2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
12. března 1913. Číslo 70.
4
article
Ožití lidové strany moravské.
Ožití lidové strany moravské.
Dlouho připravovaná akce stala se skut-
kem, v těchto dnech možno koečně mluviti
o renésanci české svobodomyslné lidov
strany moravské, minulé soboty za-
vlála nad novou svobodomvslnou českou po-
sicí na Moravě veselehejí obnovená vlajk
zas poprvé: »Moravské Listy“ s vý-
znamným podtitulem: Orgán strany li-
dové. Staana sama ohlašuje ve svém orgánu
oficiálné první svou schůzi důvěrníků na den
10. t. m.
Obojí se tedy stalo skutkem — česká svo-
bodomyslná strana na Moravě i její obden-
ník, který svou novou pouť zahájil bohatým
obsažným číslem, jímž vpadá do politických
aktualit českých s rutinou vyškoleného list
velkého stylu. Svým provoláním „Č eske
Moravě“ na místě úvodním rýsuje plasticky
tvářnost obnovené strany lidové, jakožto stře-
diska nově organisovaných svobodomy-
slných živlů českých středních
vrstev moravských. Provolání obsa-
huje program obnovené strany lidové jako
boj proti rozvratu v českém životě ná-
rodním na Moravě, jako práci pro přirozený
český vývoj moravský, jako organisaci slušných
lidí, jež upřilíšené strannictví, osobní štvanice
a mstivé kaceřování až dosud nutily k útěku
z veřejného života, zjevu to pro současné ne-
udržitelné poměry moravské tak karakteristi-
ckému. Nová strana pronáší slovo, z těchto
poměrů osvobozující, ukazujíc na to, že „třeba
si uvědomiti znovu a jasně, že vrchol veřejné
práce nesmí býti hledán v politi-
ckých vojnách strannických, osob-
ního namnoze rázu a že místo sterých růz-
nic a povykování ve stranách dlužno nastou-
pili cestu k soustavné činnosti všech národ-
ních činitelů a vrstev ve prospěch ohrožených
zájmů národních.“ Směry, jimiž bráti se hodlá
Uplatnění těchto snah především na sněm
zemském, vědomím pospolitosti ve stra-
nách českých vzbuditi smysl pro postavení
úkoly majority na přítrž dalšímu kořistění
Staan
Morava
Č eske Morava
5
article
Němců z rozháranosti českých stran, aby ne-
bylo zmaru obětí, jež český lid moravský při-
nesl vyrovnáním, aby sněm dostal do svých
rukou. Další hesla programu lidové strany
moravské: Hospodářské povznesení středních
stavů, povznesení veřejného českého života
na Moravě v každém směru, zvýšení úrovně
zákonodárného zastupitelstva na výši doby
— v první řadě na sněmu. „Stojime věr-
ně při zásadách svobodomyslných
a pokrokových — nezakládáme nových
útvarů ani nebudujeme nových programů: Vra-
címe se pouze k tomu, co bývalo za lepších
dnů základem našeho politického a národního
úsilí na Moravě a co dalo u nás vznik
staré straně lidové jako sestře ná-
rodní strany svobodomyslné v Čechách“ —
čteme v úvodní manifestaci orgánu znovu
vzkřísené lidové strany moravské, jenž dodá-
vá, že ve snaze po jednotě českých šiků lidová
strana moravská jde za hranice země, vidoue
pomocníky a rodné přátele, nikoli odpůrcea
protivníky v příbuzných českých stranách
v království, ve Slezsku a Dolních Rakousích.
Tím odmítnuty všechny nemotornosti, jimiž
útočeno na lidovou stranu a její orgán, jakoby
si byly osvojily své označení strany a název
neprávem. „Moravské Listy“, kteréž ještě ve
zvláštním článku proklamují výslovně totož-
nost své strany s bývalou stranou lidovou,
praví, že „nyní došlo po dlouhé pause k delini-
tivnímu prohlášení se bývalé strany lidové
jakožto programové sestry národní strany
svobodomyslné.“ „Volíme název býva-
lých „Moravských Listů“ a „lido-
vé strany“, poněvadž chceme ob-
novit stav, který byl na Moravě
před diktaturou dra. Stránského,
kdy zájem pro věc byl rozhodují-
cím a nikoli zájem a choutky jed-
noho člověka,“ praví „Moravské Listy“
Tím dány přesné souřadnice umístění ob-
novené moravské strany lidové v našem poli-
Němec
Stránský
Morava
Čechy
Slezsko
Dolní Rakousy
Stojime víra
6
article
Hanuš Schwaiger.
tickém životě a my jako orgán národní strany
svobodomyslné v Čechách na srdečná slova
programově sesterského jejího ujištění vítáme
vřele a s pocity co nejsvátečnějšími obnove-
nou lidovou stranu moravskou ke společné
bohda pro obě země a její střední stavy měst-
ské radostnější práci a budoucnosti, než do-
sud byla možna za neblahých vlivů démoni-
ckého sobectví politika velké linie. Přejeme
sesterské straně moravské zdar co nejskvě-
lejší na jejím vzestupu za osvobozením
české Moravy. Z jejího, bezmála po dvou
letech od pověstné říšské volební aliance
dra. Stránského, tak šťastně uskutečněného
příští, kteréž jest vlastně návratem a znovu-
zasvěcením díla zmařeného před lety drem.
Stránským, vane svěží jitřní vzduch na-
dějí zlatých jako slunné jitro oněch česvno-
vých dnů letošních, kdy novými volbami zem-
skými na Moravě dojde — jak pevně doufá-
me — k emancipaci, jaká je snem a účelen
neúmorně práce všech českých mužů, doufa-
jících na Moravě v lepší český osud.
Schwaiger
Stránský
Čechy
Morava
7
title
Politický přehled.
8
article
Země české.
Země české.
Němečtí agrárnící pro obstrpkci.
Na záplatu zejícího otvoru, protrženéh
v obstrukční jednomyslnosti všech německýcl
stran v Čechách a způsobeného německo-
agrární resolucí orlických Němců v Nebesk
Rybné, kdež obstrukční politika prohlášen
po bezmála pětiletém svém trvání za bez-
účelnou a neužitečnou, všecky vrstvy něme
ckého obyvatelstva poškozující — už došlo.
V Lovosicích zasedal totiž v neděli tamn
okresní zemědělský Verein za předsednictv
posl. Krütznera a v jednohlasné resoluci vyslo
vil německé agrární straně, jakož i Svazu ně
meckých zemských poslanců dík a důvěru z
dosavadní stanovisko ve vyrovnací otázce
vyzývá své poslance Krzepka a Müllera, aby
v rámci agrární strahy o to se zasadili, aby
vzhledem k dosavadním, obstrukci přinese-
ným obětem na mnohých důležitých „hluboce
zakrojujících“ obvodech zemědělství nedo-
šlo k zastavení obstrukce ve pro-
spěch úpravy učitelských platů, což by
prý bylo jednostranně hospodářským řešením
otázky. Pokud prý se nedostane formy zákona
„žádné částečně cenné vymoženosti pro ně-
mecký lid v Čechách“ v oboru zemského zří
zení, má se vytrvati z dávodů nacionálně po-
litických i na dále při obstrukci.
Tím však zmatek německého tábora
otázce obstrukční tak rozrůzněného neby
zmenšen, nýbrž ještě přiostřen, lovosická re-
soluce proti rybenské nic jiného nedokazuje
než že jsou v táboře německo-agrárním dvě
mínění o obstrukci.
Němec
Krützner
Krzepka
Müller
Čechy
Lovosice
9
article
Že Slezska.
Slezsko
10
article
(Obecní volby ve Svinově.)
V neděli a v pondělí konaly se ve Svinově.
jenž jest jednou z největších obcí našich n
Opavsku, obecní volby, které skončily úplným
naším vítězstvím ve všech třech. voličských sbo-
rech. Ještě před nedávnem měl Svinov němec ké
obecní zastupitelstvo, avšak před čtyřmi lety po-
dařilo se zde soustřediti české lidi k útoku na
německou posici a ne bez úspěchu. Přes zuřivý
terror místní německé drátovny a přes umělnu
velkovýrobu německých' několikahaléřových voliců.
jtž umožnil tehdejší starosta renegát Malik, po-
dařilo se českou kandidátku prorazití i v třetím
i v druhěm sboru. Němcům zůstal jen sbor první
Přes to však se něvzdali zámyslů obce opětovné
se zmocnit a sice počítali na rozražení českého
tábora při volbě starosty. Když selhaly jejich
plány s kandidaturou sociálně dem okratického
člena obecního výboru na místo starosty proti
českému kandidátu dru. Foltysovi, sáhli ke zbran
jíné. Kandidovali českého člověka pana Hurníka,
čímž opravdu český šik rozdvojili a způsobili, že
p. Hurník byl zvolen. Avřak přepočitali se v oče-
kávání, že nového starostu převedou na svou
stranu a že rozdvojení naše bude trvalé. Pan
Hurník jest až příliš poctivým Čechem, než aby
plnil německá přání a ve shodě a ostatními če-
skými členy výboru nepracoval pro naši věc ve
Svinove tak, jak by to její zájem vyžadoval. Český
Malik
Němec
Foltys
Hurník
Čecho
Svinov
Opavsko
11
article
tábor svinovský nebyl rozražen. Skvělý toho
důkaz podán byl právě při nedělních volbách,
kdy všechny české strany společně postupovaly
proti Němcům a docílily tak úplné očisty obecní
správy od německého vlivu, právě tím, ze vyrvaly
Němcům i ty mandáty, které tito měli ještě v
starém obecním výboru. Jediní centralisté tvořili
tentokráte výjimku. Hlasovali s německými továr-
ními násilniky a na předvolební schůzi mluvči
jejich dokonce obhajoval závodní politiku, směřu-
jící ke zkrácení obecních financil
Netřeba podotýkati, že svinovské vítězství
přijato bylo na Opavsku i na Ostravsku s velikým
uspokojením, neboť zdá se, že německému vlivu
nad Svinovem učiněn byl konec navždy.
Němec
Opavsko
Ostravsko
Svinov
12
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
13
article
Dohoda polsko-maloruská v Haliči.
Dohoda polsko-maloruská v Haliči.
Kompromis, smluvený mezi předsedni-
ctvem Kola polského a ukrajinského klubu
ve Vídni dne 6. března, byl v sobotní schůzi
předsednictva ukrajinského klubu na sněmě
haličském i výkonným výborem ukrajinské
strany ve Lvově schválen, čímž odstraněna
asi poslední vážná překážka, rušící úspěšnou
práci výboru pro volební opravu. Souhlas
Ukrajinců je tím významnější, že ve schůzi
předsednictva sněmovního ukrajinského klubu
byl přítomen také dr. Korol jako zástupce
strany staroruské, která je v otázce volební
reformy za jedno s Ukrajinci. Kompromis.
k němuž přistoupili už všechny skupiny malo-
ruské až na radikální křídlo dra. Dudykeviče
docílen tím, že se Malorusům zabezpečí n
snémě 62 poslanců a virilistů, kteří budou tvo-
řiti zvláštní volební kurii při volbách členů
zemského výboru, různých sněmovních komisí
a zástupců sněmu v některých zemských ústa-
vech. Poslední překážka, způsobená konser-
vativci, trvajícími na tom, aby nynější zřízení
okresních zastupitelstev i se zastaralým vo-
lebním řáděn, bylo petrifikováno, odstraněna
ústupkem konservativců, kteří připouštějí, aby
se volby do zastupitelstva za kurii venkov-
ských obcí dály podobně, jako se volí dosud
do sněmu, t. j. aby všichni poplatníci volil
volitele a tito členy zastupitelstva. Dosud
členy zastupitelstva volili starostové a členo-
vé obecních výborů, odvislí z pravidla o
místního velkostatkáře.
Korol
Ukrajinec
Malorus
Halič
Vídeň
Lvov
obecní výbor
14
article
Na straně polské jsou pro kompromis vše-
chny strany až na skupinu „centra“, která
se loni odštěpila od strany podolsko-konser-
vativné. Tato skupína svolala v neděli do
Lvova schůzi, jíž se účastnilo na 200 osob,v
tom počtu sedm zemských poslanců této sku-
piny s Cieňským a Milewským v čele. V při-
jaté resoluci trvá se na podmínkách z listo-
padu r. 1910, tedy na původním stanovisku
strany konservativné, nepřijatelném Malo-
rusům i demokratickým stranám polským.
Poněvadž tato polská skupina je poměrně
nepatrná, zdá se, že stálý sněmovní výbor
pro volební opravu, který je svolán na den
17. t. m., vyřídí už bez obtíží poslední sporné
otázky, takže bude moci podati hotový vefe-
rát sněmu, jenž se má sejíti dne 18. března
Prvá sněmovní schůze má zvoliti pouze roz-
počtový výbor, vlastní sněmovní práce má se
vykonati hned po velkonočních svátcích. Sněm
má vyříditi volební reformu a opatřiti zem
ské hospodářství.
Milewský
15
article
Sjednocení uherské oposíce.
Sjednocení uherské oposíce.
Oposiční maďarská hrabata pracují nyní
horlivě na plánu, dle něhož všechny oposiční
strany, stojící na programu roků 1848 i se
skupinou Andrássovou, mají se spojiti v jednu
společnou stranu, která má míti program tak
upravený, aby ve vhodný okamžik mohla pře-
vzíti opět vládu v Uhrách. Na program ta-
kový přistoupil prý také Jul. Justh, který
se právě vrátil z Opatije do Pešti, když ho
posl. Vázsonyi a Désy ubezpečili, že se do-
drží sliby, dané sociálním demokratům a při
praví se nová volební oprava na základě vše-
obecného práva.
Věříme oposičním hrabatům, že by ochot
ně převzali po Lukácsovi zase vládu v parla-
mentě, v němž je nyní novou volební reformou
zabezpečeno panství šlechtické oligarchie
zostřením jednacího řádu, které se provede
ještě tento týden, každá vážná oposice bude
na vždy znemožněna.
Hr. Tísza prý odstoupí
„Budap. Tagbl.“ sděluje, že hr. Štěpán
Tisza ze vzdá předsednictví poslanecké sně-
movny, jakmile bude provedena změna jedna-
cího řádu, čímž budou dokončena všechna opa-
tření, jež uznával za nutná k zabezpečení par
lamentního pořádku. Jeho nástupcem bud
prý dosavadní místopředseda Pavel Beňthy.
Jula
Justh
Lukács
Štěpán Tisza
Pavel Beňthy
Uhry
Opatije
Pešť
Hradec
Andrássova
16
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Před rusko-čínskou válkou.
Několik neděl nebylo ničeho nového slyšet
o čínských přípravách k válce s Ruskem. Vy-
puknutí války bylo zdrženo zimou, neboťv
zimních nepohodách není vojskům možno, aby
se pohybovala po bezcestných pláních
horách Mongolie, o niž se válka povede.
Tato překážka potrvá ještě dva měsíce. Rusové
jsou připraveni a klidně čekají, že Čína udeří
na Mongolii. Ale mezitím začíná již nepřátel-
ství v Mandžurii, kde se pozdvihuje nové
boxerské povstání. Boxeři, jak známo, usiluji
vyhladit a vyhnat všechny Evropany. Hnutí
jejich tedy není namířeno jen proti Rusku, nýbrž
také proti Anglii, Francii, Německu, třeba
že teto dodává Číně zbraně a vojenské instruk-
tory a diplomaticky od dvaciti let svádí Rusko
a Čínu do křížku. Rusku ukazuje na „žluté
nebezpečí“ a hlásá mu za dějinnou povinnost
zachránit Evropu od něho, Čínu pak straší „ne-
bezpečím ruským“. Avšak boxerům jest Evro-
pan jako Evropan a Němec jako Rus.
a jako se před několika lety neroz-
pakovali zavraždit německého vyslance Ket-
telera, tak, až se vášně rozpoutají, bu-
dou se na Němce vrhati neméně nepřátelsky.
než na jiné Evropany, ano ještě zuřivěji, pro-
tože Německo bylo prvé, jež za boxerské re-
voluce vydalo heslo, aby Čína byla rozdělen
mezi velmoci.
Rus
Evropan
Evra
Němec
Rusko
Mandžurie
Anglie
Francie
Německo
Čína
Evropa
Keta
17
article
Čína proti bělochům spoléhá na spojen-
ství druhého žlutého státu, Japonska. Ale
nynějším položení se zdá, že Japonsko se nedá
Čínou strhnouti do nové války s Ruskem, ale
také nebude pro rozdělení Číny, již celou bude
hleděti získati pro sebe buď úplně anebo po-
lovic, ustanovením sekundogenitury. Protože
ani Rusko na rozdělení Číny nepomýšlí a hledá
s jejími pohraničnými provinciemi pouze ob-
chodní styky a výhody, vyplývá z toho, ž
není potřebí, aby Japonsko k vůli Číně zahá-
jilo novou válku s Ruskem.
Ruští špehové ohledali hranici čínsko-
mongolskou a zjistili, že Čína v Ulasutaji sou-
středila vojenský sbor, opatřený vším potřeb-
ným ke vtržení do Mongolie, a že jiné vo
jenské oddíly čínské jsou na pochodu do Ula
sutaje. Čínská vláda ozbrojuje Mandžury prot
Rusům a štve proti nim obyvatelstvo agenty
schválně za tím účelem placenými.
Vzhledem k událostem, které hngfažuj-
Rusko na asijském východě, je zřejmo, že mus
býli připraveno také na straně evropské, aby
se tu sousedům neukázalo slabým.
Mandžura
Rus
Čína
Japonsko
Rusko
Ulasutaj
18
article
Rusové o proticarské demonstraci ve Lvově
Nemohlo býti nešťastnějšího nápadu, než
v den jubileje ruské dynastie uspořádati ve
Lvově proticarskou a protiruskou demonstraci
se spálením carova obrazu. — Místo-
držitel prol. Bobrzyňski sice hned se omluvil
ale ruský lisk má ruskou diplomacii k tomu.
aby se již takovýmto zadostučiněním nespo-
kojovala, když podobné urážky Ruska ve Lv-
vě periodicky se opakují. „Svět“ praví: Zde
nedostačuje omluva podřizených orgánů, zdo
by nestačilo ani odstoupení místodržitelovo-
Ruská diplomacie musí žádati „restitutio in
integrum“, úplné odčinění urážky, učiněné ru-
skému důstojenství. Ruská diplomacie musí vy-
stoupiti s celou řadou požadavků a trvati na
tom, aby byly béz meškání splněny. Zejména
musí žádati kromě odstoupení haličského mí-
stodržitele a Ivovského policejního ředitele
aby rakouská vláda kázala ze žaláře propustit
nevinné haličské Rusy: duchovní Sandoviče a
Gudinu, spisovatele Bendadinka a 247 sedláků,
kteří jsou již přes rok ve vyšetřovací vazbě.
aniž jsou postavení před soud; musí zameziti
další pronásledování pravoslavných Rusů uher-
ských, obnoviti církevní samosprávu Srb
uherských a chorvatských, loni uherskou vlá-
dou svémocně zastavenou; musí obnoviti kon-
stituční život v Chorvatsku; musí vymoci na
rakouské vládě, aby poručila otevříti české
školy ve Vídni, násilím zavřené atd. Až všem
těm požadavkům bude vyhověno, teprvé po-
tom bude Rusku možno uvažovati o de-
mobilisaci.
Rus
Bendadinka
Srb
Lvov
Rusko
Lv
Chorvatsko
Vídeň
19
article
cích. Bez zvětšení vojenského kontingentu
tento plán nelze provést. Mínění vojenských
kruhů prý se shoduje s výkladem, který podal
kancléř na důvěrné poradě předsedů stran.
S tímto výkladem v ostré protivě ovšem je
úvodník časopisu „Kölnische Ztg.“, který pří-
liš útočně je namířen proti Francii.
O ruských úkolech budoucnosti
Francie
Kölnische Ztg
20
article
Po jubilejních slavnoslech rozepsal se známý
M. Moňšikov v „Novém Vremeni“ o úkolech
budoucnosti, které diktuje přítomný stav Ruska,
Co se týká vnitřních poměrů, jest jeho veřejná
zpověd dosti bezútěšná: bude třeba starati sev
ohromných rozměrech o náležitou organisaci prá-
ce, o boj s pijanstvím, které na Rusi již za doby
zvolení Romanovců nabylo úžasného rozšířenía
za dnešní finanční politiky nemůže být patřičně
potíráno. V Rusku dále třeba pronikavé nábožen-
ské reformy, poněvadž zbyrokratisovaná církev
není s to bojovat s lidovou zpuštěnosti. Ve vnitř-
ním životě začínají se důležité reformy, utvoření
národního představitelstva a obrození církve pa-
triarchátem. V zahraniční politice před 300 lety
Rusko mělo největší nepřátele ve Švédsku. Polsku
a Turecku. Nyní tyto tři státy jsou sice pokořeny.
avšak úloha Švědska jakoby přešla na Německo,
úloha Polska na Rakousko-Uhersko a úloha moha-
medánského světa, Turecka, krymského chánaa
tatarských hord, na Čínu a Japonsko. Rusko musí
se připravit, aby mohlo vítězně těmto nepřátelům
čelit. „Jestliže by se bistorie opakovala, v nejbliž-
ších 800 letech měli bychom udělat to s mongol-
skými a německou říší, co jsme udělali za posled-
ních tři sta let s národy je zaclánějícími. Kdo ví
— snad se tak stane. Války se podobají choro-
bám; lépe je nebýt nemocným, ale jestli jsme se
už jednou rozstonali, třeba překonat nemoc, a na
toto překonání nemocí třeba se připravovat všemi
silami. Při vší mírumilovnosti ruského národa ne-
doufám, že by se nám podařilo vyhnout válces
M Moňšikov
Romanovec
Nový Vremit
Rusko
Švédsko
Polsko
Turecko
Německo
Rakousko
Uhersko
Čína
Japonsko
21
article
Rakouskem a Čínou. Jako prví carové z rodu Ro-
manovců musili od Polska vrátit „odtrženou“ Bilou
a Malou Rus. tak i našemu potomstvu přijde vzít
Rakousku dosud zajaté dědictví sv. Vladimíra —
Červenou Rus. Možno nespěchat s historickými u-
dálostmi, ale netřeba na ně zapomínal.“ Meňšikov
dále píše, že nesdíli tužeb slavjanofilů o utvoření
velikého slovanského imperia, které prý moskevští
slavjanofilstrující Češi nepodařeně nazvali „Slavif“,
možno prý pomáhat uskutečnění podobné myšlen-
ky, ale není třeba toho se domáhat. Protivit se
osvobození Slovanů a jich případné federaci by se
nemělo, ale není také vážné příčiny stavět si ta-
kovou úlohu. Rusové ve Slovanstvu hledají vlastně
jen ujařmenou Červenou Rus. Jen ruské plémě má
býti sjednoceno s Ruskem, získat ostatní slovanská
plemena, jak ukazuje příklad Polska, není pro Rusy
výhodno. S vnější strany Rusko mohlo by býti
spokojeno, jestliže by po 300 letech budoucí zá-
padní hranice opírala se o Něman, Karpaty a svo-
bodný východ z Černého moře. V Asii mohlo by
Rusko dojít do Perského zálivu a ve střední Asli
do Himalaje a k čínské zdi. Jako Chirva a Buchara
pod křídla Ruska prý se tlačí Mongolsko, Mandžur-
sko, Tibet. Persie a turecká Armenie; jich příchyl-
nosti k Rusku třeba lépe použít, než se stalo s pří-
chylností balkánských Slovanů. — Takové jsou
názory M. Meňšikova; o charakteru jeho publicisti-
cké činnosti možno mit různé mínění, ale nelze po-
přít, že Meňšíkov patří k nejpopulárnějším a nej-
vlivnějším ruským novinářům a proto zasluhují jeho
názory pozornostl.
Memoriál pruské kolonisační komise.
svatý
Vladimíra
Rus
Čech
M Meňšikův
Rakousko
Čína
Polsko
Mala Rus
Rus
Rusko
Něman
Karpaty
Černý moře
Asie
perský záliv
Mongolsko
Mandžur
Persie
Ro
22
article
Pruská kolonisace polského území pohltila již
725 milionů marek, ale vzhledem na ty ohromné
sumy vykázala posud málo úspěchu. Vláda proto
žádá zvýšení kolonisačního fondu do celé miliardy.
V celku dosud kolonisační komise získala 419.719
ha. Z toho bylo 391.415 ha pozemků velkostatkář-
ských (93 proc.) za cenu 375,119.884 mk. a 28.904
ha selských (7 proc.) za cenu 39,562,609 mk. Z rukou
německých pochází 335 velkostatků a 329 selských
usedlosti o celkové výměře 299.130 ha čili 71.3 9%.
komise kolonisační za ně zaplatila 313,334.794 mk.
Od Poláků bylo koupeno 107 statků a 240 selských
usedlosti o celkové výměře 120.589. ha za cenu
101,317.696 marek. Průměrná cena 1 ha činila r
1910 1014 marek, r. 1911 1395, r. 1912 1400 marek.
Do konce roku 1912 bylo založeno komisí 18.104
rentových statků, 2330 nájmů. Z osadníků 5184 při-
šlo z ciziny. Katoliků do r. 1912 přihlásilo se jen
241 a bylo jich usidleno jen 8. Vláda by chtěla
příštím rokém asi ve 3 místech usadit větší počet
katolíků, dohodne-li se s církevní vrchností o ně-
meckou duchovní správu. Do r. 1912 bylo utvořeno
26 vesnic o 400 ha rozsahu; v nich usazeno 20.593
rodin. V celku přibylo v Poznaňsku a v Prusku
zásluhou kolonisační komise 145.000 Němců. Podle
úsudku berlínské „Morgenpost“ pro poněmčení
polských krajů tato činnost nic neznamená. Od-
národnění východního kraje mohlo by se uskuteč-
nit jen melhodou takovou, jaké použil Cortez v
Mexiku a Pizzaro v Peru proti Indiánům nebo kři-
žácký řád proti pohanským Prusům. Ale takové
barbarské methody mohli prý by ei přát jen ha-
katisté.
Polák
Němec
Cortez
Pizzaro
Indián
Poznaňsko
Prusko
východní kraj
Mexiko
Peru
ha
23
article
Jindřichohradecké vzpominky. Napsal L. Domečka
Jindřichohradecké vzpominky. Napsal L. Domečka
Hanuš Schwaiger narodil se v Jindřichově
Hradci 28. června 1854 v jednopatrovém domě
který tvoří nároží ulice Palackého a ulice Štit-
ného. V přízemku domu toho otec Schwaigrův
měl železářský obchod, který je v něm dosud
Otce Hanuše Schwaigra poznal jsem dři-
ve, než jeho samého. Často zahlédl jsem ho
v přítmí jeho železářského obchodu nebo po-
tkával jsem ho na ulici. Byl velký, nosil brýle
a chodil poněkud nachýlen s hlavou sklope-
nou, jakoby stále na něco přemýšlel. Byl málo-
mluvný, hovořil nejvíce německy a česky ne
valně. Choť jeho mluvila jen německy. Vedle
syna Hanuše, doma nazývaného Hansem
Schwaigrovi měli za mé paměti dvě dcery
z nichž starší provdala se za důstojníkaa
mladší za knihkupce Jos. Holče, později pre-
sidenta obchodní komory budějovické a zem-
ského poslance.
Schwaiger studoval nejprve na gymnasiu
v Jindř. Hradcí a pak na německé reálce v č
Budějovicích. Již za doby studií jeho v JJindř.
L Domečka
Schwaiger
Schwaigrův
Schwaigr
Hanuš
Holec
Jindřichov Hradec
Štit
Jos
Jindřichův
č Budějovice
Palacký
24
article
Hradci jevila se u něho záliba pro malířství
Chodil do zámeckého archivu a obkresloval i
tu miniatury a iniciálky z kancionálu, pochá-
zejícího z r. 1491. V Čes. Budějovicích záliba
jeho pro malířství ještě více se vyvinula a stup-
ňovala. Když absolvoval tamější reálku, za
pobytu svého v Jindř. Hradci odhodlal se do-
konce již provésti v barvách kopii v zámku
visícího škrétova obrazu „Zvěstování Panny
Marie“ a Evu z jiného zámeckého obrazu
„Adam a Eva z ráje vyhnaní“, malovaného .
K. Lothem. Kopii Evy Schwaiger daroval své-
mu příteli, bratru archeologa a konservátora
Jindř. Rychlého, u něhož spatřil jsem ji po le-
tech pohozenu v komoře.
Zámek jindřichohradecký, tato směs bu-
dov různých slohů s malebnými pohledy, za-
jímal Schwaigra tehdy i pozdějí. Svědčí o tom
kresby, jež nalézaly se v loňské jeho posmrtn
výstavě pražské, zámku jindřichohradeckéh
s hladomornou a Červenou věží ze 6. listopadu
1886 a pohledu na zámek jindřichohradecký
z předměstí nežáreckého. Nejstarší část zám-
ku jindřichohradeckého vykreslil si též n
obálku zvláštního svého čísla, vydaného ve Iv
ročníku „Volných Směrů“.
Jindřichův
Eva
Adam
K Loth
Schwaiger
Rychlý
Schwaigr
Iva
Hradec
Čes . Budějovice
zvěstování pannus Marie
25
article
Schwaigrovi rodiče přáli umění hudební-
mu, ale nebyli nadšeni pro umění malířské
jemuž syn jejich Hanuš chtěl se výhradně vě-
novati. Mimo to byl tu dobře zavedený ob-
chod, který Hanuš Schwaiger měl jako jediný
syn po svém otci převzíti. Proto donutili ho
aby odebral se na obchodní akademii do Víd-
ně. Pobyl na ní dvě leta, ale ty vědy, které se
na ní přednášely, Schwaigra nezajímaly. Jeho
nejvyšší tužbou bylo státi se malfřem. Koneč-
ně doma, ač velmi neradí, této tužbě jeho po-
volili. Schwaiger vstoupil na malířskou aka-
demii ve Vídni a stal se tak, jak sám vypra-
voval, „neslušným malířem oproti vůli slušné
rodiny“
Jindřichův Hradec za mládí Schwaigrova
byl městem v sebe uzavřeným, neměl ještě
dráhy, obyvatelé jeho byli konservativní, cel-
kem dosti zámožní, milí, kteří vespolek dobře
se snášeli a kteří při svém maloměstském,
klidném životě byli spokojeni a kteří odsuzo-
vali toho, kdo z pravidelných kolejí, života
toho dovolil si vybočiti. Schwaigrovi však
protivily se „slabosti a honorační šosáctví
venkovského města“ a vypěstovaly v něm.
jak sám přiznává, odpor a převrat v proti-
lehlost.
Opustiv malířskou akademii vídeňskou
Schwaiger nějaký čas pobyl v Jindř. Hradcí.
kde měl atelier v zahradě domu kamenníka
optika Steffala v Kmentové ulici. Tehda s
dvěma svými přáteli prováděl různé veselé
kousky, o nichž se po celém městě vypravo-
valo a na něž dosud starší pamětníci vzpo-
mínají.
Schwaigr
Hanuš
Schwaiger
Schwaigrův
Jindřichův
Vídeň
Jindřichův Hradec
Kment ulice
26
article
Zatím, jak Schwaiger sám vypravujer
1899 ve „Wiener Rundschau“, rodina odňal
mu dědický podil pod záminkou, že by ho
beztak utratil. Tak přišel o svůj povinný dí.
kterým by byl mohl zaplatiti své dluhy a při-
padl tudíž, zbaven všech prostředků a tísně
dluhy (když na akademii nenalezl to, čeho hle-
dal), na myšlenku odejíti na venkov a počítí
vážnou práci.
R. 1881 uchýlil se na statek svých rodičů
v Horní Pěné. Vesnice tato je vzdálena přes
hodinu od Jindř. Hradce a leží při staré ví-
deňské silnici v lesnaté krajině. Je v ní go-
tický kostel, fara a škola. Obyvatelstvo jej
je německé.
Pobyt Schwaigrův v této vesnici trval o
r. 1881—1885. Jsou to leta, kdy překypoval
tvůrčí silou. Schwaiger ilustroval tu pohádky
a povídku „O sedmi Švábech“, maloval Vod-
níka, Krakonoše, Nosáčka, Vyznání lásky, Sta-
ré přátele, Věčného žída a Malého Muka
Brána, v níž Malý Muk stojí, připomíná poně-
kud na románsko-gotickou bránu v jindřicho-
hradeckém zámku. Největší obraz, kterýv
Horní Pěné Schwaiger maloval, byly Novo-
křtěnci v Münsteru. Pracoval o něm v letech
1881 a 1882. Obraz tento s mnohými změnami
provedl později ještě dvakráte. Modely k čet-
ným figurám, na něm vystupujícím, vybíral si
Schwaiger
Wiener Rundschau
Jindřichův
Schwaigrův
Krakonoš
Nosáček
Muk
Hradec
Münster
27
article
Schwaiger z venkovských obyvatelů pěnen-
ských. Při prvním svém obraze Novokřtěnců
užil též některých architektur jindřichohra-
deckých. Spatřujeme na něm gotický štit z
býv. Grossova domu ve štítného ulici, renais-
sanční štít domu Valentova v Palackého ulíci.
portál ze starého lazebnického domu v zá-
koutí pod náměstím, u arkýře románské slou-
py z brány hradní na třetím nádvoří a komín
z Červené věže zámecké. Mimo to vísutá
okenní mříž upomíná na mříže Příhodova do-
mu na nežáreckém předměstí a chrlič na ple-
chové chrlíče, jimiž opatřena byla střecha jed-
noho domu na témž předměstí. Též podobné
mřížky železné, jako jsou v úzkých okénkách,
dosud zachovaly se v Jindř. Hradci. Gotický
štit domu s napodobenými střílnami není z
Jindř. Hradce, nýbrž z Třeboně. Je to štíi
domu na náměstí třeboňském z r. 1544. Ve
druhých dvou redukcích Novokřtěnců vzhled
domů náměstí v Münsteru je již zcela jiný.
Schwaiger domy ty maloval dle staré rytiny
Münsteru, jíž v době, kdy pracoval o svých
Novokřtěncích pěnenských, ještě neznal. Pou-
ze portál z onoho lazebnického domu jindři-
chohradeckého na pozdějších dvou obrazích
Novokřtěnců ponechal.
V pravém rohu pěnenských Novokřtěnců
Schwaiger namaloval sám sebe se širokým
kloboukem a nabíraným limcem, jak probod-
nut byl svým soupeřem a jak dívka vedle sto-
jící klade mu na ránu šátek krví zbrocený.
Dívka ta byla prý láskou Schwaigrovou a sou-
peř jeho se spuštěným hledím a rapírem byl
prý jeden z profesorů vídeňské akademie ma-
lířské, který o Schwaigrovi se vyjádřil, že
nemá žádného talentu. Na obraze Novokřtěnců
z r. 1886 také sice sebe Schwaiger v témž
rohu vyobrazil, ale jak kolem pasu drží ženu
s lebkou — smrt.
Schwaiger
Grossův
Valentův
Palacký
Příhodův
Schwaigrův
štítný ulice
Jindřichův
Hradec
Třeboň
dom náměstí
Münster
Poe
akademie ma
28
article
Usvěděcní lháři.
29
article
Klevet na vojska balkánských spojenců, ž
páchala na Turcích a Albáncích ukutnosti, zú-
častnily se také dva listy rusky psaně, ale ne-
křesťanské: »Kievskuja Mysl« a »Deň«, cot
bylo již v našem listě zaznamenáno. Sama kadet-
ská »Rěče uznala za nutno ohraditi se proti po-
skvrňování ruského tisku podobaými hanebným
a tendenčními klevetami. Její vále ný dopisovatel
Vladimír Viktorov dokazuje, že dopisy obou jme-
novaných listů o bulharských zvěrstvech jsou pa-
dělané, protože žádný z nich neměl svého dopi-
sovatele ani v táboře u řeky Strandži, ani v Lo-
zengradě, jak jest na dopisech udáno. Jsou tedy
oha dopisy buď vylhány, nebo ukradeny listůn
německým, které daly zprávy o bulharských ukrut
nostech do oběhu.
Proti komu zbrojí Německo? Proti Francii
čí proti Rusku?
Ke zprávám o sesílení vojenské moci ně-
mecké poznamenává „Dziennik Poznaňski“
že podle mínění vojenských kruhů nové zbro-
jení není tak namířeno proti západním, jako
proti východním hranicím. Průběh balkánské
války ukazuje na východní nebezpečí. Rusko
se ozbrojilo nejen na rakouských, nýbrž i na
pruských hranicích. Německo neučinilo nále-
žitých mobilisačních opatření, takže by se
mohlo stát, že za náhlého vypovězení války
Rusko na německých hranicích by bylo ve
výhodě. Za současné války s Francií a Ruskem
Německo by se obrátilo nejprve proti Fran-
cii a potom teprve proti Rusku, ale na to
třeba mít dostatek vojsk na východních hrani-
cích a nových opevnění na slezských hrani-
Albánec
Viktorov
Strandža
Dziennik Poznaňski
Fran
Turec
Lo
Německo
Francie
Rusko
30
article
Napětí mezi Francií a Německem.
Napětí mezi Francií a Německem.
Přinesli jsme již včera telegrafickou zprávu
o sensačním článku oficiosního německého listu
„Köln. Ztg.“, v němž se na odůvodnění nové vo-
jenské předlohy německé prstem ukazuje na Fran-
cii jako rušitele míru a přiští srážka mezi Ně-
meckem a Francií se prohlašuje za zcela jistou. Člá-
nek je psán tak štvavým tonem a je tak přiznačný
pro podrážděnou náladu v Německu, že uvádíme
význačná místa ještě šíře:
„Nikdy,“ píše „Köln. Ztg.“, „nebyl poměrk
našemu západnímu sousedu tak napiatý jako dnes,
nikdy nejevila se tam myšlenka na pomstu tak ne-
zahaleně a nikdy nestalo se tak zřejmým, že ve
Francii se dovolávají ruské spojenecké pomoci
anglického přátelství jen k tomu účelu, aby dobyli
nazpět Elsaska-Lotrinska. Ať tedy vzplane
svět na kterémkoli místě, my, to je
zeela jisto, musíme zkřížiti meče
Francouzy. Kdy se to stane, nemůže
nikdověděti, jisto však je, že Francouzové po-
užijí každé příležitosti, aby táhli proti Německu,
jakmile by jen s nějakou důvěrou mohli doufati, že
převahou vlastních zbraní nebo pomocí Ruskaa
Anglie zvítězí. Tento názor zastával také Theodor
Köln
Francouz
Theodor
Francie
Německo
Lotrinsko
Anglie
31
article
Schiemann před několika dny v „Kreuzzeitung“,
když ve svém týdenním přehledu vyvozovali
Vše záleží na tom, zdali trojdohoda nabyla
povahy, která zavazuje Anglii zúčastniti se války
„skupiny“. Je-li tomu tak, nemůže býti žádné po-
chybnosti, že v nepříliš vzdálené budoucnosti za-
žijeme válku obou skupin; již pouhá možnost sou-
činnosti Anglie činí ji pravděpodobnou a způsobila
silný náběh k novým zbrojením, pod jehož dojmem
dnes Evropa stojí. Společný postup Anglie a Ně-
mecka příspěl více než vše ostatní k tomu, že bal-
kánská válka posud nemohla vyústití v rozsáhlejší
katastrofu, ale nevidíme, že by síla této kooperace
ad hoc ve svých účincích sahala dále. Mohutné
úsilí, které Německo dnes vyvíjí, není lichou im-
provisací. Je následkem velmi přesné znalosti prou-
dů, jež dnes určují politiku nařich sousedů na vý-
chodě i na západě, a o jejichž nepřátelství nesdí-
líme illuse, s nimiž se setkáváme v anglických kru-
zích, které jsou nám příznivy. Dají se shrnouti v
lormuli „německo-anglicko-trancouzského přátel-
ství a nepočitají se skutečností, že rusko-fraa-
Schiemann
Anglie
Evropa
Německo