ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3951d490-8f51-11dd-be92-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 86, place 101, work 6, org 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
12. března 1913. Číslo 70.
4 article Ožití lidové strany moravské.
Ožití lidové strany moravské. Dlouho připravovaná akce stala se skut- kem, v těchto dnech možno koečně mluviti o renésanci české svobodomyslné lidov strany moravské, minulé soboty za- vlála nad novou svobodomvslnou českou po- sicí na Moravě veselehejí obnovená vlajk zas poprvé: »Moravské Listy“ s vý- znamným podtitulem: Orgán strany li- dové. Staana sama ohlašuje ve svém orgánu oficiálné první svou schůzi důvěrníků na den 10. t. m. Obojí se tedy stalo skutkem — česká svo- bodomyslná strana na Moravě i její obden- ník, který svou novou pouť zahájil bohatým obsažným číslem, jímž vpadá do politických aktualit českých s rutinou vyškoleného list velkého stylu. Svým provoláním „Č eske Moravě“ na místě úvodním rýsuje plasticky tvářnost obnovené strany lidové, jakožto stře- diska nově organisovaných svobodomy- slných živlů českých středních vrstev moravských. Provolání obsa- huje program obnovené strany lidové jako boj proti rozvratu v českém životě ná- rodním na Moravě, jako práci pro přirozený český vývoj moravský, jako organisaci slušných lidí, jež upřilíšené strannictví, osobní štvanice a mstivé kaceřování až dosud nutily k útěku z veřejného života, zjevu to pro současné ne- udržitelné poměry moravské tak karakteristi- ckému. Nová strana pronáší slovo, z těchto poměrů osvobozující, ukazujíc na to, že „třeba si uvědomiti znovu a jasně, že vrchol veřejné práce nesmí býti hledán v politi- ckých vojnách strannických, osob- ního namnoze rázu a že místo sterých růz- nic a povykování ve stranách dlužno nastou- pili cestu k soustavné činnosti všech národ- ních činitelů a vrstev ve prospěch ohrožených zájmů národních.“ Směry, jimiž bráti se hodlá Uplatnění těchto snah především na sněm zemském, vědomím pospolitosti ve stra- nách českých vzbuditi smysl pro postavení úkoly majority na přítrž dalšímu kořistění
Staan Morava Č eske Morava
5 article
Němců z rozháranosti českých stran, aby ne- bylo zmaru obětí, jež český lid moravský při- nesl vyrovnáním, aby sněm dostal do svých rukou. Další hesla programu lidové strany moravské: Hospodářské povznesení středních stavů, povznesení veřejného českého života na Moravě v každém směru, zvýšení úrovně zákonodárného zastupitelstva na výši doby — v první řadě na sněmu. „Stojime věr- ně při zásadách svobodomyslných a pokrokových — nezakládáme nových útvarů ani nebudujeme nových programů: Vra- címe se pouze k tomu, co bývalo za lepších dnů základem našeho politického a národního úsilí na Moravě a co dalo u nás vznik staré straně lidové jako sestře ná- rodní strany svobodomyslné v Čechách“ — čteme v úvodní manifestaci orgánu znovu vzkřísené lidové strany moravské, jenž dodá- vá, že ve snaze po jednotě českých šiků lidová strana moravská jde za hranice země, vidoue pomocníky a rodné přátele, nikoli odpůrcea protivníky v příbuzných českých stranách v království, ve Slezsku a Dolních Rakousích. Tím odmítnuty všechny nemotornosti, jimiž útočeno na lidovou stranu a její orgán, jakoby si byly osvojily své označení strany a název neprávem. „Moravské Listy“, kteréž ještě ve zvláštním článku proklamují výslovně totož- nost své strany s bývalou stranou lidovou, praví, že „nyní došlo po dlouhé pause k delini- tivnímu prohlášení se bývalé strany lidové jakožto programové sestry národní strany svobodomyslné.“ „Volíme název býva- lých „Moravských Listů“ a „lido- vé strany“, poněvadž chceme ob- novit stav, který byl na Moravě před diktaturou dra. Stránského, kdy zájem pro věc byl rozhodují- cím a nikoli zájem a choutky jed- noho člověka,“ praví „Moravské Listy“ Tím dány přesné souřadnice umístění ob- novené moravské strany lidové v našem poli-
Němec Stránský Morava Čechy Slezsko Dolní Rakousy Stojime víra
6 article
Hanuš Schwaiger. tickém životě a my jako orgán národní strany svobodomyslné v Čechách na srdečná slova programově sesterského jejího ujištění vítáme vřele a s pocity co nejsvátečnějšími obnove- nou lidovou stranu moravskou ke společné bohda pro obě země a její střední stavy měst- ské radostnější práci a budoucnosti, než do- sud byla možna za neblahých vlivů démoni- ckého sobectví politika velké linie. Přejeme sesterské straně moravské zdar co nejskvě- lejší na jejím vzestupu za osvobozením české Moravy. Z jejího, bezmála po dvou letech od pověstné říšské volební aliance dra. Stránského, tak šťastně uskutečněného příští, kteréž jest vlastně návratem a znovu- zasvěcením díla zmařeného před lety drem. Stránským, vane svěží jitřní vzduch na- dějí zlatých jako slunné jitro oněch česvno- vých dnů letošních, kdy novými volbami zem- skými na Moravě dojde — jak pevně doufá- me — k emancipaci, jaká je snem a účelen neúmorně práce všech českých mužů, doufa- jících na Moravě v lepší český osud.
Schwaiger Stránský Čechy Morava
7 title
Politický přehled.
8 article Země české.
Země české. Němečtí agrárnící pro obstrpkci. Na záplatu zejícího otvoru, protrženéh v obstrukční jednomyslnosti všech německýcl stran v Čechách a způsobeného německo- agrární resolucí orlických Němců v Nebesk Rybné, kdež obstrukční politika prohlášen po bezmála pětiletém svém trvání za bez- účelnou a neužitečnou, všecky vrstvy něme ckého obyvatelstva poškozující — už došlo. V Lovosicích zasedal totiž v neděli tamn okresní zemědělský Verein za předsednictv posl. Krütznera a v jednohlasné resoluci vyslo vil německé agrární straně, jakož i Svazu ně meckých zemských poslanců dík a důvěru z dosavadní stanovisko ve vyrovnací otázce vyzývá své poslance Krzepka a Müllera, aby v rámci agrární strahy o to se zasadili, aby vzhledem k dosavadním, obstrukci přinese- ným obětem na mnohých důležitých „hluboce zakrojujících“ obvodech zemědělství nedo- šlo k zastavení obstrukce ve pro- spěch úpravy učitelských platů, což by prý bylo jednostranně hospodářským řešením otázky. Pokud prý se nedostane formy zákona „žádné částečně cenné vymoženosti pro ně- mecký lid v Čechách“ v oboru zemského zří zení, má se vytrvati z dávodů nacionálně po- litických i na dále při obstrukci. Tím však zmatek německého tábora otázce obstrukční tak rozrůzněného neby zmenšen, nýbrž ještě přiostřen, lovosická re- soluce proti rybenské nic jiného nedokazuje než že jsou v táboře německo-agrárním dvě mínění o obstrukci.
Němec Krützner Krzepka Müller Čechy Lovosice
9 article
Že Slezska.
Slezsko
10 article
(Obecní volby ve Svinově.) V neděli a v pondělí konaly se ve Svinově. jenž jest jednou z největších obcí našich n Opavsku, obecní volby, které skončily úplným naším vítězstvím ve všech třech. voličských sbo- rech. Ještě před nedávnem měl Svinov němec ké obecní zastupitelstvo, avšak před čtyřmi lety po- dařilo se zde soustřediti české lidi k útoku na německou posici a ne bez úspěchu. Přes zuřivý terror místní německé drátovny a přes umělnu velkovýrobu německých' několikahaléřových voliců. jtž umožnil tehdejší starosta renegát Malik, po- dařilo se českou kandidátku prorazití i v třetím i v druhěm sboru. Němcům zůstal jen sbor první Přes to však se něvzdali zámyslů obce opětovné se zmocnit a sice počítali na rozražení českého tábora při volbě starosty. Když selhaly jejich plány s kandidaturou sociálně dem okratického člena obecního výboru na místo starosty proti českému kandidátu dru. Foltysovi, sáhli ke zbran jíné. Kandidovali českého člověka pana Hurníka, čímž opravdu český šik rozdvojili a způsobili, že p. Hurník byl zvolen. Avřak přepočitali se v oče- kávání, že nového starostu převedou na svou stranu a že rozdvojení naše bude trvalé. Pan Hurník jest až příliš poctivým Čechem, než aby plnil německá přání a ve shodě a ostatními če- skými členy výboru nepracoval pro naši věc ve Svinove tak, jak by to její zájem vyžadoval. Český
Malik Němec Foltys Hurník Čecho Svinov Opavsko
11 article
tábor svinovský nebyl rozražen. Skvělý toho důkaz podán byl právě při nedělních volbách, kdy všechny české strany společně postupovaly proti Němcům a docílily tak úplné očisty obecní správy od německého vlivu, právě tím, ze vyrvaly Němcům i ty mandáty, které tito měli ještě v starém obecním výboru. Jediní centralisté tvořili tentokráte výjimku. Hlasovali s německými továr- ními násilniky a na předvolební schůzi mluvči jejich dokonce obhajoval závodní politiku, směřu- jící ke zkrácení obecních financil Netřeba podotýkati, že svinovské vítězství přijato bylo na Opavsku i na Ostravsku s velikým uspokojením, neboť zdá se, že německému vlivu nad Svinovem učiněn byl konec navždy.
Němec Opavsko Ostravsko Svinov
12 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
13 article Dohoda polsko-maloruská v Haliči.
Dohoda polsko-maloruská v Haliči. Kompromis, smluvený mezi předsedni- ctvem Kola polského a ukrajinského klubu ve Vídni dne 6. března, byl v sobotní schůzi předsednictva ukrajinského klubu na sněmě haličském i výkonným výborem ukrajinské strany ve Lvově schválen, čímž odstraněna asi poslední vážná překážka, rušící úspěšnou práci výboru pro volební opravu. Souhlas Ukrajinců je tím významnější, že ve schůzi předsednictva sněmovního ukrajinského klubu byl přítomen také dr. Korol jako zástupce strany staroruské, která je v otázce volební reformy za jedno s Ukrajinci. Kompromis. k němuž přistoupili už všechny skupiny malo- ruské až na radikální křídlo dra. Dudykeviče docílen tím, že se Malorusům zabezpečí n snémě 62 poslanců a virilistů, kteří budou tvo- řiti zvláštní volební kurii při volbách členů zemského výboru, různých sněmovních komisí a zástupců sněmu v některých zemských ústa- vech. Poslední překážka, způsobená konser- vativci, trvajícími na tom, aby nynější zřízení okresních zastupitelstev i se zastaralým vo- lebním řáděn, bylo petrifikováno, odstraněna ústupkem konservativců, kteří připouštějí, aby se volby do zastupitelstva za kurii venkov- ských obcí dály podobně, jako se volí dosud do sněmu, t. j. aby všichni poplatníci volil volitele a tito členy zastupitelstva. Dosud členy zastupitelstva volili starostové a členo- vé obecních výborů, odvislí z pravidla o místního velkostatkáře.
Korol Ukrajinec Malorus Halič Vídeň Lvov obecní výbor
14 article
Na straně polské jsou pro kompromis vše- chny strany až na skupinu „centra“, která se loni odštěpila od strany podolsko-konser- vativné. Tato skupína svolala v neděli do Lvova schůzi, jíž se účastnilo na 200 osob,v tom počtu sedm zemských poslanců této sku- piny s Cieňským a Milewským v čele. V při- jaté resoluci trvá se na podmínkách z listo- padu r. 1910, tedy na původním stanovisku strany konservativné, nepřijatelném Malo- rusům i demokratickým stranám polským. Poněvadž tato polská skupina je poměrně nepatrná, zdá se, že stálý sněmovní výbor pro volební opravu, který je svolán na den 17. t. m., vyřídí už bez obtíží poslední sporné otázky, takže bude moci podati hotový vefe- rát sněmu, jenž se má sejíti dne 18. března Prvá sněmovní schůze má zvoliti pouze roz- počtový výbor, vlastní sněmovní práce má se vykonati hned po velkonočních svátcích. Sněm má vyříditi volební reformu a opatřiti zem ské hospodářství.
Milewský
15 article Sjednocení uherské oposíce.
Sjednocení uherské oposíce. Oposiční maďarská hrabata pracují nyní horlivě na plánu, dle něhož všechny oposiční strany, stojící na programu roků 1848 i se skupinou Andrássovou, mají se spojiti v jednu společnou stranu, která má míti program tak upravený, aby ve vhodný okamžik mohla pře- vzíti opět vládu v Uhrách. Na program ta- kový přistoupil prý také Jul. Justh, který se právě vrátil z Opatije do Pešti, když ho posl. Vázsonyi a Désy ubezpečili, že se do- drží sliby, dané sociálním demokratům a při praví se nová volební oprava na základě vše- obecného práva. Věříme oposičním hrabatům, že by ochot ně převzali po Lukácsovi zase vládu v parla- mentě, v němž je nyní novou volební reformou zabezpečeno panství šlechtické oligarchie zostřením jednacího řádu, které se provede ještě tento týden, každá vážná oposice bude na vždy znemožněna. Hr. Tísza prý odstoupí „Budap. Tagbl.“ sděluje, že hr. Štěpán Tisza ze vzdá předsednictví poslanecké sně- movny, jakmile bude provedena změna jedna- cího řádu, čímž budou dokončena všechna opa- tření, jež uznával za nutná k zabezpečení par lamentního pořádku. Jeho nástupcem bud prý dosavadní místopředseda Pavel Beňthy.
Jula Justh Lukács Štěpán Tisza Pavel Beňthy Uhry Opatije Pešť Hradec Andrássova
16 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Před rusko-čínskou válkou. Několik neděl nebylo ničeho nového slyšet o čínských přípravách k válce s Ruskem. Vy- puknutí války bylo zdrženo zimou, neboťv zimních nepohodách není vojskům možno, aby se pohybovala po bezcestných pláních horách Mongolie, o niž se válka povede. Tato překážka potrvá ještě dva měsíce. Rusové jsou připraveni a klidně čekají, že Čína udeří na Mongolii. Ale mezitím začíná již nepřátel- ství v Mandžurii, kde se pozdvihuje nové boxerské povstání. Boxeři, jak známo, usiluji vyhladit a vyhnat všechny Evropany. Hnutí jejich tedy není namířeno jen proti Rusku, nýbrž také proti Anglii, Francii, Německu, třeba že teto dodává Číně zbraně a vojenské instruk- tory a diplomaticky od dvaciti let svádí Rusko a Čínu do křížku. Rusku ukazuje na „žluté nebezpečí“ a hlásá mu za dějinnou povinnost zachránit Evropu od něho, Čínu pak straší „ne- bezpečím ruským“. Avšak boxerům jest Evro- pan jako Evropan a Němec jako Rus. a jako se před několika lety neroz- pakovali zavraždit německého vyslance Ket- telera, tak, až se vášně rozpoutají, bu- dou se na Němce vrhati neméně nepřátelsky. než na jiné Evropany, ano ještě zuřivěji, pro- tože Německo bylo prvé, jež za boxerské re- voluce vydalo heslo, aby Čína byla rozdělen mezi velmoci.
Rus Evropan Evra Němec Rusko Mandžurie Anglie Francie Německo Čína Evropa Keta
17 article
Čína proti bělochům spoléhá na spojen- ství druhého žlutého státu, Japonska. Ale nynějším položení se zdá, že Japonsko se nedá Čínou strhnouti do nové války s Ruskem, ale také nebude pro rozdělení Číny, již celou bude hleděti získati pro sebe buď úplně anebo po- lovic, ustanovením sekundogenitury. Protože ani Rusko na rozdělení Číny nepomýšlí a hledá s jejími pohraničnými provinciemi pouze ob- chodní styky a výhody, vyplývá z toho, ž není potřebí, aby Japonsko k vůli Číně zahá- jilo novou válku s Ruskem. Ruští špehové ohledali hranici čínsko- mongolskou a zjistili, že Čína v Ulasutaji sou- středila vojenský sbor, opatřený vším potřeb- ným ke vtržení do Mongolie, a že jiné vo jenské oddíly čínské jsou na pochodu do Ula sutaje. Čínská vláda ozbrojuje Mandžury prot Rusům a štve proti nim obyvatelstvo agenty schválně za tím účelem placenými. Vzhledem k událostem, které hngfažuj- Rusko na asijském východě, je zřejmo, že mus býli připraveno také na straně evropské, aby se tu sousedům neukázalo slabým.
Mandžura Rus Čína Japonsko Rusko Ulasutaj
18 article
Rusové o proticarské demonstraci ve Lvově Nemohlo býti nešťastnějšího nápadu, než v den jubileje ruské dynastie uspořádati ve Lvově proticarskou a protiruskou demonstraci se spálením carova obrazu. — Místo- držitel prol. Bobrzyňski sice hned se omluvil ale ruský lisk má ruskou diplomacii k tomu. aby se již takovýmto zadostučiněním nespo- kojovala, když podobné urážky Ruska ve Lv- vě periodicky se opakují. „Svět“ praví: Zde nedostačuje omluva podřizených orgánů, zdo by nestačilo ani odstoupení místodržitelovo- Ruská diplomacie musí žádati „restitutio in integrum“, úplné odčinění urážky, učiněné ru- skému důstojenství. Ruská diplomacie musí vy- stoupiti s celou řadou požadavků a trvati na tom, aby byly béz meškání splněny. Zejména musí žádati kromě odstoupení haličského mí- stodržitele a Ivovského policejního ředitele aby rakouská vláda kázala ze žaláře propustit nevinné haličské Rusy: duchovní Sandoviče a Gudinu, spisovatele Bendadinka a 247 sedláků, kteří jsou již přes rok ve vyšetřovací vazbě. aniž jsou postavení před soud; musí zameziti další pronásledování pravoslavných Rusů uher- ských, obnoviti církevní samosprávu Srb uherských a chorvatských, loni uherskou vlá- dou svémocně zastavenou; musí obnoviti kon- stituční život v Chorvatsku; musí vymoci na rakouské vládě, aby poručila otevříti české školy ve Vídni, násilím zavřené atd. Až všem těm požadavkům bude vyhověno, teprvé po- tom bude Rusku možno uvažovati o de- mobilisaci.
Rus Bendadinka Srb Lvov Rusko Lv Chorvatsko Vídeň
19 article
cích. Bez zvětšení vojenského kontingentu tento plán nelze provést. Mínění vojenských kruhů prý se shoduje s výkladem, který podal kancléř na důvěrné poradě předsedů stran. S tímto výkladem v ostré protivě ovšem je úvodník časopisu „Kölnische Ztg.“, který pří- liš útočně je namířen proti Francii. O ruských úkolech budoucnosti
Francie Kölnische Ztg
20 article
Po jubilejních slavnoslech rozepsal se známý M. Moňšikov v „Novém Vremeni“ o úkolech budoucnosti, které diktuje přítomný stav Ruska, Co se týká vnitřních poměrů, jest jeho veřejná zpověd dosti bezútěšná: bude třeba starati sev ohromných rozměrech o náležitou organisaci prá- ce, o boj s pijanstvím, které na Rusi již za doby zvolení Romanovců nabylo úžasného rozšířenía za dnešní finanční politiky nemůže být patřičně potíráno. V Rusku dále třeba pronikavé nábožen- ské reformy, poněvadž zbyrokratisovaná církev není s to bojovat s lidovou zpuštěnosti. Ve vnitř- ním životě začínají se důležité reformy, utvoření národního představitelstva a obrození církve pa- triarchátem. V zahraniční politice před 300 lety Rusko mělo největší nepřátele ve Švédsku. Polsku a Turecku. Nyní tyto tři státy jsou sice pokořeny. avšak úloha Švědska jakoby přešla na Německo, úloha Polska na Rakousko-Uhersko a úloha moha- medánského světa, Turecka, krymského chánaa tatarských hord, na Čínu a Japonsko. Rusko musí se připravit, aby mohlo vítězně těmto nepřátelům čelit. „Jestliže by se bistorie opakovala, v nejbliž- ších 800 letech měli bychom udělat to s mongol- skými a německou říší, co jsme udělali za posled- ních tři sta let s národy je zaclánějícími. Kdo ví — snad se tak stane. Války se podobají choro- bám; lépe je nebýt nemocným, ale jestli jsme se už jednou rozstonali, třeba překonat nemoc, a na toto překonání nemocí třeba se připravovat všemi silami. Při vší mírumilovnosti ruského národa ne- doufám, že by se nám podařilo vyhnout válces
M Moňšikov Romanovec Nový Vremit Rusko Švédsko Polsko Turecko Německo Rakousko Uhersko Čína Japonsko
21 article
Rakouskem a Čínou. Jako prví carové z rodu Ro- manovců musili od Polska vrátit „odtrženou“ Bilou a Malou Rus. tak i našemu potomstvu přijde vzít Rakousku dosud zajaté dědictví sv. Vladimíra — Červenou Rus. Možno nespěchat s historickými u- dálostmi, ale netřeba na ně zapomínal.“ Meňšikov dále píše, že nesdíli tužeb slavjanofilů o utvoření velikého slovanského imperia, které prý moskevští slavjanofilstrující Češi nepodařeně nazvali „Slavif“, možno prý pomáhat uskutečnění podobné myšlen- ky, ale není třeba toho se domáhat. Protivit se osvobození Slovanů a jich případné federaci by se nemělo, ale není také vážné příčiny stavět si ta- kovou úlohu. Rusové ve Slovanstvu hledají vlastně jen ujařmenou Červenou Rus. Jen ruské plémě má býti sjednoceno s Ruskem, získat ostatní slovanská plemena, jak ukazuje příklad Polska, není pro Rusy výhodno. S vnější strany Rusko mohlo by býti spokojeno, jestliže by po 300 letech budoucí zá- padní hranice opírala se o Něman, Karpaty a svo- bodný východ z Černého moře. V Asii mohlo by Rusko dojít do Perského zálivu a ve střední Asli do Himalaje a k čínské zdi. Jako Chirva a Buchara pod křídla Ruska prý se tlačí Mongolsko, Mandžur- sko, Tibet. Persie a turecká Armenie; jich příchyl- nosti k Rusku třeba lépe použít, než se stalo s pří- chylností balkánských Slovanů. — Takové jsou názory M. Meňšikova; o charakteru jeho publicisti- cké činnosti možno mit různé mínění, ale nelze po- přít, že Meňšíkov patří k nejpopulárnějším a nej- vlivnějším ruským novinářům a proto zasluhují jeho názory pozornostl. Memoriál pruské kolonisační komise.
svatý Vladimíra Rus Čech M Meňšikův Rakousko Čína Polsko Mala Rus Rus Rusko Něman Karpaty Černý moře Asie perský záliv Mongolsko Mandžur Persie Ro
22 article
Pruská kolonisace polského území pohltila již 725 milionů marek, ale vzhledem na ty ohromné sumy vykázala posud málo úspěchu. Vláda proto žádá zvýšení kolonisačního fondu do celé miliardy. V celku dosud kolonisační komise získala 419.719 ha. Z toho bylo 391.415 ha pozemků velkostatkář- ských (93 proc.) za cenu 375,119.884 mk. a 28.904 ha selských (7 proc.) za cenu 39,562,609 mk. Z rukou německých pochází 335 velkostatků a 329 selských usedlosti o celkové výměře 299.130 ha čili 71.3 9%. komise kolonisační za ně zaplatila 313,334.794 mk. Od Poláků bylo koupeno 107 statků a 240 selských usedlosti o celkové výměře 120.589. ha za cenu 101,317.696 marek. Průměrná cena 1 ha činila r 1910 1014 marek, r. 1911 1395, r. 1912 1400 marek. Do konce roku 1912 bylo založeno komisí 18.104 rentových statků, 2330 nájmů. Z osadníků 5184 při- šlo z ciziny. Katoliků do r. 1912 přihlásilo se jen 241 a bylo jich usidleno jen 8. Vláda by chtěla příštím rokém asi ve 3 místech usadit větší počet katolíků, dohodne-li se s církevní vrchností o ně- meckou duchovní správu. Do r. 1912 bylo utvořeno 26 vesnic o 400 ha rozsahu; v nich usazeno 20.593 rodin. V celku přibylo v Poznaňsku a v Prusku zásluhou kolonisační komise 145.000 Němců. Podle úsudku berlínské „Morgenpost“ pro poněmčení polských krajů tato činnost nic neznamená. Od- národnění východního kraje mohlo by se uskuteč- nit jen melhodou takovou, jaké použil Cortez v Mexiku a Pizzaro v Peru proti Indiánům nebo kři- žácký řád proti pohanským Prusům. Ale takové barbarské methody mohli prý by ei přát jen ha- katisté.
Polák Němec Cortez Pizzaro Indián Poznaňsko Prusko východní kraj Mexiko Peru ha
23 article Jindřichohradecké vzpominky. Napsal L. Domečka
Jindřichohradecké vzpominky. Napsal L. Domečka Hanuš Schwaiger narodil se v Jindřichově Hradci 28. června 1854 v jednopatrovém domě který tvoří nároží ulice Palackého a ulice Štit- ného. V přízemku domu toho otec Schwaigrův měl železářský obchod, který je v něm dosud Otce Hanuše Schwaigra poznal jsem dři- ve, než jeho samého. Často zahlédl jsem ho v přítmí jeho železářského obchodu nebo po- tkával jsem ho na ulici. Byl velký, nosil brýle a chodil poněkud nachýlen s hlavou sklope- nou, jakoby stále na něco přemýšlel. Byl málo- mluvný, hovořil nejvíce německy a česky ne valně. Choť jeho mluvila jen německy. Vedle syna Hanuše, doma nazývaného Hansem Schwaigrovi měli za mé paměti dvě dcery z nichž starší provdala se za důstojníkaa mladší za knihkupce Jos. Holče, později pre- sidenta obchodní komory budějovické a zem- ského poslance. Schwaiger studoval nejprve na gymnasiu v Jindř. Hradcí a pak na německé reálce v č Budějovicích. Již za doby studií jeho v JJindř.
L Domečka Schwaiger Schwaigrův Schwaigr Hanuš Holec Jindřichov Hradec Štit Jos Jindřichův č Budějovice Palacký
24 article
Hradci jevila se u něho záliba pro malířství Chodil do zámeckého archivu a obkresloval i tu miniatury a iniciálky z kancionálu, pochá- zejícího z r. 1491. V Čes. Budějovicích záliba jeho pro malířství ještě více se vyvinula a stup- ňovala. Když absolvoval tamější reálku, za pobytu svého v Jindř. Hradci odhodlal se do- konce již provésti v barvách kopii v zámku visícího škrétova obrazu „Zvěstování Panny Marie“ a Evu z jiného zámeckého obrazu „Adam a Eva z ráje vyhnaní“, malovaného . K. Lothem. Kopii Evy Schwaiger daroval své- mu příteli, bratru archeologa a konservátora Jindř. Rychlého, u něhož spatřil jsem ji po le- tech pohozenu v komoře. Zámek jindřichohradecký, tato směs bu- dov různých slohů s malebnými pohledy, za- jímal Schwaigra tehdy i pozdějí. Svědčí o tom kresby, jež nalézaly se v loňské jeho posmrtn výstavě pražské, zámku jindřichohradeckéh s hladomornou a Červenou věží ze 6. listopadu 1886 a pohledu na zámek jindřichohradecký z předměstí nežáreckého. Nejstarší část zám- ku jindřichohradeckého vykreslil si též n obálku zvláštního svého čísla, vydaného ve Iv ročníku „Volných Směrů“.
Jindřichův Eva Adam K Loth Schwaiger Rychlý Schwaigr Iva Hradec Čes . Budějovice zvěstování pannus Marie
25 article
Schwaigrovi rodiče přáli umění hudební- mu, ale nebyli nadšeni pro umění malířské jemuž syn jejich Hanuš chtěl se výhradně vě- novati. Mimo to byl tu dobře zavedený ob- chod, který Hanuš Schwaiger měl jako jediný syn po svém otci převzíti. Proto donutili ho aby odebral se na obchodní akademii do Víd- ně. Pobyl na ní dvě leta, ale ty vědy, které se na ní přednášely, Schwaigra nezajímaly. Jeho nejvyšší tužbou bylo státi se malfřem. Koneč- ně doma, ač velmi neradí, této tužbě jeho po- volili. Schwaiger vstoupil na malířskou aka- demii ve Vídni a stal se tak, jak sám vypra- voval, „neslušným malířem oproti vůli slušné rodiny“ Jindřichův Hradec za mládí Schwaigrova byl městem v sebe uzavřeným, neměl ještě dráhy, obyvatelé jeho byli konservativní, cel- kem dosti zámožní, milí, kteří vespolek dobře se snášeli a kteří při svém maloměstském, klidném životě byli spokojeni a kteří odsuzo- vali toho, kdo z pravidelných kolejí, života toho dovolil si vybočiti. Schwaigrovi však protivily se „slabosti a honorační šosáctví venkovského města“ a vypěstovaly v něm. jak sám přiznává, odpor a převrat v proti- lehlost. Opustiv malířskou akademii vídeňskou Schwaiger nějaký čas pobyl v Jindř. Hradcí. kde měl atelier v zahradě domu kamenníka optika Steffala v Kmentové ulici. Tehda s dvěma svými přáteli prováděl různé veselé kousky, o nichž se po celém městě vypravo- valo a na něž dosud starší pamětníci vzpo- mínají.
Schwaigr Hanuš Schwaiger Schwaigrův Jindřichův Vídeň Jindřichův Hradec Kment ulice
26 article
Zatím, jak Schwaiger sám vypravujer 1899 ve „Wiener Rundschau“, rodina odňal mu dědický podil pod záminkou, že by ho beztak utratil. Tak přišel o svůj povinný dí. kterým by byl mohl zaplatiti své dluhy a při- padl tudíž, zbaven všech prostředků a tísně dluhy (když na akademii nenalezl to, čeho hle- dal), na myšlenku odejíti na venkov a počítí vážnou práci. R. 1881 uchýlil se na statek svých rodičů v Horní Pěné. Vesnice tato je vzdálena přes hodinu od Jindř. Hradce a leží při staré ví- deňské silnici v lesnaté krajině. Je v ní go- tický kostel, fara a škola. Obyvatelstvo jej je německé. Pobyt Schwaigrův v této vesnici trval o r. 1881—1885. Jsou to leta, kdy překypoval tvůrčí silou. Schwaiger ilustroval tu pohádky a povídku „O sedmi Švábech“, maloval Vod- níka, Krakonoše, Nosáčka, Vyznání lásky, Sta- ré přátele, Věčného žída a Malého Muka Brána, v níž Malý Muk stojí, připomíná poně- kud na románsko-gotickou bránu v jindřicho- hradeckém zámku. Největší obraz, kterýv Horní Pěné Schwaiger maloval, byly Novo- křtěnci v Münsteru. Pracoval o něm v letech 1881 a 1882. Obraz tento s mnohými změnami provedl později ještě dvakráte. Modely k čet- ným figurám, na něm vystupujícím, vybíral si
Schwaiger Wiener Rundschau Jindřichův Schwaigrův Krakonoš Nosáček Muk Hradec Münster
27 article
Schwaiger z venkovských obyvatelů pěnen- ských. Při prvním svém obraze Novokřtěnců užil též některých architektur jindřichohra- deckých. Spatřujeme na něm gotický štit z býv. Grossova domu ve štítného ulici, renais- sanční štít domu Valentova v Palackého ulíci. portál ze starého lazebnického domu v zá- koutí pod náměstím, u arkýře románské slou- py z brány hradní na třetím nádvoří a komín z Červené věže zámecké. Mimo to vísutá okenní mříž upomíná na mříže Příhodova do- mu na nežáreckém předměstí a chrlič na ple- chové chrlíče, jimiž opatřena byla střecha jed- noho domu na témž předměstí. Též podobné mřížky železné, jako jsou v úzkých okénkách, dosud zachovaly se v Jindř. Hradci. Gotický štit domu s napodobenými střílnami není z Jindř. Hradce, nýbrž z Třeboně. Je to štíi domu na náměstí třeboňském z r. 1544. Ve druhých dvou redukcích Novokřtěnců vzhled domů náměstí v Münsteru je již zcela jiný. Schwaiger domy ty maloval dle staré rytiny Münsteru, jíž v době, kdy pracoval o svých Novokřtěncích pěnenských, ještě neznal. Pou- ze portál z onoho lazebnického domu jindři- chohradeckého na pozdějších dvou obrazích Novokřtěnců ponechal. V pravém rohu pěnenských Novokřtěnců Schwaiger namaloval sám sebe se širokým kloboukem a nabíraným limcem, jak probod- nut byl svým soupeřem a jak dívka vedle sto- jící klade mu na ránu šátek krví zbrocený. Dívka ta byla prý láskou Schwaigrovou a sou- peř jeho se spuštěným hledím a rapírem byl prý jeden z profesorů vídeňské akademie ma- lířské, který o Schwaigrovi se vyjádřil, že nemá žádného talentu. Na obraze Novokřtěnců z r. 1886 také sice sebe Schwaiger v témž rohu vyobrazil, ale jak kolem pasu drží ženu s lebkou — smrt.
Schwaiger Grossův Valentův Palacký Příhodův Schwaigrův štítný ulice Jindřichův Hradec Třeboň dom náměstí Münster Poe akademie ma
28 article
Usvěděcní lháři.
29 article
Klevet na vojska balkánských spojenců, ž páchala na Turcích a Albáncích ukutnosti, zú- častnily se také dva listy rusky psaně, ale ne- křesťanské: »Kievskuja Mysl« a »Deň«, cot bylo již v našem listě zaznamenáno. Sama kadet- ská »Rěče uznala za nutno ohraditi se proti po- skvrňování ruského tisku podobaými hanebným a tendenčními klevetami. Její vále ný dopisovatel Vladimír Viktorov dokazuje, že dopisy obou jme- novaných listů o bulharských zvěrstvech jsou pa- dělané, protože žádný z nich neměl svého dopi- sovatele ani v táboře u řeky Strandži, ani v Lo- zengradě, jak jest na dopisech udáno. Jsou tedy oha dopisy buď vylhány, nebo ukradeny listůn německým, které daly zprávy o bulharských ukrut nostech do oběhu. Proti komu zbrojí Německo? Proti Francii čí proti Rusku? Ke zprávám o sesílení vojenské moci ně- mecké poznamenává „Dziennik Poznaňski“ že podle mínění vojenských kruhů nové zbro- jení není tak namířeno proti západním, jako proti východním hranicím. Průběh balkánské války ukazuje na východní nebezpečí. Rusko se ozbrojilo nejen na rakouských, nýbrž i na pruských hranicích. Německo neučinilo nále- žitých mobilisačních opatření, takže by se mohlo stát, že za náhlého vypovězení války Rusko na německých hranicích by bylo ve výhodě. Za současné války s Francií a Ruskem Německo by se obrátilo nejprve proti Fran- cii a potom teprve proti Rusku, ale na to třeba mít dostatek vojsk na východních hrani- cích a nových opevnění na slezských hrani-
Albánec Viktorov Strandža Dziennik Poznaňski Fran Turec Lo Německo Francie Rusko
30 article Napětí mezi Francií a Německem.
Napětí mezi Francií a Německem. Přinesli jsme již včera telegrafickou zprávu o sensačním článku oficiosního německého listu „Köln. Ztg.“, v němž se na odůvodnění nové vo- jenské předlohy německé prstem ukazuje na Fran- cii jako rušitele míru a přiští srážka mezi Ně- meckem a Francií se prohlašuje za zcela jistou. Člá- nek je psán tak štvavým tonem a je tak přiznačný pro podrážděnou náladu v Německu, že uvádíme význačná místa ještě šíře: „Nikdy,“ píše „Köln. Ztg.“, „nebyl poměrk našemu západnímu sousedu tak napiatý jako dnes, nikdy nejevila se tam myšlenka na pomstu tak ne- zahaleně a nikdy nestalo se tak zřejmým, že ve Francii se dovolávají ruské spojenecké pomoci anglického přátelství jen k tomu účelu, aby dobyli nazpět Elsaska-Lotrinska. Ať tedy vzplane svět na kterémkoli místě, my, to je zeela jisto, musíme zkřížiti meče Francouzy. Kdy se to stane, nemůže nikdověděti, jisto však je, že Francouzové po- užijí každé příležitosti, aby táhli proti Německu, jakmile by jen s nějakou důvěrou mohli doufati, že převahou vlastních zbraní nebo pomocí Ruskaa Anglie zvítězí. Tento názor zastával také Theodor
Köln Francouz Theodor Francie Německo Lotrinsko Anglie
31 article
Schiemann před několika dny v „Kreuzzeitung“, když ve svém týdenním přehledu vyvozovali Vše záleží na tom, zdali trojdohoda nabyla povahy, která zavazuje Anglii zúčastniti se války „skupiny“. Je-li tomu tak, nemůže býti žádné po- chybnosti, že v nepříliš vzdálené budoucnosti za- žijeme válku obou skupin; již pouhá možnost sou- činnosti Anglie činí ji pravděpodobnou a způsobila silný náběh k novým zbrojením, pod jehož dojmem dnes Evropa stojí. Společný postup Anglie a Ně- mecka příspěl více než vše ostatní k tomu, že bal- kánská válka posud nemohla vyústití v rozsáhlejší katastrofu, ale nevidíme, že by síla této kooperace ad hoc ve svých účincích sahala dále. Mohutné úsilí, které Německo dnes vyvíjí, není lichou im- provisací. Je následkem velmi přesné znalosti prou- dů, jež dnes určují politiku nařich sousedů na vý- chodě i na západě, a o jejichž nepřátelství nesdí- líme illuse, s nimiž se setkáváme v anglických kru- zích, které jsou nám příznivy. Dají se shrnouti v lormuli „německo-anglicko-trancouzského přátel- ství a nepočitají se skutečností, že rusko-fraa-
Schiemann Anglie Evropa Německo