1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 17. května 1913.
Praha
4
article
Narannía večerní listy
předplácí se
v Praze v admínistracíi
aa másla.
na čivrt lsta . . . . 6 K —
a dvojí donáškou
na méstot . . . . . 2 K 6
na čtvrt leta . . . . 7 K esh
ve fliálkách
na měsio . . . . . 9 K 80
Poštoni
na měslo. . . . . . S K
na čtvrt ieta .. . . 9 K a0
s dvojí zásilkont
na měslo,
Praha
5
article
::Ke
::Ke
na črvrt leta
6
article
Dnešní číslo pro Prahu i venkov
jest o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu i venkov
jest o 10 stranách.
Resoluce agrárního klubu
na říšské radě.
Ve Vídní, 16. května.
Poslanci mladočeští vedli v naprosté shodě
a způsobem nejloyálnějším se stranou agrárn
celé jednání vyrovnávací, všechny pokusyo
sjednání dělnosti českého sněmu dály se v ni-
čím nerušené jednotnosti a tato shoda obou
největších klubů českých byla světlým bo-
dem v české rozháranosti. Důsledkem
společného postupu v Praze, kde je přece zá-
kladna české politiky, byl také společ-
ný postup ve Vídni, ke kterému zde
přidružila se katolická strana národní. Jed-
notný český klub — cíl známé volební do-
hody — se rozbil, protože národní sociálové
chtěli míti volné ruce ke své agitační práci
která je jim předním a hlavním cílem veške-
rého snažení bez velkého ohledu, poškodí-l
tím zájmy národu, o němž tolík mluví, čili nic
a ostatní tři strany české snažily se zjednat
možnost společného postupu. Rozhodující vět-
šinu mezi poslanci agrárními, mladočeským
a katolicko-národními měli se svými 38 po-
slanci agrárnici proti 23. Je tudíž samozřej-
mo, že zejména Český klub žádati musil, aby
předsednictvo společného klubu převzal
agrárník, tak aby na venek bylo dokumen-
továno, kdo ve společném klubu konečně
rozhoduje. Český klub jako vždycky ochoten
byl podrobiti se loyálně usnesení většiny.
Praha
Vídeň
7
article
Rozhárané dříve poměry v klubu agrárním
zavinily, že tento dojista k agrární straně nej-
výše loyální návrh nebyl ani přijat, ani za-
mítnut a otázka společného postupu a jeho
úpravy zůstala nevyřízena. Ale přece
jen v důsledku společného postupu v Praze
dalo se právem očekávat, že agrár-
ní klub neučiní žádné vážné rozhodnutí
taktické, aniž se dříve poradil s tč-
mi, kteří dosud loyálně dělali spolu poli-
tiku většiny českých poslanců a kteří na
nejvážnějším poli české politiky, v politice
sněmovní, šli s agrárníky naprost
ruku v ruce.
Praha
8
article
Včera před schůzí sněmovní svolána byla
panem Staňkem, který nyní vede agrární
klub, porada předsedů všech če-
ských stran. Nedostavil se do ní zástupce
národně-sociálni. Pan Staněk chtěl zahájiti
poradu o společném postupu českých stra
všech. což již a priori vyžadovalo by po
smutných zkušenostech s Jednotným klubem
velmi vážné a důkladné porady, ale tu žádal
posl. Masaryk, aby nebyla vedena dískuse
všeobecná, nýbrž aby se porada omezila
na to, co dělati v první schůzi sně-
movni, jaké podati interpelacea
jak se zachovat keventuelním ná-
vrhům o zahájení debaty politi-
cké. Všechny strany prohlásily, že budou
pro takovýto návrh hlasovat a jednáno
tedy potom o interpelaci, kterou
z usnesení svého klubu dr. Kramář
napsal a podal. Prof. Masaryk prohlásil
že jeho strana a národní sociálové by asi
sotva ke společné interpelaci přistoupili a žá-
dal jen společnou interpelaci všech stran če-
ských o propouštění záložníků a o zmírnění
trestů pro všechny, kteří v době mobilisace
dopustili se nějakých přehmatů. Katolicko-
národní strana beze všeho podepsala interpe-
laci dra. Kramáře a o téže usnesli se
potom také agrárníci. Interpelací tuto
k ministru zeměbrany ve schůzi psal dr.
Kramář. Mezitím, co ji psal, četl p. Staněk
interpelaci svého klubu ke hraběti
Stürgkhovi v příčině toho, co chce vláda uči-
niti, aby následkem sněmovní obstrukce ne-
bylo království České uvrženo ve finanční
katastrofu. Dískuse ovšem odbývala se bez
dra. Kramáře, který psal společnou interpe-
laci vojenskou, ale přece jen tolik postřehl
ze čtení navržené interpelace, že mluví se
tu o obětech, které české strany
Staněk
Masaryk
doktor
Kramář
Stürgkh
katolickýnárodní
9
article
vjednání vyrovnávacím přinesly
a proto podotkl, že takovou interpelaci by
měly podat jen strany na vyjednáván
zúčastněné, totiž agrární a mlado-
česká a nikoli radikální a poslanci morav-
ští, poněvadž také za doby obstrukce něme-
cké na sněmu moravském společná interpe-
lace všech českých poslanců k vládě podána
nebyla. Když pak posl. Masaryk vyslovil po-
chybnosti o stylisaci interpelace vůbec, zane-
cháno diskuse o ni, přijat text inter-
pelace vojenské, jak ji navrhl dr
Kramář, a schůze přerušena, poněvadž
bylo nutno před zahájením schůze sněmovn
získati ještě souhlas agrárníh
klubu ku podepsání interpelac
dra. Kramáře o zahraniční poli
tice.
V dalším průběhu schůze nebyl dr
Kramář nikým z agrární strany vyzván, aby
se zúčastnil porady o zamýšlené agrárním klu-
bem interpelaci. Uvádíme tento kus doku-
mentární historie proto, poněvadž se
proslýchá, že se agrární klub usnesl na s vé
resoluci proto, že jeho návrh inter-
pelace Mladočechy byl zamít-
nut. Pro tak dalekosáhlé usnesení, které
může míti nedozírné následky, agrární klub
mohl opravdu opatřiti si svoje informace po-
někud svědomitěji.
Masaryk
Kramář
10
article
Forma agrární resoluce vzbudila u stra
českých, které posud s agrárníky šly, opráv-
něné rozhořčení. Dosud bylo zásadou dohodo-
vati se o tom, co se má díti, i když neexisto-
vala formule společné organisace. Agrárníkům
se při tom nemohlo stát žádné násilí, poně-
vadž mají většinu, ale k menšině agrárnic
musí míti trochu respektu. Učiniti usnesení
říci, že je předloží ostatním stranám k úradě
jak věc společně provésti, jest forma, jakou
snad mluví hospodář k čeledínovi, ale ne je-
den klub poslanecký ke druhému. Třeba by
v Českém klubu bylo poslanců méně, jestv
něm přece tolik zkušenosti a politického inte-
lektu, že zasluhuje, aby se s ním promluvilo
napřed o usnesení, které může pro království
České i pro český národ míti nedohledné ná-
sledky. Agrárníci již jednou a to pro poměry
více vnitřně stranické odvolali pana Prášk
z kabinetu Beckova a připravili tak půdu Bie-
nerthovu systému, který národ český tak
těžce zaplatil a který na náladové české opo-
sičnictví působil jako ledová sprcha. Opako-
vat tutéž chybu bylo by těžkým zločinem na
českém národě a má-li se již takový daleko-
sáhlý krok nčinit — a Český klub dojista jes
ochoten o každém stranou agrární navrhova-
ném kroku co nejvážněji diskutovat a dojista
Prášk
Bie
11
article
nezamitá zásadně i možnost ostřejšího pestu-
pu — jest přimo povinností agrární strany ne-
jen k národu, nýbrž také k těm, kteří dosu
s ní společně stojí v jednání sněmovním, aby
jej učinila po zralé úvaze a po společné po-
radě s poslanci, kteří posud s ní dělali stej-
nou politiku. Pak také bude zde spo-
lečná zodpovědnost, kterou ponesou
všichni poslanci. Do české politiky pletou se
však elementy, kterým bude potřebí velmi
důkladně odkrýti karty. Velká většina těch,
kteří konečně nemohou tak jasně vidět do
hnusného často řádění parlamentních osob-
ních intrik, v nejlepším přesvědčení, že po-
ctivě slouží věci národní, dává se strhovat
velmi účelnou demagogií a ani neví, komu
vlastně slouží. My v „Národních Listech“
vždycky se vyhýbáme všemu, co by mohl
vypadat jako pouhý kuloární klep, poněvadě
nemáme to za důstojné listu, jako jsou „Ná-
rodní Listy“. Ale půjde-li to tak dále, jako
dosud, zanecháme všech ohledů a budeme
mluvit velmi otevřeně, aby i poslanci i česká
veřejnost nebyly uváděny v omyl radikálním
frásemi, za kterými se, bohužel, někdy skrý-
vají osobní intriky a machinace.
12
article
Co bude s usnesením agrárního klubu dá-
le, nechceme dnes předpovídat. O tom usnésti
se musí Český klub. Ale tolik můžeme říc
již dnes, že si Český klub nedá pro-
stě diktovat taktiku klubem, kte-
rý má číselnou většinu. V době, kdy je krá-
lovství České v největší krisi, kdy Němci ote-
vřeně pracujt k tomu, aby vláda zavedla po-
řádek v Čechách proti nám jako odměnu
za jejich věrné chování se v otázce zahranič-
ní, v době, kdy by mohlo být rozhodnuto proti
nám na dlouhou, dlouhou dobu, kdy rozpor
mezi naším nazíráním na zahraniční politiku
a mezí politikou rozhodujících kruhů vyža-
duje zrovna tu největší obezřetnost se stra-
ny české, v politice vnitřní opravdu je po-
třebu velmi zrale a vážně uvážit, co mají čeští
poslanci dělat dále. Český klub se dojista ne-
vyhýbá diskusi o žádně politice, ať sebe ra-
dikálnější, ale chce se o ní radití a nechce.
aby mu byla diktována. Český klub nemá do-
sti poslanců, aby mohl rozhodovat a dojista
také nebude politice většiny poslanců če-
ských překážet, ale zodpovědnost pře-
jme jen za politiku, která jest po-
dle jeho minění dobrá a národu
prospěšná. A když již se s ním chce za-
cházet jako s něčím, s čím se nepočítá, když
se mu předkládají hotová usnese-
ní ne důvěrně, nýbrž veřejně v no-
vinách a zve se ve jménu svornosti v ná-
rodě, aby samovolné usnesení jednoho klubu
pomáhal prostě provádět — pak ponechá
zodpovědnost těm, kteří ji tak
lehce na se berou, ale sobě po-
nechá právo otevřené, bezohled-
né kritiky.
Němec
Čechy
13
article
O této věci vydala korrespondenc
O této věci vydala korrespondenc
»Centrum« tuto »informacit
»Před včerejším plenem poslanecké sně-
movny konalo předsednictvo české strany
agrární poradu, na které nynější úřadující
předseda agrárního klubu posl. Staněk
zástupcům ostatních českých stran předložil
ku podpisu dotaz, kterým česká delegace
podniknouti chtěla poslední pokus, aby br.
Stürgkhoví poskytla poslední možnost, zjednati
snesitelný poměr mezi vládou a českými po-
slanci. Interpelace týkala se hlavně styků
nynější vlády s německou obstrukcí v Čechách
a žádalo se určité vyjádření o tom, zdali
vláda království Českému v jeho finanční
tísni chce poskytnouti pomoci. Když posl.
Staněk dotaz přečetl, tázal se dra. Kra-
máře, zda mladočeští poslanci interpelaci
podepíší. Ten odmítl, ukazuje hlavně k tomu,
že interpelace je zasahováním do zemské
autonomie a že věci v interpelaci obsažené
nejsou společnými záležitostmi všech českých
poslanců, jelikož moravští poslanci zejména
nejsou při nich interssováni. Protože tedy
dr. Kramář jménem Mladočechů prohlásil.
že tuto interpelaci podepsati nemůže, musílo
býti upuštěno od jejího podání. Toto chování
Mladočechů také přispělo k tomu, že češti
agrárníci jednali samostatně a přijali známé
usnesení oposiční.«
Čtenáři úvodního článku, v němž věrně
dle pravdy celá aféra vylíčena, učiní si o této
zprávě »Centra« asi příslušný úsudek .
Staněk
doktor
Kramář
Čechy
15
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef, zpráva „Nár. Listů“)
poslanecký sněmovna
16
article
Z Vídně, 16. května.
Vídeň
17
article
Krátká schůze hojněji navštívena, nežli se
očekávalo, také poslanci českými, ale ještě
četněji než byla včera. Pověřeny tři spor-
né volby a promluvili tři řečníci k pilnému
návrhu posl. dra. Tobolky, by a ktivní pří-
davky státních úřadníků byly nahraženy pří-
bytečným. Potom sněmovna se odročila d
úterka. Tímto dnem počínaje ocitne se ple-
num ve velké politické debatě o věcech za-
hraničních a domácích. Rozpravě té hledí se
s velkým zájmem a napětím vstříc. Ať bude
jakákoli, jeden účinek zajisté bude mít — při-
spěje platně k vyjasnění.
V poledne konala se porada klub ov-
ních předsedů, které přítomni byli z
18
article
vládu min, předseda hr. Stürgkh a ministr
financí ryt. Zaleski a ve kteréž usneseno
kontingentovat počet řečníků pro diskusi tu.
Potrvá podle dnešních disposic asi pět dní
Vystřídá se v ní 32 řečníků. Zahájena bude
min. předsedou hr. Stürgkhem, který si však
vyhradil promluviti ještě jednou. Největší spor
v této konferenci byl o to, zdali má „Unio la-
tina“ mezi 32 řečníky v kontingentu dostat
dva, či tři. Rozhodnuto, že tři, ale s výhradou,
že všichni dohromady budou mluviti jenom
jednu hodinu. Řečníkům ostatním čas k řeč-
nění nebyl omezen. Ustanoven ihned pořad,
ve kterém jednotlivé strany dostanou se k
slovu. Promluví jako první řečník za Slovince
dr. Korošec, jako druhý místopředseda ně-
mecko-národního svazu dr. Gross, jako třetí
za české sociální demokraty dr. Souku p
jako čtvrtý za Český klub posl. dr. Kramář.
potom následovati bude český agrárník, český
sociální demokrat. Polák, Rusín, Rumun, dal-
matský Chorvat, německý nacionál, český ná-
rodní sociál, křesťanský sociál, polský sociální
demokrat, katolický národní poslanec český
německý sociální demokrat, Polák, posl. dr-
Masaryk, člen německo-národního svazu.
český sociální demokrat. Vlach. Rusín, kře-
sťanský sociál, německý sociální demokrat
Polák, Všeněmec, Vlach, slovinský klerikál
zástupce německo-národního klubu, český
agrárník a některý poslanec ze skupiny, jejíž
členové nenáležejí žádnému klubu, nejspíše
posl. Zenker.
Stürgkh
Zaleski
Korošec
doktor
Gross
Souka
Kramář
Polák
Rusín
Rumun
Chorvat
Masaryk
Vlach
Zenker
národní svaz
Český klub posl
národní klub
19
article
Z Vídně, 16. května. (K. k)
Předseda dr. Sylvester zahájil schů
v 11 hod. a odpověděl na včerejší Exnerův dotar
po propouštění záložníků, že plně uzná-
vá důležitost a vážnost této záležitosti. Je před-
mělem mnohých interpelací, které bez prodlen
budou postoupeny vláděj na Švihův po vyřízen
novely ke spolkovému zákonu panskou
sněmovnou, že nemá vlivu na rozhodování a jed
nání panské sněmovny, ale sdělil obsah dotazu mi-
nisterskému předsedovi.
Potom přikročilo se ku pořadu, t. j.k
9 zprávám legitimačního výboru.
Volba posl. Beiera (I. hornorak. vol. okr.
schválena po referátu posl. Langa; rovněž posl.
Al. Riegra (15. něm. vol. okr. na Moravě) p
zamítnutí minoritního návrhu Winarského
bez debaty agnoskovány volby posl. Jessera,
Starowiciského, hr. Lasockého a Bi-
sa. Jednání o zvolení posl. Pachera, Kraus
a Knirsche bylo odloženo, ježto zpravodaj ne-
byl přítomen.
Volba posl. dra. Michejdy schválena pře
odmítavý návrh posl. Regra a rokování přerušeno
Dále rokovalo se o pilném návrhu. Tobol-
kově stran
příbytečného státních úřadníků a učítelů.
doktor
Sylvester
Exnerův
Beier
Lang
Riegr
Jesser
Starowiciský
Lasocký
Bi
Pacher
Kraus
Knirsch
Michejda
Vídeň
Morava
Tobol
panská sněmovna
20
article
Posl. svob. p. Hock vyslovil se pro návrh, kte
rý je povšechně nejlepší cestou pro reformu a u-
pravu aktivitních přídavků. (Pochvala.)
Odb. přednosta ryt. Galecký pravil, že na-
hraditi platné aktivitní přídavky příbytečným, rov-
najícím se vojenskému činžovnímu tarifu, má z
účel zvýšení dosavadních aktivitních přídavků, kte-
ré by bylo spojeno se zcela mimořádným zvýše-
ným nákladem. Avšak proto, že zatížení státního
hospodářství, přesahující ještě náklady služební
pragmatiky, novým všeobecným zlepšením plat
je nyní úplně vyloučeno a nutno zabrániti, aby u
úřadnictva po té stránce byly buzeny nové, pře-
dem nesplnitelné naděje, vláda nemůže sou-
hlasiti s předloženým návrhem a prosí tudíž
by byl zamítnut.
Posl. Hoifmann šl. Wellenhof apeloval na sně-
movnu, aby co nejdříve vyřídila finanční plán.
Posl. Buříval dovozoval, že jeho strana bud
hlasovati pro zevrubnou úpravu aktivitních pří-
davků a proto také pro předložený návrh.
Další rokování bylo přerušeno.
Došlé spisy. Dotazy podali posl. Wa-
stian po vydávání »Milit. Rundschaue
jako denního listu na útraty ministerstva vojen-
ství: — Licht po nutnosti základní změnv
naší obchodní politiky naproti bal-
kánským státům, protože dosavadní byla
pochybena: — Schlegel, Hruban a spol. po
souboji se smrtelným zakončením 8. t. m. mezi
aktivními důstojníky ve Vídni; — Hillebran
po týrání vojáků u 20. mysliveckého pra-
poru; — Domes po úřadní zprávě o prodeji
zbraní; — Palm po nevyplácení státní subvence
nouzi trpícím horalům, zabývajícím se domáckým
průmyslem v Rudohoří.
Příští schůze bude v úterý.
Posl
Hock
Wellenhof
Buříval
Schlegel
Hruban
Domes
Wa
Vídeň
Rudohoří
21
article
V drobném prodejie
ranmí člslo o sohě . . sa 8h
večern
za s
Ve mliáikách na venkové
ranní čislo
večerní a
lnserátv
platí se botové ozpřed-
Předplacaní a inserty přijima
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejjí se tež
eudakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů
Rukapiay se uavracei
23
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 16. května. (K. k.)
Užší výbor pro školské záležitostí, jenž pro-
jednati má úpravu platů vysokoškolských pro-
fesorů, schválil v zásadě, aby osnova dra. To-
bolky byla zprávou pro plenum výboru a usnesl
se navázati styky se sdružením vysokoškolských
profesorů, jakož i na tom, aby do příští schůze
pozván byl zástupce ministorstva vyučování.
Výbor kompetenční, jemuž přikázána před-
loha, kterou mění se působnost ministerstva ve-
řejných prací a obchodu, svolán je na středu do-
poledne. Pozváni ministr dr. Trnka a dr.
Schuster, poněvadž bude se hlavně jednato
přikázání departementu pro vodní stavby, který
náleží dosud ministerstvu obchodu, ministerstvu
pro veřejné práce.
Trnka
doktor
Schuster
Vídeň
24
title
Politický přehled.
25
article
Země české.
Země české.
Interpelaci posl. dra. Kramáře, Staňka,
dra. Hrubana a soudr.
dostalo se už včera odpovědí, nikoli sic od
předsedy ministerstva, ale za to od sloup-
káře »Času«. Že by byl s ní spokojen, není
vidět, ačkoli na dvou nebo na třech místech
uznává správnost a oprávněnost její, což
bude muset i hr. Stürgkh, třeba by to v od-
povědi své zamlčel. Avšak »Čas« je právě
proto s ní nespokojen, že je správná.
A zevrubné důvody, pro které ji odsuzuje,
jsou i v realistickém »Času« překvapující.
Orgán prof. Masaryka je na př. nemálo tím
hněten, že podatelem interpelace na prvním
místě jest poslanec za třetí okres, že třeti
okres »tak trochu pokládá se za represen-
tanta českého voličstva vůbec« a že tudíž
dotaz, podaný poslancem tohoto okresu,
»bude po celé trati z Leopoldstadtu až ke
Kurfürstendammu komentován jako projev
protistátního smýšlení«. To píše orgán prof.
Masaryka, který je přece v nejnovější fási
svého vývinu zastancem zásadní, bezohledné
oposice.
»Čas« vždycky, v každém případé, ví
jak českou veřejnost opařít. Kdyby byli
čeští poslanci nepodali svou interpelaci, byl
by »Čas« uveřejnil týž sloupek, ovšem nej-
výše snad s nepatrnými nějakými změnami.
Byl by napsal, že poslanec za třetí okres
nepodal interpelaci jenom proto, aby si ne-
rozhněval vlivné kruhy od Leopoldstadtu až
po Kurfürstendamm.
Mnoho mluví se na včerejším sloupku
»Času« o bičování přirozenosti z politiky.
Existuje jistá přirozenost, o kteréž již kla-
sicky bylo řečeno, že kdyby ji vídlemi vy-
píchl, vždy se vraci. »Čas« ji sice nevyna-
lezl, ale nachází se v jeji nezkráceném
majetku. Každý jeho sloupek je vytýčen na
jejím základě.
Staněk
Hruban
Stürgkh
Masaryk
26
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 14. května 1913.
Morava
27
article
(Obecní záležitosti brněnské.)
Jako v začarovaném kruhu, tak je tomu v naší
lho tejnosti k obecním záležitostem brněnským.
Ne a ne dostati se kousek ku předu, ne a ne chopit
se v pravý čas příležitosti k zakročení proti mi-
zerné a hanebné správě městské. Povolaná korpo-
race, která má sledovati zájmy obecní, klidně spí.
Sejde se snad před obecními volbami za rok, ale
zase tu nebude všeobecného zájmu poplat-
nictva, kteréž není nikým o hanebném hospodář-
ství obecním informováno. Naše časopisy občns
udělají exkursi na tento úhor, ale jen nahodile,
bez systému, bez potřebné kontinuity. Letos již
několikráte byla příčina k tomu, aby svoláno bylo
poplatnictvo brněnské ke kritice obecního hospo-
daření. Ale ticho je všude. Nepovšímnut je na př.
i nejnovější škandál vodovodový. Profesor německé
techniky Hausner podal 20. dubna zprávu o vedení
rourovém brněnského vodovodu z Březové. Vyšlo
na jevo, že přes rok nemohl dostati pomůcek
potřebných přes veškeré urgence. Konečně si to
Hausner
Březová
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Bergson.) V minulém roce býval ně-
které odpoledne příchod ke Collěge de Fran-
ce v Paříží přímo ucpán automobily a kočáry
dámy v moderních úborech a elegantní pá-
nové spěchali o závod se studentkami a stu-
denty hodinu před počátkem přednášky stih-
nout místo v přeplněném amfiteatru, čekajíce
trpělivě, až objeví se za kathedrou hubená.
unavená tvář, výrazného semitského typu, se
zářivýma, výraznýma očima, a zazní tichý
z počátku bezbarvý hlas, vykládající se zdán-
livou lhostejností složité a těžké problemy
filosofie dnešní doby.
Bergson
Fran
Paříž
29
article
Každá doba má svoji filosofii, která je
utajeným neb zjevným podkladem převláda-
jící sklonnosti duševní, vyslovuje neovědo-
mělé touhy současného pokolení, znatelné
stejně v umění, jako ve školách, v zábavách.
jako v sociálních hnutích. Zmocňuje se my-
šlení a cítění širokých vrstev, proniká do ve-
řejného života a zaplavuje veřejné minění
tisknouc všechny jiné názory do pozadí, do-
kud „neopadnou vody“, a po odlivu nezdvihne
se jiná vlna, stoupajíc zvolna novým přílivem
myšlenek.
V druhé polovině 19. století byla to filo-
sofie o naprosté zákonnosti všeho života.
o odvislosti člověka od věčných sil a ne-
měnných zákonů vesmíru.Bylo to v létech šede-
sátých, kdy H. Taine na škole krásných
umění rozvíjel před nadšeným obecenstvem
své theorie o živých silách dějin, o naprosté
závislosti člověka od tří základních sil, pro-
středí, plemene a doby, vykládal jedince jake
pouhý výsledek všeobecných, neměnných pří
čin, všudy přítomných, v každém okamžikt
a v každém případě, nezničitelných, neomylne
vládnoucích veškerým děním. Lidskou vůl
a všechen mravní život prohlásil za stejně zá
vislý na úhrnu působících příčin, jako vytvá-
ření krystalů, oběh krve a pohyby hvězd. Člo-
věk byl pouhou hříčkou neznámých vnějšíci
sil, a jen když nadlidským napětím rozumu
pochopil aspoň částečně jejich působení, moh
předvídat a do jisté míry ovládat jejich
účinky.
H Tain
krásný uměný
30
article
Filosofie Tainova opojovala posluchače
Poslouchali s utajeným dechem střízlivé, uče-
né výklady, přejaté z fysiky, chemie, geo-
logie i úchvatná líčení z dějin, skvělá přirov-
nání a nadšené periody, jimiž se rozohňovala
Tainova živá fantasie. Ale přešla doba na-
dšení z naturalismu a determinismu, nové po-
kolení se vzepřelo učení o bezmocnosti člo-
věka vůči vesmíru, o všemohoucí síle zákonů
hmoty, a v létech osmdesátých počalo se
stále úsilněji probouzeti vědomí vlastní síly
lidského ducha, lidské vůle, přesvědčení,že
člověk sám sobě je pánem, nezávislým n
vnějších silách: z obdivu života vesmíru pře-
šlo myšlení v obdiv síly vlastního nitra.
A v té době příšel Henri Bergson. Kdy
roku 1887 hájil venkovský profesor před uni
versitní komisi svoji doktorskou thesi o bez
prostředních jevech lidského vědomí, vzbudi
svojí odvahou a břitkou polemikou značnou
pozornost. Bylo to v době, kdy již symbolisti-
cká poesie a nové směry v umění rozbíjely
starou tradici a bojovaly za volný projev sil
Tainův
Bergson
31
article
né osobnosti, nespoutaný ani odkazem minu-
losti, ani předepsanými zákony. Téměř deseí
let na to Bergsonova kniha o paměti a hmotě
způsobila rozruch ve vědeckých kruzícha
vynesla mu profesuru na Collěge de France.
Konečně opět po deseti letech objemný spis
o tvořivém vývoji vyvrcholil jeho filosofii,
vzbudíl ozvěnu i mimo vědecký svět, vyvolal
polemiky i nadšený obdiv, celou literaturu
o bergsonismu, a v posledních letech Oxford.
Londýn i Amerika závodily o čest Bergsono-
vých přednášek.
Bergson dal výraz duševní sklonnosti své
doby, odvracející se od zákonnosti vnějšího
světa do tajemné hloubi lidského nitra. Vy-
slovil směle přesvědčení, že ta matematická
zákonnost vnějšího světa, fysických sil, jak
my ji chápeme, není než naším výmyslem, dí-
lem naší lidské logiky, našeho nedostatečného
rozumu. Rozum lidský nestačí chápat život
pohyb, dění, chápe jen věci mrtvé, nehybné
svě vlastní konstrukce. Nedovede proniknou
do podstaty života ani v nás, ani mimo nás
a proto sestrojuje si nesprávný obraz o ne-
měnné, nehybné podstatě vesmíru, opíraje s
o mathematiku, geometrii, fysiku, nepřihlížeje
k živému dění.
Bergson odvrací se od mrtvé vědy roz-
umu, a nalézá dokonalejší, jak se domnívá.
schoprost, jíž lze proniknouti tajemství ži-
vota: intuici. A pomocí intuice chce vyložit
podstatu života v lidském nitru, vztah tohot
života k tělu a k vnějšímu světu a konečné
Život sám celého vesmíru.
V první knize vykládá chybné pojmy na-
šeho rozumu o času a prostoru. Náš vnitrný
Bergsonův
Franc
Bergson
Oxford
Londýn
32
article
život chápeme intuicí: víme bezprostředním
dojmem, že jsme, že v nás cosi se děje —
to je „čisté dění“, nezávislé ani na času, an
na prostoru. Pod vnějším, povrchovým, všed-
ním naším životem je utajen hluboký život
vnitřní, pramen životní síly, neměřitelný roz-
umem, neodvislý od vnějšího světa, jenž se
projevuje bezprostředně v našich hlubokých
citech. A z tohoto pramene vyvírá nejmoc-
nější projev osobnosti, svobodný čin, nezá-
vislý na ničem, než na naší vůli, když bez
ohledu na vnější vlivy a vztahy k vnějšímu
životu rozhodujeme se jen vzhledem k nám
samým, k vlastnímu chtění.
Tělo, smysly, mozek, jsou jen nástrojem
vnitrné činnosti našeho já. Bergson věnuje
značnou část své obšírné druhé knihy odmí-
tavé kritice všech dosavadních theorií o pří-
činnosti ve světě vnějším a theorií o vztahu
nervových úkonů a myšlení, o poměru mezi
smyslovým dpjmem a představou, o příbuz-
nosti a spojování představ. Buduje smělou
theorii, že smyslové dojmy nevznikají v nás
ale jsou součástkou vnějšího světa, jenž ne-
ustále vysílá svoji působnost, při čemž naše
nitro je jen stínítkem, jež zachycuje toto pů-
sobení. V nás jest jen celá naše minulost, ne-
účinná sice, ale stále cele přítomná, která
se vybavuje vzájemným vlivem smyslového
dojmu a účinné paměti. Bergsonovi mizí pod-
statný rozdíl hmoty a ducha, neuznává jiné
skutečnosti, než pohyb, dění, a jevy fysické
i jevy vědomí nejsou mu než dvěma různými
vzhledy téže skutečnosti. „Duch bere o
hmoty vjemy, jež tvoří jeho potravu, a vrací
jí je v podobě pohybů, jimž vtiskl svoji svo-
bodu,“ praví svým obrazným způsobem. Tělo
i duch neustále tíhnou k činnosti, ale základ-
ním úkonem těla je omezovati život ducha
v jeho činnosti.
Bergson
33
article
V třetí knize rozbírá Bergson odmítavě
všechny theorie vývojové. Neuznává vývoje,
sestrojeného stupnicí živých bytostí, chce,
aby život byl chápán jako cosi skutečného,
stále se zdokonalujícího, stále se vytvářejícího
v nepředvídatelných útvarech, nikoli jako
cosi předurčeného v nehybné, neměnné věč-
nosti. Skutečností je mu právě jen to dění
kolem nás a v nás, jež chápeme jen jako pro-
jevy života různě se vytvářejícího v různě
dokonalých bytostech, úměrně odporu, jež ži-
votu klade hmota, v níž se nám projevuje.
Vystihnout filosofii Bergsonovu je těžko.
on sám si to doznává a odůvodňuje tím, že
nelze to, co živě nám projevuje intuice, vy-
jádřit matnými slovy, dílem rozumu. Znásil-
ňuje slova i pojmy, a utiká se často k obra-
zům, které rozněcují fantasii a působí na cit,
vyvolávajíce buď nadšenou víru oddaných
žáků, nebo chladný odpor vědy. Jeho učení
— možno-li nazvat učením projev, jenž chce
být spíše vyznáním víry — uvádí v nadšení
i široké vrstvy posluchačů a stává se pod-
kladem jak uměleckých manifestů tak filoso-
fických theorií a sociálných hnutí. Je mocným
podnětem duševního rozvlnění současné doby
— čím přispěje k rozjasnění, vědomí lidstva,
ku posílení práce lidského ducha, to ukáže
budoucnost, až opět „opadnou vody“a
zdvihne se nová duševní vlna, která bud
spláchne minulost, nebo vynese z ní to, co
zbude za podklad nového myšlení.
Bergson
Bergsonův