ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7a2b5a0-8f0f-11dd-a6ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 22, person 69, org 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 17. května 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 133.
4 article
Narannía večerní listy předplácí se v Praze v admínistracíi aa másla. na čivrt lsta . . . . 6 K — a dvojí donáškou na méstot . . . . . 2 K 6 na čtvrt leta . . . . 7 K esh ve fliálkách na měsio . . . . . 9 K 80 Poštoni na měslo. . . . . . S K na čtvrt ieta .. . . 9 K a0 s dvojí zásilkont na měslo,
Praha
5 article ::Ke
::Ke na črvrt leta
6 article Dnešní číslo pro Prahu i venkov jest o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu i venkov jest o 10 stranách. Resoluce agrárního klubu na říšské radě. Ve Vídní, 16. května. Poslanci mladočeští vedli v naprosté shodě a způsobem nejloyálnějším se stranou agrárn celé jednání vyrovnávací, všechny pokusyo sjednání dělnosti českého sněmu dály se v ni- čím nerušené jednotnosti a tato shoda obou největších klubů českých byla světlým bo- dem v české rozháranosti. Důsledkem společného postupu v Praze, kde je přece zá- kladna české politiky, byl také společ- ný postup ve Vídni, ke kterému zde přidružila se katolická strana národní. Jed- notný český klub — cíl známé volební do- hody — se rozbil, protože národní sociálové chtěli míti volné ruce ke své agitační práci která je jim předním a hlavním cílem veške- rého snažení bez velkého ohledu, poškodí-l tím zájmy národu, o němž tolík mluví, čili nic a ostatní tři strany české snažily se zjednat možnost společného postupu. Rozhodující vět- šinu mezi poslanci agrárními, mladočeským a katolicko-národními měli se svými 38 po- slanci agrárnici proti 23. Je tudíž samozřej- mo, že zejména Český klub žádati musil, aby předsednictvo společného klubu převzal agrárník, tak aby na venek bylo dokumen- továno, kdo ve společném klubu konečně rozhoduje. Český klub jako vždycky ochoten byl podrobiti se loyálně usnesení většiny.
Praha Vídeň
7 article
Rozhárané dříve poměry v klubu agrárním zavinily, že tento dojista k agrární straně nej- výše loyální návrh nebyl ani přijat, ani za- mítnut a otázka společného postupu a jeho úpravy zůstala nevyřízena. Ale přece jen v důsledku společného postupu v Praze dalo se právem očekávat, že agrár- ní klub neučiní žádné vážné rozhodnutí taktické, aniž se dříve poradil s tč- mi, kteří dosud loyálně dělali spolu poli- tiku většiny českých poslanců a kteří na nejvážnějším poli české politiky, v politice sněmovní, šli s agrárníky naprost ruku v ruce.
Praha
8 article
Včera před schůzí sněmovní svolána byla panem Staňkem, který nyní vede agrární klub, porada předsedů všech če- ských stran. Nedostavil se do ní zástupce národně-sociálni. Pan Staněk chtěl zahájiti poradu o společném postupu českých stra všech. což již a priori vyžadovalo by po smutných zkušenostech s Jednotným klubem velmi vážné a důkladné porady, ale tu žádal posl. Masaryk, aby nebyla vedena dískuse všeobecná, nýbrž aby se porada omezila na to, co dělati v první schůzi sně- movni, jaké podati interpelacea jak se zachovat keventuelním ná- vrhům o zahájení debaty politi- cké. Všechny strany prohlásily, že budou pro takovýto návrh hlasovat a jednáno tedy potom o interpelaci, kterou z usnesení svého klubu dr. Kramář napsal a podal. Prof. Masaryk prohlásil že jeho strana a národní sociálové by asi sotva ke společné interpelaci přistoupili a žá- dal jen společnou interpelaci všech stran če- ských o propouštění záložníků a o zmírnění trestů pro všechny, kteří v době mobilisace dopustili se nějakých přehmatů. Katolicko- národní strana beze všeho podepsala interpe- laci dra. Kramáře a o téže usnesli se potom také agrárníci. Interpelací tuto k ministru zeměbrany ve schůzi psal dr. Kramář. Mezitím, co ji psal, četl p. Staněk interpelaci svého klubu ke hraběti Stürgkhovi v příčině toho, co chce vláda uči- niti, aby následkem sněmovní obstrukce ne- bylo království České uvrženo ve finanční katastrofu. Dískuse ovšem odbývala se bez dra. Kramáře, který psal společnou interpe- laci vojenskou, ale přece jen tolik postřehl ze čtení navržené interpelace, že mluví se tu o obětech, které české strany
Staněk Masaryk doktor Kramář Stürgkh katolickýnárodní
9 article
vjednání vyrovnávacím přinesly a proto podotkl, že takovou interpelaci by měly podat jen strany na vyjednáván zúčastněné, totiž agrární a mlado- česká a nikoli radikální a poslanci morav- ští, poněvadž také za doby obstrukce něme- cké na sněmu moravském společná interpe- lace všech českých poslanců k vládě podána nebyla. Když pak posl. Masaryk vyslovil po- chybnosti o stylisaci interpelace vůbec, zane- cháno diskuse o ni, přijat text inter- pelace vojenské, jak ji navrhl dr Kramář, a schůze přerušena, poněvadž bylo nutno před zahájením schůze sněmovn získati ještě souhlas agrárníh klubu ku podepsání interpelac dra. Kramáře o zahraniční poli tice. V dalším průběhu schůze nebyl dr Kramář nikým z agrární strany vyzván, aby se zúčastnil porady o zamýšlené agrárním klu- bem interpelaci. Uvádíme tento kus doku- mentární historie proto, poněvadž se proslýchá, že se agrární klub usnesl na s vé resoluci proto, že jeho návrh inter- pelace Mladočechy byl zamít- nut. Pro tak dalekosáhlé usnesení, které může míti nedozírné následky, agrární klub mohl opravdu opatřiti si svoje informace po- někud svědomitěji.
Masaryk Kramář
10 article
Forma agrární resoluce vzbudila u stra českých, které posud s agrárníky šly, opráv- něné rozhořčení. Dosud bylo zásadou dohodo- vati se o tom, co se má díti, i když neexisto- vala formule společné organisace. Agrárníkům se při tom nemohlo stát žádné násilí, poně- vadž mají většinu, ale k menšině agrárnic musí míti trochu respektu. Učiniti usnesení říci, že je předloží ostatním stranám k úradě jak věc společně provésti, jest forma, jakou snad mluví hospodář k čeledínovi, ale ne je- den klub poslanecký ke druhému. Třeba by v Českém klubu bylo poslanců méně, jestv něm přece tolik zkušenosti a politického inte- lektu, že zasluhuje, aby se s ním promluvilo napřed o usnesení, které může pro království České i pro český národ míti nedohledné ná- sledky. Agrárníci již jednou a to pro poměry více vnitřně stranické odvolali pana Prášk z kabinetu Beckova a připravili tak půdu Bie- nerthovu systému, který národ český tak těžce zaplatil a který na náladové české opo- sičnictví působil jako ledová sprcha. Opako- vat tutéž chybu bylo by těžkým zločinem na českém národě a má-li se již takový daleko- sáhlý krok nčinit — a Český klub dojista jes ochoten o každém stranou agrární navrhova- ném kroku co nejvážněji diskutovat a dojista
Prášk Bie
11 article
nezamitá zásadně i možnost ostřejšího pestu- pu — jest přimo povinností agrární strany ne- jen k národu, nýbrž také k těm, kteří dosu s ní společně stojí v jednání sněmovním, aby jej učinila po zralé úvaze a po společné po- radě s poslanci, kteří posud s ní dělali stej- nou politiku. Pak také bude zde spo- lečná zodpovědnost, kterou ponesou všichni poslanci. Do české politiky pletou se však elementy, kterým bude potřebí velmi důkladně odkrýti karty. Velká většina těch, kteří konečně nemohou tak jasně vidět do hnusného často řádění parlamentních osob- ních intrik, v nejlepším přesvědčení, že po- ctivě slouží věci národní, dává se strhovat velmi účelnou demagogií a ani neví, komu vlastně slouží. My v „Národních Listech“ vždycky se vyhýbáme všemu, co by mohl vypadat jako pouhý kuloární klep, poněvadě nemáme to za důstojné listu, jako jsou „Ná- rodní Listy“. Ale půjde-li to tak dále, jako dosud, zanecháme všech ohledů a budeme mluvit velmi otevřeně, aby i poslanci i česká veřejnost nebyly uváděny v omyl radikálním frásemi, za kterými se, bohužel, někdy skrý- vají osobní intriky a machinace.
12 article
Co bude s usnesením agrárního klubu dá- le, nechceme dnes předpovídat. O tom usnésti se musí Český klub. Ale tolik můžeme říc již dnes, že si Český klub nedá pro- stě diktovat taktiku klubem, kte- rý má číselnou většinu. V době, kdy je krá- lovství České v největší krisi, kdy Němci ote- vřeně pracujt k tomu, aby vláda zavedla po- řádek v Čechách proti nám jako odměnu za jejich věrné chování se v otázce zahranič- ní, v době, kdy by mohlo být rozhodnuto proti nám na dlouhou, dlouhou dobu, kdy rozpor mezi naším nazíráním na zahraniční politiku a mezí politikou rozhodujících kruhů vyža- duje zrovna tu největší obezřetnost se stra- ny české, v politice vnitřní opravdu je po- třebu velmi zrale a vážně uvážit, co mají čeští poslanci dělat dále. Český klub se dojista ne- vyhýbá diskusi o žádně politice, ať sebe ra- dikálnější, ale chce se o ní radití a nechce. aby mu byla diktována. Český klub nemá do- sti poslanců, aby mohl rozhodovat a dojista také nebude politice většiny poslanců če- ských překážet, ale zodpovědnost pře- jme jen za politiku, která jest po- dle jeho minění dobrá a národu prospěšná. A když již se s ním chce za- cházet jako s něčím, s čím se nepočítá, když se mu předkládají hotová usnese- ní ne důvěrně, nýbrž veřejně v no- vinách a zve se ve jménu svornosti v ná- rodě, aby samovolné usnesení jednoho klubu pomáhal prostě provádět — pak ponechá zodpovědnost těm, kteří ji tak lehce na se berou, ale sobě po- nechá právo otevřené, bezohled- né kritiky.
Němec Čechy
13 article O této věci vydala korrespondenc
O této věci vydala korrespondenc »Centrum« tuto »informacit »Před včerejším plenem poslanecké sně- movny konalo předsednictvo české strany agrární poradu, na které nynější úřadující předseda agrárního klubu posl. Staněk zástupcům ostatních českých stran předložil ku podpisu dotaz, kterým česká delegace podniknouti chtěla poslední pokus, aby br. Stürgkhoví poskytla poslední možnost, zjednati snesitelný poměr mezi vládou a českými po- slanci. Interpelace týkala se hlavně styků nynější vlády s německou obstrukcí v Čechách a žádalo se určité vyjádření o tom, zdali vláda království Českému v jeho finanční tísni chce poskytnouti pomoci. Když posl. Staněk dotaz přečetl, tázal se dra. Kra- máře, zda mladočeští poslanci interpelaci podepíší. Ten odmítl, ukazuje hlavně k tomu, že interpelace je zasahováním do zemské autonomie a že věci v interpelaci obsažené nejsou společnými záležitostmi všech českých poslanců, jelikož moravští poslanci zejména nejsou při nich interssováni. Protože tedy dr. Kramář jménem Mladočechů prohlásil. že tuto interpelaci podepsati nemůže, musílo býti upuštěno od jejího podání. Toto chování Mladočechů také přispělo k tomu, že češti agrárníci jednali samostatně a přijali známé usnesení oposiční.« Čtenáři úvodního článku, v němž věrně dle pravdy celá aféra vylíčena, učiní si o této zprávě »Centra« asi příslušný úsudek .
Staněk doktor Kramář Čechy
14 title
Říšská rada.
15 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Zvl. telef, zpráva „Nár. Listů“)
poslanecký sněmovna
16 article
Z Vídně, 16. května.
Vídeň
17 article
Krátká schůze hojněji navštívena, nežli se očekávalo, také poslanci českými, ale ještě četněji než byla včera. Pověřeny tři spor- né volby a promluvili tři řečníci k pilnému návrhu posl. dra. Tobolky, by a ktivní pří- davky státních úřadníků byly nahraženy pří- bytečným. Potom sněmovna se odročila d úterka. Tímto dnem počínaje ocitne se ple- num ve velké politické debatě o věcech za- hraničních a domácích. Rozpravě té hledí se s velkým zájmem a napětím vstříc. Ať bude jakákoli, jeden účinek zajisté bude mít — při- spěje platně k vyjasnění. V poledne konala se porada klub ov- ních předsedů, které přítomni byli z
18 article
vládu min, předseda hr. Stürgkh a ministr financí ryt. Zaleski a ve kteréž usneseno kontingentovat počet řečníků pro diskusi tu. Potrvá podle dnešních disposic asi pět dní Vystřídá se v ní 32 řečníků. Zahájena bude min. předsedou hr. Stürgkhem, který si však vyhradil promluviti ještě jednou. Největší spor v této konferenci byl o to, zdali má „Unio la- tina“ mezi 32 řečníky v kontingentu dostat dva, či tři. Rozhodnuto, že tři, ale s výhradou, že všichni dohromady budou mluviti jenom jednu hodinu. Řečníkům ostatním čas k řeč- nění nebyl omezen. Ustanoven ihned pořad, ve kterém jednotlivé strany dostanou se k slovu. Promluví jako první řečník za Slovince dr. Korošec, jako druhý místopředseda ně- mecko-národního svazu dr. Gross, jako třetí za české sociální demokraty dr. Souku p jako čtvrtý za Český klub posl. dr. Kramář. potom následovati bude český agrárník, český sociální demokrat. Polák, Rusín, Rumun, dal- matský Chorvat, německý nacionál, český ná- rodní sociál, křesťanský sociál, polský sociální demokrat, katolický národní poslanec český německý sociální demokrat, Polák, posl. dr- Masaryk, člen německo-národního svazu. český sociální demokrat. Vlach. Rusín, kře- sťanský sociál, německý sociální demokrat Polák, Všeněmec, Vlach, slovinský klerikál zástupce německo-národního klubu, český agrárník a některý poslanec ze skupiny, jejíž členové nenáležejí žádnému klubu, nejspíše posl. Zenker.
Stürgkh Zaleski Korošec doktor Gross Souka Kramář Polák Rusín Rumun Chorvat Masaryk Vlach Zenker národní svaz Český klub posl národní klub
19 article
Z Vídně, 16. května. (K. k) Předseda dr. Sylvester zahájil schů v 11 hod. a odpověděl na včerejší Exnerův dotar po propouštění záložníků, že plně uzná- vá důležitost a vážnost této záležitosti. Je před- mělem mnohých interpelací, které bez prodlen budou postoupeny vláděj na Švihův po vyřízen novely ke spolkovému zákonu panskou sněmovnou, že nemá vlivu na rozhodování a jed nání panské sněmovny, ale sdělil obsah dotazu mi- nisterskému předsedovi. Potom přikročilo se ku pořadu, t. j.k 9 zprávám legitimačního výboru. Volba posl. Beiera (I. hornorak. vol. okr. schválena po referátu posl. Langa; rovněž posl. Al. Riegra (15. něm. vol. okr. na Moravě) p zamítnutí minoritního návrhu Winarského bez debaty agnoskovány volby posl. Jessera, Starowiciského, hr. Lasockého a Bi- sa. Jednání o zvolení posl. Pachera, Kraus a Knirsche bylo odloženo, ježto zpravodaj ne- byl přítomen. Volba posl. dra. Michejdy schválena pře odmítavý návrh posl. Regra a rokování přerušeno Dále rokovalo se o pilném návrhu. Tobol- kově stran příbytečného státních úřadníků a učítelů.
doktor Sylvester Exnerův Beier Lang Riegr Jesser Starowiciský Lasocký Bi Pacher Kraus Knirsch Michejda Vídeň Morava Tobol panská sněmovna
20 article
Posl. svob. p. Hock vyslovil se pro návrh, kte rý je povšechně nejlepší cestou pro reformu a u- pravu aktivitních přídavků. (Pochvala.) Odb. přednosta ryt. Galecký pravil, že na- hraditi platné aktivitní přídavky příbytečným, rov- najícím se vojenskému činžovnímu tarifu, má z účel zvýšení dosavadních aktivitních přídavků, kte- ré by bylo spojeno se zcela mimořádným zvýše- ným nákladem. Avšak proto, že zatížení státního hospodářství, přesahující ještě náklady služební pragmatiky, novým všeobecným zlepšením plat je nyní úplně vyloučeno a nutno zabrániti, aby u úřadnictva po té stránce byly buzeny nové, pře- dem nesplnitelné naděje, vláda nemůže sou- hlasiti s předloženým návrhem a prosí tudíž by byl zamítnut. Posl. Hoifmann šl. Wellenhof apeloval na sně- movnu, aby co nejdříve vyřídila finanční plán. Posl. Buříval dovozoval, že jeho strana bud hlasovati pro zevrubnou úpravu aktivitních pří- davků a proto také pro předložený návrh. Další rokování bylo přerušeno. Došlé spisy. Dotazy podali posl. Wa- stian po vydávání »Milit. Rundschaue jako denního listu na útraty ministerstva vojen- ství: — Licht po nutnosti základní změnv naší obchodní politiky naproti bal- kánským státům, protože dosavadní byla pochybena: — Schlegel, Hruban a spol. po souboji se smrtelným zakončením 8. t. m. mezi aktivními důstojníky ve Vídni; — Hillebran po týrání vojáků u 20. mysliveckého pra- poru; — Domes po úřadní zprávě o prodeji zbraní; — Palm po nevyplácení státní subvence nouzi trpícím horalům, zabývajícím se domáckým průmyslem v Rudohoří. Příští schůze bude v úterý.
Posl Hock Wellenhof Buříval Schlegel Hruban Domes Wa Vídeň Rudohoří
21 article
V drobném prodejie ranmí člslo o sohě . . sa 8h večern za s Ve mliáikách na venkové ranní čislo večerní a lnserátv platí se botové ozpřed- Předplacaní a inserty přijima administrace v Marianské ul., a Tam nacházejjí se tež eudakce, tiskárna a expedlee „Národnich Listů Rukapiay se uavracei
23 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 16. května. (K. k.) Užší výbor pro školské záležitostí, jenž pro- jednati má úpravu platů vysokoškolských pro- fesorů, schválil v zásadě, aby osnova dra. To- bolky byla zprávou pro plenum výboru a usnesl se navázati styky se sdružením vysokoškolských profesorů, jakož i na tom, aby do příští schůze pozván byl zástupce ministorstva vyučování. Výbor kompetenční, jemuž přikázána před- loha, kterou mění se působnost ministerstva ve- řejných prací a obchodu, svolán je na středu do- poledne. Pozváni ministr dr. Trnka a dr. Schuster, poněvadž bude se hlavně jednato přikázání departementu pro vodní stavby, který náleží dosud ministerstvu obchodu, ministerstvu pro veřejné práce.
Trnka doktor Schuster Vídeň
24 title
Politický přehled.
25 article Země české.
Země české. Interpelaci posl. dra. Kramáře, Staňka, dra. Hrubana a soudr. dostalo se už včera odpovědí, nikoli sic od předsedy ministerstva, ale za to od sloup- káře »Času«. Že by byl s ní spokojen, není vidět, ačkoli na dvou nebo na třech místech uznává správnost a oprávněnost její, což bude muset i hr. Stürgkh, třeba by to v od- povědi své zamlčel. Avšak »Čas« je právě proto s ní nespokojen, že je správná. A zevrubné důvody, pro které ji odsuzuje, jsou i v realistickém »Času« překvapující. Orgán prof. Masaryka je na př. nemálo tím hněten, že podatelem interpelace na prvním místě jest poslanec za třetí okres, že třeti okres »tak trochu pokládá se za represen- tanta českého voličstva vůbec« a že tudíž dotaz, podaný poslancem tohoto okresu, »bude po celé trati z Leopoldstadtu až ke Kurfürstendammu komentován jako projev protistátního smýšlení«. To píše orgán prof. Masaryka, který je přece v nejnovější fási svého vývinu zastancem zásadní, bezohledné oposice. »Čas« vždycky, v každém případé, ví jak českou veřejnost opařít. Kdyby byli čeští poslanci nepodali svou interpelaci, byl by »Čas« uveřejnil týž sloupek, ovšem nej- výše snad s nepatrnými nějakými změnami. Byl by napsal, že poslanec za třetí okres nepodal interpelaci jenom proto, aby si ne- rozhněval vlivné kruhy od Leopoldstadtu až po Kurfürstendamm. Mnoho mluví se na včerejším sloupku »Času« o bičování přirozenosti z politiky. Existuje jistá přirozenost, o kteréž již kla- sicky bylo řečeno, že kdyby ji vídlemi vy- píchl, vždy se vraci. »Čas« ji sice nevyna- lezl, ale nachází se v jeji nezkráceném majetku. Každý jeho sloupek je vytýčen na jejím základě.
Staněk Hruban Stürgkh Masaryk
26 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 14. května 1913.
Morava
27 article
(Obecní záležitosti brněnské.) Jako v začarovaném kruhu, tak je tomu v naší lho tejnosti k obecním záležitostem brněnským. Ne a ne dostati se kousek ku předu, ne a ne chopit se v pravý čas příležitosti k zakročení proti mi- zerné a hanebné správě městské. Povolaná korpo- race, která má sledovati zájmy obecní, klidně spí. Sejde se snad před obecními volbami za rok, ale zase tu nebude všeobecného zájmu poplat- nictva, kteréž není nikým o hanebném hospodář- ství obecním informováno. Naše časopisy občns udělají exkursi na tento úhor, ale jen nahodile, bez systému, bez potřebné kontinuity. Letos již několikráte byla příčina k tomu, aby svoláno bylo poplatnictvo brněnské ke kritice obecního hospo- daření. Ale ticho je všude. Nepovšímnut je na př. i nejnovější škandál vodovodový. Profesor německé techniky Hausner podal 20. dubna zprávu o vedení rourovém brněnského vodovodu z Březové. Vyšlo na jevo, že přes rok nemohl dostati pomůcek potřebných přes veškeré urgence. Konečně si to
Hausner Březová
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Bergson.) V minulém roce býval ně- které odpoledne příchod ke Collěge de Fran- ce v Paříží přímo ucpán automobily a kočáry dámy v moderních úborech a elegantní pá- nové spěchali o závod se studentkami a stu- denty hodinu před počátkem přednášky stih- nout místo v přeplněném amfiteatru, čekajíce trpělivě, až objeví se za kathedrou hubená. unavená tvář, výrazného semitského typu, se zářivýma, výraznýma očima, a zazní tichý z počátku bezbarvý hlas, vykládající se zdán- livou lhostejností složité a těžké problemy filosofie dnešní doby.
Bergson Fran Paříž
29 article
Každá doba má svoji filosofii, která je utajeným neb zjevným podkladem převláda- jící sklonnosti duševní, vyslovuje neovědo- mělé touhy současného pokolení, znatelné stejně v umění, jako ve školách, v zábavách. jako v sociálních hnutích. Zmocňuje se my- šlení a cítění širokých vrstev, proniká do ve- řejného života a zaplavuje veřejné minění tisknouc všechny jiné názory do pozadí, do- kud „neopadnou vody“, a po odlivu nezdvihne se jiná vlna, stoupajíc zvolna novým přílivem myšlenek. V druhé polovině 19. století byla to filo- sofie o naprosté zákonnosti všeho života. o odvislosti člověka od věčných sil a ne- měnných zákonů vesmíru.Bylo to v létech šede- sátých, kdy H. Taine na škole krásných umění rozvíjel před nadšeným obecenstvem své theorie o živých silách dějin, o naprosté závislosti člověka od tří základních sil, pro- středí, plemene a doby, vykládal jedince jake pouhý výsledek všeobecných, neměnných pří čin, všudy přítomných, v každém okamžikt a v každém případě, nezničitelných, neomylne vládnoucích veškerým děním. Lidskou vůl a všechen mravní život prohlásil za stejně zá vislý na úhrnu působících příčin, jako vytvá- ření krystalů, oběh krve a pohyby hvězd. Člo- věk byl pouhou hříčkou neznámých vnějšíci sil, a jen když nadlidským napětím rozumu pochopil aspoň částečně jejich působení, moh předvídat a do jisté míry ovládat jejich účinky.
H Tain krásný uměný
30 article
Filosofie Tainova opojovala posluchače Poslouchali s utajeným dechem střízlivé, uče- né výklady, přejaté z fysiky, chemie, geo- logie i úchvatná líčení z dějin, skvělá přirov- nání a nadšené periody, jimiž se rozohňovala Tainova živá fantasie. Ale přešla doba na- dšení z naturalismu a determinismu, nové po- kolení se vzepřelo učení o bezmocnosti člo- věka vůči vesmíru, o všemohoucí síle zákonů hmoty, a v létech osmdesátých počalo se stále úsilněji probouzeti vědomí vlastní síly lidského ducha, lidské vůle, přesvědčení,že člověk sám sobě je pánem, nezávislým n vnějších silách: z obdivu života vesmíru pře- šlo myšlení v obdiv síly vlastního nitra. A v té době příšel Henri Bergson. Kdy roku 1887 hájil venkovský profesor před uni versitní komisi svoji doktorskou thesi o bez prostředních jevech lidského vědomí, vzbudi svojí odvahou a břitkou polemikou značnou pozornost. Bylo to v době, kdy již symbolisti- cká poesie a nové směry v umění rozbíjely starou tradici a bojovaly za volný projev sil
Tainův Bergson
31 article
né osobnosti, nespoutaný ani odkazem minu- losti, ani předepsanými zákony. Téměř deseí let na to Bergsonova kniha o paměti a hmotě způsobila rozruch ve vědeckých kruzícha vynesla mu profesuru na Collěge de France. Konečně opět po deseti letech objemný spis o tvořivém vývoji vyvrcholil jeho filosofii, vzbudíl ozvěnu i mimo vědecký svět, vyvolal polemiky i nadšený obdiv, celou literaturu o bergsonismu, a v posledních letech Oxford. Londýn i Amerika závodily o čest Bergsono- vých přednášek. Bergson dal výraz duševní sklonnosti své doby, odvracející se od zákonnosti vnějšího světa do tajemné hloubi lidského nitra. Vy- slovil směle přesvědčení, že ta matematická zákonnost vnějšího světa, fysických sil, jak my ji chápeme, není než naším výmyslem, dí- lem naší lidské logiky, našeho nedostatečného rozumu. Rozum lidský nestačí chápat život pohyb, dění, chápe jen věci mrtvé, nehybné svě vlastní konstrukce. Nedovede proniknou do podstaty života ani v nás, ani mimo nás a proto sestrojuje si nesprávný obraz o ne- měnné, nehybné podstatě vesmíru, opíraje s o mathematiku, geometrii, fysiku, nepřihlížeje k živému dění. Bergson odvrací se od mrtvé vědy roz- umu, a nalézá dokonalejší, jak se domnívá. schoprost, jíž lze proniknouti tajemství ži- vota: intuici. A pomocí intuice chce vyložit podstatu života v lidském nitru, vztah tohot života k tělu a k vnějšímu světu a konečné Život sám celého vesmíru. V první knize vykládá chybné pojmy na- šeho rozumu o času a prostoru. Náš vnitrný
Bergsonův Franc Bergson Oxford Londýn
32 article
život chápeme intuicí: víme bezprostředním dojmem, že jsme, že v nás cosi se děje — to je „čisté dění“, nezávislé ani na času, an na prostoru. Pod vnějším, povrchovým, všed- ním naším životem je utajen hluboký život vnitřní, pramen životní síly, neměřitelný roz- umem, neodvislý od vnějšího světa, jenž se projevuje bezprostředně v našich hlubokých citech. A z tohoto pramene vyvírá nejmoc- nější projev osobnosti, svobodný čin, nezá- vislý na ničem, než na naší vůli, když bez ohledu na vnější vlivy a vztahy k vnějšímu životu rozhodujeme se jen vzhledem k nám samým, k vlastnímu chtění. Tělo, smysly, mozek, jsou jen nástrojem vnitrné činnosti našeho já. Bergson věnuje značnou část své obšírné druhé knihy odmí- tavé kritice všech dosavadních theorií o pří- činnosti ve světě vnějším a theorií o vztahu nervových úkonů a myšlení, o poměru mezi smyslovým dpjmem a představou, o příbuz- nosti a spojování představ. Buduje smělou theorii, že smyslové dojmy nevznikají v nás ale jsou součástkou vnějšího světa, jenž ne- ustále vysílá svoji působnost, při čemž naše nitro je jen stínítkem, jež zachycuje toto pů- sobení. V nás jest jen celá naše minulost, ne- účinná sice, ale stále cele přítomná, která se vybavuje vzájemným vlivem smyslového dojmu a účinné paměti. Bergsonovi mizí pod- statný rozdíl hmoty a ducha, neuznává jiné skutečnosti, než pohyb, dění, a jevy fysické i jevy vědomí nejsou mu než dvěma různými vzhledy téže skutečnosti. „Duch bere o hmoty vjemy, jež tvoří jeho potravu, a vrací jí je v podobě pohybů, jimž vtiskl svoji svo- bodu,“ praví svým obrazným způsobem. Tělo i duch neustále tíhnou k činnosti, ale základ- ním úkonem těla je omezovati život ducha v jeho činnosti.
Bergson
33 article
V třetí knize rozbírá Bergson odmítavě všechny theorie vývojové. Neuznává vývoje, sestrojeného stupnicí živých bytostí, chce, aby život byl chápán jako cosi skutečného, stále se zdokonalujícího, stále se vytvářejícího v nepředvídatelných útvarech, nikoli jako cosi předurčeného v nehybné, neměnné věč- nosti. Skutečností je mu právě jen to dění kolem nás a v nás, jež chápeme jen jako pro- jevy života různě se vytvářejícího v různě dokonalých bytostech, úměrně odporu, jež ži- votu klade hmota, v níž se nám projevuje. Vystihnout filosofii Bergsonovu je těžko. on sám si to doznává a odůvodňuje tím, že nelze to, co živě nám projevuje intuice, vy- jádřit matnými slovy, dílem rozumu. Znásil- ňuje slova i pojmy, a utiká se často k obra- zům, které rozněcují fantasii a působí na cit, vyvolávajíce buď nadšenou víru oddaných žáků, nebo chladný odpor vědy. Jeho učení — možno-li nazvat učením projev, jenž chce být spíše vyznáním víry — uvádí v nadšení i široké vrstvy posluchačů a stává se pod- kladem jak uměleckých manifestů tak filoso- fických theorií a sociálných hnutí. Je mocným podnětem duševního rozvlnění současné doby — čím přispěje k rozjasnění, vědomí lidstva, ku posílení práce lidského ducha, to ukáže budoucnost, až opět „opadnou vody“a zdvihne se nová duševní vlna, která bud spláchne minulost, nebo vynese z ní to, co zbude za podklad nového myšlení.
Bergson Bergsonův