2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
17. května 1913. Číslo 133.
4
article
musil opatřiti sám. A jeho kritika? Prohlašuje, že
materiál rourový je méněcenný a špatně usazený.
Má-li vodovod funkcionovati, je nutno podniknouti
nápravy. Reservoir v černých polích propouští vo-
du. Sám stavební ředitel Kellner, obce brněnské.
musil to v sezení přiznati a žádal potřebný obnos
k reparatuře. Chtěl obnos 3500 K — dnes však
obnos ten překročen, že obnáší přes 45.000 kor.
a reparatura není hotova. Vodovod měl býti hotov
již v prosinci 1912 — pohltil mnoho milionů, ale
sotva prý v roce 1915 bude v pořádku a v užívání
Vinníci jsou — v korumpované klice obecní.A
jako je to s vodovodem, tak je to s centrálou
elektrickou a jinými věcmi. Do divadla bere se už
kab aretový ensembl a j. v., věci, jež by se
dnes daly dobře obecenstvu a poplatnictvu přivěsti
na oči. Je to skoro neuvěřitelno, že světlo elektri-
cké je v Brně dražší z centrály oslavanské nežliv
sousedním předměstí Žídenicích z tamní elektrárny
obecní. Kážeme však, zdá se nám, hluchým uším.
Pro samé nechutné tahanice, pro samé osobní
ostouzení a škandalisování, nemáme času na věci
hospodářské a se stanoviska českého i poplatni-
ckého v Brně velmi důležité a pro náš budoucí
postup v Brně nevyhnutelné. Zodpovědní činitelé
by konečně měli si svoji zodpovědnost uvědomiti
a vzíti věc obecní v Brně vážně a opravdu do
rukou.
Kellner
Brno
5
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
6
article
Mimořádný mínistr Kanfa.
Mimořádný mínistr Kanfa.
»N. Fr. Pr.« přináší úvahu, v níž na
třech sloupcích oceňuje zásluhy ředitele
literárního bureau zahraničního ministerstva.
Kanie, jenž byl právě povýšen za vyslance
a mimořádného ministra. Smysl úvahy té
jasný ze závěrečného odstavce, jejž podá-
váme dle »N. Fr. Pr.« doslovně. »V činnosti
p. Kanie — píše vídeňský list — je patrna
methoda, která den ode dne v každé po-
drobnosti projevovala úmysl, zužitkovati
postrašenost obecenstva jako důkaz, že si
přeje války. Domácímu obyvatelstvu měla se
vnuknouti víra, že válka musí co nevidět
vypuknout, aby také Rusko a Srbsko tomu
uvěřily; doma musil se šířiti postrach, aby
se lekli také naši odpůrci. S živoucím tě-
lesem celé společnosti, s otci a matkami
vojenskou službou povinných synů, s prací
a obchodem celé říše zřídka kdy se naklá-
dalo tak krutě. To byla tisková polítika.
která ztratila ohled na obyvatelstvo. Ne-
máme nic proti tomu, když úřadník za takové
výkony obdrží nový titul a je povýšen. Ne-
chápeme však, proč se mu dovoluje, aby po
nešťastném průběhu této tiskové politiky
zasahoval také do politiky parlamentnía
zostřoval její záležitosti. Ještě méně chápeme,
proč by člověk neměl býti odstraněn z úřadu,
který bez důvěry veřejnosti musí býti bez-
cenný. Tísková politika, která má proti sobě
parlament a obecenstvo, jest nemožna. Pan
Kania sotva se udrží v úřadě.«
Víme, že »N. Fr. Pr.« nejde tak o zájmy
obyvatelstva, o zájmy otců a matek vojen-
skou službou povinných synů, jako o zájmy
bursovní, těžce poškozené činností nového
mimořádného ministra Kanie, ale v tomto
případě bursovní zájmy se shodovaly se zájmy
rakouských národů.
Z klubu krakovských konservativců.
Kanie
Kania
Francie
Rusko
Srbsko
7
article
Klub krakovských konservativců mělv
úterý schůzi, v níž rokováno o situaci, vzniklé
rozvázáním Národní rady polské a zvolením
zatímné komise, jež má na čas zastávati Ná-
rodní radu. Klub se usnesl, že uznává potřebu
Národní rady, ale tato rada musí se opírati
o souhlas všech polských stran. Poněvadž do-
savadní Národní rada této podmínce nevyho-
vovala, musila se rozejíti. Konservativei
vstoupili do zatímné komise také jen s pod-
mínkou, že v ní budou zastoupeny všechny
strany. Poněvadž však tři strany odřekly vy-
slati zástupce do komise, odvolají konserva-
tivci také svého zástupce, čímž se rozpoušt
i zatímná komise.
V další části resoluce konservativci vy-
slovují se pro stálou dohodu s polskými de-
mokraty a lidovci, ale jen s podmínkou, ž
tyto strany neupadnou do proudů radikálných
a zejména nezapočnou boj s polským episko-
patem.
Konservativei
8
article
Bar. Rauch opět na obzoru.
Bar. Rauch opět na obzoru.
„Sloven. Narod“ a „Budap. Tagbl.“ při-
nesly tyto dni souhlasné zprávy ze Záhřeba,
že ve vídeňských rozhodujících kruzích jest
úmysl vystřídati Cuvaje bývalým bánem
bar. Rauchem, pověstným z dob proslulé-
ho „velezrádného“ procesu záhřebského. Ve
Vídni neměli rádi Srbů už za doby annexe
nyní po válce balkánské jsou tam ještě méně
oblíbeni a proto se prý hledá politik, který
by v Chorvatsku dovedl rázně vládnouti proti
Srbům. Lépe to ovšem nedovede nikdo nad
osvědčeného již bar. Raucha.
Zatím jsou to ovšem jen pověsti, ale
„Sloven. Narod“ uveřejňuje některá fakta z
posledních dob, která by nasvědčovala, že
bar. Rauch vystupuje opět z propadliště, do
něhož zapadl po pádu kabinetu Wekerlova.
Když se Cuvaj loni stal komisarem, hledal
přátel nejprve v kruzích starých frankov-
ců, kteří horlivě sloužili Rauchovi za doby
„velezrádného“ procesu. Ale z námluv pro
zakročení Rauchovo a také prý Tomašičovo
nebylo nic a proto Cuvaj si vymyslil frankov-
ce potrestati. Dal zahájiti vyšetřování proti
lidové podpůrné bance „Balkánu“, která
obrala své klienty asi o 4 miliony korun a
v jejíž čele stáli vynikající frankovci dr. Alex.
Rauch
Cuvaj
Srba
Rauchův
doktor
Alex
Záhřeb
Vídeň
Chorvatsko
Balkán
9
article
Horvat a dr. Vladim. Sachs. Do aféry
byl zatažen také nedávno zesnulý býv. námě-
stek bánův Levin Chavrak a jeho sy
Zdenko Chavrak, který se pro to zastřelil.
Po čase Cuvaj suspendoval i známého stát-
ního zástupce Accurtiho a vyšetřovacího
soudce Košutiče, známé z „velezrádného“
procesu a začal zjevně pracovati proti Rau-
chovi a Tomašiči. Tu oba tito bývalí bánové
zakročili ve Vídni a v Pešti a domohli se
toho, že Cuvaj o vánocích poslán na dovo-
lenou a správa Chorvatska svěřena dru.
Unkelhäussrovi. Za krátko zastaveno
vyšetřování proti dru. Horvatovi a Sachsovi
a také Accurti a Košutič vrátili se do svých
úřadů. Tak rehabilitování všichni hlavní fran-
kovci, o které se bar. Rauch opíral dříve a o
které se chce opírati zase, podaří-lí se jeho
plány a bude místo Cuvaje jmenován opět
bánem. Plán bar. Raucha spočívá prý v tom,
že proti myšlence velkosrbské chce
Chorvatsku podporovati myšlenku katoli-
cko-velkochorvatskou, chce koke-
tovati s utopií trialismu a takovým způsobem
sehnati si v budoucím chorvatském sněmi
dostatečnou chorvatskou většínu proti Srbům.
Správnost této informace je těžko kon-
trolovati, poněvadž chorvatské listy o domá-
cích politických věcech nesmějí psáti. Ale ve
Vídni je všechno možno, i návrat Rauchův.
Horvat
doktor
Vladi
Sachs
Levin Chavrak
Zdenko Chavrak
Cuvaj
Košutič
Rau
Tomašič
Vánoce
Accurt
Rauch
Srba
Rauchův
Vídeň
Pešť
Chorvatsko
Accurti
10
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
A. A. Bašmakov, smírce mezi Bulharskem
a Srbskem.
Nám už bylo telegraficky oznámeno, že A. A
Bašmakov příbyl z Černé Hory do Bulharskaa
v Sofiji ve společnosti předáků bulharských vyna-
znažoval se najíti bod smíru mezi Bulhary a Srby
ale marně. Více se o tom dočítáme v »Národních
Práveche, z nichž vyjímáme tuto poučnou episodu
Osobnost A. A. Bašmakova je našemu obe-
censtvu známa. V mládí se věnoval diplomatické
službě své ruské vlasti, byl úřadníkem ruské le-
gace v Sofiji, přilnul k mladému bulharskému
státu vší duší, osvojil si důkladně bulharský ja-
zyla procestoval Bulharsko i Makedonii, o níž
napsal spis. přeložený také do češtiny (pod pseu-
donymem »Věští Oleg«), potom se mu diploma-
tická služba znelibila, neboť málo odpovídala jebo
vroucím slovanským tužbám. V posledních letech
byl hlavním redaktorem »Pravitelstvenného Věst-
níku«, orgánu ruské vlády v Petrohradě. Vždycky
bvl horlivým přívržencem slavjanofilského učení
jehož byl plamenným řečníkem při každé příleži-
tosti, a také o »slovanských obědech« petrobrad-
ských, známých to meetinzích slovanské a národní
společnosti ruské v Petrohradě v obou posled-
ních zimách. Reakcionář kníže Meščerský jej udal
vládě, že se jeho úřad jako redaktora vládního
orgánu nesrovnává s oposičním duchem, který se
jeví na »slovanských obědech«. Vláda dala A. A
Bašmakov
Bašmakov příbyl
Bulhar
Srba
Bašmakův
Oleg
A A
Bulharsko
Srbsko
Černá Hora
Bulharskao
Makedonie
Petrohrad
národní Práveche
11
article
Bašmakovu na vybranou, aby jí buď na »slov.
obědech dělal oposici, anebo se poroučel z úřadu
jejího orgánu. A. A. Bašmakov jako muž char-
akteru volil resignaci, načež mu »Novoja Vremjae
učinilo místo ve své redakci a poslalo jej jako
svého dopisovatele na Černou Horu, kde byl
svědkem obléhání Skadru v posledních dvou mě-
sicích a jeho dobytí. Na Černé Hoře byl po prvé
r. 1911 a odebral se tam po X. sjezdu slovan-
ských novinářů v Bělehradě. Tehdy se obeznámil
i s Albanií a vydal o ní francouzský spis.
Bašmakův
Bašmakov
Novoja Vremjae
Černá Hora
Černá hoře
Bělehrad
Albánie
12
article
A. A. B. dříve stál skoro úplně na stanovisku
bulharském. Seznámiv se s národem srbským
s jeho stanoviskem ve sporu s Bulhary, hledal
smír mezi oběma a s tím příjel nyní do Sofije.
kde podle referátu »Národních Práv« pochodi
následovně:
Pan Bašmakov, píše list, pokládal za nutné
použíti svého vlívu k vyrovnání sporu mezi Srb-
skem a Bulharskem, jenž hrozí nejen trvání bal-
kánského spolku, nýbrž může se i změniti v ne-
žádoucí srážku. Za tim účelem přijel z Běle-
hradu do Sofie, kde mu Slovanský spolek uspo-
řádal banket, na který se dostavili: Ivan Vazov
P. Pošev, St. Kostov, profesoři Miletič, Ivan Šis-
manov, Georgov, Kisov. Danailov, D. Mišev, S
Ivančov, Gr. Najdenov. V. Velčev, Minarov, St.
Karadžov a j. Místopředseda Slov. spolku St.
A B
Bulhar
Bašmakov
Srb
Vazov
P Pošev
Kostov
Miletič
Šis manov
Kisov
Danailov
D Mišev
Ivančov
Gr
Najdenov
V Velčev
Minarov
Karadžov
Sofijá
Bulharsko
Sofie
Georgov
Bělahrad
St
13
article
Kostov [předsedou je S. Bobčev) hosta uvítal, na-
čež p. Bašmakov pronesl v bulharském jazyku
řeč, kterou se vynasnažoval přesvědčiti přítomné.
že mají pracovati k tomu, aby nedorozu měn
mezi Srbskem a Bulharskem se vyrovnalo ústupky,
které by Bulharsko ze své bohatší kořisti učinilo
Srbsku, jemuž se stala křivda a škoda, že mu za-
bráněn východ na Jaderské moře. Slovanský po-
litik se trápil myšlenkou o možnosti konfliktu
mezi dvěma bratrskými národy, jenž by byl mezi-
národním skandálem, hanbou Slovanstva a rado-
stí jeho nepřátel. Bašmakov po odpovědech.
kterých se mu dostalo, opakoval ruským jazykem
své důvody a radil Bulharům, aby učinili Srbům
ústupky a nalehal, aby Bulharsko dalo Srbrku
pomoc při hledání východu na Jaderské moře-
Panu Bašmakovu odpověděli silně, rozhodně
a jasně pp. Miletič, Vazov, Georgov, Mišev, lvan-
čov, Danailov a Karadžov, kteří nejen nedopou-
štějí pomýšlení na nejmenší ústupek od smlouvy.
kterou Srbsko podepsalo, nýbrž vyslovili pře-
svědčení, že se Srbskem sotva bude možna sou-
činnost pro jeho věrolomství (i).
Kostov
S Bobčev
Bašmakov
Bulhar
Srba
Bašmakův
Miletič
Vazov
Georgov
Mišev
Danailov
Karadžov
Srbsko
Bulharsko
jaderský moře
14
article
Banket skončil o půl druhé v noci. Roz-
loučení nebylo srdečné. Host překvapil
společnost, háje nutnost bulharských ústupků v
prospěch Srbska. Sám p. Bašmakov se rozloučil
se svými hostiteli patrně nenadšen jejich rozhod-
ností, s jakou hájili zájem své vlasti na tom, aby
Srbsko přesně dostálo své smlouvě s Bulharskem.
Pan Bašmakov slyšel naše mínění a může je nyní
sděliti v Bělehradě našim »spojencům«.
Jak příklad ukazuje, není vděčnou úlohou
michati se do nynějšího sporu srbsko-bulharského
a my nikterak nechceme, aby nás postihl osud p.
Bašmakova. Ale tolik připomínáme zas a zas, že
osud Balkánců bude rozhodnut na škodu jich
všech, nedohodnou-li se o kořist válečnou, jako
se dohodli o vedení války, a rozbijou-li po válce
svůj spolek, proslavený šťastnou válkou. Opaku-
jeme zas a zas, že Balkánci nejprve sami k sobě
navzájem musejí býti spravedliví, aby se pojistili
proti nespravedlivostem zevně. Jedni k druhým
musejí být uznalí, aby sami také měli nárok na
uznalost.
Bašmakov
Bašmakův
Balkánec
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
15
article
Slovanské bankety.
Slovanské bankety.
Petrohradské slovanské bankety, které
v široké veřejnosti nabyly takové pověsti, poně-
vadž to byly jediné kolektivní projevy ruského
veřejného mínění, možné za stísněných shromaž-
dovacích poměrů v Rusku, byly na konec uml-
čeny. Ne zakázány, ale do slova umlčeny, po-
něvadž petrohradský gradonačalník dovolil po-
slední slovanský banket, alé bez řečí. Než
němý banket, raději žádný, řekli si pořadatelé
pořádání banketu odvolali »pro nezávislé okol-
nosti«, jak se v takových případech zakročení
svis major« v Rusku říká. V Petrohradě byl ta-
kový zájem o tento banket, že se přihlásilo dva-
kráte více účastníků, než by se mohlo umístit
v rozsáhlé dvoraně Evropského hotelu, kde měl
být pořádán. V slavjanofilských kruzích se nyní
zamýšlí o tom, že krajní omezení shromaždova-
cího práva, jaké v Rusku panuje na základě zá-
kona i tradice, jest málo příznivo vývoji národ-
ního sebevědomí ruského, když zároveň mohl být
pořádán v Moskvě banket na počest známého
finského státníka Mechelina.
Mechelin
Rusko
Petrohrad
Moskva
16
article
Politický význam slovanských banketů a po-
uličních manifestačí, z nich vyrostlých, byl proto
značný, že cizina podle nich soudila o smýšlení
ruské veřejnosti, odchylném od smýšlení ruské
diplomacie. O významu těchto projevů píše v »No-
vém Vremeni« pařížský Polák Waliszowski: »Po
celou dobu balkánského dramatu vedle »komorní
hudby« ruské diplomacie bylo slvšet z Ruska
i hlas ulice a jeho zvuk zalehl i do Paříže.
Mohu říci s jistotou, že tomu hlasu i nyní jame
mnohým zavázáni. Jsem přesvědčen, kdyby se
nebyl ozval, my byli bychom s ústupky a kapitu-
lacemi tak couvli, že bychom na konec nemohli
zachránit ničeho, ani své cti, jinak leč se zbraní
v ruce. Myslím, že naši diplomaté pochopili, jakou
službu jim vykonal tento hlas a že jí použili, jen
že se nechtéjí k tomu přiznat, protože jsou lidmi
tradice. Myslím, že národní cit sehraje velkou
úlohu i v budoucnosti. Ale třeba, aby v Paříži
i jinde znali, že nejen duše, leč i opravdové síly
Ruska, nejen jeho mysl a city, leč energie
vůle vyslovují se nejen v pohrávání na něžných
flétnách a hravých hobojích, které se nesou
z domu od Pěveckého mostu (z ruského zahra-
ničního úřadu).«
Polák
Waliszowski
Rusko
Paříž
17
article
Rakousko, Italie a Albanie.
Rakousko, Italie a Albanie.
O poměru mezi Rakouskem a Italií v otázce
albanské dovidá se vídeňský dopisovatel „Tempsu
zajímavé podrobnosti od osobnosti prý velmi au-
torisované, jež ovšem se nesrovnávají s tvrzením
oficiosního vídeňského tiskua
Od myšlenky rakousko-italské intervencev
Albanii, na niž se mohlo jistou dobu pohlížeti jako
na nezbytnou a bezprostřední, se nyní ve Vídni
upustilo. Ale možno se tázati, zdali by byla mohla
kdy býti provedena, neboť obě vlády nedospěly
k dohodě v okamžiku, kdy dobrovolné zřeknutí
se krále Nikoly vytáhlo Rakousko z pasti, do které
se dalo lapiti, poskytnuvši mu záminku, aby upu-
stilo od celé politiky intervence v Albanii.
Stav vyjednávání rakousko-italského v oka-
mžiku posledního činu černohorského byl tento-
1. Rozdělení sfér zájmových v Albanií bylo
rozhodnuto a načrtnuto.
2. Rozhodnutí o vojenském zakročení Rakou-
ska na severu a Italie na jihu bylo v zásadě učl-
něno.
3. Námořní politika obou zemí v Jaderském
moři měla býti předmětem dohody, jejíž ujednání
pokládali na Ballplatze za bezprostředně blízké
Ale konilikt v samém lůně vlády rakousko-uherské
ochromil postup vyjednávání
Ministerstvo zahraničních záležitostí soudilo
že stará albanská politika Rakouska není již časo-
vá: „Je příčinou všech rozporů a naší neshody
Italií“, říkali na Ballplatze. „Ustoupíme-li v otázce
albanské, usnadníme důvěrnou jednotu, která nám
zajistí panství nad Jaderským mořem a dovolí nám
středomořskou politiku“. Stanovisko ministerstva
zahraničních záležitostí bylo potíráno generálním
štábem z důvodů strategických a také politických.
Rakousko
Albánie
Vídeň
18
article
Generální štáb namítal zejména, že Italie, usadí-li
se jednou ve Valoně, mohla by býti svedena, aby
opustila trojspolek k vůli trojdohodě, která by
jedině mohla jí odpírati nebo později zabezpečiti
její držení.
Baliplatz odpovídal, že nemůže jiti než o pro-
zatímní okupaci, ale nepodařilo se mu přesvědčiti
generální štáb, jehož náčelník šel tak daleko, že
nabídl svou demissi, než by přijal zodpovědnost
za souběžné zakročení.
Obě these byly podporovány jejich obhájcí ve
společné zudienci v Schoenbrunnu, aniž došlo k
rozhodnutí panovníka.
Velmi vysoká osobnost císařské rodiny, byvšl
tázána na radu, když byla vyslechla kompetentní
mínění, ostatně protichůdná, odložila své rozhod-
nutí a zadržela takto na okamžik vyjednávání.
Když pak král Nikola se zřekl Skadru, ucho-
pili se ve Vídni této záminky, aby odložili dalše
vyjednávání na neurčitou dobu, a využivši tohoto
odkladu, mohla italská vláda popříti, že Rakousko
a Italie by byly pojaly plán, rozděliti si Albanii.
Pravda jest, že jedině závěrek chyběl této do-
hodě, již velmi pokročilé. S konfliktem v lůně ra-
kousko-uherské vlády souvisí pověsti, které ko-
lují a budou kolovati o odstoupení hr. Berchtolda.
Mám stále důvod věřiti, praví na konec dopiso-
vatel „Tempsu“, že Italie se ještě nevzdala svých
choutek na zakročení v Albanií, ale tentokráte jsou
ve Vídni rozhodnuti nedovoliti to.
Nikola
Berchtold
Italia
Vídeň
Rakousko
Albánie
Italia
19
article
Nedostatek vzdělání.
Nedostatek vzdělání.
V Semenovském, vesnici Orlovské gubernie
zemřel obecní písař a v celé vsi se nenašlo muže,
znalého čtení a psaní, aby ho mohl zastoupit.
Obecní valná hromada zvolila tedy za písaře selku
Kojukovu. Tato příhoda objasňuje smutný stav li-
dového vzdělání, jaký se místy na Rusi jeví. O ná-
rodní školství je málo postaráno, a teprve za ústav-
ní éry začíná větší péče o lidové vzdělání, tak
potřebné nadanému, ale zameškanému ruskému
lidu. „Svět“ připisuje ke zprávě o příhodě v Se-
menovském zajímavou poznámku o tom, jakými
cestami kolikráte ruský mužík osvojuje si znalost
čtení a psaní. Uvádí konkrétní případ mužíka.
který pomocí „Ruského Zrna“ dostal se na učení
k českému hospodáři, kde naučil se také česky
číst a psát, ačkoli rusky psát neumí. „Čest a sláva
tomuto mužíku, který vlastní silou a rozumem pro-
bil se ke gramotnosti, třeba i cizí, ale hanba pro
ruskou společnost, ruské zákonodárství, ruskou
vládu, že ruský občan doma nenašel příležitosti ke
vzdělání... Naučte lid čtení a psaní, dejte mu do
rukou vědění a všechny kormutlivé zjevy naší
doby „odejdou do oblasti minulosti“
Kojukův
Zrna
Rus
20
article
Německé snahy o loční basí v Hollandsku?
Německé snahy o loční basí v Hollandsku?
Londýnský list „Globe“ uveřejňuje sensační
zprávu, že Německo chystá strategický podnik
velkého významu. Postupné zasahování německé-
ho vlivu do neutrality Hollandska bylo sledováno
v Anglii s krajním znepokojením Politika Holland-
ska, pokud jde o obranná opevnění, zdá se býti
ve mnohém směru diktována přílišným zřetelem
na přání Německa. Je zřejmo, že anglická vláda
by nemohla dovoliti zřízení ohromné lodní base v
Hollandsku, které by mohlo býti v době války
použito nepřáteli Anglie. Zdá se však, že něco
takového v koncesi, o niž se uchází německá spo-
lečnost „Vulcan“, na zřízení přístavu na březích
velkého kanálu, jenž zjednává příslup k Rotter-
damu, vycházeje ze Severního moře. Tato žádost
byla prý podporována německým ministrem
Haagu, jenž naléhal na to, aby onen přístav byl
vyjmut z kontroly holandských úřadů. Ježto spo-
lečnost, která se o tak mimořádnou koncesi uchá-
zí, je ve velmi úzkých stvcích s německou vládou.
je nutno věděti, jde-li skutečně o pokus, zříditi ně-
meckou lodní basi na kanále. Je zřejmo, že by se
tam mohly nahromaditi značné válečné zásoby
které by měly rozhodující význam v případě války.
Holland
Rotter
Haag
Německo
Anglie
Vulcan
severní moře
Glob
21
article
Na neštěstí, píše dále „Globe“, nelze vážně dů-
věřovati Belgii nebo Hollandsku v případě války
Tato území by byla obsazena a zdroje obou zemí
by byly využity každým nepřítelem, jenž by tam
nalezí výhodu pro sebe. Každá lodní base nebo
nahromadění materiálu, na příklad uhlí, zejména
kdyby hollandská vláda neměla žádného práva
kontroly nad těmito sklady, byly by ve skuteč-
nosti určeny pro nepřátelské loďstvo. Za těchto
okolností má Anglie právo žádati na hollandské
vládě, aby zůstala pánem na březích kanálu. Vlá-
da hollandská zná dostatečně přátelské a míru-
milovné úmysly mocností trojdohody. Integrita
nezávislost Hollandska jsou pro Francii a Anglii
otázkou životního zájmu a musí se opříti plánu,
jenž by pro ně vytvořil vážné nebezpečí.
Obchodní vliv německý mnoho přispěl k roz-
voji Hollandska, ale národ, žárlivý na svou svo-
bodu, musí bdíti nad tím, aby legitimního obchod-
ního vlivu nebylo využito ku provedení politi-
ckých zámyslů.
Belgie
Anglie
Francie
22
article
XXIX. valná hromada Národní
XXIX. valná hromada Národní
jednoty pošumavské
konala se včera za hojného účastenství zástupoů
skupin odborů N. J. P. a členů ústředního výboru,
jakož i zástupců politických stran, korporací a čet-
ných hostí.
Zastoupeny byly z politických stran: národní
strana svobodomyslná, strana národně sociální,
agrární, státoprávně pokroková, česká strana po-
kroková a strana katolicko-národní; z poslanců
přítomni byli: přísedící zemského výboru Karel
Adámek, dr. Karel Baxa, Václav Němec, K. St.
Sokol. L. Weigner, F. Hybě, ze samosprávných
korporací zastoupeny rada král. hlav. města- Pra-
hy, okresní výbor v Hlinsku, okresní výbor v Ma-
nětíně, městská rada v Plzni, v Domažlicích, obec
Sulislav, městská rada v Břevnově, český odbor
zemědělské rady. Národní rada česká, Ústřední
Matice školská, Národní jednota severočeská
spolek „Komenský“. Národní jednota slezská, Men-
šinové museum, český zemský spolek pro reformu
bytovou, veleobec Baráčníků. Zemský ústřední
spolek jednot učitelských, český svaz úřadnických
spolků, jednota samospráných úřadníků, spolek če-
ských advokátů, národohospodářská jednota, če-
skoslovanská obchodnická beseda, klub českých
farmaceutů, řemeslnicko-živnostenská beseda, spo-
lek českoslovanských knihkupeckých účetních, svaz
okrašlovací, spolek posluchačů inženýrství, ženský
odbor spolku „Komenský
Starosta p. dr. Scheichl zahajuje valnou
hromadu, vítá všechny přítomné, zvláště zástupee
české samosprávy a obranných jednot, jakož i de-
legáty skupin a odborů, kteří vážili namáhavou
cestu do Prahy, aby tlumočili tu svá přání
stesky a z jednání čerpali povzbuzení k další vy-
trvalé práci. Poukazuje na těžkost národnostníh
boje a vyslovuje potěšení nad radostnými výsled
Adámek
doktor
Baxa
Václav Němec
Sokol
L Weigner
Scheichl
Hlinsko
Ma
Plzeň
Domažlice
Sulislav
Břevnov
Mena
Praha
český odbor zemědělský rada
severočeský spolek „ Komenský
šinová muzeum
svaz úřadnický spolek
spolek če
řemeslnickýživnostenský beseda
23
article
ky práce Jednoty, vykázanými v předložené vý-
roční zprávě. Obranná práce jest součástkou celé-
ho národního života našeho a důležitou hybnou
pákou právě tam, kde národnost naše nejvíce trpl
a potřebuje ochrany. Vyslovuje přání, aby důleži-
tost existence obranných jednot nalezla pochopení
v nejširších vrstvách lidových, aby tak vývoj udá-
lostí nezastihl nás nikdy nepřípraveny: zdůrazňuje
nutnost svorné a jednotné práce, nemá-li národní
náš celek utrpěti škodu. Předsedající vzpomíná
zemřelých našich vynikajících spolupracovníků pp.
Adama Králence, starosty v Sulislavi, Jana Her-
mana, úřadníka ve Vimperce a profesora Jana
Rohra na Smíchově. Přítomní uetili památku po-
vstáním
Staroeta p. dr. Scheichl poukázal na přátelské
a srdečné styky, které jednota v posledním roce
udržovala se všemi sourodými institucemi a dě-
kuje všem korporacím i jednotlivcům za nezištnou
a vydatnou podporu a spolupracovníkům v odbo-
rech a skupinách za horlivou práci ve prospěch
jihočeských menšin.
Adam Králence
Jan Heraman
Rohr
doktor
Scheichl
Sulislav
Vimperk
Smíchov
24
article
Po jmenování verifikátorů a zapisovatele udč-
lil předsedající k jednatelské zprávě slovo jed-
nateli Ústředního výboru panu revidentu Fr. Ti-
těrovi, jenž zdůrazňuje, že při třicetileté práci
jednoty jest program její podrobně vytýčen, a že
jedná se pouze o prohloubení práce a urovnání
jejích cest. Ačkoli každoroční zprávy jednoty jsou
obdobné, vynořují se každého roku různé motivy
práce, které vyžadují větší pozornosti a napjetí.
těchto motivech v hlavních rysech řečník poho-
vořil. Nemáme politické moci, kterou bychom si
vynutili spravedlivý postup při jmenování úřadní-
ků soudcovských a v obsazování míst u soudu
městech národnostně smíšených. Tento neblahý
stav v otázce jmenování úřadníků není však pouze
u úřadů státních, nýbrž také při jmenování zem-
ských úřadníků do míst národnostně smíšených,
čehož dokladem jest humanní ústav pro choromysl-
né v Dobřanech, jejž Němci považují za svůj B -
silzstand a kam snaží se dr. Perko vnaditi Němce
a české úřadníky vytlačiti. Mimo četné interven-
ce u centrálních úřadů zemských pracovala jed-
nota na prospěch jihočeských menšin s úspěchem
k tomu, aby čeští lidé při styku s německými vel-
kostatky na českém jihu užívali českého jazyka.
Mimo to docíleno také toho, že jihočeský šlechtie
působením jednoty zavedl české úřadování. V po-
sledním roce pracovala jednota za nemalé tísně
finanční; jenom značnější tři odkazy, jichž se jí do-
stalo, umožnily, že zhostila se toho, co pro vývo
jihočeských menšin bylo nejnutnějším. Řečník zdů-
razňuje nutnost, aby při podobných přiležitostech.
jak stalo se v uplynulém roce, nedával se národ
český strhovati citem a řídil se klidnou rozvahou.
Němec
doktor
Perka
Dobřany
25
article
Ve sbírkách, jež česká obrana v tomto noce pro-
jektuje, nebudíž spatřována veřejností českou tou-
ha po penězích, nýbrž národ český nechť uvědomí
si svoje povinnosti k otevřené ráně na těle celku
kterou beze sporu jsou české menšiny, a nechť při-
spěje ke zhojení jejímu zvýšenou hřivnou.
K slovu příhlásil se pan tajemník Korb z Tře-
boně, jenž vyslovuje přání, aby styk menšin
Prahou byl častější, čemuž vyhověno bude pořádá-
ním informativních schůzí na venkově, a pouka-
zuje na to, že Praha byla a bude vždy střediskem
národního našeho života. Děkuje Ústřednímu výbo-
ru za vzornou pěči a vyslovuje členům jeho i kan-
celáře upřímný dík.
Po přečtení přítomných zástupců, jakož i omlu-
vených a blahopřejných dopisů jednatelem panem
Titěrou uděleno slovo přísedicímu zemského výboru
panu Karlu Adámkovi. Tento zdůrazňuje nut-
nost zachování českých menšin, kterážto otázka
jest nejdůležitější nezbytností národa. Boj o české
menšiny jest bojem o život a budoucnost národa.
Němci nám boj ten vnucují a jest naší povinností
bychom ho podstoupili a pokrokem v práci hospo-
dářské a kulturní pracovali k vítězství. Poukázav
na některé momenty politické situace, apeluje
řečník na české banky a finanční ústavy, aby pod-
porovaly snahu obranných jednot o zachování pů-
dy, neboť ztráta půdy jest ztrátou národnosti. Při-
pojuje se k prohlášení pana tajemníka Korba a vy-
slovuje Ústřednímu výboru za jeho práci plné u-
znání. Předseda p. dr. Scheichí poděkoval oběma
pánům řečníkům za uznání, adresované Ústřednímu
výboru, načež zpráva jednatelská schválena.
Korb
Titěra
Adámek
Němec
doktor
Scheichí
Praha
26
article
Pan prokurista Traka navrhuje, aby i ostatní
zprávy pánů funkcionářů vzhledem k tomu, že po-
jaty jsou ve výroční zprávě, byly schváleny.
zastoupení pánů revisorů prohlažuje pan Koran-
da ke zprávě pokladní, že veškeré položky s pří-
slušnými doklady jsou správné a přijímá se návrh
revisorů úětů, aby Ústřednímu výboru uděleno byl
absolutorium.
Na to přistoupeno ke čtvrtému bodu programu.
k volbám Ústředního výboru, náhradníků a pře-
hlížitelů účtů. Přijat návrh pana dra. Tůmy z Čes
Budějovic, aby volba dle navržené kandidátní
listiny Ústředního výboru provedla se aklamací, ja-
kož i návrh pana Lamberta Novotného, aby vo-
lilo se dle navržené kandidátní listiny najednou
což valná hromada schválila.
Volných návrhů ve lhůtě stanovami určené
podáno nebylo. Starosta p. dr. Scheichl ujal se
ke konci schůze slova pro domo sua. Poukázal na
své stáří, které nedovoluje mu řádně konati po-
vinnosti, spojené s úřadem starosty a vyslovuje
přání, aby zodpovědná funkce tato vložena byla
v ruce mladší a statnější, děkuje Ústřednímu vý-
boru, zejména členům presidia s drem. Baxouv
čele, úřadnictvu kanceláře jedpoty, jakož i pra-
covníkům v odborech a přeje jednotě, aby v bu-
doucnosti mohutněla a zkvétala sobě ku cti a ná-
rodu ku prospěchu.
Korana
Tůma
Lambert Novotný
doktor
Scheichl
Baxouv
Čes Budějovice
27
article
Jednatel p. revident Titěra upozorňuje, že
Ústřednímu výboru není dosud oficiálně známo roz-
hodnutí p. dra. Scheichla, jenž jako starosta
s valnou hromadou se loučí. Dojemnými slovy, jež
u přítomných vynutily si slzy v očích, poukazuje
řečník, že pro pana dra. Scheichla, jenž místo od-
počinku každé volné chvíle použil ve prospěch
jednoty a jenž svojí spravedlností a nestrannost
získal si srdce každého, s nímž přišel do styku,
jest loučení dnešní velmi bolestným. Ústřední výbor
bude míti příležitost, svoj vděčnost a uznání od-
stupujícímu panu starostovi projeviti ještě jinak ne
pouhými slovy. Dnes řečník děkuje, vyslovuje p.
starostovi dojemnými slovy vřelý dík za vše, co
ve prospěch jihočeských menšin vykonal.
K projevu díků připojuje se i místostarosta p.
dr. Baxa. Pan dr. Scheichl již po dva roky přeje
si z úřadu svého ustoupiti, členové Ústředního vý-
boru však dosud vždy v úmyslu tomto, z důvodů
prospěšnosti práce jednoty, mu zabránili a docí-
lili toho, že ve funkci setrval. Kolegialita a přátel-
ský styk členů presidia i Ústředního výboru jest
jednou z pých Pošumavské jednoty, kde není ani
politických, ani strannických sporů, o což svojí
koncilianiností zásluhu má pan starosta dr.
Titěra
Scheichl
doktor
Baxa
28
article
Scheichl. Týž zanechává po sobě památku nej-
čestnější a nejdůstojnější. Práci v Jednotě, i když
odstoupí s dosavadního úřadu, bude pan starosta
dr. Scheichl zachován, jelikož zůstane členem
Ústředního výboru nadále a převezme funkci
jinou.
Také přísedící z. v. pan Kar. Adámek vy-
slovuje odstupujícímu starostovi s panem tajemní-
kem Havlíkem z Domažlic, jenž mluví za odbory
venkovské, nejupřímnější dík a plné uznání zá
služné jeho práce. Příslušné návrhy obou posledníc
řečníků odkazují se Ústřednímu výboru k projedná-
ní a valná hromada prohlášena za skončenou.
V předvečer valné hromady konána důvěrná
schůze pracovní delegátů skupin a odborů, na ní
projednány důležité otázky, týkající se prohloube-
ní organisace a práce v jednotě.
Scheichl
doktor
Kara
Adámek
Havlík
Domažlice
29
article
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný ná-
rodní kolek český, vydaný Národní radou
českou ve prospěch souměrné podpory
nejdůležitějších účelů celonárodních vůbec
a menšinových zvláště. Konej každý, samo
správné a peněžní korporace, spolky
jednotlivcí také zde svou národní povin-
nost! Národní kolky a účtenky kupujtev
místních prodejnách.
První sjezd českých plynáren
elektráren a vodáren
pořádaný páčí odboru Svazu českých měst v král.
Českém, byl zahájen včera po 9. hod. dopol. ve
velké zasedací sini staroměstské radnice v Praze
za velmi hojného účastenství příslušníků těchto
odvětví ze všech končin království.
Sjezd zahájll předseda stálého výboru Svanu
českých měet p. dr. Ant. Štych a pravil:
„Vitám pp. zástupce vysokého c. k. minister-
stva obchodu i místodržitelství, zemského výboru
království Českého i markrabství Moravského,
zemědělské rady, obchodních komor, vysokých
škol technických, též pp. zástupce výkonných
výborů a poslaneckých klubů politických stran,
pp. delegáty sdružených organisací samosprávných.
obcí ke Svazu našemu přičleněných i všech jiných
korporací a všecky ostatní pp. přítomné.
Čecho
Svan
doktor
Antonín
Štych
Praha
svaz český město
staroměstský radnice
vysoký škola technický
30
article
Zahájiti a pozdraviti tento sjezd jest pro mne
zvláštním potěšením, poněvadž jde o první český
odborný sjezd tohoto druhu, na programu jsou
otázky nad jiné časové a významné a neúnavnému
našemu odboru pro obecní plynárny, elektrárnya
vodárny podařilo se jak výběrem referátů, tak
zvláště získáním nejpřednějších našich odborníků
za referenty připraviti jednání, jež jistě bude se
pohybovati na vysoké úrovní a bohdá zanechá
hlasitý ozvuk v naší veřejnosti, zejména mezi na-
šimi městy a obcemi.
Na prvním místě má se tu jednati o elektrisaci
království Českého — o otázce, která zaměstná-
vala již přední korporace veřejné: zemský výbor,
obchodní komory a jiné, význačné soukromé kor-
porace odborné, zejména Spolek architektův a in-
ženýrů v království Českém a Jednotu pro povzbu-
zení průmyslu — a též Svaz náž opětně již se jí
obíral. Sjezdové jednání naše přispěje zajisté k to-
mu, postaviti našim obcím jasně před oči velké
úkoly, které je zde očekávají a naléhavě svého
řešení vyžadují, nemáme-li se opozditi za cizinou
a za svými sousedy druhé národnosti.
Jednota
31
article
Na druhém místě jednati bude sjezd o záso-
bování obcí plynem, o použití plynu k účelům tech-
nickým. Jednání v tomto směru zajisté se ponese
duchem ušlechtilého závodění mezi plynem a elek-
třinou, majícího společný cíl: opatřiti obyvatel-
stvu našich obcí nejen majetnějším, ale i širším
vrstvám a zvláště drobnému živnostnictvu způso-
bem co možná dokonalým a za cenu co nejlevnější
důležité potřeby: světlo, teplo a pohon, a vedle
toho zjednati obcím nové, po případě posíliti do-
savadní zdroje příjmů, což za dnešních neutěše-
ných a často kritických poměrů financí obecních
značně padá na váhu. Po té stránce také referáty
o vedení elektráren a plynáren podají obcím cenné
pokyny.
Týmž směrem se ponese také jednání sekce
vodárenské — významné též se stanoviska veřejné
hygieny, o kterou, bohudíky, v zájmu zdravého
rozvoje našeho lidu i u nás poslední dobu jeví se
značný zájem.
32
article
Ke sjezdu druží se výstavka, která sjezdovému
jednání dodá názornosti a pokyny i podněty z ně-
ho plynoucí v účastnících posilí a oživí a — jak
douláme — též širší publikum odnese si z ní po-
učení o výmamu elektřiny, plynu a zásobování
vodou.
A tak zbývá pouze jedno toužebné přání, kte-
ré zajisté všichni ráčite sdíleti, aby dnešní neutě-
šené poměry politické a hospodářské, jež dusí již
tak dlouho veškeren náš život a podlamují značně
též podnikavost našich obcí, konečně pominuly,
aby nastalo vyjasnění ve všech směroch, a zaru-
čením trvalého pokoje na venek umožnil se ko-
nečně i nerušený vnitřní rozvoj všech plodných
hospodářských i duševních sil, ve kterém — jak si
všichní přejeme a pevně doufáme — i naše obce
jak ve směrech, o nichž jedná sjead náši, tak i vo
všech ostatních oblastech své působnosti plnití
budou svou povinnost.“ (Pochvala.)
Dále ujal se slova náměstek primátora měsl
pražských, primář p. MUDr. Fr. Kněpac a pra-
„Vítaje Vás jménem presidín a rady král. hlav
města Prahy co nejsrdečněji, děkují Vám zal čest.
kterou Jste nám prokázali, zvolivže starobylou rad-
nici naší za místo prvého odborného pjeudu če-
ských plynáren, elektráren a vodáren, a přejí jed-
nání Vašemu co nejdokonalejšího úspěchu, sejména
pak činorodébo ohlasu mezi českými městy. Váže-
né ohromážděníl Při velikém pokroku zprůmysl-
nění naší vlasti, jehož jsme svědky, jsou otázky.
týkající se zásobování elektřinou a plynem, o nichi
sjezd dnešní v prvé řadě má jednati, nad míru
časové a národohospodářsky důležité. Zejméne
našim obcím vzcházejí tu úkoly nové a zodpovědné.
Kněpac
Francie
Praha
33
article
Mají tu — nehledě ovšem ke dnešním noutěšeným
poměrům finančním — jinak celkem volné pole k
osvědčení zmyslu pro vážná nozhodnutí, hledící ku
potřebám daleké budoucností. Třeba tu jen povzné-
sti se nad místní, často, bohužel, obmezené zájmy
a podle skvělých vzorů jinde již osvěděených snažit
se o utvoření silných mocných svazků, zkrátka
řešení otázek oněch ve velkém slohu. Jenť zajisté
vroucím přáním nás všech, aby naše samospráv
ukázala zde, že má smysl pro velké cíle, jest si
vědoma toho, že je důležitým činitelem v celkovém
národohospodářském vývoji našeho národa a že do-
vede rozumnou svépomocí zabrániti, aby důležité
odvětví elektrárenské, jemuž otevírají se zajlsté
v budoucnosti možnosti netušené, nestalo se na ško-
du naši kořistí cizího kapitálu. Račte přija ti ujištění,
že král. hlav. město Praha tyto snahy sleduje s nej-
živějším zájmem a bude je vždy, seč jí bude možno,
podporovati. (Pochvala.)
Zástupce ministerstva obchodu a místodržitel-
ství, p. vrch. inž. Skulina, jménem těchto úřadů
přál jednání sjezdu plného zdaru.
Sekretář sjezdu p. dr. Joachim sdělil různé
pokyny sjezdové a oznámil, že omluvy a pozdravně
příplsy zaslali: J. J. místodržitel kn. Thun, nejv.
zem. maršálek kn. Lobkovic, c. k. místodržitelství
markrabství Moravského, starosta král. hlav. města
Prahy a čestný předseda Svazu českých měst dr.
Groš, zemský sekretář dr. Dvořák, pak městské
rady v Bakově, v Bělé u Bezd., v Blatné, v Čela-
kovicích, v Dobrušce, v Hor. Hamře, v Jindřichově
Hradci, v Chotěboři, v Kladně, v Kostelci nad Čer-
nými Lesv, v Lobzích, v Michli, v Polné, v Pře-
šticích, ve Slaném, na Smečně, v Soběslavi,v
Sušici, v Třeboni a ve Vodňanech.
Ing
doktor
Joachim
Thun
Lobkovic
Groš
Dvořák
Praha
Bakov
Bělá u Bezd
Blatná
Dobruška
Hamra
Jindřichov Hradec
Chotěboř
Kladno
Kostelec nad Čer
Lobzy
Michle
Polná
Smečno
Soběslav
Sušice
Třeboň
Vodňany
svaz český město
34
article
Jménem odboru Svazu českých měst pro obecní
plynárny, elektrárny a vodárny promluvil p. řed
inž. Václav Vaigl z Plzně:
Kladu si za čest, že odbor pro obeení plynárny,
elektrárny a vodárny zvolil mne předsedou dnešní-
ho sjezdu. Přeji všem z plna srdce, by každý zde
našel, co potřebuje a co hledá, především informace
a poučení o našich odborech. O elektrárnách, ply-
nárnách a vodárnách mluviti nehodlám, budete to-
ho slyšeti dosti za celé 3 dny. Chci k Vám pro-
mluviti co technik-inženýr, co ředitel jednoho
podniků a sice plynárny královského města Plzně,
a dále i co člen sekce technicko-zdravotní Svazu
českých měst. S těchto 3 hledisek hodlám k Vám
promluviti co možno stručně. Inženýr vstupuje po
složení 2 státních zkoušek — po namáhavém studiu
do praxe. Je to vstup do praktické životní arény.
Nic více. Záleží na něm, by uplatnil se v praxi.
Ing
Vaigl
Plzeň
královský město Plzeň
svaz český město
technickýzdravotní svaz český město
35
article
Považuje-li své vzdělání za ukončené, pak odbor-
ná jeho činnost vezme za své tím momentem, kdy
mu úřadní šiml vypoví službu. Faktum je, že kdo
v životě se chce uplatniti, musí stále studovati po
celý život. Němci trefně říkají: „Rasten ist Rosten
Tím octl jsem se u jádra věci. Projevuji tímto přá-
ní všem kolegům mladším, kteří snad tak nečiní,
by alespoň jednu hodinu denně věnovali svému
dalšímu odbornému a všeobecnému vzdělání. Jen
tak vyhovíme přání techniků, by stav jich byl po
zásluze — dle intensivní prokázané práce — oce-
něn, co ředítelé závodů dáte skvělý příkled veške-
rým pp. úřadníkům, kteří pochopí, že práce musí
býti něčím jiným, nežli dřinou, jak za to měli. V
oboru svěřeném docilite pro města výsledků ne-
tušených a ke konci můžeme právem říci, že ma-
jíce velké množství technické intelidence všech
oborů, budeme moci položiti základy k lepší bu-
doucnosti našeho národa! (Pochvala.) Přikročme
nyní k vyřízení našeho programu.
Po te zahájeno jednání sekce elektrotechnické.
(Pokračování.)
vil
Němec
Rosten