1
masthead
17. května 1904. Císlo 136.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
sjezdu vylučuje veškeré národnostní otázky. My
jsme zde jako řemeslníci a nikoli jako politikové.
(Souhlas.) My vítáme srdečně naše německé kolleg
a chceme s nimi kollegiálně řešiti naše stavovské
otizky. — Předseda opakoval toto proslovení také
německy a pouze v řeči německé shromážděným
oznámil, že na sjezd zavítali výše jmenovaní pá-
nové. Poněvadž tito delegáti českých korporací ne-
byli účastníkům sjezdu představeni také v řeči české,
neuznali tito delegáti za vhodné, aby jménem kor-
porací, jež zastupovali, na sjezdu promluvili. K
lonci své řeči předseda provolal trojnásobnou slávu
panovníkovi.
Čestný předseda sjezdu p. Glössel z Vídně
mínil se o nutnosti pořádání sjezdů, neboť jedině
jadami semknutými a mohutným protestem proti pa
nujícím příkořím lze prospěli živnosti sklenářské.
Dále vyslovil přání, aby sjezd pražský dal základ
k nové stavovské organisaci, říšskému svazu skle-
zářů, neboť jen mohutná korporace něco zmůže.
Pan Baumann ze Solnohradů vyslovuje po-
zdrav sklenářů tamních a omlouval je, že pro velkou
vzdálenost nemohli v četnějším počtu sjezdu se
zůčastnit.
Na to pan Židlický z Prahy přednes! řeč
oochraně živnostenského oprávněn
sklenářů. Uvedl řadu případů o tom, že živnost
sklenářská je poškozována tím, že mnozi jiní živ-
postníci sklenářství provozují, zejmena jsou to tru-
Máři. Dále zmiňuje se o zadávání prací stavebníc
jednomu podnikateli-staviteli, který pak jednotlivé
femeslníky na cenách utiskuje. Kdyby sklenáři byli
náležitě organisováni, mohli by tomuto utiskování
čelit jednotným cenníkem. Stěžuje si dále, že ob
chody se sklem a sklady tovární také přířezávají
sklo dle míry a to každému, kdo si proň přijde.
Baumann
Židlický
Vídeň
Solnohrad
Praha
5
article
To by mělo být zakázáno. Továrny a obchody do-
konce i přijímají práce sklenářské, což jest naprosto
nesprávné. K ochraně živnosti sklenářské přispěla
by i ta okolnosť, kdyby doba učení byla stanovena
v městech tak stejně jako na venkově a sice nía
roky a aby takovému učenci, který v dílně nepro-
spívá a při zkoušce neobstojí, bylo vůbec zabráněno
stůti se pomocníkem a později mistrem. Takoví ne-
umělí a nedovední mistři jsou našimi škůdci a nej
špinavějšími konkurenty. (Šouhlas.)
Další stížnosti v tomto směru pronesl zejmena
pan Vaněk z Jilemnice a poukázal k tomu, že ce-
stující na venkově prodávají nejen sklenářům a ob-
chodnikům, ale i soukromnikům za tutéž cenu. Pan
Fischer ze Žatce doporučoval veřejně jmenovat
takové továrny, které prodávají i soukromníkům a
lovárny dotyčné měli by sklenáři bovkotovat a ne-
kupovat od nich. Pan Pick z Ústí n. L. líčil po-
měry sklenářů v krajině skláren. Tam teprve nemo-
hou sklenáři zdolati konkurenci skláren, jež přijímaji
provádění celých staveb a řečník vytýká to zejmena
millionářské firmě Mühligově. Proti tomuto zlu ne-
obrání se sklenáři jinak, než solidaritou a když so-
lidárně přestanou od takové firmy kupovati. — Pan
Soukup poukazoval na nedostatečné a zdlouhavé
Hízení úřadní při přestupcích živnostenského řadu.
Vaněk
Fischer
Pick
Soukup
Jilemnice
Žatec
Ústí
Mühligov
6
article
Úřady živnostenské nemají ani porozumění pro ta-
kové věci. — Pan Molinari z Jičína vykládá,
jak lehce dá se obejíti zákon a jak ledabyle si po-
činají úřady při povolování živností sklenářské.
Pan Sudek z Kolína stěžoval si na bezuzdnou
konkurenci sklenářů samotných a tato konkurence je
příčinou špatného stavu sklenářů. — Další rozpravy
zúčastnili se pp. Brodmertl, Glössel st.a
Glössel ml. z Vídně, Kauffmann z Libněa
Jaroš z Brna, kteří ze zkušenosti uvedli různé
okolnosti o tom, jak sklenářská živnost jest poško-
zována.
K druhému bodu jednacího pořadu »Živno s
leštění skla budiž zařaděna do se-
znamu živností řemeslných« přednesl pan
Richter, leštitel z Prahy, žádost leštitelů skla,
aby sjezd uznal, že tato živnost jest opravdu umělou,
neboť vyžaduje delšího učení a dlouhé doby pra-
covní a že tudiž zasluhuje, aby zařaděna byla mezi
živnosti řemeslné. — Pan Bednář jménem vídeň-
ských leštitelů připojuje se k této žádosti. — Sta-
rosta vídeňského společenstva p. G1össel st. při-
pomenul, že toto společenstvo už před léty podalo
v té příčině petici k poslanecké sněmovně, která
ršak pro nedělnost svou doposud ji nevyřídíla. —
Pan vrch. oficiál Lehar z Prahy uvedl, že kompe-
tentním místem k projednání tomu není říšská rada,
nýbrž ministerstvo obchodu a vnitra a doporučuje,
aby společenstvu pražských sklenářů bylo uloženo
příslušnou žádost vypracovati a zadati. Návrh tento
byl jednohlasně přijat.
Molinari
Sudek
Kauffmann
Libně Jaroš
Richter
Bednář
Lehar
Jičín
Kolín
Vídeň
Brno
Praha
poslanecký sněmovna
G 1
7
article
O pojišťování skla referoval p. Ellend
z Vídně. Uvedl případy, jak si počínají pojišťovny
proti sklenářům. Když se některá pojištěná tabule
rozbije, nezadají nikdy správku onomu sklenáři,
klerý tabuli pojistil, nýbrž smlouvají s každým, kdo
správku provede levněji. Jediná společnost, která si
počíná správně, jest »Hammonia« v Hamburkua
proto řečník doporučuje k přijetí resoluci, v níž se
veškeří sklenáři zavazují pouze u této společnosti
sklo pojišťovati. — Pan Soukup vzpomenul, že se
již loni s onou společností vyjednávalo, ale ona do-
posud nevydala české tiskopisy, pročež čeští sklenáři
nemohou již z ohledu na své české zákazníky činit
s ní obchody. Dále není v Praze dosud zřízeno za
stupitelství pro Čechy. Na to zástupce vídeňského
ředitelství p. Vogt předložil české blankety tiskopisů
k prohlédnutí. Řesoluce navržená byla přijata s do-
datkem, že zastupitelství pražské bude svěřeno pouze
sklenáři.
Tim jednání skončeno a účastníci sjezdu ode
bral se k společnému obědu v restauraci Žolína.
(Dokončení.)
Ellend
Soukup
Vogt
Vídeň
Praha
Čechy
Žolín
8
article
Delegace-
Delegace-
Trůnní řeč delegační.
Z Pešti, 15. května. (C.-B.) Dnes o poled-
nách přijaty panovníkem na dvorním hradě bu-
dinském obvyklým obřadným způsobem obě
delegace. Rakouská delegace, která jest v Pešt
hostem, přijata první a sice ve 12 hodin.
Pešť
9
article
Rakouská delegace.
Přesně ve dvanáct hodin panovník vstoupil
do slavnostní síně, kdež byl shromážděnými de-
legáty uvítán provoláním slávy. Předseda ra-
kruské delegace ryt. Apoll. Jaworski oslovil
panovníka následující řečí:
Vaše c. a k. apošt. Veličenstvo!
Vaše Veličenstvo ráčilo nejmilostivěji svo-
lfi delegaci říšské rady k ústavné činnosti, ku
poradám a usnášení o společných výdajích. De-
legace, jsouc si dobře vědoma důležitosti svého
úkolu i své zodpovědnosti, přikročí s povinnou
horlivostí a úplnou oddaností k uložené jí práci.
Běžit o význam a mocenské postavení říše a
brannou pohotovost statečného vojska, jež obojí
jest prostředkem na zachování všemi želaného
míru. Ačkoliv na dálném Východě vzplanula
těžká válka, náš díl světa těší se míru. Odpo-
vídá to všeobeeně projevovaným snahám evrop-
ských států a jich panovníků, kteří ve Vašem
Veličenstvě vidí a cílí osvědčenou podporu
míru. Také poměry, jež nastaly a obavy budily
v nejbližším našem sousedství na balkánském
poloostrově, blíží se — dík energickému a
loyálnímu spolupůsobení obou spřátelených vel-
moci smírnému rozřešení. Vaše Veličenstvo!
S pocity nezměněné věrnosti, nejupřímnější
lásky a úcty přistoupili jsme k stupňům nej-
vyššího trůnu. Račte, Vaše Veličenstvo, přijati
nejmilostivěji výraz těchto citů, jež s námi sdí-
lejí milliony srdcí, poddaných slavnému a mír-
nému žezlu Vašeho Veličenstva a prosících vřele
Všemohoucího: Bože, zachovej nám našeho
milovaného císaře a pána ještě na dlouho v nej-
lepším zdraví! Bůh ochraňuj, bůh žehnej Vaše
Veličenstvol“
Tato slova předsedova provázena byla hluč
ným provoláním slávy. Na to panovník přečetl
následující
jítlegát
Jaworský
jítlegace
bůh
11
article
S opravdovým uspokojením přijímám vaše
ubezpečení věrnou oddanosti a vyslovuji vám
svůj nejsrdečnější dík. Naše poměry ke všem
mocnostem jsou trvale nejlepší. Pevně svázaný
poměr k našim spojencům, doplněný důvěrným
dorozuměním, jež naše říše pěstuje s Ruskemv
otázkách balkánských, naplňuje nás důvěrou
v klidný rozvoj poměrů na naší pevnině. Opravné
práce, podniknuté v některých vilajetech ovrop-
ského Turecka na základě mürzstegského pro-
gramu, pokračují potěšitelně a přinesou asi ná-
sledkem vznikajícího uklidnění v onom území
již v nedaleké době příznivé výsledky.
Velice kormutlivý jest zápas, jenž vzplanu
ve východní Asii a jenž pohltil již tak četné obět
na životech lidských. Kéž by se božské prozře-
telnosti zlíbilo tomuto vražednému brannému
pochodu vytknouti co nejužší meze časové i pro-
storové a dopřáti světu opět neocenitelné dobro-
diní míru.
Turecko
Asie
12
article
Má vojenská správa drží se, pokud se týče
běžných požadavků na udržování vojska v me-
zích loňského úvěru, prosí však za zvláštní pro-
středky na urychlené opatření zbraní a váleč-
ného materiálu. Mé válečné námořnictvo polře-
buje větších rozpočtových prostředků za účelem
rychlejšího provedení započatých lodních staveh
a výzbroje lodí. Naproti těmto zvýšeným poža-
davkům docili se v přištích létech značných
úspor v mimořádných výdajích na vojskoa
v ročních rozpočtech námořnictva. Zamýšlené
rychlejší opatření zbraní a dostavění loďstva
slouží k branné pohotovosti ozbrojené mocia
zabezpečuje současně i prospěchy hospodářské.
Poměry v Bosně a Ilereegovině rozvijejí se
pravidelně a úplně klidně a ačkoli potřeby těchto
zemí stoupají, budou v roce 1905 všechny
správní výdaje uhraženy vlastními příjmy.
Jsa přesvědčen, že ke zkoumání předloh,
jež vás dojdou, přistoupíte s osvědčenou obezře-
lostí a vlasteneckou horlivostí, přeju vašim pra-
cím zdárného výsledku a srdečně vás vítám.
Trůnní řeč, jež byla přijata opět hlučným
provoláváním slávy, byla při některých místech,
zejmena, kde se mluví o dobrém poměru ke
všem mocnostem a vyslovuje se přání brzkého
zakončení východoasijské války, přerušována
hlučným souhlasem.
Po trůnní řeči ministerský předseda dr.
Körber představil panovníku jednotlivé delegáty
z nichž většinu panovník oslovil. Příjem rakou
ské delegace ukončen ve tři čtvrti na jednu.
doktor
Körber
Boseň
13
article
Uherská delegace.
14
article
V jednu hodinu byla přijata delegace uher-
ská. Její předseda, Kolom. Szell, oslovil
panovníka těmito slovy:
Vaše c. a k. apošt. Veličenstvo, náš nej-
milostivější pane! Jako vždy od počátku insti-
tuce delegací shromažďuje se delegace, vyslaná
na tento rok, kolem trůnu Vašeho Veličenstva.
Ale netoliko tradiční zvyk přivádí nás před tvář
Vašeho vznošeného Veličenstva; cit našeho
srdce pobádá nás, abychom i za této příležitosti
vyjádřili svou zděděnou věrnost a Vaše Veli-
čenstvo ubezpečili svou nezrušitelnou oddanosti
a svým oddaným holdem. Jest tomu několik mě-
síců, co předchozí delegace vyřídily své záko-
nem předepsané práce. Za tu krátkou dobu sotva
nastaly v mezinárodních vztazích a v otázkách
jež se dotýkají našich úkolů, takové změny
které by mohly změniti názory, platné při usne-
seních minulých delegací. I my se obětavě posta-
ráme o prostředky, nutné k účinnému a plat-
nému zabezpečení společné obrany, majíce př
tom na zřeteli, čeho bezpečnost říše a Uhe
nezbytně potřebuje a co snesou
hospodářské síly zemí koruny sv.
Štěpána.
Vidíme s upřímným upokojením, že přátel-
ské a dobré poměry, panující mezi mocnostmi a
námi, stále se utužují a že nabyl upřímnostia
síly onen svazek, který je skoro čtvrt století zá-
kladním pilířem naší politiky a jehož cena a moc
nejlépe prokázána tím, že ve veřejné vědomi
Evropy proniklo přesvědčení, že trojspolek
odpovídá netoliko zájmům mocí, zúčastněných
v trojspolku, nýbrž že jest, nesměřuje sám proti
níkomu, zároveň také hlavní zárukou evropského
míru a rovnováhy mocenských poměrů. Na dál-
ném Východě zuří krutý boj. Ačkoliv naše zájmy
nejsou tam přímo dotčeny, přejeme si přecez
důvodů lidskosti a vzhledem k následkům
které tato válka může míti na finanění a hospo-
dářské poměry celé Evropy, aby skončila co nej-
rychleji.
Štěpán
Evropa
15
article
Statečné a v minulých dobách tolikrát slá-
vou ověnčené vojsko Vašeho Veličenstva, kteréž
bdí nad bezpečnosti říše i jednotlivých zemía
které jest i naše vojsko, poněvadž též
naši synové v něm vykonávají svou brannou po-
vinnost k vlasti, jehož jedna čásť jest tedy krev
z naší krve, stojí dle nejvyšších intencí Vašeho
Veličenstva, k jichž uskulečnění zastupitelstva
obou států vždy ochotně přispívala, na tak vy-
sokém stupní vnitřního rozvoje, že na ně po-
hlížíme s pocitem úplného uspokojení. Čeho ne-
zbytně vyžadují zákony rozvoje a zdokonalen
výzbroje pro sesílení válečné zdatnosti vojska,
poskytneme obětavě. Ale nesmíme pře-
kročiti a také nepřekročíme hra-
nice hospodářské síly země. Nebot
neporušená hospodářská organisace jest taktéž
nezbytnou podmínkou státního života, ano i bez-
pečností samého státu. Řečník líčí pak nadše-
nými slovy oddanost národa ke králi a končí
slovy: Uherský národ lne ke svému králi nejen
následkem imperativu zákona, nýbrž i z důvodů
vlastního srdce. Kéž všemohoucí bůh provází
všechny kroky našeho krále a veškerým činům
jeho udělí své požehnání. Ať žije král!
Po hlučném eljenování panovník přečet
trůnní řeč v táž slova, jako před delegací ra-
kouskou. I tentokrát trůnní řeč často přerušo-
vána projevy souhlasu. Po trůnní řeči panovník
oslovil většinu přítomných delegátů, načež
o půldruhé hodině příjem zakončen.
Cercle u císaře.
16
article
ch. Z Pešti, 15. května.
Po proslovu, který měl v cislajtánské de
legaci císař, konal se obvyklý cerkl. Byl tento-
kráte velmi krátký — trval sotva půl hodiny —
kromě toho postrádal veškerých momentů poli-
tických. Císař vyhnul se všeliké rozpravě o po-
měrech a věcech vniterňích. Včera dopoledne
přijat byl ve zvláštní audienci ministerský před-
seda dr. Körber a pokládá se pravdě podobným,
že staly se ve slyšení tom disposice v uvedeném
smyslu.
Z českých delegátů osloven byl napřed dr
Pacák. Panovník tázal se ho, po kolikráté již
jest v delegacích. Dr. Pacák odvětil a chtěl
zatočiti rozhovor na poměry vnitropolitické
Císař, pousmáv se, a zakroutiv kníry, pravil:
„Nebudu míti tady vůbec žádných politický h
rozhovorů; dosusd dostalo se všechn
do novin.“ Potdm přistupil k dru. Fořtovi.
se kterým stejně, bako s drem. Pantůčkem
mluvil, že jsou poprvé v delegacích a které
okresy zastupují na řišské radě a které na sněmu
v království českém. Dru. Žáčkovi pravil, že
jest pilným, protože po namáhavé kampani říš-
ské rady šel hned do delegací. S delegátem drem
Kramářem mluvil o vojenských předlohách,
zvláště pak o mimořádných úvěrech na vojsko
a marinu. Dr. Kramář vyslovil své obavy v pří-
čině následků, které budou předlohy ty míti na
rozpočet a připojil obavy, způsobené překroče-
ním úvěru investičního.
Vůči dru. Stránskému vyslovil císai
naději, že kampaň delegační bude tentokráte
krátkou a hladkou, poněvadž předešlá kampan
delegační teprve nedávno se odbyla.
Körber
Pacák
doktor
Pantůček
Žáček
Kramář
Stránský
Pešť
17
article
Výklad ministra hr. Goluchowského.
Z Pešti, 16. května. (C.-B.)
Vrozpočtovém výboru rakouské delegace
předseda bar. Chlumecký hned po jeho zahájení pro-
hlásil, že by bylo radno pozvati na poradu o mimo
řádném vojenském a námořním rozpočtu ministra
dra. Böhm-Bawerka, by podal žádoucí objasnění. De
porady ustanoví se později.
Del. dr. Kramář praví, že delegace nemás
co starat o úhrady a ptá se, jednásli se jen o ob
jasnění neb závazné prohlášení vlády. V tomto pří
padě bylo by třeba pozvati také minist. předsedu
Körbr a.
Předseda odpovídá, že jde jenom o objas
nění, neboť o úhradu starají se zákonodárné sbory
Del. dr. Kramář žádá, by se tento projev
protokoloval a odvolává proto svůj návrh.
Ministr. hr. Goluchowski přednesl potom svo
výklad. Odvolává se na nedávné delegační zase
dání, chce pouze tu a tam doplniti tehdejší obraz
Politická situace je skoro beze změny, poměr se spo-
jenci i sostatními mocnostmi, zvláště s Ruskem, jest
výborný. Politování hodné zjevy v Ilalií, o nichž
zmínil se v miulém zasedání, mohou považovati se
po rozvážném, rázném a spojeneckém chování ny-
nější tamní vlády za minulé a poslední opatijská
schůzka s italským ministrem zahraničním utvrdili
ho, že v rozhodujících kruzích římských váží si dů-
věrného poměru s Rakouském.
Goluchowský
Böhm
Bawerka
Del
doktor
Kramář
Pešť
Rusko
Körbr a
18
article
Rozmluva s ministrem Tittonem pohybovala se
v mezích našich konservativných zásad, jimiž říd
se naše politika, a jež osvojila si též Italie v bal-
kánských otázkách. Toto faktum je zárukou míru
rovnocennou všem jiným, jež směřují ke zdárnému
vývoji evropských poměrů.
Z této snahy vznikla také anglo-francouzská
smlouva, další to článek v řetězu úmluv, jež mají
těsněji v míru spojiti evropské mocnosti.
Útěšené jsou tyto zjevy, ale mračná je situnc
na asijském Východě, kde velmi sporné zájmy způ-
sobily vojnu žalostnou s lidského stanoviště a těž
pro svou nezměrnou dělku a příští obrovskou hospo-
dářskou tíseň, již pocítí také ti, kdo nebyli přímým
účastníky. Mezinárodní obchod jest omezován tím.
čemu válčící strany říkají kontrband, takže namanuje
se otázka, nebylo-li by radno, aby pro budoucnost
zamezilo se to vzájemnou shodou mocností jakýmisi
stálými pravidly. Arci úkol ten musil by se vyhra-
diti přiležitější době.
Titton
19
article
Naše říše zachovává v této vojně bezpodmínečnou
neutralitu. Podobně chovají se též ostatní mocnosti.
tak že, pokud sahá lidská předvídavost, lze říci, ž
vojna zůstane omezena a nezpůsobí další hrozivé
komplíkace.
Příznivý a polěšný je pokrok naší reformní akc
balkánské za poslední doby. Přes ustavičné nesnáze.
jež dělaly se ustavičně s turecké strany a musily býti
překonávány trpělivostí a houževnatostí, podařilo s
provést jeden z nejdůležitějších odstavců mürzstegské
smlouvy, reorganisaci četnictva. Cizí důstojnlci ode-
bravše se do vykázaných okresů, provádějí teď svů
úkol a je naděje, že jejich práce bude nésti záhy
patrný výsledek. Nejprve provede se dílo v makedon-
ských krajích, neboť naší vojenští přidělenci nemohou
pracovati najednou všude stejně zevrubně a svědo-
mitě. Mimo to není možná sehnati najednou domác
materiál důstojnický. Zvláštní péče bude věnována
severním okresům kosovského kraje, kde křesťanské
obyvatelstvo je smíšeno s Albánci a provésti se mus
velmi mnohě, aby se usnadnilo spolužití ustavične
nepřátelských kmenů.
Albánec
20
article
Proto klade se tak. velká váha na zdokonalení
tohoto správního oboru, avšak jsme odhodláni dbát
aby provedly se také všecky ostatní odstavce mini
sterského programu, nedadouce se odstrašovati nižád
nými překážkami. Považujeme tak jako Rusko z
svou čestnou povinnost provésti missi svěřenou
evropskými velmocemi a troufáme, že Turecko ne
bude se jí jako dosud v odporu s vlastním prospě
chem vzpírati. Naše požadavky v Cařihradě nijak
nevykličkují. Neustaneme, dokud svůj program ne-
provedeme dopodrobna a neza bezpečíme provedené
instituce. Chce li se Porta zbaviti dalších následků.
musí nám pomáhati loyalně, aby poměry v reformač-
ním okruhu byly záhy napraveny. Jinak musí sama
sobě přičisti další následky. Byla by věru — pora-
žena slepotou, kdyby spíš poslouchala štváčův
našeptávačů, jimž nezáleží na životních zájmech
Turecka.
Port
Rusko
Turecko
Cařihrad
21
article
Tím méně slušné by bylo také jednání po skon
cování smlouvy s Bulharskem, zakročení Srbska
proli čelám a upokojení, jež vraci se mezi domáci
lid následkem reformní akce. Avšak nesmí se mařiti
čas a proto, troufám, že Turecko pozná naši upřím
nost a nezištnost, s jakou pracujeme na jeho za
chování a konsolidování, trvajíce pevně při svých
požadavcích.
Konečně zmínil se o začínajícím vyjednávání
nových obchodních smluv s cizími státy. Na pořadu
jsou především smlouvy s Německem a Italif, při
nichž třeba odstraniti dosti značné nesnáze, než do-
spěje se k bezpečnému základu, na němž lze zo-
snovati budoucí obchodní styky. Troufá, že dílo t
skončí příznivě, jsa přesvědčen, že je v zájmu všech
stran, aby zachovaly se normální poměry v ob
chodně politickém oboru. Každá strana musí arci
projevovat jakousi ochotu. Především třeba dbát
aby pro budoucnost odstranily se všeliké špatné vý-
klady a interpretace a zachovala stabilita obchod-
ních transakcí. Přistoupíme k dílu dle zásad a mo-
difikací, vytčených oběma vládami, prosté vší úzko-
prsosti a malicherné pedanterie, avšak odhodláni za-
stávati se důrazně a tvrdošijně svých životních
zájmů.
Tím končím, doporučuje vám předložený rozpo-
čet k blahovolnému prozkoumání a schválení.
Jiná objasnění ministr jest ochoten podati na po
žádání.
Ministrův výklad byl přijat s hlučnou pochvalou
a předseda vyslovil mu dík.
Bulharsko
Srbsko
Turecko
Německo
Italif
22
article
Delegát dr. Kramář soudí, že vzhledem k tomu
že i krajní noviny německé píší o nebezpečí osamo
cenosti Německa a nezdají se důvěřovati pevnosti
trojspolku, bylo by žádoucím dbát, abychom při no
vém seskupování se mocností, nezůstali na holičkách
Hlavní myšlenka nové formace spočívá v zahraničné
politice, jejíž středištěm je nejspíše obratná politik
Francie u vědomi společných zájmův evropských
mocností proti Německu zmohutnělému hospodářsky
i politicky svou východní politikou. I sama tradičně
protiruská politika Anglie začíná pozorovati bližšl
aktuální nebezpečí od německé politiky na evropském
Východu. Je velice charakteristickým, že anglo-fran-
couzská smlouva byla uzavřena za východo-asijské
vojny. Poznání, že v případné srážce Anglie a Rusko
utrpěly by nenahraditelnou škodu, což by Německu
bylo jen vhod, dále poznání zmáhající se také v Anglii,
že vítězství Japonska bylo by katastrofou pro bílé
plémě v Asii — že Rusko nepomýšlí na podmanění
Indie: jeví rysy netušeného vývoje světové politiky
jehož východištěm bude nejspíše anglosfrancouzská
smlouva.
Italie obává se na Balkáně dnes Německa resp
obává se Rakouska ovládaného Německem také
v Terstu, kudy se bude dovážeti po nových alpských
dráhách německé zboží levněji a rychleji do Levantu.
Italie bojí se Německa více než Rakouska a zdaří-l
se zde protislovanská politika a uskuteční-li se ně-
mecko-národní plány, bude nejen veta po rakouské
samostatnosti a nezávislosti, ale též Italie bude
vážně ohrožena ve svých hospodářských a politických
zájmech. Rakousko, vládnouc proti Slovanům, ze-
jmena jižním, podporuje záměry jiných států na
Balkáně. Německý »drang« na evropský Východ účin-
kuje na politiku všech velkých států, jen ne na
Rakousko, o jehož existenci jde.
doktor
Kramář
Slovan
Německo
Francie
Anglie
Rusko
Japonsko
Asie
Indie
Balkán
Rakousko
Terst
23
article
Nelze-li doufati, že Rakousko bude provozovati
zřejmě politiku vyhovující jeho vlastním zájmům.
možno těšiti se aspoň, že rakousko-ruská shoda je
tak pevna, jak se v trůnní řeči pravilo, třeba jej
plody déle zrály, a že takou zůstane také v bu-
doucnosti.
Rečník vítá velice určité prohlášení ministrov
o provedení reformní akce v Turecku a doufá v zá
jmu evropské mravnosti, že opravdu nepochopitelný
odpor Turecka, jež bezpečí se nejspíš na pomoe
svého ochrance Německa, hude konečně zlomen.
Marným bude odpor proti reformní akci, prováděné
po vůli celé Evropy.
Pochopuje, že ministr vzhledem k východo
asijské vojně klade důraz na úplnou neutralitu. Je
žádoucno, by došel povšímnutí jeho podnět o lepší
úpravě válečného práva námořního. Bylo by též
dobře, kdyby mocnosti, zastoupené v rozhodčím
soudu haagském, pořídily náležitá pravidla pro po-
čátek vojny. Vojna mohla by se lokalisovat, jen
kdyby Rusko zvítězilo. Zvítězí-li Japonsko, jež má
tak podivuhodný organisační kabát, podnítí východo-
asijské národy, aby setřásly se sebe evropské jařmo.
Jen krátkozraký politik může přáti vítězství Japon-
cům. (Souhlas.) Nejen my Slované, již přejeme ví-
tězství Rusku, nesoucímu kulturu na asijský Východ,
ale i každý rozumný politik, jenž rozváží si nebez-
pečí z vítězství Asiatů, bude si toužebně přát, aby
vojna byla záhy ukončena úplným vítězstvím Ruska.
Del. Krupp pravil, že legitimný obchod nejen
rakouský, ale veškerý by byl povděčen úprav
otázky válečného kontrabandu. Stýskal si, že zdejší
obchodníci a průmyslníci bývají odkázáni na cizí
plavební společnosti, trpíce prý rakouskou skromnosti.
Slovan
Krupp
Rakousko
Turecko
Německo
Evropa
Rusko
Japonsko
Japonec
24
article
Zahraničný úřad měl by napomáhati rozvoji zahra-
ničného obchodu a konečně vyslovuje řečník povděk
nad miništrovýmni vývody o smlouvách obchodních.
Del. hr. Dzieduszycki vytkne postavení polského
klubu k zahraničné politice v plenu, zatím děkuje
ministrovi, že za zoufalých vnitřních poměrů, zejmena
rakouských zachoval nejen vnější mír, ale také váž-
nost říše. Kéž by, prý, i rakouská vláda našla pro
středek, aby byl konec vnitřním zmatkům a práce
ministra zahraničných věcí byla usnadněna. Bude
její povinností podniknouti tento úkol s tím větší
opravdovosti, protože nejen obecné finanční poměry,
ale zvlášť nedělnost parlamentu rakouského bude
znesnadňovat opatření peněz. Delegace bude jistě
pamětliva, že má dbát, aby zachránila říši v případě
vždy možné vojny před nepříjemnými překvapením
a tím obyvatelstvo před největšími katastrofami. Je
povděčen, že Rakousko a Rusko chtějí zjednati
spravedlnosti platnost na Balkáně a že je naděje na
pokojné dosažení tohoto cíle. Velikou váhu klade
také na mezinárodní snahu o lidskou a spravedlivou
úpravu poměrů mezi státy a národy. Domnívá se,
že v Rakousku žádný národ skutečně není potla-
čován,
Nemoha pojednati v rakouském parlamentě o
smlouvách obchodních, žádá ministra zahraničných
věci za ochranu naši produkce surovin a péči, aby-
chom nebyli zkráceni obchodními smlouvami. Děkuje
zahraničnému úřadu za ochranu vystčhovalčů, dou-
faje, že prospěje se také v lomto směru vážnosti říše.
Del
Rakousko
Rusko
Balkán
25
article
Del. hr. Stürgkh zastával se trojspolku naproti
dru. Kramářovi. Konkurence Německa a Rakouska
na evropském východě v ohledu hospodářském ne-
může se vykládati proti politickému spolku. O ně-
mecké osamocenosti ať uvažuje německý kanelěi
s německého stanoviště. Pro Rakousko je prý tro.
spolek žádoucím. Uznání vyslovené italské vládě má
zvláštní význam, uváží li se nesnáze, s jakými je
spojeno zachování onoho stanoviště. Troufá, že
spolupůsobení německé říše a jejího císaře přispělo
také k utvrzení poměru naší říše k Italii.
Jiný nápadný moment jeví se v dosavadním
průběhu vyjednávání obchodní smlouvy s Německem.
Toto projevuje uznáníhodnou ochotu, jež je násled-
kem spojeneckého smýšlení. Poměrem k spojencům
a k Rusku doplňuje se naše zahraničná polítika
protože se její základy nezměnily, bude hlasovati
pro rozpočet. Konečně vyslovil dík ministru hr.
Goluchowskému za jeho uspokojsvé vývody.
Del. bar. Oppenheimer polemisoval s vývody dr.
Kramáře, ujímaje se Německa a trojspolku. Ohledně
Balkánu troufá, že podaří se reformní akce a bud
zjednán pokoj a pořádek ve východní Evropě Spolek
s Ruskem je ministrovou zásluhou a doplňkem naší
alliance s Německem a Italií. Bylo by dobře, aby
neshody mezi monarchickými státy mírnily sea
odvracely.
Ministr hr. Goluchowski je povděčen blahovol-
nému posouzení své poliliky. Polemisuje s drem.
Kramářem, jenž vyčítal Německu, že podporovalo
mdle rakousko-ruskou akci na Balkáně. Německo přeje
si tak jako Rakousko zachování Turecka a musilo
záhy poznati, že to, co žádáme je nejmenší míro
toho, čeho lze dosábnouti bez újmy turecké celistvo-
sti. Proto mohlo Německo rakouskou politiku upřímně
podporovati. Velmoci nejsou vinny, že Turecko vzpe-
čuje se opravám, to je vinou drobných lidí, jimž na
tom záleží, aby reformzí akce nebyla provedena.
Del
Stürgkh
Goluchowský
Oppenheimer
Německo
Rakousko
Rusko
Balkán
Evropa
Italia
Turecko
26
article
Avšak pevnost Rakouska a Ruska přesvědčila jeo
opaku. To je příznivý obrat za poslední doby.
Loyální podpora reformní akce, byla uznána takév
Potrohradě. Opatijská schůzka byla bezděčna, z de
v Řimě uznána za prospěšnou. Byla uznána žádouci
oběma stranami a měla — jak ministr již řekl —
pěkný úspěch. Kruppovým podnětům chce věnovat
vělší pozornost a uvážiti je, neboť slouží rád ob
chodně politickým zájmům říše.
Del. dr. Kramář poznamenává, svádí li se k obraně
trojspolku negativně, že přičiňuje se k zachování
míru, jest oprávněn říci, že k tomu přispěly též jiné
poměry. Za trojspolkové smlouvy trvala tajná zaji-
šťovací smlouva mezi Berlínem a Petrohradem. Zvláštn
lovalnost uzavření této smlouvy nedosvědčuje. Posi-
tivný úspěch trojspolku není věru valný. Nestojí to
s nim dobře, mohou-li se rakouský a italský minist
setkati a pohovořiti spolu jen prostřednictvím něme-
ckého císaře. Stürgkhovy vývody znamenají pouze.
že trojspolek je důležitý pro dra. Körbra tím, že
Německo dbá na vnitřní nesnáze Rakouska, ale jinak
je známo, že otálení s rakousko-německou obchodní
smluvou patří na vrub okolnosti, že Německo nedo-
hodlo se ještě o obchodní smluvu s Ruskem.
Po věcné opravě del. hr. Stürgkha o doslovu
markýze Bacguehema, jenž reagoval na po-
známky jednotlivých řečníků, byla schůze na 2 ho-
diny přerušena.
V odpolední schůzi rokovalo se zevrubně o roz
počtu ministerstva zahraničných věcí.
Del. dr. Tollinger dotazoval se po poměrec
rak.-uh. osady v Číně, po obchodním poměru s Ja
ponskem a po vinné klausuli v obchodní smlouvě
s Italií.
Ministr hr. Goluchowski soudí, že čínské
osadě nebrozí za nynějších událostí žádné nebezpečí.
Kruppův
Del
doktor
Kramář
Stürgkhův
Stürgkh
Bacguehem
Tollinger
Goluchowský
Rakousko
Rusko
Berlín
Petrohrad
Německo
Čína
Italia
27
article
Další vývoj osady jest otázkou budoucnosti. Nynější
poměry ve východní Asii ukladají obchodním kruhům
jistou zdrželivost.
Smluvní poměr k Japonsku byl upraven vr
1897 a uzavřena smlouva o největších výhodách na
12 let. Tarifní smlouvu nebylo možná poříditi pro
nosplnitelné podmínky japonské. Pro některé zboži
rak.-uherské vymohly se nižší tarify, avšak japonská
vláda žádala na Rakousku výhody pro tamější zboží
Potom se poměry komplikovaly.
Ministerstvo zabraničných věcí obrátilo se na
obě vlády, nebylo-li by radno přičiniti se u japouské
vlády o prodloužení platné obchodní smlouvy. Vlády
souhlasily. Podniknuty příslušné kroky, ale japonská
vláda nechtěla přistoupiti na naše návrhy. Škoda
není z toho velká, protože zboží, o něž jde, nemá
Japonsku velkého odbylu.
O vinné klausuli nestalo se v Opatiji žádné
ujednání; vysloveno pouze přání, by se záhy do
spělo k dorozumění.
Del. ryt. ABrahamovič stěžoval si do ne-
dostatečného publicistického zužitkování konsulát-
ních zpráv o zemědělských produktech.
Del. dr. Kramář žádal ministra, by zjednal
zprávy o stavu sbírky americké bavlny a postaral
se v zájmu textilníků o jejich brzké uveřejnění.
Potom vytkl řízně přehmaty konsulátních úřadů.
Del. Hofmann pojednal o nesnázích s pasy
do Ruska a z Ruska,
Ministr hr. Goluchowski odpověděl na pod-
nět, že interessenti mohli by se především obrátiti
na obchodní komory a ministerstvo obchodu a za-
stával se konsulátů.
Hofmannovy stesky jsou prý správny. Přičiňo-
váno se o nápravu, ale dosud marně. Není ani na-
děje, že by nové zakročení věci prospělo.
Podrobný rozpočet ministerstva zahraničných
věcí a dodatečně úvěru byly potom schváleny, čímá
tento rozpočet jest odbyt.
V zejtřejší schůzi o 10. hod. dopol. bud
se rokovat o řádném rozpočtu vojenském
Del
doktor
Kramář
Hofmann
Goluchowský
Hofmannův
Asie
Rakousko
Japonsko
Opatiji
Rusko
Přičiňa
28
article
Politické zprávy zahranicné.
V Praze, 16 května.
Politické zprávy zahranicné.
V Praze, 16 května.
Z německé sociální demokracie.
Němečtí sociální demokraté ztrati nepochybně
opět jeden mandát v říšském sněmu německém.
Při doplňovací volbě ve Frankfurtu nad Odrou
nezvitězil totiž v hlavní volbě, nýbrž dostane se
tu kandidát jejich Braun do užší volby s národ-
ním liberálem Bassermannem a proto že v užší
volbě rozhodnou hlasy agrárníků, zvítězí nepo-
chybně Bassermann. Byl by to od všeobecných
voleb loňských třetí mandát, ztracený pro sociální
demokracii hlavně následkem vnitřních rozmíšek
jejích. Řeči pronesené vůdci zpátečnických stran
v nedávné schůzi panské sněmovny pruské, vy-
dány budou sociální demokracii německou jako
brožurka — agitační.
K volbě předsedy Spojených států.
Sjezd. demokratické strany, kteráž má pro
hlásiti, kandidáta pro volbu tu, bude nepochybně
velmi bouřlivým. Bylo proto již najato množ-
ství boxerů, aby po případě zjednali pořádek.
Budova pro sjezd poskytuje místo pro 12.000
delegátů. Jest-li že nebude zjednána většina pro
žádného z obou dosavádních kandidátů, zuřivě
se potírajících, Parkera a Hearsta, prohlášen bude
kandidátem možná generál Miles, známý účastí
svou ve válce španělsko-americké, kteráž tak
Rooseveltovi zjednala všeobeenou popularitu.
Braun
Bassermann
Parker
Hearst
Miles
Roosevelt
Praha
16 květen
Frankfurt nad Odra
spojený stát
panská sněmovna
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Na německo-pokrokovém sjezdu žate-
ckém, na němž promluvil dr. Eppinger na valné
otřískané již vůdcovské a vůdčí své motivy ve-
likou řeč malého ducha a dr. Schücker obvyklý
svůj speech nesmiřitelné smířlivosti, ztratil slovo
také jeden ze sloupů Němectva pražského pan
Otto Forchheimer. Tento pán, jehož jméno ode
vždy spojuje se s nejnenávistnějším protičeským
stanoviskem Němců pražských, připomenul heslo.
kteréž »zahlučelo němectvím pražským s burá-
cením bouří 1897, heslo: Pryč od Prahy !e
Toto heslo prý dávno zmlklo, když Němci na-
hlédli, že německý majetek zemského hlavního
města s veškerou moci musí býti udržován.
Kdyby však toto heslo, pravil p. Otto Forch-
heimer, ještě jednou mělo se rozezvučeti, pak
prý zaburácí tak mocně, »že heslo o nedělitel-
nosti Čech zlomeno bude jako proutek.« Velko-
možný p. Otto Forchheimer, který ke svým
četným funkcím v pražském Němectvu připojil
nyní také funkci proroka přímo starozákonního
pathosu, nenáleží vzdor všemu k lidem, z jichž
úst cyklon láme nedělitelnost české země . ..
doktor
Schücker
Forchheimer
Němec
Forch
Praha
Čechy
30
article
Pan Forchheimer, který jest také vynikajícím
členem známé frajmaurovské lože v České spo-
řitelně, dobře ví, co znamená jeho výroko
upevnění državy německé v Praze. Cementárnu
na podezdívku tohoto »majetku« mají pánové
v rukou; je to nikým nekontrolovaný, nikým
nestřežený, nevyčerpatelný, z českých peněz na-
če-paný tresór záložního fondu spořitelny. Z po-
kladny České spořitelny, této německé pra-
chárny, v níž uložen jest válečný poklad praž-
ských Němců — dobrovolnou daní z české
hlouposti nahromaděný — plynou peníze, tato
»veškerá moe«, kterouž prý zachován býti musí
německý besitzstand v Praze. Vyvlastňování če-
ských domů z českých rukou, toť msta, kterou
nejvznešenější německý peněžní ústav provádí
na Praze za loňský run! Němci provozují ko-
lonisaci Prahy podle Wieserova vzoru a odkazu.
Kdo pak by věřil Forchheimerovi, když mluví
o opuštěni Prahy jejimi drahými Němci. Den,
který by Praze přinesl burácející bouři hesla
»Los von Prag!« byl by dnem jejiho požehnání,
ale Praha dobře ví, že Němectvo od ní neod-
padne jinak, leč jako — ku prasknutí napitá
pijavice! Ale protože jsou pražští Němci píja-
vicí nenasytnou, nenastane den ten nikdy!
— Světící biskup českých Němců dr. Frind
dlel v pátek v Liberci, aby obiřmoval německou
mládež a posilnil dospělé Němce duchem ně-
mecko nacionálním, jehož jest v tomto sluhovi
Páně více než ducha božiho. Biskup Frind
uvítán v Liberci velice slavně náčelníky úřadů
a purkmistrem drem. Bayerem, kterýž k poma-
zanému trhači království českého pronesl řeč.
jejíž politický odstavec stojí za poslechnutí. Dr.
Forchheimer
Němec
Wieserův
Los
Frind
Bayer
Praha
Liberec
Český spořitelna
31
article
Bayer pravil: »Přicházíte zajisté do naší kato-
lické osady, v litoměřické diécesi největší ve
výkonu své církevní funkce, avšak obyvatelstvo
naše neumí svého vrchního pastýře odmysliti si
od německého muže, který s lidem
svým cítí, s ním drží a za své ná-
rodní přesvědčení bojuje. Těžce po-
ciťuje německý lid v Čechách, že v jeho fary
namnoze přicházejí duchovní, kteři sice jazyku
svých farníků rozumějí, ale smýšlením
svým nacházejí se v táboře jiném,
Bolestně to dojímá, když vůdčí kruhy se zalo-
ženýma rukama (tak !) k tomuto stavu přihlížejí
a nestarají se o náležitý dorost. To musilo vésti
k odcizení, rozevříti propasť mezi církví a na-
cionálné smýšlejícími a poškoditi vážnost ducho-
venstva. S velikou radostí vidíme, že nyní také
němečtí duchovní hlasu ve prospěch lidu po-
zdvihují.« Ti dva si rozumněli, nejdůstojnějšl
Frind a neméně důstojný Bayer. Jaké odpověde
se mu dostalo z biskupských úst, denní kronik
německá dosud nezaznamenala.
— Pomník Mistru Janu Husovi odhalen
bude dne 3. července na náměstí ve Vam-
berce. Slavnost zahájena bude dne 2. čer-
vence v 8 hodin večer představením v divadel-
ním sále „Na Hradě“, při němž sehraje se Tylův
„Mistr Jan Hus“. V neděli dne 3. července jest
o 11. hodině dopolední odhalení pomníku. Slav-
Bayer
Frind
Hus
Tylův
Čechy