1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 20. ze dne 20. ledna 1903.
4
article
= Katastrofy na Černém moři. Z Bukurešti se
oznamuje: V posledních dnech zuřila na Černém
moři hrozná bouře a četné lodi přibyly na místo
svého určení značně opozděny. Řecká loď »Partenon«
s velkou částí svého mužstva stala se obětí bouře.
»Partenon« přijal v přístavu taganrožském na Azov-
ském moři, jenž skoro každé zimy úplně zamrzá,
náklad obilí. Avšak dříve než náklad byl zcela do-
plněn, nastalo náhle silné klesání temperatury, tak
že bylo nebezpečí, že loď ve přístavu zamrzne a zů-
stane tu na dlouhou dobu upoutána. Následkem toho
odhodlal se kapitán, že opustí přístav a že poplujek
Bosporu. Po dvouhodinné plavbě byla loď uprostřed
Černého moře překvapena bouří a po dvacetačtyřho-
dinném zápasu s vlnami byl kapitán nucen, obrátit
se k zátoce Koliakra, jež jest útulkem všech lodí.
postižených severovýchodními bouřemi. Avšak lod
počala se plnit vodou, jež zhasila ohně pod kotly,
tak že loď se stala hříčkou vln. Ochranné čluny spu-
štěny a jeden z těchto člunů, se sedmi muži, byl po
24 hodinách nalezen parníkem rakouského Lloydu a
zachráněn. O osudu parníku a ostatního mužstva
není dosud ničeho známo. Bezpochyby staly se
vesměs obětí vln.
= Spor o jízdný lístek. Z Paříže se oznamuje
Zde způsobuje značnou pozornost originální zásadní
proces jakéhos obchodníka. Tento obchodník koupií
si jízdný lístek k nějaké jízdě na dráze a tvrdil pak
že lístek jest jeho majetkem a že žádný smrtelník
nemá práva podniknouti s lístkem něco, k čemu by
nesvolil. Když se dostavil konduktor, aby jízdný lístek
prohlédl a prorazil, rozpředl se následující hovor
»Prosím, lístek!« — »Zde jest, ale nedotkněte se
ho.« — »Ráčíte žertovat, vždyť přece musím lístek
prorazit.« — »To vám zakazuji co nejrozhodněji.
Bukurešť
Azov
Bospor
Paříž
5
article
Lístek náleží mně, zaplatil jsem jej, rozhodování o
něm náleží mně a nestrpím, aby byl proražen.« —
»Čiňte, jak vám libo, ale pak s námi nepojedete.« —
»Pak budu žalovat dráhu.« — A dostál slovu: šel.
podal žalobu a prohrál. Spor o proražení jízdného
lístku nabyl jakés pověsti a byl rozkoší všech advo-
kátů, kteří mají tak tvrdošijné sudiče u velké lásce.
= Lupiči v klášteže. Jak nyní vychází na jevo,
vnikli o minulém Štědrém večeru lupiči do kláštera
jeptišek »svaté rodiny z Nazaretu« v Brooklyně.
Klášter nalezá se na nároží Humboldt streetua
Driggs ave, a lupiči vnikli do budovy z ulice, kde
pátrali po vánoční sbírce v ceně 900 dol., avšak bez
výsledku. Osm jeptišek spalo ve 2. poschodí bu-
dovy a pranic nevědělo o noční návštěvě v klášteře.
Obsah skříní byl rozházen po podlaze, avšak lupiči
přece nenalezli, co hledali. Celkem ukořistili 17 ctů.
v penězích a stříbrné věci v ceně 20.
= Záhadná tragická událost. Z Říma se ozna
muje: Tragická událost, jež dosud není náležitě
vysvětlena, zaměstnává nyní již po několik neděl
soud v Bitontu v Apulii a obyvatelstvu tam i v Bari
příčinu k roztržkám, jež, bohužel, staly se již epide-
mickými a spory mezi stranami stávají se tím prudčí,
jelikož různost mínění zakládá se toliko na domněn-
kách, podezřeních, sympatiích a antipatiích. Nadporučík
Vito Modugno, důstojník zasloužilý a vážený, jenž
po několik let sloužil s vyznamenáním v Africe av
Číně, vrátil se v lednu minulého roku se značnými
úsporami z východní Asie a koupil si blíže Bitonta
Driggs
Modugno
Nazaret
Brooklyně
Řím
Apulie
Bari
Afrika
Čína
Asie
6
article
venkovské sídlo, kdež se ubytoval se svou manžel-
kou, jež mu byla za jeho nepřítomnosti porodila dce-
rušku. O obou manželích bylo známo, že žijí v nej-
lepší harmonii a nic nezdálo se rušit jejich štěstí.
Proto účinkovala jako blesk z čista jasna zpráva o
sebevraždě manželky nadporučíkovy. Šignora Genzina
Modugnová, jež pocházela z Bari, ale měla v Bitontu
mnoho přátel a známých a mnoho a ráda cho-
dila do společností, aniž kdy zavdala příčinu
k nedůvěře nebo ke klepům, pobyla večer před
tím u jakés přítelkyně, jež rovněž jako manžela
služební nezpozorovala na ní nijakého rozčilení
neb sklíčenosti. Dne 28. prosince ráno o 7. ho-
dině zaslechl nadporučík, jenž byl již vstal a
oblékal se ve svém kabinetu, z ložnice výstřel z pi-
stole. Také služka jej slyšela a oba přikvapili do
ložnice různými dveřmi. Nalezli mladou paní na loži
se silně krvácející ranou ve hlavě; poblíž její pra-
vice ležela pistole Mauserovka, kterou byl nadporu-
čík přivezl z Číny a jež byla umístěna na železné
pokladně v ložnici. Co činilo záhadný tento čin je-
ště tajemnějším, byl dopis následujícího obsahu, jejž
nešťastníce napsala před svou smrtí: »Těžké výčitky
svědomí nutí mne, abych svému trýznivému a bíd-
nému životu učinila konec. Prosím svého manžela
aby mi odpustil; byl mi vždy nejlepším druhemv
životě a choval se ke mně bezvadně. Také moji pří-
buzní nechať mi odpustí. Vřele doporučují všem svoje
drahé, nevinné dítě. Poslední políbení všem. Genzina
Bari
Čína
Šignor Genzina Modugnová
7
article
Modugnová roz. Di Cagno.« — Kdežto v Bitontu,
kde nadporučík se těší nejlepší pověsti, nepochybuje
se, že se tu udála skutečně sebevražda, za to v Bari,
rodišti zesnulé, mnozí vůči záhadnosti fakta svedeni
byli k domněnce, že tu jde o obratnou fikci a že po-
měr obou manželů nebyl tak příznivý, jak se tvrdí.
S obou stran se stále větší náruživostí uvádí se vše.
co svědčí té neb oné domněnce. Soud zahájil sice
vyšetřování, ale nedospěl dosud k nijakému určitému
výsledku.
Cagno
Bitont
Bari
8
article
= Velmi zajímavý nález minci učinil podle
zprávy z Gapu v departementu Hautos Alpes pouhou
náhodou cestář obce Tréscleoux. Cestář pracoval na
svém poli a při kopání objevil malý zděný sklípek.
v němž nalezl dvě vásy, pokryté prachem a špínou.
Z nemotornosti vásy rozbil a tu vyhrnulo se z nich
množství zlaťaků z doby Augustovy, Tiberiovy a Ca
racallovy. Oznámil svůj nález starostovi, jenž dal
zlaťáky sebrat a zhotovit jejich seznam. Celkem na
lezeno 525 zlaťáků, vesměs znamenitě zachovaných
a značné umělecké ceny.
Zemřelí v Praze.
Dne 14. ledna 1903: Eichler Matěj, majitel
závodu krejčovského, 76 roků, 510—II. Čipera Franti-
šek, krejčí, 70 roků, 687—II. Häringová Anna, vdova
po úřadníku, 93 roky, 1333—II. Blábolil Petr, ho-
stinský, 32 roky, 652—VII. Eckert Željko, syn ře-
ditele obchodní školy, 3 hodiny, 1935—II. Čapková
Ludmila, soukromnice, 62 roky, 161—III. Kalinová
Anna, manželka slévače, 41 rok, 581—VII. Hamplová
Marie, manželka býv. rolníka, 67 roků, 238—VIII.
— Ve všeobecné nemocnici: Vojíř Antonín.
zámečník, 68 roků. — U milo srdných sester
Suchánková Marie, vdova po krejčím, 53 roky.
Dne 15. ledna 1903: Vaculíková Božena, man-
želka škatuláře, 20 roků, 892—I. Weber Václav, ob-
chodní sluha, 74 roky, 1899—II. Pechouškova Marie,
Tréscleoux
Augustův
Tiberiův
Ca
racallův
Anna
Blábolil
Eckert
Ludmila
Hamplová
Marie
Suchánková
I Weber
Václav
Pechouškův
Gap
Praha
Anno
Vaculíková Božena
Eichler Matěj
Čipera František
Vojíř Antonín
9
article
dcera obchodního sluhy, 91/2 měsíce, 103—III. Him-
melsdorfer Vilém, nožíř, 58 roků, 467—III. Reissova
Františka, dcera krejčího, 10 měsíců, 213—V. Část-
kova Anna, dcera dělníka, 7 roků, 67—VIII. Tožička
Alois, 29 roků, 67—VIII. Hnátkova Růžena, dcera
novinářského expeditora, 408—VIII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Horová Ludmila, žebračka,
83 roky. Reh Jindřich, zřízenec elektrických podniků,
52 roky. Valentová Anna, manželka úřadníka, 27 r. —
U milosrdných sester: Suk Matěj, kolář, 70
roků. Bohuslavská Žofie, manželka obuvníka, 44 roky
Bonová Josefa, manželka umělce, 45 roků.
Vilém
Reissův
František
Tožička
Hnátkův
Růžena
Reh
Valentová
Anna
Bohuslavská
Josef
Anno
Horová Ludmila
Suk Matěj
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V úterý 20. ledna.
Král
Praha
národní divadlo
11
article
97. hra v předpl
1. čtvrtka.
Pod jabloní.
Legenda o 6 obrazech. Napsal Julius Zeyer. Hudbu
složil Josef Suk. Dirigent František Picka. Režisér
Robert Polák.
OSOBY: Hospodin, P. Řada. Anděl Raguil, J. Seifert.
Jiný anděl, L. Dostalova. Třetí anděl, J. Rélink. Car
Vatroslav, F. Steinsberg. Danica, jeho dcera, H. Kva-
pilová. Ljuba, její družka, L. Matějovská. Svetozar,
Dragan, carové, R. Inneman, E. Focht. Svetimír, Kru-
noslav, Živan, bratří, K. Želenský, F. Matějovský, J.
Vávra. Sluha Svetimírův, J. Havelský. Sluha Kruno-
slavův, K. Mušek. — Andělé, archandělé, sbory
blažených.
Po třetím obraze přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 3/410. hod
Julius Zeyer
Suk
Picek
Robert Polák
J Seifert
L Dostalův
J Rélink
Vatroslav
F Steinsberg
H kva
Ljuba
L Matějovská
Svetozar
Dragan
R Inneman
E Focht
K Želenský
F Matějovský
J Vávra
Svetimírův
Kruna
12
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V úterý 20. ledna.
IV. hra v předplacení
Po druhé: Divotvorný klobouk.
Fraška o 5 dějstvích. Napsal J. V. Klicpera. Režisér
Bohdan Lachmann.
Začátek o 7. hod.
Konec o 1/410 hod.
Lístky v předprodeji lze obdržeti u pana Urbánka
knihkupce, vedle Národního divadla, dále v trafice
p. Kohouta Na příkopě proti »Špinkům«, u p. Bam-
basa, vlásenkáře v Bělského třídě VII. vedle poštya
p. Košťála, holiče v Osadní ul. VII., na Maninách
Fraško
J V Klicpera
Lachmann
Urbánek
Košťál
Praha
Bělský třída
osadní ulice
Maniny
lidový divadlo
národní divadlo
13
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V úterý 20. ledna.
Začátek o 7. hod
Smíchov
Švandův divadlo
14
article
37. hra v předplacení (úterní).
Manžel šibal. (Le coup de fonet.
Fraška o 3 jedn. Napsali M. Hennequin a C. Duval.
Přel. V. Táborský. Režisér J. Kubík.
Fraško
M Hennequin
C Duval
V Táborský
J Kubík
Le coup jít fonet
15
article
Pištěkovo lidové divadlo vahto
Pištěkovo lidové divadlo vahto
na Král.
Začátek o 7. hod.
V úterý 20. ledna.
Po šesté: Manžel v base.
Fraška o 3 jednáních. Upravil J. Kühnl.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Katinka Heilbronská.
Král
Fraško
J Kühnl
Pištěkův lidový divadlo
16
article
Druhého dne zavolali mne do kanceláře, zanesli mé
jméno, vlast a stáří a dali mně řadu otázek, z nichž
mohl jsem úplně jasně poznati, že nenáležím k počtu lidí,
které Argentina považuje za užitečné pro sebe.
Zde jsou některé z těchto otázek:
»Dovedete orati ?«
»Kolik kusů hovězího dobytka měl jste ve vlastia
jakého druhu ?e
»Jaké obilí sel jste zvláště doma ve vlasti ?«
»Pracoval jste ručně nebo se stroji?«
»Který systém nebo způsob vedení hospodářství po-
važujete za nejprospěšnější ?«
A tak dále.
Pokaždé, když odpověděl jsem záporně, na tváři
mého tazatele objevil se výraz udivení, jenž stále se sesi-
loval a stal se konečně mučednickým
Vyslechuuv mne dle zavedeného předpisu, utřel si
pot s červeného, tučného čela a zvolal:
»Caramba! Aby to čert vzal! Jaké pak máte ře-
meslo ?«
»Žádné«, odpověděl jsem a přivedl jsem tazatele
úplné zoufalství.
»Nejste ani zámečníkem, ani kovářem, ani hodinářem,
ani . . .«
»Ne, ne a ne.«
Máchl rukou.
»Jděte.«
Ve vystěhovaleckém domě ztrávil jsem týden. Bydlel
jsem společně s los Russos a los Slavos, s Rusy a Slo-
— 225
Slavos
Argentina
17
article
mužíček, jenž francouzsky mne vyzval, abych se posadil
a pravil, že bude mně dělati tlumočníka.
Vysvětlil jsem, čeho mně třeba a předložil jsem pro
pouštěcí listinu z nemocnice.
»Hned zeptáme se po telefonu, je-li tam místo.
Počkejte.«
Vyšlo na jevo, že vystěhovalecký dům v Bueno
Ayres byl přeplněn.
»Nemáte skutečně, kam byste se uchýlil?« tázal se
komisař.
»Nemám.«
»Pak pošleme vás do Laplaty.«
Mně bylo úplně lhostejno, kam mne pošlou. Laplata,
jak jsem věděl, byla jen padesát verst vzdálena od Buenos
Ayres. Jest to veliké přístavní město.
Tlumočník zanesl mé jméno, stáří a zaměstnání.
»Pojedete po dráze z nádraží, které nachází se na
Plaza Constitucion, kde předložíte u pokladny tento lístek.
Peněz od vás nepřijmou. V Laplatě každý vám ukáže vy-
stěhovalecký dům.«
Poděkoval jsem a již jsem odcházel, když najednou
na prahu komisař mne zastavil a l. mému udivoní najed-
nou začal se mnou mluviti francouzsky.
»Z vašich listin a odpovědí soudím, že jste člověk
s vyšším vzděláním. Tím hůře pro vás. Argentina není
pro takové lidi jako jste vy. Nepotřebujeme advokátů,
učenců, spisovatelů a vůbec intelligentů. U nás jest nedo-
statek hrubých pracovních sil. Máme hojnost půdy i do-
bytka a potřebujeme pastýřů a oráčů. Můžete-li se vrátiti
do vlasti, vraťte se, Zde budete pouze nešťastným a —
zbytečným.«
„Zápisky omigranta.“
Ayres
Bueno Ayres
Laplata
Argentina
Constitucion