odporu když české strany prohlásily, že od svého požadavku, který hned na začátku ohlá- sily, ustoupiti nemohou.
Jana doktor Rašín Funk Korytowski Licht Čechy
7 article
Svrchovaně obtížné jednání o rozdě- lení údělu na jednotlivé země, kde různé zájmy na sebe velmi ostře dorážely, poda- řilo se urovnati a můžeme právem říci, že české strany nebyly mezi posledními, kte- ré přispěly ke zdárnému rozřešení. Trpí-l Morava jistou újmu, myslíme, že ústup- nost její zástupců zavazuje všecky strany k tomu, aby ji podporovaly jindy v jejich spravedlivých požadavcích. Není pochyby, že mohli zástupcové strany naší voliti jinou taktiku. Mohli po- nechati práci jiným a dělati populární ná- vrhy, opatrně, aby nezmařili finanční plán na který s toužebností čekají kruhy úřad- nické a učitelské, mohli brojiti proti ne- spravedlivosti jiných i vlády, mohli sem tam nějaký návrh uplatniti, ale nedocílil by toho, aby celý finanční plán nesl pe- čeťjejich práce, jak pokud se týče ochrany poplatníka proti úřadům, tak po- kud se týče údělů. Aktivní jejich účast byla skutečně korunová- na úspěchem a ukázalo se opět jednou, že promyšlená, odbor- ně založená práce je prospěš- nější, než největší agitační řeči. Při tom není pochyby, že zamítnulí Dammova návrhu v poslední schůzi finan- čního výboru musilo nastatí jako nevyhnu- telný důsledek celého vývoje věcí v Če- chách i ve Vídni. Zástupci naši nebouříl proti návrhu ve výboru samém, nezaháněl ostatní Němce do posice, v níž by Jejich hlasování dostalo demonstrativní charak- ter proti Němcům z Čech. Nechali mluviti jen historii skutků, páchaných za Biener- tha, připomínali jen vládě i druhým stra- nám, jak za Bienertha podporována ně- mecká obstrukce sněmovní tím, že ode- přela souhlas k dalšímu vybírání pivní dávky.
Morava Dammův Němec Bienerth Vídeň Čechy
8 article
Postačilo jen připomenouti, jak 13 mil korun ročně vyhozeno na ulici, jak konsu- menti platili dávku dále, ale zemský vý- bor vypůjčoval sí — na vysoký úrok takto vyhozené peníze! Opakovat by se to měl nyní při údělech proto, že nezodpovědní štváči — ne vážní, zodpovědní politikové němečtí — myslí, že finanční zkáza české- ho království přinese prospěch jejich ná- rodu, mělo by se to provésti vůči poslan- cům, kteří s nimi spolupracovali na sanaci financí jejích zemí, rov- něžtěžce passivních, kteřísvo- jí prací vymohli úděly z daně příjmové, o nichž dříve řeči ne- bylo, měli se postaviti všichní proti těm kdož od počátku jasně a loyálně ohlá- sili, že pro ně je nemožna spolupráce. byly-li by vázány úděly na podmínky, jež na konci jednání objevily se v návrhu Dammově, ač odpočátk u jednání vzata za základ formule Steinwendrova od vlá- dy i od stran?! Nebylo věru možno pro druhé strany, aby opustily dosavadní zá- kladnu a přeskočily k základně, opuštěné
Dammův
9 article
od nich i od vlády, poněvadž by odpor Če- chů měl tak hluboký, oprávněný mravn základ, že by mu nikdo, třeba ještě moc- nější, odolati nemohl. Nebylo přece pochybnosti o tom, že vyloučení království Českého z možnosti údělů proto, že jediné na českém sněmu nebylo usneseno osvobození osobní da- ně příjmové od přírážek — ve všech ostatních, i ve Štyrsku, je osvobození usneseno do roku 1917 — musil by býti pociťováno jako nepřátelský akt proti nám a naší zemi, daleko těž- ší, než odepření prodloužení pivní dávky neb zvýšení přirážek zemských. Neboí tehdá učinila to vláda, dovolávajíc se jakž takž zákonů, nyní provedeno by to bylo při sdělávání nového zákona. My ze zamítnutí návrhu dra. Damma nevyvozujeme nijakou porážku Němcůz Čech. Je přece kde komu v Čechách jasno. že obstrukce německá řeže do vlastního masa a že finanční zhroucení království Českého odnesli by stejně oba národové snad ještě více národ německý. Oněch 5 milionů úroků z dluhů, jež na řádné vydán vypůjčiti si musel zemský výbor, aby u- hradil ušlou pivní dávku a zvýšenou při- rážku, znamená 6 prpc. přirážek zemských. které tíže ponesou německé kraje, odkud prchají bohatí a zbohatlí, akciové i jino společnosti do Vídně s malými přírážkami aby prováděli nevolky důkaz, jak hospo- dářský centralismus a neurovnané finance zemské poškozují německé kraje rakou ské. —
Damm Štyrsko Čechy Vídeň Němcůz Čechy
10 article
Všichni vážní politikové němečtí věd přece dobře, že my Čechové ničím nebude- me vykupovati německou obstrukci, že ne- můžeme býti k národ. smíru, který upřím- ně chceme, donuceni, obzvláště ne fi- nančním ruinováním země. Jestliže dnea učitelstvo i venkov veřejně prohlašují, že obstrukce je na dále zbytečna, že nemůže dosíci cílů, které si postavila, jestliže zma- ření finančního plánu značílo by pro politi- ky německé odpor další důležité vrstvy voličské, státních úřadníků, konstatujeme sí jen tato fakta, jako důležité síly vývojo- vé, které musí vésií k určité, jasné výsled- nici: že jeden národ druhý nezničí a ne- zdolá bojem, že vléklou vojnu národní mo- hou odstraniti jen smírem, který uzavrou mezi sebou jako svobodní, rovní a rovno- cenní, nikoli jako vítězové a poražení. Nebylo věru bez významu, že češtíi němečtí poslanci z Čech vyšli při hlasováni o sporném návrhu, že nechtěli setkati se v boji, ponechávajíce rozhodnutí jiným, ne přímo interesovaným. Neboť vědomí, že na německé straně přestává se spekulovati na to, že bychom mohli býti poraženi rozvratem financí v ze- mi a z poražených že vynuceny budou ústupky, jež by jako svobodní a rozvážní mužové neposkytli, podporovalo by u nás Čechů smír národní, poněvadž jsme si plně vědomí toho, jakého politického významu a rozkvětu hospodářského dosící by mohlo království České, kdyby oba národové je- ho jako rovní s rovnými se dohodnuvše mohli společně pracovati na povznesen společné vlasti. Naší poslanci účastnili se prací fi- nančního výboru, aby připravovali totc lepší příští konsolidace poměrů v Čechách zemské, a mají plné právo doufati, žeu bez záludných úmyslů a bez -přeceňování vážných mužů německého národa v Če- finančního efektu údělů na hospodářství chách dojdou správného pochopení.
Čecho Čechy
11 article Demobilisace na severu úřadně
Demobilisace na severu úřadně Po mnohých odkladech a sklamáních. dochází konečně úřadní zpráva o nařízení demobilisace na severních hranicích, jak se strany Rakouska, tak Ruska. Je to po- těšitelný výsledek jednání mezi Vídní a Pe- trohradem, jednání přímého, jež zřejmě bylo účelnější, než zdlouhavé okliky pro- střednictvím diplomatů jiných mocností Krok obou vlád, jichž přátelský poměr jar získává, ve všech vrstvách obyvatelstva obou říší přijat bude jen s uspokojením pocitem úlevy, na níž toužebně čekánoz důvodů sociálních, hospodářských i politi- ckých. Zvláště však kruhy finanční a ob- chodní se zadostiučiněním přijmou tuto zvěsť, neboť od demobílisačního opatřen očekává se zlepšení obchodní a hospodář- ské situace, která nesporně ocitala se před katastrofou. Úplnou remedurou ovšem tato demo- bilisace na haličských hranicích nebude, neboť zůstává tu dosud vojenské opatření na hranicích jižních, stejně ochromující ži- vot hospodářský, jako ono na hranicích se- verních. Z té příčiny se stejnou radostí uvítáno bude, až demobilisační opatření také v tu- to stranu budou obrácena a tak příštímu vyjednávání obchodně-politickému se Srb- skem usnadněna bude cesta. Neboť nen tajno, že posice vlády srbské byla by da- leko snadnější vůči radikálním živlům zemi, kdyby se strany Rakouska projevena byla táž mírumilovná ochota, jaká se právě projevila vůči Rusku.
Srb Rakousko Rusko Vídeň
12 article
O demobilisaci na severních hira- nicích došly tyto zprávy Z Vídně, 11. března. (K. k.) Zítřejš „Fremdenblatt“ uveřejní tuto zprávu „Výměna vlastnoručních listů, ke které nedávno došlo mezi J. V. císařem a krá- lem Františkem Josefem a J. V. carem Mikulášem, podala nový důkaz, že udá- lostí na balkánském poloostrově neučí- nily žádnou újmu pocítům přátelství mezi oběma mocnáři a že zachování míru jest stále cílem jejich snah. Obě vlády do- spěly proto k závěru, že jistá část delen- sivních opatření, která učíněna bylav pohraníčních provinciích obou říší, nejsou více zdůvodněna poměry. Bylo proto usneseno, aby stav rakousko-uherského vojska v Haliči byl redukován na nor- mální míru a rovněž bude propuštěno ruské záložní mužstvo ročníků, které měly býti minulého podzimu poslány n dovolenou.“ K této zprávě dokládá „Fremdenbl. na úvodním místě: Nejen v Rakousko-Uher sku a v Rusku, nýbrž také v celé Evropě bude udalost tohoto dne oceněna jako obleva v po litické situaci a jako posilnění nadějí, o kte-
císař František Josef car Mikuláš Vídeň Halič Rakousko Uhry Rusko Evropa
13 article
V drobném prodejit ranní člslo o sobě . . za Bk večerní . . . . . . . sa 4k Ve filiálkách na venková ranni číslo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . . . 5h lnserátv platí se hotově napřed. Předplacení a irlsorty přijíma dministrace v Marianské ul.,. Tam cházeji se táž rodakce, tiskara a sxpedioe „Národních Listů Rukoptsy so ne vraceii
15 article
rých si všichni ze srdce přejeme, aby se spl- nily. Všichní budou v těchto dnech míti přede- vším potřebu vzpomenouti obou mocnářů. z jichž velkodušného smýšlení vyplynula úle- va ve vojenských opatřeních. Výměna názorů mezi oběma mocnáři, za jejíž výsledek dlužno považovati rozhodnutí o propuštění zálož- níků, posílila před celým světem další trvání tradičního poměru mezí oběma dynastiemia podala nový důkaz o přátelském poměru, ve kterém oba mocnářové se nalézají, a za jehož nejvzácnější zástavu vždy považovali stejnou péči o evropský mír. Odvolání opatření na hranicích má samozřejmě nejen dyna stí- cký, nýbrž také politický význe m. Spatřujeme jej v tom, že zmíněnými opatře- ními byla nepochybně projevena důvěra, kte- rou obě mocnosti chtěly navzájem dáti na jevo a která jest způsobilou, aby odůvodnila přizni- vější očekávání v příčině dalšího průběhu po- litické kríse. Účinek, jejž měla balkánská válka na po- měr mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem, ne- lze vysvětliti srážkou reálných protiv zájmo- vých. Vysvítá to zcela zřejmě ze zásad, jež byly pro nás za této krise tak těžké a tak blízce se dotýkající našich zájmů směrodat- nými a jež pro nás vyplynuly jako přímý dů- sledek z našeho desítiletého východního pro- gramu.
Rakousko Uhersko Rusko
16 article
Naše dějinná východní politika spatřovala vždy pravou výhodu mocnářství v podporování úplné neodvislosti balkánských států a usilovala vždy o přátelský, sou- sedský poměr k nim. Tento poznatek osvědčil se jako v minulosti taktéž se zvláště zřetelnou výrazností za nynější krise. Věrným a důsledným prováděním svého programuv posledních měsících podala monarchie histo- ricky rozhodující důkaz o upřímnosti své poli- tiky, jež nečelí k výbojům. Současné odzbro- jení na hranicích bude lze považovati za do- brou známku toho, že si tato politika nyní vy- dobyla též v Petrohradě uznání, které jí pří- sluší a že též v ruské politice nabyl vrchu ná- zor, jenž ve výsledcích balkánské války potěši- felným způsobem seznává možnost, aby někdej- ší zdroje sporu mezí Vídní a Petrohradem byly defínitivně odstraněny. Ještě nenírozře- šena krise, jež nás po několik mé- síců zaměstnává. Chceme však doulati, že dneškem byl zřízeu meznik na cestě k jejímu rozře- šení. Z Vídně, 11. března. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) Z kompetentních kruhů se dovídáme. že již před třemi dny byla docílena dohoda o demobilisaci, že však publikace zpožděna byla vyskytnuvším se nedorozuměním formální po- vahy. Pokud jde o demobilisaci na jihu, byla rovněž předmětem diskuse v rakousko-ruském vyjednávání. I v této věci bude učiněno brzké rozhodnutí, jakmile vráti se Jovanovič do Vídně. Srbsko trvá rovněž na tom, aby vyjed- návání o zlepšení styků nedálo se pod dojmem koncentrace ozbrojené moci.
Petrohrad Vídeň Srbsko
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Učitel energie.) — Znáte pohádku » chudém tovaryši, který šel do světa na zkušenou, bloudil a strádal, zápasil o chléb. bil se o život, posléze však dokázal věci, kte- žé uvedly v úžas všechny rytíře a všechny Mčence a tak vysloužil si královskou dceru z ní trůn, na němž až podnes šťastně vládne? Někdy to bývá pohádka — ale někdy sku- žečnost. V našem případě je tím chudým to- varyšem Napoleon Bonaparte. Strádal a blou- dil, zápasil a bil se, také královské dcery s mu dostalo — jen konec nebyl tak šťastný. Kterak neměl právě takový pohádkový hrdina doby, jež není od nás ještě ani zplna 100 let vzdálena, lákat životopisce a komen- látory? Ale všichni ti, od Stendhala k Tai- novi, od Thierse k Sorelovi a Massonovi kreslí Napoleona svého, viděného svým zra- kem, cítěného svým srdcem.
Bonaparte Strádal Stendhal Thiers Sorel Masson Napoleon
18 article
Nedávno však byla vydána kniha, která nás přenáší v samo ohnisko Napoleonova ži- vota. Je to výbor z jeho dopisů, proklamací rozkazů i z jeho „Pamětí“ — vše chronolo- gicky uspořádáno, takže před čtenářem roz- víjí se den ze dne tento podivuhodný život.“ Začátky, pravda, nedávají tušit to, co následovalo. Nejsou nikterak skvělé. Napo- leon je v 17 letech poručíkem. Vyhublý mla- dík, vzhledu spíše chorobného, v sebe uza- vřený jako všichní lidé velké ctižádosti, tís- nění nepříznívými poměry, tráví celý svůj vol- ný čas studiem. Četba Plutarchových životo- pisů, studium mathematiky, astronomie astrologie je mu nejmilejším zaměstnáním. Čím by asi byl tento dělostřelecký poru- žík, kdyby Francie byla zůstala při králo- vládě? V které zapadlé garnisoně byl by mi- nul jeho život? Ale revoluce vytvoří pro tohoto condot- liera velkého stílu půdu, na níž se může uplat- žiti. Postupuje rychle, povstáním úspěšně po- Vačeným zavděčuje si členy direktoria, zoku 1796 dostává se mu, 27letému, velen Napoléon raconté par lui-m ě me r 1912. 8.. 2
Napoleonův Plutarchův Napoléon Napa Francie m ě I r
19 article
nad francouzskou armádou v Italii. Dotu byl talentovaným vojákem. „Teprve však od vítězství u Lodi,“ píše, „došel jsem ku po- znání, že bych se mohl státi rozhodujícím či- nitelem na našem politickém dějišti. Tehdy se ve mně zrodila první jiskra velkého chtění. Energie, energie a ještě energie — toto heslo je vepsáno na čele toho, jenž stoupá o vítězství k vítězství a z prostého člověk přerozuje se takořka v cosi nadlidského, nad- přirozeného, v jakési božstvo neutuchající síly. Je-li v poli, spí několik málo hodin, ne- svlékaje se, neodkládaje po celé týdny svých vysokých bot. Po půlnoci je již v táboře mez vojskem, přesvědčuje se, zdali pluky jsou dobře zásobovány, jaká je v nich nálada, vy- konávají-li se předepsané pohyby. Při prvním italském tažení padlo pod nim únavou pět koní. Je všude přítomný a při tom za všechny myslí. A své myšlenky uskutečňuje s dravo- stí, která nezná odmluvy. Po jedné přehlídce, v níž sbledal, že jednotlivci byli bez bajo- netu, praví: „Bylo by mi milejší, kdyby vo- jáci neměli kalhot než nemají-li bajonetů.“ Vnikneš-li důvěrněji v podstatu tohoto podivuhodného života, užasneš, jak tu vše je sestředěno za jediným cílem: dobýt moci. Je v tom něca příšernéha nestvůrného. Jde hrůza z toho, jakou živelnou sllou v jistém směru vyzbrojuje příroda ty, které určila, aby byli geniji. Právě svou dravčí bezuzdnostiv domáhání se toho, co je vlastní osou jeho ži- vota, je Napoleon jedinečným.
Napoleon
20 article
„Mou jedinou milenkou je moc,“ dočte- me se na jednom místě. A vskutku, před touto milenkou ustupuje u něho vše daleko daleko do pozadí. „Provedu to či ono, byťi by mne to stálo 200.000 vojáků“ — to jsou slova, která se v jeho korespondenci nejednou vracejí. Není ohledu, není důvodu, který by mu mohl zabránit, aby vykonal, co si jednou usmyslil. Lid, toť jen tvárná massa, kterou hněte ve svých mohutných rukou, stejně jako geniální sochař utváří poddajnou hlínu. A přes to je milován právě od lidí, které vysílá nebo vyšle na porážku. Napoleon měl úžasnou zna- lost lídského srdce. Sám bez ilusí, bez něhy a bez vroucnosti, dovedl u svých podřizených probouzeti několika slovy touhu, aby byli po- sláni na smrt, jen když jeho prapory je tan povedou. „Vojáci, jsem s vámi spokojen,“ tal začínaly jeho proklamace po bitvách, v nich se čítalo desetitisíce mrtvých a za tuto malou lichotku byly tu desetitisíce jiných a jiných. hotových položit stejně své životy.
Napoleon
21 article
Ale, ku podivu, ve vlastní jeho rodině je tomu jinak. Bratři i sestry, které obdaři trůny a obohatil miliony, kteří jsou mu po- vinní díky za vše, ti nemají k němu takořk žádné oddanosti. Korespondence s nimi je vlastně neustálé hrdlování, škvíření a pesko- vání. Dosti hrubých a neomalených slov tu padne. Všem vyčitá lenost, nedostatek důvě- ry v něho, nákladné a zbytečné choutky.A oni opět vidí v něm tyrana, jehož jho však nutno podstoupit chtěj nechtěj. A nad to ty- rana, o jehož život musí se chvěti, neboť cft velmi jasně, že bez něho nebyli by než tro- chou pozemského prachu. A tak docházelo v soukromi rodiny Bonapartovců k výjevůn až groteskního rázu. Žádný z těch příbuzných netajil se obavami, co by se s ní stalo, kdyby Napoleon zemřel. Mluvilo se o tom nejednou v jeho přitomnosti. A císař, uprostřed této pří- buzenské smečky, je jako krotitel zvířat, kte- rý nešetří ranami bičem. Rozdává šlehy při tom nedovede se ubrániti melancholii vědomí, kterak všichni se naň dívají toliko jako na zdroj moci, z něhož nutno čerpat ce nejvíc a co nejrychlejí.
Napoleon
22 article
A přece jen ne všichní. Dvě ženy jsou výjimkou: matka a choť. Matka, „mamam Laetitia“, jak jí Napoleon jmenuje, poznala mládí nedostatek, ba více: bídu, a z těchto neblahých dob provází ji strach před strádá- ním. Stále se leká, že vše, celé císařství skončí finskem, a že její děti nebudou mít z čeho by byly živy. A tak schraňuje a střá- dá, jak jen možno. Spoří tolik, že to při cí- sařském dvoře vzbuzuje posměch. A když, aby se tomu čelilo, dostává se jí zvláštních darů ze soukromé pokladnice císařovy, obnos sice přijme, nevydá však z něho ani jediného franku. A přece jen, když syn je uvězněn na ostrově sv. Heleny, je hotova obětovat všech- ny své úspory, aby jej osvobodila.
Laetitia Napoleon svatý . Helena
23 article
Jiná je Josefina. Rodem kreolka, má v svých žilách všechnu lehkomyslnou zahálči vost své racy. Utápi se neustále v dluzíci a ještě do vyhnanství sledují císaře její neza- placené účty. Také co do věrnosti není Jo- sefina vzorem. Ale v tom ostatně se lišil XVIII. století velmi podstatně od našeho: spo- kojilo se vědomím vlastnictví potud, pokud milovaná bytost byla na blízku; vzdálila-li se byl tento věk spíše hotov soudit na nevěru než na věrnost a smířit se s daným stavem Ostatně Napoleon splácel jí rovnou měrou Jeho žárlivé listy nezní přiliš doopravdy také vždy, po všech rozmíškách, došlo ke shodě. Josefina byla ženou, která nejvíce od- povídala jeho povaze, spíše smyslné než ero- tické, a nad to spojuje oba pouto, na něž lze těžko zapomenout: vědomí, že oba společně stoupali ze stínu k výsluni moci. Dávno po tom, když ji Napoleon od sebe zapudil, vzpo- míná na ni s jistou pověrečnou něhou: zdá se mu, že dokud byla jemu po boku, svítila mu hvězda úspěchu. A není bez melancholie vzpomínka, kterou ji věnuje z La Malmaison jejího oblibeného sídla. Bydlí tu roku 1815 když se podruhé vzdal trůnu. A v dopise od- tud datovaném lze se dočíst tohoto vzdechu „Ubohá Josefina! Nemohu si zvyknout bydle tu bez ní. Stále se mi zdá, že vychází z ně- které aleje a trhá růže, které měla tak ráda.
Napoleon Le Malmaison
24 article
Zřídka kdy ozve se v Napoleonovi po- dobný lidský cit, ozve-li se však, nikterakse jím netají. Nečiní ze sebe výkvět ušlechtilost tam, kde se mu k tomu nedostává sil a řekne to na sebe zcela otevřeně. Před korunovac na př. je jeho hlavní starostí, aby nepršelo Neboť blátem potřísněné hávy vzbudily by vtipy Pařížanů, kteří nejraději vše obrátí v smích a „kteří v Théätre-Frangais vidí Talmu hrát císaře mnohem líp než to dovedu já. V tom směru je v Napoleonovi něcc z muže z lidu. Zachoval si svou demokrati- ckou, jen o vlastní zdatnost se opírající pýchu vůči mocným tohoto světa. Pýchu, jejímž ru- bem je hořký posměch. O schůzce s carem a pruským králem v Tylží roku 1807 vypra- vuje: „Z nás tří jsem se já nejméně vyzna ve vojenských věcech. Oba panovníci, a zvlá- ště pruský král, vědělí do nejmenších podrob- ností, kolik knofliků má uniforma v předu, ko- lik vzadu a jak jsou střiženy šosy. Kolik látky je třeba na uniformu, nevěděl žádný krejčí lío než král Bedřich Vilém. V této společnosti byl jsem naprostým ignorantem. Trápili mne otázkami z krejčovského oboru, o nichž se mi ani nezdálo: ze zdvořilosti odpovídal jsem jint tak vážně, jakoby osud mé armády spočíval ve střihu kabátu... Kdyby v čele francouz- ské armády byl býval krejčí, jsem jist, že by pruský král zůstal vítězem.
Pařížan Talma Pýcha Bedřich Vilém Théätre
25 article
Práce je Napoleonovým šlechtictvím — potud je ryze moderní. Práce ohromná, ne- přetržitá, gigantická. Jakoby tento jediný člověk držel na svých ramenou celý státi zdá se chvílemi, že kdyby jej na měsíc upoutala nemoc na lůžko, sřítí se celé císařství, živoucí jen potud, pokud jím vane sopečný dech jeho tvůrce. Do roku 1808 čelí Napoleon nezdolnou svou energií všem překážkám. Ale od tohoto roku, jenž je rokem války ve španělsku, ja- koby celý ten umělý systém byl zachvácen horečkou. Lze vycítiti z něho symptomy cho- roby přes to, že právě v těchto létech nabývá Francie největšího rozsahu. Ale ohromný úkol je nad lidské sily. Pobočníci a kurýři přijíždějí takořka z obou konců Evropy, přinášejí zprá- vy od armády z Madridu, z Varšavy, z Vídně. Všechen ten ohromný materiál chce geniální cisař obsáhnout a ovládnout. Avšak skutečnost byla silnější než síla jeho myšlenky. Hvězda bledne. Sám to začíná cítit. Rok 1812 Lip- sko... Ještě poslední zápas. Ještě stále ne- věří, že je poražen. „Kdybych byl býval měl ještě 30.000 dělových nábojů, byl bych u Lip- ska zvítězil,“ utěšuje se. Kdyby prý měl 10 pon- tonů, aby přepravil svou pěchotu, Schwarzen- berk byl by býval zničen. A ani tehdy, když přikvačí pohroma u Waterloo, nepřipustí Na- poleon, že jej porazil nepřítel. Ne, byl to slepý osud, slepá náhoda, jež mu připravila porážku. Kdyby velel jeho gardě generál Lannes, zahy- nuvší u Ošprů roku 1809, bylo by prý vše do- padlo v jeho prospěch. Nevyrovnatelný učitel energie zůstal si věren: nic neotřáslo jeho věrou, že energie vi- tězí nade všemi překážkami — toliko slepou náhodu vyjímaje. o. T.
Napoleonův Napoleon Hvězda Lannes Francie Evropa Madrid Varšava Vídeň Waterloo