1
article
Avšak ani záměr koupení villy v okoli
Prahy nebyl proveden; hrabě Elemer Lonyay
vzpíral se této touze své choti, poukazuje zvlá-
ště na to, že byl by to nový, zbytečný výdaj.
Příjmy hraběte nejsou značné; zaokrouhlují se
na ročních 24.000 K, jež vynášejí hraběti jeho
statky. Avšak z této čáštky připadá ještě podí
na matku hraběte, jež na jednom z jeho statků
tráví jaksi »na výminku«. V posledních měsí-
cích loňského roku meskala hraběnká, stížená
ženskou chorobou, ke svému zotavení na fran-
couzském jihu v Nizze a v Kannes. V Nizze
navštívil ji její choť a tam prý došlo mezi obě-
ma ke sváru a trapným scénám. Hrabě Lönyay
rozrušen opustil Nizzu a odejel, aniž by jeho
choť a kdokoliv jiný věděl kam.
Hrabě stěžoval si po tomto konfl iktu v do-
pisech několika svým přátelům trpce na své po-
stavení společenské a psal: »Pokud jsem byí
attáché, jako člen representačních kruhů, plátil
jsem něeo, ale dnes jsem skutečně pouze mu-
žem své ženy ...« S určitostí možno souditi
že hlodavým červem na nezbytné spokojenosti
a harmonii v manželství Lonyayových, odcizen
se manželovo a důsledký z toho plynoucí
byl hlávně luxusní a rozmařilý život, jaký hra
běnka na cestách vedla, a ktérý vyžadovál arci ne
malého nákladu finančního. Hraběnka Lohyavová
byla Hadána příjmy snad dvacetkráte tak veli
kýmí jako hrabé a přece nemohla se značnou
svojí appanáží, jak od víďeňského, tak od bel-
gického dvora dostačiti. Nemohla prý naprosto
zapomenouti, že nění více korunní princeznou
a nemohla vpraviti se nikdý v přiměřenosti štavu
hraběnky. Také vůči svému choti dávala na
jevo své bývalé vyšší postavení, ne snad zůmy-
smě, ale majíc již zvyky korunní princezny tak
Vžity, že nemohla od nich upustiti.
Lönyay
Hrabě
Lonyayový
Lohyavová
Hadat
Praha
Nizza
2
article
Hrabě Lonyay nejednou prohlásil, že bude
mu nejlépe, když půjde svou cestou. Nemyslil
snad tím rozvod, nýbrž spíše odloučený život
od hraběnky. Jest známo, že už po třikráte
došlo k příkřejšímu zaostření poměru obou man-
želů, ale vždy záležitosti jejich urovnány. Na-
posledy psal prý před několika dny hrabě Lo-
nyay vídeňskému dvoru dopis, v němž se vy-
slovil, že svoji choť bude nucen opustiti. Vzpo-
míná se, že manželé téměř celý rok spolu ne-
žili a po tuto dobu pouze po dvákráte před
zrakem veřejnosti byli spolu viděni. To bylo při
svatbě Windischgrätzových a později v Pešti.
Hraběnka Lonyayová najala od hraběte
Václava Kounice zámek Slavkov na Moravě, ale
tam zdržela se poměrně krátkou dobu, načež
odjelá do Nizzý, kde došlo k roztržce. Zajímavo,
že jedině dva listy vídeňské snaží se afféru
tuto potláčiti. Je to »Neues Wiener Journal«a
»Neue Freie Presse«, které uveřejňují telegramy
z Cap Martinu, že prý oba manželé hraběcí
ještě včera v nejlepší shodě byli tam viděnia
bydlí prý zcela spokojeně dle tvrzení ředítele
hotelu v Cáp Mártinu. Několik vídeňských žur-
nalistů pokusilo se hned o interviewy u někte-
rých dvorských osobnosti. Z pochopitelných dů-
vodů býly jim všák informáce bližší odepřeny
Lonyay
Windischgrätzův
Lonyayová
Kounic
Wiener
Pešť
Slavkov
Morava
Nizzý
Neue Frei Presse
Cap Martin
3
article
Štěpánka, hraběnka Lonyayová.
Bývalá korunní princezna Štěpánka, plným jme-
nem Klotilda Louisa Hermina, jest druhou
dcerou belgického krále Leopolda II. a bude v květnu
t. r. třicet devět let. Dne 7. března 1880 byla
Brusselu zásnoubena s korunním princem Rudolfem,
jenž meškal od 24. května 1877 v Praze posádkou.
Sňatek vykonán v kvěju r. 1881 ve Vídni za znač-
ných okázalostí; požennal mu 11. května kardinál
kníže Schwarzenberg. Dne 8. června přibyli novo-
manželé do Prahy a zdrželi se na Hradčanech až do
12. května 1883, načež přesídlili do Vídně, kde téhož
roku dne 2. září 1883 narodila se arciknéžna Alžběta.
Na to v r. 1884 a 1885 vykonali manželé cestu
na východ, zavítali na krátko do Prahy při otevření
Ruďolfina, načež navštívili Belgii a v r. 1887 Polsko.
Poslední cesta, kterou Štěpánka s korunním princem
Rudolfem vykonala, byla v r. 1888 po Bosně a Her-
cegovině. Dne 30. ledna stala se náhle vdovou.
Štěpánek
Lonyayová
Klotilda
Louisa
Hermin
Leopold II
Rudolf
Schwarzenberg
Alžběta
Brusel
Praha
Vídeň
Hradčany
Belgie
Polsko
Boseň
Hera
4
article
Hrabě Elemer Lonyay
narodil se 24. srpna 1863, takže bude letos čtyřicát-
níkem. Až do r. 1875 byl činným ve službě diploma-
tické, nejdříve jako konceptní praktikant v minister-
stvu zahraničních záležitostí, v r. 1887 jako vysla-
necký attaché v Bukurešti, později v Brusselu, Lon-
dýně, Petrohradě, Paříží a opět v Londýně. R. 189
obdržel dědičné uherské šlechtictví a jako brabě by
povolán do sněmovny magnátů.
Zasnoubení hraběte Lonyaye s korunní princez-
nou-vdovou neobešlo se bez obtíží. Stalo se dne 18
března 1900 oficiálně, načež due 22. března konána
v zámku Miramaru svatba. Novým provdáním z
hraběte Lonyaye pominula arci práva a nároky bý
valé korunní princezny; královskou princeznou bel
gickou však zůstala.
Bývalá saská korunní princezna.
Ze Sálepurku, 13. ledna. Säský dvůr
poslal toskánskému 8 beden, obsahujících effekty
bývalé saské korunní princezny; nalezá se take
meži nimi její výbava
Hrabě Elemer
Lonyay
Bukurešť
Brusel
Lon
Petrohrad
Paříž
Londýn
Miramar
5
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Každý člen v Praze a v přeďměstích bydlící, ob
drží návštěvu. Zvláštní komiše důvěrníků bude na
vštěvovati členy, aby je přiměla ke složení 300 K na
členský podíl v záložně. Od koho vymůže větší ob
nos, toho bude použito k uhražení těch podílů,
jichž majitelé nemají pražádné jmění. Tito důvěrníci
vejmi bedlivě prozkoumají stav každého člena a je-
jích zprávy buďoú pak rozhodujícími při posuzovaní
otázky, proti komu a jak má se nastoupiti, aby r-
partice byla uhražena.
Praha
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německé »enklavý«. Něměcko-näcionáln
tisk zabývá se již velmi intensivně otázkou kraj
ského zřízení a zamýšleného departementování
krátovství českého za tím účelem, aby némčiha
vládla v celém království všude na prvním místě,
čeština alé jen v českém krají jako Popelka na
místě druhém. Toť se ví, že se jim rozdělení
kralovství českého nárámně líbi, jehom ně-
která ještě mají přání. Že Plzeň prohlásena
mů byti za město unrakvistické jako Praha
kdežto Liberec má zůstati německým, ve-
lice je uspokojuje. Jak pak by ne? Vzdvt
v Plzní je Němců šotva 10 pročent, Čechů
v Libercí ale de fačto aspon 20 proc. Za to
ale musí prý býti pízeňský kraj rozdělen ve
dvá: ve východní český a v západní německý.
Němec
Čecho
Plzeň
Praha
Liberec
Vzdvt
7
article
Sídlem německé části mohlo by se státi Stříbro
Seslabený nynější plzeňský kraj mohí prý by
se zvětšítí částí přiléhájícího kraje pražského,
který prý je beztoho příliš velký. Největší sta-
rost jim ovšem působí česko-budějovický kraj
a Čéské Budějovice samy. Pozorují, že
tomto městě panství něměcké udržeti se
nedá a že národní katástrofa v tomto městě
je pouhou otázkou času. Kdyby se Budějovice
staly sídlem krajé českého neb i smíšeného, ná-
rodní převrat by se tím jen uspíšil, proto stu
co stůj chtějí mítí z budějovickéh
kraje kraj německý. Je to sice šílenství
ale je v něm methoda. Aby totiž ohromná pře-
vaha žívlu češkého v tomto německém kraj
budoucnošti byla paralysována, mají být
k němu přiděleny všechny jiho-
české německé ostrůvky jako en-
klavý. Nejlépe prý bý ovšem bylo, kdyby
jižní německý okraj budějovického kráje při-
pojen byl prostě k Dolním Rakousům, na to
prý by ale dr. Körber sotva přistoupil. Proč
ne? Nechť jen to páni zkusí. Nechť mu poručí,
on poslechne, jako dosud poslechl německého
diktátu ve všem. Mý ale bychom potom byli
tak smělými žádati, aby v Mostě nebo Duchcově
byl zřízen český kraj a k němu aby byly
připojeny všecky české ostrůvky a většinou české
obce v severozápadních Čechách jako enklavyo
—Bitvá o čestné měšťony na radnici žatecké.
Körber
Stříbro
Čéský Budějovice
Budějovice
Dolní Rakousy
Most
Duchcov
Čechy
budějovický kraj
8
article
Včera rozdávalo město Žatec největší vyzname-
náni, jehož jest obec schopna, čestné měšťanstv
totiž. Poněvadž má Žatec zastupitélstvo většinou
německoliberální a většina tato, poslouchajíc sva-
tého hlasu pudu sebezachování, chopila se nej-
osvědčeného v tom směru prostředku, jmeno-
vání totiž čestných měšťanů, přirozeně z řad
němocko-liberálních notabilit, aby zabezpečila
dostatek voličů. Německo-radikální menšina ža-
tecká uvítala návrh na jmenování čestných mě-
šťanů žateckých hotovou revolucí, která musila
býti potlačena brannou mocí, dříve než mohla
většina provésti svou. Výjevy německo-radikální
vzpoury, provedené za pomoci galerie, musily
býti dle zpráv něm.-liberál. listů úžasné. „Opětné
prudké výbuchy vášně se strany lidové menšiny
a lomozné výjevy bouře se strany četných lido
vých posluchačů nabyly tak příkrých rozměrů
že starosta Wostry, vykonávaje úřad předsedni
cký, s největší rozhodností po několikerém mar
ném napomenutí byl nucen auditorium policií vy
kliditi,“ píše „B.“, ke kterémužto poněkud lapi
dárnímu líčení německo-lidové listy přinesou ještě
žádoucí podrobnosti. Na to zvoleni za čestné Ža-
tečany následující mužové „zasloužilí o stát.
zemi, město Žatec a zájmy německého lidu v Če-
chách“: Poslanci Zdenko Schücker, dr. K. Úr-
ban, K. Eppinger, Pergelt, Kiemann, Bachmann,
Alb. Werunsky, G. Schreiner, budějovický Ta-
schek a bývalí hejtmani žatečtí místodržitelští
radové H. Campe a Th. Blaschek, kteroužto cti
všichni jmenovaní pánové zavázáni jsou jenom
ostří pana Wostrého a jeho policajtům.
Wostr
Zdenko Schücker
doktor
K Úr
K Eppinger
Pergelt
Kiemann
Bachmann
Werunsky
G Schreiner
H Camp
Th
Blaschek
Wostrý
Žatec
9
article
— Drobnosti. Německé listy v potu tváři
se namáhají, aby Prahu vylíčili tak aspoň jako
ono pověstné údolí smrti na ostrově Javě. Kdo
se tam odváží, je synem smrti. Tak aspoň čteme
v »Brüxer Ztg.«: »Choť továrníka z Dubu dlela
se svým dítětem o svátcích na návštěvě v Praze.
Při koupání spolklo dítě trochu vody a následek
toho byl, že onemocnělo na tyf a zemřelo«. —
Chtějí-li tím německé listy pokračovati, nemáme
ničeho proti tomu. Učiní tím vážnou věc směšhou
a ďocílí pravého opaku toho, co jejich úmyslem
— zostuditi Prahu. Nechť se ostatně němečtí ob-
chodníci pražští, kteří líčením Prahy jako lido-
morny co nejvíce trpi, za to německému tisku
poděkují. — — — Jistý obchodník z Lipska
dal vytisknouti na dopisný papír svůj následující
poznámku: »Za správné výřízení telegrafických
rozkazů a objednávek z Rakouska se neručí, poně-
vadž telegrafické zkomoleniny odtamtud jsou na
denním pořádku«, Co by řekl dobrý muž, kdyby
se mu do Lipska posílaly české depeše ? Ty by
teprve vypadaly. Brněnský »Tagesb.« vysvětluje to
tím, že prý ubývá u nás pořád víc a více lidí,
kteří dobře umějí německy. Což aby k vůli lipskému
soukenníku dekretovalo se, že každý člověk
v Rakousku, který reklamuje právo na život,
musí se vykázati vysvědčením z přisných zkoušek
z jazyka německého, tak jako svého času očko-
vacím attestem? Aneb by bylo snad výhodnější
a stručnější na místě zavedení vnitřního jazyka
českého do soudů a úřadů, nezadávat místa
v nich vůbec nikomu jinému než Němcům?
Ostatně to nyní snad s tou němčinou půjde lépe.
Němec
Praha
Dub
Lipsko
Rakousko
Brüxer Ztg
Tagesb
Java
10
article
Od prvního ledna zavedl zde pan ministr Hartl
z Německa vypůjčený pravopis a kdo prý nyní
napíše o nějaké to h víc, dostane prý discipli-
nárku. — Věděli bychom rádi, koho měli páni
po ruce, když rozdélovali místa v elektrické
tramwayi? Osm lidí má sedětí na jedné lavici
ve voze menšího typu — totiž ve čtyřokenním.
Nevešlo by se tam ani sedm diurnistů s nej-
menším platem, tím méně pak osm osob korpu-
lentních v tlustých zimnících a kožichách. Jsou
ale nerozumní, umínění a nezdvořilí lidé, kteří
chtějí místo také si vynutít a nejde-li to pro
fysickou nemožnost, ulevují si v jedovatýcha
urážlivých poznámkách, ba vyvolávají i výstupy
uvnitř vozu. Vyzýváme správu elektrické tram-
waye, aby místa ve vozech rozdělila tak,
aby v ní lidé mohli seděti aspoň slušně, když ne
pohodlně a aby nebyl nucen pán sedící těsně
vedle dámy tuto zadem obejmout, poněvadž
místa pro rameno obsolutně nikde nemá. Jsme
přesvědčeni, že se oprávněné této žádosti vy-
hoví, jinak bychom nuceni byli pana obecního
staršího Hudla — jehož si jinak vážíme —
vyzvati, aby laskavě posadil na takovou lavici
— osm pánů Hudlů. Podaří-li se mu to, jsme
ochotni jej i správu elektrické tramwaye popro-
siti, aby nám to odpustila, že jsme tentokráte my
si na ni — vyjeli. — Pan ministr spravedlnosti
dr. Körber přeložil soudního sekretáře Jana
Heckla z Teplic do Žižkova. »Teplitzer Anzei-
ger« k tomu připojuje poznámku. »Šekretár
Hartl
Körber
Heckl
Německo
Teplice
Žižkov
Teplitzer Anzei
11
article
Heckel je Čech a zavdal v poslední době tím,
že ostentativně stavěl českou národnost svon do
popředí, nejednou příčinu ké stížnosti.« — Když
presidenti krajských soudů ve smíšených a če-
ských městech jsou členy spolků s patrnou
tendencí prusáckou, když v sesterské Mořavě
před českými úřadníky dává se přednost zjev-
ným stoupehcům Wolfa a Schönerera — o tom
ministerstvo spravedlnosti névl: Jakmile ale
Purkmistr z německých Žabokrk zpozoruje, že
některý zeměpánský úřadník nechtěl po německu
nadšeně se tvářit, když zpivali harfenistky v ho-
spodě» Die Wacht am Rhein«, a o poznání svém
učiní sdělení někteřému ministru, může si týž
telefonem hrdlo vykřičet, aby nebezpečného člo-
věka z lůna »dobrých a věrných Rakusanů« od-
stranil.
— Nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic
včera večer vrátil se z Vídně do Prahy
— Úmrtí. Předevčírem ráno zemřel ve Slaném
po delší nemoci pan Vladimír Bujárek, c. k.
soudní sekretář ve stáří 43 let. Zvěčnělý působil jako
úřadník po řadu let v Praze, kde těšil se pro svou
bodrou povahu zasloužené vážnosti. Tělesná schránka
jeho byla dnes ve Slaném vykropena a pak převe-
zena do Prahy. Zejtra ve středu, dne 14. ledna t. r.
o 3. hod. odp. bude konán pohřeb z ústřední síně na
hřbitově olšanském.
— Vyznamenání. Z Vídně, 13. ledna. (C. -B)
Úřadní list oznamuje: Císař udělil u firmy Blaschka
a spol. v Hodkovicích zaměstnanému hlídači parních
strojů Ferdinandu Dědkovi za jeho více než 50leté
věrné a uznáním provázené služby v témž závodě
stříbrný záslužný kříž.
— Dobročinnost. Kuchyni školní mládéže v Žiž-
kově darovali: Nejmenovaný z Prahy 106 K 88 hal.,
stolní společnosti „U zláté štiky“ 50 K a v hostinci
nu Záků“ 25 K. p. Červený. továrník, 10 K. správa
Heckel
Wolf
Lobkovic
Bujárek
Dědek
Kuchyňa
Zák
Červená
Čechy
Vídeň
Praha
Slaný
Olšanský
Hodkovice
Žiž
Blaschek a společenský