ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f78b5d10-8f0f-11dd-aa9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 35, person 110, org 8, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 16. května 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 132.
4 article
a ranní avečerní listy předplácí se V Praze v administrani na měsla. . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — b a dvoji donáškon na měsic. . . . . na čtvrt lsta . . . . 7 K es ve Miliálkácho na měslo . . . . . 2 K 80 Poštoni ca měsle, aa stvr ieta : . . . s Kan a dvojí zásllkon na měsio. a vrti: . :ke Dnešní číslo pro Prahu jest o 14 stranách, s přílohou pro venkov o 18 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v sobotu dne 17. května v ob- vyklou hodinu ranní.
Praha Kanada
5 article Ada Kalé.
Ada Kalé. „Az arany ember“ (Zlatý muž) jest název jednoho z nejrozkošnějších románu Jókaiových, aspoň v první jeho části, do- kud Timár „zlatý muž“ žije svou půvabnou idylu na „Senki-szigetě“, „Ničím ostrově“ , zabývaje se pěstěním růží pro výrobu oleje. Tento Jókaiův ostrov bez pána nabyl v pondělí svého pána, neboť ostrov Ada Kalé. Nová Ršava, anektovaný vrchním žúpanem krašovským a přivtělený k území koruny svatoštěpánské, jest totožným s dějištěm počátečných příběhů reka, sbásněného nej- slavnějším maďarským romanopiscem. Zla- tý ostrov! V každém případě má toto rozmnožen území naší rakousko-uherské monarchie (v užším smyslu ovšem království uherského, neboť politické správy ujal se za asistence četnictva vrch. župan), svůj nepopíratelný význam, jemuž se jistě dostane přiměřeného ocenění v rozpočtové debatě při úterním prvním čtení provisoria na druhý semestr, po rozkladu předsedy ministerstva o za- hraniční situaci, slíbeném jako vložka do exposé premierova. Je to škoda, že k pro- hlášení tomu, zamýšlenému původně jako slavnostní pronunciamento v první den ob- noveného zasedání, dojde až v úterý z dů- vodů na první pohled čiře formálních. Bylo by to našemu ministru vnitra, vyřizujícímu poslanecké sněmovně vzkaz mínistra za- hraničních záležitostí, přece jinak mluvilo pod svěžím dojmem obou událostí, jimiž je rozšíření území naší říše, důležité spíše po- Iohou, kde se Dunaj loučí s monarchií
Jókaiový Dunaj Ioha
6 article
navždy.... než rozlohou a pod dojmem vydání Skadru mezinárodnímu detachemen- tu, což přece —ať se o tom jinak soudí jak- koli — jest positivum naší zahraničné po- litiky, neboť bylo přece její devisou! Je- stliže tedy hr. Stürgkh upustil včera o svého zahraničného výkladu, poněvadž mu bylo odepřeno počítatí s jistotou zamítnut bezodkladné debaty — což zajisté nemůže býti pokládáno za triumf vlády —— a od- hodlal-li se k němu jaksi jen v rozpočtové závorce na nebezpečí pouhé rozpočtové de- baty, ovšem se zahraničnou dominantou opravňuje tato taktika domněnku, že vláda nepokládá skaderskou a novoršavskou kulisu za tak působivou, že by výklad hr. Stürgkha před ní, věnovaný výhradně zahraničné situaci, setkal se ve sněmovně s dojmem, jaký si přeje zahraničný úřad říše naší. Jak známo, musilo s bezprostřední de- baty, výhradně věnované zahraniční řeči předsedy ministerstva a proto i s této řeči sejíti pro dojmy obávané pro zahraničí. Po- dle vehementního článku včerejší „N. Fr. Presse“, hájící toto stanovisko vlády, pano- valy prý obavy, že v debatě budou prone- seny řeči, „připomínající osvětlení okenv jednotlivých českých městech při zprávěo vstupu Černohorců do Skadru“. Z této jizli- vosti vídeňského orgánu jest patrno, že úva- ha J. Exc. ryt. Randy pro božíhodní číslo téhož listu vyžádaná, minula se účelem. aspoň v samé „Neue Fr. Presse“. To budiž
Stürgkh jítbat Černohorec Randa Neue Francie . Presse
7 article
podotknuto jenom mimochodem, neboť zů- stane nepopřeno, že marné úsilí vlády o vět- šinu proti návrhu na bezprostřední zahra- ničnou debatu, s jistotou očekávanému. když i obvyklý jazýček na váze selhal, ne- mine se bez obávaných dojmů, neboť úsu- dek zůstane na snadě, že vláda nemohla spoléhati na plný úspěch a proto se vyhnula tomu, uvésti jej v potaz před sněmovnou. V rozpočtové debatě snáze bude maskován. třebas že bude více než velmi pohnuta, nikoli tak odpověďmi, jako dotazy vládě po věcech, které budou ve sdělení hrab. Stürgkha nepochybně postrádány. A to nikoli jenom od českých řečníků. jichž hlavy přináší „Neue Fr. Presse“ hr- Stürgkhovi již anticipando jako provinilou ofěru vstříc. Přetřes zahraničné politiky v tisku byl právě těchto dnů odbyt u pří- ležitosti jmenování jistého mimořádného vyslance s vnitřní missí. Jak přetřes tento dopadl, lze jenom povšechně odhadnouti, neboť úvahy listů události věnované, ponejvíce vyplněny byly — prázdnými okénky, otevřenými ve sloup- cích listů přičiněním censorovým. Konfi- skační praxi propadlo však asi tak stejně německého jako českého textu, z čehož se musí souditi, že třebaže důvody byly v po- drobnostech zde a onde odlišny, závěryz nich došly tak na vlas stejné milosti před objektivním řízením veřejného mínění v Ra- kousku. Nechceme uváděti dnes jiné něme- cké doklady kritiky výkonů naší diploma- cie na poli balkánského osvědčování tohoto umění, ale jestliže se domníváme, že v úter- ní a potomní rozpočtové debatě ozvou se i se strany německé zvuky téhož timbru, myslíme, že pro tuto domněnku naši máme doklady ve včerejších interpelacích posl. dra. Langenhahna a posl. Hummera o po- výšení literáta zahraničního ministerstva, dv. rady Kanie, velmi závažné.
Stürgkh Francie . Presse
8 article
Doklady „Neue Fr. Presse“, že před- seda ministerstva byl nucen ukrýti hotové zahraniční výklady, jichž se mu dostalo o kancléře, do svého psacího stolku, jenom před českými řečníky, nesrovnávají se tedy tak zhola se skutečným stavem věci ani se „státním positem“, který jako „opravdový a pravý“ předpokládá jenom u německých politických stran. My nebudeme vynášeti své státní po- city nad německé, ale jsou-li pro „Neue Fr. Presse“ kýženými státní city, jež na př. dr. Lodgman vykládal o poslání němec- kého lidu v Rakousku o letnicích „bardům německé university pražské a jich hostům z Jenny, Lipska a Drážďan v Mostu, pak jsou to pocity velmi obmezeného ručení. Motivy, jež činí nám Čechům vládni výklad o zahraniční situaci tak žádoucím a jeho kritiku, s říšské tribuny tak naléhavě nutnou, vyloženy jsou in nuce interpelací tří českých stran Jednotného klubu ve vče- rejší schůzi poslanecké sněmovny. Jsou bezvadny z každého stanoviska a o jejich obhájení postarají se již řečníci těchto stran v každé debatě s plným po- užitím kritiky, již jsou dlužní i svému vo- ličstvu, i svému národnímu smýšlení, i ko- nečně a ne naposled státu a vládě. Přiblížila se poslanecké sněmovně historická její chví- le a mezi všemi stranami, jichž projevy lze v ní očekávat, budou svým povinnostem právi i poslanci čeští. A na to, zdali budou na Ada Kalé kvé- sti vždycky jenom růže, dá odpověď — čas!
Neue doktor Lodgman Jenna Čecho Francie . Presse Rakousko Lipsko Drážďany Most poslanecký sněmovna
9 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Jednotnost trojspolku v při- čině Epiru. Z Říma, 15. května. (Zeit.) Italská vláda oznámila svým vyslancům. že obdržela od Rakousko-Uherska a Německa úřadní ujištění, že bude jimi ve svých přáních ve příčině epirského pobřeží bezpodmínečně podporována. Z Říma, 15. května. Z vynikající strany sdělují: Není správno, že jihoalbanská pohraniční otázka dožila se příznivého obratu. Řecko se domnívá, že může čini- ti nároky nejen na vnítřní území, nýbrž i na albanské pobřeží, poněvadž očeká- vá podporu Ruska a Francie. Tato pod- pora však nepřekročuje obvyklé diplo- matické meze. Vyřízení směrodatné otázky pro Rakousko a Italii zatím na neurčitý čas zůstane odročeno. Je však jisto, že Rakousko a Italie nikdy nebu- dou souhlasit s hellenisací průplavu korf- ského a nikdy nedopustí, aby západní pobřeží průplavu severně od mysu Sty- los bylo Řeckem právoplatně albanským majitelům uzmuto. Skader je posledním koncem otázky prestíže. Politická pří- slušnost průplavu koriského je však pro Rakousko a Italii životní otázkou a tyto státy se cítí ve spolku s Německem dosti silnými, aby každý útok odrazíly, který by namířen byl na Jaderské moře.
Italia Balkán Epirus Řím RakouskoUhersko Německo Řecko Rusko Francie Rakousko jaderský moře Zeit Skader
10 article
K anexi ostrova Ada Kalé. Z Vídně, 15. května. (K. k.) „N. W. Abend- blatt“ píše: Ohledně anexe ostrova Ada Kale prohlašuje se na informovaném místě, že dle čl. 2. smlouvy o preliminářích míru mezi Ture- ckem a balkánskými spojenci má všechno tu- recké vlastnictví, které leží západně od čáry Midije-Enos, připadnouti spojencům. Poněvadž na druhé straně nedoporučovalo se pojati zvláštní pasus do smlouvy pro nepatrnost zmi- něného ostrova, upustilo se od toho, aby tomto směru byl stanoven požadavek. Poně- vadž mimo to nepodléhalo žádné pochybno- sti, že ostrov, který jest mocnářstvím obsazen více než tři desitiletí a jeví jen nepatrné stopy po turecké správě, patří k mocnářství, byl správním úřadníkem erského státu zabrán Pro nepatrný význam celé této záležitosti nevzniknou mezinárodní obtíže. Turecký mu- dir nepodal, jak bylo oznámeno, protest, nýbrž jen prohlásil, že podá zprávu svému nadříze- nému úřadu. Odjel za tím účelem do Vídně. aby podal zprávu zdejšímu tureckému velvy- slanci.
N W Vídeň Ada Kala MidijEno
11 title
(Viz poslední zprávy.)
12 title
Říšská rada.
13 article Poslanecká sněmovna. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“y Z Vídně, 15. května.
Poslanecká sněmovna. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“y Z Vídně, 15. května. Počátkem dnešní schůze poslanecké sně movny, kterou zahájena byla letní kampař říšské rady, chtěl míti slovo hr. Stürgkh. Chef vlády byl totiž odhodlán a připraven učiniti celé veřejnosti nejen rakouské, nýbrž i evropské oznámení dvě: jedno stran celé politiky vídeňského kabinetu z- poslední do- by, druhé v příčině propouštění záložníků do
Stürgkh Vídeň poslanecký sněmovna
14 article
zbraně povolaných. Ale ministerský předseda tyto výklady hr. Berchtolda a ryt. Kro- batina nepodal dnes, odložil je do úterka. Zahájí jimi 1. čtení zatímního rozpočtu na II. polovici tohoto roku, se kterým spojena bude velká několikadenní rozprava, věnovaná zahraniční a vnitřní politice současně. Je ne- pochybno, že proslov hr. Stürgkha stane se východiskem a základnou diskuse, jež nabude podle všeho velkého rozsahu a také velkého dosahu. Předseda ministerstva chtěje dnes již promluvit o politické a vojenské situkci říše a důležitých zjevech politiky vnitřní, či- nil podmínkou, že nesmí následovat po jeho přednesu žádná debata t. j. že návrh na ni, kdyby byl odněkud učiněn, bude zamítnut. Ale nesehnal pro zavržení návrhu toho po- třebnou prostou většinu. Proto se odhodlalv konferenci předsedů klubovních vsunout pro- hlášení své do debaty budžetní. Schůze, o které bylo předpovídáno, že bude hlučnou a bouřlivou, byla klidná, dů- stojná, věcná. Návrh v příčině zavírání obchodů večer přikázán výboru národoho- spodářskému. K pilnému návrhu posl. dra. Tobolky v příčině drahotního příspěvku státním úřadníkům v jednotlivých městech promluvili dva řečníci. Skoncován tento návrh dosud není.
Berchtold Stürgkh
15 article
Nemůže nikoho překvapít, že snesl se na sněmovnu pravý déšť dotazů povahy zjev- ně politické. Velký počet jich, také všal obsah, způsobeny byly momenty četnými a různými, hlavně vážnými událostmi politiky jak zahraniční tak domáci, potom dlouhou přestávkou, která byla v zasedání sněmovny poslanecké. Čelné místo mezi interpelacem zaujímají ty, které týkají se zahraniční poli- tiky a situace. Poslanci čeští podali drem. Kramářem dotaz, jenž obsahuje zároveň stručnou, ale přesnou kritiku balkánské politiky Rakouska také po stránce hospo- dářské, finanční a vojenské, jenž upozornil na velké nebezpečí, jež bylo částečně již pře konáno, částečně ještě hrozí, jenž rukou od- hodlanou sahá na nejbolavější stránku akce rakousko-italské, pokud týká se Albanska vřelými slovy přímlouvá se za propuštění zá- ložníků k rodinám jimi živeným. Jiné dva dotazy českých poslanců domá- hají se brzkého návratu záložníků če- ských ze zemí jihovýchodních a polevv trestech za přestupky, které staly se počát- kem balkánských zmatků vojenských. Několik dotazů podáno bylo také posl drem. Šmeralem v příčině souboje Zboro w- ského s Weissem. Žádá se, by Zborow- ský, který WWeisse usmrtil, stejně jako sekun- danti a všichni členové čestného soudu vo- jenského pohnáni byli k zodpovědnosti nej přísnější. Stejnými motivy, jako písemné, vy- světlují se také četné dotazy ústní.
Šmeral Zbora Weiss WWeiss Rakousko
16 article
Dalmatskému Chorvatu Biankinov vzato bylo slovo, když mluvil o dikta tuře království dalmatském. Posl. dr. Šviha upozorňoval na věc která není zjevem ojedinělým, na snahu pan- ské sněmovny, oddalovati vyřízení těch před- loh poslaneckou sněmovnou přijatých, pokud jsou pokrokem v politických svobodách bez- tak v Rakousku skrovných. Před několika měsíci již poslala sněmovna poslanecká pan- ské novelu k zákonu spolkovému, která je uvolněním pro muže, také však pro ženy ve příčině účastenství ve spolcích politických. Ale pánům pairům nezlíbilo se dosud zákono- dárné malé dílo toto vzíti v poradu. Prová- dějí proti němu jako proti všemu podobnému pasivní resistenci. K tomu nebyla panská sněmovna stvořena, by zarážela každý pokus a podnět svobodomyslný ze sněmovny druhé vyšlý. Rakouští senátoři nejednají moudře, staví-li se zpátečnicky proti směrům moder- V drobném prodejla ranní čisle o sobě . sa sh večerní sa d h Ve flálkách na venkové ranní čislo . . . . vočerni . . .. lnseráty platí se hotové napře Předplnosní a inserty příjlme administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expediee „Národnich Listů“ Řukopisy se nevranen
Chorvat Biankinov Posl doktor Šviha Rakousko ský sněmovna
17 article
ním a konají-li pokusy marné, aby zastavili proud nezadržitelný. Haličský místodržitel dr. Korytow- ski dostavil se dnes do sněmovny, kdež ode- vzdal dru. Sylvestrovi list, jímž vzdává se mandátu poslaneckého. Rozloučil se s četný- mi poslanci, kteří neradi vidí jej odcházeti ze zastupitelstva lidového a z Vídně vůbec, kde svým konciliantním chováním, svou snášeli- vostí, svou smířlivostí a vyrovnacími snahami zjednal si obliby neobyčejné. Provázejí jej sice do Lvova na jeho novou, těžkou funkci přání nejsrdečnější, zároveň však také pochyby velmi vážné. Z Vídně, 15. května. (K. k.) Poslanecká sněmovna sešla se dnes opět po více než dvouměsíční přestávce. Sněmovna i ga- lerie jsou velmi četně navětíveny. Předseda dr. Sylvester: Dne 18. března t. r. stal se řecký král Jiří obětí mrzkého útoku. Hlu- boký zármutek, který vyvolala neočekávaná smrt váženého panovníka v řeckém národě, dochází bolestného ohlasu i v Rakousku a jmenovitě ve Vídni, kde král Jiří často a rád prodléval. Jsem si jist vaším zmocněním, abych prostřednictvím ministerského předsedy vyslovil řecké vládě nej- vřeleiší účast sněmovny. Předseda dále sděluje, že mu byl tlumočen nejvřelejší dík německé vlády za projev soustrasti poslanecké sněmovny německé vládě ku potopení se německé torpédovky „S. 178. Ministr financí podal předlohu o změně pře- chodnich ustanovení, obsažených v § 28. zákona z 28. pros. 1911 pro stavby v asanačním rayonu král. hlav. města Prahy. Nově zvolený poslanec dr. Fr. Soukup složil slib. Posl. ryt. Korytowský vzdal se říšského mandátu. Po přečtení došlých spisů přešlo se k pořa- du, t. j. k dalšímu I. čtení předlohy o změně zákona o pracovní době a zavírání krámů v ob- chodní živnosti.
doktor Korytow Sylvestr Sylvester Jiří oběť Hla Jiří František Soukup Posl Vídeň Lvov Rakousko Praha
18 article
Posl. Jaroš: Zákon z r. 1910 nevyplnil přání obchodního pomocnictva; také zaměstnavatelé při- jali jej s úplným klidem. V Čechách, když zákon nabyl platnosti, vydán byl místodržitelský výnos, jímž nařízeno bylo zavíráni obchodů bez rozdílu o 8. hod. več., tedy i obchodů s potravinami. Tento výnos byl všeobecně přijat sympaticky. Nynější politický místodržitel, kn. Thun, jenž má provésti generální vyrovnání v Čechách, zrušil zmíněný vý- nos na zakročení deputace jistých živnostníků a hařídil, aby obchody s potravinami zavírány byly o 9. hod. več. Toto nařízení provedeno bylo v Če- chách přes protesty všech pomocnických hromad. Místodržítel nechce si nejspíš znepřáteliti zem- ské poslance, ale přes to musíme se proti tomu co nejostřeji hájiti, neboť děje se tak na újmu ob- chodního pomocnictva. Před zrušením tohoto vý- nosu měly býti dotázány o mínění gremia, resp. obchodní komory a příslušné organisace. Pražský magistrát nebéře ohledu, jedná-li se o výminku 96, obch. zákona, na dobrozdání pomocnických hroptad. Nelze přece mili naprosto žádné důvě- ry k úřadu, jehož představený žíje v nejužším sty- ku se zaměstnavately a je čestným členem gremii.
Posl Jaroš Thun Čechy
19 article
Řečník přimlouval se k závěrku za schválení Forst- nerova návrhu. [Souhlas.) Posl. Reumannovi je zvláštním, že zákon te- prve z r. 1910 již nyní má býti novelován, aniž by vůbec provedena byla jeho ustanovení. Jest ne- pravdivým tvrzení, že časnější zavírání obchodů živnostníky poškozovalo, anebo ničilo. Časnější zavírání obchodů jest přímo hygienickou nutností pro zaměstnance. Debata byla na to uzavřena. Pro předlohu ne- byl zapsán žádný řečník, hlavním řečníkem pro- ti byl zvolen posl. Fresl. Tento protestoval proti nesvolání poslanecké sněmovay. Zahraniční si- tuace, pro kterou sněmovna nebyla svolána, vyža- duje, aby se sněmovna zabývala touto situací. Je- ho strana je proti pozměňovacímu návrhu Rie- něslovu a pro pozměňovací návrh Forstnerův. Bu- de hlasovati pro přikázání návrhu národohospo- dářskému výboru. Projednávaný návrh k návrhu posl. Einspin- nera a Čecha přikázán živnostenskému výbo- ru, a propadl Forstnerův návrh, aby byl přikázán výboru národohospodářskému. Tím byl pořad odbyt a pokračovalo se v de- batě o pilném návrhu dra. Tobolky a s. na zavedení přibytečného pro státní a fondové úřadníky na mí- sto aktivitního přídavku.
Posl Fresl Forstnerův Čecho
20 title
FEUILLETON.
21 article Rybička, Zelený, Brandl.
Rybička, Zelený, Brandl. Každý, kdo se zabývá naší obrozenskou minulostí slovesnou, dobře zná knihy této tro- jice; posud zachovaly si váhu a platnost. A přece nejsou stejné: způsob a ráz jejich pod- statně je rozlišuje. Antonín Rybička, nejstarší z nich. narozený v roce velkého požáru moskevské- ho, po léta pilně snášel látku k životopisnému Pantheonu vynikajících mužů našeho obro- zení. Výbor studií svých pak shrnul ve známé knize „Přední křisitelé národa če- ského“ (v Praze 1883—1884), kde řadě po- stav z konce XVIII. a počátku XIX. století Kramerioví, Vydrovi, Rautenkranzovi, Janu Vojtěchovi Nejedlému, Zieglerovi, Sychrovi. Kynskému, Hýblovi, Kamarýtovi, Zahradní- kovi, Sedláčkovi, Slámovi a Svobodovi — do- stalo se vylíčení po stránce životopisné a li- terární. Ale pravíme-li zde vylíčení, už tím jsme řekli příliš mnoho. Rybička vlastně sbíral to- liko materiál: přesně zjišťoval dni a roky na- rození a úmrtí, názvy a někdy i obsah knih styky přátelské ze vzájemné korrespondence úsudky a posudky vrstevníků — to byl jeho cíl hlavní, ba jediný. K přirovnávacímu studiu opravdu literárnímu, k rozborům ideovým k rekonstrukci psychologické, k plastickým obrazům doby (o hodnocení uměleckém ani nemluvíme] Rybička nikdy nedospěl. Jeho re- kové jsou všichni stejně výteční a nejvýteč- nější je vždy ten, c němž právě se mluvít vzdělaní, pracovití, poctiví, nezištní, svobodo- myslní a zároveň zbožní, „praví Staroče- chové“ (jak říká s oblibou). lišíce se pouze jménem. Pronikavějších, životnějších barev Rybička nikdy nenanášel, poněkud vyjímajíc snad jen biografii Jana Nejedlého, duševně
Rybička Zelená Brandl Krameriový Vydra Rautenkranz Jan Vojtěch Nejedlý Ziegler Sychra Kynský Hýbl Kamarýt Sedláček Sláma Svoboda Praha
22 article
Rybičkovi nejpříbuznějšího, která je zároveř obranou proti Jungmannovi a Čelakovskému Bez „Křisitelů“ chybělo by nám mnoho důležitých dat a zpráv; ale vdechnouti jim ducha a život zůstaveno pracovníkům jiným. Kterak má vypadati životopis široce za- ložený, důkladný a spolehlivý, při tom však ovládaný moderní vytříbeností a moderním vkusem, ukázal mladší nástupce Rybičkův Václav Zelený. Již jeho studie přípravné; stručnější biografie Erbenova, Palacké- ho a Kollárova v almanachu „Máji“ 1859—61 jsou práce velmi pozoruhodné a vý- hodně se liší od pokusů současných ze staré školy Jungmannovy svou svěžestí, od nového směru Sabinova svou solidností. Způsob, ja- kým Zelený již tehdy vyložil vliv poesie prostonárodní na umění Erbenovo, Palackého ideál dějinný a prostředí pangermánské, v němž uzrála Kollárova „Slávy Dcera“, staly se trvalým majetkem naší literatury. Právě tak šťastně Zelený vnikl do duševní dílny Havlíčkovy (vydávaje první díl jeho Se- braných spisů 1870), a nejinak v psychopatho- logický stav „starého veršovce“, Václava Stacha (1873).
Rybička Jungmann Čelakovský Rybičkův Zelená Erbenův Palacká Kollárův Jungmannův Palacký Sláva dcera Havlíčkův Stach Sabinov
23 article
Ale všecky předchůdce Zelený zastíni „životem Josefa Jungmanna“ (k ju- bilejnímu roku 1873). Na knize je patrno, že rostla za silného dojmu mistrovských essai Macaulayových, jehož Dějiny anglické Zelený k nám uvedl znamenitým překladem. Na ši- rokém pozadí společenském, politickém a lite- rárním, ze spleti vnějších i vnitřních vlivů po- vlovně vyrůstá postava Jungmannova jako osn a střed všech podniků literárních, které tou dobou jen poněkud jsou hodny pozoru. Jung- mann a osvícenské osvobození ducha. Jung- mann a novy romantický nacionalismus, Jung- mann a nové překlady básnické, Jungmanna nové theorie prosodické, JJungmann a české novinářství, Jungmann a česká literární hi- storie a lexikografie, Jungmann a pokrok pra- vopisný, Jungmann a nové názvosloví vě- decké, Jungmann a Matice česká — všecka tato themata životopisec vyčerpává stejně dů- myslně jako důkladně, nedávaje se látkou nebo sympatiemi s osobou sváděti k nadsázkám k oslavování (viz na př., kterak odmítá časo- míru od Jungmanna zaváděnou, kterak liší správné a nesprávné jeho vývody literárně- historické, jak správně pojímá a vytýká Jung- mannův poměr k Dobrovskému atd.). Při tom
Jungmann Macaulayův Jungmannův Jung Dobrovský SF
24 article
Zelený má pravou nezávislost ducha, aby ob- rodných účinkův epochy josefinské nezakrý- val nebo neomlouval, jako to jiní činili před ním nebo po něm, nýbrž přímo a poctivě je stavěl do popředí. A pronikavá znalost litera- tur novoevropských i jemný cit umělecký Ze- lenému výborně posloužily při rozboru Jung- mannova básnického překladatelství, třeba ovšem i tam dosti příležitosti zbylo k hojným pozdějším doplňkům. Co do methody, ne však co do úsněchu Václav Zelený nalezl stoupence v mladším Vincencovi Brandlovi na Moravě. Brandl r. 1883 v Brně vydal stejně obšírný „Život Josela Dobrovského“, p němž 1887 následovaly životopisy Šafařikův Erbenův. Všecky ty práce vyrostly hlavně z roz- sáhlé korrespondence s četnými přáteli a vrstevníky a která zejména u Dobrovského dotud tiskem nebyla zužitkována: Brand plnou měrou vykořistil, čeho mu poskytovaly bohaté sbírky zemského archivu moravského (listy Dobrovského Cerronimu, korresponden- ce hr. Františka Šternberka, Pelclova, Dlaba- čova, Zlobického, Ribayova a jiných) i sbírky zemského Musea v Praze. Tím Brandlovi hlav- ně po stránce vývoje osobního podařilo se Do- brovského postaviti do světla tak jasného, že pracovníkům příštím v té věci zbylo již jen do- plňovati. Také Dobrovský jazykozpytec Dobrovský literární historik je u Brandla před- veden s genetickou podrobností a s dostateč- ným porozuměním. Za to však hned k základ- nímu rysu Dobrovského smýšlení, jeho racio- nalistickému osvícenství. Brandl chová se sub- jektivně, to jest se zjevnou nechutí. Brandl odpůrce všeho liberalismu, tendenčně zkre- sluje vůdčí ideje josefinské, omluvně vykládá
Jung Zelená Brandl Josel Dobrovský Šafařikův Erbenův Dobrovský Brand Dobrovský Cerroni Šternberk Pelclův Dlab Zlobický Ribayův Dobrovská Morava Brno zemský muzeum v Praga
25 article
Dobrovského zednářství, sympatisuje s po- zdější reakcí atd. Biograf, místo aby snažil se pochopiti a proniknouti pokrokové snahy velké doby, kterou za předmět studia sámsi zvolil, a místo aby s láskou a porozuměním vžil se do duše osoby, kterou kreslí — s dobou i osobou doktrinářsky polemisuje anebo na- nejvýše je vymlouvá a omlouvá. A vedle to- hoto stěžejního nedostatku knihy Brandlovy o Dobrovském ruší ještě jiný tón: Brandl ne- má smyslu pro správné stanovisko Dobrov- ského ve sporu prosodickém a naprosto ne- dostatečně Dobrovského oceňuje jako epo- chálního objevitele českého rytmu přízvučné- ho, a Brandl jako opozděný obhájce pravost Libušina Soudu nemá porozumění pro Do- brovského kritické a (jak se ukázalo později) naprosto správné stanovisko, důsledný odpor velikého zpytatele proti podvrhu Hankovu Lindovu, neostýchaje se vykládati jako tvrdo- šíjnou umíněnost a dokonce jako výstřelky jeho mysli, občas zakalované. To je skvrna knihy Brandlovy tím temnější, že rys ten opa- kuje také v úhrnné karakteristice závěrné. že Dobrovský, při veškeré péči a zdánlivé úctě, kterou na vylíčení života jeho vynaložil nebyl vyvoleným srdce Brandlova, zřejmo je z druhé jeho práce biografické, ze „Život Šafaříkova“. Také tu knihu psal metho- dou podobnou, také zde jazykozpytec, staro- žitník a literární historik stojí v popředí. Ale poněvadž Šafařík, aspoň v prvním období své činnosti, „nově staročeským“ výtvorům školy Hankovy věřil, Bradl bere si příležitost, aby jej proti Dobrovskému vynášel a starého skeptika josefinského při tom po straně doda- tečně snižoval.
Dobrovský Brandlův Brandl Libušin Dobrovská Šafaříkův Šafařík Hankův Bradl Hankův Lindov Dobrovský
26 article
Než ani obraz Šafaříkův, přes všechnu hojnou látku, není úplný: v kusech velmi pod- statných zůstal nedokreslen. Brandl nemá smyslu pro šafaříka poetu; má nesprávný ná- zor na prešpurské „Počátky českého básni- ctví, obzvláště prosodie“; nemá dosti pocho- pení pro Šafaříka jako odchovance prostředí slovenského; nevystihuje hloubku Šafaříkova náboženského citu přímo českobratrského:a nemá dostatek rozhledu, aby odhalil organi- ckou souvislost mezi nacionalistickým roman- tismem ve vědě a umění mezi německou ško- lou heidelberskou a analogickým hnutím myslí slovanských, které vystupuje jako organický celek a které teprve správně osvětluje snahy školy Jungmannovy, k níž náležel také ša- fařík. Nejslabší je Brandlova biografie poslední- „Život Erbenův“. Opět hojná korrespon- dence, zase v popředí Erben linguista a vyda- vatel starých památek. Zásluhou bohaté látky dopisové je také, že málokde se dočítáme tak názorného obrazu spoust duševních i mrav- ních, jaké u nás způsobila politická reakce let padesátých, nejplodnějšího období Erbenovy práce slovesné. Ale co jímá podivem, a v biografii, jež se hlásí k zásadám moderním, přímo zaráží, je opět zající mezera v pojímání Erbena jako básníka. Z Erbenových původních ballad, z jeho pohádek, z jeho překladu „Slova o pluku Igorově“ každým slovem hlásí se duše vní- mavá pro nejhlubší záhady lidského nitra, ro- dilý imitátor lidové písně a pojímání prosto- národního v názoru i formě, slovem: šťastný a velký reproduktivní poeta, náš nejzname- nitější pohádkář a první balladista moderní. A o tom všem čteme u Brandla, že Erben v tom oboru také pracoval a „Kytice“ Erbenova že r. 1853 vyšla! Po té stránce Brandl všecko zůstavil pozdějším studiím cizím.
Šafaříkův Brandl Šafařík Jungmannův Brandlův Erbenův Erben Igorův