1
masthead
Prof. Koch o tyfu.
profesor
Koch
2
article
Vědeckému senátu berlínské akademie císaře Vi-
féma předložil professor Koch přednášku o potírání
tyfu, ve které uvádí nové theorie o jeho šíření a
návrhy, čelící k jeho odvrácení. Koch praví, že hygie-
nickými opatřeními procento tyfu ve městech ubylo
což nedá se však říci o venkovu. Příčinou toho jest
že se na venkově výkaly neodstraňují tak, jako v mě-
stech s kanalisací. Tyfu lze vzdorovati dle stejných
pravidel jako při potírání cholery a malarie, neboť se
ukázalo, že tyfus v podstatě přenáší se s člověka na
člověka a sice dotykem. Případy tyfu v jednom domě
byly dle Kochova pozorování vždy články jednoho
řetězu. Onemocněla osoba, po 2 nebo 3 nedělích dru-
há, po několika nedělích třetí atd.
Theorie o přenášení s osoby na osobu jest nová
dosud věřilo se nakažení tyfovými zárodky prostřed-
nictvím vody, při čemž se za to mělo, že najednou
ohrožena jest celá skupina osob. Koch pozorovala
zjistil zejmena přenášení tyfu školními dětmi, kter
se mezi sebou nejvíce stýkají a po celý den jsou spolu
ve škole.
Koch
Kochův
3
article
Nákaza tyfu šíří se pak zvláště tím, že nemocné
děti znečisťují okolí bytu a že z toho tyfové zárodky
do těchto vnikají. To děje se tím snáze, že u dětí vy-
skytuje se tyfus s tak nepatrným porušením celkového
stavu, že jím stížené ani neulehnou. Ochrana proti
tvfu může se dle novějších Kochových zkušeností dít
jen tím způsobem, že se nemocní isolují a tyfové vý-
měty desinfekcí zničí. Postup tento osvědčil se v ob-
cích u Trieru. Prof. Koch dal tam zříditi Döckerův
barák, povolal ošetřovatelky nemocných a desinfek-
tora. Vše, co nemohlo do baráku, a zůstati musilo
v domech, bylo ošetřovatelkami a desinfektorem be-
dlivě střeženo. Nejtěžší případy nemoci dány do ba-
ráku. Když obecenstvo seznalo, že vše provádí se
zdarma, vyhovělo každému přání. Nemocní byli tak
dlouho pozorováni, až se trojím po sobě provedeným
bakteriologickým prozkoumáním zjistilo, že jsou ty-
fových bacillů úplně prosti. Po 3 měsících se nena-
lezly vůbec žádné tyfové bacilly, nemocní byli vy-
léčeni a nové případy onemocnění tyfem se nevy-
skytly. Tak se podařilo, že ve zmíněné době byl tyfus
v celé skupině obcí vyplemeněn. Koch praví, že tímto
způsobem lze v celku tyfus potírati a žádá, by zřídii
se v Německu nový ústav k potírání nakažlivých ne-
moci.
Kochův
profesor
Koch
Döckerův
Trier
Německo
4
article
Denní zprávy,
Denní zprávy,
— Zhoršení. Otázka jazyková zatlačena
byla divnou náhodou a ještě více obratnými ma-
névry národních našich odpůrcův ve směr zcela
jiný, než v jakém se pohybovala původně. Oč
nám šlo nejvíce, bylo, jak známo, upravení ja-
zykových poměrů uvnitř úřadů, služba ze-
vnější byla jakž takž upravena známým Stre
mayerovým, vlastně Pražákovým nařízením z r
1880. Ani punktátoři nemohli hnouti tímto na-
řízením, zůstavivše upravení poměrů v úřa-
dování zevnějším pro dobu příští. Však co
dnes jest hlavním předmětem zápasu a boje?
Ani ne tak otázka úřadní řeči vnitřní, jako
řeči zevnějšt, tedy ne poměrů uvnitř
úřadů a soudů, nýbrž poměru úřadů a soudů k
stranám. O to Němcům zvláště jde, aby zvrhli
ustanovení, že každý Čech má právo v celo
zemi podávati ve svém jazyku podání a že každý
úřad i soud je povinen v tomto jazyku o po-
dání tom jednati a v témž jazyku je vyřizovati.
O tuto otázku vede se zvláště boj a v této věc
Toho dne pan kantor již po třídě nepře-
cházel. Stál upjatě před nízkým stolkem a roze
chvělým, avšak rozhodným hlasem, vyvolával
střídavě čtenáře, porůznu sedící.
Nás „hráčů“ zdánlivě si nevšímal, pozoro
vali jsme však, že přemýšlí o vhodném trestu.
Ve strachu nadešel konec hodiny. Pan kan
tor pustil žáky i žačky, nás šest však zadržel.
Postavil nás do řady a přísně pravil:
„Darebové! Zasloužili byste řádný výprask
Ale že si tak rádi hrajete s dřívím, dobrá. Roz-
řežete mi tuhle hromádku dříví.“ Ukázal na
dvůr, kde složena byla slabá polénka v úhledný
hranol.
Pražáková
Němec
Roza
Čechy
5
article
Oddychli jsme si spokojeně. Chopili jsme
se obou pil ve dřevníku, a za hodinku bylo roz
kazu pana kantora vyhověno. Aby ukázal i náš
dobrý úmysl do budoučna, doběhl Pepík Kar
hanův pro palestru se špačkem, a rozřezal oboje
na drobné kousky. Pak jsme všichni pana kan
tora odprosili.
Pan kantor se usmál, sáhl do kapsy pro ku
chniné placky, jež mu zbyla od svačiny, poda
nám ji a pravil již usmířeně
„Važte si mne, kluci, dokud mě máte. My
slím, že tu s vámi již dlouho nebudu.
A nebyl. Za půl léta se rozloučila s námi
dobrá ta duše na vždy.
My zpěváci zapěli jsme mu jeho vlastn
skladbu začínající slovy: „Již odcházím, le
neplačte . ..
Plakali jsme však přece. Vždyť s panem
kantorem zapadl ve chladný hrob i kus našeh
radostného mládí.
J činí Němci největší obtíže, neboť jejich zjevným
cílem je, tak zvaný »jejich« kraj od českého
živlu, jak ušlechtile se vyjadřují, »očistiti«. —
A v tom ohledu jim naddržují též ustanovení.
jež českým delegátům dr. Körber vnutiti chce.
Jeho elaborát původní i nynější hoví ve všem
německému požadavku, aby jednak byla čeština
z tak zvaného »uzavřeného území« naprosto
vyloučena a potom aby z kraje toho vypuzení
byli veškeří čeští úřadníci. Nejde tedy o vnitřní
jazyk, nýbrž o protržení nařízení, jež dnes již
více než 22 léta jest v užívání a o němž ne-
možno tvrditi, že by Němce bylo v něčem po-
škodilo. Nebyly by tedy poměry jazykové u ná
zlepšeny, nýbrž zhoršeny, kdyby ti, jimž
svěřeno jest vyjednávati o nový stav věcí, v tomto
směru povolili. V tom směru ovšem obavy není.
Pepík Kara
Němec
doktor
Körber
6
article
Pokud jde o Moravu, tvrdí národní odpůrci
naší, že panují tam jiné poměry než u nás.
Ovšem. Na Moravě jest Čechů 76 proc., Němců
pouze 24. U nás Čechů 64 procent, Němců
36 proc. Morava je tedy mnohem češtější a
čeština měla by tam tedy míti větších právv
úřadech než u nás. Tomu ale Němci i vláda
tak nerozumějí.Domnívají se totiž, že do Mo-
ravy hlouběji jsou zaťaty německé spáry
tam že s češtinou mohou jinak točiti než
Čechách. My ale na tom trvati musíme, pro
nás že národnostní moment právě na Moravě
je rozhodujícím a že bychom snad spíše v Če-
chách povoliti mohli, než v zemi sesterské.
Neznáme sice ještě obsah Körbrova elaborátu,
ale je zjevno, že vláda i Němci zaujali v otázce
jazykové stanovisko, jež spíše je pro nás zhor-
šením než zlepšením dosavadního stavu.
— Důvěrníci Wolfovy strany všeněmecké
přijeli včera počtem as 200 hlav do Prahya
rokovali v sále Grand hotelu o své nové orga-
nisaci. Předsedal posl. A. Kiesslich, přitomni
byli posl. Wolf, Pacher, Kasper a dr. Tschana
Helzel. Dle nových stanov Wolfiánův vyhraženo
jest důvěrníkům, aby rozhodli, má-li v určítém
případě poslanec strany vzdáti se mandátu.
Hnutí za heslem »Pryč od Říma« není závaz-
ným odstavcem nových stanov. V resolucí na
konec schválené doporučuje se jednotný postup
všech německých stran, zejmena ale zahájen
přátelských styků s německou stranou lidovou.
Čecho
Němec
Morava
Körbrův
Wolfův
A Kiesslich
Wolf
Pacher
Kasper
doktor
Tschan Helzel
Wolfiánův
Morava
Němec
Čechy
Řím
Grand hotel
7
article
Sily těchto dvou stran nemají býti bezúčelným
bojem tříštěny. Zřízení národní rady německés
doporučuje,
— Elektrická vesnice. Zvláštní to zjev
nás, skutečná elektrická vesnice, kde všechno
téměř vykonávají pomocí elektřiny: svítí, melou,
mlátí, řezají řezanku atd. A není to vesnice
bohatá, položená kdesi na zámožném severu,
nýbrž vesnice horská, Čachrov, na Šu-
mavě. Měli tam na spadnutí mlýn se starým
zařízením, ale s výdatnou vodní sílou. Koupili mlýn,
zvýšili hnací silu vody zřízením turbiny a opatřil
ho novými stroji. Poněvadž ale tam síla přeby-
tečná, užili jí ke hnaní dynamoelektrického stroje
a ten žene za dne, jak jsme již se zmínili, mlá-
tičky a řezačky, šrotovníky a kruhové píly, mimo
to pak motory obecního vodovodu, jímž obee
opatřována dobrou vodou, které před tím po-
strádala. Večer pak se užívá síly k osvětlo-
vání. Z počátku nedůvěřivě kroutilo se hlavou,
zda obec a obyvatelé náklad ten vydrží.
dnes o tom nikdo již nepochybuje. Čistý výnos
podniku obnáší asi 6000 K a tím se kapitál
v podniku investovaný výborně zúročí. Při ne-
dostatku pracovních sil v tomto kraji jest práce
strojem neocenitelnou výhodou, mimo to má
dnes obec v hojnosti dobré a zdravé pitné
vody. Co u nás ubíhá v různých krajích vody
na prázdno a co užitečné síly, jež by mohla
býti zdrojem podniků i blahobytu, v různých
obcích, ubíhá proudem následkem nepodnikavo-
stí a netečnosti lídské! Připomínáme, že mlýn
zařídila továrna na stroje pana L. Schifnera
v Klatovech, vodoyod firma Rudolfova v Plzni
a elektrické zařízení Fr. Křižík v Karlině.
Sila
L Schifner
Křižík
Karlin
Čachrov
Šu
Klatovy
Francie
Rudolfov
8
article
— Z Košíř. (Pův. zpr.) Občanský klub v Ko-
šířích, pohovořiv ve své schůzi o dnešní situae
politické, jak utvářila se sestoupením konferene
smiřovacích, usnesl se, podati klubu poslanců
svobodomyslných k rukám p. dra. Bedřicha
Pacáka následující připamatování: Postavení ná-
roda našeho ke smiřovačkám jest všeobecně
známo. Není smír národa českého s německým
potud možným, pokud veškery podmínky jeho
nebudou postaveny na základ státoprávní, který
je životní otázkou národa našeho. Proto obá-
váme se, že by jakékoliv jiné vyrovnání bylo jen
ke škodě národa českého a vyzýváme poslance
české ke všemožné opatrnosti. Doufáme, žev
této veledůležité chvíli zástupcové národa na-
šeho bedlivě uváží, co je ku prospěchu národa
a dle toho budou jednati. Za Občanský klub
v Košířích, dne 6. ledna 1903: Ant. Zeithamr.
předseda. Václav Mulač, jednatel.
Pacák
Mulač
Košíře
košíř
Anta
9
article
—Schůze voličů v Týně nad Vltavou.
Na den 6. ledna k 10. hod. dopolední svolal
říšský posianec za V. kurii a za venkovské obce
na sněmu král. českého p. Vojta Holanský
veřejnou schůzi voličů. Sešlo se více než 350
osob. Schůzi předsedal purkmistr města Týna
n. Vlt. pan Jindřich Pavliček, jeho námést-
kem zvolen byl pan M. Brom, okresní starosta
a zapisovatelem byl starosta obce Velký Temelín
pan J. Našinec. Posl. Holanský pronesl
stálým souhlasem a častým potleskem prováze-
nou řeč o nynější politické situaci, načež pro-
mluvil pan purkmistr Pavlíček a uznal po-
ctivou a prospěšnou činnost poslanců národní
strany svobodomyslné na radě říšské, což vše-
obecným souhlasem přítomných bylo schváleno.
Po něm přihlásil se k slovu redaktor časopisu,
který slouží agrárníkům a národním socialistům
pod názvem »Štítný«, p. Policar z Jindři-
chova Hradce. Předseda schůze upozornil, že
by mu slovo neměl dáti proto, že není
voličem na Vltavotýnsku a potom vzhledem
k jeho mládí ani voličem vůbec — že ale
chce býti liberálním — a slovo mu uděluje.
Vojta
Pavliček
M Brom
Posl
Policar
Týn nad Vltava
Vltava
Velká Temelín
Jindr
Hradec
Štítná
10
article
Pan Policar přemílal staré známé frázea
otřel se hlavně o stranu svobodomyslneu. Řeč
jeho byla ustavičně přerušována výkřiky: »Ležl
Fráze! Nebalamutte lid!« atd., tak že pan
Policar pojednou ke všeobecné veselosti skon-
čil. Důkladně jej odbyli pp. purkmistr Pavlí-
ček a poslanec Holanský a vytknuli, že
agrárníci na jedné straně tlačí poslance strany
svobodomyslné do obstrukce a maření veškeré
parlamentní práce na radě říšské a když to dě-
lají, že svými agitátory, jako je tento 22letý
nezkušený mladíček, je za to podezřívají a tupí.
Obě tyto řeči byly provázeny všeobecným sou-
hlasem. Pozoruhodno bylo, že s p. Policarem
souhlasil jenom majitel velkostatku a nájemce
Schwarzenbergského dvora — Staročech a agrár:
ník pan Sailer z Hrádku, který při frázi páně
Policarově, kde vytýkal poslancům národní
strany svobodomyslné, že se ve Vídni lísají
k vládě, projevoval opravdu křiklavý souhlas.
Policar
Pavlit
Sailer
Policarův
Vídeň
11
article
Pana Sailera ale odbyl důkladně posl. Ho-
lanský, který mu připomenul, že on právě
v době, kdy národ volal poslance do obstrukce,
u poslanců národní strany svobodomyslné ške-
mral za zvýšení lihového kontingentu, což mu
pomocí ministra Rezka také bylo poskytnuto.
Ke konci navrhl starosta p. Dvořák ze Šemesli
dík a důvěru poslancům národní
strany svobodomyslné a p, poslanei
Holanskému zvláště, což jednomyslně bylo
schváleno; při opačné zkoušce zdvihly se pouze
ruce p. Sailera a jeho dvou kočů, což předseda
schůze výslovně konstatoval. Pak byla schůze
skončena. Na p. Policara shrnuli se pak staro-
stové obcí z okresů vltavotýnského a represen-
tanti města a živnostnictva z Týna nad Vltavou,
vytýkajíce mu, že chtěl pomocí planých frásí
schůzi rušit a vyzvali ho, aby se do Týna na
žádnou schůzi již neodvažoval atd. Pan Policar
potom co možno nenápadně se vytratil a udělal
ve vlastním prospěchu dobře.
Sailer
Dvořák
Policar
Týn nad Vltava
12
article
— Dary. Ze Sukdola u Kutné Hory. Při ve-
čírku na rozloučenou s hospodářským příručím p.
Karlem Křížem vybráno mezi členy hosp. čtenářské
besedy zdejší K 7.60 na Ústř. Matici školskou.
—V cyklu o rakousko-uherském vyrovnání, po-
řádaném Českou společností národohospodářskou, za-
hájí dnes pan František Procházka, ředitel
Zemské banky král. českého rozhovor »O otázce
bankovní«. Schůze koná se o 7. hod. več. v Ob-
chodní a živnostenské komoře (Purkyňova ul. č. 6).
Hosté jšou vítáni
— Z České Pilharmonie. Při zejtřejším populár-
ním koncertě v Nár. domě na Kráh Vinohradech, bude
opakována Fibichova symfonie, která měla veliký
úspěch na minulém koncertě v Rudolfině za řízení
mistra Nedbala
Rozvodněná Vltava. V noci na dnešek vystou-
pila Vltava v Praze na +160 cm, u staroměstských
mlýnů. Práce, zabezpečovací čtvrtý pilíř Karlova
mostu, byly opět přerušeny, poněvadž voda zaplavila
lešení. Převozy nad Prahou i v Holešovicích bylv
zastaveny. V noci na dnešek nastal mírný mrazík a
voda počala opadávati. Po 7. hod. ranní ukazoval
staroměstský vodoměr +146 cm. V Holešovicích byla
Vltava o 4. hod. ranní +288 cm., dnes dopoledne
+280 cm.
— Rychlejší spojení s Vratislaví. Ve zprávěo
brusselské konferenci zástupců správy evropských
dráh, konané za účelem stanovení jízdních řádů, se
praví: „Po delší dobu žádané zlepšení železničního
spojení pruského Slezska s českými a moravskými
průmyslovými městy provede se zavedením nového
rychlovlaku mezi Vratislaví a Ústím n. Orl. přes
Mittelwalde s neprodleným spojením do Olomoucea
Šternberku.
Kříž
Procházka
Fibichův
Nedbal
Kutná Hora
Ob
Purkyňův ulice
Český Pilharmonie
Vltava
Praha
Holešovice
Slezsko
Vratislav
Ústí
Orlický
Mittelwalde
Šternberk
zemský banka král
živnostenský komora
Kráh Vinohrady
evropský dráh
moravský průmyslový město
centimetr
Karlův most