ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4f016c50-8f4d-11dd-b562-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 39 celkem · entity: person 101, place 57, org 7, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
16. května 1913. číslo 132.
4 article
Posl. Max Wínter prohlásil, že sociální de- mokraté nemohou zásadně vysloviti souhlas s před- loženým návrhem. Žádají naopak, by vydán byl zá- kon na nových podkladech a příbytečné úřadníků bylo postaveno na roveň příbytečnému osob vo- jenských. Přes zásadní námitky budou však hla- sovati pro pilnost návrhu, poněvadž se obávají, že jinak byl by pilný návrh oddálen. (Pochvala.) Posl. Erb opřel se proti 4 třídám aktivitních přídavků a stěžoval si, že zařadění jednotlivých míst do různých tříd nebylo provedeno dle přání státních úřadníků, zejména však ne podle ohrom- né drahoty bytů a potravin. Poukazuje na bídu státních úřadníků, žádal, by zařadění různých míst do tříd aktivitních přídavků bylo provedeno zá- konem podle příbytečného vojenských osob. Další jednání přerušeno. Posl. Richter dostavil se do sněmovny složiř slib. Zpráva o použití fondu na podporová- ní dobytkářství a zužitkování dobytka vr 1911 přikázán bez 1. čtení zemědělskému výboru.
Posl Wínter Richter
5 article
Dotazy na předsedu a odpovědí. Předseda výboru pro soc. pojišťování dr. Bu- zek odpověděl na dotaz, proč výbor nekoná žád- ných schůzí. Příští týden sněmovna konečně opčt uslyší o výborových poradách. Posl. Blankiní (v dotaze na předsedu) pravil. že žádná země mocnářství netrpí následky ne- šťastné politiky tolik, jako Dalmacie. Mno- ho selských rodin bylo zničeno. K výjimečnému stavu v Chorvatsku, Slavonsku, Bosně a Hercego- vině přidružila se pro Jihoslovany v Dalmacii za- krytá vojenská diktatura. Vojsko nerozumí přiro- zeným sympatiím Jihoslovanů pro balkánské ná- rody. Prostý projev sympatie považuje se za vele- zrádu. Černá Hora ušetřila Evropě a mocnářství veliké neštěstí. Vděčnost Evropy patří černchor- skému králi, který s nadlidským sebezapíráním za- bránil evropské válce. (Pochvala u Chorvatů českých radik. Odpor a výkřiky.) Posl. dr. Jerzabek: To přestává už všech- no, že v Rakousku je něco takového možno! (Proti- výkřiky u českých radikálů, hluk.) Předseda žádal řečníka opětovně, aby po- dal dotaz a hrozil mu odnětím slova. Když posl Biankini pokračoval ve své polemice, předsed odňal mu slovo. Posl. Kemetter žádal předsedu, jako mluvčího sněmovny, aby u vlády jako interpret přesvědčení sněmovní většiny důrazně intervenoval, aby vlád upustila od materiálního junktim mezi fi- nančním plánem a služební pragma- tikou, a služební pragmatiku na každý způso předložiti k sankci. (Hlučná pochvala.) Předseda slibuje to sděliti ministerském předsedovi. Posl. dr. Tobisch chtěl rovněž podatí dotaz. jak pokročily práce ve výboru pro sociální po- jišťování, a je povděčen, že konečně má se přikročiti k úspěšné práci.
Posl Blankinit Jihoslovan Chorvat doktor Jerzabek Tobisch Dalmacie Chorvatsko Slavonsko Boseň Evropa Rakousko výbor pro sociální
6 article
Posl. Tuzar urguje s poukazem na tiskové po- měry v Čechách a na Moravě, které následkem svévolnosti státních zástupců jsou takřka neudrži- telny, projednání předlohy tiskového zá- kona ve výboru a žádal presidenta, by působil na jeho předsedu, aby výbor byl co nejdříve svolán. Předseda vyhoví tomuto přání. Posl. Exner soudí, že někdejší důvody pro po- volání záložníků nyní odpadly, a není více proč držeti je déle ve službě, aby politováníhodné rodiny byly ještě déle zbavovány svých živitelů. Vláda je povinna postarati se, aby záložníci byli definitivně propuštěni. Prosí, by předseda upozor- nil vládu na příslušné dotazy Posl. dr. Pollaní rovněž žádal, by zrušeno bylo junktím mezi finaněním plánem a služební pragma- tikou, a služební pragmatika nabyla plat- nosti se zpětným účinkem od 1. ledna 1913. Posl. dr. Šviha urgoval vyřízení novelý ke spolkovému zákonu v panské sněmovně na které se sněmovna poslanecká usnesla. Posl. Malik zabýval se soubojem Zboro w- ski-Weiss, žádaje, by uveřejněna byla akta v záležitosti Zborowského. Předseda nemůže se prý dotazem zabývati. poněvadž o tomto předmětu jedná už dnes poda- ný dotaz. Příští schůze bude zejtra v pátek s den- ním pořadem: Zprávy legitimačníh výboru. Došlé spísy. Návrhy podali poslanci: dr. Adler a s. na sdělení o zahraniční situaci a návrh byl 1. odstavcem pořadu příští schůzej — Hum- mera s. na změnu § 55. říš. zákona o ob. školách, — Kemetter a s. na schválení prostředků ku provedení usnesení sněmovních na zlepšení mzdo- vých a služebních poměrů personálu st. drah, poštovních zaměstnanců a st. dělníků.
Posl Tuzar Exner doktor Pollaný Šviha Malik Zbora Weiss Adler Čechy Morava Huma zpráva legitimačníh výbor příští wyborcza
7 article
Dotazy podali poslanci: Šamalík a s. po vyplacení podpor náhradním záložníkům, povolaným k mimořádné vojenské službě a zapo- čítání mimořádné presenční služby do vojenského cvičení; — dr. Šubrt a s. o způsobu, jak jsou vy- řizovány poštovní spořitelnou české cheky určené pro Vídeň; — Čech a s. po urovnání sport mezi kartelem výrobců podešvové kůže a velkoobchodníky rozhodčím soudem pešťské bursy: — Slavíček a s. o stavbě telefon- ních linií v Čechách; — dr. Šmeral a s. po povolání k zodpovědnosti všech osob, jež přímo nebo nepřímo zúčastněny jsou na souboji Zbo- rowski-Weiss a o opatřeních proti souboji v armáděj — Udržal, Staněk a s. po propou- štění povolaných záložníků (aby mobilisací po- stížení byli co nejdříve propuštěni a není-li to mož- no, aby byli nahraženi novými záložníky): — dr. šmeral. Tuzar, Tomášek, aby podána byla úřadní zpráva o zahraničné situaci a záložníci náhradní záložníci byli ihned propuštěni: — Sta- něk. Kramář, Klofáč, Hruban, Masa- ryk po propouštění povolaných záložníků a náhradníků.
Šamalík Šubrt Šmeral Weiss Udržal Staněk Tuzar Tomášek Klofáč Hruban Vídeň Čechy
8 article
Žádá se v ní, aby záložníci, povolaní ke služ- bě už půl roku, byli vrácení svým rodinám a vo- jenská správa mírně nakládala nyní po pokojném vyřízení krise se všemi, kdo dali strhnouti se ku přehmatům při započetí balkánských zápletek; — Ferd. Seidel, Knirsch. Fahrner a s. po vysvětlení nynějšího stavu balkánské krise a pro- puštění záložníků a náhradníků; — Exner as. po podání zprávy o všech případech, kde vojá- ci na hranicích byli potrestáni; Ant. Ně- mec. Tomášek, Tuzar a s. o vyhlášení vý- minečného stavu nad Bosnou a Her- cegovinou a rozpuštění tamních spolků; — Pernerstoríer, Seitz, dr. Adler a s. o vyhlášení amnestie pro trestné skutky, jichž dopustili se záložníci a náhradníci, povolaní k mi- mořádné presenční službě vojenské; — Klofá a s. po balkánské politice Rakousko-Uher- ska; interpelace G. Grossa a sp., v níž pouka- zuje se na vyjasnění poměru na Balkáně a na ci- telnou škodu, působenou národohospodářství od- nětím četných dělnických sil, a žádá se co nej- rychlejší propuštění povolaných záložníků a ná- hradníků, jakož i aby letošní manévry byly od- řeknuty. Také Kolo polské a polští sociální de- mokraté podali dotazy po propuštění záložníků.
Seidel Knirsch Fahrner Exner Antonín Tomášek Tuzar Seitz doktor Adler Rakousko Uhry Balkán Bosna a Hera
9 article
V dnešní schůzi podána byla z křesťansko-so- ciální strany interpelace na ministry spravedlnosti války a zeměbrany, aby nejmenovali a neustanovo- vali židovských soudců a židy nepovyšo- vali na důstojní ky. Vládní předloha o změně přechodných ustanovení pro stavby v asanačním obvodu král. hlav. města Prahy uvedených v § 28. zák. z 28. prosince 1911 říš. zák č. 242 Zákon zníi § 1. pro novo- a úplné přestavby, jež provedeny budou následkem regulace částí Prahy uvedených v § 2. č. 1., resp. v § 4. zák. ze dne 11. února 1893 říš. zák. č. 23 po 7. dubnu 1913 a jejichž ve staveb- ním povolení přesně označená area je celá uvniti shora označeného asanačního rayonu, mění se pře- chodná ustanovení, obsažená v odst. 2. v § 28. zá- kona ze dne 28. prosince 1911 říš. zák. č. 242 v tom smyslu, že lhůta k dokončení těchto staveb se prodlužuje až včetně do 7. dubna 1923 a na místě snížení domovní činžovní daně stanove- ného v paragrafu tom na 10 let na obnos 5 proc. čistého výnosu činže, má nastati úplné osvo- bození od domovní daně činžovní na dobu 12 let.
Praha
10 article
§ 2. V 2. odstavci § 14. zák. z 28. prosince 1911 říš. zák. č. 242 na dobu dočasné úlevy daní obsažený předpis domovní daně čin- žovní za účelem stanovení přirážek odpadá při stavbách prováděný c podle předloženého zákona. V odůvodnění praví se: Předloženým zákonem má se vyhověti také žádosti města Prahy, aby prodloužen byl zákon o berních úlevách. Vláda musí ovšem se zřetelem na úpravu novo- a přesta- veb, která provedena byla nedávno zákonem 28. prosince 1911 říš. zák. č. 242, zaujmouti vše- obecné, přísně odmítavé stanovisko naproti posky- tování rozsáhlých úlev berních, poněvadž jinak by- la by zadržena na cestě, nastoupené zmíněným zá- konem, totiž na cestě snížení všeobecně vytýkané vysoké nominelní sazby domovní daně činžovní Přes to nemůže pominouti námitky, že úplné za- mitnutí prodloužení zvláštních úlev, které doposud byly příznávány novo- a přestavbám v asanačním obvodu, bylo by osudným pro asanační dílo, a to tím spíše, poněvadž to byly především hospodářské důvody, které městu Praze zabránily, aby skonco- vala započaté dílo, jak bylo úmyslem, v minulém desítiletí, takže městskou obcí za účely asanační- mi zakoupené domy stavební pozemky jsou ještě té doby ve výši skoro 6 mil. korun ve vlastnictví obce a čekají na zužitkování. Asanační podnil skončil koncem r. 1911 pasivem skoro 10 mil. K. který vznikl tím, že z valné části zakoupených po- zemků musilo býti použito k rozšíření ulic a ná- městí a že za stavební místa nebyla často docílena ona cena, která odpovídá výdajům na zakoupení demolování starých domů.
Praha
11 article
Jest jasno, že vláda nemůže setrvati zásadně na odmítavém stanovisku v plném rozsahu se zřetelem ke vzniklým poměrům, zejména při okol- ností, že skutečně prodlužuje se obci Praze při- znané právo vyvlastňovací. Proto vláda se výji- mečně odhodlala k rozšíření přechodních ustanove- ní, obsažených v 2. odst. § 28. zák. z 28. prosince 1911 říš. zák. č. 242, za modalit, vyplývajících předloženého zákona Zákon byl bez 1. čtení příkázán bernímu vý- boru.
Praha
12 title
Z parlamentních výborů.
13 article Z Vídně, 15. května. (K. k.y
Z Vídně, 15. května. (K. k.y Rozpočtový výbor rokoval po plenární schůz o účetních závěrkách za rok 1911. K návrhu ryt. Abrahamovicze byl zvolen míst ryt. Korytowského předsedou posl. dr. German jenž poděkovav za zvolení, vyžádal si za hlučného souhlasu výboru zmocnění dosavadnímu předsedo- vi ryt. Korytowskému vysloviti díky výboru z řízení záležitostí. Ref. dr. Steinwender podal zprávu o ústřed ních závěrkách za rok 1911. Posl. dr. Ellenbogen pravil; že parlament ma jenom zdánlivé právo budžetní. Jednou z hlavních příčin toho je neupravenost pokladních hotovostí Enormní výše jejich neznamená, než disposiční fon nesmírné výše, a manipulace s ním vymyká se úplně kontrole parlamentu. Podal na ministra finan- cí několik dotazů po půjčkách r. 1911 povolených. o pokladních hotovostech a účetním přebytku roku 1912 a dále, kolik bylo vydáno dosud na mobili- saci.
doktor German Ref Steinwender Posl Ellenbogen Vídeň
14 article
Posl. Tuzar prohlásil za první povinnost sně movny, rokovati o řádném rozpočtu a jej vyříditi S parlamentního stanoviska nelze dosti odsuzovati že rozpočty nejsou pečlivě připraveny a za nyněj- ších poměrů staly se pouhou formalitou. Parlamení nesmí si nechat líbit jednání vlády, prohlašující. že o výši pokladních hotovostí z konce r. 1912 ne- může předložiti zprávy. Je vyloučeno, že by v finaněním ministerstvu se nevědělo, jak velké byly hotovosti pokladní koncem r. 1912. Z rokování sub- komitétu je patrno, že stát pod nejrůznějšími tituly vyhazuje peníze na účely parlamentem neschvále- né. Navrhl konečně, aby byly předloženy zevrubn výkazy všech položek „Podpora vývozu a průmy- Posl. Friedmann vytýká enormní stoupnutí vý- dajů za posledních deset roků a žádal v zájmu národního hospodářství podporu průmyslu ve vel- kém slohu. Posl. dr. Stölzel praví, že je nutno, aby v kri- tických dobách byly větší pokladní hotovosti. Po- jednával pak o nutnosti náležitého podporování průmyslu a živností a o nutnosti náležitě dotovate ministerstvo orby co do meliorací, kultury, hrazení bystřin, regulací a odvodňování Posl. Marckhl shledává pochopitelným, jestliže v kritických okamžicích se nic neuveřejňuje o výši pokladních hotovostí vzhledem na poměry zahra- niční. Žádal vysvětlení, je-li pravda, že vojenská správa se zdráhala refundovati ministerstvu obcho- du peníze, které byly vydány na stavbu telefonních tratí, jež žádala. Posl. dr. Stölzel ohlašuje, že v dohodě s býva- lým předsedou výboru posl. ryt. Korytowským podá návrh, aby byla postavena herna býv. ministru fi . ryt. Dunajewrskému. Příští schůze bude v úterý. slu
Posl Friedmann doktor Stölzel
15 article Z Vídně, 15. května.
Z Vídně, 15. května. Berní výbor poslanecké sněmovny svolán byl na dnešní odpoledne na čtvrtou hodinu, aby za- býval se reformou domovní daně třídní. Zástupco- vé měst po většině nezapsali se do presenční listi- ny, aby schůzi učinili k usnášení neschopnou. Posl dr. Funk ohlásil hned počátkem rokování návrh aby se jednání berního výboru odložilo do té doby dokud vláda nepodá předlohu zákona v příčině re- formy daně činžovní a prohlásil, že ostatní zástupei měst mohli by donucení býti sáhnouti po případě ku prostředkům obstrukčním, kdyby nedaly se zá- ruky že současně s reformou domovní daně třídní uskuteční se také reforma domovní daně činžovní. O věci té zahájilo se jednání mezi předsedou výboru drem. K. Levickým, předsedou Kola polského drem Leem a posl. prof. drem. Fun- kem, jehož výsledek byl, že dr. Levický schůzi výborovou na dobu neurčitou odročil. Posl. drem. Funkem potom svolána byla na úterek porada zástupců měst o tom, co třeba učinit, aby reforma daně třídní nebyla dříve uskutečněna, nežli reforma daně činžovní.
Funk doktor Leo profesor Posl Vídeň poslanecký sněmovna
16 article Ze školské komise sněmovní.
Ze školské komise sněmovní. (Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.) Referentský komitét permanentní komise školské konal dne 15. května schůzi, ve které zpravodai posl. Morawetz předložil důvodovou zprávu k VII. části zákona o právních poměrech učitel- stva (předpisech o zastupování). O zprávě téte bude jednáno v jedné z přištích schůzí komitétu Pak bylo rokováno o poslední části zákona o právních poměrech učitelstva. Tato část bude míti nadpis: VIII. část. O právních poměrech sil učitelských, jež ná- ležejí k branné moci. Projednány byly §§ 143.—147., jež budou znít takto: § 143, Za učitelské síly ve smyslu této části pokládají se učitelé, kteří na základě nabyté způ- sobilosti učitelské při veřejných národních školách všelikého druhu definitivně nebo řádně zatímně ustanoveni aneb definitivně či dočasně na odpoči- nek dáni jsou. § 144. Kdož před komisi odvodní dostaviti se povinen jest, vyjma když někdo v případech uve- dených v §§ 65.—69. branného zákona ze dne 5. července 1912 čís. 128. ř. z. způsobem zákonným nevyhověl své odvodní povinnosti, anebo kdo služ- bu presenční dosud nenastoupil, aneb i po vyko- nané zákonné službě presenční, pokud brannou službou povinen jest, nepozbývá tím způsobilosti aby přijat byl v úřad učitelský při veřejných ško- lách národních.
Morawetz zákon o právní poměr učitelstva
17 article
§ 145. Učitelská síla, která do svazku branného dobrovolně vstoupila a tím převzala povinnost. konati presenční službu déle než jeden rok, vy- stoupila tím zároveň ze služby školní. V případě války, a pokud válka trvá, můze však učitel dobrovolně do činné služby branné vstoupití a spolu učitelské místo své podržeti. ač schválila-li to c. k. zemská školní rada, kte- réhož schválení ona odepříti nesmí, leč že by ně- koho bylo z příčin služebních nevyhnutelně po- třebí § 146. K branné moci náležející učitelské síly byvše povolány k činné službě vojenské (čítaje k tomu i činnou službu v domobraně) nepotřebují dovolené Je-li povolaný na dovolené, udělené jemu jeho školním úřadem, pozbude tato dovolená takovým povoláním ihned platnosti. § 147. Pokud učitelská síla koná činnou služ- bu vojenskou: al k vlastnímu vojenskému výcviku až do do- by 10 neděl v případě přiznání výhody dle 88 31. a 32. branného zákona ze dne 5. července 1912 č. 128 ř. z. b) z příčiny periodického výcviku ve zbranit c) za příčinou výjimečného povolání záložníků a náhradních záložníků k činné službě v míru ve smyslu zákona ze dne 31. května 1888 č. 77 ř. z.h d) v případě mobilisace (doplnění na stav vá- lečnýl a e) v případě svolání domobrany, zachová se ji její místo učitelské. Taková služba vojenská není na překážku tomu, aby kdo dosáhl vyššího místa služebního na školách národních, a věítá se do doby, jíž je třeba dokonati k nabytí nároku na zvýšené po- žitky, pokud se týče na jmenování definitivním učitelem ad personam a do doby pro odpočivné vpočítatelné.
18 article
Po čas činné služby branné za účelem vyko- nání zákonné jednoroční služby presenční bude každé definitivně aneb řádně zatímně ustanoveně učitelské síle její učitelské místo zachováno; doba v této službě vojenské strávená počítá se v dobu služební při vyměření odpočivného vpočítatelnou. nepočítá se však — vyjma dobu mobilisace (do- plnění na stav válečný) pod lit. d) uvedenou — v období, jehož dokonáním nabude se nároku na zvýšení požitků, pokud se týče na jmenování de- finitivním učitelem ad personam. Rok válečný dle § 10. zákona, daného dne 27. prosince 1875 č. 158 ř. z., vpočítá se, když ide o veškerý čas služby pro vyměření odpočivného vpočítatelné, nikoli však, když jde o to, aby kdo mohl dojíti zvýšení požitků, pokud se týče býti jmenován delinitivním učitelem ad personam. Příští schůze komitétu referentů koná se v pá- tek 23. t. m. o 11. hod. dopolední.
19 article
K této zprávě předsednictva dlužno dodati V osnově zákona, pokud se týká zastupování oso učitelských, žádali Němci, aby byl změněn její § 125., ale český zpravodaj posl. mag. rada Kafka nesouhlasil s požadavkem tím, poněvadž dosavadní text považuje za jasný a správný. Ježto na místo dosavadního zákona zemského o zastupování (zákona substitučního) ze dne 8. září 1899 čís. 60. z. z. vytvořil komitét referentů úplně nová ustanovení, tak že tudíž zmíněný zákon po- zbude platnosti, usnesli se oba zpravodajové na doplnění zprávy sněmovní, pokud se týká nutné motivace §§ 124.—142. čili VII. části navržené celkové osnovy zákona. VIII. část zákona „o právních poměrech sil učitelských, jež náležejí k branné moci“, bude tvo- řiti 88 143. až 152. celkové osnovy nového zákona o právních poměrech učitelstva na obecných a mě- šťanských školách, tak že potom pozbude platnosti dosavadní zemský zákon ze dne 26. května 189 čís. 41 z. z.
Němec Kafka
20 title
Politický přehled.
21 title
Země české.
22 article Obecní volby v Českých Budějovicích.
Obecní volby v Českých Budějovicích. Německé listy pražské přinesly pod. zá- hlavím „Vyrovnání v č. Budějovicích“ zprá- vu, podle kteréž měly se letošní obecní volby v Č. Budějovicích konati na základě kompro- mísu obou národních stran. Naproti tomu prohlašuje „Budivoj“, že sotva letos k obecním volbám dojde, a že nebylo dosud lze stanoviti lhůtu, ve které by se tak státi mohlo, neboť reklamační řízení nebylo dosud provedeno ani v první stolici nebyloť vydáno ani jediné vyřízení. Před- běžné šetření o většině reklamačních ak (7072 případů) bylo provedeno a reklamačn komise brzy započne s vyřizováním námitek List ohlašuje za naprostý výmysl zprávy o vo- lebním kompromisu s Němci.
Němec Český Budějovice Č . Budějovice
23 article Z Moravy
Z Moravy Dne 15. května 1913. (Provolání volební strany lidoxo- pokrokove.) Strana lidovo-pokroková vydala o svátcíc svatodušních svoje provolání volební a svoji zas neúplnou kandidátní listinu. Volební provolání je v mnohém směru pozoru- hodné a proto mu věnujeme poněkud vice pozor- nosti. Naši bratři slovanští na Balkáně mají nepopí- ratelnou zásluhu o to, že ono volební provoláni mohlo vyjíti. Nebýti jejich hrdinných zápasů, ne- měla by lidovo-pokroková strana úvodu ke svému volebnímu provolání a nemohli bychom se „přihlá- siti k slovu po osvobozených národech balkán- ských.“ Kdo vezme do ruky provolání lidovo-pokro- kové strany, uveřejněné dne 11. května 1913, a kdo současně si přečte provolání lidové strany z října 1906 a pokrokové strany z roku 1906, tedy uvídí. jak zpovrchněla spojená strana lidovo-pokroková, jak frází pouhou nahražuje vážné poslání zemské delegace. V provolání z 11 května 1913 uvedeno vítězství balkánské, volání po ohrožené zemské samosprávě — je prý to významný zbytek staré státní svrchovanosti české — volání po pořádku v zemském hospodářství, nutnost zlomení kleri- kální římské internacionály, pronikavá mise vy- rovnacích zákonů z roku 1905, radikální reforma volebního řádu zemského i obecního, zlidovění ve- škeré samosprávy, zreformování českého školství a doplnění dle dnešních potřeb, česká universita ne musí dostat na jednací pořad zemského sněmu mo- ravského, neudržitelné právní i hmotné poměry učitelstva, naléhavé požadavky středních stavů. těžké sociální zlořády. „Nepřehledné je množství úkolů, jež čekají nový sněm moravský.“ Toť jádro celého provolání. Vše ostatní jsou pěkná slova, zvučné fráze, silný bombast, který má zlákati vo- ličstvo pro kandidáty lidovo-pokrokové.
Morava Balkán
24 article
V roce 1906 poněkud seriosněji se dívaly obě strany na program práce sněmovní. Lidová strana hlásala, že musí po paktu národním v zemi dobýti toho, aby i stát respektoval ustanovení jeho a ve smyslu naprosté rovnoprávnosti dal nám, co nám po právu patří. Kladla důraz na s tá- toprávní přesvědčení, na kteréž dnes za- pomenuto. Žádala zřízení okresních zastupitelstev. všeobecné, rovné a přímé právo hlasovací pro sněm, odstranění privilejí velkostatku a komor ob- chodních. Naléhala na vypuštění školy z vlivu stát- ního i konfesijního, zrušení školního platu, zřízení české university v Brně, třímala prapor svobody svědomí, hájila neodvislost laického státu od církve. opírala se snahám klerikalismu. Prohlásila tříštění národa na stavovské strany za osudné poblouznění a neštěstí národa. Postavila celý obsáhlý program zemědělský, živnostenský, dělnický, napomáháni sociálním opravám, žádala, aby zvolení poslanci
český univerzita v Brno
25 article
honosili se „všemi vlastnostmi ducha a karakteru jichž je třeba k vykonávání tak těžkého a důleži- tého poslání“ Strana pokroková vedle věcí společných, jež měla se stranou lidovou, žádala poměrné zastou- pení menšin, při volbách trvala pevně na samostat- nosti zemí českých, slibovala starati se o úpravu zemských financí, žádala zřízení závazných spole- čenstev rolnických, samostatnou organisaci úvěru hospodářského a živnostenského, meliorace, redu- lace řek, úpravu výměnku, pojišťování starobní. sirotčí a vdovské, shodně řešení zájmů všech střed- ních stavů, péče o zákonodárství sociální, převzeií všech soukromých škol do zemské správy, zřizo- vání knihoven a čítáren veřejných nákladem zem- ským, náležitou péči pro umění, naprostou rovno- právnost žen s muži, úpravu chudinství, reformu zdravotnictví, sestátnění drah, stavbu vodních cest. zrušení všech výsad rodů, stavů, majetku, církví. zrušení panské sněmovny, znenáhlé odzbrojení atd.
26 article
Z malého tohoto přehledu obou provolání z roku 1906 a letošního provolání strany lidovopokro- kové viděti, že strana lidovo-pokroková bere své poslání zcela povrchně, frázovitě. Jí jde dnes pouze o boj proti nepohodlným lidem z táborů ostatních. K politickému vzdělání nekoná nic, pro- gram volební odbývá frázemi, na něž chce nachy- tati tv, kdož nemyslí. V zájmu pokroku opravdo- vého litujeme hluboce tohoto politického úpadku, do kterého zatáhl svým časem dr. Fischer bývalou pokrokovou stranu a ve kterém dnes tone tak zvaná lidovo-pokroková Morava. Poslanci na vo- lební fráze zvolení nemají proti seriosní veřejnosti žádné zodpovědnosti, oni také nepůjdou věci na kloub, jak jsme ostatně za minulých 6 let byli toho svědky. Dalekosáhlé návrhy dělány bez příprav s Němci punktováno o velice závažných problé- mech národnostních bez znalosti věci a znalosti poměrů. Stačily jalové fráze, aby zastřely tu ubo- host mnohých poslanců a snad — bohužel — po- stačí nemyslícím massám i u nesthopných kandi- dátů. V provolání letošním ovšem nemohlo vedení strany dáti níc přesného, neboť má-li nepřirozené komponisty se sociálními demokraty, s politi- ckými živnostníky, s agrárníky a chce-li napáliti i národní socialisty — pak nemůže přece postaviti jasný program jednotný.
Fischer Němec Morava
27 article
Ke kandidátní listině, o niž jsme referovali čísle 120. „Nár. Listů“ ze dne 3. května, máme do- dati jen tolik: ve IV. kurii má třetího kandidáta na propadnutí a sice na Jihlavsku prof. Obšila. V kurii venkovské nemá o nikoho více. V kurii měst- ské také nikoho víc. Pouze za kandidátní listinou doporučuje se za městskou skupinou vsetínskou red. Mlčoch (z politické strany živnostenské), za venkovskou kurii olomouckou obchodník Porti (z téže strany živnostenské). Na Frenštátsku snad bude prof. dr. Engliš a na Hranicku prý nebude kandidát proti dru. Žáčkovi. V Brně II. nebude postaven prý nikdo.
profesor Obšil Mlčoch Port doktor Engliš Brno
28 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
29 article Změna v haličském místodržítelství.
Změna v haličském místodržítelství. Jmenování dra. Vitolda ryt. Korytow- ského haličským místodržitelem místo od- stouplého dra. Bobrzyňského přijato polským stranami, přejícími volební opravě, příznivě. Ukrajinci chovají se zatím zdrželivě a ústy svého předsedy dra. Konst. Lewickéh namítají proti němu vlastně jen to, že jeho jmenování stalo se bez předběžné úmluvy se stranami. Podobnou námitku vyslovil také vůdce lidovců posl. Stapiňski. Skupiny oposiční, obě podolské a všepolská, budou ovšem s jmenováním ryt. Korytowského ne- spokojeny. Překvapením bylo jmenování ryt. Kory. towského také pro polského ministra krajana. Dlugosze, který v době, kdy se hr. Stürgkh rozhodl jmenovati pro Halič hned definitivního místodržitele, nacházel se v Haliči a telegra- ficky byl odtud povolán, když věc byla již ujednána. Min. Diugosz vyslovil po svém návratu do Vídně podivení, že věc pro Halič tak důležitá, jako je jmenování nového místo- držitele, byla vyřízena za jeho nepřítomnosti Ačkoli proti osobě ryt. Korytowského ne- má nijakých námitek, přec byl na vahách. má-li setrvati v ministerské radě, v níž, jak se zdá, je pokládán za páté kolo u vozu. Min Dlugosz nabídl pak hr. Stürgkhovi svou de- misi, ale na domluvu ministerského předsedy od podání demise písemné upustil. „Nov. Ref.“ dovídá se z Vídně, že hlav- ním předmětem vyjednávání vlády s ryt. Ko- rytowským byla otázka volební re- formy v Haliči. Ryt. Korytowski prohlásil. že úmluva, uzavřená mezi Poláky a Malo- rusy o volební reformu, zůstává i nadále závaznou a bude hlavním bodem jednání také v novém sněmě. Předseda Kola polské- ho, dr. Leo, potvrdil, že ryt. Korytowski je poctivým stoupencem úmluvy polsko-ruské před jinými politiky polskými se zavázal, že učiní vše možné, aby volební reforma dle tét úmluvy byla sněmem provedena.
Vitold Ukrajinec Kory Dlugosz Stürgkh Ryt Polák Malo doktor Lea Halič Vídeň ko
30 title
Za hranicemi.
31 article K bulharsko-řeckému sporu.
K bulharsko-řeckému sporu. V »Rěči« uveřejňuje Miljukov článek řecko-bulharském sporu, kde silně obviňuje Řeky. že vůči bulharskému obyvatelstvu Makedoniea vůči bulharskému vojsku chovají se ve sporném území krajně beztaktně, ba násilně. Řecké vojsko projevuje prý tu ještě méně discipliny než vojsko srbské, které v zabraném území nedovedlo všude vystupovat ukázněně. Jsou prý dokázané případy, že řečtí vojáci spojují se s řeckými »autarty« (ko- mity), přepadají bulharské vesnice, zloupí ovce všechen dobytek. Tito pololupičtí »autarti« z míst- ního obyvatelstva slouží řeckému vojsku jako udavači a znalci místních poměrů a mstí se na bulharském obyvatelstvu. Jinak přiznává Miljukov, že etnografická hranice mezi Řeky a Bulhary je snáze provedi- telna než mezi Bulhary a Srby, ačkoli i v Make- donii jsou časté případy, že členové jedné ro- diny chodí do bulharského nebo do řeckého chrámu a podle toho považují se buď za Bulhary nebo za Řeky. Ale většina obyvatelstva hlásí se k Bulharům.
Miljukov Řek Bulhar Srba
32 article
Čtvrté dumy neníl
33 article
»Čtvrté dumy neníl« K takovému smutnému důsledku dospěl besarabský poslanec Slnadino. člen strany nacionalistické, tedy člověk velmi vzdálený krajní levice. Sinadino v té věci sešel se s většinou ruských poslanců, kteří zalamují ru- kama nad neplodnosti dumské práce, paralyso- vané stařeckým hosudarstvenným sovětem (státní radou). »Otázka trvání čtvrté dumy je vyčerpána« pravil Sinadino, »čtvrtá duma bude šice trvat. ale bude z toho málo smyslu. Na interpelace pra- vých, centra, levých vláda neobrací pozornosti. Ve skutečnosti jako kdyby dumy nebylo. Čtvrtá duma jest jen fikcí, a to z těchto příčin: V dumě podá některá skupina návrh nebo interpelacia duma ji předá patřičné komisi. Odtud interpe- lace vrátí se zase do dumy, která přijme inter- pelaci s některými doplňky nebo bez doplňků pošle ji státní radě, od níž závisí osud návrhu ) V dopise ze dne 10. května v č. 128. „Nár Listů má státi: Němce místo „Veruce“, Jílek místo „Klek“. nebo interpelace. Ve státní radě sedí lidé, kteří naprosto nedbají národního předsta- vítelstva, resp. jeho usnesení, a jednají proti němu. Duma se zajímá o nějaký návrh, aby rychleji byl vyřízen, ale státní rada zadrží ho na 2—3 roky, a potom ještě nadělá v něm tolik oprav, že duma musí o návrhu rokovat ještě jednou. Za takových poměrů duma je bezbranná; státní rada vůčí ní provádí to, co se po fran- couzsku nazývá »sabotage«. »Kdo si sebe trochu váží, měl by odejit z fad poslanců čtvrté dumy« — tak vrcholí pesimistický úsudek poslance Sina- dina, který vzbudil v ruské veřejnosti živý ohlas. Sinadino dotkl se přiliš bolavého místa ruského ústavního života. Anglo-turecká dohoda a Francie.
Slnadino Sinadino Jílek Sina Francie
34 article
Ve Francii způsobily zprávy o nové dohodě mezí Anglii a Tureclým v otázce Perského zálivu velmi smíšený dojem, jak lze pozorovati z článku „Tempsu“, v němž se uvádí, že se opět v Asii vy- víjejí události, aniž se pozoruje, že by se tu uplat- ňoval francouzský vláv. Bylo snadno předvídati, že dřívo nebo později se přítomné zájmy sblíží. Proto roku 1909 vláda francouzská a vláda anglická s rozhodly žádati na Portě koncessi na přímou trat ze syrské Tripole k zálivu přes Homs a Bagdad. Obě vlády skutečně pociťovaly nutnost zaujati po- sici vzhledem k pozdějším dohodám, které celý svět od té chvíle předvídal. Tento projekt byl opu- štěn r. 1910 pro odpor francouzského velevyslance v Cařihradě Bomparda. Dnes náleží minulosti a ne- může býti již v žádné formě vzkříšen. V téže době Rusko a Německo se dohodly o bagdadské dráze v protokole, uveřejněném počátkem r. 1911. Potom Německo a Turecko podepsaly o téže věci novou dohodu. Dnes dohodují se Angličané a Turcia Německo sleduje blahovolně postup k jejich do- hodě. Francie bude snad moci podržeti ve zřízení velké transasiatské dráhy podřízené účastenství finanční bez rozhodujícího významu. Politická otáz- ka bude rozřešena bez ní.
Angličan Francie Anglie perský záliv Asie Homs Bagdád Cařihrad Rusko Německo Turecko
35 article
Dále stěžuje si „Temps“ na negativní politiku francouzské diplomacie na Východě. I nyní fran- couzské velevyslanectví v Cařihradě ukládá kon- sulům v Syrii chování, které odstrašuje sympatie syrských přátel Francie, a zůstavuje konsulům britským výhodnou úlohu, která přece přísluší Francouzům s výslovným svolením Anglie, jehož dosáhl Poincaré r. 1912. Stanovisko diplomatických agentů francouzských, ignorovati osvobozovací snahy v Syrii, zasazuje postavení Francie ránu snad smrtelnou. Důvod tak těžké chyby lze si sotva vysvětliti. Pichon, jenž se chystá vložiti do příštího rozpočtu úvěr 150.000 franků na francouzské pod- niky v Syrii, uvidí, že jeho úsilí bude marným, nepodaří-li se mu změniti negativní nehybnost. která se stále jeví. A přece by bylo bývalo snadno, kdyby francouzští zástupci v Turecku byli pocho- pili příležitost, učinití s Turky, pokud jde o kraje, které Francii zajímají, to, co právě učinili Angli- čané. Zdá se však, že francouzské velevyslanectví v Cařihradě se o to nikdy nestaralo.
Francouz Poincaré Pichon Turek Cařihrad Sýrie Francie Anglie Turecko
36 article
Americké loďstvo do Středozemního moře. Jak již sděleno, rozhodl se námořní departe- ment Spojených států vyslati do Evropy největší lodní moc, jaká se kdy soustředila pod vlajkou americkou. Kromě křižáků, torpédovek a pomocných lodí navštíví Evropu neméně než 21 bitevních lodí, počítaje v to i typy dreadnoughtů. Dopisovatel „Dally Telegraphu sděluje, že americké loďstvo navštívi čelné přístavy ve Středozemním moři, po- něvadž však tolik lodí nemůže se soustředitiv jediném přístavu, bude loďstvo v evropských vo- dách křižovati rozděleno na několik divisí. Za pobytu tohoto loďstva ve Středozemním moři budou míti Spojené státy v tomto moři pře vahu, jaká v těchto vodách nikdy nebyla. Britské loďstvo i za antagonismu mezi Anglií a Francií ne- čítalo ve Středozemním moři více než 14 bitevních lodí, nyní pak má tam Francie jen 11 bitevních lodí. Italie 8. Rakousko 6 a britská eskadra bude míti jen 4 bitevní křížáky a 4 obrněné křižáky. Účelem tohoto rozhodnutí americké vlády je prý způsobiti ve starém světě dojem, který má podporovati americkou diplomacil. Evropským ná- rodům má býti ukázáno, že Spojené státy mají po Anglii největší loďstvo světa a při tom přispěje křižování v evropských vodách k výchově námoř- ních důstojníků i mužstva. Loďstvo bude v létě konati manévry v Atlantickém oceáně, načež od- pluje do Středozemního moře. Občanům Spojených států bude tím ukázáno, že jejich loďstvo může býti ke strategickému účelu v krátké době pře- sunuto do kteréhokoli moře. V Anglii způsobila ohlášená koncentrace ame- rického loďstva ve Středozemním moři již velký dojem a uvažuje se o nevýhodě, že anglické lod- stvo je trvale soustředěno v domácích vodách
Dally středozemní moře spojený stát Evropa Anglie Francie Rakousko
37 article Ze strany.
Ze strany. Technický odbor národní strany svobodomysl- né. Nově ustavený správní výbor technického od- boru zahájil přípravnou činnost ku převzetí a ve- dení technické hlídky v „Nár. Listech“ a ustanovil komisi, která na základě praktických poznatků pracuje na reformě způsobu vyučování středoškol- ského i vysokoškolského. Aby práce všech odborů inž. stavu v technickém odboru se mohla ku pro- spěchu celku vyvíjeti, nutno veškeré členstvo dle působnosti zařaditi do sekcí (staveb. inž. chemle atd.). Přihlásiti se za člena možno na adresu: Tech- nický odbor národní strany svobodomyslné, Mari- anská 3 Místní organisace národní strany svobodomysl- né na Král. Vinohradech a Politický spolek pořá- dají v pondělí dne 19. května o 1/28. hod. večer v divadelním sále Národního domu na Král. Vino- hradech veřejnou schůzi s programem: 1. „O theorii a praxi obchodní“ přednáší disponent p. G. Witler. 2. „O hospodářském významu poji- šťoven“ přednáší pokladník a redaktor p. J. Krejčí. Povinností všech příslušníků jest, aby se přednášky této zúčastnili a známé pozvali.
Ing Král G Witler J Krejčí Mari Vinohrady odbor národní strana svobodomysl organizace národní strana svobodomysl národní dom
38 article
Ústředí živnostenských odborů. Pravidelná schůze presidia konala se 13. t. m. za předsedni- ctví posl. p. Weignera. Po podání zprávy taj. odb. o vykonaných pracích a vyřízení došlých do- pisů přikročeno ku projednávání přípravných praci pro valné shromáždění delegátů živn. odborů nár. strany svobodomyslné, ustanovenému na 15. června t. r. K návrhu tajemníka projednány návrhy, které presidiem předloženy budou valnému shromáždění. Pro sestavení kandidátní listiny voleb, které bude nutno vykonati, zvoleno 5členné komité, sestáva- jící z pp.: Hodka, Hrubého, Hejlka, Čápa a Tronička. Jelikož dle organisačního řádu mají býti zvoleny dva výkonné výbory: živnostenský a o b- chodnický, usneseno požádati posl. p. Čecha o svolání komitétu obchodnického, k sestavení kandidátní listiny pro výk. výbor obchodnický. — Usneseno, aby pozvánky k valné schůzi delegátů zaslány byly předsednictvům živnostenských od- borů nebo místních organisací, které je delegátům mají doručiti. Ke správnému provedení tohoto po- stupu mají předsednictva odborů nebo místních organisací, pokud tak ještě neučinily, oznámiti ústředí počet zvolených živnostenských delegátů. aby jim potřebný počet pozvánek mohl býti v čas zaslán. — Po vyřízení některých volných návrhů byla schůze skončena.
Weigner Hodek Hrubý Hejlek Čáp Troniček Čecho
39 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Schůze klubu zemských poslanců ná- rodní strany svobodomyslné koná se v neděli 18. t. m. dopoledne o 1/210. hod. v místnostech sekretariátu v Praze-II., Marianská ul. 3. Účast všech poslanců nutna. — První absolventi klerikálního ústavu učítelského v Bubenči vyjdou letos a kleri- kálové již dnes starají se způsobem naprosto nepřípustným zvláště v době, kdy tisíce uči- telů v Čechách je bez zaměstnání ne jeden, ale více let, aby těmto klerikálním absolven-
Praha Bubeneč Čechy II