ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 df0c01c0-70e5-11dc-b986-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 26, person 50, org 5
1 masthead
V Práze, v úterý dne 20. ledna.
2 masthead
Čislo v Praze za 2h
Praha
3 masthead
K číslu 20. a na venkově za 3h.
4 article
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Paštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Pašta Praha
5 title
NARU
Nara
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z poslanecké sněmovny. Z Vídně, 20. ledna. Dnes bude v par lamentu a mimo parlament politicky opět velmi živo. Po celý den konati se budou přípravy k dalšímu zasedání poslanecké sně- movny. Cukr a vyrovnací konfe- rence jsou hlavními věcmi; teprv ve třet řadě se nalezá branná předloha. Poslanec Prade ohlásil se nemocným churavými dále kn. Fürstenberg a hr. Osvald Thun. Tito tři se dnešní odpo lední porady české sekce česko-německých vyrovnacích konferencí nezúčastní. Moravští klerikálové vyslali kromě dra. Hrubana do moravské sekce ještě dra. Kudelkua dra. Sedláčka. Schůze této sekce, na zejtřek projektovaná, opět byla odložena, nejspíše na dobu neurčitou, poněvadž dr. Körber a bar. Chlumecký činí po- kusy, odvrátiti Němce od jejich úmyslu, kon ference definitivně opustiti. »Vaterland« a »Neue Frei Presse« zabývají se obstrukcí, v sobotu skončenou. »Neue Fr. Presse«, která za ní naddržovala zřejmě českým agrárníkům a českým národním socialistům, praví, že komicky působí, dávali-li se agrárníci, kteří postavili do obstrukce v sobotu odpoledne jen dva muže, v Praze na svém sjezdě oslavovati. Jest naopak jisto, praví hlavn orgán německé obstrukce, že česká obstrukce není možna proti vůli klubu svobodomysl ných národních poslanců českých. »Vaterland« myslí, že nic by nepo- mohlo také proti malým stranám; jediná po- moc že jest ve změně jednacího řádu. O této konalo se ve straně křesťansko sociální několik porad. Dr. Lueger chce změnu jednacího řádu ve vší formě na- vrhnout ve sněmovně poslanecké. Má byti sdělán dle jednacího řádu vídeňské obecní rady, ve kterém jest presidentu-purkmistru dána velká diskrecionární moc, na základě které může vyloučiti člena tohoto sboru na tři schůze, ba může jej prohlásiti zbavena mandátu.
Prade Fürstenberg Osvald Thun Hruban Sedláček doktor Körber Němec Neue Lueger Vídeň Francie . Presse Praha poslanecký sněmovna Neue Frei Presse obecní rada
7 article
Poslanec Wolf o poslední obstrukci. Z Vídně, 20. ledna. »Ostdeutsche Rundschau« uveřejňuje řeč, kterou mě poslanec Wolf v Trnovanech (u Teplic a ve které se pronesl také o poslední ob strukci. Pravil: Ve hlavním městě, druhdy ryze německém, ve hlavním městě státu, Němci založeného a Němci vydržovaného, mohlo se stát, že po 54 hodiny v parlamentu bylo mluveno výlučně česky. (Bouřlivé pro- jevy nevole.) Nejednalo se o boj pro veliké věci, o boj pro život a čest národa, nýbrž tvrdohlavost českých radikálů, kteří chtějí vzíti mladočechům z plachet vítr. Co by se stalo, kdyby Němci na sněmě českém provozovali takovou obstrukci. Dostal by se někdo živ ze sněmu? Takové projevy jsou možny jen ve Vídni zluegrované. Kdyby Vídeň byla německou, první den byli by ti- sícové lidu před parlamentem volali: Toho ne- strpíme, to se nesmí dít! Ale Němci vídeňští jsou úplně netečni. Jazykovou osnovu dra. Körbra nazval novými jazykovými výnosy Badenovými, třeba někde opírají se o svatodušní program ně- mecký. Čechové v parlamentu sklonili plachty se zřetelem na cukerní předlohy, avšak vy- hradili sobě trumf v obstrukcí socialistů agrárníků. Němci musí — pravil řečník, pracovat k tomu, aby budoucí poměry náležely trvale mocně zachovanému němectví v Rakousku Wolf přimlouval se dále za zřízení německo- lidové rady, která se na Moravě osvědčila také pro království české. Oktrojování jazy
Wolf Němec Körbr Badenův Čecho Vídeň Trnovany Teplice Rakousko Morava Ostdeutsche Rundschau lidový rada
8 article BSIi
BSIi Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
9 article
kových zákonů a jednacího řádu musí se Všeněmci zásadně vzepříti a vzburcovati všechny síly lidu. Řečník zakončil slovy, že Němci musí míti na zřeteli cíle nejbližší, nepozbývat však zraku pro cíle budoucí a bojovat pro obnovu německého práva na ně- meckou východní marku. Potom mu byl po- dán věnec. On však pravil, že ho nepřijímá a pověsil ho na poprsí Bismarkovo v čele dvorany. Schůze se dle »Ostdeutsche Rund- schau« zúčastnilo as 1200 osob. Měšťanská škola v Třebenicích. Z Vídně, 20. ledna. (»O stdeutsche Rundschau« oznamuje na svůj vrub z Třebenic: Biskup litoměřický věnoval sta- vebnímu fondu české měšťanské školy v Tře- benicích dar. Jmenování. Z Vídně, 20. ledna. Tajemníky soud- ními jmenováni byli adjunkti Antonín Ko- nečný v Býdově pro Kroměříž; dr. Edvard Stern v Římařově pro Krňov.
Němec ko doktor Stern Římařův Krňov Třebenice Vídeň Kroměříž
10 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. z Vídně, 20. ledna. (C.-B.) Císař pro- půjčil podplukovníkovi n. o. Rolandovi Ho- bemu v Kadani šlechtictví. Císař propůjčil okresnímu hejtmanovi Karlu Pasovskému v Sušici rytířský kříž řádu Františka Josefa. Císař propůjčil okresním hejtmanům Alfredovi svobodnému pánovi Wimme- rovi v Horšově Týně, Janu Drechse- lovi v Pelhřimově, Josefu Löscherovi v Plané, Vojtěchovi Kortkovi v Kolíně a dru. Frant. ryt. Komersovi v Lanškrouně titul a hodnost místodržitelských radů s pro- minutím tax. Předseda ministerstva jako správce mi- nisterstva vnitra schválil změny stanov usnesené na valné hromadě akcionářů »Akci-
Císař Roland ho Pasovský František Josef Alfréd svobodný Wimme Drechs Löscher Kortk František Komers Vídeň Kadaň Sušice Horšův Pelhřimov Planá Kolín Lanškroun
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Macánek.
12 article
Za mlhavého listopadového večera roze zvučel se po návsi tesklivě umíráček. „Kdo pak to umřel? „Ale Macánek. „No, je mu líp! Chudák namořil se tad- dost. „A ba jo, a beztoho tu nebyl k ničemu!“ Umíráček dozníval zároveň s lakonickým nekrologem, a životní tragédie ubožákova byla dohrána. Mrtvý se jmenoval vlastně Matěj, ale říka si Macánek, a zůstalo mu to. Byl jednou z figu rek, jaké velmi často na vesnici živoří. Blázen kterému se každý má právo smáti, kterého každý někdy polituje, kterému nikdo nic rád nedá, a kterého každý použivá. Žil od chalupy k cha- lupě, spal po různých chlívech a byl trpěn, jako je trpěn na venkově pes, protože se o něho nikdc nemusí starati. A Macánek velkých nároků nečinil. Malý, oholený jeho obličej se stále nesměle usmíval, jakoby tušil, že vlastně smícl mu ne- náleží, ale jakoby chtěl též říci, že je v tom svém zatemnění duše šťasten.
Macánek Matěj
13 article
Jediným jeho přítelem byl vesnický žebrák „slepej Tonda“, kterého Macánek vodil, když neměl žádné práce. Tomu se se vším svěřoval na něho jediného se mohl spolehnouti, protože byl slepý. Tonda měl u sebe všecky poklady jež Macánek našel nebo dostal — různé obrázky hadříky a střípky. Tonda se mu neposmíval, protože byl skoro stejně nešťasten. A také on jediný znal dopodrobna historii, která byla pří činou Macánkova šílenství. A tajemství toto stalo se oběma osudným Po žních slavili v Lubné posvícení. Na „velké hospodě“ bylo veselo. Muzika hrála kou- sek za kouskem, a byli tu vtěsnáni všichni z ves nice — staří a mladí, mužští i ženské. V začazené sednici seděli napití sedláci chvílemi se hlasitě smáli. Častovali rudým, lep kavým pivem Macánka a Tondu. Macánek žmoli čepici, díval se nesměle před sebe a pil málo. Z to Tonda „táhl“1 Vždyť posvícení je jenom jednou za rok, a sedláci vždycky se smíchem ne dávají! V „šenkovně“ dohráli, a upocení tanečníc se vraceli ku pivu.
Tonda Macánek Macánkův Lubná
14 article
Starosta, nejbohatší ze sedláků, obrátil se ku slepci a podával mu půllitr: „Tu máš, Tondo. pij, ať víš, že je v Lubné posvícení, a dej tak Macánkovi!“ Macánek se napil, utíral rukávem ústa stavěl sklenici na stůl. Sedláci u stolu chvíli něco mezi sebou še ptali a usmívali se. Pak se starosta otočil k Ton dovi: „Poslouchej, Tondo, ty prej víš něco v Macánkově cikánce? Jestli je to pravda, moh bys nám to povědět!? Macánek sebou trhl a díval se bázlivě na Tondu. „No, jo, pantáto, když já jako Matějov slíbil, že — — — E, co Matějovi, tady platíme my!“ Žebrák obrátil hlavu k Macánkovi, jakoby se ho chtěl ptáti, může-li mluviti. Ten — ubožák seděl jako na pranýři, díva se mezi kolena, boje se pozvednouti oči. Tonda byl na vahách: sedláci ho živili — Macánek ho vodil po chlebě. Rozhněvati si ne- chtěl nikoho. „No, tak budeš povídat, nebo, až mi přijde někdy žebrat, tak uhlídáš, co dovedu s bičem!! „No, teda, když Matěj nic neříká — — — A chudák Matěj neříkal ničeho. Seděl jak socha utrpení, ale „socha živá“, na níž možn viděti, jak hrozně je mučena. Šloť o jeho životn tajemství. Slabý mozek mu počal divě pracovati
Tonda Macánek Sedlák Ton Macánkův Matěj Lubná Macánk Žebrák
15 article Mlčel.
Mlčel. „Slepej Tonda“ počal: „Matěj teda, když byl mladej — ještě, než přišel na naši obec — uviděl u nich na vsi jednou mladou cikánku. Holka byla prý hezká, nó a našeho Matěje do- stala. A jako to bejvá, narodilo se jí dítě. Ale neměla Matěje dost. Namlouvala si vedle. To zas tadyhle Matěj nechtěl. Šel jednou s Irmou — Irma, to byla ta cikán — Nedořekl. Macánek náhle vyskočil a zařval: „Tondo, už nepovídej!“ Pak chytil slepce, hroz- nou silou jím uhodil o kamna a bušil do něho sklenicí. Přítomní zuřivce odtrhli a Tondu vzkřísili; odstonal to několika notnými modřinami. Sedláci se pobavili a Tonda mohl přijíti zase žebrat. Za několik dní kráčeli oba chuďasové, na pohled svorně, ode dveří ke dveřím, dělíce se o almužnu. Posvícenská příhoda zdála se zapomenuta. Ale jen „zdála“, neboť Macánek pomýšlel na pomstu. Obešli chalupy a kráčeli jako obyčejně do sousední vesnice. Musili po lukách k řece. Bylo tiché, podzimní odpoledne, rušené jen chvil- kovým zavanutím větru a vzdáleným hukotem Macánek, naslouchaje šumotu vln, zrychlo- val krok. Tonda, drže se ho za rukáv, klopýtal mu v patách. Nemluvili. Slepec si pobručoval písničku a chvílemi zdržoval Macánka v rychlé chůzi. Ten však stále spěchal více. Zpocený obličej se mu leskl. Pysky měl zkousnuty a nozdry se mu roztahovaly, lapajíce po vzduchu. vProšli hájkem a stanuli na strmé skále, asi 10 kroků od kraje. Dole tekla tmavá voda, po- krytá místy chomáči pěny a volně tvořila ne- pravidelné kruhy, jakoby byla polita olejem. Blázen se rozhledl a vítězně usmál. Byli sami. Pak vyprostil rukáv z ruky slepcovy a po- pošed ke kraji, díval se dolů. Zahleděl se do hlu- řeky.
Tonda Matěj Irma Cikán Sedlák Dole