2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
16. května 1913. číslo 132.
4
article
Posl. Max Wínter prohlásil, že sociální de-
mokraté nemohou zásadně vysloviti souhlas s před-
loženým návrhem. Žádají naopak, by vydán byl zá-
kon na nových podkladech a příbytečné úřadníků
bylo postaveno na roveň příbytečnému osob vo-
jenských. Přes zásadní námitky budou však hla-
sovati pro pilnost návrhu, poněvadž se obávají, že
jinak byl by pilný návrh oddálen. (Pochvala.)
Posl. Erb opřel se proti 4 třídám aktivitních
přídavků a stěžoval si, že zařadění jednotlivých
míst do různých tříd nebylo provedeno dle přání
státních úřadníků, zejména však ne podle ohrom-
né drahoty bytů a potravin. Poukazuje na bídu
státních úřadníků, žádal, by zařadění různých míst
do tříd aktivitních přídavků bylo provedeno zá-
konem podle příbytečného vojenských osob.
Další jednání přerušeno.
Posl. Richter dostavil se do sněmovny
složiř slib.
Zpráva o použití fondu na podporová-
ní dobytkářství a zužitkování dobytka vr
1911 přikázán bez 1. čtení zemědělskému výboru.
Posl
Wínter
Richter
5
article
Dotazy na předsedu a odpovědí.
Předseda výboru pro soc. pojišťování dr. Bu-
zek odpověděl na dotaz, proč výbor nekoná žád-
ných schůzí. Příští týden sněmovna konečně opčt
uslyší o výborových poradách.
Posl. Blankiní (v dotaze na předsedu) pravil.
že žádná země mocnářství netrpí následky ne-
šťastné politiky tolik, jako Dalmacie. Mno-
ho selských rodin bylo zničeno. K výjimečnému
stavu v Chorvatsku, Slavonsku, Bosně a Hercego-
vině přidružila se pro Jihoslovany v Dalmacii za-
krytá vojenská diktatura. Vojsko nerozumí přiro-
zeným sympatiím Jihoslovanů pro balkánské ná-
rody. Prostý projev sympatie považuje se za vele-
zrádu. Černá Hora ušetřila Evropě a mocnářství
veliké neštěstí. Vděčnost Evropy patří černchor-
skému králi, který s nadlidským sebezapíráním za-
bránil evropské válce. (Pochvala u Chorvatů
českých radik. Odpor a výkřiky.)
Posl. dr. Jerzabek: To přestává už všech-
no, že v Rakousku je něco takového možno! (Proti-
výkřiky u českých radikálů, hluk.)
Předseda žádal řečníka opětovně, aby po-
dal dotaz a hrozil mu odnětím slova. Když posl
Biankini pokračoval ve své polemice, předsed
odňal mu slovo.
Posl. Kemetter žádal předsedu, jako mluvčího
sněmovny, aby u vlády jako interpret přesvědčení
sněmovní většiny důrazně intervenoval, aby vlád
upustila od materiálního junktim mezi fi-
nančním plánem a služební pragma-
tikou, a služební pragmatiku na každý způso
předložiti k sankci. (Hlučná pochvala.)
Předseda slibuje to sděliti ministerském
předsedovi.
Posl. dr. Tobisch chtěl rovněž podatí dotaz.
jak pokročily práce ve výboru pro sociální po-
jišťování, a je povděčen, že konečně má se
přikročiti k úspěšné práci.
Posl
Blankinit
Jihoslovan
Chorvat
doktor
Jerzabek
Tobisch
Dalmacie
Chorvatsko
Slavonsko
Boseň
Evropa
Rakousko
výbor pro sociální
6
article
Posl. Tuzar urguje s poukazem na tiskové po-
měry v Čechách a na Moravě, které následkem
svévolnosti státních zástupců jsou takřka neudrži-
telny, projednání předlohy tiskového zá-
kona ve výboru a žádal presidenta, by působil na
jeho předsedu, aby výbor byl co nejdříve svolán.
Předseda vyhoví tomuto přání.
Posl. Exner soudí, že někdejší důvody pro po-
volání záložníků nyní odpadly, a není více
proč držeti je déle ve službě, aby politováníhodné
rodiny byly ještě déle zbavovány svých živitelů.
Vláda je povinna postarati se, aby záložníci byli
definitivně propuštěni. Prosí, by předseda upozor-
nil vládu na příslušné dotazy
Posl. dr. Pollaní rovněž žádal, by zrušeno bylo
junktím mezi finaněním plánem a služební pragma-
tikou, a služební pragmatika nabyla plat-
nosti se zpětným účinkem od 1. ledna 1913.
Posl. dr. Šviha urgoval vyřízení novelý ke
spolkovému zákonu v panské sněmovně
na které se sněmovna poslanecká usnesla.
Posl. Malik zabýval se soubojem Zboro w-
ski-Weiss, žádaje, by uveřejněna byla akta v
záležitosti Zborowského.
Předseda nemůže se prý dotazem zabývati.
poněvadž o tomto předmětu jedná už dnes poda-
ný dotaz.
Příští schůze bude zejtra v pátek s den-
ním pořadem: Zprávy legitimačníh
výboru.
Došlé spísy.
Návrhy podali poslanci: dr. Adler a s.
na sdělení o zahraniční situaci a návrh
byl 1. odstavcem pořadu příští schůzej — Hum-
mera s. na změnu § 55. říš. zákona o ob. školách,
— Kemetter a s. na schválení prostředků ku
provedení usnesení sněmovních na zlepšení mzdo-
vých a služebních poměrů personálu st.
drah, poštovních zaměstnanců a st. dělníků.
Posl
Tuzar
Exner
doktor
Pollaný
Šviha
Malik
Zbora
Weiss
Adler
Čechy
Morava
Huma
zpráva legitimačníh výbor
příští wyborcza
7
article
Dotazy podali poslanci: Šamalík a s. po
vyplacení podpor náhradním záložníkům,
povolaným k mimořádné vojenské službě a zapo-
čítání mimořádné presenční služby do vojenského
cvičení; — dr. Šubrt a s. o způsobu, jak jsou vy-
řizovány poštovní spořitelnou české cheky
určené pro Vídeň; — Čech a s. po urovnání sport
mezi kartelem výrobců podešvové kůže
a velkoobchodníky rozhodčím soudem pešťské
bursy: — Slavíček a s. o stavbě telefon-
ních linií v Čechách; — dr. Šmeral a s. po
povolání k zodpovědnosti všech osob, jež přímo
nebo nepřímo zúčastněny jsou na souboji Zbo-
rowski-Weiss a o opatřeních proti souboji v
armáděj — Udržal, Staněk a s. po propou-
štění povolaných záložníků (aby mobilisací po-
stížení byli co nejdříve propuštěni a není-li to mož-
no, aby byli nahraženi novými záložníky): — dr.
šmeral. Tuzar, Tomášek, aby podána byla
úřadní zpráva o zahraničné situaci a záložníci
náhradní záložníci byli ihned propuštěni: — Sta-
něk. Kramář, Klofáč, Hruban, Masa-
ryk po propouštění povolaných záložníků a
náhradníků.
Šamalík
Šubrt
Šmeral
Weiss
Udržal
Staněk
Tuzar
Tomášek
Klofáč
Hruban
Vídeň
Čechy
8
article
Žádá se v ní, aby záložníci, povolaní ke služ-
bě už půl roku, byli vrácení svým rodinám a vo-
jenská správa mírně nakládala nyní po pokojném
vyřízení krise se všemi, kdo dali strhnouti se ku
přehmatům při započetí balkánských zápletek; —
Ferd. Seidel, Knirsch. Fahrner a s. po
vysvětlení nynějšího stavu balkánské krise a pro-
puštění záložníků a náhradníků; — Exner as.
po podání zprávy o všech případech, kde vojá-
ci na hranicích byli potrestáni; Ant. Ně-
mec. Tomášek, Tuzar a s. o vyhlášení vý-
minečného stavu nad Bosnou a Her-
cegovinou a rozpuštění tamních spolků; —
Pernerstoríer, Seitz, dr. Adler a s. o
vyhlášení amnestie pro trestné skutky, jichž
dopustili se záložníci a náhradníci, povolaní k mi-
mořádné presenční službě vojenské; — Klofá
a s. po balkánské politice Rakousko-Uher-
ska; interpelace G. Grossa a sp., v níž pouka-
zuje se na vyjasnění poměru na Balkáně a na ci-
telnou škodu, působenou národohospodářství od-
nětím četných dělnických sil, a žádá se co nej-
rychlejší propuštění povolaných záložníků a ná-
hradníků, jakož i aby letošní manévry byly od-
řeknuty. Také Kolo polské a polští sociální de-
mokraté podali dotazy po propuštění záložníků.
Seidel
Knirsch
Fahrner
Exner
Antonín
Tomášek
Tuzar
Seitz
doktor
Adler
Rakousko
Uhry
Balkán
Bosna a Hera
9
article
V dnešní schůzi podána byla z křesťansko-so-
ciální strany interpelace na ministry spravedlnosti
války a zeměbrany, aby nejmenovali a neustanovo-
vali židovských soudců a židy nepovyšo-
vali na důstojní ky.
Vládní předloha o změně přechodných ustanovení
pro stavby v asanačním obvodu král. hlav. města
Prahy
uvedených v § 28. zák. z 28. prosince 1911 říš. zák
č. 242
Zákon zníi
§ 1. pro novo- a úplné přestavby, jež provedeny
budou následkem regulace částí Prahy uvedených
v § 2. č. 1., resp. v § 4. zák. ze dne 11. února 1893
říš. zák. č. 23 po 7. dubnu 1913 a jejichž ve staveb-
ním povolení přesně označená area je celá uvniti
shora označeného asanačního rayonu, mění se pře-
chodná ustanovení, obsažená v odst. 2. v § 28. zá-
kona ze dne 28. prosince 1911 říš. zák. č. 242 v tom
smyslu, že lhůta k dokončení těchto staveb se
prodlužuje až včetně do 7. dubna 1923
a na místě snížení domovní činžovní daně stanove-
ného v paragrafu tom na 10 let na obnos 5 proc.
čistého výnosu činže, má nastati úplné osvo-
bození od domovní daně činžovní na
dobu 12 let.
Praha
10
article
§ 2. V 2. odstavci § 14. zák. z 28. prosince
1911 říš. zák. č. 242 na dobu dočasné úlevy daní
obsažený předpis domovní daně čin-
žovní za účelem stanovení přirážek
odpadá při stavbách prováděný c
podle předloženého zákona.
V odůvodnění praví se: Předloženým zákonem
má se vyhověti také žádosti města Prahy, aby
prodloužen byl zákon o berních úlevách. Vláda
musí ovšem se zřetelem na úpravu novo- a přesta-
veb, která provedena byla nedávno zákonem
28. prosince 1911 říš. zák. č. 242, zaujmouti vše-
obecné, přísně odmítavé stanovisko naproti posky-
tování rozsáhlých úlev berních, poněvadž jinak by-
la by zadržena na cestě, nastoupené zmíněným zá-
konem, totiž na cestě snížení všeobecně vytýkané
vysoké nominelní sazby domovní daně činžovní
Přes to nemůže pominouti námitky, že úplné za-
mitnutí prodloužení zvláštních úlev, které doposud
byly příznávány novo- a přestavbám v asanačním
obvodu, bylo by osudným pro asanační dílo, a to
tím spíše, poněvadž to byly především hospodářské
důvody, které městu Praze zabránily, aby skonco-
vala započaté dílo, jak bylo úmyslem, v minulém
desítiletí, takže městskou obcí za účely asanační-
mi zakoupené domy stavební pozemky jsou ještě té
doby ve výši skoro 6 mil. korun ve vlastnictví
obce a čekají na zužitkování. Asanační podnil
skončil koncem r. 1911 pasivem skoro 10 mil. K.
který vznikl tím, že z valné části zakoupených po-
zemků musilo býti použito k rozšíření ulic a ná-
městí a že za stavební místa nebyla často docílena
ona cena, která odpovídá výdajům na zakoupení
demolování starých domů.
Praha
11
article
Jest jasno, že vláda nemůže setrvati zásadně
na odmítavém stanovisku v plném rozsahu se
zřetelem ke vzniklým poměrům, zejména při okol-
ností, že skutečně prodlužuje se obci Praze při-
znané právo vyvlastňovací. Proto vláda se výji-
mečně odhodlala k rozšíření přechodních ustanove-
ní, obsažených v 2. odst. § 28. zák. z 28. prosince
1911 říš. zák. č. 242, za modalit, vyplývajících
předloženého zákona
Zákon byl bez 1. čtení příkázán bernímu vý-
boru.
Praha
12
title
Z parlamentních výborů.
13
article
Z Vídně, 15. května. (K. k.y
Z Vídně, 15. května. (K. k.y
Rozpočtový výbor rokoval po plenární schůz
o účetních závěrkách za rok 1911.
K návrhu ryt. Abrahamovicze byl zvolen míst
ryt. Korytowského předsedou posl. dr. German
jenž poděkovav za zvolení, vyžádal si za hlučného
souhlasu výboru zmocnění dosavadnímu předsedo-
vi ryt. Korytowskému vysloviti díky výboru z
řízení záležitostí.
Ref. dr. Steinwender podal zprávu o ústřed
ních závěrkách za rok 1911.
Posl. dr. Ellenbogen pravil; že parlament ma
jenom zdánlivé právo budžetní. Jednou z hlavních
příčin toho je neupravenost pokladních hotovostí
Enormní výše jejich neznamená, než disposiční fon
nesmírné výše, a manipulace s ním vymyká se
úplně kontrole parlamentu. Podal na ministra finan-
cí několik dotazů po půjčkách r. 1911 povolených.
o pokladních hotovostech a účetním přebytku roku
1912 a dále, kolik bylo vydáno dosud na mobili-
saci.
doktor
German
Ref
Steinwender
Posl
Ellenbogen
Vídeň
14
article
Posl. Tuzar prohlásil za první povinnost sně
movny, rokovati o řádném rozpočtu a jej vyříditi
S parlamentního stanoviska nelze dosti odsuzovati
že rozpočty nejsou pečlivě připraveny a za nyněj-
ších poměrů staly se pouhou formalitou. Parlamení
nesmí si nechat líbit jednání vlády, prohlašující.
že o výši pokladních hotovostí z konce r. 1912 ne-
může předložiti zprávy. Je vyloučeno, že by v
finaněním ministerstvu se nevědělo, jak velké byly
hotovosti pokladní koncem r. 1912. Z rokování sub-
komitétu je patrno, že stát pod nejrůznějšími tituly
vyhazuje peníze na účely parlamentem neschvále-
né. Navrhl konečně, aby byly předloženy zevrubn
výkazy všech položek „Podpora vývozu a průmy-
Posl. Friedmann vytýká enormní stoupnutí vý-
dajů za posledních deset roků a žádal v zájmu
národního hospodářství podporu průmyslu ve vel-
kém slohu.
Posl. dr. Stölzel praví, že je nutno, aby v kri-
tických dobách byly větší pokladní hotovosti. Po-
jednával pak o nutnosti náležitého podporování
průmyslu a živností a o nutnosti náležitě dotovate
ministerstvo orby co do meliorací, kultury, hrazení
bystřin, regulací a odvodňování
Posl. Marckhl shledává pochopitelným, jestliže
v kritických okamžicích se nic neuveřejňuje o výši
pokladních hotovostí vzhledem na poměry zahra-
niční. Žádal vysvětlení, je-li pravda, že vojenská
správa se zdráhala refundovati ministerstvu obcho-
du peníze, které byly vydány na stavbu telefonních
tratí, jež žádala.
Posl. dr. Stölzel ohlašuje, že v dohodě s býva-
lým předsedou výboru posl. ryt. Korytowským podá
návrh, aby byla postavena herna býv. ministru fi .
ryt. Dunajewrskému.
Příští schůze bude v úterý.
slu
Posl
Friedmann
doktor
Stölzel
15
article
Z Vídně, 15. května.
Z Vídně, 15. května.
Berní výbor poslanecké sněmovny svolán byl
na dnešní odpoledne na čtvrtou hodinu, aby za-
býval se reformou domovní daně třídní. Zástupco-
vé měst po většině nezapsali se do presenční listi-
ny, aby schůzi učinili k usnášení neschopnou. Posl
dr. Funk ohlásil hned počátkem rokování návrh
aby se jednání berního výboru odložilo do té doby
dokud vláda nepodá předlohu zákona v příčině re-
formy daně činžovní a prohlásil, že ostatní zástupei
měst mohli by donucení býti sáhnouti po případě
ku prostředkům obstrukčním, kdyby nedaly se zá-
ruky že současně s reformou domovní daně třídní
uskuteční se také reforma domovní daně činžovní.
O věci té zahájilo se jednání mezi předsedou
výboru drem. K. Levickým, předsedou Kola
polského drem Leem a posl. prof. drem. Fun-
kem, jehož výsledek byl, že dr. Levický schůzi
výborovou na dobu neurčitou odročil.
Posl. drem. Funkem potom svolána byla na
úterek porada zástupců měst o tom, co
třeba učinit, aby reforma daně třídní nebyla dříve
uskutečněna, nežli reforma daně činžovní.
Funk
doktor
Leo
profesor
Posl
Vídeň
poslanecký sněmovna
16
article
Ze školské komise sněmovní.
Ze školské komise sněmovní.
(Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
Referentský komitét permanentní komise školské
konal dne 15. května schůzi, ve které zpravodai
posl. Morawetz předložil důvodovou zprávu
k VII. části zákona o právních poměrech učitel-
stva (předpisech o zastupování). O zprávě téte
bude jednáno v jedné z přištích schůzí komitétu
Pak bylo rokováno o poslední části zákona
o právních poměrech učitelstva. Tato část bude
míti nadpis:
VIII. část.
O právních poměrech sil učitelských, jež ná-
ležejí k branné moci.
Projednány byly §§ 143.—147., jež budou znít
takto:
§ 143, Za učitelské síly ve smyslu této části
pokládají se učitelé, kteří na základě nabyté způ-
sobilosti učitelské při veřejných národních školách
všelikého druhu definitivně nebo řádně zatímně
ustanoveni aneb definitivně či dočasně na odpoči-
nek dáni jsou.
§ 144. Kdož před komisi odvodní dostaviti se
povinen jest, vyjma když někdo v případech uve-
dených v §§ 65.—69. branného zákona ze dne
5. července 1912 čís. 128. ř. z. způsobem zákonným
nevyhověl své odvodní povinnosti, anebo kdo služ-
bu presenční dosud nenastoupil, aneb i po vyko-
nané zákonné službě presenční, pokud brannou
službou povinen jest, nepozbývá tím způsobilosti
aby přijat byl v úřad učitelský při veřejných ško-
lách národních.
Morawetz
zákon o právní poměr učitelstva
17
article
§ 145. Učitelská síla, která do svazku branného
dobrovolně vstoupila a tím převzala povinnost.
konati presenční službu déle než jeden rok, vy-
stoupila tím zároveň ze služby školní.
V případě války, a pokud válka trvá, můze
však učitel dobrovolně do činné služby branné
vstoupití a spolu učitelské místo své podržeti.
ač schválila-li to c. k. zemská školní rada, kte-
réhož schválení ona odepříti nesmí, leč že by ně-
koho bylo z příčin služebních nevyhnutelně po-
třebí
§ 146. K branné moci náležející učitelské síly
byvše povolány k činné službě vojenské (čítaje k
tomu i činnou službu v domobraně) nepotřebují
dovolené
Je-li povolaný na dovolené, udělené jemu jeho
školním úřadem, pozbude tato dovolená takovým
povoláním ihned platnosti.
§ 147. Pokud učitelská síla koná činnou služ-
bu vojenskou:
al k vlastnímu vojenskému výcviku až do do-
by 10 neděl v případě přiznání výhody dle 88 31.
a 32. branného zákona ze dne 5. července 1912
č. 128 ř. z.
b) z příčiny periodického výcviku ve zbranit
c) za příčinou výjimečného povolání záložníků
a náhradních záložníků k činné službě v míru ve
smyslu zákona ze dne 31. května 1888 č. 77 ř. z.h
d) v případě mobilisace (doplnění na stav vá-
lečnýl a
e) v případě svolání domobrany, zachová se
ji její místo učitelské.
Taková služba vojenská není na překážku
tomu, aby kdo dosáhl vyššího místa služebního
na školách národních, a věítá se do doby, jíž je
třeba dokonati k nabytí nároku na zvýšené po-
žitky, pokud se týče na jmenování definitivním
učitelem ad personam a do doby pro odpočivné
vpočítatelné.
18
article
Po čas činné služby branné za účelem vyko-
nání zákonné jednoroční služby presenční bude
každé definitivně aneb řádně zatímně ustanoveně
učitelské síle její učitelské místo zachováno; doba
v této službě vojenské strávená počítá se v dobu
služební při vyměření odpočivného vpočítatelnou.
nepočítá se však — vyjma dobu mobilisace (do-
plnění na stav válečný) pod lit. d) uvedenou —
v období, jehož dokonáním nabude se nároku na
zvýšení požitků, pokud se týče na jmenování de-
finitivním učitelem ad personam.
Rok válečný dle § 10. zákona, daného dne
27. prosince 1875 č. 158 ř. z., vpočítá se, když ide
o veškerý čas služby pro vyměření odpočivného
vpočítatelné, nikoli však, když jde o to, aby kdo
mohl dojíti zvýšení požitků, pokud se týče býti
jmenován delinitivním učitelem ad personam.
Příští schůze komitétu referentů koná se v pá-
tek 23. t. m. o 11. hod. dopolední.
19
article
K této zprávě předsednictva dlužno dodati
V osnově zákona, pokud se týká zastupování oso
učitelských, žádali Němci, aby byl změněn její
§ 125., ale český zpravodaj posl. mag. rada Kafka
nesouhlasil s požadavkem tím, poněvadž dosavadní
text považuje za jasný a správný.
Ježto na místo dosavadního zákona zemského
o zastupování (zákona substitučního) ze dne 8. září
1899 čís. 60. z. z. vytvořil komitét referentů úplně
nová ustanovení, tak že tudíž zmíněný zákon po-
zbude platnosti, usnesli se oba zpravodajové na
doplnění zprávy sněmovní, pokud se týká nutné
motivace §§ 124.—142. čili VII. části navržené
celkové osnovy zákona.
VIII. část zákona „o právních poměrech sil
učitelských, jež náležejí k branné moci“, bude tvo-
řiti 88 143. až 152. celkové osnovy nového zákona
o právních poměrech učitelstva na obecných a mě-
šťanských školách, tak že potom pozbude platnosti
dosavadní zemský zákon ze dne 26. května 189
čís. 41 z. z.
Němec
Kafka
20
title
Politický přehled.
22
article
Obecní volby v Českých Budějovicích.
Obecní volby v Českých Budějovicích.
Německé listy pražské přinesly pod. zá-
hlavím „Vyrovnání v č. Budějovicích“ zprá-
vu, podle kteréž měly se letošní obecní volby
v Č. Budějovicích konati na základě kompro-
mísu obou národních stran.
Naproti tomu prohlašuje „Budivoj“, že
sotva letos k obecním volbám dojde, a že
nebylo dosud lze stanoviti lhůtu, ve které by
se tak státi mohlo, neboť reklamační řízení
nebylo dosud provedeno ani v první stolici
nebyloť vydáno ani jediné vyřízení. Před-
běžné šetření o většině reklamačních ak
(7072 případů) bylo provedeno a reklamačn
komise brzy započne s vyřizováním námitek
List ohlašuje za naprostý výmysl zprávy o vo-
lebním kompromisu s Němci.
Němec
Český Budějovice
Č . Budějovice
23
article
Z Moravy
Z Moravy
Dne 15. května 1913.
(Provolání volební strany lidoxo-
pokrokove.)
Strana lidovo-pokroková vydala o svátcíc
svatodušních svoje provolání volební a svoji zas
neúplnou kandidátní listinu.
Volební provolání je v mnohém směru pozoru-
hodné a proto mu věnujeme poněkud vice pozor-
nosti.
Naši bratři slovanští na Balkáně mají nepopí-
ratelnou zásluhu o to, že ono volební provoláni
mohlo vyjíti. Nebýti jejich hrdinných zápasů, ne-
měla by lidovo-pokroková strana úvodu ke svému
volebnímu provolání a nemohli bychom se „přihlá-
siti k slovu po osvobozených národech balkán-
ských.“
Kdo vezme do ruky provolání lidovo-pokro-
kové strany, uveřejněné dne 11. května 1913, a kdo
současně si přečte provolání lidové strany z října
1906 a pokrokové strany z roku 1906, tedy uvídí.
jak zpovrchněla spojená strana lidovo-pokroková,
jak frází pouhou nahražuje vážné poslání zemské
delegace. V provolání z 11 května 1913 uvedeno
vítězství balkánské, volání po ohrožené zemské
samosprávě — je prý to významný zbytek staré
státní svrchovanosti české — volání po pořádku
v zemském hospodářství, nutnost zlomení kleri-
kální římské internacionály, pronikavá mise vy-
rovnacích zákonů z roku 1905, radikální reforma
volebního řádu zemského i obecního, zlidovění ve-
škeré samosprávy, zreformování českého školství
a doplnění dle dnešních potřeb, česká universita ne
musí dostat na jednací pořad zemského sněmu mo-
ravského, neudržitelné právní i hmotné poměry
učitelstva, naléhavé požadavky středních stavů.
těžké sociální zlořády. „Nepřehledné je množství
úkolů, jež čekají nový sněm moravský.“ Toť jádro
celého provolání. Vše ostatní jsou pěkná slova,
zvučné fráze, silný bombast, který má zlákati vo-
ličstvo pro kandidáty lidovo-pokrokové.
Morava
Balkán
24
article
V roce 1906 poněkud seriosněji se dívaly obě
strany na program práce sněmovní. Lidová
strana hlásala, že musí po paktu národním v zemi
dobýti toho, aby i stát respektoval ustanovení jeho
a ve smyslu naprosté rovnoprávnosti dal
nám, co nám po právu patří. Kladla důraz na s tá-
toprávní přesvědčení, na kteréž dnes za-
pomenuto. Žádala zřízení okresních zastupitelstev.
všeobecné, rovné a přímé právo hlasovací pro
sněm, odstranění privilejí velkostatku a komor ob-
chodních. Naléhala na vypuštění školy z vlivu stát-
ního i konfesijního, zrušení školního platu, zřízení
české university v Brně, třímala prapor svobody
svědomí, hájila neodvislost laického státu od církve.
opírala se snahám klerikalismu. Prohlásila tříštění
národa na stavovské strany za osudné poblouznění
a neštěstí národa. Postavila celý obsáhlý program
zemědělský, živnostenský, dělnický, napomáháni
sociálním opravám, žádala, aby zvolení poslanci
český univerzita v Brno
25
article
honosili se „všemi vlastnostmi ducha a karakteru
jichž je třeba k vykonávání tak těžkého a důleži-
tého poslání“
Strana pokroková vedle věcí společných, jež
měla se stranou lidovou, žádala poměrné zastou-
pení menšin, při volbách trvala pevně na samostat-
nosti zemí českých, slibovala starati se o úpravu
zemských financí, žádala zřízení závazných spole-
čenstev rolnických, samostatnou organisaci úvěru
hospodářského a živnostenského, meliorace, redu-
lace řek, úpravu výměnku, pojišťování starobní.
sirotčí a vdovské, shodně řešení zájmů všech střed-
ních stavů, péče o zákonodárství sociální, převzeií
všech soukromých škol do zemské správy, zřizo-
vání knihoven a čítáren veřejných nákladem zem-
ským, náležitou péči pro umění, naprostou rovno-
právnost žen s muži, úpravu chudinství, reformu
zdravotnictví, sestátnění drah, stavbu vodních cest.
zrušení všech výsad rodů, stavů, majetku, církví.
zrušení panské sněmovny, znenáhlé odzbrojení atd.
26
article
Z malého tohoto přehledu obou provolání z
roku 1906 a letošního provolání strany lidovopokro-
kové viděti, že strana lidovo-pokroková bere své
poslání zcela povrchně, frázovitě. Jí jde dnes
pouze o boj proti nepohodlným lidem z táborů
ostatních. K politickému vzdělání nekoná nic, pro-
gram volební odbývá frázemi, na něž chce nachy-
tati tv, kdož nemyslí. V zájmu pokroku opravdo-
vého litujeme hluboce tohoto politického úpadku,
do kterého zatáhl svým časem dr. Fischer bývalou
pokrokovou stranu a ve kterém dnes tone tak
zvaná lidovo-pokroková Morava. Poslanci na vo-
lební fráze zvolení nemají proti seriosní veřejnosti
žádné zodpovědnosti, oni také nepůjdou věci na
kloub, jak jsme ostatně za minulých 6 let byli toho
svědky. Dalekosáhlé návrhy dělány bez příprav
s Němci punktováno o velice závažných problé-
mech národnostních bez znalosti věci a znalosti
poměrů. Stačily jalové fráze, aby zastřely tu ubo-
host mnohých poslanců a snad — bohužel — po-
stačí nemyslícím massám i u nesthopných kandi-
dátů.
V provolání letošním ovšem nemohlo vedení
strany dáti níc přesného, neboť má-li nepřirozené
komponisty se sociálními demokraty, s politi-
ckými živnostníky, s agrárníky a chce-li napáliti
i národní socialisty — pak nemůže přece postaviti
jasný program jednotný.
Fischer
Němec
Morava
27
article
Ke kandidátní listině, o niž jsme referovali
čísle 120. „Nár. Listů“ ze dne 3. května, máme do-
dati jen tolik: ve IV. kurii má třetího kandidáta
na propadnutí a sice na Jihlavsku prof. Obšila. V
kurii venkovské nemá o nikoho více. V kurii měst-
ské také nikoho víc. Pouze za kandidátní listinou
doporučuje se za městskou skupinou vsetínskou
red. Mlčoch (z politické strany živnostenské), za
venkovskou kurii olomouckou obchodník Porti (z
téže strany živnostenské). Na Frenštátsku snad
bude prof. dr. Engliš a na Hranicku prý nebude
kandidát proti dru. Žáčkovi. V Brně II. nebude
postaven prý nikdo.
profesor
Obšil
Mlčoch
Port
doktor
Engliš
Brno
28
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
29
article
Změna v haličském místodržítelství.
Změna v haličském místodržítelství.
Jmenování dra. Vitolda ryt. Korytow-
ského haličským místodržitelem místo od-
stouplého dra. Bobrzyňského přijato polským
stranami, přejícími volební opravě, příznivě.
Ukrajinci chovají se zatím zdrželivě a ústy
svého předsedy dra. Konst. Lewickéh
namítají proti němu vlastně jen to, že jeho
jmenování stalo se bez předběžné úmluvy se
stranami. Podobnou námitku vyslovil také
vůdce lidovců posl. Stapiňski. Skupiny
oposiční, obě podolské a všepolská, budou
ovšem s jmenováním ryt. Korytowského ne-
spokojeny.
Překvapením bylo jmenování ryt. Kory.
towského také pro polského ministra krajana.
Dlugosze, který v době, kdy se hr. Stürgkh
rozhodl jmenovati pro Halič hned definitivního
místodržitele, nacházel se v Haliči a telegra-
ficky byl odtud povolán, když věc byla již
ujednána. Min. Diugosz vyslovil po svém
návratu do Vídně podivení, že věc pro Halič
tak důležitá, jako je jmenování nového místo-
držitele, byla vyřízena za jeho nepřítomnosti
Ačkoli proti osobě ryt. Korytowského ne-
má nijakých námitek, přec byl na vahách.
má-li setrvati v ministerské radě, v níž, jak
se zdá, je pokládán za páté kolo u vozu. Min
Dlugosz nabídl pak hr. Stürgkhovi svou de-
misi, ale na domluvu ministerského předsedy
od podání demise písemné upustil.
„Nov. Ref.“ dovídá se z Vídně, že hlav-
ním předmětem vyjednávání vlády s ryt. Ko-
rytowským byla otázka volební re-
formy v Haliči. Ryt. Korytowski prohlásil.
že úmluva, uzavřená mezi Poláky a Malo-
rusy o volební reformu, zůstává i nadále
závaznou a bude hlavním bodem jednání
také v novém sněmě. Předseda Kola polské-
ho, dr. Leo, potvrdil, že ryt. Korytowski je
poctivým stoupencem úmluvy polsko-ruské
před jinými politiky polskými se zavázal, že
učiní vše možné, aby volební reforma dle tét
úmluvy byla sněmem provedena.
Vitold
Ukrajinec
Kory
Dlugosz
Stürgkh
Ryt
Polák
Malo
doktor
Lea
Halič
Vídeň
ko
31
article
K bulharsko-řeckému sporu.
K bulharsko-řeckému sporu.
V »Rěči« uveřejňuje Miljukov článek
řecko-bulharském sporu, kde silně obviňuje Řeky.
že vůči bulharskému obyvatelstvu Makedoniea
vůči bulharskému vojsku chovají se ve sporném
území krajně beztaktně, ba násilně. Řecké vojsko
projevuje prý tu ještě méně discipliny než vojsko
srbské, které v zabraném území nedovedlo všude
vystupovat ukázněně. Jsou prý dokázané případy,
že řečtí vojáci spojují se s řeckými »autarty« (ko-
mity), přepadají bulharské vesnice, zloupí ovce
všechen dobytek. Tito pololupičtí »autarti« z míst-
ního obyvatelstva slouží řeckému vojsku jako
udavači a znalci místních poměrů a mstí se na
bulharském obyvatelstvu.
Jinak přiznává Miljukov, že etnografická
hranice mezi Řeky a Bulhary je snáze provedi-
telna než mezi Bulhary a Srby, ačkoli i v Make-
donii jsou časté případy, že členové jedné ro-
diny chodí do bulharského nebo do řeckého
chrámu a podle toho považují se buď za Bulhary
nebo za Řeky. Ale většina obyvatelstva hlásí se
k Bulharům.
Miljukov
Řek
Bulhar
Srba
32
article
Čtvrté dumy neníl
33
article
»Čtvrté dumy neníl« K takovému smutnému
důsledku dospěl besarabský poslanec Slnadino.
člen strany nacionalistické, tedy člověk velmi
vzdálený krajní levice. Sinadino v té věci sešel
se s většinou ruských poslanců, kteří zalamují ru-
kama nad neplodnosti dumské práce, paralyso-
vané stařeckým hosudarstvenným sovětem (státní
radou). »Otázka trvání čtvrté dumy je vyčerpána«
pravil Sinadino, »čtvrtá duma bude šice trvat.
ale bude z toho málo smyslu. Na interpelace pra-
vých, centra, levých vláda neobrací pozornosti.
Ve skutečnosti jako kdyby dumy nebylo. Čtvrtá
duma jest jen fikcí, a to z těchto příčin: V dumě
podá některá skupina návrh nebo interpelacia
duma ji předá patřičné komisi. Odtud interpe-
lace vrátí se zase do dumy, která přijme inter-
pelaci s některými doplňky nebo bez doplňků
pošle ji státní radě, od níž závisí osud návrhu
) V dopise ze dne 10. května v č. 128. „Nár
Listů má státi: Němce místo „Veruce“, Jílek
místo „Klek“.
nebo interpelace. Ve státní radě sedí lidé,
kteří naprosto nedbají národního předsta-
vítelstva, resp. jeho usnesení, a jednají proti
němu. Duma se zajímá o nějaký návrh, aby
rychleji byl vyřízen, ale státní rada zadrží ho na
2—3 roky, a potom ještě nadělá v něm tolik
oprav, že duma musí o návrhu rokovat ještě
jednou. Za takových poměrů duma je bezbranná;
státní rada vůčí ní provádí to, co se po fran-
couzsku nazývá »sabotage«. »Kdo si sebe trochu
váží, měl by odejit z fad poslanců čtvrté dumy«
— tak vrcholí pesimistický úsudek poslance Sina-
dina, který vzbudil v ruské veřejnosti živý ohlas.
Sinadino dotkl se přiliš bolavého místa ruského
ústavního života.
Anglo-turecká dohoda a Francie.
Slnadino
Sinadino
Jílek
Sina
Francie
34
article
Ve Francii způsobily zprávy o nové dohodě
mezí Anglii a Tureclým v otázce Perského zálivu
velmi smíšený dojem, jak lze pozorovati z článku
„Tempsu“, v němž se uvádí, že se opět v Asii vy-
víjejí události, aniž se pozoruje, že by se tu uplat-
ňoval francouzský vláv. Bylo snadno předvídati, že
dřívo nebo později se přítomné zájmy sblíží. Proto
roku 1909 vláda francouzská a vláda anglická s
rozhodly žádati na Portě koncessi na přímou trat
ze syrské Tripole k zálivu přes Homs a Bagdad.
Obě vlády skutečně pociťovaly nutnost zaujati po-
sici vzhledem k pozdějším dohodám, které celý
svět od té chvíle předvídal. Tento projekt byl opu-
štěn r. 1910 pro odpor francouzského velevyslance
v Cařihradě Bomparda. Dnes náleží minulosti a ne-
může býti již v žádné formě vzkříšen. V téže době
Rusko a Německo se dohodly o bagdadské dráze
v protokole, uveřejněném počátkem r. 1911. Potom
Německo a Turecko podepsaly o téže věci novou
dohodu. Dnes dohodují se Angličané a Turcia
Německo sleduje blahovolně postup k jejich do-
hodě. Francie bude snad moci podržeti ve zřízení
velké transasiatské dráhy podřízené účastenství
finanční bez rozhodujícího významu. Politická otáz-
ka bude rozřešena bez ní.
Angličan
Francie
Anglie
perský záliv
Asie
Homs
Bagdád
Cařihrad
Rusko
Německo
Turecko
35
article
Dále stěžuje si „Temps“ na negativní politiku
francouzské diplomacie na Východě. I nyní fran-
couzské velevyslanectví v Cařihradě ukládá kon-
sulům v Syrii chování, které odstrašuje sympatie
syrských přátel Francie, a zůstavuje konsulům
britským výhodnou úlohu, která přece přísluší
Francouzům s výslovným svolením Anglie, jehož
dosáhl Poincaré r. 1912. Stanovisko diplomatických
agentů francouzských, ignorovati osvobozovací
snahy v Syrii, zasazuje postavení Francie ránu
snad smrtelnou. Důvod tak těžké chyby lze si sotva
vysvětliti. Pichon, jenž se chystá vložiti do příštího
rozpočtu úvěr 150.000 franků na francouzské pod-
niky v Syrii, uvidí, že jeho úsilí bude marným,
nepodaří-li se mu změniti negativní nehybnost.
která se stále jeví. A přece by bylo bývalo snadno,
kdyby francouzští zástupci v Turecku byli pocho-
pili příležitost, učinití s Turky, pokud jde o kraje,
které Francii zajímají, to, co právě učinili Angli-
čané. Zdá se však, že francouzské velevyslanectví
v Cařihradě se o to nikdy nestaralo.
Francouz
Poincaré
Pichon
Turek
Cařihrad
Sýrie
Francie
Anglie
Turecko
36
article
Americké loďstvo do Středozemního moře.
Jak již sděleno, rozhodl se námořní departe-
ment Spojených států vyslati do Evropy největší
lodní moc, jaká se kdy soustředila pod vlajkou
americkou. Kromě křižáků, torpédovek a pomocných
lodí navštíví Evropu neméně než 21 bitevních lodí,
počítaje v to i typy dreadnoughtů. Dopisovatel
„Dally Telegraphu sděluje, že americké loďstvo
navštívi čelné přístavy ve Středozemním moři, po-
něvadž však tolik lodí nemůže se soustředitiv
jediném přístavu, bude loďstvo v evropských vo-
dách křižovati rozděleno na několik divisí.
Za pobytu tohoto loďstva ve Středozemním
moři budou míti Spojené státy v tomto moři pře
vahu, jaká v těchto vodách nikdy nebyla. Britské
loďstvo i za antagonismu mezi Anglií a Francií ne-
čítalo ve Středozemním moři více než 14 bitevních
lodí, nyní pak má tam Francie jen 11 bitevních
lodí. Italie 8. Rakousko 6 a britská eskadra bude
míti jen 4 bitevní křížáky a 4 obrněné křižáky.
Účelem tohoto rozhodnutí americké vlády je
prý způsobiti ve starém světě dojem, který má
podporovati americkou diplomacil. Evropským ná-
rodům má býti ukázáno, že Spojené státy mají po
Anglii největší loďstvo světa a při tom přispěje
křižování v evropských vodách k výchově námoř-
ních důstojníků i mužstva. Loďstvo bude v létě
konati manévry v Atlantickém oceáně, načež od-
pluje do Středozemního moře. Občanům Spojených
států bude tím ukázáno, že jejich loďstvo může
býti ke strategickému účelu v krátké době pře-
sunuto do kteréhokoli moře.
V Anglii způsobila ohlášená koncentrace ame-
rického loďstva ve Středozemním moři již velký
dojem a uvažuje se o nevýhodě, že anglické lod-
stvo je trvale soustředěno v domácích vodách
Dally
středozemní moře
spojený stát
Evropa
Anglie
Francie
Rakousko
37
article
Ze strany.
Ze strany.
Technický odbor národní strany svobodomysl-
né. Nově ustavený správní výbor technického od-
boru zahájil přípravnou činnost ku převzetí a ve-
dení technické hlídky v „Nár. Listech“ a ustanovil
komisi, která na základě praktických poznatků
pracuje na reformě způsobu vyučování středoškol-
ského i vysokoškolského. Aby práce všech odborů
inž. stavu v technickém odboru se mohla ku pro-
spěchu celku vyvíjeti, nutno veškeré členstvo dle
působnosti zařaditi do sekcí (staveb. inž. chemle
atd.). Přihlásiti se za člena možno na adresu: Tech-
nický odbor národní strany svobodomyslné, Mari-
anská 3
Místní organisace národní strany svobodomysl-
né na Král. Vinohradech a Politický spolek pořá-
dají v pondělí dne 19. května o 1/28. hod. večer
v divadelním sále Národního domu na Král. Vino-
hradech veřejnou schůzi s programem: 1.
„O theorii a praxi obchodní“ přednáší disponent
p. G. Witler. 2. „O hospodářském významu poji-
šťoven“ přednáší pokladník a redaktor p. J. Krejčí.
Povinností všech příslušníků jest, aby se přednášky
této zúčastnili a známé pozvali.
Ing
Král
G Witler
J Krejčí
Mari
Vinohrady
odbor národní strana svobodomysl
organizace národní strana svobodomysl
národní dom
38
article
Ústředí živnostenských odborů. Pravidelná
schůze presidia konala se 13. t. m. za předsedni-
ctví posl. p. Weignera. Po podání zprávy taj.
odb. o vykonaných pracích a vyřízení došlých do-
pisů přikročeno ku projednávání přípravných praci
pro valné shromáždění delegátů živn. odborů nár.
strany svobodomyslné, ustanovenému na 15. června
t. r. K návrhu tajemníka projednány návrhy, které
presidiem předloženy budou valnému shromáždění.
Pro sestavení kandidátní listiny voleb, které bude
nutno vykonati, zvoleno 5členné komité, sestáva-
jící z pp.: Hodka, Hrubého, Hejlka, Čápa a Tronička.
Jelikož dle organisačního řádu mají býti zvoleny
dva výkonné výbory: živnostenský a o b-
chodnický, usneseno požádati posl. p. Čecha
o svolání komitétu obchodnického, k sestavení
kandidátní listiny pro výk. výbor obchodnický. —
Usneseno, aby pozvánky k valné schůzi delegátů
zaslány byly předsednictvům živnostenských od-
borů nebo místních organisací, které je delegátům
mají doručiti. Ke správnému provedení tohoto po-
stupu mají předsednictva odborů nebo místních
organisací, pokud tak ještě neučinily, oznámiti
ústředí počet zvolených živnostenských delegátů.
aby jim potřebný počet pozvánek mohl býti v čas
zaslán. — Po vyřízení některých volných návrhů
byla schůze skončena.
Weigner
Hodek
Hrubý
Hejlek
Čáp
Troniček
Čecho
39
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Schůze klubu zemských poslanců ná-
rodní strany svobodomyslné koná se v neděli
18. t. m. dopoledne o 1/210. hod. v místnostech
sekretariátu v Praze-II., Marianská ul. 3.
Účast všech poslanců nutna.
— První absolventi klerikálního ústavu
učítelského v Bubenči vyjdou letos a kleri-
kálové již dnes starají se způsobem naprosto
nepřípustným zvláště v době, kdy tisíce uči-
telů v Čechách je bez zaměstnání ne jeden,
ale více let, aby těmto klerikálním absolven-
Praha
Bubeneč
Čechy
II