1
title
Politické zprávy.
2
article
ového pivovaru a sladovny v Hořicích«, ko-
nané dne 23. března 1902 a »Akciové spo-
lečnosti dř. Bartelmus a spol. v Plzni a
Kis Garanz a Rhonitz v Plzni«, konané dne
4. května 1902 v Plzni.
Z Pešti, 19. ledna. (C.-B.) Za příčinou
jmenování chefredaktora »Budapesti Hirlapu«
Eugena Rakocsyho členem sněmovny
magnátů uspořádána byla v žurnalistickém
klubu »Otho« slavnostní hostina, jíž se
zůčastnili předseda ministerstva šl. S zell,
ministři Lang a Vlasics, předsedové
sněmovny magnátů i poslanecké atd. Ra-
kocsy pronesl přípitek císaři a předseda
ministerstva šl. Szeli pravil ve svém pří-
pitku, ze se neobává pro vlasť a národ ni-
čeho, dokud bude v Uhrách psané slovo v
takové úctě a vážnosti. (Hlučný souhlas.)
Z Petrohradu, 20. ledna. (C. - B.)
Dnešní slavnosti svěcení vody před branou
Jordánskou zimního paláce zučastnil se také
německý korunní prine s císařem, císařovnou
a císařovnou matkou. Po slavnosti byla uspo-
řádána snídaně u císařovny. Potom odevzdal
korunní princ u přítomnosti německého
velevyslance císaři dar německého císaře
Viléma: model nejnovější staniční tod
německého námořnictva »Braunschweig«
Vysvětlení modelu podal německý námořn
attaché svobod. pán Schimmelmann.
V 7 hodin byla u carských manželů rodinná
hostina, načež navštívil korunní princ před-
stavení v divadle Mariinském.
Z Petrohradu, 20. ledna. (C.-B.
O půl 1. hodině v noci odjel korunn
princ v průvodu velkoknížete následníka
do Novgorodu k prohlídce pěšího pluku, je-
hož majitelem jest německý císař.
Rakocsy
Lang
Vlasics
Vilém
Schimmelmann
Hořice
Plzeň
Pešť
Uhry
Petrohrad
Novgorod
Kiso Garanz
Rhonitz
Budapest Hirlap
3
article
Z Oděsy, 20. ledna. (C.-B.) Dne 15.
t. m. vypuklo ve zdejší věznici mezi 600
vězni patrně už dlouho připravované v zbou-
ření. Znamení k němu bylo dáno při roz-
dílení oběda. Vězni rozbili dvéře i oknau
svých cel, roztloukli nábytek a osvobodili
ostatní vězně v celách uzavřené. Chodby za-
barikádovali pak slamníky. Vězeňská stráz
musila zakročiti zbraní, při čemž byl jeden
z vězňů usmrcen a jiný zraněn. Potom
byl obnoven klid. Také následující noc bylo
ticho. Příštího dne došlo však v oddělené
zvlášť budově pro ženské vězně k podob-
ným výstupům. Musilo zakročiti voj-
sko. Vypálilo několik salv. Jedna
z trestanek byla zabita. Tím byl vzbou-
ření učiněn konec
biny, jakoby přemýšlel. Malé oči měl přivřeny
pysky stisknuty — —
Náhle se rozhodl.
Ještě jednou se rozhledl, popošel několik
kroků zpět za Tondu, naklonil se ku předu
v následujícím okamžiku držel tohoto ze zadu
kolem pasu.
Napadený zavrávoral a zvolal: „Matěji,e
děláš, blázníš?“
Ale ten ho strkal na skálu a přerývavě vy
křikoval: „Macánek neblázní, ale Tondu hodi
do řeky, víš, jako hodil Irmu!. Jako cikánku
shodil Macánek!“
Slepec chápal. Neviděl nic, ale tušil úmysly
bláznovy. Snažil se mu vyrvat, ale ten ho pevně
svíral a stále táhl blíže ke kraji. Žebrák ve sv
chovaném strachu, slepotou stupňovaném, vrh
sebou k zemi. Macánek ho pustil v pasu a po
padl jej za kolena.
Matěj
Tonda
Irma
Macánek
Žebrák
4
article
Byly asi tři kroky od kraje. Slepec v hrozně
tmě se chytil vyčnívajícího kamene, boje se
hnouti z místa. Stále volal o pomoc. Macánek
jím škubal a kopal ho do prstů, až se pustil. Pak
ho dosmýkal ke srázu. Slepec, kroutě sebou, chy-
tal se každého kaménku, prosil, nadával, ale na-
darmo. Macánek byl hluchý. Dovláčel tělo nad
řeku, nahnul se, rozhoupal mu nohy a pustil je
Tonda vzal převahu a sřítil se do hlubiny.
Voda vystřikla, zašuměla, a chvíli bylo
ticho.
Pak se vynořily nad hladinu natažené ruce,
ozval se ještě zoufalý výkřik, a Tonda zmizel
s povrchu.
Potom se voda několikrát začeřila, na řeku
vyplulo několik bublin, a nastal klid.
Na skále stál Macánek jako ztrnulý. Ústa
měl otevřená, oči vypouleny a ruce nataženy do
předu.
Náhle se rozhledl, usmál a utíkal ke vsi.
Tehdy se snad zasmál naposled.
Od toho večera chřadl a nedlouho po Du
šičkách odešel za cikánkou a za Tondou. —
Václav Reichel.
Tonda
Reichel
5
article
Z Paříže, 20. ledna. (C.-B.) »Ag.
Havas« oznamuje z Caracasu: Půjčka
Castrova v obnosu 2,500.000 bolivarů
byla zahraničními a venezulánskými obchod-
níky plně upsána, z čehož se soudí, že re-
voluce Matova stroskotala.
Z Paříže, 19. ledna. (C.-B.) Kabinetn
chef v ministerstvu vnitra Tissier, vy-
slaný do Bretaně, se sem vrátil. Prohlásil,
že byl překvapen apathií tamějšího obyva
telstva. Tissier chválil odevzdanost kléru,
ale kritisoval naproti tomu chování se bi
skupů a jich okolí.
Z Paříže, 20. ledna. (C.-B.) Předsed
ministerstva Combes doručil jménem svým
a jménem ostatních členů kabinetu prefektovi
departementu Finistěre 3000 franků pro ta-
mější obyvatelstvo, strádající nouzí.
Z Madridu, 19. ledna. (C.-B.) Dopiso
vatel »Imparcialu« v Tangeru oznamuje své-
mu listu: Vojsko sultánovo, jemuž velí
Amrani porazilo Kabyly z Ben Maranu a
zapálílo Duan. Nyní je zde ze zprávy té ve-
liká radost.
Z Madridu, 19. ledna. (C.-B.) Ná-
sledkem vybírání daní byly v Andujáru ne-
pokoje. Zástupy házely na četnictvo ka-
mením. Toto vystřelilo a zranilo čet ne
o soby.
z Pekina, 19. ledna. (C.-B.) Odpo-
věď čínskě vlády na poslední notu
mocnosti sem došla. V odpovědi jest obsa-
žen historický přehled opětného klesání cen
stříbra a vykládá se, že tím vzrostl všeobecne
státní dluh čínský.
Attentát na patriarchu.
Z Cařihradu, 19. ledna. (Č.-B.) Dnes
dopoledne vypálil při mši sloužené u příle-
žitosti slavnosti Epiphaniovy v katedrále
Kunkapu ve Stambulu jistý arměnský lékár
nický elév dvě rány z revolveru na
arménskogregorianského pa-
triarchu Ormaniana. Jedna koule
zasáhla patriarchu na pravém rameni. Zra-
nění není asi nebezpečné. Útočník, který jes
členem arménského komitétu, by
zatčen.
Havas
Castrův
Matův
Kabyl
ben Maran
Paříž
Caracas
Bretaň
Madrid
Tanger
Cařihrad
Aga
Kunkap
Stambul
6
article
Přecvoření jurjevské university
z německé v ruskou.
Přecvoření jurjevské university
z německé v ruskou.
Před desíti léty byla jurjevská universita
poruštěna. Německé přednášky zůstaly jen na
bohoslovné luteránské fakultě, protože luterán-
ství bylov v Rusku omylem považováno za něme-
ckou církev. Znenáhla vysvitlo, že k luterán-
skému vyznání hlásí se v baltických guberniích
především tamní domorodci Estové a Lotyši, před
stalety násilím od Němců na tuto víru obrácen
a také boltičtí Poláci. Bohoslovci těchto národ-
ností těžko nesli, že na jejich fakultě němčina
byla ponechána. Bylo jim to tím nepříjemnější.
že vycházejí nyní z gymnasií ruských, kde se do
nich němčina necpe tou měrou, aby na vysoké
škole mohli bez nesnází poslouchati německé
přednášky.
Následkem toho uvažuje ruská vláda o tom
neměla-li by v brzkém čase zrušit i německou
bohoslovnou fakultu a němčinu na ní nahra-
dit ruštinou. O souhlasu neněmeckého obyva
telstva je přesvědčena.
Est
Lotyš
Němec
Polák
Rusko
7
article
Sibirská dráno a stezský průplav.
Velká sibirská dráha už nyní dělá silnou
konkurenci suezskému průplavu, odvádějíc mu
značnou čásť nákladů, chodících z Evropy na
asijský Východ a obráceně. Obavy akcionářu
jsou oprávněny. Sibirská dráha skoro o dvě tře
tiny zkracuje cestu na Východ, což je při do
pravě velmi důležito. Pravda, morská doprava
je mnohem lacinější, ale za to dopravou po dráze
získá se na času, což je při tovarech, jako hed-
báví, čaj a pod. velmi důležito. Kromě toho
plavba po Rudém moři je velmi nebezpečnaa
v jižní jeho části koráby často se ztroskotávají
Sibirská dráha ještě nebyla dokončena a
suezské akcie i obligace už padaly. Akcionář
suezští, aby konkurenci vydrželi, začali pomý-
šleti na rychlejší a bezpečnější lodní dopravu.
Nejprvé chtěli v jižní části Rudého moře posta-
viti majáky, ale turecká vláda nedovolila. Věc
ujali se Francouzi a nyní už stojí čtyři kolos-
sálné majáky na nejnebezpečnějších místech.
Obtíže této práce byly nesmírné. Byloť majáky
stavěti na skalách, kde není vody „ani rostlinstv
a kde teplota ani v noci neklesá pod + 42° C.
což Evropanu rovná se žáru pekelnému.
Nejprvá
Francouz
Evropan
Evropa
rudý moře
8
article
Hůře věc půjde se zrychlením lodní do-
pravy, protože je to vůbec nesnadno i nákladno
a že dráha, pocítí-li z konkurence potřebu, snáze
zrychlí dopravu svoji a zase zůstane ve výhodě.
Zvláště čaj dopravuje se nyní vesměs po sibirské
dráze, protože morský vzduch kazí jeho vůni
Proti jazyka bretoňskému.
Po léta nikomu ve Francii nevadilo použí-
vání jazyka bretoňského nepatrným zlomkem
obyvatelstva a Francouzové osvědčovali skutečně
v tom směru plnou snášelivost národní, jež byla
i v interesu země a jejího míru. Až nyní mini-
sterstvo Combesovo, jež rozeštvalo ve Francii
již kde koho a jemuž bylo katolictví Bretoňců
dávno trnem v oku, sbledalo náhle, že použí-
vání starého jazyku toho jest pro stát nesmír-
ným nebezpečím. I rozhodl se Combes zcela
tak jako v Prusku nyní činí vůči Polákům, za-
kázati i vyučování katechismu jazykem bretoň-
ským a v sobotu zastavil poznovu plat 31 fa-
rářům, kteří přes to katechismu jen bretoňsky
učili. Plat bude zastaven na tak dlouho, dokud
faráři mateřskému jazyku lidu nedají výhost.
Biskup guimperský sdělil sice farářům toto na-
řízení vlády, ale dodal, aby tam, kde lid jinak
než bretoňsky nerozumi, i na dále při vyučo-
vání breťonského jazyka používali. Pan Combes
dostihne co do nesnášelivosti brzy i naše Weit-
lofy a Kolisky.
Francouz
Polák
Combes
Weit
Kolisek
Francie
Prusko
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proč vzpírají se Němci zřízení české
střední školy hospodářské a usilují o zřízení
školy německé o tom sděluje se nám z Čes.
Budějovic z dobrého pramene: Zřízení střední
hospodářské školy jest jediným prostředkem k
záchraně tamějších hospodářských učilišt ně-
meckých, udržovaných s ohromnými obětmi,
jelikož učiliště ta nemají žáků. Kdyby se jednalo
o českou rolnickou školu budějovickou, ta
by za takových okolností dojista byla již zanikla.
Německé rolnické škole však opatřili Němci
zvláštní subvenci od zemského výboru, mi-
nisterstva orby, německého odboru zemědělské
rady a to jak na odbor lnářský a mlé-
kařský tak na školu hospodyňskou s
lesnickou, ač lnářství a mlékar-
ství se na této škole jako zvlášt-
ním odvětvím již dávno nevy učujel
Obec a okres přispívají veřejně po 2000 kor.
kromě příspěvků tajných. Obec propůjčuje
německé škole zdarma školní statek s veške-
rými užitky, což representuje krásný dar nej-
méně 7000—8000 K ročně. Mimo jmenované
příznivce jest to zvláště »B öhmerwald-
bund« a kníže Schwarzenberg, kteři
nešetří žádných oběti, aby zkrachovanou školu
tu udrželi. Kníže Schwarzenberg vysílá na tuto
školu každoročně 2—3 stipendisty, které nejen
na svůj náklad úplně vydržuje, ale i do
svých služeb přijímá. Nejdrahocennějši věci ve
sbírce jsou od něho. Taktéž německý odbor
zemědělské rady a ministerstvo orby dají na
sbírky každý obnos, o nějž jest žádáno, ať již
je to věc potřebná neb ne. Tak na př. na model
parního stroje, jenž stál 2000 korun (!), ač
stačí půldenní vycházka do kteréhokoli průmy-
slového závodu, aby tam parní stroje do
konalejších soustav prohlédnuty byti mohly.
Němec
Schwarzenberg
Čes . Budějovice
10
article
Tak zahálí také s velikým nákladem zřízená mlé-
kárna a třelna na len, které více v užívání ne-
jsou. Zemský inspektor jest rovněž vyníkajícím
příznivcem této školy; on umožňuje, že může
škalo tato již po řadu let falšovati počet
žáků, kterých sice vykazuje škola rolnická 30
až 40, lesnická 40 až 50 a hospodyňská 20 až
30, kterých v šakveskutečnosti není
ani polovice! Není tajností, že přijde-li in-
spekce na školu lesnickou, je tato nabita žáky
a je-li inspekce na škole rolnické, jest i ta pře-
plněna a to vše stane se jednoduchou manipulací
šikovného pana ředitele, že se pošlou je d-
nouhospodářizalesníky a podruhé
lesíci za hospodáře. Jak známo, zakázal
zemský výbor české rolnické škole v Jindřichově
Hradci přijímati žáky německé národnosti, ač
německé hospodářské školy v Jindřichově Hradci
neb v blízkém okolí není, takže česká tamní hosp.
škola byla rolníkům německým pravým dobrodi-
ním a byla proto škola ta Němci dosti navštěvo-
vána, ba více než německé školy v Jihlavě a
v Č. Budějovicích. Kdyby zemský výbor zakázal
Čechům a Češkám návštěvu německých hospodář-
ských učilišť v Č. Budějovicích, nepomohla by
Němeům ani střední hospodářská škola, ani ry-
bářská, na kterou též pomýšlejí, poněvadž právě
při těchto ústavech spoléhati musejí na větší ná-
Němec
Čecho
Češka
Jindřichov Hradec
Jihlava
Č . Budějovice
český rolnický škola
německý hospodářský škola