1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 16. května 1913.
Praha
4
article
a ranní avečerní listy
předplácí se
V Praze v administrani
na měsla.
. . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — b
a dvoji donáškon
na měsic. . . . .
na čtvrt lsta . . . . 7 K es
ve Miliálkácho
na měslo . . . . . 2 K 80
Poštoni
ca měsle,
aa stvr ieta : . . . s Kan
a dvojí zásllkon
na měsio.
a vrti: . :ke
Dnešní číslo pro Prahu jest o 14
stranách, s přílohou pro venkov
o 18 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v sobotu dne 17. května v ob-
vyklou hodinu ranní.
Praha
Kanada
5
article
Ada Kalé.
Ada Kalé.
„Az arany ember“ (Zlatý muž) jest
název jednoho z nejrozkošnějších románu
Jókaiových, aspoň v první jeho části, do-
kud Timár „zlatý muž“ žije svou půvabnou
idylu na „Senki-szigetě“, „Ničím ostrově“ ,
zabývaje se pěstěním růží pro výrobu oleje.
Tento Jókaiův ostrov bez pána nabyl v
pondělí svého pána, neboť ostrov Ada Kalé.
Nová Ršava, anektovaný vrchním žúpanem
krašovským a přivtělený k území koruny
svatoštěpánské, jest totožným s dějištěm
počátečných příběhů reka, sbásněného nej-
slavnějším maďarským romanopiscem. Zla-
tý ostrov!
V každém případě má toto rozmnožen
území naší rakousko-uherské monarchie (v
užším smyslu ovšem království uherského,
neboť politické správy ujal se za asistence
četnictva vrch. župan), svůj nepopíratelný
význam, jemuž se jistě dostane přiměřeného
ocenění v rozpočtové debatě při úterním
prvním čtení provisoria na druhý semestr,
po rozkladu předsedy ministerstva o za-
hraniční situaci, slíbeném jako vložka do
exposé premierova. Je to škoda, že k pro-
hlášení tomu, zamýšlenému původně jako
slavnostní pronunciamento v první den ob-
noveného zasedání, dojde až v úterý z dů-
vodů na první pohled čiře formálních. Bylo
by to našemu ministru vnitra, vyřizujícímu
poslanecké sněmovně vzkaz mínistra za-
hraničních záležitostí, přece jinak mluvilo
pod svěžím dojmem obou událostí, jimiž je
rozšíření území naší říše, důležité spíše po-
Iohou, kde se Dunaj loučí s monarchií
Jókaiový
Dunaj
Ioha
6
article
navždy.... než rozlohou a pod dojmem
vydání Skadru mezinárodnímu detachemen-
tu, což přece —ať se o tom jinak soudí jak-
koli — jest positivum naší zahraničné po-
litiky, neboť bylo přece její devisou! Je-
stliže tedy hr. Stürgkh upustil včera o
svého zahraničného výkladu, poněvadž mu
bylo odepřeno počítatí s jistotou zamítnut
bezodkladné debaty — což zajisté nemůže
býti pokládáno za triumf vlády —— a od-
hodlal-li se k němu jaksi jen v rozpočtové
závorce na nebezpečí pouhé rozpočtové de-
baty, ovšem se zahraničnou dominantou
opravňuje tato taktika domněnku, že vláda
nepokládá skaderskou a novoršavskou
kulisu za tak působivou, že by výklad
hr. Stürgkha před ní, věnovaný výhradně
zahraničné situaci, setkal se ve sněmovně
s dojmem, jaký si přeje zahraničný úřad
říše naší.
Jak známo, musilo s bezprostřední de-
baty, výhradně věnované zahraniční řeči
předsedy ministerstva a proto i s této řeči
sejíti pro dojmy obávané pro zahraničí. Po-
dle vehementního článku včerejší „N. Fr.
Presse“, hájící toto stanovisko vlády, pano-
valy prý obavy, že v debatě budou prone-
seny řeči, „připomínající osvětlení okenv
jednotlivých českých městech při zprávěo
vstupu Černohorců do Skadru“. Z této jizli-
vosti vídeňského orgánu jest patrno, že úva-
ha J. Exc. ryt. Randy pro božíhodní číslo
téhož listu vyžádaná, minula se účelem.
aspoň v samé „Neue Fr. Presse“. To budiž
Stürgkh
jítbat
Černohorec
Randa
Neue
Francie . Presse
7
article
podotknuto jenom mimochodem, neboť zů-
stane nepopřeno, že marné úsilí vlády o vět-
šinu proti návrhu na bezprostřední zahra-
ničnou debatu, s jistotou očekávanému.
když i obvyklý jazýček na váze selhal, ne-
mine se bez obávaných dojmů, neboť úsu-
dek zůstane na snadě, že vláda nemohla
spoléhati na plný úspěch a proto se vyhnula
tomu, uvésti jej v potaz před sněmovnou.
V rozpočtové debatě snáze bude maskován.
třebas že bude více než velmi pohnuta,
nikoli tak odpověďmi, jako dotazy vládě
po věcech, které budou ve sdělení hrab.
Stürgkha nepochybně postrádány.
A to nikoli jenom od českých řečníků.
jichž hlavy přináší „Neue Fr. Presse“ hr-
Stürgkhovi již anticipando jako provinilou
ofěru vstříc. Přetřes zahraničné politiky v
tisku byl právě těchto dnů odbyt u pří-
ležitosti jmenování jistého mimořádného
vyslance s vnitřní missí.
Jak přetřes tento dopadl, lze jenom
povšechně odhadnouti, neboť úvahy listů
události věnované, ponejvíce vyplněny byly
— prázdnými okénky, otevřenými ve sloup-
cích listů přičiněním censorovým. Konfi-
skační praxi propadlo však asi tak stejně
německého jako českého textu, z čehož se
musí souditi, že třebaže důvody byly v po-
drobnostech zde a onde odlišny, závěryz
nich došly tak na vlas stejné milosti před
objektivním řízením veřejného mínění v Ra-
kousku. Nechceme uváděti dnes jiné něme-
cké doklady kritiky výkonů naší diploma-
cie na poli balkánského osvědčování tohoto
umění, ale jestliže se domníváme, že v úter-
ní a potomní rozpočtové debatě ozvou se
i se strany německé zvuky téhož timbru,
myslíme, že pro tuto domněnku naši máme
doklady ve včerejších interpelacích posl.
dra. Langenhahna a posl. Hummera o po-
výšení literáta zahraničního ministerstva,
dv. rady Kanie, velmi závažné.
Stürgkh
Francie . Presse
8
article
Doklady „Neue Fr. Presse“, že před-
seda ministerstva byl nucen ukrýti hotové
zahraniční výklady, jichž se mu dostalo o
kancléře, do svého psacího stolku, jenom
před českými řečníky, nesrovnávají se tedy
tak zhola se skutečným stavem věci ani se
„státním positem“, který jako „opravdový
a pravý“ předpokládá jenom u německých
politických stran.
My nebudeme vynášeti své státní po-
city nad německé, ale jsou-li pro „Neue
Fr. Presse“ kýženými státní city, jež na
př. dr. Lodgman vykládal o poslání němec-
kého lidu v Rakousku o letnicích „bardům
německé university pražské a jich hostům
z Jenny, Lipska a Drážďan v Mostu, pak
jsou to pocity velmi obmezeného ručení.
Motivy, jež činí nám Čechům vládni
výklad o zahraniční situaci tak žádoucím
a jeho kritiku, s říšské tribuny tak naléhavě
nutnou, vyloženy jsou in nuce interpelací
tří českých stran Jednotného klubu ve vče-
rejší schůzi poslanecké sněmovny.
Jsou bezvadny z každého stanoviska
a o jejich obhájení postarají se již řečníci
těchto stran v každé debatě s plným po-
užitím kritiky, již jsou dlužní i svému vo-
ličstvu, i svému národnímu smýšlení, i ko-
nečně a ne naposled státu a vládě. Přiblížila
se poslanecké sněmovně historická její chví-
le a mezi všemi stranami, jichž projevy
lze v ní očekávat, budou svým povinnostem
právi i poslanci čeští.
A na to, zdali budou na Ada Kalé kvé-
sti vždycky jenom růže, dá odpověď —
čas!
Neue
doktor
Lodgman
Jenna
Čecho
Francie . Presse
Rakousko
Lipsko
Drážďany
Most
poslanecký sněmovna
9
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Jednotnost trojspolku v při-
čině Epiru.
Z Říma, 15. května. (Zeit.) Italská
vláda oznámila svým vyslancům.
že obdržela od Rakousko-Uherska
a Německa úřadní ujištění, že bude
jimi ve svých přáních ve příčině
epirského pobřeží bezpodmínečně
podporována.
Z Říma, 15. května. Z vynikající strany
sdělují: Není správno, že jihoalbanská
pohraniční otázka dožila se příznivého
obratu. Řecko se domnívá, že může čini-
ti nároky nejen na vnítřní území, nýbrž
i na albanské pobřeží, poněvadž očeká-
vá podporu Ruska a Francie. Tato pod-
pora však nepřekročuje obvyklé diplo-
matické meze. Vyřízení směrodatné
otázky pro Rakousko a Italii zatím na
neurčitý čas zůstane odročeno. Je však
jisto, že Rakousko a Italie nikdy nebu-
dou souhlasit s hellenisací průplavu korf-
ského a nikdy nedopustí, aby západní
pobřeží průplavu severně od mysu Sty-
los bylo Řeckem právoplatně albanským
majitelům uzmuto. Skader je posledním
koncem otázky prestíže. Politická pří-
slušnost průplavu koriského je však pro
Rakousko a Italii životní otázkou a tyto
státy se cítí ve spolku s Německem dosti
silnými, aby každý útok odrazíly, který
by namířen byl na Jaderské moře.
Italia
Balkán
Epirus
Řím
RakouskoUhersko
Německo
Řecko
Rusko
Francie
Rakousko
jaderský moře
Zeit
Skader
10
article
K anexi ostrova Ada Kalé.
Z Vídně, 15. května. (K. k.) „N. W. Abend-
blatt“ píše: Ohledně anexe ostrova Ada Kale
prohlašuje se na informovaném místě, že dle
čl. 2. smlouvy o preliminářích míru mezi Ture-
ckem a balkánskými spojenci má všechno tu-
recké vlastnictví, které leží západně od čáry
Midije-Enos, připadnouti spojencům. Poněvadž
na druhé straně nedoporučovalo se pojati
zvláštní pasus do smlouvy pro nepatrnost zmi-
něného ostrova, upustilo se od toho, aby
tomto směru byl stanoven požadavek. Poně-
vadž mimo to nepodléhalo žádné pochybno-
sti, že ostrov, který jest mocnářstvím obsazen
více než tři desitiletí a jeví jen nepatrné stopy
po turecké správě, patří k mocnářství, byl
správním úřadníkem erského státu zabrán
Pro nepatrný význam celé této záležitosti
nevzniknou mezinárodní obtíže. Turecký mu-
dir nepodal, jak bylo oznámeno, protest, nýbrž
jen prohlásil, že podá zprávu svému nadříze-
nému úřadu. Odjel za tím účelem do Vídně.
aby podal zprávu zdejšímu tureckému velvy-
slanci.
N W
Vídeň
Ada Kala
MidijEno
11
title
(Viz poslední zprávy.)
13
article
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“y
Z Vídně, 15. května.
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“y
Z Vídně, 15. května.
Počátkem dnešní schůze poslanecké sně
movny, kterou zahájena byla letní kampař
říšské rady, chtěl míti slovo hr. Stürgkh.
Chef vlády byl totiž odhodlán a připraven
učiniti celé veřejnosti nejen rakouské, nýbrž
i evropské oznámení dvě: jedno stran celé
politiky vídeňského kabinetu z- poslední do-
by, druhé v příčině propouštění záložníků do
Stürgkh
Vídeň
poslanecký sněmovna
14
article
zbraně povolaných. Ale ministerský předseda
tyto výklady hr. Berchtolda a ryt. Kro-
batina nepodal dnes, odložil je do úterka.
Zahájí jimi 1. čtení zatímního rozpočtu na
II. polovici tohoto roku, se kterým spojena
bude velká několikadenní rozprava, věnovaná
zahraniční a vnitřní politice současně. Je ne-
pochybno, že proslov hr. Stürgkha stane se
východiskem a základnou diskuse, jež nabude
podle všeho velkého rozsahu a také velkého
dosahu. Předseda ministerstva chtěje dnes
již promluvit o politické a vojenské situkci
říše a důležitých zjevech politiky vnitřní, či-
nil podmínkou, že nesmí následovat po jeho
přednesu žádná debata t. j. že návrh na ni,
kdyby byl odněkud učiněn, bude zamítnut.
Ale nesehnal pro zavržení návrhu toho po-
třebnou prostou většinu. Proto se odhodlalv
konferenci předsedů klubovních vsunout pro-
hlášení své do debaty budžetní.
Schůze, o které bylo předpovídáno, že
bude hlučnou a bouřlivou, byla klidná, dů-
stojná, věcná. Návrh v příčině zavírání
obchodů večer přikázán výboru národoho-
spodářskému. K pilnému návrhu posl. dra.
Tobolky v příčině drahotního příspěvku
státním úřadníkům v jednotlivých městech
promluvili dva řečníci. Skoncován tento návrh
dosud není.
Berchtold
Stürgkh
15
article
Nemůže nikoho překvapít, že snesl se na
sněmovnu pravý déšť dotazů povahy zjev-
ně politické. Velký počet jich, také všal
obsah, způsobeny byly momenty četnými a
různými, hlavně vážnými událostmi politiky
jak zahraniční tak domáci, potom dlouhou
přestávkou, která byla v zasedání sněmovny
poslanecké. Čelné místo mezi interpelacem
zaujímají ty, které týkají se zahraniční poli-
tiky a situace. Poslanci čeští podali drem.
Kramářem dotaz, jenž obsahuje zároveň
stručnou, ale přesnou kritiku balkánské
politiky Rakouska také po stránce hospo-
dářské, finanční a vojenské, jenž upozornil
na velké nebezpečí, jež bylo částečně již pře
konáno, částečně ještě hrozí, jenž rukou od-
hodlanou sahá na nejbolavější stránku akce
rakousko-italské, pokud týká se Albanska
vřelými slovy přímlouvá se za propuštění zá-
ložníků k rodinám jimi živeným.
Jiné dva dotazy českých poslanců domá-
hají se brzkého návratu záložníků če-
ských ze zemí jihovýchodních a polevv
trestech za přestupky, které staly se počát-
kem balkánských zmatků vojenských.
Několik dotazů podáno bylo také posl
drem. Šmeralem v příčině souboje Zboro w-
ského s Weissem. Žádá se, by Zborow-
ský, který WWeisse usmrtil, stejně jako sekun-
danti a všichni členové čestného soudu vo-
jenského pohnáni byli k zodpovědnosti nej
přísnější. Stejnými motivy, jako písemné, vy-
světlují se také četné dotazy ústní.
Šmeral
Zbora
Weiss
WWeiss
Rakousko
16
article
Dalmatskému Chorvatu Biankinov
vzato bylo slovo, když mluvil o dikta tuře
království dalmatském.
Posl. dr. Šviha upozorňoval na věc
která není zjevem ojedinělým, na snahu pan-
ské sněmovny, oddalovati vyřízení těch před-
loh poslaneckou sněmovnou přijatých, pokud
jsou pokrokem v politických svobodách bez-
tak v Rakousku skrovných. Před několika
měsíci již poslala sněmovna poslanecká pan-
ské novelu k zákonu spolkovému, která je
uvolněním pro muže, také však pro ženy ve
příčině účastenství ve spolcích politických.
Ale pánům pairům nezlíbilo se dosud zákono-
dárné malé dílo toto vzíti v poradu. Prová-
dějí proti němu jako proti všemu podobnému
pasivní resistenci. K tomu nebyla panská
sněmovna stvořena, by zarážela každý pokus
a podnět svobodomyslný ze sněmovny druhé
vyšlý. Rakouští senátoři nejednají moudře,
staví-li se zpátečnicky proti směrům moder-
V drobném prodejla
ranní čisle o sobě . sa sh
večerní
sa d h
Ve flálkách na venkové
ranní čislo . . . .
vočerni . . ..
lnseráty
platí se hotové napře
Předplnosní a inserty příjlme
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a expediee
„Národnich Listů“
Řukopisy se nevranen
Chorvat
Biankinov
Posl
doktor
Šviha
Rakousko
ský sněmovna
17
article
ním a konají-li pokusy marné, aby zastavili
proud nezadržitelný.
Haličský místodržitel dr. Korytow-
ski dostavil se dnes do sněmovny, kdež ode-
vzdal dru. Sylvestrovi list, jímž vzdává se
mandátu poslaneckého. Rozloučil se s četný-
mi poslanci, kteří neradi vidí jej odcházeti ze
zastupitelstva lidového a z Vídně vůbec, kde
svým konciliantním chováním, svou snášeli-
vostí, svou smířlivostí a vyrovnacími snahami
zjednal si obliby neobyčejné. Provázejí jej sice
do Lvova na jeho novou, těžkou funkci přání
nejsrdečnější, zároveň však také pochyby
velmi vážné.
Z Vídně, 15. května. (K. k.)
Poslanecká sněmovna sešla se dnes opět po
více než dvouměsíční přestávce. Sněmovna i ga-
lerie jsou velmi četně navětíveny.
Předseda dr. Sylvester: Dne 18. března t. r.
stal se řecký král Jiří obětí mrzkého útoku. Hlu-
boký zármutek, který vyvolala neočekávaná smrt
váženého panovníka v řeckém národě, dochází
bolestného ohlasu i v Rakousku a jmenovitě ve
Vídni, kde král Jiří často a rád prodléval. Jsem
si jist vaším zmocněním, abych prostřednictvím
ministerského předsedy vyslovil řecké vládě nej-
vřeleiší účast sněmovny.
Předseda dále sděluje, že mu byl tlumočen
nejvřelejší dík německé vlády za projev soustrasti
poslanecké sněmovny německé vládě ku potopení
se německé torpédovky „S. 178.
Ministr financí podal předlohu o změně pře-
chodnich ustanovení, obsažených v § 28.
zákona z 28. pros. 1911 pro stavby v asanačním
rayonu král. hlav. města Prahy.
Nově zvolený poslanec dr. Fr. Soukup
složil slib.
Posl. ryt. Korytowský vzdal se říšského
mandátu.
Po přečtení došlých spisů přešlo se k pořa-
du, t. j. k dalšímu I. čtení předlohy o změně
zákona o pracovní době a zavírání krámů v ob-
chodní živnosti.
doktor
Korytow
Sylvestr
Sylvester
Jiří oběť
Hla
Jiří
František
Soukup
Posl
Vídeň
Lvov
Rakousko
Praha
18
article
Posl. Jaroš: Zákon z r. 1910 nevyplnil přání
obchodního pomocnictva; také zaměstnavatelé při-
jali jej s úplným klidem. V Čechách, když zákon
nabyl platnosti, vydán byl místodržitelský výnos,
jímž nařízeno bylo zavíráni obchodů bez rozdílu o
8. hod. več., tedy i obchodů s potravinami. Tento
výnos byl všeobecně přijat sympaticky. Nynější
politický místodržitel, kn. Thun, jenž má provésti
generální vyrovnání v Čechách, zrušil zmíněný vý-
nos na zakročení deputace jistých živnostníků a
hařídil, aby obchody s potravinami zavírány byly
o 9. hod. več. Toto nařízení provedeno bylo v Če-
chách přes protesty všech pomocnických hromad.
Místodržítel nechce si nejspíš znepřáteliti zem-
ské poslance, ale přes to musíme se proti tomu co
nejostřeji hájiti, neboť děje se tak na újmu ob-
chodního pomocnictva. Před zrušením tohoto vý-
nosu měly býti dotázány o mínění gremia, resp.
obchodní komory a příslušné organisace. Pražský
magistrát nebéře ohledu, jedná-li se o výminku
96, obch. zákona, na dobrozdání pomocnických
hroptad. Nelze přece mili naprosto žádné důvě-
ry k úřadu, jehož představený žíje v nejužším sty-
ku se zaměstnavately a je čestným členem gremii.
Posl
Jaroš
Thun
Čechy
19
article
Řečník přimlouval se k závěrku za schválení Forst-
nerova návrhu. [Souhlas.)
Posl. Reumannovi je zvláštním, že zákon te-
prve z r. 1910 již nyní má býti novelován, aniž by
vůbec provedena byla jeho ustanovení. Jest ne-
pravdivým tvrzení, že časnější zavírání obchodů
živnostníky poškozovalo, anebo ničilo. Časnější
zavírání obchodů jest přímo hygienickou nutností
pro zaměstnance.
Debata byla na to uzavřena. Pro předlohu ne-
byl zapsán žádný řečník, hlavním řečníkem pro-
ti byl zvolen posl. Fresl. Tento protestoval proti
nesvolání poslanecké sněmovay. Zahraniční si-
tuace, pro kterou sněmovna nebyla svolána, vyža-
duje, aby se sněmovna zabývala touto situací. Je-
ho strana je proti pozměňovacímu návrhu Rie-
něslovu a pro pozměňovací návrh Forstnerův. Bu-
de hlasovati pro přikázání návrhu národohospo-
dářskému výboru.
Projednávaný návrh k návrhu posl. Einspin-
nera a Čecha přikázán živnostenskému výbo-
ru, a propadl Forstnerův návrh, aby byl přikázán
výboru národohospodářskému.
Tím byl pořad odbyt a pokračovalo se v de-
batě o pilném návrhu dra. Tobolky a s. na
zavedení
přibytečného pro státní a fondové úřadníky na mí-
sto aktivitního přídavku.
Posl
Fresl
Forstnerův
Čecho
21
article
Rybička, Zelený, Brandl.
Rybička, Zelený, Brandl.
Každý, kdo se zabývá naší obrozenskou
minulostí slovesnou, dobře zná knihy této tro-
jice; posud zachovaly si váhu a platnost. A
přece nejsou stejné: způsob a ráz jejich pod-
statně je rozlišuje.
Antonín Rybička, nejstarší z nich.
narozený v roce velkého požáru moskevské-
ho, po léta pilně snášel látku k životopisnému
Pantheonu vynikajících mužů našeho obro-
zení. Výbor studií svých pak shrnul ve známé
knize „Přední křisitelé národa če-
ského“ (v Praze 1883—1884), kde řadě po-
stav z konce XVIII. a počátku XIX. století
Kramerioví, Vydrovi, Rautenkranzovi, Janu
Vojtěchovi Nejedlému, Zieglerovi, Sychrovi.
Kynskému, Hýblovi, Kamarýtovi, Zahradní-
kovi, Sedláčkovi, Slámovi a Svobodovi — do-
stalo se vylíčení po stránce životopisné a li-
terární.
Ale pravíme-li zde vylíčení, už tím jsme
řekli příliš mnoho. Rybička vlastně sbíral to-
liko materiál: přesně zjišťoval dni a roky na-
rození a úmrtí, názvy a někdy i obsah knih
styky přátelské ze vzájemné korrespondence
úsudky a posudky vrstevníků — to byl jeho
cíl hlavní, ba jediný. K přirovnávacímu studiu
opravdu literárnímu, k rozborům ideovým
k rekonstrukci psychologické, k plastickým
obrazům doby (o hodnocení uměleckém ani
nemluvíme] Rybička nikdy nedospěl. Jeho re-
kové jsou všichni stejně výteční a nejvýteč-
nější je vždy ten, c němž právě se mluvít
vzdělaní, pracovití, poctiví, nezištní, svobodo-
myslní a zároveň zbožní, „praví Staroče-
chové“ (jak říká s oblibou). lišíce se pouze
jménem. Pronikavějších, životnějších barev
Rybička nikdy nenanášel, poněkud vyjímajíc
snad jen biografii Jana Nejedlého, duševně
Rybička
Zelená
Brandl
Krameriový
Vydra
Rautenkranz
Jan
Vojtěch
Nejedlý
Ziegler
Sychra
Kynský
Hýbl
Kamarýt
Sedláček
Sláma
Svoboda
Praha
22
article
Rybičkovi nejpříbuznějšího, která je zároveř
obranou proti Jungmannovi a Čelakovskému
Bez „Křisitelů“ chybělo by nám mnoho
důležitých dat a zpráv; ale vdechnouti jim
ducha a život zůstaveno pracovníkům jiným.
Kterak má vypadati životopis široce za-
ložený, důkladný a spolehlivý, při tom však
ovládaný moderní vytříbeností a moderním
vkusem, ukázal mladší nástupce Rybičkův
Václav Zelený. Již jeho studie přípravné;
stručnější biografie Erbenova, Palacké-
ho a Kollárova v almanachu „Máji“
1859—61 jsou práce velmi pozoruhodné a vý-
hodně se liší od pokusů současných ze staré
školy Jungmannovy svou svěžestí, od nového
směru Sabinova svou solidností. Způsob, ja-
kým Zelený již tehdy vyložil vliv poesie
prostonárodní na umění Erbenovo, Palackého
ideál dějinný a prostředí pangermánské, v
němž uzrála Kollárova „Slávy Dcera“, staly
se trvalým majetkem naší literatury. Právě
tak šťastně Zelený vnikl do duševní dílny
Havlíčkovy (vydávaje první díl jeho Se-
braných spisů 1870), a nejinak v psychopatho-
logický stav „starého veršovce“, Václava
Stacha (1873).
Rybička
Jungmann
Čelakovský
Rybičkův
Zelená
Erbenův
Palacká
Kollárův
Jungmannův
Palacký
Sláva dcera
Havlíčkův
Stach
Sabinov
23
article
Ale všecky předchůdce Zelený zastíni
„životem Josefa Jungmanna“ (k ju-
bilejnímu roku 1873). Na knize je patrno, že
rostla za silného dojmu mistrovských essai
Macaulayových, jehož Dějiny anglické Zelený
k nám uvedl znamenitým překladem. Na ši-
rokém pozadí společenském, politickém a lite-
rárním, ze spleti vnějších i vnitřních vlivů po-
vlovně vyrůstá postava Jungmannova jako osn
a střed všech podniků literárních, které tou
dobou jen poněkud jsou hodny pozoru. Jung-
mann a osvícenské osvobození ducha. Jung-
mann a novy romantický nacionalismus, Jung-
mann a nové překlady básnické, Jungmanna
nové theorie prosodické, JJungmann a české
novinářství, Jungmann a česká literární hi-
storie a lexikografie, Jungmann a pokrok pra-
vopisný, Jungmann a nové názvosloví vě-
decké, Jungmann a Matice česká — všecka
tato themata životopisec vyčerpává stejně dů-
myslně jako důkladně, nedávaje se látkou nebo
sympatiemi s osobou sváděti k nadsázkám
k oslavování (viz na př., kterak odmítá časo-
míru od Jungmanna zaváděnou, kterak liší
správné a nesprávné jeho vývody literárně-
historické, jak správně pojímá a vytýká Jung-
mannův poměr k Dobrovskému atd.). Při tom
Jungmann
Macaulayův
Jungmannův
Jung
Dobrovský
SF
24
article
Zelený má pravou nezávislost ducha, aby ob-
rodných účinkův epochy josefinské nezakrý-
val nebo neomlouval, jako to jiní činili před
ním nebo po něm, nýbrž přímo a poctivě je
stavěl do popředí. A pronikavá znalost litera-
tur novoevropských i jemný cit umělecký Ze-
lenému výborně posloužily při rozboru Jung-
mannova básnického překladatelství, třeba
ovšem i tam dosti příležitosti zbylo k hojným
pozdějším doplňkům.
Co do methody, ne však co do úsněchu
Václav Zelený nalezl stoupence v mladším
Vincencovi Brandlovi na Moravě.
Brandl r. 1883 v Brně vydal stejně obšírný
„Život Josela Dobrovského“, p
němž 1887 následovaly životopisy Šafařikův
Erbenův.
Všecky ty práce vyrostly hlavně z roz-
sáhlé korrespondence s četnými přáteli a
vrstevníky a která zejména u Dobrovského
dotud tiskem nebyla zužitkována: Brand
plnou měrou vykořistil, čeho mu poskytovaly
bohaté sbírky zemského archivu moravského
(listy Dobrovského Cerronimu, korresponden-
ce hr. Františka Šternberka, Pelclova, Dlaba-
čova, Zlobického, Ribayova a jiných) i sbírky
zemského Musea v Praze. Tím Brandlovi hlav-
ně po stránce vývoje osobního podařilo se Do-
brovského postaviti do světla tak jasného, že
pracovníkům příštím v té věci zbylo již jen do-
plňovati. Také Dobrovský jazykozpytec
Dobrovský literární historik je u Brandla před-
veden s genetickou podrobností a s dostateč-
ným porozuměním. Za to však hned k základ-
nímu rysu Dobrovského smýšlení, jeho racio-
nalistickému osvícenství. Brandl chová se sub-
jektivně, to jest se zjevnou nechutí. Brandl
odpůrce všeho liberalismu, tendenčně zkre-
sluje vůdčí ideje josefinské, omluvně vykládá
Jung
Zelená
Brandl
Josel Dobrovský
Šafařikův Erbenův
Dobrovský
Brand
Dobrovský Cerroni
Šternberk
Pelclův
Dlab
Zlobický
Ribayův
Dobrovská
Morava
Brno
zemský muzeum v Praga
25
article
Dobrovského zednářství, sympatisuje s po-
zdější reakcí atd. Biograf, místo aby snažil se
pochopiti a proniknouti pokrokové snahy
velké doby, kterou za předmět studia sámsi
zvolil, a místo aby s láskou a porozuměním
vžil se do duše osoby, kterou kreslí — s dobou
i osobou doktrinářsky polemisuje anebo na-
nejvýše je vymlouvá a omlouvá. A vedle to-
hoto stěžejního nedostatku knihy Brandlovy
o Dobrovském ruší ještě jiný tón: Brandl ne-
má smyslu pro správné stanovisko Dobrov-
ského ve sporu prosodickém a naprosto ne-
dostatečně Dobrovského oceňuje jako epo-
chálního objevitele českého rytmu přízvučné-
ho, a Brandl jako opozděný obhájce pravost
Libušina Soudu nemá porozumění pro Do-
brovského kritické a (jak se ukázalo později)
naprosto správné stanovisko, důsledný odpor
velikého zpytatele proti podvrhu Hankovu
Lindovu, neostýchaje se vykládati jako tvrdo-
šíjnou umíněnost a dokonce jako výstřelky
jeho mysli, občas zakalované. To je skvrna
knihy Brandlovy tím temnější, že rys ten opa-
kuje také v úhrnné karakteristice závěrné.
že Dobrovský, při veškeré péči a zdánlivé
úctě, kterou na vylíčení života jeho vynaložil
nebyl vyvoleným srdce Brandlova, zřejmo je
z druhé jeho práce biografické, ze „Život
Šafaříkova“. Také tu knihu psal metho-
dou podobnou, také zde jazykozpytec, staro-
žitník a literární historik stojí v popředí. Ale
poněvadž Šafařík, aspoň v prvním období své
činnosti, „nově staročeským“ výtvorům školy
Hankovy věřil, Bradl bere si příležitost, aby
jej proti Dobrovskému vynášel a starého
skeptika josefinského při tom po straně doda-
tečně snižoval.
Dobrovský
Brandlův
Brandl
Libušin
Dobrovská
Šafaříkův
Šafařík
Hankův
Bradl
Hankův Lindov
Dobrovský
26
article
Než ani obraz Šafaříkův, přes všechnu
hojnou látku, není úplný: v kusech velmi pod-
statných zůstal nedokreslen. Brandl nemá
smyslu pro šafaříka poetu; má nesprávný ná-
zor na prešpurské „Počátky českého básni-
ctví, obzvláště prosodie“; nemá dosti pocho-
pení pro Šafaříka jako odchovance prostředí
slovenského; nevystihuje hloubku Šafaříkova
náboženského citu přímo českobratrského:a
nemá dostatek rozhledu, aby odhalil organi-
ckou souvislost mezi nacionalistickým roman-
tismem ve vědě a umění mezi německou ško-
lou heidelberskou a analogickým hnutím myslí
slovanských, které vystupuje jako organický
celek a které teprve správně osvětluje snahy
školy Jungmannovy, k níž náležel také ša-
fařík.
Nejslabší je Brandlova biografie poslední-
„Život Erbenův“. Opět hojná korrespon-
dence, zase v popředí Erben linguista a vyda-
vatel starých památek. Zásluhou bohaté látky
dopisové je také, že málokde se dočítáme tak
názorného obrazu spoust duševních i mrav-
ních, jaké u nás způsobila politická reakce let
padesátých, nejplodnějšího období Erbenovy
práce slovesné.
Ale co jímá podivem, a v biografii, jež se
hlásí k zásadám moderním, přímo zaráží, je
opět zající mezera v pojímání Erbena jako
básníka. Z Erbenových původních ballad, z
jeho pohádek, z jeho překladu „Slova o pluku
Igorově“ každým slovem hlásí se duše vní-
mavá pro nejhlubší záhady lidského nitra, ro-
dilý imitátor lidové písně a pojímání prosto-
národního v názoru i formě, slovem: šťastný
a velký reproduktivní poeta, náš nejzname-
nitější pohádkář a první balladista moderní.
A o tom všem čteme u Brandla, že Erben v
tom oboru také pracoval a „Kytice“ Erbenova
že r. 1853 vyšla! Po té stránce Brandl všecko
zůstavil pozdějším studiím cizím.
Šafaříkův
Brandl
Šafařík
Jungmannův
Brandlův
Erbenův
Erben
Igorův